3
masthead
5. února 1901. Císlo 36.
4
article
5kol vypravila v posledním čtvrtleti deputiace
v záležilostech: a) ředitelů kůrů a varhaníků k epis-
kopátu zemí koruny české a b) v záležitostech ka
pelníků a maj. hudebních škol k místodržitelstvím
v Praze a v Brně, které předloživše přerovsko
resoluci i vhodné spisy pamětní, tlumočili usnesen
loňského manifestačního sjezdu v Přerově. Deputacím
vysloveno plně uznání k předneseným požadavkům
a slíbena pomoc i náprava. Předložení požadavků
vládě ve Vídni na starost si vzal posl. dr. C. Stojan.
Biskup král.-hradecký a biskup budějovický stali se
zakládajícími členy jednoty. Arcibiskup pražský
biskup litoměřický darovali jednotě značné obnosy
peněžní. V Praze a v Litoměřicích vyřízena věe
písemně. Vychází se tedy jednotě ve všech kruzíe
vstříc a záleží jen na naší inteligenci hudební, aby
snahám tohoto čilého, nyní po sloučení s Jednotou
řid. hud. škol v Čechách ústředního sdružení celého
stavu v národě českém věnovala náležitou pozornost.
»Krakovece, spolek akademiků západníc
Čech koná mimořádnou valnou hromadu dne 8. t. m.
o půl 8. hod. več. v místnostech hostince su Růže-
v Malé Štěpánské ul.
Sbor svobodných střelců pro Prahu
okolí odložil svoji valnou hiromadu ze dne 31. ledn
na 14. února.
doktor
Stojan
Praha
Brno
Přerov
Vídeň
Litoměřice
Čechy
5
article
Válka jihoafrická.
V Praze, 4. února.
Válka jihoafrická.
V Praze, 4. února.
»New York Herald« přináší ve svém p
řížském vydání následující zprávu:
»V jistých politických kruzích lze pozoro
vati zřejmou tendenci, využiti změny na trůno
anglickém a učiniti konec válce transvaalské.
Jak se zdá, radi němečtí diplomaté anglické
vládě, poukazujíce na politickou situaci v Čin
a tamější ruskou akci, aby uzavřela mír s Bury
a měla tak volnou ruku v Číně. Rakousko
Itulie, jak se samo sebou rozumí, schvaluj
úplně záměry Německa. Diplomacie těchto tři
spojených mocí obrátila se i k jiným státům.
které k trojspolku nenáležejí, za tímže účelem
a domnívá se, že se podaří spojenému úsil
pohnouti Anglii, aby dala svolení k intervenci
Ve vídeňských vládních kruzích jsou přesvě
čeni, že nálady pro mír denně v Anglii více
více přibývá.
Miss Maud Gonne odjela parníkem »Cham
pagne« do Nového Yorku, kdež uspořádá zá
roveň se známým majorem Bridem řadu kon-
ferencí o jihoafrické válce a odvodu vojska
Irsku. Miss Gonne pokoušela se přednášetio
témže předmětu v Anglii, než přednášky ty bylv
policií zakázány. Miss sdělila s jedním z re-
daktorů »Paris Nouvelles«, že rekrutýrka v
Irsku neměla žádného výsledku.
Maud Gonne
Misso
Paris Nouvelles
Praha
Bura
Čína
Rakousko
Německo
Anglie
Cham
Nový York
Irsko
New York Herald
6
article
Telegramy.
Z Pretorie, 3. února. (C.-B.) Lor
Kitchener oznamuje: Naše ztrátyu
Modderfonteinu jsou: 2 mrtví a 2 ra-
nění. Nepřitel, počtem asi 1400 m. a s 1 dě-
lem, podnikl na nás útok za tmavé noci a za
prudkého lijavce.
Campbellova ko lon a dostala se do
boje s 500 Burův a odrazila je se ztrátami.
Angličané ztratili 1 důstojníka, jenž byl téžce
raněn, 18 mužů zabito nebo raněno.
Frenchova kolona je nedaleko B-
thelu a postupuje na východ. Nepřítel ustupuje
před ní se skrovným odporem.
Branná moc Dewetova stojí —
prý — jižně od Dewetsdorpu.
w. Z Londýna, 4. února. Pretorijsk
depeše »Standardu« potvrzuje, že Ludvík Botha
radil býv. presidentu Pretoriusovi, aby mu ji
nepřicházel s nabídkami na vzdání se. Pře
to prý výbor mírový snaží se pohnouti vůdce
burské, by přijali poselstvo representativní
aby smluvili s ním podmínky o složení zbraní.
Zatím prý Kitchener bude hledět udržeti bur-
ské oddily severně od hranice svazijské a do-
nutiti je k rozhodnému boji s přemocí brit-
Buršti vůdcové severu a severozápadu
Oranžska provádějí nyní zároveň s Devetem
kombinovaný postup k jihu. Zkusí nepochybn
nový vpád do kapské osady.
Větší oddil burský prý vnikl do středu
Kapska, jest Angličany silně tisněn.
Na blízku Beaufort-Westu stojí silné oddíls
burské.
Z Haagu, 4. února. (Zvl. tel. »Nár
Listů«.) Holandská »Jednota míru« poslal
Edvardu VII. depeši, v níž projevila naději, že
král zahájí vládu svou činem velkomyslnost
oproti Burům. Edvard VII. na depeši tu
podnes neodpovědě.
Z Lourenco-Marquezu, 4. února
(C.-B.) Všechny zásoby munice, Bury v Hamati-
portu předaně, byly Portugalci odtamtud odve-
ženy a naloženy na lodi kotvíci ve zdejší zá-
skou.
Kitchener
Campbellův
Angličan
Frenchův
Both
Pretorius
Beaufort
West
Edvard
Edvard VII
Portugalec
Pretorie
Modderfontein
Londýn
Kitchener
Oranžsko
Kapsko
Haag
LourencoMarquez
Bura
Jednota
da
8
article
Válčení s Čínou-
Válčení s Čínou-
Diplomacie.
Z Londýna, 4. února. (C.-B.) »Standard
oznamuje ze Šanchaje ze včerejška: Císařským
dekretem neobyčejné délky vypočítávajíse
veškerá, císaři navržená reformn
opatření, celkem 98, jež jsou vypracován
až do podrobností. Všichni místokrálové a guver
néři žádají se, aby podali o tom zprávu, kter
reformy pokládají za vhodné, jakmile mír bude
uzavřen. Osvícenému čínskému úřadníku Šen
tunovi, jenž před časem na obžalobu Kanylovu.
že prý odzbrojil tvrze vusunské, byl v kraje
pomezní vypovězen — dostalo se nyní milost
a byl pověřen vojenským velitelstvím v Kalganu
Z Londýna, 3. února. (Zvl. tel. » Nár.
Listů«.) Dle pekinské epeše »Timesů« maj
čínšti zplnomocněnci odevzdati vyslancům edik
císařský, v němž se vypočítávají tresty chystané
proti devíti vysokým úřadníkům-
Tuan má býti vypovězen do čín
ského Turkestanu, Šuan dostane rozkaz, aby
spáchal sebevraždu, Jusien má být
stat, vévoda Lan a Yunsien mají býti vy-
povězeni do vzdálených krajů; dále budou čty
ostatní, z nichž jsou dva již mrtvi, tito ted
dodatečně degradování a zbaveni hodnosti svých
Operace spojeneův.
Z Londýna, 4. února. (C.-B.) »Pall M l
Gazetle« sděluje z Tiencina ze dne 2. t. m.
O cili vypravy, jež vyslána byla po
gen. Tratihou na severozápad, za-
chovává se hluboké mlčení. Myslí se, že
Němci chtějí cisaře přivésti zpět
do hlavního města. Angličtí zpravo-
dajové nesměli se přidružiti k výpravé této
k niž se má co nevidět připojiti i hrabě
Lana
Yunsien
Němec
Čína
Londýn
Timesy
9
article
Waldersee.
Waldersee.
Rakouské lodi.
Z Vídně, 4. února. (C.-B.) Loď » M ari
Terezie« odpluje dnes do Vusunu, loo
»Alž běta, do Šanchajkvanu
Telefonické zprávy „ Nár. Listů.
Trůnní řeč.
Z Vídně, 4. února. Obraz pestrý, ale
známý. V ceremonielu a vnějšku, které pro-
vázejí trůnní řeč, nic se nezměnilo také
tentokrát. Je v nich tradice a je v nich kon-
servatismus a žádné odchylky od zvyklosti
dosavadní.
Zase stály před dvorním hradem
uvnitř něho velké zástupy, ale jich zvěda
vost neukojena byla tak hned, jako při slav
nostech dvorských. Obě sněmovny byly na
hodinku hosty na císařském hradě. V jejich
řadách však barvy a rozmanitost nejsou
tak různé, jako u diplomatického sboru a
generality.
Zase trousila se o 11. hodině dopoledn
malá hrstka lidí, kterým podařilo se dostat
vstupenku do tak zv. trůnního sálu, nevelk
to dvorany, nad níž rozloženo bylo — když
jsme vešli — pološero. Kolem sálu je nízk
gallerie, na ní pak tři řady sedadel, v pro-
střed pod baldachýnem trůnní křeslo. V pravo
místa pro diplomacii, která se dostavil
v občanském oděvu, vyjma papežského
nuncia. Vojenský attaché ruský svojí unifo
mou vzbudil všeobecnou pozornost. Bývale
ministrpresident hr. Thun, který byl prvn
ve dvoraně a kterého provázela jeho chot
jej krátce pozdravil.
Na levé straně trůnu postaveno několik
fauteuillů. Obsazeny byly jen tři: arcikně
nami Alžbětou Marií, Marií Terezií a Mari
Josefou. Pravá část prázdného prostoru r-
servována je panské, levá poslanecké sně-
movně.
Terezia
bět
Thun
Alžběta Marie
Marie Terezia
Vídeň
Vusun
Mari Josefa
10
article
Mezi pairy měl rozhodnou převah
stejnokroj. Hrabě František Thun, prin
Alfred Windischgrätz, kníže Alfred Liechten-
stein, hr. Vetter starší, hrabě Harrach, kníže
Fürstenberg, hr. Bouquoy, kn. Auersperg.
prine Ferdinand Lobkovic a mnozí jiní čle-
nové konservativní a ústavověrné šlechty
byli ve vojenských uniformách.
V civilu bylo senátorů pramálo. Jsou
hned vyčteni: Rieger, Mattuš, Wohanka,
Sechor, Proskowetz a Mauthner. Tajných
radů je však mezi lordy veliká legie: starý
Plener, mladý Plener, kníže Jiři Lobkovie
hr. Osvald Thun, hr. Kuenburg, hr. Golu-
chowski, markýz Bacquehem, hr. Bylandt-
Rheidt, hr. Montecuceoli, hr. Zaleski, dr.
Biliňski, dr. Bezecny, bar. Chlumecký, dr
Unger, dr. Madevski.
Polští členové obou sněmoven přišli v
krásných, nádherných národních krojích, ze-
jmena zemský maršálek hr. Stanislav Badeni,
Wielowieyski, hr. Stadnicki, Borkowski, hr.
Potocki, hr. Starzyúski, Jaworski a kníže
Czartoryski.
Bylo pozorováno, že panská sněmovna
vyslala ke dnešnímu aktu mnohem více osob,
než poslanecká. Ba třetina míst, vyhrazených
této, byla prázdna. U volených členů říšské
rady byla uniforma vzácností. Tajných radů
jen pět: dr. Bärnreither, dr. Kaizl, baron
Ludwigstorff, Lupul a Pálffy. Důstojníci;
Alois Liechtenstein, Gniewosz Vladimír, Po
powski, Bedř. Schwarzenberg, Deym. Všichni
ostatní ve fraku neb čamarách, jen P. Stojan
a Treuinfels v oděvu kněžském. Posl. Szajer
měl opět svůj černě premovaný kostým,
o kterém poslanci polští tvrdí, že toho kroje-
u nich v Haliči nenosí nikdo.
Poslanci všeněmeckého svazu a sociální
demokraté nepřišli vůbec. Z členův agrárn
frakce dostavili se posl. Prášek, Rataj a
Zázvorka, z národních socialistů posl. Fressl.
Thun
Windischgrätz
Liechten
Vetter
Harrach
Fürstenberg
Auersperg
Lobkovic
Rieger
Mattuš
Wohanka
Sechor
Proskowetz
Mauthner
Plener
Jiř Lobkovie
Osvald Thun
Kuenburg
Gola
Bacquehem
Montecuceoli
Zaleski
doktor
Biliňski
Bezecen
Chlumecký
Unger
Madevski
Baden
Wielowieyski
Stadnický
Borkovský
Potocki
Starzyúski
Jaworský
Czartoryský
Bärnreither
Kaizl
Ludwigstorff
Lupul
Pálffy
Liechtenstein
Gniewosz
Schwarzenberg
Deym
Stojan
Treuinfels
Posl
Szajer
Prášek
Rataj
Zázvorka
Halič
panská sněmovna
všeněmecký svaz
starý Plener
11
article
Posl. Klofáč a Sehnal zůstali v parlamentn
budově.
O půl 12. hod. postavili se po obou
stranách trůnu rakouští a uherští gardisté
vytasenými šavlemi. V téže chvíli na rá
osvětlena síň elektricky. V tlumeném rozho
voru minul čas. Když na hodinách dvorníh
hradu udeřila dvanáctá a čestná stráž pod
okny trůnního sálu postavená vystřelila, vo-
jenská hudba zahrála rakouskou hymnu,
vrchní ceremonář trojím úhozem své hole
dal znamení a císař vešel. Před ním kráče
nejvyšší dvorní maršál, nesa státní meč
potom arcivévodové Otto, Ferdinand Karel
Leopold Salvator a Rainer. Potom ministř
párem: Pietak s Giovanellim, Call s Rezkem
Hartl se Spens-Boodenem, Böhm- Bawerk
Wittkem a po nich dr. Körber s hr. Wel
sersheimem.
Jakmile panovník vkročil, podle zvylu
provolal mu president panské sněmovny
princ Alfréd Windischgrätz »Hoch !«, co
opětováno.
Císař usedl, posadil si klobouk gene
rálský na hlavu a nasadiv si dvojí skla
četl trůnní řeč, kterou mu dr. Körber, hlu
boce se ukloniv, podal.
Posl
Klofáč
Sehnal
Otta
Ferdinand
Karel
Leopold
Salvator
Rainer
Rezek Hartl
Spens
Böhm
Bawerk Wittek
Körber
Windischgrätz
doktor
panská sněmovna
Booden
12
article
První »bravo« zarazilo, zamrazilo. Ně-
mečtí poslanci totiž vítali jím
ohlášku, že vláda předloží změnu
jednacího řádu. Tu zněla nejhlučnější
pochvala, která se vůbec dnes ozvala. Sou
hlasu doznaly některé legislatorní sliby, jme-
novitě hospodářské a socialní. Passus o bo-
senských dráhách vyslechnut chladně, celá
čásť zahraniční bez veškeré ozvěny.
Hlavní jádro proslovu, věnované vnitřní
politice, zvlaště pak otázce jazykové, a passu
o ústavě minul bez účinku. Panovník byi
totiž četbou, která trvala skoro patnáct mi-
nut, unaven a slovům jeho bly lo
sotva rozuměti v největší b, líz
kosti. Tím stalo se, že většina poslu-
chačů teprve z odpoledních novin zvěděla
nejdůležitější partii její.
Když císař skončil, obnažil hlavu
opustil síň. Opět provolal prine Windisch-
gtätz »Hoch !«, kterěž opětováno. O 12. hod
25 min. byla cela ceremonie odbyta. Pairov
a poslanci pomalu se rozeházeli, zabráni
rozhovor o trůnní řeči, pokud její jednotli
Trůnní řeč vlády Körbrovy je opue
velmi obsáhlé. Patrny jsou na něm svízel
potíže a námahy, ze kterých sestavena.
vostí slyšeli.
Windisch
13
article
Není to dílo z jedné litiny, nýbrž kom-
pilace z byrokratických názorův a z oficiál
ních statí. Na celku spočívá olověná tíže
pracné koncepce. O duchu nemluvíme, pro-
tože žádného v ní není, jako není žádné
myšlenky. Je to dlouhý výpočet chystaných
akcí zákonodárných, ze kterých některé se
stěhují již z několika trůnních řečí a na
které by za klidných, normálních dob nesta-
čila tři šestiletí. Jinak je to snůška všednící
deklamací, planých appellův a prázdnýc
hesel, která jsou často v příkrém odporu.
Dlouho, dlouho se robil tento proslov,
ale přece je nepropracovaný. Je to huste
trní, kterým se člověk jen stěží prodere.
Pan dr. Körber novému parlamentu z
první úkol dává schválení všech císařských
výnosů, vydaných na základě § 14., tudíž
také těch, jimiž aktivováno rakousko uher
ské vyrovnání. Budou tedy vítězové z něme-
cké obstrukce míti záhy příležitost ukázati,
jak jsou schopni ke vladě a positivní prác
a možno věru býti zvědavým, kterak strany
německého spoluručenství budou závoditi
aby rakousko-uherské vyrovnání bylo parla-
mentně skoncováno. Těšíme se opravdu ji
dnes na vzácné toto divadlo-
Nevíme, zdali chtěl ministr- presiden
oslabiti trpkou tu pilulku Němcům na levie
přípovědí, že navrhne sám omezení § 14.
Ale podobá se silně.
Asi sto řádků později však zapomně
již, co je pověděno napřed. Velebí ústavu
jako nejdrahocennější skvost. Z toho chce
vyloupnouti § 14., nejpěknější její kus, kter
se v prošlých čtyřech letech osvědčil jako
spolehlivá berla několika vlád.
doktor
Körber
Nevím
Němec
14
article
Jaký v tom rozum, jaká v tom důsled-
nost, vychvalovati ústavnost jako palladium
a pojítko, které udržuje jednotu státu na ve-
nek a potom z něho bráti »nejlepší« část.
paragraf čtrnáctý, toto refagium, tento fikov
list, který kryje již na čtvrtý rok nahotu
absolutismu?
O, o, toho dithyrambu na ústavu ! Což
pak neví dr. Körber, že nebyla požehnanou
pro Rakousko a jeho národy, ale prazdrojem
všech zápasů, kterými je stát zmítán —
právě tomu čtyřicet let — protože ústava ta
nesvědčí skutečným poměrům, ale je s nim
v čiré protivě a protože nepřinesla pože-
hnání, nýbrž jen zklamání? Ústavy toho
slova hodné silily život národů, rakousk
nikoli.
Stylistě, kteří sepisovali trůnní řeč, více
o ní neuměli povědět, leč že přivodila —
dobré školství a dobré finance. Ono nesou-
visí s ústavou nikterak, tyto nebyly zjednány
žádnými ústaváckými vládami a ústaváckými
většinami, nýbrž byl to Polák Dunajewski
většina a utonomistická, kteří uskuteč
nili rovnováhu ve státním hospodářství.
Než o pohromách, o deroutě, o chaosu
o zmatcích a o rozvratu, které způsobila
prosincovka, mlčí autorové trůnní řeči, nej-
spíš asi proto, že nemají ani potuchy o ně-
jakém východu ze situace nynější, protož
neznají prostředků, zabezpečujících dělnos
centrálního parlamentu, protože vláda patrn
sama neví, co by čekajícím národům a če-
kajícím stranám sněmovním řekla jako s vo i
cestu, jako svoji politiku, jako svoji taktiku.
Velké strany každé vládě oddaně.
jako jsou Poláci a němečtí konservativci.
prohlašují politiku volné ruky, doufajíce, že
ministerstvo zaujme určité stanovisko, jímž
by se zařídily ony. Ale vláda žádného sta-
noviska nemá, zůstavujíc strany ty v dalších
pochybnostech a nejistotě.
doktor
Körber
Polák
Rakousko
15
article
Namítne se snad: »A což důraz, který
klade vláda na odlišování politiky od správy
není ničím? Není to stanovisko?« Je, ale
zvrácené. To je stanovisko, kterým se nulli
fikuje parlament. Parlament, který nemá kon
troly nad správou a nad politickým duchem
a směrem ve správě, není žádným parla
mentem. Se stanoviska, se kterého mini
sterstvo dra. Körbra popírá parlamentu tot
právo, není možno žádné ministerstvo parla
mentní, se stanoviska toho zvětšuje se jen,
toliko a pouze systém kabinetu úřadnického
a kabinetu mimoparlamentního.
V náhradu za to, že parlamentu nema
náležeti votum o správě a žádná kritika její
dr. Körber hodlá změniti a omeziti jednac
řád, t. j. omeziti práva poslaneů
Ovšem až se sněmovna »uklidní«. Proč chce
a hodlá pan ministr-president čekati? Je-l
změny jednacího řádu třeba pro dělnost
parlamentu, proč chce prodleti, až minou
bouře a proč neujme se iniciativy hned
On však chce, by poslanci napřed vše schvá-
lili a potom v odměnu za to se omezí jejich
právo . . . Což pak je skutečně dr. Körben
tak naivním, čekati od poslanců ta
koré harakiri?
Kovovým tonem zvučí v trůnní řeči
»Nikdy nelze docíliti úspěchův ochromením
parlamentu!« Komu to praví dr. Körbr
tentýž dr. Körber, který je podepsán n
Clarově nařízení, na tomto úspěchu ně
mecké obstrukce? Či podle rovnoprávnosti
jak jí rozumí nynější vláda, smí vítěziti jen
obstrukce německá, jiná nikoli? Kdo mluví
tak kategoricky a tak peremptoricky ? Tak
mluví dr. Körber, jehožto regime je ustavič-
ným rozmnožováním, doplňováním a dovršo-
váním úspěchů německé obstrukc
a jenž právě v této trůnní řeči ještě v jej
části jazykové se poklonil Gessle-
rovu klobouku, vztyčenému německou
obstrukcí, požadavku to sprostřed-
kovací, dorozumívací a státn
němčiny.
Körber
Körben
Körbr
doktor
Clarův
Gessle
16
article
Při tomto komplimentu panu Körbrovi
uvázla v hrdle jakákoli zmínka
o jazykové rovnoprávnosti, na
kterou dosud položen důraz ve všech trůn-
ních řečech. Místo ní mluví se o tom, že
rozřešení sporných otázek jazykových musí
být aktem spravedlnosti na všech stranách
uspokojujícím. Kdo jsou tyto všecky strany?
Těmi mohou býti přirozeně přece jenom Slo-
vané, Němci a stát!
Tato fráse, kterou se chce říci všechn
a nepraví nic, mohla by stačiti. Pan Körber
zapomínaje, že »superflua nocent«, musí však
ještě přijíti s dodatkem a emfaticky prohla-
šovati, že »vláda má povinnost, z a ch o vati
nedotčenou jednotnost řeči
určitých sférách správy, starou, osvědčenou
to instituci.«
Je skutečně úžasno, jak nedbalými
o státní potřeby byly všechny vlády před
vládou páně Körbrovou a jak teprve ona
je svědomitou strážkyní státních potřeb
Všichni jeho předchůdcové, také chefové ně-
meckých vlád, Schmerling, oba Auerspergové
Körbr
Němec
Körber
Körbrová
Schmerling
Auersperg
St
17
article
Hasner a Stremavr, nepostarali se o zacho-
vání jednotnosti v řeči v určitých sferách
ba první vláda Auerspergova ji omezila jazy-
kovými výnosy pro Halič z r. 1869 — az
přišel Messiáš této jednotnosti, dr. Körber
chce — podle slov odstavce toho — status
quo, beze změny? Nechce tedy změně. Ne-
chce leč to, co je? Nač tedy zvláštní tento
pokus, který byl předmětem dlouhých a
tuhých sporů v ministerské radě a který může
dáti podnět k nejrůznějším výkladům a který
ty, pro něž je určen, německé radikály, zase
jen neuspokojí, protože to, co chtějí oni, ne-
může splniti a dáti ani kabinet ze samých
Němců složený
Odstavec ten byl v původním textu do-
konce horší. To, co zbylo po vymýtění a vy
tržení nejpovážlivějších koncesí pro poža-
davky německé, je nicméně prece-
dens povážlivé dost, protože stalc
se ponejprv, že v trůnní řeč
činí se rozdíl mezi rovnopráv-
ností jazykovou a mezi určitými, ale
nevymezenými sférami a protože z rozdílu
toho budou a mohou odvozovati Němci
pro své jednostranné panovačné choutky
nebezpečné důsledky. Takovou
konivenci vlády vůči krajním
Němcům — třebas i děla se jen způsobem
neurčitým a platonickým — může a musí
stupňovati se jejich pych a mařiti
všeliký pokus o jazykový smir.
Hasner
Stremavr
Auerspergův
Körber
Němec
Halič
18
article
Žádná vláda, nejméně úřadnická, nemá
práva uznávati číkoli nároky, které nespočí-
vají na zákoně daném a platném, nýbrž na
snahách a pretensích, sahajících do budou-
cnosti a vyvyšujících jeden kmen a jeden
jazyk nad ostatní. Není žádného zákona,
není nižádného nařízení, kterým přiznává
se německému jazyku v jakémkoliv oboru
veřejné správy nějaká přednost. Konstru-
ování nějakých určitých sfér, ve kterých by
něco jiného bylo platno, než zákon, je libo
volným počínáním, proti němuž dlužno hned
a předem co nejrozhodněji protestovat a
které bude také v parlamentě souzenoa
odso u ze no.
Principiis obsta ! Tu výstrahu mějme n
mysli nejen my. Mějž ji na mysli také vláda
Osudným bylo hy nejen pro ni, ale pro Ra
kousko a jeho existenci jako samostatného
státu, kdyby toto novum v trůnní řeči dnešní
bylo i víc, než salutem, vzdaným hrabivosti
a panovačnosti německé menšiny v tomto
státě. Kdyby kterákoli vláda přikročila od
slov ke skutkům, dala by signal k odporu
národů neněmeckých, jaký nezachvěl ve stejné
síle ještě základy tohoto státu. Proto,
věci dnes mají, a jak dnes povědeí čelny
politik pravice panské sněmovny, jsou jen
možnosti dvě: buď úplná submisse na vý-
střednosti všeněmeckého svazu, kteréž zna-
menají konec svébytnosti Rakouska, nebo
návrat jeho k přírozeným a historickým jeho
základům. Stručně pověděno: buď ger-
manisace nebo federalisac e. Te
tium non datur.
Rakousko
panská sněmovna
střednost všeněmecký svaz
19
article
Český klub a trůnní řeč.
Z Vídně, 4. února. Parlamentní ko-
mise českého klubu sešla se o 4. ho-
dině odpolední k poradě, jež výhradně vě-
nována byla trůnní řeči. Rozprava
trvala skoro tři hodiny
Pravice panské sněmovny ko-
nala dnes odpoledne za neobyčejně hojn
účasti a za předsednictví hr. Thuna prvni
konferenci, ve které rokovalo se výlučně
o trůnní řeči.
Neučinila dobrého dojmu. M n o h
výtky byly pronášeny proti ní
Co se pak týká a dresy, kterou má
býti zodpověděna trůnní řeč, rozcházelo se
mínění o tom, má-li býti pouhou parafrási
či má-li obsahovati samostatný projev zásad,
jimiž se tato strana řídí. Naposledusne-
šeno, že v zejtřejší plenár n
schůzi bude biskupem Missicu
učiněn návrh na volbu adres-
ního výboru a na zodpovědění
trůnní řeči adresou. Pravice do této
komise vyšle Bíliňského, Schönborna Be-
dřicha, Missiu, Jana Harracha, Hauswirta,
Alfreda Liechtensteina, Lubomirského, dra.
Riegra a Montecuccola. Zpravodaj o adrese
pravice nebyl ještě ustanoven.
Z Vídně, 4. února. Hlasy časpisecké
o dnešní trůnní řeči jsou ještě skrovné. Ve-
černí listy vydány byly s velkým opozděním
a některé mají trůnní řeč jen ve výňatku.
Bíliňský
Missia
Harrach
Hauswirt
Liechtenstein
Lubomirský
Riegr
Montecuccola
Vídeň
Český klub
panská sněmovna
Schönborn Bedřich
20
article
Vzhledem na některé momenty
totiž, které budily na různý ch
místech obavy, text trůnní řeči
nevydán dříve, dokud z dvor-
ního hradu nedáno výstřelem
znameni, že císař ujal se slova.
»Fremdenblatt« pokládá trůnní
řeč za projev zcela neobyčejného dosahua
důležitosti, která vyhovuje zcela vážnosti
parlamentní situace, jež Rakousko tísnía
která prý s otevřeným hledím přistupuje
ke svízelům, jimiž trpí ústavní život cislaj-
tánsky. Především prý dlužno přijati s po-
vděkem nepokryté a hlasité uznání s pasi-
telného působení ústavy. Slova
o tom pronesená jsou prý novým důkazem, jak
ústavu stala se nezvratným podkladem
vnitřního vývoje rakouského státu. Slova
panovníkova, ústavě věnovaná, vniknou prý
daleko a neminou se nikde dojmu. Důležitou
a pro budoucí parlamentní konstellaci vý-
znamnou pokládá jmenovaný list zmínku
o jazykové otázce, kterou vykládá »Fremden-
blatt« v ten rozum, že dosavadní platnost
německého jazyka zprostředkovacího
nebo dorozumívacího neb správního
dle zámyslu trůnní řeči nemá býti dále
omezována.
Rakousko
21
article
»N. Fr. Presse« není spokojen
právě s touto partií trůnní řeči. »Prře
různé omezování při omlouvání tohoto fakta,
které prý prozrazuje boje v ministerstvu pře-
konané, uznává se — praví list — nezbyt-
nost, aby nedotčena zůstala stará osvědčená
instituce »jednotnosti řeči« v určitých sférách
správních. Ovšem — namítá »N. Fr. Presse«
— bude se jednati o to, ve kterých
»určitých sférách« má býti tato jednota za-
chovávána. O to vede se právě celý spor«.
Pozoruhodno je prý také formulování, že
jednota má zůstati nedotčena. Tím prý se
praví, že tam, kde této jednoty již není,
nemá býti také obnovována. Dosavadní ná-
rodní koncesse nemají býti touto zásadou
dotčeny, nicméně prý v trůnní řeči ukazuje
se přání, vytknouti mez, která je vytčena
potřebou jednoty jazyka ve správě.
Je vysloven prý pojem jednotné řeči a z toho
je vidno, že vláda postihuje nebez-
pečí, které vzniklo desetiletým omezováním
platnosti jazyka německého.s
Polský klub.
Z Vídně, 4. února. Polský klub sešel
se dnes večer ku poradě. Posl. Niemie-
towski navrhl, aby polský klub působil,
aby velká břemena nepřímých daní byla po-
kud možná s obyvatelstva sňata. Ryt. Ja-
worski podotkl, že takový návrh je před-
časným, poněvadž není žádných záruk pro
dělnost sněmovny. Potom Jaworski sdělil, že
byl zpraven drem. Kathreinem o ustavení
klubu středu, který hodlá setrvati s polským
klubem ve přátelských stycích.
Potom usneseno k podnětu Jaworského
zejtra ve sněmovně poslanecké podati návrh,
by trůnní řeč byla zodpověděna adresou
a za tím účelem zvolen byl čtyřicetiosmičlenný
výbor.
Posl
Ryt
Jaworský
Vídeň
22
article
Jaworského návrh.
Z Vídně, 4. února. Posl. Jaworski
ohlásil presidentu dle stáří dru. Weiglovi,
že podá svůj návrh na dosazení 48člen-
ného adresního výboru již v zej-
třejší schůzi. Jakkoli president dle stáří
dle jednacího řádu není opráv-
něn takovýto návrh připustiti,
přece dr. Weigel slíbil, že dá o návrhu tom
hlasovati, protože je případem precedenčním.
Klub poslanců českých pro tuto eventualitu
učinil své disposice.
Na denním pořádku byla rozprava o po-
litické situaci. Protože však četní čle-
nové prohlásili, že neznají ještě trůnní řeči,
s debaty sešlo.
Posl. Kozlowski dotazoval se před-
sedy, dostalo-li se mu odpovědi stran zru-
šeni haličského odboru v minister-
stvu vnitra. Jaworski odpověděl záporně,
prohlásil však, že v té příčině zakročí
a předsedy ministerstva.
Opposiční Poláci.
Z Vídně, 4. února. Opposiční polská
strana lidová zvolila dnes předsedou posl.
Bojka, jeho náměstkem Szájera. Záro-
veň usneseno vejíti nyní, po trůnní
řeči, ve styky se všemi ostatními opposič-
ními stranami slovanskými, které vylučují
obstrukci.
K. Ze Lvova, 4. února. »Kuryeru
Lwowskému« oznamují z Vídně: V pátek
konala se v místnosti polského dělnického
spolku slavnost na uvítání polských oppo-
sičních poslanců. Dostavili se všichni a také
Daszvúski.
Poslanci Daszyňski, Vilk a Ku-
bik ujali se slova. Útočili prudce na regim
šlechty haličské. Doslov měl bývalý posl.
Stapiňsk i, který prohlásil, že je rád, ze-
nebyl zvolen, ježto nyní může se věnovati
cele agitaci; stančíci že nemají zádné pří-
činy k radosti; přesvědčí prý se, že brzy
uhodí poslední jejich hodinka.
Posl
Jaworský
Weigl
doktor
Weigel
Kozlowski
Polák
Bojko
Szájer
Kuryera Lwowský
Daszyňski
Vilk
Vídeň
Lvov
Ku
23
article
Návrh k řešení jazykové otázky.
Návrh k řešení jazykové otázky.
Z Vídně, 4 února. Posl. Bojko jmenem
opposičních Poláků zaslal předsedům všech
stran poslanecké sněmovny ku podpoře návrh
na rozřešení národnostních otázek
rakouských volbou snárodnostní
rady«, která se díti má v še obecný m,
rovným, bezprostředním a taj-
ným hlasováním. Tato národní rada
má záležeti ze 100 členů dle číselnéh
poměru jednotlivých národů. Čle-
nové poslanecké a panské sněmovny jsou
z volby vyloučení. Této radě přikázati se
mají všechny záležitosti povahy národní. Ne-
dospěje-li tato rada do roka žádného pod-
statného výsledku, budiž její mandát po-
kládán neplatným. Po formální strance se
navrhuje, by poslanecká sněmovna zvolila
48ělenný výbor, by do měsíce podal posla-
necké sněmovně zprávu.
Posl
Bojko
Polák
Vídeň
poslanecký sněmovna
24
article
Z německého tábora.
Z Vídně, 4. února. Německo-
pokroková strana se dnes usnesla
postaviti se co nejrozhodněji proti návrhu,
by zvolen byl opět presidentem poslanecké
sněmovny dosavadní předseda dr. Fuchs,
a žádati, by podle složení poslanecké sně-
movny vzat byl předseda ze stran ně-
meckých.
Ohlášena interpellace stran známého
tajného výnosu v příčině dohledu na
politické smýšlení posluchačů na školách
středních a vysokých.
Ve klubu středu sdělen byl přípi
bar. Dipaula, který vítá fusi bývalého
klubu centra s katolickou stranou lidovou
a zároveň sděluje, že oční jeho neduh po-
lepšil se tou měrou, že doufa, že bude moci
záhy kliniku mnichovskou opustiti.
Potom klub středu vyslovil povděk
nad trůnní řečí a zároveň »naději«, že
sněmovna záhy zahájí své práce, by program
v trůnní řeči obsažený byl také »zdárně«
proveden.
Všeněmecký svaz na své dnešní
první schůzi, které předsedal dr. Bareuther,
se usnesl. dosaditi presidium, ve kterém se
nalézají Schönerer, Wolf a Bareuther.
Přípis německé strany lidové
stran společných porad o zajištění státní
němčiny zodpověděl svaz v ten rozum, že
ochotně na tento plán přistupuje, jelikož
podnět k němu vyšel z řad radikálních po-
slanců německých.
doktor
Fuchs
Dipaula
Bareuther
Schönerer
Wolf
Vídeň