ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 da70c910-6600-11dc-9a4e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 39, person 45, work 3, org 5
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 5. února 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 36.
4 article
Na ranníi a odpel. lisey přodplácí se Praze v adalni rk
Praha
5 article Se 4r9jí drndiko
Se 4r9jí drndiko . k e nnb a atiek s k oie rešto na česrko zeta s droji siantko
6 title
RODNÍI
7 article
V drobném prodejí raní eo o sobě . . . k ve nlianáck na venkvvs ranní znna l .- rnserat plati se hotově, rr apřeš. Pledplaeení inisrt pjimí,dpini
9 article
uevíra arhoe ándscn os akoplsy no nevraoaji
10 article Vláda Körbrova ve vlastním
Vláda Körbrova ve vlastním zrcadle! Konečně tedy známe úplné znění trůnn řeči, kterou ministerstvo Körbrovo vypraco- valo a doporučilo koruně v momentu tak svrchovaně kritické vnitřní situace tohoto soustátí, aby národové formou obzvláště slavnou dověděli se, jakým duchem naplněna jest a jakým směrem hodlá se tím časem bráti politika vládní vůči jejich požadavkům. tužbám a potřebám. Neobyčejná vážnost doby, velikost intensivnost zápasu, jejž tu národové slo- vanští vedou o své životní právo a o svou celou budoucnost vůči dnešní horečné aggres- sivnosti hnutí pangermánského, přirozeně způsobily, že hleděno tentokráte trůnní řeči, zahajující nově zvolený parlament Cis- lajtanie, s nemalým napjetím vstříc. Prostý rozum veřejného mínění soudil logicky asi takto: Ostřeji a zřetelněji než kdy za celé půlstoletí rozstoupeno jest obyvatelstvo této říše proti sobě ve dva mocné válečné tá- bory: tu stojí Slované, tvořicí 63 procenta. tam Němci tvořící 33 procenta všeho oby- vatelstva. Slované mají na svém praporu napsáno: Svobodu a rovnost pro všecky národy prostředkem své- zákonnosti a samosprávy jejich staroslavných vlastí, kteréž spjaty svazkem unie federační pospolitě by hájily mo a integritu říše, nalezajíce v ní záštitu svého života vlastního. Na druhé straně však men- šina německá, která touží po svobodě právu vlastním, neuznávajíc ostatních národů za rovnocenné sobě, i požaduje na Ra kousku, aby ono děj se co děj, cestou ne- cestou přišantročilo Němeům nad Slovany privilegované panství a nadpráví takové, aby Rakousko stalo se druhým Německem a jako takové s prvním Německem v době dozírne v jedno splynulo.
Slovan Němec Rakousko Německo
11 article
V takýchto lapidárních rysech jeví se dnes vyhraněna celému světu otázka ra- kouská a proto celý svět očekával, že užije vláda Körbrova v této dějinné chvíli pí- ležitosti tak slavné, jakou jest trůnní řeč. aby dala k otázce té odpověď na při- měřené výši stojící: odpověď konečně jasnou a určitou, pro který z obou zápasících principův se definitivně cele a nepokrytě roz- Známo, čeho od ní očekávala naduta zpupuost německých hegemonův: chtělaa žádala, aby v trůnní řeči vláda 1. co nej- rázněji odsoudila naše snahy státoprávní jako státu zhoubné a nesplnitelné; 2. aby slíbila Němcům, že ve smyslu jejich pověst ného svatodušního programu pod říšské radě předlohu zákona, jímž ja z vk německý prohlašuje a uznává se za »vše- obecný zprostředkovací jazyk v Rakousku . tak »aby němčina byla jazykem říšské rady. všech státních aktů, ministerstev, nejvyšších soudův a všech ostatních nejvyšších míst. následkem čehož aby nejen veškeren styl všech jmenovaných ústředních míst se všemi státními úřady děl se jen německy, nýbr aby také tito musili užívati němčiny zpra- vidla jako své vnitřní řeči úřadní a korre- spondenční, zejmena úřadové vojenští, účetní finanční, poštovní, telegrafní a železnični k vůli čemuž by na všech školách, jež při- pravují pro úřady státní, musila býti němčina obligatní.
Němec Rakousko
12 article
To měl býti po přání německých hege monů vedle slibu, že vláda nedá na centra listický ráz platné ústavy prosincové ani sáhnout, hlavní tenor včerejší řeči trůnní. Za tuto cenu jedině slibovali upustiti o své nedůvěry a od své tiché opposice prot vládě Körbrově. Avšak Körber zná patrně své ústaváck reky tak dobře jako — oni jeho a ví, že to učiní prozatím také laciněji, že při- jmou za vděk i homeopatickou dávkou po- volnosti vlády i diplomatickou ře- hodla dinou na míste vytouzené silné zelví po
Körber
13 article
lévky, jen když z ní vycítí to »maggi« vládní blahovůle a ochoty ke směru svému, jen když mezi řádky budou si moci vyčísti: »Vláda Körbrova přeje jen nám Němcům a bude naši německou věc, naše aspirace národní jako politické fedro- vati tajně a opatrně sice, ale jistě a věrně. I to »stojí za mši«, t. j. za »novou oběť na svobodě ústavní«. To byl jediný politický z řetel, na nějž se vyšinul sstátnický ducheíl páně Körbrův, když koncipoval osnovu trůnní řeči. Vypadla podle toho. Ani potuchy o nějakém velkém stylu, jakého vymáhala velikost dějinné chvíle. Ani slova o tom, že
Němec Körbrův
14 article
Rakousko ocitlo se na dějinném roz- hraní svého osudu, na bodu kri- tickém, kde jest na váhách celá jeho existence a budoucnost a kde jest tedy kormidelníkům vážiti rozhod- nutí celé, velké, dalekosáhlé a dalekozírné: o všem tom ani potuchy; nýbrž čteme to- liko kancelářský chvalozpěv požehnaného čtyřicetiletého ovoce darované ústavy (kterak prý za jejího trvání finance a úvěr Ra- kouska, item školství a intelligence v armádě znamenitě prospělv), pak domlouvání po- slancům i národům, aby sobě tohoto pře- drahého daru náležité vážili a tudíž v říšské radě pracovali a opět pracovali, po čemž následuje nekonečný výpočet těch pracía důležitostí státních, jež, rozumí se, vymáhati budou dalších a nových daní a obětí. zvláště na říční hospodářstvía na zvelebení rakouského váleč- ného loďstva, tak jako vůči Uhrám a vůči cizině při nastávajícím ohnovování ob- chodních a celních smluv jedině pra c - vitost parlamentu cislajtánského může prý zachrániti prospěch a blahobyt národů před všemožným poškozením . . : po tomto rozkladu obšírném vláda Körbrova odhaluje svou politickou tvář v podstatě takto: Toužím a žádám si, abych dosáhla ještě větší moci, než jakou mně skýtá pro případ mimořádných poměrů § 14. a zákon ze dne 5. května 1869 (číslo říšského zák. 66.) o za- vádění stavů výminečných.
Rakousko Uhry zákon . 66
15 article
Toužím a žádám si dosíci na parla- mentu ještě většího puvoáru pro všeliké pří- pady mimořádné. Tolikéž bych ráda domohla se změny jednacího řádu pro sněmovnu po- slaneckou. Ale vím, že to nepůjde tak hned. vím, ze to nepůjde, dokud budou mysli rozčileny spory jázykovými a národnímia proto bych ráda měla spory ty s krku. Nařízeními to již nejde, to ukážala zkuše- nost (nařízení Clarových ze dne 17. října 1899?), uznávám, že může se to státi jedině cestou zákonnou — (zákonů-li zemských či říšských, nepraví se) i jsem ochotna ku zjednání zákonného pořádku jazyko- vého, který by všestranně uspoko- joval, iniciativně napomáhati. avšak zároveň jsem stejně povinna hájit jednotnost jazyka v určite sféře — dle staré osvědčené tra- dice — nedotčenou.« — — To byl patrně kritieký ten passus,o nějž veden v lůně kabinetu Körbrova tak dlouhý, potajný zápas. Nese pečeť vymože- ného kompromissu na čele svém. Nás Sl- vany trapně bodá a uráží, že ministerstvo Körbrovo ponejprvé v trůnní řeči rakouské neakcentuje základním zákonem za- ručené rovnoprávnosti všem na- rodům, nýbrž ad captandam benevolentiam Němců uživá jen jejich starých frásí so jazy- kovém pořádku« a klade důraz na jed- notnost jazyka v určitých sférách správy Němce ale zase mrzí, že si netroufal Körber přiznati ostřeji barvu, že netroufal si užiti ani jejich svatodušního terminuo »zprostředkovacím jazyku« německém, aniz naznačiti, ve kterých sférách správy státní jej chce uhájit v posavadní jeho državě. »Neue Freie Presse« i »Bohemia« vidí v této mlhovině s labost vlády vůči nám státní.
Clarův Němec Körber Bohemia Neue Frei Presse
16 article
Čechům. Než, to nás nemůže mýlit v ko- nečném úsudku: stojíme vůči vládě nám úporné, která by měla čtveru chuť nazejtří nám zasolit státní němčinou, kdyby jen vě- děla jak. Ale to je ten její malér: schází jí k tomu potřebná většina, za niž by se mohila skrýti. Odtud ta mlhavost stylu ! — Vůle by byla, ale — outory jsou slabé l
Čecho
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 4. února. (Zalitia vské hlasy o rakouské situaci.) »N. p. Journ.«, sloužící Szellově vládě, zabývá se v po- slední době nápadně často vnitřní situací ra- kouskou. Nic se mu u nás nelíbí, ani Körbrova vláda, již upírá státnické schopnosti, ani par- lament, v němž nenachází státníka, vynikajícího nad prostřednost. Jest přirozeno, že také nevět v budoucnost tohoto parlamentu, do něhož ně- meckým požadavkem státní řeči vhozen nový doutnák, jenž může býti každé chvíle roz- dmýchán ve zhoubný požár. »Vážně s takovým parlamentem — miní »N. P. J. « — pracovali se nedá. Máli dr. Kčrber nějakou spásnou myšlénku, ať s ní vystoupí nyní. Neučiní-li toho, bude tím dán nový důkaz, že se za jeho stát- nickou lopotou skrývá týž nedostatek idejí energie, jako u všech jeho předchůdců za mi- nulého čivrtstoletí. Blahovůli a rozšafnosti poli- tických stran, které se presentují v nynější říšské radě — dovozuje dále »N. P. Jour.« — nesmí se přenechati péče o blahu státu. Tu s musí jednati energický a bez odkladu. Neod- váží-li se k tomu v Rakousku, bude povinnost našeho veřejného mínéní a našich vůdčích stát- niků, uchopiti se inicialivy.“ Musíme konečné vytknouti meze, přes které šílenství po oné straně Litavy za žádnou podminkou překročiti nesmí.« »Šílenstvím« nazývá tu peštský list výkony Schönererovy skupiny v prvé schůzi sněmovní.
Szellův Körbrův Kčrber Jour Schönererův Praha Rakousko
18 article
Toutéž německou frakcí obírá se i záhřebský »Tagbl.«, jenž se zastavuje hlavně u známého programu Schönererova a soudí, že jakékoli společenství ostatních německých stran s touto skupinou musilo by pro Čechy býti znamením k boji. »Neboť vůči partamentu — končí »Agr Tagbl.« — v němž by tato skupína nebyla úplně osamocena, byli by Čechové prosti všech ohledů, ba musilo by se jim přímo za zásluhu počílati, kdyby se co nejdříve postarali o jeho rozpuštění, aby konečně nadešlo to, co dle ná- zoru velmi mnohých, ať dříve, ať později, ne- zbytně přijíti musí.
Tagbl Čecho Čechy
19 article
»Obzor« ve stati o rakouském parlamentu zaznamenává, že i nejkonservativnější kruhy docházejí nyní k přesvědčení, že nadešla doba změny systému a změny ústavy v Rakousku- S těmi slovy na rtech zemřel tyto dny bývalý ministr Pražák a podobné hlasy slyší se z růz- ných stran, jež nikdy nemohly býti podezřívány z radikalismu. »Decentralisace agendy říšské rady — dodává »Obzor« — rozšíření pravo- moci zemských sněmů, to byl klič, jímž Badeni chtěl zameziti další komplikace v říšské radě, jež se stále více stává karrikaturou parlamenta- rismu a hrozi zkázou ústavnosti v Rakousku Lepšího nevymyslí nic ani dr. Körber ...« V Praze, 2. února. (Klub »střed u a státní němčina.) Poslanec Kaiser jako předseda německé strany lidové zaslal také nově utvořenému »klubu středu« (klerikálům) vyzvání ke společnému působení v zájmu uzáko- nění němčiny jako jazyka státního. V »Reichs- wehru« vyslovuje se o této věci jeden z členů nového klubu takto: »Není dosud rozhodnuto, možno-li německý státní jazyk pokládati z otázku čistě národní. Panujeť ve většině členů »klubu středu« přesvědčení, že státní jazyk může býti jen ve státech národních. Němčin mohla by tedy býti státním jazykem jen ve státě německém. Ježto však v Rakousku proti 9 millionům Němců stojí skoro 16 mi- lionů Slovanů, kteří jsou kulturně z části rovno- cenni Němcům, nemůže se zde správně mluvii o německé státní řeči. Jinak však je nepo chybno, že německý jazyk prostřed ko- vaci je pro stát nutný z důvodů praktických.
Pražák Baden doktor Körber Kaiser V Reichs Němec Rakousko Praha Slovan
20 article
Taková prostředkovací reč však skutečně eni- stuje a potřebám státním vyhoví asi úplně když se status quo udrži v dosavadním rozsahu«. Z Krakova, 1. února. (Zatčení pru št agenti.) Do Krakova přibylo tyto dny osm agentů z Pruska, aby najali pro letni období zemědělské dělníky pro Prusko. Ihned se roz- trousili po městě a počali vyjednávati s růz- nými dělníky, aby si je zavázali a společně, až se nabere dostatečná hromada, je vypravili do cíziny. Krakovská policie však si povšimla v čas této činnosti a prvé než se agenti mohli rozjeti do okolí Krakova, zatkla je, při čemž se uká- zalo, že nemají nijakých listin, jež by je oprav- ňovaly k najímání dělného lidu. Byli tedy ode- vzdáni soudu pro podezření, že svádějí lid k emigraci. Až soud vynese rozsudek a agenti si odbudou trest, budou posláni postrkem na pruské hranice. Zatčeným odebráno též 5 pra- covních knižek, jež obdrželi už zárukou od na- jatých dělníků. Z Lublaně, 2. února. (Vítězství ko- rutaniských Slovinců.) Tyto dní konaly se volby ve spojených obcích Logavaši, Kotlich a Sv. Štěpánu, jichž správa byla až dosud ně- mecká, ač obce jsou ovšem slovinské. Tentokrát zvoleno tu poprvé slovinské obecní zastupitel- stvo. Je to tím záslužnější, že Slovinci jsou nyní v Korutanech vůbec na ústupu před vý- bojnými Němci. Politické zprávy zahraničné. V Prazo, 4. února. Ruská dráha v Srbsku. »3aoo« oznamuje, že do Niše přibyl Michal Jarkěvič jako posel spolku kapi- talistů moskevských. Přišel nabídnouti srbské vládě, že družstvo s jejím dovolením vystav železnou dráhu od Dunaje dolinou timockou do Niše. Proslýchá se, že nabídnuti je pro Srbsko výhodné.
Štěpán Němec Jarkěvič Krakov Prusko Lublaň Korutany Srbsko Niš Dunaj obec Logavaši
21 article
Kdo bude varšavským generálgu- bernátorém Varšavský dopisovatel do »Dz. Pozn. « uji šťuje, že všecky novinami dosud ohlášené kan- didatury padly a nejvíce se podobá, že car po- šle na úřad generálgubernátora některého veli- kého knížete, to buď Nikolaje Nikolajeviče, gen. inspektora ruské jízdy, anebo Sergije Alexan- droviče, nynějšího generálgubernátora moskev- ského. Kdyby do Varšavy poslán byl některý člen carského rodu, byl by to veliký krok ku před na dráze té politiky v království polském, kterou slechetný Mikuláš II. zahájil. Ruský list o seskupení stran na říšské radě. »Hooe Bpeva« ironisuje, jak se krásněa pohodlně ustavilo kolo polské na říšské radě. Všechny ostatní strany měly větší menší ne- snáze, jen v kole polském všecko šlo hladce; i zahození řederativného práporu i odpadnut od slovanské vzájemnosti. Zapomenuto slavnost- ního sbratření s Čechy v Praze a Krakově. Za- pomenuto proudův urážek, které na Poláky vy- lili Němciobstrukcionistě za Badena a Thuna. Zapomenuto nelidských persekuci, které musejí snášeti Poláci v Prusku. Polské kolo vrhne se v objetí Němců, jak jen si zabezpečí dobrou odměnu. Mezi Němci triumfuje Schönerer, ví- tězný hrdina dne. On jediný mezi Němci v ra- kouském parlamentě je smělý, bezohledný, pře- svědčený a upřímný vůdce a proto má veliký úspěch. Jeho neslýchaná drzost imponovala v Rakousku tak, že soud zrušil konfiskaci jeho »manifestu«, jenž přesahovsl meze všeho dovo- leného. Francie na Východě. Asi před týdnem přinesl »Gaulois« sensační zprávu, že francouzské loďstvo toulonské od- plulo k Dardanelám, aby odtud doprovodilo cara Mikuláše II. do francouzských vod. Sděleni toto bylo sice ihned vyvráceno ministerstvem námoř- nictví, které zaslalo agenciím následující notu
Nikolajevič Alexan II Polák Baden Thun Němec Schönerer Mikuláš II Dz Varšava Čechy Praha Krakov Prusko Rakousko Francie Dardanely Hooe Bpev
22 article
»Admirál Caillard obdržel rozkaz, aby se ode- bral ke břehům Levanty, ne však aby očekával cara, jehož návštéva francouzské vládě nebyla oznámena.« Obsah této noty jest potud správný, pokud neobsahuje materiálně nic nesprávného, než není to přece plná pravda. Oznamuje se doda- tečně, že francouzské křižáky nepodnikají žad- ného cvičení, nýbrž odebírají se proto na Vý- chod, aby připomenuly některým tureckým kme- nům úctu povinnou ke francouzské vlajce. Jak se proslýchá, vzbouřily se na různých místech malo-asiiského pobřeží, kde Německo osady bylo založilo, četné obce proti francouzským missiím, čímž tyto dosti vážně byly ohroženy. Nepřátel- ství toto jest rozněcováno tureckými úřadníky, kteří jsou při tom podporováni Němci a jich missionáři. Dozvuk »afféry«. Tyto dny odbýval se v okolt Paříže soubo na kordy mezi dvěma důstojníky zdejší posádky. Přičinu zavdala poznámka jednoho z nich, vzta- hující se k procesu Dreyfussovu. Nadporučí Ratisbonne, vyznání židovského, byl svým pro- tivníkem poručikem Meunierem těžce poraněn Ministr války nařidil ihned vyšetřování.
Caillard Němec Německo Paříž Nadporuč Ratisbonne
23 article
Ještě k pohřbu královny Viktorie. Berlínské listy těší se tím, že ve »škadrone králův a princův« na pohrbu královnině mlu- vilo se skorem výhradně německy. Listy tyto musily by ovšem vyjmenovati nám ony prince a krále, kteří na půdě anglické dal pro něměinu výhost angličině — jinak možno pokládati tvrzení ono ovšem spíše za — renomáži a za reklamu pro »zprostředkovací« němčina, nežli za pravdu. Listy ony současně zaznamenávají, z Vilém II. jevil v průvodu velikou sklíčenost, byl prý tváří přepadlých, v obličeji pleti šedivé. Přičina změny té? Lze ji snadno uhodnouti. K příhodé před nádražim windsorským — kde koně vzpírali se táhnouti lafetu s rakví královninou — sděfuje se ještě, že působil výjev ten tím trapněji, anat rodina královská po dlouhou dobu nevěděla, co si po- číti. Po mnohých teprve rozpacích přihlásili se námořníci sami, že lafetu potáhnou i táhli ji pak skutečněna příkrý vršek až ke kapl sv. Jiři. Okázalost pohřební vyžád ala si celou řadu obětí. Celé tucty ra- něných byly dopravovány po celý den dlo nemocni c. Jeden policista zraněn na páteři, jeden muž probořil se skleněnou střechou, jiný nabodl se na železnou mřiž, hoch jeden zranil se téžce ostnatým drátem; jeden zřízenec elektrické dráhy podzemní byl usmrcen. Většina onemocnění a zranění přihodila se ale ve vojsku, jež tvořilo špalír. Vojáci byli od 2. hod: v noci ve službě a tu z vláště ve Windsoru klesali po celých tuctec h únavou. Mnoho vojákův, spalír tvořících, bylo plašícími se koni pokopáno. Policejní jeden úřadníklondýnský vypočítal, že pohrbu přítomno bylo 219 mill. divákův.
Vilém II svatý . Jiř Windsor Viktoria
24 article Sčítání lidu.
Sčítání lidu. Sčítání lidu v Prostějov é uká- zalo nepředpojatým pravou příčinu a význam volby poslance Skály. Obyvatelstvo města vzrostlo za posledních 10 let z 21.192 osob na 25.464, tedy o 4484 osob čili o 23%. Olomouc sotva se zmohla zalím na neplných 19.000 obyvatel. Ji přibylo pouze 80 domů, v Prostějově — 400. Olomouc pokračuje krokem hlemýždím, Pro- stějov roste jako lavina. Se vzrůstem obyvatel- stva roste i počet voličstva, se vzrůstem domů dvojnásobí se šiky voličské. Olomucký činžák poskytne majiteli zrovna tak jeden hlas, jako malý domek prostějovský, co se Olomouc do- může 80 hlasů, domohl. se jich Prostějov 400. Pomyslí-li se k tomu, že v Olomouci není velkého průmyslu, kdežto v Prostějově stále se vzmáhá a zkvětá, lehko se pochopi, že v Pro- stějově přírůstá hlasů menších živnostníků, kteři jsou továrnami zaměstnáni, jakož i malých
Prostějov Olomouc
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. Vo Vidni, 3. února. Měl jsem onehdy mrzutý den. Platil jsem činži. Vi bůh, který nešťastník ji vymyslil ! Ž lidský duch ve snaze, dospěti ku pravdě, velm často zbloudi na bězcestí, je známo, však o tom. kdo činže vynašel, dovolil bych si tvrditi, žeto byl člověk duševně chorý. Jest osšem histka individul, obecně nenáviděných, kteři se nemohou dočkati tak zvaného kvartálu, a kteří, když je to v zimě, na knoflikách svého drahého kožichu počítají, kdy bude Hromnic. Lidé ti, buď osobne nebo svým zástupcem, v tento den dojista vá pocti svou návštěvou, třeba se jindy, zejmena jde-li o nová kamna nebo o novou malbu v sa- loně, neukážou, však ti jsou ve společnosti nás ostatních millionů do té míry nenáviděni, že je odvahou, vůbec o nich se zmiňovati. Ne- třeba připomínati teprve, to že jsou tak zvan domácí. Znal jsem člověka, který, zaslechke li slo to, dostal křeče, strašné křeče. Byl to nešťastník, ovládaný fixní, nikoli ale zavržitelnou idei, že činži platiti, je nejhroznějším nesmyslem a ji vy- máhati, nejkřiklavějším bezprávím, a jenž s hou- ževnatosti a důslednosti následování hodnou dal se k vůli činži bezpočtukráte exekvovati a na konec z bytu vyhoditi. Však dočkal se přece jen šťastnější doby pro nás nájemníky, i pravdou se ukázalo, čímž vždycky se téšil, že totiz i ná- jemníku nikdy slunce nezašlo, aby opět nevyšlo. Teď, po vydání novelly o exekucích, bydl vůbec zadarmo a bez sekyrování. Jenom že ča- stěji se musí stěhovat. Nemá totiž vlce, neže dle zákona každý slušný člověk vlastně míti musi a co mu ani exekufor sebrati nesmí. Následek toho je, že mu každý domácí ještě desítku přidá na stěhování, jen aby šel.
26 article
Škoda, že dosud nemáme historii činže, nevíme, jak se vůbec přihodilo, že v lidstvu za- hostil se zlozvyk, platit činži. Je vidět, jak ne- vyvinutá je naše kulturní historie a jak veliké je ještě pole v ohiledu tom nezpraco rané Rád bych na příklad zvěděl — a ne pouze já, jsem přesvědčen, že i jíní lidé, práhnoucí po po- znání — jak bydlili v rájí naši páni první rodi- čové, jaké měli ve svém domě rozdělení a měli-l při svě rajské ville také ledničku, neboť sorbet z granátových jablíček musí býti studený, aby chutnal. Jsou sice lidě, kteří z neznalosti tvrdí, že v šerém dávnověku bydlili lidé v takových asi boudách, jaké si staví u nás hlídači, když do- zrává ovoce, kdežto jiní zase dokazují, že první residence lidové stály ve vodě na kolech a sice proto, aby k nim šelmy nemohly. Dnešní šelmy. jež vkrádají se do obydlí lidských, ani vody br se nebály. Musili-li spokojiti se Adam a Eva s né- jakým snad jen altánkem, potom bych je dne ještě litoval. Co o tom básníci píšou, na to nie nedám. Co by tomu řekla na příklad dnesi která- koli dáma, shánějíci se při ranní toaletě po zreadle, kdybychom ji odkázali na stříbrnou hla- dinu rybníčka a kdybychom jí imputovali, aby sama si nachytala březové šťávy k mytí, na mist aby si koupila flakonek Lengielův v lékárně. A že by se to leželo na hromadě suchého palmového listi lépe a pohodlněji, než na žíněné pohovce,
Adam Eva Lengielův
27 article
také bych se neodvážil tvrdití. Záclony tamí mál patrně z jutty, koberce benarské a krby sna jen pro parádu, zrovna tak jako u nás, kde letos prý několika paničkám, domnívajícím se, žez pecí nikomu nic se nestane, za vlaským krbem umrzl nos. Také bych rád zvěděl, zdali měli v ráji každý svůj domek, neb zdali již tem byly čin- žáky a v nich — domovníci a domovnice. Zdali tam zavírali již po desáté a stačil li také tam deselník za olevření. Ostatně není nie příjemnějšího, než takový čtyřpatrový činžák, zejmena když je bez dluhů a stoji na Přikopě nebo ve třidě Ferdinandově. Jsou ovšem lidé, kterým náramně se líbí bydleti v domě samojediní. Pošetileův takových je na přiklad mnoho v Amsterodamě, v Hasgu. v Brémách i v Hamhurce. Touží po domečku, třeba by nebyl větší, než jaké se prodávají ve známých norimberských škatulkách. Jsou o pří- zemi s předsíní a s třemi pokoji, v souterrainu pak s kuchyní a prádelnou. Taký domeček opatři si tam každý commis, když má tisle marek. To ostatní mu půjčí banka, které to dvacet let splácí. Také gusto, ne? Však nevědět ani, co mají u sousedů kobědu, kdy přišel milostpán z druhého patra nastříknutý domů a které krejčové je milostpaní dlužna za toilety, by pražský člověk nesnesl. Rád bych také věděl, o čem lidé v takových domcích mluví?. Čím se baví? Že dostanou vůbec služku do takového domku, když nemůže se slečnami kollegyněmi každého večera konati před domovními vraty sněm a na něm uvažovati o událostech dne právě minulého a usnášeti s o událostech dne příštího. Jak jinaki se t bydlí pohromadě, nájemník na nájemníku, v domě, kde dveře vedle dveří a na chodbách tak jako v Jindřišské ulicil Takový dům stačí sám sobě a neni odká- zán se vším na okolí a vůbec na svět ostatní.
Ferdinandův Pošetilův Brémy Hamhurka Jindřišská
28 article
V takovém domě mohli by vycházeti noviny, aniž by bylo obavy, že budou míti nedostatek látky. Takový dům, kde od paní babičky až do obslaravatele pohrbů všechny strany byly by zastoupeny, tak aby člověk po celý život ne- musil se z něho hnouti, je nejednomu člověku ideálem, a ne baráky, kde prázdnotou to straší jako v zámcích, kde se objevují »bílé panle. A v takových být panem domácím něco také znamená. A ne pouze do širky a hloubky, nýbrz do výšky mají domy imponovati. Což nečiní imposantní dojem takový novoyorský neho chicagský sškrobák«, jak tam dvacetipatrovým domům říkají, a v němž mnohdy v dolejších patrech prši, kdežto v nejvyšších je jasno slunečno, poněvadž vyčnivají vysoko nad mraky? Divím se tomu, že takové »škrobáky « ne- máme již také v Praze, kde za míru pozemku chtějí víe než v jižních Čechách za celý po- plužní dvůr. Jsme přece tak pokroku milovní máme podnikatele staveb, kteří by konečně i to dovedli. A že by se našli lidé, kteří by třeba do dvanáctého patra se stěhovali, jen aby mohli se pochlubiti, že bydlí ve fashionable čtvrtia okna že mají na ulici, o tom jsem přesvědčen. Ostatně prý to zdravé pro choré na prsa bydlet hodně vysoko a ve vzduchu co možná řídkém.
Praha Čechy
29 article
Jenom bys to nemělo být v assanaci,. se každý vyhýbá jako čert kříži. A proč? Na periferii města prodejný je každý neforemný kll- neček, v assanaci nikdo ani neťukne. Ptal jsem se po příčině zvláštního toho zjevu lidí zkuše- ných a ti mi řekli, že u nás každý obce třeba jen dotknouti se bojí, k vůli té smůle, kterou ve všem má. Najdříve se o assanaci tahali pání v městské radě, nu, a že ti to s ni nikam nedotáhli, tomu se nedivím. Teď se chopili věci páni inženýři, stavitelé a arehitekti. Mám za za to, ti že toho také mnoho nedokážou, však vzpomněl jsem si, jak vznikla nejkrásnějsí ulice pešťská, tak zyaná ulice radiální nyní Andrássyova. Byl učiněn prosté appeli na maďarské mag- náty a na ty, kteří se jim rovnati chtějí. Řeklo se, že jejich vlasteneckou povinností je, aby ulici zbudovali a sice tím způsobem, aby si každý v ní vystavěl palác, anebo lépe řečeno, hezký dům. Což abychom se obrátili na svě magnáty? Gož žádných nemáme? Nu, upřímně re- čeno, mnoho jich neni, ale na zastavění assa- načního obvodu by stačili. Nu tak kupujte, páni, kupujte! Osvědčte se jako vérní synově této vlasti a odměňte se něčím té staré Praze, které povinni jste tolike- rým vdékem. Zasaďte se o to, aby titul domá- cího pána v pražské assanaci stal se v národní společnosti naší titulem čestným. Obec čeká a naši architekti jsou vám každým okamžikem k disposici. Kupujte tedy, kupujtel
Praha