Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

21. prosince 1907.

4

Císlo 352

5 article

cká sněmovna zasedá teď takřka v permanenci. Dlužno však říci, že to, co se tam děje a mluví. není žádnou debatou, nýbrž že jsou to dlouha- lánské monology, ze kterých jenom některé do- cházejí ohlasu: narazí-li totiž na odpor. Takove vyplňování času výklady několikahodinovými marně se presidium snaží odstraniti domluvam soukromými i veřejnými. Prof. Drtina cítí se zajisté mužem, povola- ným k výkladům o školství obecném, středním i vysokém a také k výpočtu nevýhod, v jakých žije národ český ve všech těchto oborech vůči německému v naší zemi. O všem tom pojednal zevrubně a důkladně.

Takov profesor Drtina cká sněmovna

6 article

Dr. Adler pronesl o včerejší řeči dra. He- rolda, předsedy Národní rady české, soud, že její ton byl přece jiný, než jindy a že bylo by velice záhodno, kdyby se podobná řeč slyšela také se strany německé. S věcným obsahem řeči Heroldovy prý však vůdce německých sociálních demokratů souhlasiti nemůže. Kdyby dr. Herolo byl žádal pro český národ něco, co Němci ne- mají, nebo co by pro ně bylo křivdou, chápali bychom tento dodatek. Ale dr. Adler měl odvahu dnes velkopansky říci, že jazykový boj mezi Čechy a Němci jest hrou. Pan dr. Adler se za- jisté ještě pamaluje, co se stalo při stanovení sociálně-demokratické kandidaťury pro nejčeštěj- ší vídeňský okres (X.), zvaný Favority. Tam ja- zykový spor byl takovou „hrou“, že p. dr. Adler a jeho štáb nestrpěli tam českého kandidáta. Či mysslí snad dr. Adler a jeho vídeňský štáb, že mohl by na př. posl. Daszyňski kandídovati ve Štyrském Hradei? A zapomíná dr. Adler, že t. zv. česko-slovanská sociální demokracie vy- dala mezi hlavními a mezi užšími volbami pro- volání, ve kterém otázku jazykovou dokonce ne- posuzovala jako „hru“, nýbrž naopak prohlásila tehdy, že nedá se ve vymahání jazykových a ná- rodních práv českych předstihnouti stranami ob čanskými? Vídeňské vedení sociálně-demokrati- cké mělo by býti ve svých všeobeených výro- cích poněkud opatrnější proto, že, jak se zdá poměry mimo Vídeň nezná.

Adler Heroldův doktor Herolo Němec He Čechy Štyrský Hradei Vídeň národní rada

7 article

Dr. Mühlwerth jest advokátem v Kremž- v Dolních Rakousích. Od května tohoto roku jest poslancem za Falknov a Loket v království če- ském. Z toho pro sebe odvozuje právo, mluviti o poměrech jazykových v království a o boji za práva jazyka českého. Po dnešních jeho výkla- dech můžeme říci, že prokázal k roli té málo oprávnění. Nic mu nepomohly výkřiky, jimiž byl přerušován — jeho řeč plynula jako rozlity potok na lučině. K zajímavé srážce došlo mezi ním a posl. Pernerstorferem, jenž, jak pově- domo, založil s drem. Adlerem a Schönererem německý Schulverein. Když totiž posl. dr. Mühl- werth pravil, že přiznává všem národům právo, býti národními, zvolal poslanec Pernerstorfer „A pruským Polákům nikoliv?“ Tu pak odtuši Mühlwerth: „Stát má právo vyvlastniti majetek na prospěch železnice nepo silnice; proč by neměl tedy národ práva, vyvlastňovati pozemky na svůj prospěch?“ Dobře mu odsedl Perners- torfer, řka: „Chce-li národ? Prušáci dělají po té stránce politiku hanebnou, politiku, která příčí se německému duchu, a kdo to neuznává, po- kaluje německé jméno.

doktor Mühlwerth Pernerstorfer Adler Mühl Polák Kremž Dolní Rakousy Falknov Loket

8 article

Dr. Mühlwerth obořil se prudce na ministra spravedlnosti, který seděl s drem. Marchetem právě na ministerské lavici. Vznesl na něho ža- lobu, že chrání zjevně prý násilí vrchního zem- ského soudu pražského a opětné atentáty jeho, spáchané na německém jazyku, že zasahováním administrativním činí soudcovské nálezy ilusor ními a že prostě nezachovává zákon. K všeobecnému překvapení zasáhl do roz- pravy ihned dr. Klein. Stenografové se lekli. Dr Klein jest totiž nejrychlejším řečníkem ve sně- movně a prý 180 slov za minutu promluvených jest u něho pravidlem. K tomu mluví tak, že netřeba ani slova pro tisk upravovati. Ministr spravedlnosti řečnil dnes podrážděně. Bouchl několikráte na pult a v rozhorlení svém mluvil ještě vychleji, nežli jindy. Byla to prazvláštní podívaná ne jeho výklady: poslanci Eduard šl. Stransky, Wolf a Mallik, lidé, kleří o justíei a o soudních instancích nemají potuchy, poučo- vali o právnictví ministra spravedlnosti, k tomu civilistu světového jména. Dr. Klein bránil se proli žalobě, že v chebské záležitosti provozuje

doktor Mühlwerth Marchet Klein Eduard Wolf Mallik

9 article

kabinetní justici, protože působil na vrchní zemský soud, aby rozhodl ve prospěch Čechů. Marně se dušoval, že jmenovaný tribunál roz- hodl, aniž ministr měl vliv na jeho nález, aniž to věděl. Marně namítal, že nemá žádné postati, na které by mohl opraviti rozhodnutí vrchního zemského soudu českého. Marně vyzýval křiklouny Všeněmce, aby mu udali zákonné ustanovení, které by zmocňovalo jej opravovati rozhodnutí vrchního soudu toho — jmenovaný trojlístek křičel na něj dále a k pp. Wolfovi, Stranskému a Mallikovi připojil se bývalý vrchní rada, nynější dvorní rada sv. pán 1'Elvert. Roz- trpčen a rozhorlen vzkřikl dr. Klein: „To jest věru prazvláštní situace, že ministr spravedlnosti ve sněmovně lidové hájiti musí věrnost k zá- konu.“ Baron d'Elvert při tom špatně pochodil.

Čecho Wolf Mallik svatý . pán Klein Elvert Elvert

10 article

Dvakráte konstatoval šef justice, že tento bývalý soudce moravský nezná zákony. Dr. Klein opět a opět prohlašoval, že nemůže soudeům porou- četi, anebo jim zakazovati, že v justiční správě vůbec není žádné vůle, která by shora dolů pro- nikala celé těleso a celý organism tak, že by všichni musili se vůli té podrobiti, nýbrž že obor vůle ministra justice velice jest obmezen, mnohem více nežli kteréhokoliv ministra jiného a že justice nemůže chtíti nic, nýbrž jen šetřit zákona. Proto — dovozoval ministr — nemůže býti činěn zodpovědným za soudní rozhodnut jednotlivého soudce. K tomu prostě připojujeme: nikdy a nikde Čechové nežádali ničeho, leč aby ministr spra- vedlnosti šetřil zákonů. Poučný a zajímavý je spor, do kterého se dostal dr. Klein s baronon d'Elvertem a jeho německo-nacionálním přivěš kem. Daleko zajisté dospěla osobivost, neurva lost, hrabivost a vyzývavost německá, když dr Klein uznal nutným, veřejně v parlamentě prot ní vystoupiti.

Klein Čecho d ' Elvert

11 article

Za dvouhodinné řečí posl. Kaliny, který po jednal též o bezprávnosti Čechů vídeňských, sta se mezi jednotlivými řečníky kompromis, že kaž dý z nich mluviti bude toliko čtvrt hodiny. Ale hned následující mluvčí, Vlach Bugatto, porušil tento kompromis, a když profesor lvov- ské university dr. Kolessa pohrozil, že bude mlu viti tři hodiny, stalo se dohodnutí s ním, že zkrátí tuto dobu na jednu třetinu, načež musil se mu zaručiti jeho přátelé, že zůstanou v zaso- dací síni a jej budou poslouchati. Skutečně pra podivné jsou poměry, které zavládly ve sněmo vně lidové. Napřed se kontingentuje počet řeč níků, potom se odměřuje hodinkami čas, po který mohou mluviti, konečně se dávají záruky. že budou míti obecenstvo. Hloub již parlament klesnouti nemůže. O 11. hod. noční upoutal polský sociální demokrat dr. Diamand veliký kruh posluchačů stručným a plastickým reliefem, obrazemo zemědělských, průmyslových a správních pomě rech v Haliči. Dr. Diamand mluvil tónem mí ným a hlasem tlumeným. Změnil se na svů prospěch velice podstatně od prvního svého de butu; přesvědčil se patrně, že nepůsobí řeč, je-li pronášena hlasem povýšeným a plným, nýbrž vnitřní silou a pravdou. Rozpočtová debata ne- mohla býti skončena, jakkoliv dnešní chůze trvala zrovna tak dlouho jako včerejší. Teprve zejtra se dodělá. Ještě veliké pensum zůstalo pro poslední schůzí předvánoční.

Kalina Čecho Vlach Bugatto Kolessa doktor Diamand Halič

12 article

Když ještě promluvil slovinský klerikál P Žitnik a český agrárník Bukvaj, byla debat skončena a generálními řečníky zvoleni: pro polský poslanec Stwiertnína a proti ruský so- ciální demokrat Ostapčuk. Jednání bylo pak přerušeno, načež mini sterský předseda baron Beck o půl 1. hodině s půlnoci zodpověděl dotazy českých radikálních poslanců o zdražování potravin, starobním po jišťování atd. Schůze byla skončena před 1. ho dinou po půlnoci; trvala téměř 14. hodin.

Žitnik Bukvaj Stwiertnín Beck

13 article

E Vídně, 20. prosince. (K. ) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz 11.20 hod. Posl. Redlich vzdal se delegačního mandátu Mezi došlýmí spisy jest dotaz posl. Per- gelta a sp. po jazykové otázce v Chebu. V něm praví se, že stížnost do platebního příkazu kraj. sovdu v Chebu je zákonně nepřípustnou, a měla býti vrch, zem. soudem prostě zamitnuta. Nařízení. vydané tímto soudem, nepatřilo orý k jeho právo- moci a jeví se býti těžkým adinistralivním zasaho- váním do organisace a právomoci soudů a do soud- covské neodvislosti. Takové opatření, namířené prot hlavním zásadám o vykonávání soudnictví a soud- covské neodvislosti a samostalnosti, je s to vněsti do konání práva neblahý zmatek, zbaviti rak. soudcov- ský stav ve vykonávání jeho úřadu neodvislosti vzbuditi v obyvatelstvu cit právní nejistoty, což b vedlo k nejtěžším újmám v konání spravedlnosti, k ohrožení integrity stavu soudcovského a důvěry obyvatelstva v tento slav. Jelikož pražský vrch, zem- ský soud ve svém rozhodnutí mimo zamítnutí zá- konně nepřípustného rekursu nařídil kraj. soudu v Chebu nevé vyhotovení a doručení platebního pří- kazu jazykem českým, zakročil patrně, třeba proli ústavě a zškonu, jako nadřízený dohlédací úřad. lu- díž ve vnitřním služebním styku. Vydal-li pak vrch. soud v Praze toto ve vnitřním služebním styku uči něné nařízení česky, porušil zřejmě jasný předpis jazykových nařízení Clarových a Kindingerova vý- nosu, jakož i vlastní podřízeným přednostům soud- ním vydaný výnos, dle něhož ve vnitřní službě má se užívati pouze němčiny. Tím vybočil daleko z oněch mezí, jež byly podkladem zrůšených jazykových naří- zení Badenových a Gautschových. Interpelanti s

doktor Weiskirchner Posl Redlich Clarův Kindingerův Badenův Gautschův Vídeň Cheb Praha

14 article

Je vláda ochotna neprodleně zahájiti přísné še- tření o vytýkaném postupu v soudní praxi u praž- ského vrchního zemského soudu a s použitím všech prostředků, jež jí zákon poskytuje, se vší rozhodnost za všech okolností zajistiti nerušené zachováván ústavy a zákonů, platných v justiční správě u praž- ského soudu zemského a všude v jeho obvodu a zjed- nati náležité zadostučinění za hrubě porušení usta- novení ústavy a civilního soudního řádu? Je zvláště ministr spravedlnosti ochoten náležítě pokárati odstraniti toto jednání pražského vrchního soudu zemského, kteréž jest výsměchem všelikéh pořád- ku ve vnittní službě, a konečně postaviti se proti zcela libovolnému zlořádu, zahnízdivšímu se u sou- dů v Čechách při užívání jazyků ve vnitřní službě vůbec a ohrožujícímu spořádané vykonávání sprave- dlnosti a obnoviti pořádolt bezvýminečným a bezpod- mínečným používáním německého jazyka ve vnitřn službě soudů v Čechách? Návrhy podali poslanci: Brdlík a sp. na zlepšení poměrů dílovedoucích, delinitivných a zatím- ných dozorců, jakož i dozorců pro pěstování tabáku u tabákové režie důkladnou reformou podmínek usta- novovacích; — Čech a sp. na zaveden“ a úprav nedělního a svátečního klidu v ústavech peněžních pojišťov nách. Sněmovna rokuje dál

Brdlík Čechy

16 article

o zatímním rozpočlu. Posl. dr. Drtina praví, že zpátečnický a kleri- kální ráz ministerstva je charakterisován jmeny Eben- hoch, Gessmann a Abrahamowicz. Po stránce národ- nostní znamená posílení němectví. S národnostního stanoviska nemůžeme míti k nové vládě důvěru, po- něvadž posud vše opomenula, aby odčinila hříchy svých předchůdců. Posavadní prohlášení min, před- sedy necbsahovalo ničeho o vyrovnání českého ná- roda s rakcuským státem Teprve včera dolkl se po- všechně a neurčitě, poněkud nesměle hlavních pro- blémů prchlásiv, že příště přikročí k řešení české ja- zykové otáz ky. Vláda posud ničeho neučinila, aby vzbudíla v českém národě důvěru. Soudcovská jmenován svědčí o vědomém ponenáhlém uskutečňování svato- dušního programu německých stran, o přípravách k utvoření uzavřeného jazykového území, jež ne- můžeme nikdy připustiti. Národní problém řešiti p kouscích sotva se podaří. Přes to však dlužno uvítati včerejši vývody předsedy ministerstva, dle kterých vlád hodlá vážně zahájiti dílo národního doroz- umění.

Posl doktor Drtina Eben Gessmann

17 article

Rečník zdůrazňuje nezbyínost decenlralisace po- litické správy a provedení národní samosprávy ve smyslu individualistickém. Bude se jednati o utvoření rámcového zákona na ochranu národních menšina o zákonné zřizování škol menšinových. Skolství. zvláště české, je v rozpočtu soustavně zanedbáváno a trpi tlakem byrokratismu a klerikalismu. Škole Ko- menského ve Vídni právo veřejnosti tvrdošíjně se odpírá. Přimlouvá se za reformu středního školství, jež je v rozpočtu zanedbáno. Zřízení universit ná- rodům, jež universit nemají, stalo se v posledních letech otázkou politické moci. Pro každý národ měly by se zříditi potřebné ústavy. Poměry na české uni- versitě v Praze jsou nedůstojny. Rovněž tak na če- ské technice. Druhá česká universita na Moravě bude působiti blahodárně jen, bude-li umístěna v Brně. Tlumočí přání po -vorné polilice české delegace. jež bohdá zabrání vládě, nadále zanedbávati český národ. Mládež třeba vychovávati pro národ. Také ve Vídni v ústředních úřadech a v ministerstvu třeb zříditi národnostní odbory. Řečník prohlašuje koneč- ně, že se zřelelem na poměry ve školství nemůže hlasovati pro zatímný rozpočet. (Hlučná pochvala potlesk.) Místopředseda ryt. Starzynski nabádá řečníky. aby mluvili stručně, by mohly se vyříditi pro oby- vatelstvo i pro stát důležité předlohy, jež jsou n jednacím pořadu. (Hlučná pochvala.) Posl. hr. Kolovrat, Bachmann a Mich podali resoluci o zřízení železničního spojen z Boru přes Přimdu a Rozvadov do Waldhaus v Bavořích. Posl. dr. Mysliveč připomíná nulnost sociální re- formy. K odsíranění terorismu menšin třena důklad- né opmvy jednacího řádu. Přimlouvá se za lešení olázky hypotečních dluhů a za reformu pozemkov a domovní třídní daně, aby nejmenší rolníci byli

Posl Kolovrat Bachmann Mich doktor Mysliveč Vídeň Praha Brno Přimda Rozvadov Waldhaus Bavory ko univerzita ný český univerzita na Morava

18 article

ji proosti. Čeští poslanci musí chrániti národní zájmy českého lidu. Jménem své strany lituje nedávných události u sounů v Čechách a prohlašuje, že bude hlasovali pro zatímný rozpočet. (Pochvala) Posl. dr. Adler nemůže zachovati se dle napo menutí bur. Becku, nemísiti se do uherských záleži- tostí. Je to nepříjemno ministru zahraničních věcí. Projevovati smýšlení o politických poměrech v cizině nilody se nezabrání. Solidarita národů ovládá veřejné vědomí. Prolestovalí jame proti útisku nánodnost v Uhrách, proti pruské politice proti Polákům, od- suzujee také a zavrhujeme politiku carismu. Min. předseda líčil včera svůj kabinet jako roz- hotlčí soudní sbor. Jsou snad Prášek a Peschka způ- sobilí rozhodčí pro národní záležitosti nebo dr. Gessmenn rozhodčí mezi liberalismem a klerlialis- mem a Ebenhoch mezi průmyslem a zemědělstvem?

Posl doktor Adler Beck Polák Prášek Peschek Gessmenn Čechy Uhry

19 article

To jsou člemové lovecké společnosti; každý chce ulo víti nejvíce pro sebe. Nynější vláda je vládou stran jež jsou rozhodnuty klásti odpor všem stranám, jež mimo sac. demokracii zastupují pracovní třířy oby- vatelstva. PPochvala.) Úpuva národních záležitost může nastati pouze důkladným dorozuměním se zá- stupců širokých vrstov obyvatelstva a proto je po- vděčen větší smíříivosti ve včerejší řeči Heroldově Těšilo by ho, ldyby něco podobného byl slyšel tak s německé strany, nabádá měšťanské strany, aby byly smířlivější a rozumější, neboť dělnictvo bude se snažit, aby smo vzao do ruky dílo národního konstituování vlastního lidu. (Souhlas.) Slibuje vládi podporu při poctivé opravě vzestupné dumě z přijmů, při zavádění dhně z majetku, při opravě daně vý- delkové a j. Liluje, že min, předseda neudal aní lhůly k vyřízení starobního a invalidního pojišťování. So- ciální poltika počíná však již pěčí o dělníka ku práci způsobilého. Přimlouvá se za zřízení min. prá- ce; sociátně-potitické agedy sluší shrnouti v jedné ruce. Avšakk dělnická politika buď odňata těm, kdo v dělnických otázkách zaujhmají úzkoprsé stanovisko

Heroldův

20 article

Správce min. práce musí aspoň požívati důvěry děl- nictva. Sociální demokraté žádují, aby vládoua sněmovnou byla uznána skutečnost spravedlivého po- žadvku, že dělnictvo je částí politické moci. Budete nuceni povoliti — končí řečník — požnkhivkům zásadné oposice, jíž jsme a zůstaneme. (Hlučná po- chvala a potlesk.) Posl. dr. Mühlwerik praví, že národní německo česká otázka je pro Němce nanejvýš vážná. Při cheb ské jazykové otázce šlo Čechům o násilné prolomení uzavřeného jazykového území německého. (Mezi ně- meckými radikály a posl. Pernerstorferem docháni k prudké hádce, poněvadž tento ve výkřiku po- ukuzuje na polskou předlohu a prohlašuje pruskou politiku za politiku hanby, načež němečtí radikálov odpovídají voláním: Heil Bülowu!) O odepření práva tam nešlo. Němci v Čechách chtějí úplnou rozluku Nejsou agresivní, avšak napednou-li je Čechové shledají, že Němci jsou připraveni. (Hlučný souhlus.

Posl doktor Mühlwerik Němec Čecho Čechy Heil Bülow

21 article

Ministr dr. Klein ohražuje se proti výtce o kabi netní justici; nedopustil se prý chyby, již sluší za- vrhovati politicky i historicky. V chehském případ stalo se usnesení vrch, zem, soudu, aniž o tom věděl a na toto rozhodnutí působil. Ministra nesmíte sta- věti do jedné řady se šefem čistě správního oboru Nevím, na jakém dosavadním podkladě mohl bych opraviti rozhodnutí vrch, zem. soudu. Udáte-li mi zákonné ustanovení, jež dalo by mi právo je opra- vití... (Posl. Mühlwert: Cestou vrchního do- Mledu!) ...To jest úřoha, již dojista zřídka kdy hraje ministr. (Posl. šl. Stransky: V. Exc. rozhodnutí schválila!) ... Vždyť já dosud mlčel. Jsem povinen mluviti teprv, když někdo dovolává se rozhodnutív oboru mě kompelence Při odpovědí na podaný dotaz udá se snad při ležitost promluviti o tomto případu. Pohybujeme se boduokí!) ještě v předsíni formální předběžné otáz- ky, může-li dozorčí úřad zabývati se talovoubo stíž- ností. Zdu při tom jednal správně, nemohu vám nyní říci. Vážím si souddcovské neodvislosti a samostat- nosti, hájím ji a nebudu se domýšleti o žádném soudci, že by si dul ode mne říci, jak má rozhodnouti v tom neb onom případě. To jest mou povinnost a jí se bude říditi.

Klein Posl Mled

22 article

Posl. 3l. Stransky: Vrch. zemí. soud poruši právo. (Výkřiky. ) Ministr dr. Klein: Dotknu se přednělu, který byl způsoben tímto výkříkem. Nemohu rozhodovat o soudcích, nemohu jim něco rozkazovati nebo za- kazovati. Soudce podléhá jen discipfinárnímu soudu. a jestliže dieciplinární senát proti mému nejvnil- nějšímu přesvědčení rozhodne, že postup soudcův byl správný nebo nesprávný, musím se tomu podrobil a nemám žádného prostředku to změniti. Pokud se týče meritorního rozhodování, ministr nemá co chtíti, nýbrž jen zachovávati zákon. Posl. d Elvert: Ale také dozorčí úřadl Ministr dr. Klein: Dozorčímu úřadu záleží na zachovávání zákona pravděpodobně stejně tolik, jako mně. Jestliže teho nečiní .. Posl. č' Elvert: Měl byste zasáhnouti, Exce- lencel Ministr dr. Klein; Divím se tomuto výkřiku soudce. Měla snad dojíti k diseiplinámmímu vyšetřo- vání? Neměl jsem vůbec žádné příležitosti a žád- ného práva učiniti v této věci prohlášení. Soudní inspektoři chtějí pomáhat a raditi, kde třeba, a nemají žádného jiného úkolu. Na konec pro- sím: Uvažte oblíže poslavení ministraa spravedlnosti. nemůže-li všechno učiniti nebo splniti, co chcete. Buďle přesvědčeni, te snažíme se poctivě sloužiti spravodinosti v její lidové funkci. Nechceme nic, než aby zdokonaleno bylo konání spravedlnosti, chcem poudnici uspůsobit, aby prospívalo slabým a chceme,

Posl Klein Elvert Exce

23 article

aby ve sboru soudců usilovale se slále o to, vykonš- váním úřadu sloužiti lidu. Posl. Wolí: A my nechceme, aby spravedlnos byla důležitým počešťujicím činitelemí Posl. Kadlčák: A my nechceme žádnou gers manisnci! (Výkřiky.) Ministr dr. Klein: Ta jest můj cíl a tomulo cíli zůstamu věren, (Illučná pochvala a potlesk.) Posl. Ivěevič prohlašuje, že jeho strana bude blasovati pro zatímný rozpočet, nechtějíc, aby nabyi platnosti § 14. Jihoslované také nemohou odepříti roz- počet vládě, jež podala předlohu o dalmatských drae hách. (Pochvala. ) Posl. Isopescul přimlouvá se za náptravu buko vinských financí, za úvouletou vojenskou stužbu, úpruvu důstojnických platů, refomu aspoň některýcli částí trestního zákona a lituje zanodbávání černovi- cké university v rozpočtu. Jeho stmana bude hlasovatí pro zatímný rozpočet, očekávajíc, že vláda a sně- movna vyboví potřebám a tužbám Rumunů. (Hlučná pochrvaln.) Posl. hr. Sťernherg navrhl prolo, že na kon- ferenci klubovních předsedů byl slanoven kontingent řečníků, což jest abusus, konec debaty, ale propadl se svým návrhiem. Posl. Kalina polemisuje proti vykládání jedna cího řádu, brají proti překročování kompetence parla- mentu proti panské sněmovně. Jeho strana chce zem- ské finamce na základě zemského finančního hospo- dářství a bude usilovati o přítrž stále se šířící centra- lisaci a germamisaci. Rečník lituje, že vláda se vy- slovila proti zavedení obecného a rovného volebního práva do zemských sněmů. S českými živnostníky ve Vídni mělo by se jednat jako s usedlými. (Hlučné výkřiky Němců a odpor u českých radíkálů.) Títo chtějí, aby jejich děti mohly poctivě žíti. (Výkřiky.

Posl Klein Jihoslovan Rumun Kalina Němec Vídeň

24 article

Mezi českými radikály a poslanci šl. Stranský m a Kurandou dochází k prudké hádce.) 450.000 obyvalelů české národnosti ve Vídni ne- má veřejné školy. (Rozhořčení mezi českými radi- kály.) Stát jest povinen dáti podporu české monšině ve Vidni, aby děti vychovány byly v jich maleřské řeči. To platí též o tamních polských a slovinských dětech. Již pro tolo chování se státní správy bude jeho strana hlascvati proti rozpočtu. Houkazuje na pronásledování českých menšín v l. zv. uzavíraném německém území, protestuje proi zamýšlené německo-české vyrovnávací konferencia prohlašuje, že jeho strana bude zastávati se rovno- právnosti všech národů a všech řečí Posl. dr. Bugatto prohlašuje, že Vlaši musí trvati na zřízení vysoké školy v Terstu, Se Slovany do- hodne se tamní vláda. Jeho strana z osobní důvěry k vládě bude hlasovati pro zatímný rozpočet. Posl. Rolsberg prohlašuje, že jeho strana bude hlasovati pro rozpočel. Doufá, že min. předseda do- drží svůj včerejší stib o řešení sporné otázky národ- nostní. Přeje si zřízení vysoké školy v Brně, ozdra- vění zemských financí a zavedení slarobního a inva- lidního pojištění také pno zemědělstvo. (Hiučný souhlas.) Posl. Zelner tvrdí, že vídeňským Čechům vede se velmi dobře a nechlějí prý českého vyučování.

Posl Bugatto Vlach Slovan Zelner Čecho Vídeň Terst zřízený vysoký škola v Brno

25 article

Vídeň je a zůslane německou. Přimlouvá se také za přání a požcavky poštovních oficiamtů a j. kate- gorií poštovních zřízenců Posl. Kolessa stěžuje si do zanedbávání ruského lidhu, zvláště v oboru kulturním. V závěrku přimlouvá se za zřízení samostatne ruské university Posl. dr. Glabiňski prohlašuje, že třeba, aby školy ve východní Haliči byly utrakvislické. Varuje sněnovnu, aby, pokud se týče nejdůležitějšího práva kontroly, nevstupovala do šlépějí staré sněmovny a žádá, by konečně v Rakousku učiněn byl konec ž- lostnému systému provisorií ve všech oborech. Pi- mšouvá se za rozšíření aulonomie zemí a varuje, aby národnosiní autonomic používáno bylo proli zemské samosprávě. Přimlouvá se také za zlepšení smutné hospodářské situace Haliče, jíž trpí stejně oba tamní národové O včerejší doplňovací volbě do výboru pro jed- nací řád byl zvolen posl. Choc. Ministr spravedlnosti podá předlohu o zba- vení své práv no s ti. Na pořadu zejtřejší schůze panské sně- movny je: 1. čtení předlohy o trestních ustanove- ních a trestní ochraně pro mladistvé provinilce, 2. čtení předlohy o vystavení normálně kolejných drah z Rudolfova přes Metliku k zemské hranici směrem ke Karlovci s odbočkami do Črnomelje z Knína k zemské hranici směrem k Pribudičí stát- ním nákladem.

Posl doktor Glabiňski Choc Vídeň Halič Rakousko Rudolfov Karlovec Knín

26 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. Z Lublaně, 17. prosince. (VIlěz stv celských Němeů.) Zprávu o vítězství cel- ských Němců při volbách do okresního zastupi- telstva, rozeslanou na kvap do všech končin, netřeba zatím bráti příliš tragicky. Jest ovšem pravda, že Slovinci měli v okresním zastupite- stvě celském po 20 let většinu. Ale při posled- ních volbách, které se konaly před dvěma lety, německá města Celje a Vojník volbu do zastu- pitelstva neprovedla, aby se nové (opět většinou slovinské) zastupitelstvo nemohlo ustaviti, následkem čehož vláda provedené již volby

Němec Slovinec Lublaň Celje

27 article

skladě České lidové knihkupectví a antikvariát Jos Springer) v Praze I., nároží Jilské (č. 24) a Karlovy ulice. * Jan Rokyta (Adolf Černý): Království lidu a míru. Básně. (1905—1907.) V Praze 1907. Nákla- dem vlaslním (I. Ul. Kar. Světlé 9). Cena 1 K 20 h váz. 3 K * Anna Řeháková: Ilalské silhouetty (s 13 obrázky v textu). Nákladem vlast. Tiskem Ed. Le- schingra. V Praze, 1907. 3 K. *Jena Nerudy Sebrané zpisy. Řada. I., seš. 22. (Arabesky.) Pořádá Ig. Herrmann. — Řada II., seš. 22. (Divadlo, kritiky a reforáty.) Pořádá L. Quis. Po 32 h. Nakladatel F. Topič. * Spisy Adolfa Heyduká. Sešit 177. (Oldřich Božena, idylla. 4. vydání, seš. 4. Bohatýři, zpěvy hist. 2. doplň, vydání.) J. Otto v Praze * Camille Flammaricn: Sv. III. O mno- hosti světů obydlených. Dle 38. vydání přeložil v Rovinský. Nakladatelství Hejda a Tuček v Praze Str. 418. Cena 4 K 20 h. * Camille Flammarion: Sv. IV., seč. 4 Neznámé sily přírodní. Seš. 1. Cena 32 hal. *Mark-Twain: Tom Sawyer deteklivem. (Naše knihy, sbírka přeložené prosy, red. Alois Tu- ček. Svaz. XXVII.) Z angličiny prel. Pavla Moudrá Hejda a Tuček. 1 K 10 h. * Jan Jaroslav Bor: Eduard Vojan, kritické kapitoly. Velký kvart s hojnými fototypickými obrazy umělce v jeho čelnějšich rolich. Hejda a Tuček. Ben udání ceny * Hugues Rebell: Saisovia v Bájích, román přeložil Josef Helm, předmluvu napsal Artnur Brei ský, vydala Moderní bibliotěka. Roč. VI. sv. 3., 1907 Kr. Vinohrady, nákladem Fr. Adámka, redakcí“ k Hilara.

Springer Rokyta Černá Řeháková Ed Neruda Herrmann L Quis Heyduká Oldřich Božena Otta Rovinský Hejda Tuček Flammarion Twain Sawyer Alois Pavel Jan Jaroslav Bor Vojan ben Helm Artnur Brei Adámek Hilar Praha Karlov ulice Náklo Jena Francie Český lidový knihkupectví Camilla Flammaricn Hugue Rebell království lid a mír Ilalský silhouetty svazek . Iva

28 article

* Bohumil Bauše: K neznámým břehům Památné cesty objevně. Ilustr. Fr. Horký a jiní. Na- kladatelské družstvo „Máje“. Tisk Ed. Grégrá a syn v Praze. Bez udání ceny Almanach českých divadol, ročenka s kalen- dářem 1908. Ročník III, uspořádal Bohuslav Kavka. Nákladem divadla v Praze. S mnohým ilustracemi v textu. * Antal Stašek: Na rozhraní, román., se 3., 4. a 5. J. Otto v Praze. Sešit 32 hal * Vicente Blasco Ibáněz: Marná chlou- ba, román. Aut. překlad A. Pickharla. Nakladatelské družstvo „Máje“. Tisk Jiřího Jelena na Mělníce. (Pře- kladová knihovna „Máje“ z cizích literatur, redake dra. Jar. Boreckého. Roč. IV., čís. 3.) K 3. —. * Zrození bázníka, úvod do české literatury Napsal F. V. Krejěí. Nákladem Tiskového výboru českosl. soc. demokr. strany dělnické („„Zář“?). Dělni- cká knihliskárna a nakl. v Praze. 1 K. * Bohumil Bauše: Život a cesty dra. Emila Holuba. Světová knihovna, čís. 612—613. Za 40 hal Benedetto Croce: Aesthetika. II. av vydání přel. dr. Emil Franke. Tamtéž 614—615 J. Otto v Praze. 40 hal A d. Boh. Dostal: Po stopách krásy, vzpo mínky z cest. Nákladem vlastním. Tiskl O. Janáček v Praze. V komisi Grosmana a Svobody.

Bauše František Ed Kavka Stašek Otta Vicente Blasco A Pickharla Jelen Borecký F V Holub doktor Franke O Janáček Grosman Praha Mělník Benedetta Croce Aesthetik

29 article

Štastný Domov. Roč. IV. čís. 5., 6.,7 a 8. — Zvon. Roč. VIII. č. 10., 11. a 12. — Svě- tozor. Roč. 1908 seš. 6. — Učitelský Pře- hled. Roč. IV. čís. 3. — Slovanský Přehled Roč. X. seš. 3. — Domácí vševěd. Dílu II. 5. (seš. 30.). — Zlatá Praha. Roč. XXV. čís. 11. — Moravsko-slezská Revue. Roč. IV. čís. 2. Vynálezy a pokroky. 1907/8 čís. 6. — Malý Čtenář. Roč. 27. čís. 6. — Pražská Li- dová Revue. Roč. III. čís. 11.—12. Nakladatelství Hejdy a Tučka hojně poda- rovalo naši mládež k letošním Vánocům. Uvádime tyto vhodné dárky: Kytice pohádek, napsal J. K. z Rado- slova. S ilustracemi Viktom Olivy. Vydáno ve velni sličné vazbě a ozdobeno 13 obrázky celostrannými. Cena 4 koruny. Perníková chaloupka. = Pohádka Sněžence. — O Červené Karkulce. - Po- hádka o Růžence. — Kocour v botách. Tyto pohádky vyšly o sobě s pěknými ilustracemi Každá za 50 hal. Rudyard Kiplinz: Staleční kapitáni; pří- běh z pobřeží povofundlandského. Se svolením autor přel. Pavla Moudrá. — Od téhož autora a téže pře- kladalelky: Pohádky 1 K 40 h. Kart. 2 K Krasavec Brod, životopis, jak jej vypravuje přiběh sám. Dle anglického dobrým díčkám napsala Pavla Moudrá, ilustroval akad. malíř K. Strofl. Cena 3 K. Hned pláč, kned smích, povídky o dětech pro děti. (Tištěno velkým písmem.) Napsal J. K. z Radostova se 6 obrázky St. Hudečka 3 k 40 h. — Od téhož autora Čarodějnou silo se 6 obrázky Vikt. Ol:v y. Pohádky 5 K 60 k

Hejda Tuček Karkulka Kiplinz Pavel Moudrá K Strofl Hudeček Viktoria Sv Praha Moravsko Brod Radostov Ola

30 article Hudba.

Hudba. + Děvče s fialkami. Opereta o třech jednáních s proměnou. Napsali L. Krenn a K. Linda u. Hudbo složil Jos. Hellmesberger. Na Městském divadle Král. Vinohradů 19. t. m. Pro nápad k námětu musíme s autory, známou dvojicí fraškářů, z nichž Krenn je železničním ta- jemníkem ve Vídni, putovati až k starému Nestroyovi a jeho trojlístku ze »Zlého ducha Lumpacivagabunda« Aby se stlelá lálka na čerstvém vzduchu nerozpadla. impregnovali ji ovšem veselí velkovýrobcové co možná šantánovým parfumem dneška, ovzduším holelových chambrů a výčepů fidelní Vídně, třeba dějiště bylo neurčito, i různými varietními triky a skokádami. Páté přes deváté je vše na sebe naházeno a zamo- táno, proti všem zákonům zdravého rozumu a diva- delní logiky, za jediným účelem, aby vynutilo smích, který tu kolikrát není než křeč nejhrubším útokem nesmyslu lehlané bránice. Neručím, podaří-li se mi ze zamodrchaného klubka vymotali aspoň kus rozumné nitky dějové. V holelu, s jehož formankou

L Krenn K Linda Jos Lumpacivagabund Pátá Vídeň divadlo Královský

31 article

se v prvním jednání seznamujeme, zemřel jednou náhle neznámý muž. Jeho peněz zmoenil se lakolný podomek Suk, jenž celý život jen peníze shraboval před smrtí někam v průjezdu je zakopal a teď každé noci, nemaje v hrobě pokoje, chodí se na ně dívat je přepočítávat a na jiné vždy místo schovávat O strašidle tom dovídá se od sklepnice vykutálená trojice operního tenora, akrobata a eskamotéra, ve- směs bez zaměstnání, když jsouce bez útulku, vy- prosili si přespal ve formance nebo li výčepu, či jak chceme německou »schwemme« po česku nazvati. Oni strašidla se nebojí. Ale když přijde a opět své peníze revidujea ukládá, s doslovem, že je přeje toliko potřebnému nálezci, vzbudí se všichni tři ze živého svého snu a o závod letí k místu, kam zjevení poklad zahra- balo. Najdou jej i s listinou, která ukládá jistému majiteli zprostředkovaci kanceláře, aby vydal pře- vzatých 200.000 korun dítěti zesnulého onoho muže. Poněvadž tenor je sirotkem a začáteční písmena shodují se s jeho jménem, trojice usmyslí si, že použije přiležitosti a vyzvedne záhadný onen odkaz.

Suk

32 article

Ale zpropadeně se zmýlili. Zprostředkovatel, ač zprvu velice se polekal, maje nečisté svědomí, když naň eskamotér za advokáta přestrojený uhodil, zkrátka je vysype. Neboť dítě ono bylo ženského pohlaví. Když se plán nepodařil, trojlistek utěší se tím, že z hotových peněz, nalezených ve skřince, akrobat koupí si kavárnu a vezme si sklepnici Fanny, velice žárlivou a energickou osobu, která i takového siláka, jako jest on, dovede zkrolit, eskamotér po- může si zase k slušnému angažmá a bude vystupo- vati jako španělská tanečnice a la Otero, mimo to má naději na pěkný příjem za odstoupení své ženy Flory, šansonety, s kterou již leta nežije, zamilova- nému mladému hraběcímu plešatci. Jen Muk se svým tenorem nenalezá úlěchy, neboť se — ne- šťastně zamiloval do krásné fijalkářky, kterou onoho večera spatřil ve výčepu, třesoucí se s neprodaným zbožím jiti domů k své stravovatelce. Uspořádali na ni tehdy s akrobalem Rovellim a prestidigitatěrem Plamínkem sbírku mezi žoviálními hosty formanky. lehké mysli a lehkých kapes, ale dobrého srdce, poněvadž vědí samí dobře, co je to bída. Od t doby mu půvabné děvče zmizelo s očí. Rozumi se. že ani nemůže býti jinak, že je to onen sirotek. jémuž má připadnout ono jmění. Proto také zpro- středkovatel Penízek, obávaje se prozrazení, chceji odstranit z města. Ale nepodaří se mu to, Muk najde sličnou Johanku a prohlásí ji za svou nevěstu.

Fanny Muk Plamínek Flor

33 article

Po všelijakých hokus-pokusech, jež pro svou čirou náhodnost a skoro eskamolérskou výstřednost dají se lépe očitě sledovati, než vyprávěti, dopadne vše ve smyslu tradiční spravedlnosti starých frašek: fijalkářka dostane své peníze a nádavkem ženicha tenorislu, který snad přece ještě zlato svého hrdla uplatní; eskamotér sblíží se opět se ženou, budou dále spolu vystupovat v oblíbené pantomimě, která jim již mnoho peněz vynesla, nad to může si pone- chat závdavek hraběcího hejska, jemuž otec zabránil

34 article

pošetilou svatbu se šansonetou, která ho beztak již před svatbou zase s jinými šidila; akrobat bude s svou ráznou ženou v spokojenosti tloustnout dále. A tak rozpraskne se bublina, která po tři hodiny bavila průměrného diváka kalsidoskopickými změ- nami svých barev, k úplné spokojenosti širokého p. t. publika. K tomu všemu napsal Hellmesberger hudbu. která nic nezkazí, pošimrá několika valčíky a kuplety ale která má velmi daleko do všeho jen trochu oso- bitějšího a duchaplného. Na skládání takové budby věru Josef Helimes berger nemusil nikdy být členem proslulého kvartet svého otce, které slynulo kdysi klasickou interpretaeí hudby nejvznešenější a též nám Pražanům bylo známo ze svých koncertních pojížděk. Zdá se, že funkce kapelnické, jež Jos. Helimesberger ml. zastá- val po řadě u komické opery a Karlova divadla v Vídni, jako dirigent baletu dvorní opery tamžea v posledních letech — po episodě prvého kapelniciví ve Stullgartě — v téže baletní působnosti u král. opery berlínské, zkazily jeho vkus. Z četných jeho dosavadních skladeb, zvláště operet a baletů, dostal se k nám dosud jen balet »Perla Iberská«. Tomu dílu, provozovanému na Národním divadle, nezadá »Děvče s fialkami« v ničem. Ani v duchapinosti ná- mětu, ani ve vtipností a ušlechtilosti budby. Mohou si podati ruce. Přes to nepochybuji, že jako měla svě obecenstvo »Perla iberská«, bude je míti též »Děvče s fialkami« a myslím, že více, poněvadž je přece aspoň operetka veselá.

Helimes Pražan Perl Vídeň Karlov divadlo národní divadlo

35 article

Vinohradské divadlo učiní asi s ní dobré ob- chody, které divadlu nesubvencovanému lze jen přáti. Přes to však musíme říci, že pěstování ope- rety, jemuž nelze se ovšem divadlu tomuto zcela vyhnouti, představovali jsme si ve výběru přece jen o stupínek výše. Strausův »Netopýr«. Hervéova »Mam'zelle Nitouche« i celá řada lehkohravých, ale přece jen duchaplných a ve svěm genru původních děl Oflenbachových, Lecocgových, Serpetlových, Audranových i j. ukazuje asi tak na niveau, po něž nemělo by se jíti. Radostnější stránkou tohoto přestřeleného vstupu lehké Musy na jeviště vinohradské byla způsobilost uměleckého souboru, jež se tu na novo osvědčila. Nebudeme již ani mluviti o tom, že p. Čelanský byí se svým orchestrem i s celým ostatním aparátem úplně při svém úkolu. To jest již jaksí vyřízená sta- rost při vinohradské opeře. Ale i jednotlivci umělei byli tu každý na svém místě. Především výborného pěvce komika, i herce, ba též tanečníka seznali jsme v režisérovi p. Branaldovi (Plaminek). Zvláště jako španělská tanečnice osvědčil se imitätorem plným vervy, dobyl hlučného úspěchu, a již na ten jeho výstup budou se hrnout diváci. Libezným, třeba do- sud mladistvě nesmělým, avšak vřele přednášejícím a vzhledným tenorem je p. Menšík (Muk) Trojlistek doplňuje hnmorem p. Mansfeld (Rovelli). Gracii po- hybů, živost letory a pikantní pointování přednesu i hry hojně rozvinula opět sl. Boubelova, ač hla

Strausův Nitouche Oflenbachový Lecocgový Serpetlový Audranův Čelanský Branald Plaminek Menšík Mansfeld Rovelli Boubelův Musa

36 article

nesloužil jí tak jako v arilch Mozartových. Její Fiora jest elegantní i svůdná šansoneta comm'il faut. Vý- borně podává také aristokratického blbečka pan Charvát (hr. Villy Sickendorf). Hlučné salvy smíchu jsou ozvěnou jeho charakteristické komiky. Půvab- nou a něžnou byla zase sl. Drozenova v titulní úloze. Její umění zpěvní i krásný zjev zjednávají si sympatil. Jen trochu jiskry, temperamentu! Dobré šarže postavili pp. Švare, Dobrovolný i Čihák (Pe- nízek, starý hrabě a zjev Sukův), energickou sklep- nicí je sl. Durasova, jež se nám zdá býti rostlá i na větší subretní role. Poprvé uvedl se v »Děvčeti s fialkami« vinohradský soubor baletní. Vykazuje na začátky slušný již výcvik. Ale skutečně znamenitý jako tanečník jest jeho vůdce, baletní mistr p. Tro- janowski. Tančí s ohněm i půvabem, jakým skoro již jen polští tanečníci se vyznačují. Jeho virtuosně provedený »nostelot« elektrisoval obecenstvo, jež bylo by si přálo opakování. Překlad libreta nejmenovaného původce (či snad skupiny původců) hřeší v části veršované leckdy proti budebnímu přízvuku. + Koncert pražské kunservatoře hudby koná s dnes 21. prosince o 7. hod. večer v malém sále Rudolfina. Program vykazuje zajímavou klassickou zvláštnost Haydnovu ouverturu k heroicko-komické opeře »Orlando Paladino«, jež doposud v Praze ne- byla provedena. Toto rozkošné dílko bylo v parti- tuře, jež nikdy uveřejněna nebyla, opsáno z ruko- pisu c. k. dvorní knihovny ve Vídni. Orkestr cho- vanců říditi bude ředitel konservatoře Jindřich Kaán z Albestů, jehož žákyně Aloisie Přiborská zabraje na klavír s doprovodem orkestru Mozartův d-moil koncert.

Mozartův Charvát Villa Sickendorf Drozenův Švare Dobrovolná Čihák Sukův Durasův Haydnův Orlando Paladino Kaán Přiborská Praha Vídeň Albestus Rudolfinum

37 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Náhlá smrt vyslance. Z Kristianíe, 19. prosince. (K. k.) Norský vyslanec ve Washingtoně Hauge, který trávil svou dovolenou v sanatoriu Wo- xencollen, pyl dopoledne naluzen mrtev opodál sa- natoria, Podnikl sám vyjíždku na lyžích. Lékaři sta- novili příčinou smrti ochrnutí srdce = Odkazy baronky Rothschildové. Z Londý- na, 20. prosince. Zemřelá baronka Rothschildová uči- nila velké odkazy židovským dobročinným ústavům v Paříži a sice dva miliony [ranků židovskému pod- půrnému komitétu, milion franků židovským útulnám a zahradrickým školám, 500.000 franků Rothschil- dově nemocnici a 100.000 franků remeslnickým ško- = Nehoda dopravního pamíku. Z Granu, 19. prcsince. (K. k) Dopravní parník „Shamrock“, plu jící z Alžíru do Casablanky, narazil na skálu, míjej mys Joy. Strojník byl na mistě zabit. „Shamrock nemohl se hnouti. Byl anglickym parnikem, kter zpozoroval jeho siznály, dovlečen do Mers el Ke- = Divadlo zničeno výbuchem. Z Drážď a n 20. prosince. Výbuchem plynu bylo včera odpoledno lám, biru

Hauge Rothschild Rothschildová Nehoda Joy Washington Londý Paříž Rothschil Alžír Casablanca Drážďarsko wo Grana