ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 da5387c0-70ae-11dc-9b98-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 105, place 51, work 11, org 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
28. ledna 1903.
4 masthead
Císlo 28.
5 article
§ 7. přijat dle vládní předlohy; rovněž po stručné debatě 8§ 8. a 9. beze změny, čímž zákon o cukerní dani je vyčerpán. Rel. Maštálka zavedl zevruhné rokování opravě individuálního rozvržení cukerního ko tingentu. Čl. 1. obsahuje obecná pravidla o přikazován pro r. 1903—4. Posl. Heilinger, Rliemann a Udrža navrhovali změny stran vypuštění ustanovení 100 km. vzdálenosti. Posl. Udržal navrhoval dále aby kontingent přikazoval se surovárnám v poměru ustanoveném kontingentačním zákonem a kdyby ne mohly se shodnouti s rafinárnami o modalitách zu žitkování svého kontingentního zboží, aby vyhradilc se jim právo spracovati kontigent na spotřební zbož a dáti je do tuzemského prodeje. Po delší debatě byla schůze od 1 do 3 hod odpol. přerušena, načež pokračovalo se v po radách. Především hlasovalo se o Bärnreitherových ná vrzích. Přijat jednohlasně resoluční návrh formulo vaný navrhovatelem ve sbodě s vládou: Výbor uvážio a schválil plán, aby dosavadní cukerní daň zůslala v platnosti v dosavadním svém čistém obnosu po trvání brusselské smlouvy a ročního přebytku, jenž vyskytne se při větší spolřebě, použilo se k snížení cukerní daně, tak že dle výsledku jednoho roku sní žila by se na koruny zaokrouhlena cukerní daň pro rok příšti, a vyzývá vládu, jež souhlasí s tímto plá- nem v zásadě a prohlásila, že jest ochotna v tomio směru vyjednávat hned s Uhrami, aby podala pří- slušnou předlohu a věc co možná záby provedla. Potom rokovalo se dál o § 1. kontingentního zákona a po obšírné debatě přešlo se k hlasování Udržalův návrh ohledně singularního kontin- gentu propadl 20 proti 14 hlasům Návrh na vypuštění 100 km. vzdálenosti pre nové cukrovary byl přijat. Ostatně přijat § 1. dle vládní předlohy.
Maštálek Posl Udrža Udržal Bärnreitherův Udržalův Uhry km
6 article
Při § 2. navrhl posl. Prámavesi, by se po slední řádky § 2. změnily tak, aby pro Lužany Tlumač vykázalo se (místo po 10.000) 20.000 resp 40.000. Posl. Kliemann narrhl k 2. odst. dodatekpo slovech »Lužany 10.000«, pro kadaňskou vý- robnu 20.000. Návrhy ty propadly a § 2. příjat beze změny K § 3. posl. Primavesi navrhoval slohev změny, jimiž se mělo vyloučiti přílišné břímě smí- šených továren. Posl. dr. Schreiner navrhl zvýšiti kontin gent o 15% některým surovárnám v severozápad ních Čechách, avšak 8 3. přijat beze změny Při § 4. posl. Sehnal navrhl změnu 1. ods v tom smyslu, zvýší-li se kontingent ve výrobním období, že přímnožek připadne v první řadě rafinár nám, uvedeným v § 1. a), jimž připsáno tímto zá konem méně než 80.000 q. až dosáhnou tohoto množství spotřebního cukru. Vládní zástupce, min. rada Bernatzky opře se tomuto návrhu, odvolávaje se na shodu, zjedna- nou v poslední anketě. Na dotaz Glabiňského od- povídá, že v kampani 1903 nečeká se značné roz- množení spotřeby. Posl. Primavesi navrhl změnu Sehnalova návrhu v ten rozum, aby ustanovilo s za hranici 70.000 (ne 80.000) q. s čímž posl. Se- bnal souhlasil. Posl. dr. Abrahamowicz navrhl tulo změnu 2. odst. ve prospěch cukrovarů převorského a zuě ského. Posl. bar. Skrbenský navrhl k Abrahamo wiczovu návrhu dodatek, aby praecipuum 64.000 metr centů zvýšilo se na 71.000 metr. centů, z nichž 7000 metr. centů připadne na Leopoldadorf. Posl. Klemann souhlasí s návrhem Skrben ského ohledně Leopoldsdorfu a navrhuje zvýšen kontingentu landeckého cukrovaru. Při hlasování přijat 1. odstavec § 4. se změnou Sehnalovou Primavesem amendovanou; 2. odstavee dle navrhu Abrahamowiczova. Dodatek Skrbenského byl přijat a Kiemannův propadl.
Lužan Posl doktor Schreiner Sehnal Bernatzek Sehnalův Abrahamowicz bar Skrbenský Sehnalův Primaves Kiemannův Čechy Glabiňský respektive 40.000
7 article
Při § 5. (Postupování kontingentních podilů) po slanec Lecher zastával se možnosti částečného po- slupu; Lemisch učinil návzh opačný. 8 5. přijat s Lecherovým návrhem a Lemischův propadl, načež navrhovatel ohlásil jej jako minoritn votum 8§ 6. a 7. přijaty beze změny. Při čl. 8. navrhl posl. Schreiner resoluci Jíž vláda vyzývá se, aby do čtyř neděl podala před- lohu, kterouž se rayonování zákonně zakazuje. Ministr dr. Böhm Bawerk odpověděl na Schreinerův dotaz, že vláda uznává důležitost zá- kazu rayonování, zástupci zúčastněných minister- stev měli poradu již před několika dni a zejtra bude se konati v ministerstvu orby anketa interesentů. § 8. byl potom přijat a tím kontingentní, zákon vyřízen. Posl. Udržal ohlásil svůj návrh podaný k 1., ale propadlý, o singulárním kontingentu jako minoritní votum. K návrhu posl, dra. Urbana usnešeno pal schváliti brusselskou smlouvu. Zpravodaj dr. Urban a Maštálka budou zplno moenění vypracovati své zprávy ve srozumění s vý borovým předsedou bez svolání zvláštní výborové schůze. Posl. ryt. Abrahamowicz poděkoval před sedovi hr. Sylva-Tarouccovi za hlučné pochvaly za obezřetné a objektivné řízení porady, načež schůze ukončena o 8. hod. večerní. kladě několika slovy hned, jakmile objevil se v »I« k »Nivě«. I tu patrno že překladatel ovládá dobře oba jazyky, český i ruský, a že také má v moci mechanismus verše Překlad jeho čte se lehce, spád veršů je plynný A to při překladu Vrchlického padá již na váhu Český čtenář, jemuž azbuka neni uzamčena de- xaterou pečeti, s pravou rozkoší čte český verš „pa russki“: „B eec a Tuol npimr, cnuran Bura, H ornr ne 6epycs a BM-A On Tu o v o c roóol orga-0 6Ha, Kak a eme anont Tu cAo peeKra
Lecher Lemisch Lecherův Lemischův Schreiner doktor Böhm Bawerk Schreinerův Posl Udržal Urban Maštálek Abrahamowicz Taroucca Vrchlický Bura Kako
8 article
Pamatujete se jistě ještě na rozkošnou scénu v prefektově kuchyni, kde buclatí andělíčkové žukají v úloze kuchtíků: Co O OKO Cyer ; na Parophanc, caonO posm IIan cna rpanari. Tor apona e ne k Sor epre Z 6ucrpo Tor n c E, A nnoň Kaer zapnoe, O r rapnON Ha cepeöpaoe 640no T o Br Bror per, 0r pr 20-r, Tor e, ro c ero evyrz Tar rcn anan nor, A HE, 6, e ce MK H, ne snas, vro ryr gknark — VIHaCE aKaTa — Ha nero ycep yer!.. . Překlad, jak již praveno, je plynný a pří tom vystižný. Proto právem možno očekávati, že pan Novič po zdařilé ukázce v práci neochaben a že snad časem přijme za svou myšlénkup. Zaleského, anebo aspoň seznámí ruské obe- censtvo s některým z našich básníků, jako pan Korš učinil s Prešernem. Na všechen způsoh můžeme ke všem zde dotčeným zjevům literární vzájemnosti slovanské hleděti s největšími sym- patiemi a zvolati si od srdce. „Pane Bože K. Štěpánek.
Tor Sor Kaer Tor e aKaT Novič Zaleský Korš Prešern Bož K Štěpánek Toro můj c E Tara MK H T o Britský Bror
9 article
houstr Politické zprávy domácí. V Praze, 27. ledna. (Dr. Lueger o ně- meckých nacionálech.) V neděli mluvi dr. Lueger ve vídeňském antisemitském dělni ckém spolku a omlouval mimo jiné také anti semitský pilný návrh na změnu jednacího řádu. Bránil se zejmena proti výtce, že antisemité po- dali svůj návrh na „vyšší rozkaz“. „Nečeka jsme na žádný pokyn s hůry — pravil — nebot neděláme to, čeho si přejí nahoře, nýbrž to, co chtějí voličové a proto mají nás rádi také dole.“ Přecházeje pak k jednání německé levice, pra- vil: „Že se němečtí pokrokovci podrobili velení našich odpůrců, nemůže nikoho překvapiti; ale také nás nepřekvapuje, že se k nim přidružili němečtí nacionálové. Uváži-li se, jak si tato strana počínala v posledních dobách, bude po chopitelno, proč nemůže jiti ani v před, ani státi na místě. Nevfť dnes, co bude dělati zejtra. A ee dělá, nedá se srovnati ani s vrtkavou třtinou slovem, je to absolutní nie. Proti takovým po- měrům musí se konečně zakročiti. Z Krakova, 26. ledna. (Přednáška Palackém. — Odevzdání Vavelu. — Německý „Schulverein“ v Haliči.
Lueger Palacký Vavela Praha Krakov Halič
10 article
V sobotní schůzi krakovského „ Slovanskéh klubu“ přednášel dr. Felix Konečný o rakouské politice Palackého. Přednášející klade Palackému za zásluhu, že vzkřísil v Čechách vědomí indi- viduálně-národní, kdežto u jeho předchůdců pře- vládalo vědomí kmenově slovanské. Se stano- viska národního opřel se dvěma proudům, hro zícím rozbiti Rakousko: pangermánskému a ma- darskému. Odmítl volání do frankfurtského par- lamentu a pronesl známou větu, že kdyby Ra- kouska nebylo, musilo by se utvořit. Vyhlásil pro Rakousko program federafivný, pro země koruny sv. Václava žádal společný sněm, v něm by zasedali delegáti zemských sněmů českého moravského a slezského. Byv zvolen do ří ského sněmu, měl tam referát o projektu ústavy na základě které Rakousko se mělo státi státem federačním. Od zásad federačních neustoupil pak po celý svůj život. Poněvadž již r. 1648 na- byl přesvědčení, že Němei jsou odpůrci rovno- právnosti a raději by připustili rozbití Rakousk za pomoci Pruska, než by přiznali Slovanům rovnoprávnost, Palacký obrátil své zření k Ru- sku jako jedinému mocnému státu slovanskému.
doktor Konečná Palacký Václav Němei Palacká Čechy Rakousko Prusko Slovanskéh klub
11 article
do něhož se nadál, že ve svém vlastním zájmu bude Rakousko brániti proti Prusku tak, jako je bránilo proti Maďarům. Touto vírou v Rusko přednášející vysvětloval pouť Slovanů do Moskvy r. 1867, jež měla aspoň ten dobrý účinek, že aspoň částečně zmařila vliv Bismarkův na tehdej- šího ruského kancléře kn. Gorčakova. Od té doby — pravil dále dr. Konečný — česká poli- tika snaží se vytrvale o styky s Ruskem a též s Francií proti Německu. Ale žádný politik český nepomýšlel na vtělení Čech do Ruska a sám Palacký byl odpůrcem sloučení všeho Slovanstva pod panstvím ruským. Český „moskalofilismí jest prý jen pojištění proti Prusku, prostředek k zachování a obraně Rakouska. Před delší dobou uzavřena smlouva mez vojenským erárem a zemským výborem halič- ským, dle níž erár odevzdá za určitou peněžitou náhradu zemi staré sídlo králů polských, krakov- ský Vavel, jenž byl za vlády rakouské změněn v kasárny a vojenskou nemocnici. Poněvadž erán stále váhá s odevzdáním Vavelu, zakročilo kolo polské u ministra vojenství a ten mu dal určitý slib, že Vavel bude vyprázdněn nejdéle do roku 1909. Starý hrad může však býti odevzdán zemi již do dvou let. Největší obuže číní prý vojenská nemocnice, pro niž není ještě vhodné náhrady. Stanovení přesné lhůty pro odevzdání Vavelu jest zásluhou nynějšího ministra vojenství Pi- reicha, který jest k tužbám Poláků mnohem ochotnější, než bar. Krieghammer, za něhož by se Poláci odevzdání Vavelu nebyli dočkali nikdy.
Prusek Maďar Gorčakov Palacká Polák Rakousko Rusko Moskva Francie Německo Čechy Prusko Slovan
12 article
Německý „Schulverein“ vydržuje školu také v Haliči; jest to německá přelejvárna ve vsi Lipniku u Bělé. Že německá drzost není aniv Haliči menší, než kdekoli jinde, vysvitá z toho. že dr. Reich, člen okresního zastupitelstva běl- ského, žádal v poslední schůzi tohoto zastupitel- stva, aby na německou školu lipnickou věnovalo roční příspěvek 500 K. Návrh byl ovšem za- mítnut přes to, že němečtí členové, jež do za- stupitelstva vysílá poněmčené město Bělá, zle se durdili na polskou nevážnost k šiřiteli ně- mecké kultury v Haliči. Z Pošli, 25. ledna. (Deputace srb- ských klášterů u Szella.) V jižních Uhrách a v Chorvatsku jest 27 srbských klá- šterů, z nichž některé mají značný pozemkový majetek. Kláštery ty jsou majeíkem srbské pravo- slavné cirkve a dozor nad jich správou nálež církevnímu sněmu a jeho stálému výboru, jenž má právo také disponovati s přebytky klášter- ního jmění. Poněvadž se v posledních létec ukázalo, že ani nejbohatší kláštery nevykazuji nijakých přebytků, usnesl se církevní sněm mi- nulého roku, že se majetek klášterů má dáti do nájmu. Proti tomu se kláštery ohradily a tyto dni 4členná deputace, jejíž mluvčím byl archi- mandrita Videcký, přednesla Kolom. Szellovi stížnost klášterů do sněmovního usnesení. Szel slíbil deputaci, že její stížnost zrale uváží nedovolí, aby se provedlo sněmovní usnesení. jestliže jím byla práva klášterů skutečně po- rušena.
doktor Reich Videcká Szel Halič Lipnika u Bělá Bělá Uhry Chorvatsko
13 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 27. ledna. Rusko a česká otázka. »Hooe BpeM« s obvyklou vřelostí pro- mlouvá o českém boji s Němectvem, jenž se nyní odehrává ve Vídni, kde protivníkem Čechů za věc německou je sama rakouská vládas istivým Körbrem v čele. Článek prohlašuje z zájem všeho Slovanstva i celé Evropy, aby s Čechové udrželi, neboť nemohou zůstati lhostej- nými k tomu, obrátí-li se Rakousko v německou »východní marku« a sjednotí-li se celá střední Evropa v německém celném spolku pod pruskou vojenskou diklaturou. Je přiliš jasno, že to do- pustiti nelze. To uznávají už i ve Francii Anglii a proto si všímají pilně české otázky, neobyčejně důležité v mezinárodní politice. Rusku pak jde ještě o víc než Evropě. Jemu zálezi na tom, aby Rakousko stalo se slovanským. jak to býti má podle počtu jeho Slovanů V Rakousku již od čtyř let je proud Slovanům nepřátelský. Ministerstvo Körbrovo straní Něm- cům, ačkoli předstírá, že mu jde o smír mezi národnostmi. Tuhost Čechů ie podrobena těžké zkoušce. Vláda patrně chce Čachy vyhladovět. Poslední dobou iiž se proslýchalo, že čeští po- slanci jsou hotovi se vzdáti a dáti se na tak zvanou politiku drobečkovou. List vítá zprávy, které dokazují, že krise v nitru Čechů rozřešila se ke cti českého jména. To jest účinem re- dakčního prohlášení »Národních Listů«. K zklamání Němců a Körbrovu prohlásil před- seda mladočeského klubu Paeák, že Čechové nezříkají se své rovnoprávnosti s Němci na celém území českých zemí. Nynl je st otázka, kdo déle vydrží.
Čecho Slovan Němec Körbrův Praha Rusko Vídeň Evropa Rakousko Francie Anglie Německo Hooe BpeM
14 article
Proti řečím Viléma II. V říšském sněmu německém veden byl minulý týden zápas o rozpočet v prvním čtení kterýž zaměněn byl opposicí vlastně jednomy- slně téměř v protest proti opětnému řečněn Viléma II. a proti nenáležitému stálému zasa hování koruny do zápasů stran a do věcí par- lamentních. Nával látky domácí nedovolil nám obšírnější otisky projevů těch a nutil nás obme- ziti se na depeše, byť jinak dost podrobné. Stoji za to ale také nyní ještě některé z řečl, u příležitosti té pronesených, zevrubněji sledo- vati. Pro dnešek vracíme se k řeči vůdce svo- bodomyslné strany lidové Eugena Richtra. Richter zmínil se nejprve o nepřiznivé finanční situaei říše německé, kterou zavinilo zvláště rozmno- žování loďstva. Ministr námořnictva své doby na odůvodnění zákona o nových lodích sliboval o 91/2—15 mill. vyšší státní roční příjem, na místě toho ale loni příjmy nestouply, nýbrž klesly o 12—13 mill. Východní Asie stoj- nás teď ročně skorem 40 mill., rovnají se tak ceně našeho vývozu. Osadní rozpoč e konči schodkem skorem u všeeh o sad. V jihozápadní Africe v osadě naš byly stavěny železnice, aniž bylo vody pro ně.
Vilém II Vilém Richter Asie Afrika
15 article
Není-li v osadách těch zlata neb démantův, jsou bezeenny i se železnicemi, najdou-li se ale dé manty a zlato, železnice už najdou se samy (Tak jest ! v levo.) Řečník promlouvá pak o vojenském roz počtu. Prospěch z jízdy jest velmi pochybný nejednou ostře zkritisovaný, zvlášté pověstné »skvělě útoky jizdecké« (řízené Vilémem II. Pozn. red.), jež se za císařských manévrů pod- nikají. Lépe bylo by odstraniti u jízdy svítivé kovové přilbice, knofliky a praporečky na kopích. kterouž budí se jen pozornost nepřítele a m z jízdy jen terč pro moderní zbraně střelné. Na poměry neblaze působí též nejistota co do obchodních smluv. Roku 1879 se obchodní po- měry znovuspořádaly v 7 měsících, teď se věci jedná už pět let. Jak se mají uzavírati obchody vzdálené, kdyžtě státní tajemník prof nance sám příští smlouvy obchodní označil za knihu se sedmi pečeťmi.
Vilém II
16 article
Řečník přešel pak k palčivé otázce poměru mezi císařem Vilěmem II. a veřejnosti. Jako starý parlamentník připomenul si doby, kdy vů- boc nebylo zde — v říšském sněmu — zvy kem jména císařova uváděti. Za Viléma I. ne bylo třeba zde o řečech cisařových promlouvati. Vystupuje-li panovník tak často projevem svého mínění, o němž pak se mluví všude i kdekoliv na schůzích a jen zde ve sněmu by se o nich mluviti nemělo, pak by to byla fraška ústav nosti. To se i nahlédlo a proto dovoleno ko nečně mluviti zde nejen o řečech cisařských, »Říšském Věstníku« uveřejněných, nýbrž od včerejška také o těch, jež Wolfova kancelář i bez otisku v »Ř. V.« rozšiřuje, s obmezením tím, týkají li se projevy ty věcí veřejných, ni koli soukromých. Co se svinemündské depeše císařovy ale týče, přiznal říšský kaneléř, že ne- byl dřive po mínění svém cisařem otázán.
Vilém Wolfův
17 article
Mám tolik k němu důvěry, že kdyby byl býval tázán, že byl by pronesl námitky ve fe- derativním i ústavním směru a že byl by poukázal k tomu, že odesláním depeše dosáhn se proň jen opaku účelu. (Kaneléř přikyvuje. O publikaei depeše, ač to jest právě hlavní kaneléř se ani nezmínil, a přece zrovna tak jest aktem, pro nějž jest dle ústavy třeba souhlasu a podpisu kaneléřova! Kdo publikaci nařídil Ona právě zavinila, že depeše přestala býti sou- kromou záležitosti dvou panovníkův, a že stala se pravou provokací veřejného m- nění. Středu bylo tu něco naděleno, čehožse dostává s hůry obyčejně jen sociálním demo- kratům. (Veselost! Tak jest ! ve středu.) Co ná pohoršuje, nejsou soukromé styky mezi spolko- vými knížaty, nýbrž že na venek dějí se pro- jevy a nařízení, o nichž kaneléř předem vůbec tázán nebývá. Také při depeši svinemündské nebyl kaneléř tázán po své vůli, tu platilo prosté Suprema lex regis voluntas. (Tak jest!) Tento způsob nech ávati ministry stranou, musí domai v cizin vzbuditi nemilé následky. To nen ústavní, ba to se nehodí ani pr absolutistický stát. (Tak jest! v levo.) V dřívějších staletích mohlo tak snad býti, dnes nikoli. Já, jenž po 30 let starám se o zá konodárství, vím, jak nesnadno jest, by jednotlivec vystihl správně vše. Jedno- tlivci jest to skorem nemožno, což teprve pa- novníku, jenž se musí starati také o věcí osobn a věci armádní. Proto musí panovník ponechá- vati takové věci ministrům svým, zvláště když panovník své styky a tím i rozhled svůj obmezuje jen na úzký kruh.
18 article
Člověk se chyt přímo za hlavu a táže se jak bylo možno něco takového uveřejniti ? (Sou hlas v celém sněmu.) Jak málo zná tu panovník lid, jak málo účinky takých pro jevův! (Tak jest! v celém domě i v pravo. Toto přecházení k jednacímu pořadu přes mi nistry musí přestati. Vím, nikdy nebylo tak ne snadno býti ministrem jako dnes. (Bůlow přiky vuje s úsměvem. Veselost v celém sněmu.) Na konec dostane se nám tak pouhé kabinetní vlády Bismark aspoň nebyl nástrojem, byl vždy mini strem a dost častokrát způsobil otázku kabinetní. Ale budou-li věci tak dále se vyvíjeti, budou ministři na konec snížení na pouhé nástroje toho bych litoval i v zájmu jejich i v zájmu země. (Živá pochvala v levo. Pohnutí v levo. Sám vůdce konservativní Kardorfí jenž mluvil po Richtrovi, musil doznati, že bu- dou-li se množiti projevy císařovy, učiněné mimo kruh zodpovědnosti kancléřské, že bude předse- dovi sněmu nemožno, vymykati i samu osobu císařovu z debat sněmu a že na konec dospěj věci tak daleko, že ve sněmu budou pronášeny bez obalu urážky Veličenstva, kteréž mimo sněm krutě se trestajl. Kardorff si přál, aby kanelét se záhy podařilo, dosíci toho, by poměry takové přestaly. K zevrubnostem ostré řeči Vollmarovy Bebelovy, z nichž depeše už tresť přinesly, se u příležitosti ovšem také ještě vrátíme.
Richter Vollmarův Bebelův
19 article Defraudace ve svato-václavské záložně.
Defraudace ve svato-václavské záložně. Kromobyčejně zlá je siluace a dlužno o ní i teresenty záložny dnes zpraviti: dnes scházejí de sanování záložny okrouhle tři milliony korun Obnos tak veliký, že jeho opatření zdá se naprosl nemožným a prolo nálada je zachmuřená. Nejno vější číslice jsou tyto passiva . . . . 15,545.606 K 26h 8,288.665 K 01h aktiva . . .. schodek . . . . 7,256.941 K 25h K uhražení tohoto schodku bude sloužitio příspěvek členů . . . 1,000.000 K —h odpisy do včerejška . . 1,827.431 K 42h úhrada od zatčených . 500.000 K — h 1,200.000 K —h garanční fond . . . . Celkem tedy . . . . 4,527.431 K —h Schází tudíž do úplného uhražení schodku 2,729.509 K 83h. Při této úhradě pozoruhodnou zajisté jest číslic 1 mill. K od členů. Bude podivnou vzhledem k tomu že od členstva stále byly očekávány dva milliony Ano, byly očekávány, ale očekávání to zklamalo. Dl dosavadního výsledku akce důvěrníků členů není jisto že bude mezi členy opatřen — jeden million. Těel několik zámožnějších nebude moci složiti tak ohromný obnos. Chuďasové by s potěšením přispívali, jen kdyby měli z čeho. Dosud členové složili neb upsali 26.369 korun. Do millionu ještě velice daleko! Se dvěma mil- liony od členů již naprosto nelze počítati. Jak zlá tedy situace. Už se mluví čím dále tím zřejměji o tom že se záložna neudrží a že konkurs bude prohlášen Už dokonce se vyslovují jména správců konkursni podstatyí V záložně vypadá to jako před boulkou. Dusn a vše tajemno. Výbor měl schůzi a každý účastní skoro přísahati musil, že ničeho nepoví, o ničem ž se nezmíní. Očekává se překvapení, které způsoh zensaci.
garanční fond K — h 1,200
20 article
Včera bylo ze vkladů odepsáno 5215 K 89h celkem činí odpisy 1,827.431 K 42h Předseda záložny farář p. Vondruška ochuravěl a nezúčastnil se schůzí v záložně. Vyšetřující soudce rada p. Kurš, substitut p. Bert a zapisovatel, dále soudní znalci v oboru účetnictv pp. Kafka a Maglen včera odpoledne dleli v záložně kde prohlíželi důkladně veškeré místnosti, v nichž zatčení úřadnící hodovali a prostopášně živi byli, kde Drozd audience damám udílel a kde Kohout a soudr. šampaňským se zpíjeli. Rozhodující kruhy duchovnt zbavili Drozda titulu monsignora. Politický klub křesťansko-sociální oznamuje nám ke zprávě dne 17. ledna t. r. uveřejněné, že místnosti spolkové propůjčil mu hostinský v domě záložny sv. václavské. Tato místnost byla a jest částí restaurace a slouží i jiným spolkům za místnost spolkovou. Ho- stinský propůjčil ji zdarma, neboť spolky bývají leckdy jedinými stálými návštěvníky. Chtěl-li Pol. klub křest. sociální použiti některého sálu, musil zaplatiti oto svěllc, posluhu atd, jako každý jiný spolek ne klerikální.
Vondruška Kurš Bert Maglen Kohout Drozda Pol záložna svatý . václavský
21 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Klub národní skrany svobodomyslné. Členskásehůze konati se bude v sobotu dne 31. t. m. přesně o 71/4 hodině večerní v míst- nestech klubovních ve Vladislavské ulici (dům Měšťanské besedy pražské). Ve schůzi té pro- mluví na žádost správního výboru o politick siluaci předseda klubu poslaneckého na říšské radě p. dr. B. Pacák, jakož i poslanci pp. d J. Herold a dr. K. Kramář. — K vůli státnímu právu. Nyní konečně jsme se dověděli, proč vídeňské konferene byly rozbity. Neučinila to ani česká ani něme- cká nesmířlivost, nýbrž příčinou »katastrofy« bylo — české státní právo. Ano, české státní právo! Dr. Pacák vytasil prý se jím ve svém prohlášení tak neomaleně, že nezbývalo Němcům nic jiného než odejít. Neboť s českým státním právem neznají prý nižádného smíření. Na české státní právo nemají prý jiné odpovědi, než hromové ne a zase ne. Není nám to no- vinkou. Známe konečné cíle Němců a víme. že státní právo jim právě oproti těmto citům nezdolnou překážkou. Proto nemohou upravení jazykových poměrů na základě státního práva, jinými slovy, na základě jednoty země, akcep tovat, neboť panství jazyka německého je zároveň triumfem státoprávní myšlenky německé: té myšlénky totiž, nejen co německého všechno v jedno zcelit od Němenu až po Bodamsk jezero a od Smrčin až po Německé moře, nýbrž zabrat i to, co není jejich, co je vlastnictvím světa slovanského. Toť se ví, že největší zálusk mají na nás. Proto jim pan dr. Körber upravi zcela jiné jazykové nařízení, než o jaké se z- sazujeme my, nařízení, jež involvuje zcela jiné
Pacák doktor K Kramář Němec Körber Vladislavský ulice
22 article
státní právo než české, a jež je ve přímém od- poru s tím, co nazýváme jednotou a nedilnost zemskou. Proto to krajské zřízení, jehož účel je očividný: na místě jediného území správního, jež tvoří dnes království české, zřídit celou řadu krajů s touže kompetencí, jakou má dnes místo- držitelstvo. Tyto kraje byly by pak od místo- držitelstva co možno odpoutány, staly byse oproti němu v kompetenci i ve významu a lesku volnými, a tím, že by přímo byly podřízeny ministerstvu, staly by se malými místodržitel- stvími, přímo od Vídně odvislými. Jinými slovy, bylo by to departementisování Čech n základě národnostním, bylo by to ubití ne pouze pravé podstaty jazykové a národní rovno- právnosti, nýbrž zároveň ubití myšlenky státo právní. Jednou ranou dvě mouchy najednou Tak mělo býti upraveno toto království a dr Körber otrávený šíp, jímž prokláti hrozí, ne- půjde-li to cestou zákonodárnou, tedy oktroyírkou, nejen rovnoprávnost, nýbrž i oprávněnou touhu naši po autonomii zemí českých, má prý posu připravený v toulu. Rozkouskovat zemi a jedno- tlivé deparlementy uvést ve přímou odvislost od Vídně — tím má býti zlomen náš vzdor Místodržitelství dnes jako slatoprávní represen- tant tohoto království a jeho jednoty platilo by za pouhý nicotný úřad obřadní, odsouzený k za- niknutí. Úprava to dle vzoru pruského, kde jed- notlivé země jsou provinciemi se sněmíky pouze poradními a nikoli zákonodárnými, kde každé
Körber Vídeň
23 article
z nich rozdělena ve vládní obvod s presiden- tem v čele, jemuž by se, když ne rovnal, ted aspoň podobal náš příští »krajský« a kde obvo ten rozdělen v kraje u velikosti asi našich okresních hejtmanství, jimž v Prusku stojí v čele »landrát«, v jehož rukou pojl se správa autonomní se zeměpanskou a který ve svém kraji neobmezeným je pánem. Kdo zná pruský »Gemeinde- und Kreisordnung« jen z potištěného papíru, tomn snad se líbí, jinak ale těm, kteří jeho působení pociťují, ti o něm soudí jinak. Leč jak značný byl by to opět krok k assimilaci se státem sousedním, od ně- hož si beztoho vypůjčujeme jednu instituci p druhé a jemuž by to nezpůsobilo mnoho práce a namahání, nás ve vhodném okamžiku »při- členit«. Na takových základech mělo býti pro- vedeno »vyrovnání s Němci«, to všechno měli jsme koncedovat za drobet té vnitřní češtiny výjimkami, které činily ji téměř bezcennou za protržení zásady, uložené v nařízení Stre- mayerově, že každý Čech má právo v celých Čechách žádati, aby s nim jednáno bylo pti soudech a při úřadech jazykem českým. — Úmtí. Na Král. Vinohradech zemřel dne 26. ledna pan Alois Schwingshandl, major polníh dělostřelectva ve výslužbě u věku 64 let. Zesnulý, n jména německého, byl upřímným Čechem. Při vše- obecném sčítání lidu přihlásil se k obcovací řen české. Pohřeb zesnulého koná se dnes o 3. hod.r domu smutku na Král. Vinohradech, Slovenská nl. č. 1072 na hřbitov vinohradský. — Včera zemřel Praze p. Josef Plocek, účetní firmy M. Dragičevi v Žižkově, v stáří 25 roků. Pohřeb koná se z domu smutku, Žižkov, Husova tř. č. 68 ve čtvrtek dne 29. t. m. o 3. hod. odp. na hřbitov vršovický. — Včer zemřela Josefa Šulcová roz. Hollcova, vdova po c. k. pokladníku a majitel domu v 66. roce věku. Pohřeb bude zejtra o 3. hod. odpol. z chrámu u sv.
Němec Král Schwingshandl Čecho Plocek Husův Šulcová Prusko Čechy Vinohrady Praha Žižkov Mondeund Kreisordnung
24 article
Tomáše na hřbitov olšanský, — Z městské rady pražské. (Schůze v úterý dne 27. ledna) Starostův náměstek p. dr. Groš s ob. sl. p. Červeným podali radě městské tento návrh: Slavná rado městská! Rtíšským zákonem německým ze dne 3. června 1900 upraveny poměry jateční a prohlidka masa takovým způsobem, aby do obchodu dostalo maso toliko ze zvířat, jež byly znalecky za živa i pe zabití ohledány a při nichž seznáno, že vyhovují úplně nejpřísnějším požadavkům zdravotnickým. Tím vy- loučena možnost, že by na německém spolkovém úze- mí přišla do obchodu masa závadná neb méně chutná; dovoz masa z ciziny — syrového a nakládaného obme- zen pak na jisté druhy a úpravy, při nichž jest možn dostatečná kontrola, která co nejdůkladněji a nejpo- drobněji nařízena od 1. dubna t. r. (1903). Z dovozu vyloučeno úplně a bezpodmínečně: dl zákona z 3. června 1900, nařízením z 30. června 1900 jež vešlo v platnost dnem 1. října 1900, všechno zboží z masa drobného sekaného, tedy všechny uzenine
Tomáš doktor Groš Červená Olšanský
25 article
(párky), salámy a paštiky, veškery konservy v uzavře- ných nádobách, veškeré maso čerstvé v kusech, mas nasoleně v kusech lehčích 4 kg (vyjma šunky a sla- ninu), dle zákona ze dne 3. června nařízením ze dn 7. července 1902, jež v platnost dnem 1. dubna 190n vejde. To znamená zákaz dovozu kusů pod 4 kg, na p jazyků, krkoviček, plecek a pečínek. Podmínečně dovoleno dováželi: I. Celé kusy poraženého dobytka, když připojeny vnitřnosti, § 12. zák. ze dn 3. června 1900, ale jen do 31. prosince 1903, po kteréž době bude i toto zapovězeno, zmůže-li se chov dobytka v Německu dostatečnou měrou. II. Maso hasolenéa uzené a tuky dovoleno dovážeti od 1. dubna 1903 nařízením ze dne 7. července 1902 jen v obmezent míře dle podmínek zákona z 3. června 1900, jímž na- nařízena následující nová opatření, která dovoz stě- žují, totiž: veškeré maso nasolené a k dovozu pří- pustné budiž v jistých hraničných zkušebních sla- nicích, k tomu cíli určených (Podinokly, Brod ald).
Německo kg
26 article
neb i jiných vnitrozemských za celní kontroly zkou- máno: a) zda formální původní doklady vyto- vují, b) zda maso dle zevnějších známek jest v čerstvém stavu, a nejsou-li na něm známky nemeci zvířete, c) chemicky — zda neužíto k solení konservování zapovězených látek (borové kyseliny) (při tom má býti vyřiznuto namátkou z různých kusu 500 gr masa a toto zkoumáno), d) zda každý kus mas jest těžší 4 kg (vyjma šunky a slaniny), e) naříznutím. zda kus jest dostatečně prosolen (proležen). Naříznuti má se státi v nejsilnější čísti a co možná nejhlouběji (to znamená, dotyčný kus — šunku zničiti), f) mikro- skopicky — na trichiny, každý kus, při čemž se maj nejméně 3 zkoušky provésti na mase z kusu vyřiz- nutém, g) ohledání na uhry, naříznutím masa a ko- nečně shledá-li vše v dobrém stavu, mají se h) vytisk- nouti neb vypáliti dvě známky na každý kus masa.
kg
27 article
Jest z uvedených nařízení patrno, že dovoz z větši části se zapovídá úplně (jazyky, krky, pečínky atd) a tam, kde se dovoluje jest to buď výjimka do konc roku 1903 aneb při nasoleném neb uzeném mase se ukládají tak kruté podmínky a tak četné a velké poplatky za prohlídku, že se tím cena masa nej- méně zdvojnásobí. Poplatek za prohlídku 5 kg šunky bude obnášeli 6 mk. = K 7.20, mimo obrovské clo, dovozné ald. Není tudíž myslitelno, i kdyby se naší vládě podařilo při smlouvě o celním tarifu vládu ně- meckou přiměti k povolnosti, že by se vývoz do Ně- mecka usnadnil neb dokaváde budou v platnosti na- řízení o tak zvané zdravotní prohlídee jest dovoz úplně zničen. Německo tudíž naše zdravotní prohlídky úplně pomijí. Z Prahy, která věnovala k za- řízení podobného ústavu 5,000.000 K a kde se mase velice přísně a důkladně zvěrolékařem prohlíží, bude maso považováno tak, jako by nebylo zvěrolékařské kontrole vůbec podrobeno. Jest tudíž žádoucno, by byla žádána vláda, by se na Německu domáhala, b 1. náš jateční řád i prohlídka masa byly považovány za rovnocenné — eventuálně, byla-li by to podmínk
Německo Praha kg
28 article
Německa, by zavedena byla v pražských jatkách oblikátní prohlídka na trichiny a maso takové, by ne- bylo opělné a to kruté a zbytečné zdravotní prohlídce zbytečným poplatkům podrobeno. Účelem těchto nad- bytečných kontrol a poplatků jest zřejmě, aby se z- mezil konkurenční Německu dovoz zboží uzenářského setrvá-li Německo při této praxi, ať se zakáže příver z ciziny dováženého (zvláště z Německa) zboží uze- nářského, zejmena přívoz salámu, uzenic, konserv, westlálských šunek atd. Jest to v zájmu Prahy samě, by se všemožně přičinila, by vzkvětající pražský uze- nářský průmysl, který si dobyl světového jména, Byi náležitě chráněn a povolanými činiteli podporován — jest to však i v zájmu ústředních jatek pražských, klert by zahynutím pražského vývoznictví utrpěly ztráty obrovské. Nechť je si naše vláda toho vědoma, že Ně- mecko pak-li by tyto návrhy zamítlo — nejedná se o veterinární opatření, nýbrž o pollačení rakouského, zvláště českého exportu a navrhují proto: Slavná rado městská račiž se usněsti, aby byl požádán kluk českých lidových poslanců na radě říšské, aby otázce této věnoval nutnou péči a aby podnikl takové kroky, aby český vývoz uzenářský do Německa náležitě byl ochráněn. Kdyby pak kroky tyto neměly míli výsledku. aby navzájem zakázán byl dovoz z Německa sekaného zboží uzenářského, westfálských šunek a pod. — Návrh ten byl schválen. — Dodávka dlažebního kamene řev- nického pro rok 1903 byla zadána opět firmě Franí.
Německo Praha Franý
29 article
Mestek na Smíchově. — Usneseno, aby pololetní prázdniny na městské pokračovací průmyslové škole pro dívky dle analogie středních škol trvaly od 14 do 17. února. — Na zadání čtyř městských stipendi technických po 2000 K bude vypsán konkurs na ž ne- děle. — Zástupcem obce pražské v mense akademick zvolen byl ob. st. p. dr. Horáček. — Vyhověno byl 150 žádostem za přiznání práva domovského ve smy- slu zákona z roku 1896: 64 žádostí téhož druhu byly zamítnuty. — Ferd. kníže Kinský věnoval 100 městskému chudobinci u sv. Bartoloměje. Dárci vy- sloveny díky. — Na přilepšenou chovancům v choro- binci na Karlově o masopustním úterku povolen při- spěvek 60 korun. — Pan Josef Kračmer, společník firmy Kračmer a Bratří Trachtové složil slib měštan- ský. — Pan dr. Holubovský přimlouval se za povzne- sení hudby chrámové v Praze — Jmenování ve službách obce pražské. Ve vče rejší schůzi městské rady byli jmenováni: stavebními praktikanty s adjutem ročních 1000 K pp. Landkam- mer Jos., stavební assistent bývalé obce libeňské Kuthan Fr. kreslič v kanceláři kanalisační a Franě
doktor Horáček Kinská svatý . Bartoloměj Kračmer Trachta Holubovský Smíchov Karlov Praha Francie Kračmer