3
masthead
4. února 1901.
5
article
»prostřední« melior. úpravy na dosavadní cestě
z říšsk. melior. fondu.
Slovem: vytvořme si vlastní fond
domácí, investiční vedle říšskéh
fondu melioračního i vedle tak zv.
»malého« melior. fondu zemsk. dosavadního.
Jinak se nehneme z místa a nedospějeme
eíle svého — tak nalehavého — ani za 200
— ba snad ani za 500 let !1 —
Vždyť není to nic nového a nic nemož-
ného; vizme jen rapidní zemskou akci želez-
niční a porovnejme tutéž s loudavým chodem
melioračním:
Průběhem 4—5 roků investovala
Zemská banka král. českého v železnic ích
tak zv. podružných K 79,957.000.—
kdežto táž Zemská banka průběhem 16
roků v melioracích půdy v celém
království českém postupem druž
stevním investovala jen K 2,590.400.—
a povolila právě v 17. roce nanovo K 371.800.—
(vedle tak zv. melioračních zápůjček jednotliv-
cům, zejmena též na velké hospodářské průmy
slové závody, hospodářské budovy atd. per
K 4,270.800.—). — Jaký to ohromný ne-
poměrl
Když mohla země česká zúčastniti se tak
velikým podílem a tak ochotně při že-
leznicích — nepopíratelně daleko podříze-
nějšího významu vůči mělioracím hospodářským
— kteréžto podružné železnice — po většině
— teprve v daleké budoucnosti — sna d —
užitek ponesou; tím zdvojenějším úsilím
mělo by ve vlastním prospěchu krá-
lovství české přikročiti k řešení
soustavných mellorací ve velkéms
prostředky velkými, době vyhovu-
jícími, jsouc úplně bezpečno ne-
odkladné rentability ve zvýšené
výrobnosti i ve zvýšené ja ko st
domáci půdy i plodin hospodár
ských, a tím opravdového rokvětu
národního jmění i poplatné síly na-
šeho rolnického lidu, již již hy-
noucího jádra národa! — —
Zásady a způsob této akce veřejné mohou
býti různé. Zde načrtávám některé myšlenky,
jak byly již od povolaných činitelů navrhovány,
žel dosud zneuznány, ba ani vážně neuva-
žovány:
zp
6
article
1. Buďto by přikročilo se k emisím
podílových úpisů (oblígací) meliorač-
ních, resp. meloračně- regu-
lačních, s garaneií země, na př
pomocí Zemské banky, ovšem na základě po
dobně jasného zákona, jako jest onen zemský
zákon železniční z r. 1896, vylučující všeliké
pochybnosti o vespolných vztazích a o dosahu,
rozumí se, po současném vhodném upraven
stanov Zemské banky a po náležitém sanování
jejího kursu; zde nebylo by potřebí žádného
fingirování výnosnosti a nebylo by žádné obavy
ztrát. Země by pak převzala, určité procento
splátkové na mistě nynějšího postupu sub
venčního.
2. Anebo by byla zemská banka král. če
ského oprávněna veškeré meliorační podniky
zemi financovati postupem dosavadním, běžným
třeba bez subvencí, jakmile by dotýčný podnik
byl uznán instančně — třeba v cestě autonomní
— za prospěšný a užitečný, se závazkem
podílníků k splácení anuitnímu 3 proc. (event
2.5 proc.) a se strany země 2 proc. — —
po případě s občasným snad přitažením
také státu k poměrnému vpříspěvku 1 proc.
pak se strany země rovněž jen 1 proe
(Event. námitka, že stát nebo i země »nemůže
se vázati na dlouholeté splátky investiční« vy-
vrací se sama sebou poukázáním na obdobné
příklady jinoakční, na př. při stavbě kasáren
kde stát váže se třeba i vůči priváťní ku
a začasté i na dobu 25 let atp.).
7
article
3. Při ne přiliš rozsá hlých a ne příliš ná
kladných podnicích melioračních mohlo by se
též pokračovati tím způsobem, že by na př
obce či okresy zařídily okrskové mel iorační
fondy záručné prostřednictvím Zemské banky
na základě určitých akčních postupných pro-
gramů, vybírajíce pak a odvádějíce příslušné
roční splátky od podílníků eventuálně s jistým
— na př. půlprocentním příspěvkem vlastním
(přirážkovým); zde ovšem by se reflektovalo na
poměrné subvence ať z »velkého« ať z »ma-
lého« melioračního fondu zemského i říšského
byť i postupně a »dodatečně«,
Toť jsou asi hlavní zásadní úvahy a návrhy
kterýchž nutno vytříbiti a buď jednoho či dru
hého, anebo kombinovaně použiti. Rozhodně by
však při tom bylo zapotřebí, postarati se o věcné
usnadnění a urychlení tím, že by:
4. nemělo býti nadále podmínkou pokaždé
uzákoňování každého jednotlivého melioračního
podniku pomocí zvláštního zákona zemského
nýbrž že by mělo stačiti pouhé schvalovac
usnešení sněmovní na základě povšechnéh
fundačního zákona a předchozího povšechného
zplnomocnění i dotování zemského výboru —
právě tak, jako postup stejnoměrný úplně po-
stačuje na řišské radě vůči ministeriu a říšskému
melioračnímu fondu bez pokaždého speciálního
uzákoňování;
5. měl a musil by býti k odbornému řízení
a spravování akce i fondu skutečný zem-
ský odborný t. j. zemský kulturně-
technický úřad stavební v přímém
bezprostředním styku se zemským
výborem král. českého, resp. přímo
u zemského výboru — právě tak, jako jest to
téměř ve všech ostatních královstvích a zemích
v celém Předlitaví ! — —
8
article
Přihlédneme-li k návrhům sub 1. a 2. —
oč by se tu vlastně jednalo? — Po vyloučení
ryze melioračních a eventuálně též všech pře-
vahou melioračních (tak zv. »mísených« melio-
račně-regulačních) podniků družstevních a obec-
ních, jednalo by se pro ten čas, resp. pro
nejblíže příšti desetiletí as
o investici 45 ož 50 millionů korun
— tedy sotva o třetinový po mě
oproti vykonané již akci zemské zelezničn
s investicí téméř 80 millionů korun průběh em
4—5 roku.
Obsahují totiž dosavadní pohoto v
meliorační, resp. melioračně-regulační projekty
uvedené v předcházejíeím pojednání (viz č. 3
»Nár. L.«) pod záhlavím I. až III. dle pokroči-
losti příslušných stadli rozpočty zaokrouhlené
9
article
a) ryze meliorační menší projekty
s možností akce dle odstavce
sub 3. v mězích autonomních
(okrešních) s přispěním tak zv.
»malých fondů« melioračních
(zemského i říšského, náležitě
zvyšitelných na ročních circ
200.000 K místo nynějších
80.000 K) . . . . . K
»mísené«, význačněji regulační
projekty, odkazatelné na »velký«
fond říšský dle dosavadního po-
stupu, ale ovšem s domáháním
se spravedlivějsího poměrného
přidělování cea. . . . . K
velké projekty pře-
vahou regulační, ač
s neméně důležitým vztahem
k melioracím plošným se znač-
nými rozsahy zájemných ploch
(na př. Doubrava na Čáslavsku-
Kutnohorsku, Chrudimka n
Pardubieko-Chrudimsku, Úslava
na Plzenecku, Úhlava na Pře-
sticko-Klatovsku, Radbuza-Mže
u Plzně, Dědina na Opočensku,
Blanice, Ostružná atd.), tedy
projekty právě pro akei
mimořádnou, investiční
odkázatelné — vyžadovaly
by již . . . . . . K 27.400. 00
A pakli k vůli bezpečnosti programu k tomu
hned připočteme nejblíže dohotovitelné, v pro-
jektování se nalezajíší další velké pro-
jekty příštího 5letí ze serie IV. (předešlého
pojednání v č. 34. »Nár. L.«) na tutéž
akci mimořádnou, t. j. investiční.
povahou svou odkázané obnosem příbliž-
ných dalších 19 až 20 millionů ko-
run, obdržíme právě onu cifru za podkla
zde branou:
Čáslavsko
Kutnohorsko
Chrudimka můj PardubiekoChrudimsko
Plzenecko
Klatovsko
Radbuza
Mže u Plzeň
Opočensko
Blanice
Ostružná
Úslava
Dědina
10
article
d) pro investici mimořád.
nou vůbec až do incl.
r. 1905 resp. co do p ro vá-
dění snad až do inel,
1910, tedy k rozdělení
na 9—10 roků celk. K 46,500 00
až eventnálně K 47,500.000—50,000.000
To vyžadovalo by průměrem ročn ích
5,000.000 K, (ačli by se nechtělo spíše forcíro-
vati obnosem dvojnásobným až do ročn. prů-
měru 10,000 K), tudiž počátečných as
100.000 až 200.000 K a postupně do
maxima 1,000.000 K ročních příplat-
ků zemských (rozumí se v opak zase se-
stupných), pakli beze všeho přispěn
státu, jinak snad jen poloviční — myslím t
tak či onak — nikoliv nedostižné či snad pře-
mrštěné ? — —
Vždyť by tím při nejmenším z vý
šilo se jmění národohospodářské
v dotyčných krajinách o + 150
millionů korun.
pa
Připomínám tu výslovně, že a kce Po
labskátím by nebyla nikterak
dotčena, aniž by potřebovala býti zdržována;
mohly by obě akce zcela svorně a neru-
šeně postupovati pospolu či vedl
sebe! (Jsou to akce valně rozdílné, zde
vlastní meliorace, tam hlavně uplavnění).
Opětuji: jedině tím způsobem lz
se nadíti a také uskutečniti vy-
toužený cíl všech zemědělců —
kéž společný a vědomý cil všech
upřímných patriotů na prospěch vlasti
k záchraně středního stavu našeho rolnického.
Páni zemědělci! Páni »agrárníci !« Zde
jest meta, o niž s plnou vroucností přesvědčení
a s plnou bezpečností nepochybného zdaru
můžete — máte závoditi! — —
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 2. února. (Trůnní ře č) budí
napjatou zvědavost na všech stranách. »Přispěje
k zmírnění obtíží, jež se hromadí v parlamentě?«
táže se vídeňský zpravodaj »Nové Reformy«.
»Praví se, že obsahuje rozhodné místo, týkající
se otázky české, ačkoli proti takovému tvrzení
mluví byrokratický ráz kabinetu Körbrova. A
si však trůnní řeč bude rozhodná neb bledá.
jistě nevyhoví stranám radikálním. Koluje do-
konce pověst, že národní socialisté a agrárníei
čeští půjdou v pondělí do hradu na slavnostní
zahájení parlamentu a budou — demonstrovat. ..«
Pondělní trůnní řeči věnuje pozornost také
kutnohorský orgán dra. Pacáka. Pravíť ve stati
»Na prahu nového parlamentu« mimo jiné:
»Kdyby v trůnní řeči udělila se sankce oněm
postulátům německým, na které přistoupiti ne-
může žádný Slovan, kdyby pan dr. Körber zase
vzkřísil »pracovní většinu« a ji mobilisoval ke
zdolání Čechů na půdě parlamentní, česká od-
veta, stupňovaná v odboj bezohledný.
zhatila by všechny výpočty, plány a projekty
a rozmetla by parlament, ve kterém by jí nie
nekynulo, nežli se pokorně podrobit.« Podotknuv
dále, že otázka česká se nedá ani utlumit, ani
odložit, končí: »Na prahu nového parlamentu
stojí v plné mohutnosti česká otázka. Buší na
brány paláce sněmovního. Zabraňte ji vstup jimi,
všemi okny, všemi otvory, všemi skulinami vedéř
se do vnítř, opanuje všechny debaty, ovládne,
pronikne a prosákne všechno. Nikdo ji nezaplaši
Usedne na křeslech poslanců, na křeslech mini
strů, na křesle presidiálním. Jest jenom jeden
prostředek ji zažehnati. Nikoli násilné potlačován
a zahánění, nikoli naivní odstavování, nýbrž od
hodlané její spořádání, důstojně národa českého.
Bez něho vídeňský parlament je stínotvor, je pod
světím, kde chodí duchové bez kostí, bez masa
bez krve.«
Pacák
doktor
Körber
Čecho
Praha
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Zajímavá velba v Paříži.
Na včerejší neděli rozepsána byla v Paříži v
11. arondissementu doplňovaci volba do posla
necké sněmovny francouzské. Boj byl tím po-
zoruhodnějším, jelikož v něm měřily nacionalisté
opět jednou své síly se stranami ostatními, a
to po všech známých skutcích vlády nynější z
poslední doby. Nacionalisté postavili tu demon-
strativně za kandidáta svého pana Maxa Re-
gisa, vůdce antisemitů alžírských, jenž se
opětně octl v konfliktu s panem Waldeck-Rous-
seauem; naposled v září, kdy byl na rozkaz
jeho vyveden dokonce policii pro svůj projev
z banketu starostův francouzských. Proti Regi
sovi stojí jako kandidát socialistův A lle-
manne, jejž budou na konec pod porovati
ostatní odpůrci nacionalistův. Výsledek volby
nalezne čtenář nepochybně již v telegramech.
Maxa
Waldeck
Rous
Paříž
necký sněmovna
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Kdo bude presidentem? Bývalý před-
seda sněmovny dr. Fuchs jím býti nemůže.
Jednak proto, že proti jeho volbě byl prý podán
protest a potom, že by to byla provokace
Němců! Proti volbě formálně protest podán
nebyl a kdyby byl, pranic to nevadí. V jed-
nacím řádu nikde nestojí, že poslanec, proti
jehož volbě činěny námitky, je z některých práv,
jichž požívají ostatní poslanci, vyloučen. S tím
tedy nepochodí. Ještě bezpodstatnější je ná-
mítka, že by jeho volba Němce provokovala-
Nemáme ani dost málo příčiny se pro pana
Fuchsa rozčilovati; nám je vůbec lhostejno, kdo
bude mít dosti chuti dát si každého dne o
různých p. t. »rozhodných« zástupců lidu ně-
kolikrát vynadat, však zajímavá to věc, že volba
presidenta Němce může býti nazvána provokae
Němců. Zajímavo též, že ti, již za každou cenu
a proti jakémukoli odporu usilují prosadii
dělnost parlamentu, sami hrozí obstrukcí, ne-
bude-li zvolen president taký, který by se jim,
menšině, libil. Tak ale věc se má. Obstrukce
je zlem, hříchem, ba politickým zločinem, jen
když se jí chopíme my, chopi-li se jí Němci,
je to povinná obrana a přírozený odpor proti
křivdě a bezprávi, projev německé energie
sily. Tato německá energie usiluje, aby se stal
presidentem hrabě Attems, který od kteréhokoi
německého nacionála jen tím se liší, že projevuje
své přesvědčení německé ve slušnější poněkud
formě, než pan Lemisch, Glöckner nebo Pommer.
doktor
Fuchs
Němec
Fuchsa
Attems
Lemisch
Glöckner
Pommer
14
article
Menšina chce vnutiti většině presidenta, aby ob-
starával její zvláštní politické a parlamentní
obchody. Chtějí-li Němci parlamentní katastrof
uspíšiti, nechť jen zvolí — státi se to může
jen když jim pomůže některá strana z dřívější
pravice — pana Attemsa; dnes poměry jsou
tak napjaty, že v boji parlamentním pardonu se
nedá a že zejmena zástupei českého lidu, již
nejmenší mají příčiny k ohledům, z každého
kroku proti nim vyvodí důsledky, které párla-
mentnímu násilnietví učiní konee.
— U c. k. zemského finančního ře
ditelství v Praze zavládly za změny regimu
zvláštní poměry. Čeština ihned po nastoupení
nového vicepraesidenta Terscho nejdříve ústními
fermany, pak i písemnými výnosy z úřadování
vytlačena, čeští chéfové, jako vrchni finanční
rada Pouzar a j. z ředitelství odstraněni
a Němci na jich místo povoláni. Praesidium
obsazeno, až na jednoho praktikanta, rozhodnými
Němci, jež pro své německo-nacionální smýšlení
povyšují a české úřadníky, starší, zasloužilejší
přeskakují. Nedávno praesidiální koncipist
dr. Scheutz jmenován komisařem a přeskočil
celou řadu starších kollegů a to úřadníků s kva-
lifikací výbornou. Nyní opět praesidiální
sekretář Gustav Rossa, pravá ruka p. vice-
praesidenta, sotva se v praesidiu — z a 3 me-
síce — ohřál a již jmenován radou a — 35
úřadníků VIII. hodnostní třídy, starších, za-
sloužilejších přeskočeno, opominuto. Proč? Po
něvadž dnes nerozhoduje dělka služby a zá-
sluhy, nýbrž němectví. Přirozeno, že takové
jmenování roztrpčilo i ty nejklidnější úřadniky
Němec
Attemsa
doktor
Scheutz
komisař
Gustav Rosso
Praha
Pouzar
U c
15
article
A již opět se chystá nové překvapení. Tento-
kráte pro všechny. Rozeslány totiž dotazníky,
zda by se nedoporučovalo zavésti opět dvojitou
frekvenci. A kdo s poměry je obeznámen, ví,
jak to dopadne. Pan vicepraesident dříve než
rozeslal dotazníky, projevil určitě své » přání«,
jak je gremiální radové vyplní a to tak, aby se
»zachovalo přání« pana vicepraesidenta a dů-
vody již nějak seženou. A kdyby přece některý
podal votum odchylné, potrestá se sám. Ne-
dostane — ač agenda stoupá — o žádného
úřadníka více, ježto dle jeho »dobrozdání«
s nynějším personálem vystačí. A nevystačí-li,
proč nebyl pro prodloužení hodin? — Jedno-
duchá frekvence se vžíla, jinde, kde neni, z
známých prospěšných důvodů se zavádí, ale
u finančního zemského ředitelství se zrušuje.
řznl ubsseo oh
Kam to spějeme?
— Pohřeb bar. Pražáka. Z Uherského
Hradiště, 3. února. Včerejšího dne konal se za
neobyčejného účastenství pohřeb bývalého mi-
nistra Aloisa svob. pána Pražáka. Ve jměnu
vlády zúčastnil se při něm místodržitel hrabě
Žerotín. Vykropení vykonal kanovník svobodný
pán z Grimmenšteinu v zastoupení knižete bi-
skupa olomouckého. Průvodu kromě pozůstalých
truchlících zúčastnili se: zemský hejtman hr.
Alois svobodník
Pražák
uherský Hradiště
Žerotín
16
article
Vetter z Lilie s přisedicími členy zemského vý-
boru a říšskými poslanci drem. Žáčkem a Roz-
košným, dále říšští poslanci dr. Pacák, z. r.
dr, Hrubý a Kulp, zemští poslanci Pavlica,
Seichert, Hubka a j. v. S místodržitelem ubíral
se presidiální séf, okresní hejtman Svitavský. —
Krom těchto přitomni byli okresní hejt. Vácha,
zástupei všech úřadů z Uherského Hradiště,
mnohá obecní zastupitelstva jako z Kroměřiže,
Kojetína a j., dále spolky, korporace a učitelský
sbor českého gymnasia. Před radnicí promluvií
purkmistr a zemský poslanec Stane! smu-
teční řeč, ve které líčil zesnulého jako při-
nivce města a čestného měšťana. — Nad hrobem
věnoval posl. dr. Záček zesnulému vřelou
vzpomínku, ve které mimo jiné připomenul, že
dopřáno bylo bar. Pražákovi dožíti se plodů
své národní práce.
— Prachatice, »německé« město v Če-
chách, v nebezpečí. Zoufalý výkřik utlačova-
ných Germánů zazněl v Prachaficích a doletěl
až k sluchu redaktora »Brüxer Ztg.«, jemuž
vyvstal před očima hrůzostrašný obraz vynořu-
jících se českých Prachatic. S germánskou přes-
ností má tento pán v evídenci rozvoj českého
živlu v Prachaticích od posledního sčítání lidu,
kdy měly Prachatice 3123 obyvatel německých
a 976 českých. Od té doby se však poměry
úžasně změnily. Tím prý je vinna — vlažnost
německá k národnímu sebevědomí. Považte jen
němečtí mužové, tak daleko to s vámi došlo,
že hrozí nebezpečí Prachaticím, které budou
českým živlem obsazeny, nevzmužíte-li se k váž-
nému boji a nenapnete-li veškerých svých sil
Vždyť jeden český list nazval dokonce Pracha-
tice baštou českého živlu, jež musí býti uhá-
jena! Česká pošumavská jednota udělila svým
odborům na Novém městě pražském a na Král.
Vinohradech úkol — dobýti Prachatic; měst
Vetter
doktor
Žáček
Roza
Pacák
Hrubá
Kulpa
Pavlica
Seichert
Hubka
Vácha
Germán
Prach
Král
uherský Hradiště
Kojetín
Prachatice
Kroměřiže
Brüxer Ztg
19
title
V Praze, dne 3. února.
Praha
20
article
Vodňány a Písek obzvláště byla upozorněna
aby dávala pozor na vše, co by přispěti mohl
k počeštění Prachatic! Dileftanti na Král. Vino-
hradech pořádali deset představení ve prospěch
Národního domu v Prachaticích ! Stavební druž-
stvo v Budějovicích zakoupilo v Prachaticíeh
dvůr (a to od německého ředitele učitel-
ského ústavu v Budějovicích Knothal!) aby
mohlo pro nově založený »Sokol« zříditi tělo-
cvičnu! Od této doby zakupují i nejchudší ře-
meslníci, zřejmě podporováni českým peněžním
ústavem »Záložnou«, každou do prodeje danou
nemovitost; na náměsti v minulém roce šes
Némců prodalo své domy do českých rukou
České hnutí v Prachaticích vede z Tábora vy-
slaný advokát dr. Pluhař a krejčí Šrámek. O
roku 1898 přešlo 16 usedlostí do rukou če-
ských a přistěhoval se značný počet českých
řemeslníků a četné rodiny dělnické; děti jejich
ovšem znamenitě naplní české školy. A k tomu
ke všemu my Němci nečinně přihlížíme! Jaký
tedy div, dopadne li nynější ačítání lidu pro nás
překvapivě!« — Jak patrno z tohoto přiznání,
necítí se Němci prachatičtí příliš pevně v sedle
germánského Bucefala. Nevzpomenou ani, že
Prachatice byly městem českým, že maji české
okoli, že nadvláda německého živlu udržována
byla v tomto městě uměle několíka renegáty
placenými agenty
— Bojkot prováděný c. k. okresním
hejtmanem. »Noviny Těšínské« sdélují, že c.k
okresní hejtman v Místku nařídil svém
personálu, aby nekupoval o
Čechů.
Král
Némec
doktor
Pluhař
Šrámek
Čecho
Písek
Prachatice
Budějovice
Prachaticíeh dvůr
Tábor
Místek
národní dom
ský ústav v Budějovice
Knothal
Sokol
21
article
— Bratrovec biskupa budějovického
dra. Říha. K telegramu z Inšpruku — o pře-
stoupení bratrance biskupova k protestantismu
— uveřejněnému v čísle ze dne 30. m. m.
oznamuje nám pan Jan Říha, ředitel gymnasia
v Jindř. Hradci: »Biskup má toliko dva bra-
trovce, syny to podepsaného, kteří dosud své
katolické smýšlení a vyznání nezměnili a bohda
nezmění,«
— Osobní z kruhů pivovarnických. Slá-
dek na Křivoklátě Josef Klimeš stal se nástupcem
na odpočinek pro churavost odešedšího sládka Fr
Eisenhuta v Krušovicích. Sklepmistr. J. Bret
v Brně stal se sládkem v Kunštátě, Frant. S uda,
dříve v Budyni nad Ohří, podstarším v Tioskově.
Václav Šorel sladmistrem lihovaru v Podhorciv
Haliči, Alois Navrátil sklepním v Pelhřimově a
Frant. Doubal v Chocni.
— Rodinné zprávy. Pan Josef Krupka
rolník v Střebichovicích u Slaného a slečna Eleonora
Semonova z Knovíze slaviti budou sňatek svůj
v úterý 5. t. m. ve Pcherách. — Slečna Vladislava
Vanturova a pan Joza V. Nechutný slavili
sňatek svůj dne 3. t. m. v chřámu sv. Jakuba v Ne-
pomuku. — Slečna Ludmila Drápalova a pan
Karel Bém, knihkupec, slaviti budou sňatek sv j
dne 5. února 1901 o 10. hod. dopol. ve farním chrá
mu v Tršicích. — Architekt pan Karel A n kert
inženýr král. hlav. města Prahy s chotí Maril, ro-
zenou Honzálko vou z Nymburka, slavili sňatek
svůj dne 2. t. m. v Praze.
— Umrtí. Včera ráno zemřela v Karlíně po
dlouhé nemoci paní Marie Trinkmocová roz.
Říha
Klimeš
František
Šorel
Navrátil
Krupka
Semonov
Vanturův
Joza
V Nechutná
svatý . Jakub
Drápalův
Bém
Trinkmocová
Jindřichův
Hradec
Křivoklát
Krušovice
Brno
Kunštát
Budyně nad Ohře
Podhorciv Halič
Pelhřimov
Choceň
Střebichovice
Slaný
Knovíz
Pchery
Tršice
Praha
Nymburk
Karlín
Francie Eisenhut
Marila
Inšpruk
22
article
Veckova, majitelka realit, majíc 44 leta. Pohřeb
konán bude v úterý dne 5. t. m. o 3. hod. odpolední
z karlinského chrámu sv. Cyrilla a Methoděje na
hrbilov olšanský.
— Dary Občanské záložny v Karlíně.
Z čistého obnosu K 50.278.87 ve včerejší valné hro-
madě usneseno vyplatiti: 25% k fondu reservnímu
korun 12.569.72, 5% k fondu reservnímu zastavárny
K 147.32, 15% odměna správnímu výboru K 7541.78
na nedobytné pohledávky K 11.90. 05, odměna reviso-
rům účtů K 400, odměna úřadnictvu záložny K 6600
pens. fondu vlastních úřadníků K 2000, dále na na-
daci dra. Fr. L. Riegra IiI. spl. K 400, Ústřední ma-
tici školské K 1200, na zvelebení hudby chrámové
v Karlíně K 1500, Tělocvičné jednotě »Sokol« K 1000
Jednotě sv. Ludmily K 1000, na vydržování pokrač
školy dívčí K 1000, Mense akademické K 1000, obec
ným a měšťanským školám K 900, na vydání histo-
rie školství karlínského K 600, obeční knihovně k
600, Podp. spolku c. k. české reálky K 600, obecní
kuchyni K 400, odepis podílů »Plodinové bursye
v Praze K 400, na vazbu knihovny Palackého K 300.
Obchodnímu gremiu K 300, Výrobnímu spolku v Praze
K 300, presbyterstvu evangeligké církve K 300. —
Po 200.— K: Konferenci sv. Cyrilla a Methoděje.
Veckův
Cyrill
František
L Riegr
svatý . Ludmila
Palacký
Methoděj
Olšanský
Karlín
Praha
Sokol
spolek c
IiI
K 1200
K 1000
konference svatý . della
23
article
Okresní nemocenské pokladně na podpůrný fond,
Průmyslové jednotě v Praze, Umělecké besedě na
populární koncerty, pensijnímu fondu úřadníků zá-
loženských v Praze, sirotčinci milosrdných soster,
okresnímu výboru na nadaci, Českoslov, akademií
obchodní, na odměny žáků pokrač. školy, spolkům
»Komenský« ve Vídni, »Koleji Arnošta z Pardubie«
»Svatoboru«, měst. dobrov. sboru hasičů v Karlíně,
na fond dobrov. ochran. sboru, na odměny pro dívčí
pokrač. školu, Jednotě chrámové v Libni, arch. ko-
misi při české akad. cís. Frant. Josefa, městskému
útulku K 160, Zpěv. spolku »Slavoj« K 120. — P
100.— K: Spolku českých žurnalistův a pens. fondu,
na nadaci Skuherského a Jonákovou, na Husův fond,
Matici školské v Českých Budějovicích, Podp. fondu
reálky české v Žižkově. Spolku pro zřízení a vydržo-
vání dětské nemocnice, nemocenské pokladně obch.
gremia, farní jednotě Cyrillské, Dobroč. sboru »Li-
buše« v Libní, Obchodnímu gremiu v Kariíně na
museum a pem., na vědecký výlet pro žáky české
reálky v Karlíně, nadání Tonnerovu (jednou pro vždy)
Arnošt
František
Josef
Skuherský
Jonákův
Tonnerův
Praha
Vídeň
Pardubie
Svatobor
Karlín
Libeň
Český Budějovice
Podp
Žižkov
Kariín
podpůrný fond
spolek » Komenský
Slavoj
spolek český žurnalistův
Husův fond
spolek pro zřízený
24
article
Spolku pro české feriální osady, odboru spolku »Mer
kur« pro případ nemoci a úmrtí, na sbírky přírodo-
vědecké c. k. české reálce v Karlíně. — Po 60 K
Společnosti zeměvědné, Spolku přírodovědeckému,
Spolku filologickému, Jednotě českých filologů, Na
pořízení skříně pro kapli c. k. české reálky v Kar-
líně. Po 50 K: Zpěv. spolku »Hlahol«, spolkům »Li-
buše« ve Vršovicích, »Vlasta« v Žižkově, úřadníků
českých žurnálů, Kuratoriu uměleckoprůmyslového
musea, Živnost. čtenářské jednotě v Karlíně na na-
daci Sladkovského, Českoslovanské jednotě, Spolku
moravských studujících »Radhošť«, na knihovny prů-
myslové pokračovací školy v Karlíně, Jubilejní na-
daci ku podporování žáků na státní průmysl. škole
v Praze, Místnímu odboru Národní jednoty severo-
české a pošumavské, Společnosti přátel starožitností,
Vlasta
Karlín
Kara
Vršovice
Žižkov
Radhošť
odbor spolek » Mer kur
spolek filologický
uměleckoprůmyslový muzeum
Sladkovský
spolek moravský studující
průmysl . škola v Praga
25
article
Jednotě k dostavení chrámu sv. Víta, Národopisnému
museu v Karlíně, Spolku pro podporu chudých filo-
solů, Bolzánovu sirotčinci. — Po 40 K: Měšťanské
škole chlapecké a dívčí v Libni, Pokračovací škole
průmyslové v Libni, Spolku ku podpoře chudých
žáků středních škol, Jubilejní nadací pří gymnasiu
v Truhlářské ulici, na Ottův slovník pro samustatnou
školu dívčí v Karlíně, Spolku ku podpoře chudých
kandidátek učitelství v Praze, Spolku ku podpoře
vdov a sirotků po učitelích, Učitelské jednotě »Ko-
menský«, Výboru učitelské nadace císaře Františka
Josefa, spolku »Minerva«, Spolku pro vystavění aka-
demického domu, Spolku arimatejskému, Jednotě pro
obnovení kláštera bl. Anežky, chudinské kuchyni
v Libni, Spolku českých spisovatelů »Máj«, Literár-
nímu odboru spolku »Merkur«, Dělnické besedě
v Karlíně, Opavskému týdenníku, Ženskému spolku
»Karolina Světlá« v Liberci, Jub. fondu ku podpoře
chudých chovanek na ústavu učitelek, Českoslovanské
obchodní besedě, Ústřednímu spolku českých kupců,
Spolku pro vydržování léčeben pro nemocí plicní
v Praze. — Po 30 K: Matici Opavské, Matici » Osvěty
lidové« v Těšíně. — Po 20 K: Podpůrnému spolku
na malířské akademii v Praze, Kuratoriu stálé vý-
stavy a tržnice řemesl. výrobků, Pensijnímu fondu
sboru a orchestru Národního divadla, Podp. spolku
pro žáky uměl. průmyslové školy, nadaci Wenzigově.
svatý . Vít
Bolzánův
Ottův
František Josef
Minerva
Anežka
Karolina Světlá
Wenzigův
Karlín
Libeň
truhlářský ulice
Praha
ko
Liberec
Juba
Těšín
národopisný muzeum
spolek pro podpora
pokračovací škola průmyslový v Libeň
spolek český spisovatel
Matica
orchestra národní divadlo
Podp
26
article
Spolku sv. Lukáše, Spolku obchodních cestujících,
na opravu kaple v invalidovně, Podpůrnému spolku
listonošů, Společenstvu obuvníků, krejčí atd. v Kar-
líně, Spolku dělníků v kovech pracujících, Zpěvá-
ckému spolku »Křížkovský«. Občanskému vzájemně
se podpor. spolku, Prvnímu všeob, vzájemně se
podpor. spolku, Vzájemně se podpor. spolku »Lidu
mil«, nemocnici Milosrdných bratří, ústavu pro slabo-
myslné, spolkům: pro zaopatřování propuštěných
trestanců v Praze, domovníků v Karlíně, »Záštita«,
Ochrana opuštěných a zanedbaných dívek, »Ženský
asyl«, vysloužilých vojínů, záložníků a zeměbranců
v Karlině, »Český vysloužilec« v Karlíně, »Domo-
brana« v Hloubětíně, Katol. nár. vzdělávací besedě
pro Karlín a okolí.
— Ze Střešovio. Schůze obecního zastupitel-
stva koná se v úterý dne 5. února o 3. hod. odpol.
v obecní úřadovně.
— Z Vysokého Chlumce u Sedlčan. Př
svatbě sl. Mařenky Kohoutovy a p. Frant. Čížka
vybráno sl. Adélou Českou a p. Aloisem Zimmerem
za spolupůsobení pana Ant. Podstránského, pošt-
mistra 27. K ve prospěch »Ústřední Matice školské«.
Křížkovský
František
Čížek
Adéla Český
Zimmer
Antonín
Podstránský
Kara
Praha
Karlín
Domo
Hloubětín
Katol
Vysoký Chlumec
Sedlčany
spolek svatý . Lukáš
podpůrný spolek listonoš
ústav pro slabo
Mařenka Kohoutov
27
article
— Čeština ve styku obchodním. Píše se
nám: »Firmě »Schwanhäusser« ve Vídni I. Johannes-
gasse 2., dopsali jsme česky, však obdrželi jsme na
to odpověď v řeči německé s poznámkou: »musíme
vás pro příště žádati, byste korrespondovali s námi
německy.« Jelikož firma Schwanhäusser má gene-
rální zástupitelství velice rozšířených a všenbecně
užívaných »Shannon-Registratorů a ukládacích map
k nim«, které, aby jich více prodala, nyní též
úplně českou firmou svou i českým ná-
vodem atd. opatřila (na celých apparátech i ma-
pách nemá ani slovo německé), jest záhodno na toto
vyzývavé její jednání upozorniti a zvláště české pa-
pirníky důtklivě upozorniti, aby s firmou tou jen
česky korrespondovali a jen českých dopisů
přijímali! Jen tím docilíme nápravy.«
— Sčítání lidu. V Ústí n. Orl. napočtěno 6148
obyv. a 1272 rodin. Proti poslednímu sčítání jeví se
přírostek 1700 obyvatel, t. j. 36 0.
Shannon
Registrator
Vídeň
Orlický
Schwanhäusser
28
article
— Valná hromada učitelské jednoty »Ko-
menský« pro Prahu a okoli konána včerav
neděli v Měšťanské besedě v Praze za čet-
ného účastenství členstva. Z jednatelské zprávy vy-
jímáme: V minulém roce konány dvě mimořádné
valné hromady a 5 velkých členských schůzí. Pa-
mátka Jana Svobody, prvního pěstouna vzorné vy-
chovatelny »na Hrádku«, uctěna 30. května slavnost-
ním večerem. Odbor literárně-paedagogický uspořá-
dal v minulém roce pět schůzí. První věnována
300leté paměti upálení Giordana Bruna, při níž před-
nášel p. K. Štech »O životě a přírodní filosofii Bru-
nově«. Ve schůzi druhé vzpomenuto osmdesá-
tých narozenin Herberta Spencera, lřetí věnována
památce dra. Aug. Smetany, čtvrtá věnována
památce M. Jana Husi, v páté uvažováno »o přetě-
žování mládeže«. — V Maškově škole slovanských
jazyků vyučoval p. Brož ruštině. — Příjmy jednoty
v minulém roce činily 1963 K 37 b. vydání 1771 k
Svoboda
Giordano Brun
K Štech
Br
Herbertus Spencer
Aug
Smetan
Brož
ko
Praha
29
article
6h mimo organisační příspěvky, které dle schváleného
návrhu zůstanou jako zvláštní fond jednoty. — V čí-
tárně kromě 110 časopisů českých i cízojazyčných
jsou různé publikace časové, brožury, školní pro-
gramy atd. Odbor turistický konal 4 vycházky. V uni-
versitních kursech, které pěčí jednoty »Komenského«
jsou pro učitelstvo zvláštní ochotou univ. professorů
pořádány, dokončil pan prof. Velenovský přednášky
botaniky. Univ. prof. dr. K. Vrba zahájil přednášky
z mineralogie, kurs o botanickém mikroskopování
řídil doc. pan dr. Němec. V kurse filosoficko paeda-
gogickém přednášel prof. dr. Masaryk »O některých
problemech paedagogických a didaktických«. V letn m
semestru přednášel pan doc, dr F. Krejčí »O hlav-
ních problemech psychologických a jejich vývoji«,
Dále přednáší pan prof. dr. K. Vrba mineralogii,
pan dr. doc. Mrázek zoologii. Pro další semestry slí-
beny jsou přednášky universitního professora dr.
Komenský
profesor
doktor
K Vrba
Němec
Masaryk
F Krejčí
docent
Mrázek
University
30
article
Vejdovského z biologie, universitního prof. dra.
Grossa z astronomie, univ. professora dra. Drtiny
z paedagogiky a její dějin a tak dále. Výhody
hmotné, kterých členové spolku požívají, jsou
zvláště uveřejněny. Jednota má 6 členů zakládajících.
360 členů činných a 24 členů přispívajících. Při
volbách doplňovacích zvoleni jednohlasně: starostou
p. Josef Schrötter a do výboru pp. Beneš V.
Duchacká P., Lichtner R., J. Nový, J. O. Černý, C.
Melé, Eichner R., P. Bernášek, K. Auer, J. Rohlena,
Josef Těšínský. J. A. Bláha, B. Záhora; revisory
účtů pp. Al. Majer, J. Alalý. Výboru uloženo uvažo-
vati o vydávání spolkového časopisu, jakož i to, aby
vyvrátil nepravdy, které o pražském učitelstvu jsou
rozšiřovány. Výboru odkázáno, aby se přičinil, aby
při úpravě platů učitelských nebylo opomenuto
učitelstva pražského a okolního, které žije v pomě-
rech velmi neutěšených a neurovnaných.
Vejdovský
profesor
doktor
Drtina
Schrötter
Beneš
V Duchacká
Lichtner R
J Nová
Černá
Mel
Eichner
Bernášek
K Auer
J Rohlen
Těšínský
Bláha
Záhor
Majer
31
article
— Víře nepodobno. Piše se nám: Jest opra-
vdu víře nepodobno, že v Bechyni, ryze českém to
městě, v hotelu panského domu nemají ani jedi-
ného českého časopisu. Jen německý časopis je
tam vyložen. Tak prý je to od pradávna zavedeno.
České noviny prý se tam nečtou.
— Plody německých přelejváren. Pozoru-
hodná věc oznamuje se z Hrušova u Bohumína,
které povšimnouti by si měli čeští rodičové, kteří
ve své nesvědomitosti přes veškery domluvy a vý-
strahy dávají své děti do němackých škol, nedbajíce,
že budou tam duševně i mravně zmrzačeny. Po-
dobná německá zbytečná přelejvárna zřízena byla
též v Hrušově u Bohumína a nalákáno a nahnáno
do ní hojně českých dětí. Následky toho se však
také záhy dostavily. České děti vyučování ve škole
nerozuměly a nenaleznuvše v ní zaneprázdněnía
zábavy, postaraly se o ně jiným způsobem. V Hru-
šově a okolí ozývaly se záhy stížnosti na ne-
zbednosť žáků německé školy a stěžováno si hlavně,
že žáci její obtěžují obecenstvo po cestách na-
dávkami a že po něm házejí kamení a v poslední
době se sdělovalo, že provedli také několik krádeží.
Bechyně
Hrušov
Bohumín
Český dítě vyučování v škola
32
article
Konečně dospěly věci tak daleko, že místní školní
rada hrušovská podala okresnímu hejtmanství
ve Frýštátu žádosť, aby několik 12—1 4letých
žáků hrušovské německé školy obecné dáno bylo —
do polepšovny. Tato zbytečná německá přelej-
várna vychovala tudíž z českých dětí zločince, ktetí
již v útlém mládí octnou se v místech, do kterých
dostávají se jen nepolepšitelní darebové a z nichž
málo kdo vychází na dlouho polepšen, v místech,
která na mravní stránku útlého dítka působí jako
jed, jenž dostal by se do jeho útrob a zanechávajt
po sobě nikdy u něho nevyhladitelné zlé stopy. Hru-
šovský případ zasluhuje však ještě bedlivějšího po-
všimnutí, neboť nesmí se v něm vina za znemrav-
nění a duševní zkázu dětí v německé přelejvárně
svalovati na bodra jejich rodičů, kteří, kdyby chtěli,
dítek svých v Hrušově do české školy poslati nemo-
hou, poněvadž jí tam není. Úžasná zvrhlost žáků, na-
vštěvujících německou obecnou školu v obci této jest
těžkou žalobou a do nebe volajícím hříchem obec-
ního zastupitelstva, místní školní rady a všech vyš-
ších instancí, které prodchnuty vesměs germanisač-
ními snahami, postaraly se, by v Hrušově zřídila se
pro české děti škola německá. Vysvědčení,
které jim dala nyní za skutek tento místní školní
rada svou žádosti, může jim býti popudem k další
»plodné a úspěšné práci« v duševním zmrzačovánía
zakrňování české mládeže.
Hrušov
33
article
— Zasněžená Praha. Sobotní odpolední sně-
hová vánice měla v zápětí značné porušení dopravy.
Na trati elektrické dráhy Praha—Vysočany byla do-
prava již o 1/26. hod. odpol. zastavena. Na trati
mezi Libní a Vysočany tři vozy uvízly ve snéhua
byly teprve v noci dopraveny do remis. O 7. hod.
večerní byla zastavena jízda na elektrické dráze
mezi Smíchovem a Košířemi a o 8. hodině na trati
Praha—Olšany. Na této trati uvízly ve spoustách
sněhu tři vagony a musily tam býti ponechány až
do rozednění. Na trati Smíchov—Těšnov, zejmena
na Palackého nábřeží byly tak značné sněhové zá-
věje, že doprava mohla býti včera zahájena teprve
po 10. hod. dopolední. Rovněž i na trati vyšehrad-
ské doprava vázla. Pluhy s elektrickým pohonem
jezdily včera dopoledne bez přestání po tratích
množství dělníků bylo zaměstnáno shrabováním
sněhu s kolejí. Odvážení sněhu nedělo se v roz-
sáhlejším měřítku, poněvadž k disposici byly jen
vozy z obecních dvorů. Včera odpoledne vystoupila
rtuť v teploměru nad nullu a nastalo značné taní,
Dnes ráno bylo opět — 5° R. mrazu.
— Žalován pro podvod. Z Brna, 4. února
(Zvl. tel. zpráva Nár. L.) Státní zástupitelstvo vzne-
slo na ředitele pivovaru Schebrleova v Brně Václ
Čečatku žalobu pro podvod, kterého se prý dopusti
falešnou přísahou.
— Propuštěn na svobodu. Domovník z čís.
525 v Letenské ulici na Malé straně Emanue! Kostka
který byl uvězněn pro domnělé účastenství na vý-
pravě lupičů Hály a Zemana, byl předvčírem pro-
puštěn na svobodu, poněvadž se prokázalo, že se za-
tčenými lupiči nebyl v žádném spojení.
Čečatka
Hála
Zeman
Praha
Vysočany
Libeň
Smíchov
Košíře
Olšany
Těšnov
Palacký nábřeží
Brno
Schebrleov