ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 da5b6c50-6600-11dc-b4c3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 50, person 51, org 7, work 5
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 4. února 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 35.
4 article
Na ranní a odpol. llse přodplácí se v Praze v alninistr a měsle na vrt lota . . . . s k — s dvojí donáškou kei na lkrre leti na měe ..: 2 K o risto ra na dnnkni drojí zii Zvláštní vydání „Národ- ních Listů“ s obsahem trůnní řeči císaře a krále k poslan- sněmoven rady
Praha
5 article
cům obou říšské vyjde dnes ke 2. hod. odnolední.
6 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“ K úmrtí bar. Pražáka. Z Vídně, 4. února. V českých a sl - vinských kruzích parlamentních učinilo ne- milý dojem, že vláda při pohřbu bar. Pra- žáka v Uherském Hradišti nebyla zastoupena žádným svým členem. Je zvykem, který dosud byl vždycky zachován, že k pohřbu bývalého ministra vyslalo ministerstvo zá- stupce, třeba pohřeb konal se sebe dále. Připomínáme po té stránce pohřeb bývalého ministra Hasnera v Išlu. Do Uherského Hradiště jede se rychlíkem sotva 21g hodiny mnohem kratší dobu, než do vzpomenutého lázeňského místa. K úmrtí bar. Pražáka ještě oznamujeme dodatečně, že na rakev nebožtíkovu položi chef presidiální kanceláře ministerské rady bar. dr. Forstner obrovský věnec s nápisem »C. k. ministerská rada«. — »Slovenski Narod« věnuje činnosti bar. Pražáka zevrubnou stať, ve které kon- statuje jeho zásluhy o uplatnění rovno- právnosti slovinského jazyka při soudech a úřadech přes nejhouževnatější od- por Wasera, presidenta vrchního zemského soudu štvrského. Stať zakončena je slovy, že slovinský národ zachová bar. Pražákovi vděčnou vzpomínku, tím srdečnější, ježto od odstoupení jeho věci jdou opět cestou zpátečnou.
Hasner Pražák doktor Forstner Vídeň uherský Hradiště Išlu Slovenski Narod
7 article
Před trůnní řečí. Z Vídně, 4. února. »Sonn- und Mon- tagszeitung« uveřejňuje tučným písmem tuto zprávu: »Všeobecný zájem věnován je oně části trůnní řeči, která se týká otá z ky národnostní a jazykové. Odstavee ten je přesně objektiv ním, tak z jeho znění nemůže žádné národnosti zavdá- vati oprávněnou příčinu k nespokojenosti. Kdyby nicméně z kterékoli strany stal se pokus, nějakým neladem rušití slavné shro máždění, tedy, jak se dovídáme z bezpeč- ného pramene, stalo se vhodné opa- tření, by každá taková výtržnost byla utlumena v zárodku. Immu- nita poslanců přestává v prosto- rách císařského hradu, nebo zřej- měji řečeno: nikdy tam nez a čal a.« Proti tomu budiž konstatováno: že ve dvorním hradě jako takovém immunita pře- stává, t. j. nikdy nezačala, o tom mezi lidmi práv immunitních znalými nemůže býti žád- ného sporu. Avšak jiná je věc v den, kdy se koná na dvorním hradě trůnní řeč. Ta je skutkem parlamentním, a ve chvili, kdy se koná na dvorním hradě místo v parla- mentě — jak se děje v jiných zemích, pro- měňuje se dvorana, ve které se trůnní řeč pronáší, v část parlamentu. Tento daný připad je beze všeho sporu t. zv. translokaci: jen místo je jiné, akt je týž. Že pak immunita poslance je platna při aktu parlamentním, nebude nikdo zajisté popírati. Ovšem § 16. st. z. z. immunitu zaručuje a zabezpečuje nejen pro hlasování, nýbrž i pro projevy Poměr německých stran. Z Vídně, 4. února. Hr. Stürgkh ve své dnešní »Montagspresse« uvažujeo poměru německých stran mezi sebou a do- spívá k závěru, že vypsáním nových voleb pozbyli důvěrníci němečti m an
Stürgkh Vídeň Hradec Immo Sonnund Mona
8 article
dátu ke vzájemnému vyjedná- vání o nějaké souručenství. Pro- čež bude prý teprve možno hledati zá- klady pro společný taktický postup něme- ckých stran. Již v prvních dnech nynějšího zasedání však se prý ukázalo, že je důvodná naděje, že takovýto základ se najde ve všech věcech nejen meritorních, ale také formál Podnět německé strany lidové ke spo lečným úradám o státní němčině na- lezl prý u všech ostatních stran německých sympatického přijetí. Tolikéž konati se bude konference všech německých stran ve pří- čině volby presidia. Při této příležitosti dojde prý ke vzájemné a lovální rozpravě základních liniích budoucího taktického spo lečného postupu vůbec.
10 article
Němci a trůnní řeč. Z Vídně, 4. února. Také Němci dalsí své stanovisko činí závislým na obsahu dnešní trůnní řeči. Také německý velko- statek. Jeho pondělní orgán »Montagspresse« praví po té stránce, že na obsahu trů- ní řeči záležeti bude, zdali vláda získá u Němců větší důvěru ve svůj politi- cký program a tím také větší ochotu, anga- žovati se pro parlamentní situaci. Co se týká volby presidia, trvá jmenovaný list na tom, že má býti vzato z tak zv. velkých stran a že jen takovým způsobem dá se zaručiti dělnost parlamentu. Nemocný poslanec. Z Vidně, 4. února. Nově zvolený po slanec Schreiber lpodle zprávy z Mistel bachu došlé těžce onemocněl.
Němec Schreiber Vídeň Mistel
11 article Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L. Z Vídně, 3. února. (C.-B.) Včera slouženy smuteční bohoslužby za krá- lovnu Viktorii v anglikánském kostele. který černými draperiemi byl ověšen. Př tomni byli arcivévoda Otto, Leopold Sal- vator, Ferdinand Karel a Rainer s druži- nami, vévoda Arnošt August a vévodkýně Thyna z Cumberlandu, prine Jiří a princezny Alexandra a Olga z Brunšviku, dvorní hod- nostové, ministři, diplomati, náčelníci úřadů atd Ze Sofie, 3. února. (C.-B.) Zdejší ča- sopis »Večerní pošta« prohlásil, ž e pro- pukme jistě válka mezi Bulha- skem a Rumunskem. Oproti tomu do vozuje vládní »Svět«, že dosavadní napjaty poměr mezi Bulharskem a Rumunskem vzá- jemným loyálním úsilím byl přátels ky upraven. Bulhaři jsou prý jako jeden muž odhodláni hájiti svých práv, ale šetřiti také práv jiných. Tím podávají prý důkaz, že jsou na Balkánském poloostrově živlem pokroku a míru. Dále oznamuje » Svět«, že vyjednávání o prodloužení obchodní smlouvy s Rumunskem, jež dřívější vládou zanedbáno bylo, opět zahájeno jesta lze prý se nadíti, že obchodní smlou va záhy bude obnovena. Z Petrohradu, 3. února. (C.-B.) P- tholog Pašutin zemřel. Z Paříže, 3. února. (C.-B.) Při dnešn velbě senátora v departementu lotském zvolen byl purkmistr (mair) v Cahorsu Costes, radikál, 450 hlasy proti naciona- listovi Segnymu, jenž obdržel 185 hlasů. Z Londýna, 3. února. (Č.-B.) Dle vydané dnes zprávy daří se vévodovi z Corn- wallisu a Yorku vždy lépe. Z Londýna, 3. února. (C.-B.) Arci- vévoda František Ferdinan včera odtud odejel. Členové rakousko-uher- ského velevyslanectví dostavili se na ná- draží. Z Windsoru, 3. února. (C.-B.) Král, královna, císař Vilém, korunní princ Bedřich Vilém, vévoda sasko-koburg gothský, jako
N L Otta Leopold Sal Ferdinand Karel Rainer Arnošt August Thyna Jiří Olga Bulh Bulhar Segny York Ferdinan Král Vilém Bedřich Vilém Vídeň Cumberland Brunšvik Sofie Rumunsko Bulharsko Petrohrad Paříž Londýn Corn Windsor Viktoria Cahors Costes
12 article
i všichni členové královské rodiny byli dnes přítomni při bohoslužbách v kapli sv. Jiří. Z Ríma, 2. února. (C.-B.) »Patria oznamuje: Zatčení anarchisty, který měl úkol provésti attentát na věvodu Abruzzského, jakož i zatčení dvou anarchistů v Janově, kteří provésti měl attentát na presidenta soudu, jenž byl jed- noho z jich soudruhů odsoudil, přiměly vládu, že předložila dnes senatu osnovu zákona ohledně anarchi stických zločinů. Z Madridu, 2. února. (C-B.) »Im parcia!« oznamuje: Když autor dramatu »Electra«, spisovatel Galdos včera večer divadlo opouštěl, provolal kdosi ze zástupu- »Pryč se svobodou! Pryč s Galdosemls Avšak lid kolem jal se provolávati Galdosovi slávu. Policisté v občanském obleku chtěli dav rozehnati, ale tento se jim opřel. Z toho vznikla rvačka, ve kteréž jeden policista dvě občanské osoby byly raněny. Policie prohlašuje případ ten za bezvýznamny Rvačka vznikla prý z toho, že kdosi z lidu policejního komisaře udeřil holí a proto byl zatčen. Z Valencie, 3. února. (C.-B.) Včer demonstrovala před jezovitským kostelem, ve kterémž děti svatému srdci Ježíšově se zasvěcovaly, skupina lidu volající: »Ať žije svoboda! Pryč s reakci!« Zástup ten uví- tal duchovenstvo pískáním a nepřátelskými pokřiky a jal se pak sv.-josefskou kolej bom- bardovati kamením. Četnictvo rozprášilo dav a zjednalo pořádek. Učiněna opatření, aby se podobné výtržnosti opakovati nemohly
svatý . Jiří Galdos Ježíšův Janov Madrid Electra Valencie Patria Imo parcia
13 article Změna na anglickém trůně.
Změna na anglickém trůně. V Praze, 3. února. Pohřeb královny Viktorie. K pobřbu zesnulé královny velkobritské ne- zbývá po depeších obšírných mnoho dodati. Jen tu a tam detail některý. V den pohřbu zahalen byl Londýn šedou mlhou a lehounce sprchlo Přes to dle několika zpráv souhlasných přihlí želo pohřbu několik millionů osob, číslo to po- chopitelné, pomyslíme-li — bez ohledu na nával z venkova — že Londýn čítá málem tolik oby vatel jako království české. Kontrola policejn byla při tom zostřena měrou nejvyšší, zvláště proto, že byla prý obava před anarchistickým spiknutím proti životu panovnických účastníků. Do Windsoru došla taková spousta věnců, že úřadníci dvorní nevěděli již, kam je ukládatí Ukládali je, zvláště věnce vojenské, zatím v kapli. zřízené na paměť princi Albertovi. V Londýn působila zvláštním dojmem opuštěnost tolik tisíců domů, zvláště když po tamějším zvyku byla všechna okna uzavřena.
Albert Praha Londýn Windsor královna Viktoria
14 article
Jedna dáma ve Windsoru v tlačenici omdlel a zemřela na cestě do nemocnice. Tento případ, jakož i jiná přihoda, už zmíněná, totiž že koně určení, by táhli lafetu s rakví královninou, vy- pověděli službu, zavdala pověrčivým obyvatelům Windsoru a okolí hojnou příležitost k poznám- kám o »zlém znamení« atd. Poslední příhoda působila tím větší vzru- šení, že trvala dosti dlouho a že byla všem ná- padnou. Není-li v tom cosi symbolického, v tom vynuceném tažení posledního povozu královny válek lidmi — vojáky Anglické vojsko má — mimochodemř čeno — zvláštní způsob, projevovati smutek zbraň vezme se pod levou paži s hlavní obrá- cenou do zadu. Pravá ruka položí se na záda a pravá dlaň chopí se hlavně. Důstojníci berou šavli svou pod pravé rámě s hrotem do zadu obráceným, rovněž tak činí námořníci s krátkou svou zbraní poboční. Rakev královny Viktorie postavená v sobotu v kapli sv. Jiří ve Wind- soru, bude dnes v pondělí za obřadů již ne- okázalých uložena do frogmorského mausolea.
Viktoria svatý . Jiří Windsor Wind
15 article Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou. Z Berlína, 3. února. (C.-B.) Poln maršálek hrabě Waldersee oznamuje z P - kina, že trat železníční Pekin-Tvengtaj-Paotin jest opět zřizena Z Londýna, 3. února. (C-B.) »Reute- rova kancelář« oznamuje z Nového Yorku : Dl telegramu pekinského popIrá hr. Wal d en- se e, že má určitý plán ve příčině vyklizení Pekina i v tom připadě, že by Čína žádané potrestání vykonala. Má prý arciť jakési před- běžné plány a požádal důvérně cízí generálv. aby projevili své mínění v příčině odvolání všeho vojska z Pekina, ovšem vyjímaje 200 mužů stráže vyslanectev a 8500 mužů stráže železnic a jiných míst. Názory o počtu vojska. jež se má v Pekině ponechati, velice se různi Conger a Chatfce přimlouvají se za to. aby se neponechalo více než sto mužů ameri ckého vojska k ochraně vyslanectev. V připadě že by se zřídila mezinárodní stráž železnic, ma generál Chaffee za to, že se Spojené státv akce té zúčastní, ale míní, že opatření to bud jen přechodně. Hrabě Wal dersee zamýšl vykonati prišuho týdne inspekci posádky šan- chajkvanské.
Waldersee Conger Chaffee Hrabě Wal Čína Berlín Peking Tvengtaj Paotin Londýn Reut Nový York Wal d en
16 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. Z Laurenco-Marquesu, 3. února (C.-B.) »Reuterova kancelář oznamuje: As 2000 Burů, vedených plukovníkem Bladkem stojí na portugalské půdě. Chtějí vy prostit meškající tam Bury. Portugalci rozhodl se, že na portugalském územi meškajíci Buryi kteří se Angličanům vzdáti nechtějí, odeslou n Madeiru! Asi 100 osob, jež ponejvíce vysíleny byly, přijato včera do různých nemocnic. - Z Bloemfonteinu, 3. února.. (Ca- B Přední voj plukovníka Mar'shatl a srazilse včera mezi Sarraspostem a Thiašanchů s vojskem Dewettovým, jež bylo na pochiodu s dvěma nákladními vozý a velkým počtem menších vozů na jih. Z Prétorie, 3. února. (C.-B.) Sedm an glických oddílů snaží se tou dobou vykliditi z Transvaalu nepřátelské vojsko a postupuje z různých míst ke trati Johannesburg —Pretori a proti želežniční trati delagoabaiské- Z Kimberleye, 3. února. (C.-B.) U Koffy- fonteinu narazilo anglické vojsko na Bury napadlo je za ochraný palby z děl. 172 B ur padlo, mnoho bylo zramě no a tr zaja ti.
Reuterův Bladk Portugalec Angličan Dewettův Bura Madeira Bloemfontein Ca Mar Transvaal Johannesburg Pretori Koffa Asa 2000 Bur Sarraspost LaurencoMarques
17 article Meliorace půdy.
Meliorace půdy. (Časová národohospodářská úvaha vrchního inženýr r. z. B. Trojana) (Dokončení.) Jakož předem dovodíno, neprospělo b nám valně zvýšení melioračního fondu řišského ano naopak: při známě přizni řídících kruho státních k národu českému a při povědomé či- perné »dělnosti« ostatních příslušníků tohoto soustáti, tyjíeích právě jen z našich »přebytků- — dospěli bychom tím směrem jen ke zvýše- nému připlácení bez zvýšeného těžení. A byť by se snad stal časem zázrak, ž by se ohled státní obrátil spravedlivěji k nám a chtělo se nám naděliti »stejnoměrným« způ- sobem s jinými národy rakouskými alespoň na tomto poli národohospodářském, nestačil by po- měrný příspěvek byť dočasně spravedlivých roč- ních ať 637.500 K či 770.000 K vytknutému prve programu v dozírném období nikterak ! — Ventilovalo se namnoze, pojímání této pal- čivé otázky také v ten způsob, že by sna bylo nejjednodušším, odepříti vůbec fond me- liorační resp. jeho prodloužení se strany zá- stupcův národa českého a podržeti i zužitko- vati příslušný náš příplatný podíl ve vlastn prospěch domácí. Ale to se snáze vysloví, než provede Byla ovšem doba, v počátcích let osmdesátých kdy všichni zásadní autonomisté, Poláky nevy
B Trojan Polák
18 article
v arobnem prodei ronlle l . . . na zi ve slisnick na veslens rannt čll. odpolední rnserat Platíe kotsvé lapěel. Fielrlaseri aletypjpll- emrachávíttple - iskkra ssoníe klvnej
19 article
jímaje, ba ti právě v čele byli vůbec p roti povolení meliorační dotace říšské — — ba v poslaneckých kruzích známo, že říšský zákon meliorační prošel vlastně jen nedopatřením, recte ukvapením závazného problášení praosidiál- ního (Smolky), že »přijat zákon meliorační vět- šinou 1 hlasu«, kdežto prý vlastně p rop a dl většinou tohoto jediného hlasu! Ale stalo sea nedá se odčiniti; dnes nepřisto u pl il by nikdo z pánů poslanců ostatních národností k naší odpírací »auto- nomní« akci v tom směru — z t jednoduchě příčiny, že vsichni ostatn tězí z ná sl Mimo to prodloužena již legislativně plat- nost melioračního fondu beztoho až do r. 1914 — tedy ještě na dalších 14 roků; vláda pak činí o své újmě — třeba za pomocí § 14. co- do zvyšování téhož fondu téměr rok od roku »všemožné«, ale rovněž ne pro nás, nýbrž vnucenou pomocí naší pro jiné.
Smolek
20 article
V tom směru tedy — v akci státní nedá se vykonati na prospěch nás ničeho, ani positivně ani nega- tivněll Neminím pomlčeti zdánlivě vhodný názor, že »přece« dalo prý by se na základě platného melioračního zákona říšského »mnohé« provésti využitkováním slovného znění téhož § 1. odstavce 2.: »Jestliže takovýto podnik (melio- račně-regulační) v prospěchu veřejném jsoucí pro svůj značný rozsah nebo nákladnost potře- buje podpory od tohoto zákona úchylné nebo tak značné, že by tím melioráční fond přilišné vyčorpán byl a podpora jiných podniků by tim zkrácena byla, budiž státní podpora takového podniku zákonodárně (t. j. mimořádně, neod- visle) upravena.« Nuže: co vlastně v tomto stylisování jest obsaženo ? Málem nic! Pouze negac e pod- por vělších a nic více; neboť to se rozumí samo sebou, že se může a má, ale — ne- musí, když se nechce, vydati ten který zvláštní zákon pro podporu něčeho, co s nemíní podporovati, samo sebou již uprávenou speciální cestou zákonnou. Jak ale takováto akce v náš prospěch se strany státu »pilí«, to víme předobře a v přehojné mífe (Labe, Vltava, průplavy, assanace atd. atd.).
Labe Vltava
21 article
Jinak by bylo, kdyby zákon dotyčný zněl insperativně, jako na př. zákon z r. 1896 o podružných dráhách. — ale ne ze samých »může« a »má« a t. p. (na př. i »ministri disponují se sumami, které mají býti vydány« ate.) Viz § 1—2—6 z roku 1884 30. června. Podobně má se to s tvrzením zas jiných »stát má penize, ale prý vždycky pozdě — na př. na podpory povodňové r. 1896, kdy přišlo v jediném roce více do Čech, nez za celých 16 let z melioračního fondu vůbec.« Inu ovšem; ale právě v tom to vězí, že — když i mají — nechtějí a ne da jíi Jestvtom zkráťka systém!! — Nechtí a nedají!! (Viz nejnovější poučnou pílůlku o Botiči po 15letém vyjednávání s Vídníl) Pročež nez bývá než svépomoc r!í V prvním okamžiku snad to mnohého za- lekne a jiný zvolá: »A proč bychom s e- třili stát? Máme jen platit a nie nazpět nedostat, ba ani nežádat?« Inu žádat můžeme — ale což to platno, když nedají anebo v rátí jen drobeček z toho, co my musili dáti předem jim v mnohonásobné dávce?i Av tom vězi pravé jádro věci: chceme-i, aby nám bylo dáno, musíme předem dáti my: chceme-li dvojnásob, musíme dáti dvojnásob (b vlastně ve skutečnosti až osmero- i desatero- násob!). Což tedy to jiného, než v nejlep- ším případě: z ručky do ručky Proto: máme-li již připláceti státu, a to nepoměrně, připlácejme raději sam sobě doma ve zmnožené míře, aniž bychom proto upustili od nároků pro běžné meliorační potřeby, to jest pro »menšl« resp.
Čechy
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Na kůr ut Divčí komnata — vlastně dvě. V přední komnatě po blankytných stěnác provijejí se šiihlé lilijice, v oknech spuštěný jsou sněhobilé, bohaté záslony, mezi okny jsou stolky s květinami, na stěně blíže oken drobný psací stůl, naproti piano a v pozadi komnaty rozestaveny jsou kolem stolu židle a titěrná křesla s pohovkou. Pohovka, křesla i židle povlečeny — jsou bledě-modrým hedvábem a všecka ozdoba nád- herné komnatky sladěna jest od běli k blankytu. Těžký koberec kryje podlahu a bohaté zá- slony spuštěny jsou místo dveří do komnatk vedlejší — do divčí ložnice. Zde stojí asi dvě skřině, umyvadlo z b lého mramoru a v pozadí lože — navrstvená to valina jako nadvehnuté běliny. A bělounká barva lože měkce tulí se k le- hýnce růžovým stěnám ložnice a ve velké plošiny jasného zreadla splývá jemně sdružena ve svěží náladu čarovného mládí, zadychaného opojnou vůní zakvetlé zahrady za slunného jitra májového. Vedle piana stojí dívčí zjov. Šuhlá, nevy- soká postať, úměrně vzrostlá, vlas jako dva hnědé přívaly spoután vine se v pletencích po zádech až k pasu, čelo čisté pod skrouženým vlasem, oči upřeny někam v říši snů, na rtech i na tváři napsán sladký otazník — tak stoji sličná, mladistvá dívka a rukou hlavinku podpírá.
Divčí
23 article
Jemný šat, jako smetanová pěna bílý, pro- stince ušit, v měkkých záhybech splývá dolů, jen v pase přepásán stuhou do žluta narůžo- vělou — všecek sličný zjev mladinké dívky provanut je kouzlem vzácné, nádherné orchi- deje, nedotčené v jemňounké křehkosti své. A mladinká dívčinka stojí, hledíc oknem kamsi k těm blankytným dálavám, kde plují lehounké obláčky jako myšlenky divčiny, zarů- žovělé leskem slunce, kteréž v nevinné duši její vzešlo nenadále z lehounkých mlh dív- čích snů. Mladistvé dívky dotekla peruť bůžka lásky zamilovala se. A teď zde stojí u vytržení, nevědoue kterak vybřednouti ze sladkého zmatku, do něhož je nenadále uvržena. Neví si rady ani pomoci a touží po něčím přispění — touží — ale není to dobré srdc matčino, kde dívka dosud nalezla vždy bezpeč- ného přispění ve všech svých těžkostech — není to srdce mateřské, kde by chtěla odpově a vysvětlení nalézti pro sladkou změt svých citů — ne — ne — právě před tímto srdcem nejvěrnějším mladistvá dívka co nejpečlivěji tají záludně sladké vlny, kteréž rozčeřily všeck její duši. Touží po někom jiném — po něčí jiné měkk ruce, kteráž dovedla by ji do čarovné říše, na jejímž prahu ocitla se dívka mladistvá. Tu před nohama jejíma náhle otevřel se jiný svět, setkaný z jasných, bělounkých obláčků, jimiž prosvitají zlaté tůně slunečního jasu, pro- chvělého vlnami sladkých zpěvů a lahodnou vůní rajských končin.
24 article
Touží po jiné ruce, jíž by se svěřiti chtěla, po jiném srdci, k němuž by se přitulila — touží po těch černých očích, kteréž dívalys k ní ze snědé tváře jako tůně cizích moří, z jejichž tajemna vystupovaly tropické ostrovy, sálající životem jí naprosto neznámým — touží po zvuku jeho hlasu, kterýž do teskna zahalen v kovovém zvuku svém tak jí prochvěl duši. že div se nezalkla pod kouzlem jeho. — Mladistvá dívka stojí zde — dítě ve svých pomyslech a panna v prvním rozpuku neuvědo mělého panenství svého — květ v čarovno kráse své s podivem ke slunci hledící. Sešeřilo se. Mladá dívka nevyrušena stoj stále tak ve své komnatě nikým nevyrušena sní blažené sny první lásky A když šero tmé již ustoupilo — vešl matka. »Jak — Maleňko — ty ještě po tmě? ptá se v údivu. Dívka překvapena zahořela v líci —n štěstí, že tma byla v komnatce. A než světla zažehnuta byla ve svícnu mnohoramenném, od stropu splývajícím, opano vala se Maleňka do té míry, že aspoň odpově děti mohla. »Snad jsem usnula«, odvětila zmatena. »Jak? — Usnula stojíc ? ! — Ne, ne — Maleňko — ukaž — ty's churava — máš ho- rečku — ano, ano — horečku — musíš na lože — zavolám lékaře«, polekána hovoří matka a již nutká Maleňku do ložnice. »Ne — ne — matinko — nic mi není — trochu snad hlava«, odpírá dívka. »Ano — hlava — odtud i jiná nemoc po- chodit může«, namítá matka. A nic na plat — Maleňka šla na lože a starostlivá máť ok s ní nespustila a od lože jejiho se neodloučila. A Maleňka volky nevolky na loži leží úzkosti trnula a ohněm se rozpalovala př myšlénce, že by takto matinka přijíti mohla na stopu jejího tajemství, kteréž ve způsobě psa- níčka v šatech svých ukryla. Matinka na okamžik přece vyšla z komnaty a Maleňka znova jinam lístek pečlivěji ukryla.
25 article
A myšlénky její letěly tam, kde vzešel ja lásky jeji. Slečna Maleňka byla jediným dítkem svých rodičů a ckována nad oko ve hlavě. Ani na chvilenkn nepřišla z dozoru matčina ani na chvilenku za všechna léta od maličk svého až do let nynějších — a teď teprve. Všude ji matka doprovázela — učitelé do cházeli do domu. Maleňka byla jedinou bohatou dědičkou velikého jmění a rodiče každé pomyšlení jedi- náčka svého splnili — ovšem — pokud nehatilc to jejich ustanovení a plány. Maleňka byla velice sličná a mimo jin výborná ve zpěvu. A jednou pronesla přání, aby směla o mš svaté na kůru zpívati. Nic snazšího nad to — ředitel kůru pře ochotně slečnu Maleňku přijal a odtud zpíval slečna na kůru o velké mši svaté. Až ke schodům kůrovým šla s matkou — odtud šla ona sama nahoru a matinka do chrámu Jediná volnost a stala se slečně Maleňce osudnou Ve sboru pěvců chrámových byl prvnln tenorem medik Rovenský. Mužně dvorný a uhlazený, přímý a ote vřený v jednání, tmavých, pronikavých očí klidného úsměvu ve vlídné tváři — Rovensk po těžkých zápasech životních blízek byl ju eíle svého a odtud klidná jeho vyrovnanos Sličný a statný popletl již nechtě mnohým dívkám srdce, ale on sám zůstal dosud láskou nedotčen. Až poznal slečnu Maleňku — a mži kem dívku si zamilovav, ocitl se přes veškeru svoji vážnost ve vleku zamilovaných pošeti- mysli
Maleněk Maleňce Rovenský
26 article
lostí. — Lehounko dovedl toho semo tame nepozo- rovaně s dívkou promluviti a záhy i psaníčka naučil se tajně do ruky jí vsunouti. Osamělé schody ke kůru staly st milujícím rajskou tišinou a kůr chrámový stupněm k nebi Slečna Maleňka ovšem záhy ozdravělaa v neděli jak obvykle šla opět do chrámu. P'áně. A věru že málokterá pěvkyně s takovým zá. palem a vroucností zpívala před trůnem božím za lásku svou orodujíc. A nebe ji vyslyšelo. Slečna Maleňka vešla do chrámu, v síňce odbočila na schody kůrové. Jde s tlukoucím srdcem — pojednou v šerém záhybu mihno se známá postava a nežli slečna pomyslila, mužná ruka ovinula se kolem pasu jejiho a ve mžiku uchvácena jest v pevné objeti. Zatočil se chrám i svět se slečnou Ma- leňkou — a jak se ještě točil, horké rty při- tiskly se na ústa její v palčivém polibku. Se slečnou Maleňkou zatočil se teď svě i nebe — v hrdle zaskočil ji dech a ona bez vlády klesla v náručí miláčkově. Rovenský držel sličnou dívku v náručí a pojednou léka? hřměl mu v duši: »Pomoc — omdlela.« A bez váhání vynesl dívku na kůr, kdež brzo k vědomí byla přivedena. Šetrně zavolali matku z chrámu a roz- rušenou dívku odvezli domů. A bylo po zpěvu na kůru — slečna Ma- leňka se roznemohla a v nemoci zvěděla matka příčinu její. V rodinné poradě usoudil moudrý otec, Maleňku mají jen samu jedinou a takhle láska by ji zabila — tož ať si vezme, koho A Rovenský odtud chodil do domu a po nějakém čase odvedl si Maleňku jako žinku z chrámu, v němž si lásku svoji vyzpívali. Popelka-Billianová.
Maleněk Maleňka Rovenský Popelka Billianová Ma