2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
28. ledna 1903.
5
article
§ 7. přijat dle vládní předlohy; rovněž po
stručné debatě 8§ 8. a 9. beze změny, čímž zákon
o cukerní dani je vyčerpán.
Rel. Maštálka zavedl zevruhné rokování
opravě individuálního rozvržení cukerního ko
tingentu.
Čl. 1. obsahuje obecná pravidla o přikazován
pro r. 1903—4.
Posl. Heilinger, Rliemann a Udrža
navrhovali změny stran vypuštění ustanovení
100 km. vzdálenosti. Posl. Udržal navrhoval dále
aby kontingent přikazoval se surovárnám v poměru
ustanoveném kontingentačním zákonem a kdyby ne
mohly se shodnouti s rafinárnami o modalitách zu
žitkování svého kontingentního zboží, aby vyhradilc
se jim právo spracovati kontigent na spotřební zbož
a dáti je do tuzemského prodeje.
Po delší debatě byla schůze od 1 do 3 hod
odpol. přerušena, načež pokračovalo se v po
radách.
Především hlasovalo se o Bärnreitherových ná
vrzích. Přijat jednohlasně resoluční návrh formulo
vaný navrhovatelem ve sbodě s vládou: Výbor uvážio
a schválil plán, aby dosavadní cukerní daň zůslala
v platnosti v dosavadním svém čistém obnosu po
trvání brusselské smlouvy a ročního přebytku, jenž
vyskytne se při větší spolřebě, použilo se k snížení
cukerní daně, tak že dle výsledku jednoho roku sní
žila by se na koruny zaokrouhlena cukerní daň pro
rok příšti, a vyzývá vládu, jež souhlasí s tímto plá-
nem v zásadě a prohlásila, že jest ochotna v tomio
směru vyjednávat hned s Uhrami, aby podala pří-
slušnou předlohu a věc co možná záby provedla.
Potom rokovalo se dál o § 1. kontingentního
zákona a po obšírné debatě přešlo se k hlasování
Udržalův návrh ohledně singularního kontin-
gentu propadl 20 proti 14 hlasům
Návrh na vypuštění 100 km. vzdálenosti pre
nové cukrovary byl přijat.
Ostatně přijat § 1. dle vládní předlohy.
Maštálek
Posl
Udrža
Udržal
Bärnreitherův
Udržalův
Uhry
km
6
article
Při § 2. navrhl posl. Prámavesi, by se po
slední řádky § 2. změnily tak, aby pro Lužany
Tlumač vykázalo se (místo po 10.000) 20.000 resp
40.000.
Posl. Kliemann narrhl k 2. odst. dodatekpo
slovech »Lužany 10.000«, pro kadaňskou vý-
robnu 20.000.
Návrhy ty propadly a § 2. příjat beze změny
K § 3. posl. Primavesi navrhoval slohev
změny, jimiž se mělo vyloučiti přílišné břímě smí-
šených továren.
Posl. dr. Schreiner navrhl zvýšiti kontin
gent o 15% některým surovárnám v severozápad
ních Čechách, avšak 8 3. přijat beze změny
Při § 4. posl. Sehnal navrhl změnu 1. ods
v tom smyslu, zvýší-li se kontingent ve výrobním
období, že přímnožek připadne v první řadě rafinár
nám, uvedeným v § 1. a), jimž připsáno tímto zá
konem méně než 80.000 q. až dosáhnou tohoto
množství spotřebního cukru.
Vládní zástupce, min. rada Bernatzky opře
se tomuto návrhu, odvolávaje se na shodu, zjedna-
nou v poslední anketě. Na dotaz Glabiňského od-
povídá, že v kampani 1903 nečeká se značné roz-
množení spotřeby. Posl. Primavesi navrhl změnu
Sehnalova návrhu v ten rozum, aby ustanovilo s
za hranici 70.000 (ne 80.000) q. s čímž posl. Se-
bnal souhlasil.
Posl. dr. Abrahamowicz navrhl tulo změnu
2. odst. ve prospěch cukrovarů převorského a zuě
ského.
Posl. bar. Skrbenský navrhl k Abrahamo
wiczovu návrhu dodatek, aby praecipuum 64.000 metr
centů zvýšilo se na 71.000 metr. centů, z nichž 7000
metr. centů připadne na Leopoldadorf.
Posl. Klemann souhlasí s návrhem Skrben
ského ohledně Leopoldsdorfu a navrhuje zvýšen
kontingentu landeckého cukrovaru.
Při hlasování přijat 1. odstavec § 4. se změnou
Sehnalovou Primavesem amendovanou; 2. odstavee
dle navrhu Abrahamowiczova. Dodatek Skrbenského
byl přijat a Kiemannův propadl.
Lužan
Posl
doktor
Schreiner
Sehnal
Bernatzek
Sehnalův
Abrahamowicz
bar
Skrbenský
Sehnalův Primaves
Kiemannův
Čechy
Glabiňský
respektive 40.000
7
article
Při § 5. (Postupování kontingentních podilů) po
slanec Lecher zastával se možnosti částečného po-
slupu; Lemisch učinil návzh opačný.
8 5. přijat s Lecherovým návrhem a Lemischův
propadl, načež navrhovatel ohlásil jej jako minoritn
votum
8§ 6. a 7. přijaty beze změny.
Při čl. 8. navrhl posl. Schreiner resoluci
Jíž vláda vyzývá se, aby do čtyř neděl podala před-
lohu, kterouž se rayonování zákonně zakazuje.
Ministr dr. Böhm Bawerk odpověděl na
Schreinerův dotaz, že vláda uznává důležitost zá-
kazu rayonování, zástupci zúčastněných minister-
stev měli poradu již před několika dni a zejtra bude
se konati v ministerstvu orby anketa interesentů.
§ 8. byl potom přijat a tím kontingentní, zákon
vyřízen.
Posl. Udržal ohlásil svůj návrh podaný k
1., ale propadlý, o singulárním kontingentu jako
minoritní votum.
K návrhu posl, dra. Urbana usnešeno pal
schváliti brusselskou smlouvu.
Zpravodaj dr. Urban a Maštálka budou zplno
moenění vypracovati své zprávy ve srozumění s vý
borovým předsedou bez svolání zvláštní výborové
schůze.
Posl. ryt. Abrahamowicz poděkoval před
sedovi hr. Sylva-Tarouccovi za hlučné pochvaly za
obezřetné a objektivné řízení porady, načež schůze
ukončena o 8. hod. večerní.
kladě několika slovy hned, jakmile objevil se
v »I« k »Nivě«. I tu patrno
že překladatel ovládá dobře oba jazyky, český
i ruský, a že také má v moci mechanismus verše
Překlad jeho čte se lehce, spád veršů je plynný
A to při překladu Vrchlického padá již na váhu
Český čtenář, jemuž azbuka neni uzamčena de-
xaterou pečeti, s pravou rozkoší čte český verš
„pa russki“:
„B eec a
Tuol npimr, cnuran Bura,
H ornr ne 6epycs a
BM-A On
Tu o v
o c roóol orga-0 6Ha,
Kak a eme anont
Tu cAo peeKra
Lecher
Lemisch
Lecherův
Lemischův
Schreiner
doktor
Böhm
Bawerk
Schreinerův
Posl
Udržal
Urban
Maštálek
Abrahamowicz
Taroucca
Vrchlický
Bura
Kako
8
article
Pamatujete se jistě ještě na rozkošnou scénu
v prefektově kuchyni, kde buclatí andělíčkové
žukají v úloze kuchtíků:
Co O OKO
Cyer ; na
Parophanc, caonO posm
IIan cna rpanari.
Tor apona e ne k
Sor epre Z 6ucrpo
Tor n c E,
A nnoň Kaer zapnoe,
O r rapnON
Ha cepeöpaoe 640no
T o
Br
Bror per, 0r pr 20-r,
Tor e,
ro c ero evyrz
Tar rcn anan nor,
A HE, 6,
e ce MK
H, ne snas, vro ryr gknark —
VIHaCE aKaTa —
Ha nero ycep yer!.. .
Překlad, jak již praveno, je plynný a pří
tom vystižný. Proto právem možno očekávati, že
pan Novič po zdařilé ukázce v práci neochaben
a že snad časem přijme za svou myšlénkup.
Zaleského, anebo aspoň seznámí ruské obe-
censtvo s některým z našich básníků, jako pan
Korš učinil s Prešernem. Na všechen způsoh
můžeme ke všem zde dotčeným zjevům literární
vzájemnosti slovanské hleděti s největšími sym-
patiemi a zvolati si od srdce. „Pane Bože
K. Štěpánek.
Tor
Sor
Kaer
Tor e
aKaT
Novič
Zaleský
Korš
Prešern
Bož
K Štěpánek
Toro můj c E
Tara
MK H
T o Britský Bror
9
article
houstr
Politické zprávy domácí.
V Praze, 27. ledna. (Dr. Lueger o ně-
meckých nacionálech.) V neděli mluvi
dr. Lueger ve vídeňském antisemitském dělni
ckém spolku a omlouval mimo jiné také anti
semitský pilný návrh na změnu jednacího řádu.
Bránil se zejmena proti výtce, že antisemité po-
dali svůj návrh na „vyšší rozkaz“. „Nečeka
jsme na žádný pokyn s hůry — pravil — nebot
neděláme to, čeho si přejí nahoře, nýbrž to, co
chtějí voličové a proto mají nás rádi také dole.“
Přecházeje pak k jednání německé levice, pra-
vil: „Že se němečtí pokrokovci podrobili velení
našich odpůrců, nemůže nikoho překvapiti; ale
také nás nepřekvapuje, že se k nim přidružili
němečtí nacionálové. Uváži-li se, jak si tato
strana počínala v posledních dobách, bude po
chopitelno, proč nemůže jiti ani v před, ani státi
na místě. Nevfť dnes, co bude dělati zejtra. A ee
dělá, nedá se srovnati ani s vrtkavou třtinou
slovem, je to absolutní nie. Proti takovým po-
měrům musí se konečně zakročiti.
Z Krakova, 26. ledna. (Přednáška
Palackém. — Odevzdání Vavelu. —
Německý „Schulverein“ v Haliči.
Lueger
Palacký
Vavela
Praha
Krakov
Halič
10
article
V sobotní schůzi krakovského „ Slovanskéh
klubu“ přednášel dr. Felix Konečný o rakouské
politice Palackého. Přednášející klade Palackému
za zásluhu, že vzkřísil v Čechách vědomí indi-
viduálně-národní, kdežto u jeho předchůdců pře-
vládalo vědomí kmenově slovanské. Se stano-
viska národního opřel se dvěma proudům, hro
zícím rozbiti Rakousko: pangermánskému a ma-
darskému. Odmítl volání do frankfurtského par-
lamentu a pronesl známou větu, že kdyby Ra-
kouska nebylo, musilo by se utvořit. Vyhlásil
pro Rakousko program federafivný, pro země
koruny sv. Václava žádal společný sněm, v něm
by zasedali delegáti zemských sněmů českého
moravského a slezského. Byv zvolen do ří
ského sněmu, měl tam referát o projektu ústavy
na základě které Rakousko se mělo státi státem
federačním. Od zásad federačních neustoupil
pak po celý svůj život. Poněvadž již r. 1648 na-
byl přesvědčení, že Němei jsou odpůrci rovno-
právnosti a raději by připustili rozbití Rakousk
za pomoci Pruska, než by přiznali Slovanům
rovnoprávnost, Palacký obrátil své zření k Ru-
sku jako jedinému mocnému státu slovanskému.
doktor
Konečná
Palacký
Václav
Němei
Palacká
Čechy
Rakousko
Prusko
Slovanskéh klub
11
article
do něhož se nadál, že ve svém vlastním zájmu
bude Rakousko brániti proti Prusku tak, jako
je bránilo proti Maďarům. Touto vírou v Rusko
přednášející vysvětloval pouť Slovanů do Moskvy
r. 1867, jež měla aspoň ten dobrý účinek, že
aspoň částečně zmařila vliv Bismarkův na tehdej-
šího ruského kancléře kn. Gorčakova. Od té
doby — pravil dále dr. Konečný — česká poli-
tika snaží se vytrvale o styky s Ruskem a též
s Francií proti Německu. Ale žádný politik český
nepomýšlel na vtělení Čech do Ruska a sám
Palacký byl odpůrcem sloučení všeho Slovanstva
pod panstvím ruským. Český „moskalofilismí
jest prý jen pojištění proti Prusku, prostředek
k zachování a obraně Rakouska.
Před delší dobou uzavřena smlouva mez
vojenským erárem a zemským výborem halič-
ským, dle níž erár odevzdá za určitou peněžitou
náhradu zemi staré sídlo králů polských, krakov-
ský Vavel, jenž byl za vlády rakouské změněn
v kasárny a vojenskou nemocnici. Poněvadž erán
stále váhá s odevzdáním Vavelu, zakročilo kolo
polské u ministra vojenství a ten mu dal určitý
slib, že Vavel bude vyprázdněn nejdéle do roku
1909. Starý hrad může však býti odevzdán zemi
již do dvou let. Největší obuže číní prý vojenská
nemocnice, pro niž není ještě vhodné náhrady.
Stanovení přesné lhůty pro odevzdání Vavelu
jest zásluhou nynějšího ministra vojenství Pi-
reicha, který jest k tužbám Poláků mnohem
ochotnější, než bar. Krieghammer, za něhož by
se Poláci odevzdání Vavelu nebyli dočkali nikdy.
Prusek
Maďar
Gorčakov
Palacká
Polák
Rakousko
Rusko
Moskva
Francie
Německo
Čechy
Prusko
Slovan
12
article
Německý „Schulverein“ vydržuje školu také
v Haliči; jest to německá přelejvárna ve vsi
Lipniku u Bělé. Že německá drzost není aniv
Haliči menší, než kdekoli jinde, vysvitá z toho.
že dr. Reich, člen okresního zastupitelstva běl-
ského, žádal v poslední schůzi tohoto zastupitel-
stva, aby na německou školu lipnickou věnovalo
roční příspěvek 500 K. Návrh byl ovšem za-
mítnut přes to, že němečtí členové, jež do za-
stupitelstva vysílá poněmčené město Bělá, zle
se durdili na polskou nevážnost k šiřiteli ně-
mecké kultury v Haliči.
Z Pošli, 25. ledna. (Deputace srb-
ských klášterů u Szella.) V jižních
Uhrách a v Chorvatsku jest 27 srbských klá-
šterů, z nichž některé mají značný pozemkový
majetek. Kláštery ty jsou majeíkem srbské pravo-
slavné cirkve a dozor nad jich správou nálež
církevnímu sněmu a jeho stálému výboru, jenž
má právo také disponovati s přebytky klášter-
ního jmění. Poněvadž se v posledních létec
ukázalo, že ani nejbohatší kláštery nevykazuji
nijakých přebytků, usnesl se církevní sněm mi-
nulého roku, že se majetek klášterů má dáti do
nájmu. Proti tomu se kláštery ohradily a tyto
dni 4členná deputace, jejíž mluvčím byl archi-
mandrita Videcký, přednesla Kolom. Szellovi
stížnost klášterů do sněmovního usnesení. Szel
slíbil deputaci, že její stížnost zrale uváží
nedovolí, aby se provedlo sněmovní usnesení.
jestliže jím byla práva klášterů skutečně po-
rušena.
doktor
Reich
Videcká
Szel
Halič
Lipnika u Bělá
Bělá
Uhry
Chorvatsko
13
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 27. ledna.
Rusko a česká otázka.
»Hooe BpeM« s obvyklou vřelostí pro-
mlouvá o českém boji s Němectvem, jenž se
nyní odehrává ve Vídni, kde protivníkem Čechů
za věc německou je sama rakouská vládas
istivým Körbrem v čele. Článek prohlašuje z
zájem všeho Slovanstva i celé Evropy, aby s
Čechové udrželi, neboť nemohou zůstati lhostej-
nými k tomu, obrátí-li se Rakousko v německou
»východní marku« a sjednotí-li se celá střední
Evropa v německém celném spolku pod pruskou
vojenskou diklaturou. Je přiliš jasno, že to do-
pustiti nelze. To uznávají už i ve Francii
Anglii a proto si všímají pilně české otázky,
neobyčejně důležité v mezinárodní politice. Rusku
pak jde ještě o víc než Evropě. Jemu zálezi
na tom, aby Rakousko stalo se slovanským.
jak to býti má podle počtu jeho Slovanů
V Rakousku již od čtyř let je proud Slovanům
nepřátelský. Ministerstvo Körbrovo straní Něm-
cům, ačkoli předstírá, že mu jde o smír mezi
národnostmi. Tuhost Čechů ie podrobena těžké
zkoušce. Vláda patrně chce Čachy vyhladovět.
Poslední dobou iiž se proslýchalo, že čeští po-
slanci jsou hotovi se vzdáti a dáti se na tak
zvanou politiku drobečkovou. List vítá zprávy,
které dokazují, že krise v nitru Čechů rozřešila
se ke cti českého jména. To jest účinem re-
dakčního prohlášení »Národních Listů«. K
zklamání Němců a Körbrovu prohlásil před-
seda mladočeského klubu Paeák, že Čechové
nezříkají se své rovnoprávnosti s Němci na
celém území českých zemí. Nynl je st
otázka, kdo déle vydrží.
Čecho
Slovan
Němec
Körbrův
Praha
Rusko
Vídeň
Evropa
Rakousko
Francie
Anglie
Německo
Hooe BpeM
14
article
Proti řečím Viléma II.
V říšském sněmu německém veden byl
minulý týden zápas o rozpočet v prvním čtení
kterýž zaměněn byl opposicí vlastně jednomy-
slně téměř v protest proti opětnému řečněn
Viléma II. a proti nenáležitému stálému zasa
hování koruny do zápasů stran a do věcí par-
lamentních. Nával látky domácí nedovolil nám
obšírnější otisky projevů těch a nutil nás obme-
ziti se na depeše, byť jinak dost podrobné.
Stoji za to ale také nyní ještě některé z řečl,
u příležitosti té pronesených, zevrubněji sledo-
vati. Pro dnešek vracíme se k řeči vůdce svo-
bodomyslné strany lidové Eugena Richtra. Richter
zmínil se nejprve o nepřiznivé finanční situaei
říše německé, kterou zavinilo zvláště rozmno-
žování loďstva. Ministr námořnictva své doby
na odůvodnění zákona o nových lodích sliboval
o 91/2—15 mill. vyšší státní roční příjem, na
místě toho ale loni příjmy nestouply, nýbrž
klesly o 12—13 mill. Východní Asie stoj-
nás teď ročně skorem 40 mill., rovnají se tak
ceně našeho vývozu. Osadní rozpoč e
konči schodkem skorem u všeeh
o sad. V jihozápadní Africe v osadě naš
byly stavěny železnice, aniž bylo vody pro ně.
Vilém II
Vilém
Richter
Asie
Afrika
15
article
Není-li v osadách těch zlata neb démantův, jsou
bezeenny i se železnicemi, najdou-li se ale dé
manty a zlato, železnice už najdou se samy
(Tak jest ! v levo.)
Řečník promlouvá pak o vojenském roz
počtu. Prospěch z jízdy jest velmi pochybný
nejednou ostře zkritisovaný, zvlášté pověstné
»skvělě útoky jizdecké« (řízené Vilémem II.
Pozn. red.), jež se za císařských manévrů pod-
nikají. Lépe bylo by odstraniti u jízdy svítivé
kovové přilbice, knofliky a praporečky na kopích.
kterouž budí se jen pozornost nepřítele a m
z jízdy jen terč pro moderní zbraně střelné.
Na poměry neblaze působí též nejistota co do
obchodních smluv. Roku 1879 se obchodní po-
měry znovuspořádaly v 7 měsících, teď se
věci jedná už pět let. Jak se mají uzavírati
obchody vzdálené, kdyžtě státní tajemník prof
nance sám příští smlouvy obchodní označil za
knihu se sedmi pečeťmi.
Vilém II
16
article
Řečník přešel pak k palčivé otázce poměru
mezi císařem Vilěmem II. a veřejnosti. Jako
starý parlamentník připomenul si doby, kdy vů-
boc nebylo zde — v říšském sněmu — zvy
kem jména císařova uváděti. Za Viléma I. ne
bylo třeba zde o řečech cisařových promlouvati.
Vystupuje-li panovník tak často projevem svého
mínění, o němž pak se mluví všude i kdekoliv
na schůzích a jen zde ve sněmu by se o nich
mluviti nemělo, pak by to byla fraška ústav
nosti. To se i nahlédlo a proto dovoleno ko
nečně mluviti zde nejen o řečech cisařských,
»Říšském Věstníku« uveřejněných, nýbrž od
včerejška také o těch, jež Wolfova kancelář
i bez otisku v »Ř. V.« rozšiřuje, s obmezením
tím, týkají li se projevy ty věcí veřejných, ni
koli soukromých. Co se svinemündské depeše
císařovy ale týče, přiznal říšský kaneléř, že ne-
byl dřive po mínění svém cisařem otázán.
Vilém
Wolfův
17
article
Mám tolik k němu důvěry, že kdyby byl
býval tázán, že byl by pronesl námitky ve fe-
derativním i ústavním směru a že byl by
poukázal k tomu, že odesláním depeše dosáhn
se proň jen opaku účelu. (Kaneléř přikyvuje.
O publikaei depeše, ač to jest právě hlavní
kaneléř se ani nezmínil, a přece zrovna tak jest
aktem, pro nějž jest dle ústavy třeba souhlasu
a podpisu kaneléřova! Kdo publikaci nařídil
Ona právě zavinila, že depeše přestala býti sou-
kromou záležitosti dvou panovníkův, a že stala
se pravou provokací veřejného m-
nění. Středu bylo tu něco naděleno, čehožse
dostává s hůry obyčejně jen sociálním demo-
kratům. (Veselost! Tak jest ! ve středu.) Co ná
pohoršuje, nejsou soukromé styky mezi spolko-
vými knížaty, nýbrž že na venek dějí se pro-
jevy a nařízení, o nichž kaneléř předem vůbec
tázán nebývá. Také při depeši svinemündské
nebyl kaneléř tázán po své vůli, tu platilo
prosté Suprema lex regis voluntas.
(Tak jest!) Tento způsob nech ávati
ministry stranou, musí domai v cizin
vzbuditi nemilé následky. To nen
ústavní, ba to se nehodí ani pr
absolutistický stát. (Tak jest! v levo.)
V dřívějších staletích mohlo tak
snad býti, dnes nikoli. Já, jenž po 30
let starám se o zá konodárství, vím, jak nesnadno
jest, by jednotlivec vystihl správně vše. Jedno-
tlivci jest to skorem nemožno, což teprve pa-
novníku, jenž se musí starati také o věcí osobn
a věci armádní. Proto musí panovník ponechá-
vati takové věci ministrům svým, zvláště když
panovník své styky a tím i rozhled svůj obmezuje
jen na úzký kruh.
18
article
Člověk se chyt přímo za hlavu a táže se
jak bylo možno něco takového uveřejniti ? (Sou
hlas v celém sněmu.) Jak málo zná tu
panovník lid, jak málo účinky takých pro
jevův! (Tak jest! v celém domě i v pravo.
Toto přecházení k jednacímu pořadu přes mi
nistry musí přestati. Vím, nikdy nebylo tak ne
snadno býti ministrem jako dnes. (Bůlow přiky
vuje s úsměvem. Veselost v celém sněmu.) Na
konec dostane se nám tak pouhé kabinetní vlády
Bismark aspoň nebyl nástrojem, byl vždy mini
strem a dost častokrát způsobil otázku kabinetní.
Ale budou-li věci tak dále se vyvíjeti, budou
ministři na konec snížení na pouhé nástroje
toho bych litoval i v zájmu jejich i v zájmu
země. (Živá pochvala v levo. Pohnutí v levo.
Sám vůdce konservativní Kardorfí
jenž mluvil po Richtrovi, musil doznati, že bu-
dou-li se množiti projevy císařovy, učiněné mimo
kruh zodpovědnosti kancléřské, že bude předse-
dovi sněmu nemožno, vymykati i samu osobu
císařovu z debat sněmu a že na konec dospěj
věci tak daleko, že ve sněmu budou pronášeny
bez obalu urážky Veličenstva, kteréž mimo sněm
krutě se trestajl. Kardorff si přál, aby kanelét
se záhy podařilo, dosíci toho, by poměry takové
přestaly.
K zevrubnostem ostré řeči Vollmarovy
Bebelovy, z nichž depeše už tresť přinesly, se
u příležitosti ovšem také ještě vrátíme.
Richter
Vollmarův Bebelův
19
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Kromobyčejně zlá je siluace a dlužno o ní i
teresenty záložny dnes zpraviti: dnes scházejí de
sanování záložny okrouhle tři milliony korun
Obnos tak veliký, že jeho opatření zdá se naprosl
nemožným a prolo nálada je zachmuřená. Nejno
vější číslice jsou tyto
passiva . . . . 15,545.606 K 26h
8,288.665 K 01h
aktiva . . ..
schodek . . . . 7,256.941 K 25h
K uhražení tohoto schodku bude sloužitio
příspěvek členů . . . 1,000.000 K —h
odpisy do včerejška . . 1,827.431 K 42h
úhrada od zatčených . 500.000 K — h
1,200.000 K —h
garanční fond . . . .
Celkem tedy . . . . 4,527.431 K —h
Schází tudíž do úplného uhražení schodku
2,729.509 K 83h.
Při této úhradě pozoruhodnou zajisté jest číslic
1 mill. K od členů. Bude podivnou vzhledem k tomu
že od členstva stále byly očekávány dva milliony
Ano, byly očekávány, ale očekávání to zklamalo. Dl
dosavadního výsledku akce důvěrníků členů není jisto
že bude mezi členy opatřen — jeden million. Těel
několik zámožnějších nebude moci složiti tak ohromný
obnos. Chuďasové by s potěšením přispívali, jen kdyby
měli z čeho. Dosud členové složili neb upsali 26.369
korun. Do millionu ještě velice daleko! Se dvěma mil-
liony od členů již naprosto nelze počítati. Jak zlá tedy
situace. Už se mluví čím dále tím zřejměji o tom
že se záložna neudrží a že konkurs bude prohlášen
Už dokonce se vyslovují jména správců konkursni
podstatyí
V záložně vypadá to jako před boulkou. Dusn
a vše tajemno. Výbor měl schůzi a každý účastní
skoro přísahati musil, že ničeho nepoví, o ničem ž
se nezmíní. Očekává se překvapení, které způsoh
zensaci.
garanční fond
K — h 1,200
20
article
Včera bylo ze vkladů odepsáno 5215 K 89h
celkem činí odpisy 1,827.431 K 42h
Předseda záložny farář p. Vondruška ochuravěl
a nezúčastnil se schůzí v záložně.
Vyšetřující soudce rada p. Kurš, substitut p. Bert
a zapisovatel, dále soudní znalci v oboru účetnictv
pp. Kafka a Maglen včera odpoledne dleli v záložně
kde prohlíželi důkladně veškeré místnosti, v nichž
zatčení úřadnící hodovali a prostopášně živi byli, kde
Drozd audience damám udílel a kde Kohout a soudr.
šampaňským se zpíjeli. Rozhodující kruhy duchovnt
zbavili Drozda titulu monsignora.
Politický klub křesťansko-sociální oznamuje nám
ke zprávě dne 17. ledna t. r. uveřejněné, že místnosti
spolkové propůjčil mu hostinský v domě záložny sv.
václavské. Tato místnost byla a jest částí restaurace
a slouží i jiným spolkům za místnost spolkovou. Ho-
stinský propůjčil ji zdarma, neboť spolky bývají leckdy
jedinými stálými návštěvníky. Chtěl-li Pol. klub křest.
sociální použiti některého sálu, musil zaplatiti oto
svěllc, posluhu atd, jako každý jiný spolek ne
klerikální.
Vondruška
Kurš
Bert
Maglen
Kohout
Drozda
Pol
záložna svatý . václavský
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Klub národní skrany svobodomyslné.
Členskásehůze konati se bude v sobotu
dne 31. t. m. přesně o 71/4 hodině večerní v míst-
nestech klubovních ve Vladislavské ulici (dům
Měšťanské besedy pražské). Ve schůzi té pro-
mluví na žádost správního výboru o politick
siluaci předseda klubu poslaneckého na říšské
radě p. dr. B. Pacák, jakož i poslanci pp. d
J. Herold a dr. K. Kramář.
— K vůli státnímu právu. Nyní konečně
jsme se dověděli, proč vídeňské konferene
byly rozbity. Neučinila to ani česká ani něme-
cká nesmířlivost, nýbrž příčinou »katastrofy«
bylo — české státní právo. Ano, české
státní právo! Dr. Pacák vytasil prý se jím ve
svém prohlášení tak neomaleně, že nezbývalo
Němcům nic jiného než odejít. Neboť s českým
státním právem neznají prý nižádného smíření.
Na české státní právo nemají prý jiné odpovědi,
než hromové ne a zase ne. Není nám to no-
vinkou. Známe konečné cíle Němců a víme.
že státní právo jim právě oproti těmto citům
nezdolnou překážkou. Proto nemohou upravení
jazykových poměrů na základě státního práva,
jinými slovy, na základě jednoty země, akcep
tovat, neboť panství jazyka německého je zároveň
triumfem státoprávní myšlenky německé: té
myšlénky totiž, nejen co německého všechno
v jedno zcelit od Němenu až po Bodamsk
jezero a od Smrčin až po Německé moře, nýbrž
zabrat i to, co není jejich, co je vlastnictvím
světa slovanského. Toť se ví, že největší zálusk
mají na nás. Proto jim pan dr. Körber upravi
zcela jiné jazykové nařízení, než o jaké se z-
sazujeme my, nařízení, jež involvuje zcela jiné
Pacák
doktor
K Kramář
Němec
Körber
Vladislavský ulice
22
article
státní právo než české, a jež je ve přímém od-
poru s tím, co nazýváme jednotou a nedilnost
zemskou. Proto to krajské zřízení, jehož účel
je očividný: na místě jediného území správního,
jež tvoří dnes království české, zřídit celou řadu
krajů s touže kompetencí, jakou má dnes místo-
držitelstvo. Tyto kraje byly by pak od místo-
držitelstva co možno odpoutány, staly byse
oproti němu v kompetenci i ve významu a lesku
volnými, a tím, že by přímo byly podřízeny
ministerstvu, staly by se malými místodržitel-
stvími, přímo od Vídně odvislými. Jinými
slovy, bylo by to departementisování Čech n
základě národnostním, bylo by to ubití ne
pouze pravé podstaty jazykové a národní rovno-
právnosti, nýbrž zároveň ubití myšlenky státo
právní. Jednou ranou dvě mouchy najednou
Tak mělo býti upraveno toto království a dr
Körber otrávený šíp, jímž prokláti hrozí, ne-
půjde-li to cestou zákonodárnou, tedy oktroyírkou,
nejen rovnoprávnost, nýbrž i oprávněnou touhu
naši po autonomii zemí českých, má prý posu
připravený v toulu. Rozkouskovat zemi a jedno-
tlivé deparlementy uvést ve přímou odvislost
od Vídně — tím má býti zlomen náš vzdor
Místodržitelství dnes jako slatoprávní represen-
tant tohoto království a jeho jednoty platilo by
za pouhý nicotný úřad obřadní, odsouzený k za-
niknutí. Úprava to dle vzoru pruského, kde jed-
notlivé země jsou provinciemi se sněmíky pouze
poradními a nikoli zákonodárnými, kde každé
Körber
Vídeň
23
article
z nich rozdělena ve vládní obvod s presiden-
tem v čele, jemuž by se, když ne rovnal, ted
aspoň podobal náš příští »krajský« a kde obvo
ten rozdělen v kraje u velikosti asi našich
okresních hejtmanství, jimž v Prusku stojí
v čele »landrát«, v jehož rukou pojl
se správa autonomní se zeměpanskou a který
ve svém kraji neobmezeným je pánem. Kdo
zná pruský »Gemeinde- und Kreisordnung« jen
z potištěného papíru, tomn snad se líbí, jinak
ale těm, kteří jeho působení pociťují, ti o něm
soudí jinak. Leč jak značný byl by to opět
krok k assimilaci se státem sousedním, od ně-
hož si beztoho vypůjčujeme jednu instituci p
druhé a jemuž by to nezpůsobilo mnoho práce
a namahání, nás ve vhodném okamžiku »při-
členit«. Na takových základech mělo býti pro-
vedeno »vyrovnání s Němci«, to všechno měli
jsme koncedovat za drobet té vnitřní češtiny
výjimkami, které činily ji téměř bezcennou
za protržení zásady, uložené v nařízení Stre-
mayerově, že každý Čech má právo v celých
Čechách žádati, aby s nim jednáno bylo pti
soudech a při úřadech jazykem českým.
— Úmtí. Na Král. Vinohradech zemřel dne 26.
ledna pan Alois Schwingshandl, major polníh
dělostřelectva ve výslužbě u věku 64 let. Zesnulý, n
jména německého, byl upřímným Čechem. Při vše-
obecném sčítání lidu přihlásil se k obcovací řen
české. Pohřeb zesnulého koná se dnes o 3. hod.r
domu smutku na Král. Vinohradech, Slovenská nl.
č. 1072 na hřbitov vinohradský. — Včera zemřel
Praze p. Josef Plocek, účetní firmy M. Dragičevi
v Žižkově, v stáří 25 roků. Pohřeb koná se z domu
smutku, Žižkov, Husova tř. č. 68 ve čtvrtek dne 29.
t. m. o 3. hod. odp. na hřbitov vršovický. — Včer
zemřela Josefa Šulcová roz. Hollcova, vdova po
c. k. pokladníku a majitel domu v 66. roce věku.
Pohřeb bude zejtra o 3. hod. odpol. z chrámu u sv.
Němec
Král
Schwingshandl
Čecho
Plocek
Husův
Šulcová
Prusko
Čechy
Vinohrady
Praha
Žižkov
Mondeund Kreisordnung
24
article
Tomáše na hřbitov olšanský,
— Z městské rady pražské. (Schůze v úterý dne
27. ledna) Starostův náměstek p. dr. Groš s ob. sl.
p. Červeným podali radě městské tento návrh: Slavná
rado městská! Rtíšským zákonem německým ze dne
3. června 1900 upraveny poměry jateční a prohlidka
masa takovým způsobem, aby do obchodu dostalo
maso toliko ze zvířat, jež byly znalecky za živa i pe
zabití ohledány a při nichž seznáno, že vyhovují úplně
nejpřísnějším požadavkům zdravotnickým. Tím vy-
loučena možnost, že by na německém spolkovém úze-
mí přišla do obchodu masa závadná neb méně chutná;
dovoz masa z ciziny — syrového a nakládaného obme-
zen pak na jisté druhy a úpravy, při nichž jest možn
dostatečná kontrola, která co nejdůkladněji a nejpo-
drobněji nařízena od 1. dubna t. r. (1903). Z dovozu
vyloučeno úplně a bezpodmínečně: dl
zákona z 3. června 1900, nařízením z 30. června 1900
jež vešlo v platnost dnem 1. října 1900, všechno zboží
z masa drobného sekaného, tedy všechny uzenine
Tomáš
doktor
Groš
Červená
Olšanský
25
article
(párky), salámy a paštiky, veškery konservy v uzavře-
ných nádobách, veškeré maso čerstvé v kusech, mas
nasoleně v kusech lehčích 4 kg (vyjma šunky a sla-
ninu), dle zákona ze dne 3. června nařízením ze dn
7. července 1902, jež v platnost dnem 1. dubna 190n
vejde. To znamená zákaz dovozu kusů pod 4 kg, na p
jazyků, krkoviček, plecek a pečínek. Podmínečně
dovoleno dováželi: I. Celé kusy poraženého
dobytka, když připojeny vnitřnosti, § 12. zák. ze dn
3. června 1900, ale jen do 31. prosince 1903, po kteréž
době bude i toto zapovězeno, zmůže-li se chov dobytka
v Německu dostatečnou měrou. II. Maso hasolenéa
uzené a tuky dovoleno dovážeti od 1. dubna 1903
nařízením ze dne 7. července 1902 jen v obmezent
míře dle podmínek zákona z 3. června 1900, jímž na-
nařízena následující nová opatření, která dovoz stě-
žují, totiž: veškeré maso nasolené a k dovozu pří-
pustné budiž v jistých hraničných zkušebních sla-
nicích, k tomu cíli určených (Podinokly, Brod ald).
Německo
kg
26
article
neb i jiných vnitrozemských za celní kontroly zkou-
máno: a) zda formální původní doklady vyto-
vují, b) zda maso dle zevnějších známek jest
v čerstvém stavu, a nejsou-li na něm známky nemeci
zvířete, c) chemicky — zda neužíto k solení
konservování zapovězených látek (borové kyseliny)
(při tom má býti vyřiznuto namátkou z různých kusu
500 gr masa a toto zkoumáno), d) zda každý kus mas
jest těžší 4 kg (vyjma šunky a slaniny), e) naříznutím.
zda kus jest dostatečně prosolen (proležen). Naříznuti
má se státi v nejsilnější čísti a co možná nejhlouběji
(to znamená, dotyčný kus — šunku zničiti), f) mikro-
skopicky — na trichiny, každý kus, při čemž se maj
nejméně 3 zkoušky provésti na mase z kusu vyřiz-
nutém, g) ohledání na uhry, naříznutím masa a ko-
nečně shledá-li vše v dobrém stavu, mají se h) vytisk-
nouti neb vypáliti dvě známky na každý kus masa.
kg
27
article
Jest z uvedených nařízení patrno, že dovoz z větši
části se zapovídá úplně (jazyky, krky, pečínky atd)
a tam, kde se dovoluje jest to buď výjimka do konc
roku 1903 aneb při nasoleném neb uzeném mase se
ukládají tak kruté podmínky a tak četné a velké
poplatky za prohlídku, že se tím cena masa nej-
méně zdvojnásobí. Poplatek za prohlídku 5 kg šunky
bude obnášeli 6 mk. = K 7.20, mimo obrovské clo,
dovozné ald. Není tudíž myslitelno, i kdyby se naší
vládě podařilo při smlouvě o celním tarifu vládu ně-
meckou přiměti k povolnosti, že by se vývoz do Ně-
mecka usnadnil neb dokaváde budou v platnosti na-
řízení o tak zvané zdravotní prohlídee
jest dovoz úplně zničen. Německo tudíž naše zdravotní
prohlídky úplně pomijí. Z Prahy, která věnovala k za-
řízení podobného ústavu 5,000.000 K a kde se mase
velice přísně a důkladně zvěrolékařem prohlíží, bude
maso považováno tak, jako by nebylo zvěrolékařské
kontrole vůbec podrobeno. Jest tudíž žádoucno, by
byla žádána vláda, by se na Německu domáhala, b
1. náš jateční řád i prohlídka masa byly považovány
za rovnocenné — eventuálně, byla-li by to podmínk
Německo
Praha
kg
28
article
Německa, by zavedena byla v pražských jatkách
oblikátní prohlídka na trichiny a maso takové, by ne-
bylo opělné a to kruté a zbytečné zdravotní prohlídce
zbytečným poplatkům podrobeno. Účelem těchto nad-
bytečných kontrol a poplatků jest zřejmě, aby se z-
mezil konkurenční Německu dovoz zboží uzenářského
setrvá-li Německo při této praxi, ať se zakáže příver
z ciziny dováženého (zvláště z Německa) zboží uze-
nářského, zejmena přívoz salámu, uzenic, konserv,
westlálských šunek atd. Jest to v zájmu Prahy samě,
by se všemožně přičinila, by vzkvětající pražský uze-
nářský průmysl, který si dobyl světového jména, Byi
náležitě chráněn a povolanými činiteli podporován —
jest to však i v zájmu ústředních jatek pražských, klert
by zahynutím pražského vývoznictví utrpěly ztráty
obrovské. Nechť je si naše vláda toho vědoma, že Ně-
mecko pak-li by tyto návrhy zamítlo — nejedná se
o veterinární opatření, nýbrž o pollačení rakouského,
zvláště českého exportu a navrhují proto: Slavná rado
městská račiž se usněsti, aby byl požádán kluk českých
lidových poslanců na radě říšské, aby otázce této
věnoval nutnou péči a aby podnikl takové kroky, aby
český vývoz uzenářský do Německa náležitě byl
ochráněn. Kdyby pak kroky tyto neměly míli výsledku.
aby navzájem zakázán byl dovoz z Německa sekaného
zboží uzenářského, westfálských šunek a pod. — Návrh
ten byl schválen. — Dodávka dlažebního kamene řev-
nického pro rok 1903 byla zadána opět firmě Franí.
Německo
Praha
Franý
29
article
Mestek na Smíchově. — Usneseno, aby pololetní
prázdniny na městské pokračovací průmyslové škole
pro dívky dle analogie středních škol trvaly od 14
do 17. února. — Na zadání čtyř městských stipendi
technických po 2000 K bude vypsán konkurs na ž ne-
děle. — Zástupcem obce pražské v mense akademick
zvolen byl ob. st. p. dr. Horáček. — Vyhověno byl
150 žádostem za přiznání práva domovského ve smy-
slu zákona z roku 1896: 64 žádostí téhož druhu byly
zamítnuty. — Ferd. kníže Kinský věnoval 100
městskému chudobinci u sv. Bartoloměje. Dárci vy-
sloveny díky. — Na přilepšenou chovancům v choro-
binci na Karlově o masopustním úterku povolen při-
spěvek 60 korun. — Pan Josef Kračmer, společník
firmy Kračmer a Bratří Trachtové složil slib měštan-
ský. — Pan dr. Holubovský přimlouval se za povzne-
sení hudby chrámové v Praze
— Jmenování ve službách obce pražské. Ve vče
rejší schůzi městské rady byli jmenováni: stavebními
praktikanty s adjutem ročních 1000 K pp. Landkam-
mer Jos., stavební assistent bývalé obce libeňské
Kuthan Fr. kreslič v kanceláři kanalisační a Franě
doktor
Horáček
Kinská
svatý . Bartoloměj
Kračmer
Trachta
Holubovský
Smíchov
Karlov
Praha
Francie
Kračmer