ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 da7f9620-6600-11dc-84a0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 24 celkem · entity: person 149, place 40, work 5, org 12
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
5. února 1901. Císlo 36.
4 article
5kol vypravila v posledním čtvrtleti deputiace v záležilostech: a) ředitelů kůrů a varhaníků k epis- kopátu zemí koruny české a b) v záležitostech ka pelníků a maj. hudebních škol k místodržitelstvím v Praze a v Brně, které předloživše přerovsko resoluci i vhodné spisy pamětní, tlumočili usnesen loňského manifestačního sjezdu v Přerově. Deputacím vysloveno plně uznání k předneseným požadavkům a slíbena pomoc i náprava. Předložení požadavků vládě ve Vídni na starost si vzal posl. dr. C. Stojan. Biskup král.-hradecký a biskup budějovický stali se zakládajícími členy jednoty. Arcibiskup pražský biskup litoměřický darovali jednotě značné obnosy peněžní. V Praze a v Litoměřicích vyřízena věe písemně. Vychází se tedy jednotě ve všech kruzíe vstříc a záleží jen na naší inteligenci hudební, aby snahám tohoto čilého, nyní po sloučení s Jednotou řid. hud. škol v Čechách ústředního sdružení celého stavu v národě českém věnovala náležitou pozornost. »Krakovece, spolek akademiků západníc Čech koná mimořádnou valnou hromadu dne 8. t. m. o půl 8. hod. več. v místnostech hostince su Růže- v Malé Štěpánské ul. Sbor svobodných střelců pro Prahu okolí odložil svoji valnou hiromadu ze dne 31. ledn na 14. února.
doktor Stojan Praha Brno Přerov Vídeň Litoměřice Čechy
5 article Válka jihoafrická. V Praze, 4. února.
Válka jihoafrická. V Praze, 4. února. »New York Herald« přináší ve svém p řížském vydání následující zprávu: »V jistých politických kruzích lze pozoro vati zřejmou tendenci, využiti změny na trůno anglickém a učiniti konec válce transvaalské. Jak se zdá, radi němečtí diplomaté anglické vládě, poukazujíce na politickou situaci v Čin a tamější ruskou akci, aby uzavřela mír s Bury a měla tak volnou ruku v Číně. Rakousko Itulie, jak se samo sebou rozumí, schvaluj úplně záměry Německa. Diplomacie těchto tři spojených mocí obrátila se i k jiným státům. které k trojspolku nenáležejí, za tímže účelem a domnívá se, že se podaří spojenému úsil pohnouti Anglii, aby dala svolení k intervenci Ve vídeňských vládních kruzích jsou přesvě čeni, že nálady pro mír denně v Anglii více více přibývá. Miss Maud Gonne odjela parníkem »Cham pagne« do Nového Yorku, kdež uspořádá zá roveň se známým majorem Bridem řadu kon- ferencí o jihoafrické válce a odvodu vojska Irsku. Miss Gonne pokoušela se přednášetio témže předmětu v Anglii, než přednášky ty bylv policií zakázány. Miss sdělila s jedním z re- daktorů »Paris Nouvelles«, že rekrutýrka v Irsku neměla žádného výsledku.
Maud Gonne Misso Paris Nouvelles Praha Bura Čína Rakousko Německo Anglie Cham Nový York Irsko New York Herald
6 article
Telegramy. Z Pretorie, 3. února. (C.-B.) Lor Kitchener oznamuje: Naše ztrátyu Modderfonteinu jsou: 2 mrtví a 2 ra- nění. Nepřitel, počtem asi 1400 m. a s 1 dě- lem, podnikl na nás útok za tmavé noci a za prudkého lijavce. Campbellova ko lon a dostala se do boje s 500 Burův a odrazila je se ztrátami. Angličané ztratili 1 důstojníka, jenž byl téžce raněn, 18 mužů zabito nebo raněno. Frenchova kolona je nedaleko B- thelu a postupuje na východ. Nepřítel ustupuje před ní se skrovným odporem. Branná moc Dewetova stojí — prý — jižně od Dewetsdorpu. w. Z Londýna, 4. února. Pretorijsk depeše »Standardu« potvrzuje, že Ludvík Botha radil býv. presidentu Pretoriusovi, aby mu ji nepřicházel s nabídkami na vzdání se. Pře to prý výbor mírový snaží se pohnouti vůdce burské, by přijali poselstvo representativní aby smluvili s ním podmínky o složení zbraní. Zatím prý Kitchener bude hledět udržeti bur- ské oddily severně od hranice svazijské a do- nutiti je k rozhodnému boji s přemocí brit- Buršti vůdcové severu a severozápadu Oranžska provádějí nyní zároveň s Devetem kombinovaný postup k jihu. Zkusí nepochybn nový vpád do kapské osady. Větší oddil burský prý vnikl do středu Kapska, jest Angličany silně tisněn. Na blízku Beaufort-Westu stojí silné oddíls burské. Z Haagu, 4. února. (Zvl. tel. »Nár Listů«.) Holandská »Jednota míru« poslal Edvardu VII. depeši, v níž projevila naději, že král zahájí vládu svou činem velkomyslnost oproti Burům. Edvard VII. na depeši tu podnes neodpovědě. Z Lourenco-Marquezu, 4. února (C.-B.) Všechny zásoby munice, Bury v Hamati- portu předaně, byly Portugalci odtamtud odve- ženy a naloženy na lodi kotvíci ve zdejší zá- skou.
Kitchener Campbellův Angličan Frenchův Both Pretorius Beaufort West Edvard Edvard VII Portugalec Pretorie Modderfontein Londýn Kitchener Oranžsko Kapsko Haag LourencoMarquez Bura Jednota da
8 article Válčení s Čínou-
Válčení s Čínou- Diplomacie. Z Londýna, 4. února. (C.-B.) »Standard oznamuje ze Šanchaje ze včerejška: Císařským dekretem neobyčejné délky vypočítávajíse veškerá, císaři navržená reformn opatření, celkem 98, jež jsou vypracován až do podrobností. Všichni místokrálové a guver néři žádají se, aby podali o tom zprávu, kter reformy pokládají za vhodné, jakmile mír bude uzavřen. Osvícenému čínskému úřadníku Šen tunovi, jenž před časem na obžalobu Kanylovu. že prý odzbrojil tvrze vusunské, byl v kraje pomezní vypovězen — dostalo se nyní milost a byl pověřen vojenským velitelstvím v Kalganu Z Londýna, 3. února. (Zvl. tel. » Nár. Listů«.) Dle pekinské epeše »Timesů« maj čínšti zplnomocněnci odevzdati vyslancům edik císařský, v němž se vypočítávají tresty chystané proti devíti vysokým úřadníkům- Tuan má býti vypovězen do čín ského Turkestanu, Šuan dostane rozkaz, aby spáchal sebevraždu, Jusien má být stat, vévoda Lan a Yunsien mají býti vy- povězeni do vzdálených krajů; dále budou čty ostatní, z nichž jsou dva již mrtvi, tito ted dodatečně degradování a zbaveni hodnosti svých Operace spojeneův. Z Londýna, 4. února. (C.-B.) »Pall M l Gazetle« sděluje z Tiencina ze dne 2. t. m. O cili vypravy, jež vyslána byla po gen. Tratihou na severozápad, za- chovává se hluboké mlčení. Myslí se, že Němci chtějí cisaře přivésti zpět do hlavního města. Angličtí zpravo- dajové nesměli se přidružiti k výpravé této k niž se má co nevidět připojiti i hrabě
Lana Yunsien Němec Čína Londýn Timesy
9 article Waldersee.
Waldersee. Rakouské lodi. Z Vídně, 4. února. (C.-B.) Loď » M ari Terezie« odpluje dnes do Vusunu, loo »Alž běta, do Šanchajkvanu Telefonické zprávy „ Nár. Listů. Trůnní řeč. Z Vídně, 4. února. Obraz pestrý, ale známý. V ceremonielu a vnějšku, které pro- vázejí trůnní řeč, nic se nezměnilo také tentokrát. Je v nich tradice a je v nich kon- servatismus a žádné odchylky od zvyklosti dosavadní. Zase stály před dvorním hradem uvnitř něho velké zástupy, ale jich zvěda vost neukojena byla tak hned, jako při slav nostech dvorských. Obě sněmovny byly na hodinku hosty na císařském hradě. V jejich řadách však barvy a rozmanitost nejsou tak různé, jako u diplomatického sboru a generality. Zase trousila se o 11. hodině dopoledn malá hrstka lidí, kterým podařilo se dostat vstupenku do tak zv. trůnního sálu, nevelk to dvorany, nad níž rozloženo bylo — když jsme vešli — pološero. Kolem sálu je nízk gallerie, na ní pak tři řady sedadel, v pro- střed pod baldachýnem trůnní křeslo. V pravo místa pro diplomacii, která se dostavil v občanském oděvu, vyjma papežského nuncia. Vojenský attaché ruský svojí unifo mou vzbudil všeobecnou pozornost. Bývale ministrpresident hr. Thun, který byl prvn ve dvoraně a kterého provázela jeho chot jej krátce pozdravil. Na levé straně trůnu postaveno několik fauteuillů. Obsazeny byly jen tři: arcikně nami Alžbětou Marií, Marií Terezií a Mari Josefou. Pravá část prázdného prostoru r- servována je panské, levá poslanecké sně- movně.
Terezia bět Thun Alžběta Marie Marie Terezia Vídeň Vusun Mari Josefa
10 article
Mezi pairy měl rozhodnou převah stejnokroj. Hrabě František Thun, prin Alfred Windischgrätz, kníže Alfred Liechten- stein, hr. Vetter starší, hrabě Harrach, kníže Fürstenberg, hr. Bouquoy, kn. Auersperg. prine Ferdinand Lobkovic a mnozí jiní čle- nové konservativní a ústavověrné šlechty byli ve vojenských uniformách. V civilu bylo senátorů pramálo. Jsou hned vyčteni: Rieger, Mattuš, Wohanka, Sechor, Proskowetz a Mauthner. Tajných radů je však mezi lordy veliká legie: starý Plener, mladý Plener, kníže Jiři Lobkovie hr. Osvald Thun, hr. Kuenburg, hr. Golu- chowski, markýz Bacquehem, hr. Bylandt- Rheidt, hr. Montecuceoli, hr. Zaleski, dr. Biliňski, dr. Bezecny, bar. Chlumecký, dr Unger, dr. Madevski. Polští členové obou sněmoven přišli v krásných, nádherných národních krojích, ze- jmena zemský maršálek hr. Stanislav Badeni, Wielowieyski, hr. Stadnicki, Borkowski, hr. Potocki, hr. Starzyúski, Jaworski a kníže Czartoryski. Bylo pozorováno, že panská sněmovna vyslala ke dnešnímu aktu mnohem více osob, než poslanecká. Ba třetina míst, vyhrazených této, byla prázdna. U volených členů říšské rady byla uniforma vzácností. Tajných radů jen pět: dr. Bärnreither, dr. Kaizl, baron Ludwigstorff, Lupul a Pálffy. Důstojníci; Alois Liechtenstein, Gniewosz Vladimír, Po powski, Bedř. Schwarzenberg, Deym. Všichni ostatní ve fraku neb čamarách, jen P. Stojan a Treuinfels v oděvu kněžském. Posl. Szajer měl opět svůj černě premovaný kostým, o kterém poslanci polští tvrdí, že toho kroje- u nich v Haliči nenosí nikdo. Poslanci všeněmeckého svazu a sociální demokraté nepřišli vůbec. Z členův agrárn frakce dostavili se posl. Prášek, Rataj a Zázvorka, z národních socialistů posl. Fressl.
Thun Windischgrätz Liechten Vetter Harrach Fürstenberg Auersperg Lobkovic Rieger Mattuš Wohanka Sechor Proskowetz Mauthner Plener Jiř Lobkovie Osvald Thun Kuenburg Gola Bacquehem Montecuceoli Zaleski doktor Biliňski Bezecen Chlumecký Unger Madevski Baden Wielowieyski Stadnický Borkovský Potocki Starzyúski Jaworský Czartoryský Bärnreither Kaizl Ludwigstorff Lupul Pálffy Liechtenstein Gniewosz Schwarzenberg Deym Stojan Treuinfels Posl Szajer Prášek Rataj Zázvorka Halič panská sněmovna všeněmecký svaz starý Plener
11 article
Posl. Klofáč a Sehnal zůstali v parlamentn budově. O půl 12. hod. postavili se po obou stranách trůnu rakouští a uherští gardisté vytasenými šavlemi. V téže chvíli na rá osvětlena síň elektricky. V tlumeném rozho voru minul čas. Když na hodinách dvorníh hradu udeřila dvanáctá a čestná stráž pod okny trůnního sálu postavená vystřelila, vo- jenská hudba zahrála rakouskou hymnu, vrchní ceremonář trojím úhozem své hole dal znamení a císař vešel. Před ním kráče nejvyšší dvorní maršál, nesa státní meč potom arcivévodové Otto, Ferdinand Karel Leopold Salvator a Rainer. Potom ministř párem: Pietak s Giovanellim, Call s Rezkem Hartl se Spens-Boodenem, Böhm- Bawerk Wittkem a po nich dr. Körber s hr. Wel sersheimem. Jakmile panovník vkročil, podle zvylu provolal mu president panské sněmovny princ Alfréd Windischgrätz »Hoch !«, co opětováno. Císař usedl, posadil si klobouk gene rálský na hlavu a nasadiv si dvojí skla četl trůnní řeč, kterou mu dr. Körber, hlu boce se ukloniv, podal.
Posl Klofáč Sehnal Otta Ferdinand Karel Leopold Salvator Rainer Rezek Hartl Spens Böhm Bawerk Wittek Körber Windischgrätz doktor panská sněmovna Booden
12 article
První »bravo« zarazilo, zamrazilo. Ně- mečtí poslanci totiž vítali jím ohlášku, že vláda předloží změnu jednacího řádu. Tu zněla nejhlučnější pochvala, která se vůbec dnes ozvala. Sou hlasu doznaly některé legislatorní sliby, jme- novitě hospodářské a socialní. Passus o bo- senských dráhách vyslechnut chladně, celá čásť zahraniční bez veškeré ozvěny. Hlavní jádro proslovu, věnované vnitřní politice, zvlaště pak otázce jazykové, a passu o ústavě minul bez účinku. Panovník byi totiž četbou, která trvala skoro patnáct mi- nut, unaven a slovům jeho bly lo sotva rozuměti v největší b, líz kosti. Tím stalo se, že většina poslu- chačů teprve z odpoledních novin zvěděla nejdůležitější partii její. Když císař skončil, obnažil hlavu opustil síň. Opět provolal prine Windisch- gtätz »Hoch !«, kterěž opětováno. O 12. hod 25 min. byla cela ceremonie odbyta. Pairov a poslanci pomalu se rozeházeli, zabráni rozhovor o trůnní řeči, pokud její jednotli Trůnní řeč vlády Körbrovy je opue velmi obsáhlé. Patrny jsou na něm svízel potíže a námahy, ze kterých sestavena. vostí slyšeli.
Windisch
13 article
Není to dílo z jedné litiny, nýbrž kom- pilace z byrokratických názorův a z oficiál ních statí. Na celku spočívá olověná tíže pracné koncepce. O duchu nemluvíme, pro- tože žádného v ní není, jako není žádné myšlenky. Je to dlouhý výpočet chystaných akcí zákonodárných, ze kterých některé se stěhují již z několika trůnních řečí a na které by za klidných, normálních dob nesta- čila tři šestiletí. Jinak je to snůška všednící deklamací, planých appellův a prázdnýc hesel, která jsou často v příkrém odporu. Dlouho, dlouho se robil tento proslov, ale přece je nepropracovaný. Je to huste trní, kterým se člověk jen stěží prodere. Pan dr. Körber novému parlamentu z první úkol dává schválení všech císařských výnosů, vydaných na základě § 14., tudíž také těch, jimiž aktivováno rakousko uher ské vyrovnání. Budou tedy vítězové z něme- cké obstrukce míti záhy příležitost ukázati, jak jsou schopni ke vladě a positivní prác a možno věru býti zvědavým, kterak strany německého spoluručenství budou závoditi aby rakousko-uherské vyrovnání bylo parla- mentně skoncováno. Těšíme se opravdu ji dnes na vzácné toto divadlo- Nevíme, zdali chtěl ministr- presiden oslabiti trpkou tu pilulku Němcům na levie přípovědí, že navrhne sám omezení § 14. Ale podobá se silně. Asi sto řádků později však zapomně již, co je pověděno napřed. Velebí ústavu jako nejdrahocennější skvost. Z toho chce vyloupnouti § 14., nejpěknější její kus, kter se v prošlých čtyřech letech osvědčil jako spolehlivá berla několika vlád.
doktor Körber Nevím Němec
14 article
Jaký v tom rozum, jaká v tom důsled- nost, vychvalovati ústavnost jako palladium a pojítko, které udržuje jednotu státu na ve- nek a potom z něho bráti »nejlepší« část. paragraf čtrnáctý, toto refagium, tento fikov list, který kryje již na čtvrtý rok nahotu absolutismu? O, o, toho dithyrambu na ústavu ! Což pak neví dr. Körber, že nebyla požehnanou pro Rakousko a jeho národy, ale prazdrojem všech zápasů, kterými je stát zmítán — právě tomu čtyřicet let — protože ústava ta nesvědčí skutečným poměrům, ale je s nim v čiré protivě a protože nepřinesla pože- hnání, nýbrž jen zklamání? Ústavy toho slova hodné silily život národů, rakousk nikoli. Stylistě, kteří sepisovali trůnní řeč, více o ní neuměli povědět, leč že přivodila — dobré školství a dobré finance. Ono nesou- visí s ústavou nikterak, tyto nebyly zjednány žádnými ústaváckými vládami a ústaváckými většinami, nýbrž byl to Polák Dunajewski většina a utonomistická, kteří uskuteč nili rovnováhu ve státním hospodářství. Než o pohromách, o deroutě, o chaosu o zmatcích a o rozvratu, které způsobila prosincovka, mlčí autorové trůnní řeči, nej- spíš asi proto, že nemají ani potuchy o ně- jakém východu ze situace nynější, protož neznají prostředků, zabezpečujících dělnos centrálního parlamentu, protože vláda patrn sama neví, co by čekajícím národům a če- kajícím stranám sněmovním řekla jako s vo i cestu, jako svoji politiku, jako svoji taktiku. Velké strany každé vládě oddaně. jako jsou Poláci a němečtí konservativci. prohlašují politiku volné ruky, doufajíce, že ministerstvo zaujme určité stanovisko, jímž by se zařídily ony. Ale vláda žádného sta- noviska nemá, zůstavujíc strany ty v dalších pochybnostech a nejistotě.
doktor Körber Polák Rakousko
15 article
Namítne se snad: »A což důraz, který klade vláda na odlišování politiky od správy není ničím? Není to stanovisko?« Je, ale zvrácené. To je stanovisko, kterým se nulli fikuje parlament. Parlament, který nemá kon troly nad správou a nad politickým duchem a směrem ve správě, není žádným parla mentem. Se stanoviska, se kterého mini sterstvo dra. Körbra popírá parlamentu tot právo, není možno žádné ministerstvo parla mentní, se stanoviska toho zvětšuje se jen, toliko a pouze systém kabinetu úřadnického a kabinetu mimoparlamentního. V náhradu za to, že parlamentu nema náležeti votum o správě a žádná kritika její dr. Körber hodlá změniti a omeziti jednac řád, t. j. omeziti práva poslaneů Ovšem až se sněmovna »uklidní«. Proč chce a hodlá pan ministr-president čekati? Je-l změny jednacího řádu třeba pro dělnost parlamentu, proč chce prodleti, až minou bouře a proč neujme se iniciativy hned On však chce, by poslanci napřed vše schvá- lili a potom v odměnu za to se omezí jejich právo . . . Což pak je skutečně dr. Körben tak naivním, čekati od poslanců ta koré harakiri? Kovovým tonem zvučí v trůnní řeči »Nikdy nelze docíliti úspěchův ochromením parlamentu!« Komu to praví dr. Körbr tentýž dr. Körber, který je podepsán n Clarově nařízení, na tomto úspěchu ně mecké obstrukce? Či podle rovnoprávnosti jak jí rozumí nynější vláda, smí vítěziti jen obstrukce německá, jiná nikoli? Kdo mluví tak kategoricky a tak peremptoricky ? Tak mluví dr. Körber, jehožto regime je ustavič- ným rozmnožováním, doplňováním a dovršo- váním úspěchů německé obstrukc a jenž právě v této trůnní řeči ještě v jej části jazykové se poklonil Gessle- rovu klobouku, vztyčenému německou obstrukcí, požadavku to sprostřed- kovací, dorozumívací a státn němčiny.
Körber Körben Körbr doktor Clarův Gessle
16 article
Při tomto komplimentu panu Körbrovi uvázla v hrdle jakákoli zmínka o jazykové rovnoprávnosti, na kterou dosud položen důraz ve všech trůn- ních řečech. Místo ní mluví se o tom, že rozřešení sporných otázek jazykových musí být aktem spravedlnosti na všech stranách uspokojujícím. Kdo jsou tyto všecky strany? Těmi mohou býti přirozeně přece jenom Slo- vané, Němci a stát! Tato fráse, kterou se chce říci všechn a nepraví nic, mohla by stačiti. Pan Körber zapomínaje, že »superflua nocent«, musí však ještě přijíti s dodatkem a emfaticky prohla- šovati, že »vláda má povinnost, z a ch o vati nedotčenou jednotnost řeči určitých sférách správy, starou, osvědčenou to instituci.« Je skutečně úžasno, jak nedbalými o státní potřeby byly všechny vlády před vládou páně Körbrovou a jak teprve ona je svědomitou strážkyní státních potřeb Všichni jeho předchůdcové, také chefové ně- meckých vlád, Schmerling, oba Auerspergové
Körbr Němec Körber Körbrová Schmerling Auersperg St
17 article
Hasner a Stremavr, nepostarali se o zacho- vání jednotnosti v řeči v určitých sferách ba první vláda Auerspergova ji omezila jazy- kovými výnosy pro Halič z r. 1869 — az přišel Messiáš této jednotnosti, dr. Körber chce — podle slov odstavce toho — status quo, beze změny? Nechce tedy změně. Ne- chce leč to, co je? Nač tedy zvláštní tento pokus, který byl předmětem dlouhých a tuhých sporů v ministerské radě a který může dáti podnět k nejrůznějším výkladům a který ty, pro něž je určen, německé radikály, zase jen neuspokojí, protože to, co chtějí oni, ne- může splniti a dáti ani kabinet ze samých Němců složený Odstavec ten byl v původním textu do- konce horší. To, co zbylo po vymýtění a vy tržení nejpovážlivějších koncesí pro poža- davky německé, je nicméně prece- dens povážlivé dost, protože stalc se ponejprv, že v trůnní řeč činí se rozdíl mezi rovnopráv- ností jazykovou a mezi určitými, ale nevymezenými sférami a protože z rozdílu toho budou a mohou odvozovati Němci pro své jednostranné panovačné choutky nebezpečné důsledky. Takovou konivenci vlády vůči krajním Němcům — třebas i děla se jen způsobem neurčitým a platonickým — může a musí stupňovati se jejich pych a mařiti všeliký pokus o jazykový smir.
Hasner Stremavr Auerspergův Körber Němec Halič
18 article
Žádná vláda, nejméně úřadnická, nemá práva uznávati číkoli nároky, které nespočí- vají na zákoně daném a platném, nýbrž na snahách a pretensích, sahajících do budou- cnosti a vyvyšujících jeden kmen a jeden jazyk nad ostatní. Není žádného zákona, není nižádného nařízení, kterým přiznává se německému jazyku v jakémkoliv oboru veřejné správy nějaká přednost. Konstru- ování nějakých určitých sfér, ve kterých by něco jiného bylo platno, než zákon, je libo volným počínáním, proti němuž dlužno hned a předem co nejrozhodněji protestovat a které bude také v parlamentě souzenoa odso u ze no. Principiis obsta ! Tu výstrahu mějme n mysli nejen my. Mějž ji na mysli také vláda Osudným bylo hy nejen pro ni, ale pro Ra kousko a jeho existenci jako samostatného státu, kdyby toto novum v trůnní řeči dnešní bylo i víc, než salutem, vzdaným hrabivosti a panovačnosti německé menšiny v tomto státě. Kdyby kterákoli vláda přikročila od slov ke skutkům, dala by signal k odporu národů neněmeckých, jaký nezachvěl ve stejné síle ještě základy tohoto státu. Proto, věci dnes mají, a jak dnes povědeí čelny politik pravice panské sněmovny, jsou jen možnosti dvě: buď úplná submisse na vý- střednosti všeněmeckého svazu, kteréž zna- menají konec svébytnosti Rakouska, nebo návrat jeho k přírozeným a historickým jeho základům. Stručně pověděno: buď ger- manisace nebo federalisac e. Te tium non datur.
Rakousko panská sněmovna střednost všeněmecký svaz
19 article
Český klub a trůnní řeč. Z Vídně, 4. února. Parlamentní ko- mise českého klubu sešla se o 4. ho- dině odpolední k poradě, jež výhradně vě- nována byla trůnní řeči. Rozprava trvala skoro tři hodiny Pravice panské sněmovny ko- nala dnes odpoledne za neobyčejně hojn účasti a za předsednictví hr. Thuna prvni konferenci, ve které rokovalo se výlučně o trůnní řeči. Neučinila dobrého dojmu. M n o h výtky byly pronášeny proti ní Co se pak týká a dresy, kterou má býti zodpověděna trůnní řeč, rozcházelo se mínění o tom, má-li býti pouhou parafrási či má-li obsahovati samostatný projev zásad, jimiž se tato strana řídí. Naposledusne- šeno, že v zejtřejší plenár n schůzi bude biskupem Missicu učiněn návrh na volbu adres- ního výboru a na zodpovědění trůnní řeči adresou. Pravice do této komise vyšle Bíliňského, Schönborna Be- dřicha, Missiu, Jana Harracha, Hauswirta, Alfreda Liechtensteina, Lubomirského, dra. Riegra a Montecuccola. Zpravodaj o adrese pravice nebyl ještě ustanoven. Z Vídně, 4. února. Hlasy časpisecké o dnešní trůnní řeči jsou ještě skrovné. Ve- černí listy vydány byly s velkým opozděním a některé mají trůnní řeč jen ve výňatku.
Bíliňský Missia Harrach Hauswirt Liechtenstein Lubomirský Riegr Montecuccola Vídeň Český klub panská sněmovna Schönborn Bedřich
20 article
Vzhledem na některé momenty totiž, které budily na různý ch místech obavy, text trůnní řeči nevydán dříve, dokud z dvor- ního hradu nedáno výstřelem znameni, že císař ujal se slova. »Fremdenblatt« pokládá trůnní řeč za projev zcela neobyčejného dosahua důležitosti, která vyhovuje zcela vážnosti parlamentní situace, jež Rakousko tísnía která prý s otevřeným hledím přistupuje ke svízelům, jimiž trpí ústavní život cislaj- tánsky. Především prý dlužno přijati s po- vděkem nepokryté a hlasité uznání s pasi- telného působení ústavy. Slova o tom pronesená jsou prý novým důkazem, jak ústavu stala se nezvratným podkladem vnitřního vývoje rakouského státu. Slova panovníkova, ústavě věnovaná, vniknou prý daleko a neminou se nikde dojmu. Důležitou a pro budoucí parlamentní konstellaci vý- znamnou pokládá jmenovaný list zmínku o jazykové otázce, kterou vykládá »Fremden- blatt« v ten rozum, že dosavadní platnost německého jazyka zprostředkovacího nebo dorozumívacího neb správního dle zámyslu trůnní řeči nemá býti dále omezována.
Rakousko
21 article
»N. Fr. Presse« není spokojen právě s touto partií trůnní řeči. »Prře různé omezování při omlouvání tohoto fakta, které prý prozrazuje boje v ministerstvu pře- konané, uznává se — praví list — nezbyt- nost, aby nedotčena zůstala stará osvědčená instituce »jednotnosti řeči« v určitých sférách správních. Ovšem — namítá »N. Fr. Presse« — bude se jednati o to, ve kterých »určitých sférách« má býti tato jednota za- chovávána. O to vede se právě celý spor«. Pozoruhodno je prý také formulování, že jednota má zůstati nedotčena. Tím prý se praví, že tam, kde této jednoty již není, nemá býti také obnovována. Dosavadní ná- rodní koncesse nemají býti touto zásadou dotčeny, nicméně prý v trůnní řeči ukazuje se přání, vytknouti mez, která je vytčena potřebou jednoty jazyka ve správě. Je vysloven prý pojem jednotné řeči a z toho je vidno, že vláda postihuje nebez- pečí, které vzniklo desetiletým omezováním platnosti jazyka německého.s Polský klub. Z Vídně, 4. února. Polský klub sešel se dnes večer ku poradě. Posl. Niemie- towski navrhl, aby polský klub působil, aby velká břemena nepřímých daní byla po- kud možná s obyvatelstva sňata. Ryt. Ja- worski podotkl, že takový návrh je před- časným, poněvadž není žádných záruk pro dělnost sněmovny. Potom Jaworski sdělil, že byl zpraven drem. Kathreinem o ustavení klubu středu, který hodlá setrvati s polským klubem ve přátelských stycích. Potom usneseno k podnětu Jaworského zejtra ve sněmovně poslanecké podati návrh, by trůnní řeč byla zodpověděna adresou a za tím účelem zvolen byl čtyřicetiosmičlenný výbor.
Posl Ryt Jaworský Vídeň
22 article
Jaworského návrh. Z Vídně, 4. února. Posl. Jaworski ohlásil presidentu dle stáří dru. Weiglovi, že podá svůj návrh na dosazení 48člen- ného adresního výboru již v zej- třejší schůzi. Jakkoli president dle stáří dle jednacího řádu není opráv- něn takovýto návrh připustiti, přece dr. Weigel slíbil, že dá o návrhu tom hlasovati, protože je případem precedenčním. Klub poslanců českých pro tuto eventualitu učinil své disposice. Na denním pořádku byla rozprava o po- litické situaci. Protože však četní čle- nové prohlásili, že neznají ještě trůnní řeči, s debaty sešlo. Posl. Kozlowski dotazoval se před- sedy, dostalo-li se mu odpovědi stran zru- šeni haličského odboru v minister- stvu vnitra. Jaworski odpověděl záporně, prohlásil však, že v té příčině zakročí a předsedy ministerstva. Opposiční Poláci. Z Vídně, 4. února. Opposiční polská strana lidová zvolila dnes předsedou posl. Bojka, jeho náměstkem Szájera. Záro- veň usneseno vejíti nyní, po trůnní řeči, ve styky se všemi ostatními opposič- ními stranami slovanskými, které vylučují obstrukci. K. Ze Lvova, 4. února. »Kuryeru Lwowskému« oznamují z Vídně: V pátek konala se v místnosti polského dělnického spolku slavnost na uvítání polských oppo- sičních poslanců. Dostavili se všichni a také Daszvúski. Poslanci Daszyňski, Vilk a Ku- bik ujali se slova. Útočili prudce na regim šlechty haličské. Doslov měl bývalý posl. Stapiňsk i, který prohlásil, že je rád, ze- nebyl zvolen, ježto nyní může se věnovati cele agitaci; stančíci že nemají zádné pří- činy k radosti; přesvědčí prý se, že brzy uhodí poslední jejich hodinka.
Posl Jaworský Weigl doktor Weigel Kozlowski Polák Bojko Szájer Kuryera Lwowský Daszyňski Vilk Vídeň Lvov Ku
23 article Návrh k řešení jazykové otázky.
Návrh k řešení jazykové otázky. Z Vídně, 4 února. Posl. Bojko jmenem opposičních Poláků zaslal předsedům všech stran poslanecké sněmovny ku podpoře návrh na rozřešení národnostních otázek rakouských volbou snárodnostní rady«, která se díti má v še obecný m, rovným, bezprostředním a taj- ným hlasováním. Tato národní rada má záležeti ze 100 členů dle číselnéh poměru jednotlivých národů. Čle- nové poslanecké a panské sněmovny jsou z volby vyloučení. Této radě přikázati se mají všechny záležitosti povahy národní. Ne- dospěje-li tato rada do roka žádného pod- statného výsledku, budiž její mandát po- kládán neplatným. Po formální strance se navrhuje, by poslanecká sněmovna zvolila 48ělenný výbor, by do měsíce podal posla- necké sněmovně zprávu.
Posl Bojko Polák Vídeň poslanecký sněmovna
24 article
Z německého tábora. Z Vídně, 4. února. Německo- pokroková strana se dnes usnesla postaviti se co nejrozhodněji proti návrhu, by zvolen byl opět presidentem poslanecké sněmovny dosavadní předseda dr. Fuchs, a žádati, by podle složení poslanecké sně- movny vzat byl předseda ze stran ně- meckých. Ohlášena interpellace stran známého tajného výnosu v příčině dohledu na politické smýšlení posluchačů na školách středních a vysokých. Ve klubu středu sdělen byl přípi bar. Dipaula, který vítá fusi bývalého klubu centra s katolickou stranou lidovou a zároveň sděluje, že oční jeho neduh po- lepšil se tou měrou, že doufa, že bude moci záhy kliniku mnichovskou opustiti. Potom klub středu vyslovil povděk nad trůnní řečí a zároveň »naději«, že sněmovna záhy zahájí své práce, by program v trůnní řeči obsažený byl také »zdárně« proveden. Všeněmecký svaz na své dnešní první schůzi, které předsedal dr. Bareuther, se usnesl. dosaditi presidium, ve kterém se nalézají Schönerer, Wolf a Bareuther. Přípis německé strany lidové stran společných porad o zajištění státní němčiny zodpověděl svaz v ten rozum, že ochotně na tento plán přistupuje, jelikož podnět k němu vyšel z řad radikálních po- slanců německých.
doktor Fuchs Dipaula Bareuther Schönerer Wolf Vídeň