Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

o boeeteot ni

3

V Praze, v sobotu 21. prosince 1907.

Praha

4

Číslo 352.

5 article

Na ranní a odpal. JIsty přešelácí ne v Prare v adnisistrael žal sa čtvrt leta . . . . 8 K — s dvejí čenáškou a věste, . . . . 7 k 50 na čtrrt lala ve slislkkckr 2K 90 na másíc. Peštenr nk . . . : k o s dvojí zlsilke vj

6 title

Dnešní čislo pro Prahu Je s 10 stranácb.

Praha

7 article Uvolněná dráha.

Uvolněná dráha. Předseda ministerstva bar. Beck dovede pevně držeti v rukou otěže. Nedá říšské radě ani na okamžik volnosti, aby se mu nevymkla a nevyjela z kolejí. Sotva že za rozpravy vyrovnaci si počínala sebevědoměji v kritice vnitřních poměrů uherských, ihned přítáhl úzdu, a aby se nerozešla rozladěna na svátky vánoční, překvapil jí programovou řečí, v níž jako kouzelník jí vylíčil skvělou budoucnost, svěříli se i nadále jeho vedení. Ani hrozny přineseně israelskými posly z zaslíbené země, nemohly účinkovati lákavěji. Poslanci, do tě chvíle podráždění, dali se jednotlivými odstavci obratné a syté řeč dojati a rozčeřená dotud hladina sněmovní se uklidnila. Na jak dlouho asi? Kdyby nebylo temných skvrn v pozad díla rakousko-uherského vyrovnání, jež prů během doby se zhustí v mraky soutěžnýcl příprav, by obě poloviny soustáti po r. 1917 se zvýšeným důrazem změřily své síly kdyby nebylo nevyřízených národnostních otůzek v této polovině, snad by optimistická důvěra bar. Becka zapustila hlubší kořeny v obyvatelstvu. Takto však bezděky vzniká pochybnos v trvalost živých barev, jimiž předseda mi- nisterstva zpestřil svůj obraz, jenž asi záhy vybledne vlivem střízlivé skutečnosti.

Beck

8 article

Téměř třetinu své řeči věnoval baro Beck tomu, aby zpevnil půdu svého vůdčího postavení a zjednal si širokou základnu pro své záměry. Dovedně, což se mu upříti nedá, vytýčil povšechnými rysy vábné průzory ve- likých svých politických cílů, aniž by po- drobnějším propracováním jednotlivých my- šlenek poskytl příležitost ke kritickému roz- boru. Ale možno-li proto zapomenouti, jak ve skutečnosti byla zkomolena veliká zásada rovnosti při opravě volební a co zákulisních námah vyžadovalo provedení rakousko-uher ského vyrovnání, a tato dvě díla jeho sama o sobě nedají veřejnosti, aby bezmyšlenko vitě se kochala v obrazu jeho děl slíbených Jíž poměr sněmovny k vládě, jak jej pojal předseda ministerstva, nesrovnává se s obvyklými poměry parlamentarismu. Baron Beck si vůbec nepřeje, aby ve sněmovně po- slanců byla většina s určitým programem, on vyhledává pouze podporu oněch velkých stran, kteréž se svěřují jeho vedení; tyto strany připouští k účasti na moci vládní, vylučuje však z účasti ony skupiny, ježsi vedou zásadně a nepodrobují se rozhod čímu vlivu taklo sestavené vlády. Vládu svou, ministerstvo své jakožto vládu císař- skou sesiluje zástupci stran jen potud, pokud se podřizují jeho vedení a opření jsouceo sílu těch kterých stran v parlamentu, činí jej způsobilým ku práci. Nebylo by za těžko z názorů těch vyvo diti, že pro bar. Becka i nový parlamenta jeho jednotlivé strany pozbyly by týmž oka mžikem svého významu mocenských činitelů, kdyby jakožto většina sněmovny postavily se proti jeho záměrům: pak by je asi rychle hleděl oželeti jako spolupracovníky. Takovýto stav nového parlamentu není ovšem valně růževý. Účast ve vládě těch kterých stran jes

Beck Baron Beck

9 article

dále vítána bar. Beckovi i proto, že takto přejímají spolu odpovědnost za činnost vládní aniž by o vlastním vedení mohly rozhodo- vati. Přirozeně takovýto poměr stran k vládě ukládá těmto nezištnost a trpě- livost a požaduje od nich, aby skromně vykonávaly dané úkoly. Jako ruští oktábristé dumu, tak chc i bar. Beck novou říšskou radu vychovávati prací a kázní. V částech řeči své, věnované věcnému programu vlády, vypočetl bar. Beck podobně jak se to stalo již v trůnní řeči, obrovity soubor úkolů. Počal ovšem se státními finan- cemi, jak to při rokování rozpočtovém jes na snadě. Stát přihlásí se s novým nároky na berní sílu poplatni ctva. Bude třeba zlepšení stravy pro voj sko, náhradu záložníkům, zvýšení důstojni- ckých gáží, upravení příjmů nižších zřízenců státních, zřízení starobního a jnvalidního po- jišťování, sanace zemských financí a proto podá vláda návrhy na opravu berní, kteráž vedle snížení daně domovní postará se nové, vydatné zdroje státních příjmů.

Beck

10 article

Co do sanace financí zemských ovšem nepověděl baron Beck, zamýšll-li zemské finance postaviti na vlastní nohy, či učiniti je ještě závislejšími na vládě a přitužiti takto soustavu centralisační. Pilulku nových berní osladil bar. Beck na konci své řeči zcela všeobecným slibem o zvelebení produkce ve všech oborech, což při pokročilé mezinárodní soutěži zůstane v některých oborech asi pouhým zbožným přáním. Zvláště obšírně vyslovil se o otázce uklizení národních sporů ve spojení s opravou správy (krajské úřady).

Beck

11 article

Vůči neochabující útočivosti německé ovšem se podivně vyjímá, tvrdí-li předseda ministerstva, že všickni národové touží po míru. Dokud se projevů německých z doby nejnovější týká, jest dle nich »mír« totožný se zničením práv neněmeckých národních menšin. To jest věc nemožná a dr. Herold ihned se všemožným důrazem ohlásil jak bar. Beckovi tak německým krajanům, že ze svého práva, abychom my Čechovéu všech veřejných úřadů mohli užívati vlast- ního svého jazyka — nesleví česká delegace ani čárky. Pokud pak Němci hlásají zásadu národního úřadnictva, musila by se provésti důsledně až do míst nejvyšších. Úřadníci jazykově nekvalifikovaní by ovšem nemohli býti připuštěni k nějakému úřadu pouze proto, že jsou německé národnosti. K ochraně veškerých národních menšin musil by býti zjednán rámcový zákon pro celou říši. Krajské úřady by předpokládaly reformu veškeré zemské správy. — Jak z usnesení svazu německých stran známo, postavily se za účastenství členů ministerstva jaksi v čelo zamýšlené akce vy- rovnací, což samo o sobě jest věc nápadná, i kdyby před tím u nás v Čechách u jedno- tlivých německých soudů se nebyly vyskytly případy odepření práva Čechům a kdyby po řeči předsedy ministerstva inter- pelací dra. Pergelta a soudruhů německý vzdor v záležitosti chebské dále se nepro váděl. Rovněž jest z ukázek debaty v ně- meckém svazu vedené patrno, že Němci po- sice mezi námi Čechy stůj co stůj chtějí udržeti, kdežto naši državu v území smíše ném potírají a podlamují.

doktor Herold Beck Němec Čecho Čechy svaz německý stran

12 article

Podrobný rozbor zahájené vládou akce vyrovnací bude ovšem možný teprve, až vládní prelimináře národního míru vejdou ve známost. Nicméně již nyní jest odůvodněna otázka. jak je to možno, že vláda položila počátel své akce do svazu německého, ač útoky se vedou na práva našeho národa, v zemíeh koruny české rozhodnou většinu tvořícího Doufáme, že z kruhů odpovědné politiky české dostane se žádoucího vysvětlení o okol- nosti této. Vládní a německý počin byl by ovšem srozumitelnější, kdyby životní praxe dosvěd čovala, že Němci skutečně také změnili své chování ku právům jazykovým našich menšin. O tom však není nikde žádných dokladů. Skvělý projev dra. Herolda k řeči bar Becka jest však slavnostním slibem, že v akci nastávající veškeří poslanci čeští, bez rozdílu stanovisek politických budou za jedno a že »nesleví ani čárky z práv našeho jazykae v celé oblasti zemí českých. Bude dobře, když Němci při této příleži tosti dospějí ku přesvědčení, že jsme mocen- ským činitelem, s nímž jest jim nyní počitati svědomitěji a spravedlivěji než dosud, a ž jsme si svého významu pro toto soustát plně vědomi. Jak oni nám, tak naměřujme my jiml

Němec Beck

13 article Dele gace.

Dele gace. Plenární sehůze rakouské delegace. V Vidně, 20. prosince. (K. k.)

gace Délos

14 article Přítomní jsou společní ministři a min. předsed

Přítomní jsou společní ministři a min. předsed bar. Bec k. O půl 10. hod. dop minislr bar. Aehrentha vybídl předsedu dle stáří bar. Chlumeckéh aby se ujal předsednictví. Tento uvítal srdečné členy delegace a prohlásiv schůzi za zahájenou, požadaí nejmtadší delegáty hr. Abensperga, Trauna a dra. Drexela, by ujali se zapisovatelství. Delegace přikročila především k volbě před- sed v. Z 57 odevzdaných hlasovacích lIstků byly dva prázdné. 55 hlasy byl zvolen předsedou dr. sl. Fuchs. Poděkovav za své zvolení, pravil: Jako starý parlamentník, vážím si práva svobodného projevu mínění a obsažené v něn svobody slova. Budu proto v každém ohledu šetřiti tuto svobodu a budu si počinat vači kuždému bez rozdilu politického při- stušenství s naprostou nestranností. Prosí de egály o podporu a tlumoči přání, by práce v delegaci byly vlasti k požehnání a zdaru. Tlumočí upřimnou radost nad uzdravením císařea vzpomíná jeho 60letého panovnického jubilea. Místopředsedou zvolen ryt. Made yský a při- kročilo se k volbě kanceláře a stalých výborá. Mezi došlými spisy je zpráva, že císa přijme delegací zejtra v poledne; dále zpráva čer vené knize, jež jedná o reformní akci mace- donské, Dobernigův návrh na dosazení výboru, jenž by rokoval o změně jednacího řádu a do- lazy Vukovičův po vystěhovalectví a Šuster- šičův po porušení berlinské smlouvy Černou Hor ou. Ministr zahraničních věcí bar. Aehrentha podal společné předlohy a odůvodňoval zatímný tříměsíčný rozpočet tím, že nelze projednati včas zevrubně všechny předlohy. Vyřízení zatímného roz- počtu nemá však prejudikovati zevrubné projednání řadného rozpočtu a vládní politiky. Delegace sejde se záhy zase, aby pokračovala ve svých pracích bude k tomu míti přiležitost. Del. Kramář navrhl, aby místo dosavadního rozpočtového výboru zvolil se ihned 21čienný výbou

Drexel doktor Fuchs Dobernigův Vukovičův Šuster Kramář Černá hora

15 article

pro zahraniční věci a okupační úvěr, 21členný vo- jenský, 18členný rozpočtový výbor, a aby výborům tém přikázány byly veškeré předlohy. Návrh byl schválen, rovněž návrb bar. Chlu meckého, by se rozpočtovému výboru, jemuž přikáže se zatímný rozpočet, uložilo, podat o něm ústní zprávu v zejtřejší schůzi delegací. Del. Dobernig odůvodňoval svůj pilný návrh na reformu jednacího řádu. Je prý nezbytna. Pod- nět k ní byl dán v minulém zasedání, poněvadž bylo téměř jednohlasně usneseno zamitavé votum výboru, že rak. ministří jsou oprávněni zúčastniti se rokování v delegaci. Je povděčen, že do dnešní schůze dostavil se také min. předseda a nezviklány tím základní pilíře mocnářství. (Veselost.) Návrh schvaluje se. Po zvolení svrchu zmíněných výborů byla schůze skončena. Příšti bude zejtra v 7 hod. večer.

Dobernig

16 article

Do výboru pro zahraniční věci a úvě okupační byli zvoleni delegáti: Hr. Schönborn hr. Latour, hr. Wodzicki, markýz Baequehem, br Merweldt, dr. Bärnreither. bar. Chlumecký, Axmann dr. Kramář, dr. Žáček, Udržal, Romančuk, de. Schrei- ner, dr. Urban, ryt. Vukovič, Hagenhofer, Pajdutti Pittoní, Glabiňski, Dzieduszycki a Drexler; do vo- jenského delegáti: Hr Clam-Martinic, hr. Latour. hr. Sylva-Tarouca, hr. Abensperg a Traun, hr. Mer weldt. Exner, hr. Stürgkh, dr. Herold, Staněk, Klofáč. svob. pán Hormuzaki. Hofmann, Pacher, Šusteršiě Stöckler, Schlegel, Schraffl, Schuhmeier, Gentilli, ryt. Kozlowski a Duleba; do rozpočtového dele- gáti: Hr. Montecuceoli, hr. Sylva Tarouca, dr. Mettal, hr. Meran, svob pán Oppenbeimer, Dreber. Zázvorka. dr. Hruban, dr. Urban, dr. Redlich, Laguja, Axman Sel ger, Němec, ryt. Kozlowski, Stapiňski, Londzin Baumgartner. Výbory ustavily se následovně: Předsedou výboru pro zahtaniční věci a úvěr okupační by zvolen bar. Chlumecký, místopředsedou hrabě Dzieduszycki, zpravodajem pro záležitosti za- hraniční markýz Bacquehem, pro úvěr okupačn ryt. Vukovič. Výbor vojenský zvolil předsedou dra. Herolda míslopředsedou hr. Merveldta. Zpravodajové tohote výboru budou zvolení v příští schůzi. Předsedou výboru finančního (ne rozpočtového byl zvolen hr. Montecuccolí, mistopředsedou dr. Urban. Zpravodajem pro zatímný rozpočet byl zvolen Axma nn. Výbor pro jednací řád zvolil předsedou dr Žáčka, mistopředsedou dra. Baerenreithera, zpravo dajem Doberniga

Schönborn Latour Baequeh Merweldt doktor Bärnreither bar Chlumecký Axmann Kramář Žáček Udržal Romančuk Urban Vukovič Hagenhofer Dzieduszycký Drexler Martinic Tarouca Exner Stürgkh Herold Staněk Klofáč Hormuzaki Hofmann Pacher Stöckler Schlegel Schraffl Schuhmeier Gentilli Kozlowski Duleba Montecuceoli Mettal Oppenbeimer Dreber Zázvorka Hruban Redlich Laguja Axman Selo Němec Stapiňski Londzin Baumgartner Bacquehem NN Hradec Schrei Traun Merano Pajdutti Pittonit Glabiňski

17 article

Rozpočel společných výdajů a příjmů na rok 1908, dnes před- ložený, vykazuje úhrnnou potřebu 386 923 102 K Z toho připadá na ministerstvo zahraničních věc 13,266.547 (+ 578.023 K naproti loňsku) Na vojsko řádná přesná potřeba 298,431.653 (+ 7,271.607 K) mimořádná 13,375.729 K (— 374.026 K) Úhrana potřeba vojska činí tudíž 311,810.382 (+- 6,897.591 korun). Na vojenské námořnictvo řádná přesná potřeba 53.523.110 K (+ 16.673.000 K), mimořádná 3,476 899 K (+ 927.000 K). Úhrnná přesná putřeb vojenského námořnictva činí tudiž 57 milionů korun (+ 11,600..000 K). Na společné ministerstvo finane 4,518.367 K (+ 162.598 K). Mimořádná vojenská potřeba velitelství a vojsk v Bosně a Hercegovině (okupační úvěr) cin 7.788.000 K (+ 205.00) K) Přijmy z celního důchodu jsou rozpočteny na 145,521.400 K. po srážce výdajového paušálu 7.100.000 K a po srážce celního paušálu 1,428.571 korun, jejž třeba zaplatiti zemské správě bosenské. zbývá čistý přebytek celního důchod 136,992.829 K. Mimo to požaduje vojenská správa j a ko mimořádnou potřebu jednou pro vždy na další opatřování nových polních děl 15 milionů K. naproti loňsku méně o 15 mil. K, takže z celkové potřeby na opatření nových polních děl (asi 16b mil. kor.) bude přiště ještě požadováno zbývajicího obnosu asi B5 mil. K. Dále žádá vojenská správa z povolení dodatečných úvěrů k řádné vojen- ské potřebě na rok 1907. (Položka: zásobování, strava mužstva, záležitosti remontní) v úbrnném obnosu b,360.000 K.

Přijem Boseň a Hercegovina

18 article

V drobném prodejit ranní čisle o sobě . odpoledni . . . . . . . za 2 b Ve sllalkách na venkověe 10h ranní čialo. . . . a vdpolední . . . . . . . . 4k Inserátv plati se hotevé napře Předplacení a lnserty přijímá sdminl- strace v Marianské ulisi č. a. Tam nsckáuejí se tEk redliakre tiskárna a szpodice „Národnich Listů“ Eukuplsy se nevracaji.

19 article

Ministerstvo zahraničních věcí žádá za povolení dodatečných úvěrů 133.800 korun k úhradě nákladů 105.000 K, vzešlých z účastenství mocnářství na mírové konferenci v Haagu, jakoži nákladů 28 300 K, z nichž mají se poskytnouti pří- davky důstojníkům, přiděleným k makedonskému re- formnímu četnictvu. Ve večerní schůzi (inaněního výboru ref. Axmann doporučil zatímný rozpoče t. Del. Stapiňski prohlásil jménem polských delegálů, že vyhražují si své stanovisko v plenu, nyni však budou hlasovati pro zatímný rozpčel, jenž byl potom schválen. Účetní závěrka na r. 1905 předložená dele- gacím vykazuje tyto číslice: Uuruná potřeba povolená delegacemi na r. 1905 činí 558,772.432 K. Platební po- vinnost ohou států mocnářství je tudiž o 12 ,702.079k menšl. Ze skulečně uhrazených 438,070.335 K sluší sraziti čistý celní přebytek 148,630.360 K, takže měl se hraditi kvotovým příspěvkem 289,139 974 K. Z účjů hospodářství na r. 1906 sluši uvésti tyto číslice: Uornná na r. 1906 povolená nebražená po- třeba páčí se v řádném rozpočtu na 331,938 316 K, v mimořádném na 228.566.909 K. Srovná-li se s těmilo ob osy náklad připadající na běžnou službu v r. 1906 a lo v řádném rozpočtu 317,203.536 K a v mimořád- ném 58,680.013 K, jeví se koncem r. 1906 v řádném rozpočtu překročení úvéru o 15,265.220 K av mimořádném rozpočtu zbytek úvěru 169,586.896 K, celkem tudiž zbytek úvěru 154,621.676 K.

Axmann Haag

20 article

Z Vidně, 20. prosince. (K. k.) Ministr zahranič- ních věcí sdělil, že společný ministr financí dá roz- dati rozpoče! Bosny a Hercegoviny na r. 1908 i s odůvodněním, dále účetní závěrky na r. 1904 a 1905 a mimo to zprávu o správě Bosny a Hercego- viny na r. 1907, aby delegáli měli přiležitost infor- movati se o administralivných poměrech těchto zemí. Delegáli Šusteršič a spol. podali dotaz po koncesi udělené proti ustanovení berilnské smlouvy Černou Horou italské společnosti na stavbu dráhy z Baru do Virbazaru.

Bosna Hercegovina

21 article

Červená kniha o reformní akci v Make- donii obsahuje 181 diplomatických lisün ve formě tel-gramů a zpráv vevyslance, konsulů a civilních jednatetů, zaslaných ministru v době od 18. října r. 1906 až do 12. října t. r. a jedná zvlástě o 390 zvýšení cel, finanční situaci v makedonských vilaje- tech, o reformě soudnictví a řádění čet. V odůvodnění zvýšené potřeby ku provedení orgauisačních změn u vojska praví se, že třeba přikročiti k organsačním úpravám polního dělostřelecíva, poněvadž jinak by bylo využitkování rychlostřelných polních děl nedostalečně a utrpěl a by pohotovost armtdy. Totéž plalí o horském délostře- lectvu. Též zřízení doslatečných kádrů pro těžké dělostřelectvo nedá se již obejití. Zkušeností z po- slední velké války nuti ke zřizování oddilů kuloi ne- tových. Z příslušných organisačních opatření sluší mimo jiné uvésti zřízení dvou divisních velitelslev u kaž- dého z 56 pluka polnfho dětostřelectva, opatření a účelem úpravy horského děfostřeleciva, přeměnu tyrolských a vörarlburských divisi horského dělostřu- lectva v pluk horského dělostřelectva, zřízení nového štyrského a korutanského pluku horského dělostřele- civa, zřízení českého plusu horského dělostřelectva, zřízení horské baterie v Dalmacn (Kotoru), zřízení 15 pěších a jednoho jízdního oddílu s kulomety.

Kotor

22 title

Říšská rada.

23 article Poslanecká sněmovna.

Poslanecká sněmovna. (Schůze 51.) Ve Vídni, 20. prosince. (Původní telel. zpráva »Nár. Listů«.) Ve sněmovně poslanecké, změněné loňskou volební opravou, jsou pracovní poměry takové, jaké byly před 25 léty: na počátku kampané nedělá se nic, a na sklonku jejím se potom pro- mrskávaji věci nejdůležitější a do konců posled- ních shrnují se předměty nespočetné. Poslane-

Vídeň poslanecký sněmovna

24 title

FEUILLETON.

25 article Literatura.

Literatura. V Praze, 20. prosince 1907. II (Umělkyně.) Teď máme doplněn obraz té vzácné a jemné ženy, kterou byl Hana Kvapilová. Se zbožnou pietou shromáždl její muž liferární práce zesnulé, roztroušené po časopisech a fragmenty rukopisů a objevil nám v knize nevšední a milé*) celé bohatství umě- lecké a básnické duše největší moderní herečky české. Paní Kvapilová byla, jak se nám jevila na jevišti i v životě a jak se vyznává ve stránkáeh knihy »Literární pozůstalost«, kde je tolik jej zpovědí, jen umělkyní. »Byla přiliš imělkyní!« napsal jsem po její smeti, ožila jen pro umění. Vydávala ze sebe více, nežli přijímala od života . . « Kráčela k velkému eíli tou »bolestnou pouti. dalekou cestou pehybnosti a muk«, o niž píše ve studii o »Ženě v umění dramatickém«, cestou Duseové a Modrzzeje wské. Jako tyto velké ženy, žila život krásný hrdý. Trpěla, ale vítězila. Bojovala, ale všednost se jí nedotknula. Byla obdivována, zbožňována pro své umění a její život, její povaha dobyl jí úety všech.

Kvapilová Duseová Modrzzej wský Praha

26 article

Po přečtení její posmrtné knihy chápeme teprve celou noblessu této ženy. Její poetické umění, její zjemnělá inteli- gence, její povaha ctižádostivá a hrdá, její něžné a skromné ženství učinily ji tou zvláštní stále nadšenou, snivou a soucitnou, zdánlivé harmonickou a libeznou, v nitru však rozechvělou a zmilanou, trpíci uměním, krásou i živolem. Jak napsala o Duseové, tak i ona žila svůj svět, vzdálený a cizí všemu světu ostatnímu. Je to svět duší delikátní kultury, zvědavé a vznětlivé inteligence, otevřené všem paprskům poznání, svět hrdý a volný, který se koři jen slávě umění, moci ducha, bohatství talentu, Z jiného světa jsou ženy skvělé a oslňu- jící, jež patří též mezi velké triumfátorky je- viště, jež vládnou nejen svým uměním, též svou *) Hana Kvapilová: Literární pozůstalost Nakladatel F. Šimáček.

Duseová Kvapilová F Šimáček

27 article

krásou a svudností. Krásné a dobrodružné he- rečky, heroiny života i jeviště, kněžky umění i lásky, jež od doby Adrienny Lecouvreurové slečny Georgesovy až k Aimée Deselésově »božské Sáře« představují vyvrcholení elegance a kokelnosti ženy, jsou zjevy nádhernými, když jsou obestřeny půvaby ducha a talentu. Ale jen velký svět může býti jevištěm pro tyto heroiny života a umění. Co je velké, pyšné a skvělé v Paříži neb v Londýně, ve společ- nosti grandseigneurů a nabobů, kteří obklopují takovou »hvězdu« přepychem a rafinovanou ele- gancí, stává se ubohým a odporným svou vulgár- ností v malých poměrech. Představte si geniální Rachelku, přítelkyni prince Belgiojosa a Alfreda Musseta, nebo krásnou slečnu Cécile Sorelovu z »Comědie Francaise«, jež před nedávnem na- psala, že, chce-li se pořádně obléknouti, potře- buje na toalety nejméně 260.000 franků ročně, v malém městě, ve skromných, měšťáckých po- měrech! Jejich mecenáši a ctitely nebyli by vé- vodové ani finanční velmožové, nanejvýše bodří občané, kteří přišli s napěchovanými tobolkami z trhu na dobytek. Ne, tento genre žen skvě- lých, žen velkého stylu nehodí se do ovzduši prostřednosti. Jejich osud jest politováníhodný musí-li zakrněti v malém světě. Nemají vysoké ideály a nepotřebují 260.000 franků ročně na toalety. Výlety na automobilu, cesta do mořských lázní, secesní nábytek. Věru, není to mnoho. Ale jaká strašná cena za to! Ponížení ženské dů stojnosti a zapření inteligence i vkusu! A talent umění, gracie a krása vše se kácí dolů do všed- nosti a triviálnosti, dolů k nízkému žlabu ..

Lecouvreur Georgesův Aimée Deselésův Sára Belgiojoso Musset Sorelův Výleta Paříž Londýn Comědie Francaise

28 article

Jaroslav Kvapil v předmluvě, psané s vroue něhou milujícího srdce i s jasným vzletem básníka, se táže: »Je možno, aby tato krásná, harmonická bytost nežila s námi dál i když se s počtem svých vezdejších dní rozžehnala Je možno nevěřiti v trvání všeho krásného,i když náboženství nemáme, a je možno nesou- viseti vším tím krásným, vším tím čistým, vším tím vznešeným s nekonečnem? Je možno ne- míti spojení s celým tím zásvětím, kam odehá- zejí nejkrásnější lidské myšlenky, nejlíbeznější bytosti, nejušlechtilejší smysl našeho života? A je možno nežíti na tomto světě dále každým jejich slovem, každým jejich citem, jejich sou- ladem, jejich horoucností? Je možno proto nemilovati této knihy ?« Krásně a suggestivně řečeno. Kniha Hany Kvapilové bude milována lidm delikátními. Je v ní odlesk duše velké umělkyně, vy znání její snů a touhy, je v ní ohlas všeho. co rozechvivalo až do horečnosti jemné struny její citů. Takovou, jak jsem ji znal v životě, vidím ji ve stránkách její prosy vzrušené, do jaté, poetické. Tak mluvila stále exaltovaná a neklidná tak horovala, snila, věřila. Měla na mysli své umělecké tvoření, své estetické záliby a své cituplné nazírání na bědy života a společnosti.

Jaroslav Kvapil

29 article

Myslil jsem někdy, že je cosi affektovaného v její povaze. Záviděl jsem ji tu vášeň nadšení Měla poklady nadšení. Chtěl jsem ji někdy po prosit o malou almužnu. »Nemluvte tak. Nevěřím, že jste takový, řikávala, když jsme doráželi na ni ironicky dotýkali se jejího enthusiasmu. Kdysi jsem ji potkal veselou a rozmarnou Měla šťastný den a jas byl v jejím měkkém pohledu. »Vite, co se stalo s Norou?« tázal jsen Zasmála se. »Nu?« »Tanči v chantanech s eastagnettami a pije šampaňské s kavalíry.« Neměla ráda takové žerty a odpověděla mi že jsem cynik, jemuž není nic svato. A doklá- dala hned: »Nevěřím, že jste takový. Pre- tvařujete sel« »Literární pozůstalost« přesvědčila mne, že nebylo afektovanosti v povaze té duchaplně ženy, jež ovšem ostávala někdy herečkou i mimo jeviště. Ale to bylo právem její umělecké ne- důtklivosti a její inteligentní povýšenosti. Cho- díme s maskami a přece život nám není karnevalem .. Paní Kvapilová četla mnoho ruské autory A má cosi z jejich upřimnosti a proto nen v ní afektovanosti ani tam, kde nejvíce přizdo- buje své věty. Zdá se mi, že svým cítěnímje Slovankou, svým stylem a svou kulturou byla západnicí. Čtěte její povídky a črty: »Na prahue nebo »Jakoby kámen do vody hodil«, jeji ličen

Kvapilová Pre Slovanka

30 article

z přírody: »Ostrov v šírém moři«, její dojmy umělecké a studie: »Žena v umění dramati ekém« nebo »Moskevští berci« a jste podma něni kouzlem jejího bohatého a těkavého ducha jejího roztomilého, barvitého slohu, její posti ckých, ale nevtíravých výlevů, jejího exaltova- ného, ale nepřepjatého estotismu. Její novelistické črty a úryvky jsou důka- zem svérázného talentu popisného i pozoro- vacího. Její články, studie, úryvky ze zápisků korespondence prozrazují značnou kritiekou vyspělost a samostatnost. Kráčela světem krásy a kultury s očima otevřenýma, chápajícíma. Na mnohých místech svěřuje se s trýzněmi a zápasy uměleckého tvoření herečky. Vyprávi, jak sludovala »Noru« a Mášu. Po přečtení »Měšťáků« proplakala celou noc do svítání. Nie nebylo přirozenějšího u této umělkyně, která tak dojímavě vyslovila svou touhu: »Chtěla bych nějak, Jaro, pro zachránění vlastní, bývalé bytosti, dělat něco jiného než divadlo, anebo hráti tolik a tak dobře, abych potopila ostatní svět divadelní kolem sebe a ne- viděla ho.« Vliv Turgeněva a Růženy Svobodovéje patrný na některých místech. V jedné povidee liči mladika, jenž měl pleť a vlasy jako pražená polévka a hlavu velmi podobnou ovci, což při- pomíná způsob v prvních knihách autorky »Mi- lenek«. S touto umělkyní české prosy měla Han Kvapilová mnoho příbuzného, zejména její rafino- vaný a subtilní estelismus. Paní Svobodové byly adresovány též dopisy, jež uzavírají knihu. Byly psány v posledních měsících jejího života. Pro ty, kdo znali Kvapilovou intimněji, je v nich mnoho, co nepřečtou lhostejně. Turistická literatura.

Nora Máša Turgeněv Růžena Svobodovéj Kvapilová Svoboda Kvapilův

31 article

Ze slovanských hor. Vydal Český Odbor Slovin- ského Alpského družstva. Péčí dra. V. Dvorského. dra. R. Franty a dra. VI. Růžičky. V Praze 1907. Nákladem vlastním. Deset let už působí stalečné družstvo našich če- ských horolezců. Jako podružníce slovinskéh alpského spolku je klub českých alpistů vlastně první naše praktická mezislovanská organi- sace. Má svůj tím směrem vytknutý cil a pevně za ním postupuje. Objeven nádherný kout slovanských velehor, dosud nezabraný, zabezpečen a upraven pro potřeby turistiky a zahájena odtud energická činnos na prospěch nevyvinutého dosud u nás horského sportu. Pěkný kus práce vykonán za první deseti- leti! Právem řekl si odbor, stanici tak významnou pro postup rozvoje třeba opatřili přislušnou, daleko viditelnou — značkou! Tak vznikla knížka »Ze slo- vanských horel Jakýsi literárně umětecký památ- ník na oslavu pozoruhodné chvíle. Obsahuj práce nejpilnějších pracovníků odhoru. »Úvodní slovo« o významu a úkolech če kého alpismu je z povola- ného péra dra. Franty. Senior českého horolezectví, prof. Chodounský, nemohl jinak, než z bohaté po- kladnice svých vědomostí a zkušeností přispěti na povzbuzenou jsoucích i kudoucích nadšenců uslechti- lého sportu. Slečna Chodounská představila se s nové stránky svým znamým a ctitelům z odboru. Není jen neohrožená překonavatelka záludných srá ú spádů alpské při ody, ale i horlivá výkonná půsti- telka její poesie! Svědčí o tom několik kartonů, vtroušených do úhledného svazku. Nounavný hospo- dař odboru dr. Prachenský poskyti hrsť výmluv. ných dat a dokladů z života České Chaty na Grintovci. Známá ze zpráv A pského Věstníku trojice sloupačů. dr. Dvorský. Dr. Růžička a J. Čatmák při- lož li každý po výrazné episodce ze svého zápls afku.

V Dvorský doktor Růžička Franta profesor Chodounská Prachenský Dvorská J Čatmák Slovinsko Praha

32 article

Dr. Lana pracuje v dů ežitém obpru názvoslovněm. V novém desitietí čekají Odbor velké úkoly. První začátky díla jsou překonány, nastane potřeba roz vinouti síly. Úkoly domácí a záhumné! Bade třeba sorganisovat všecko slovanské horolezectví! Třeba vytýčit společné cile, třeba rozdělit úlohy! Stačí jen vzpomenout potřeby společné termi- nologie pro turistiku slovanskou! A vzpa- menout úkolů, jež připadají slovanské turistice na Balkáně vůči nepokrylým záměrům cizí podnika- vosti, tolik výbojné! Tu nikoho nelze odkazovat od Pontia k Pilátov.! Tu jediná rada je na místě: spojit síly a účelně ku předu! V novém období za novými metami želáme odboru plný zdar! Bibliografie. * Týdenník Máj (Praha, Vodičkova ulice čís. 33) ročníku VI. číslo 11: Jarosl. Vrchlický: Loulky. Milosl. Javorník; Tichou alejí. Jindř. Š. Baar: V obec- ných službách. Vzdělání. Bohumil Brodský: Nová plseň. Vílězsl. Valenta: Podzim. Jar. Pasovský: Bez nadpisu. Feuilleton: Goethe: Znalec a umělec. České sklo a český porculán. Z českého živola. Illustmace: Jos. Mánes, Ztracený syn. Zátiší od Ant. Wiehla. Malíř K. Svoboda v Madridě. * O kohoutkovi a slopičce. Národní pohádka. Vy- dal Frant. Hrněíř, učitel a spisovalel v Nymburce. S hojnými obrázky od Jaroslava Filipa. V pěkné úpravě velmi příhodno jako dárek dětem. 1 K. * Dětský Máj. Obrázkový časopis pro mládež. Roč. IV. Vydává a řídi Frant. Hrnčtř, učitel a spi- sovatel v Nymburce. Prosincové číslo má barevný obraz „Sv. Mikuláš“, jejž maloval Jarosl. Filipa básní doprovází Josef Kalus. V „Knižnici Dět- ského Máje“ dějiny Bulharska s 18 vyobrazeními a mapkou Bulharska. Obojí 4 K na rok. * Sebrané splsy Svět. Hurbana Vajanského, jichž

Lana Bade Pontius Pilátov Vrchlický Loulka Jindřichův Š Baar Brodská Valent Pasovský Goethe Mánes Antonín Wiehl K Svoboda František Jaroslav Filip Mikuláš Filip Kalus Hurban Vajanský Balkán Praha Vodičkův ulice Javorník Madrid Nymburk Bulharsko Český sklo Dět Týdenník máj

33 title

I. svazek právě vyšel a stoji 2 K 40 h, má stále na