ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 da518bf0-70ae-11dc-91dc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 47, person 111, org 9, work 2
1 masthead
Ročnik XXXXI
2 masthead
V Praze, ve středu dne 28. ledna 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 28.
4 article
Na rannt a odpol. Itata předplácí set v Praze v aáministre něs
Praha
5 article . . Ep
. . Ep sa čtvrt jet s drojí denáškou n r. . 7 k ve slielkách: a K non sa mětžo rosíon: na měsío n.: . ke s drojí zteilkou ta . . . K e na měeí
6 article Z politiky světové.
Z politiky světové. Všechnu veřejnost evropskou poutají te chvíle z politiky světové hlavně dvě věci: předně obnovená stavba průplavu panamské- ho, a za druhé vzrůstající řevnivost mez Anglií a Německe m. Stavba průplavu panamského z valné část pozbyla prvotního významu svého finančního. obchodního, národohospodářského, a přibrala na sebe tolik barvy politické, že onen před ní ustupuje. Zcela dle hesla, vydaného státníky. jejichžto radou a rozhodujícím vlivem se říd- všechno jednání Spojených státův severoame- rických: Amerika jen Američanům! Toto heslo provádí se na celém prostranství Ameriky se- verní teprve po několik let; ale všechna Evropa už pociťuje účinkův jeho v průmyslu a obchodě, až ji z toho pojímá ouzkost stran budoucnosti hmotných prospěchův vlastních. Hlavně národ německý v novém císařství vidí budoucnost svého blahobytu hmotného, v zemědělství, v průmyslu a v obchodě nynější národohospodářskou poli- tikou Spojených státův severoamerických ohro- ženu tou měrou, že poslanec sněmu pruského, hr. Moltke, těchto dnův uznal za nezbytno, aby uchlácholil jeho strach. Vydalť studii o politice a národním hospodářství Severní Ameriky a pokouší se o provedení důkazu, že hospodářské a politické samostatnosti Evropy posud nehrozí konec, poněvadž Američané tvrdí, že nás už skorem spolkli. Hr. Moltke upravil si výklad svůj především proto, aby dokázal Němcům, že musejí dát prů- plavní a námořní politice císaře Viléma tolik mil- lionů marek, kolik na nich požaduje: nieméně vším právem vyznačuje, že jest potřebí, aby ne- toliko Německo, ale celá Evropa se postavila a obrnila proti záplavě amerického zboží vývoz- ného, hrozící nám už od okamžení, co průmy- slná výroba Spojených státův severoameriekých značně vystoupila nad spotřebu domácí.
Američan Moltke Němec Vilém Anglie spojený státův Amerika Evropa severní Amerika Hradec Německo Německe m
7 article
Severoamerické heslo: „Amerika jen Ame ričanům!“ rychle nabylo porozumění a platnosti i v Americe jižní. Jeví se v nynějším sporu Ve- nezuely s Anglií a s Německem; a ještě patrněji v obnově stavby průplavu panamského, pod- niknuté Spojenými státy severoamerickými. Jde o vyřízení otázky, jen odpočívající už po čtrnáce let; otázky: může-li některý stát evropský na- bývat v Americe i nyní ještě nové půdy, nové moci, nových práv? Jest významno, že tato otázka, důležitá i pr Ameriku i pro Evropu, připjata jest právě k jménu „Panama“. Toto jméno stalo se v Evropě pokřikem na všechny kolosální podvody a zkra- chované švindle, když [rancouzská společ- nest pro zřísení průplavu panamského s ohrom- ným, světovým skandálem pukla a dodělala. Třeba si přípomenouti, že hr. Lesseps, strůjc průplavu supzského, r. 1881 založil ve Franci akciovou společnost pro prokopání úžiny pa- namské, jež spojuje Ameriku severní s jižnía dělí okeán Atlantský od Tichého. Společnost, se- stoupivši se pod záštitou a domnělým dozorem vlády francouzské, počala pracovati s kapitálem 600 míllionů frankův; však už r. 1886 shle- dáno, že peníze jsou na dobro vydány a má-li se pracovati dále, že třeba nových 600 millionův frankův. Ty už se nesešly, ač náčelníci společ- nosti i vládu nepřestávali vychvalovati výnosnost akcií panamských, a v prosinci 1888 celý podnik zkrachoval, zůstaviv papíry úplně bezcennév rukou mlých lidí, uvedených tím zcela na mi- zinu. Špatné hospodářství, neschopnost techni- cká, sdružená se zjevnou krádeží, způsobily ža lostný úpadek podniku, jenž jako průplav suez- ský měl sloužiti hmotným prospěchům tří dílův světa a sliboval svým vykonavatelům značné vý- hody nejen peněžní, ale i politické.
Lesseps Tichý Amerika Anglie Německo spojený stát Evropa Panama
8 article
Průplav panamský, kdyby byl býval pro veden prací francouzskou a penězi francouz skými, byl by zjednal Francii veliký užitek mravní i hmotný. Nestalo se tak a svým krachem na úžině panamské Francie byla hotova a od- byta na celě pevnině američké. Nová společnost franeouzská na další provozování a dokonán podniku nesešla se a „Panama“ zůstala od roku 1888 těžkou přihanou Francie, úřadní jako ne- úřadní, před celým světem. Po čtrnácti létech Spojené státy severo americké přistoupily ku provedení průplavu pa namského, vyloučivše při tom účastenství Evropy naprosto, čímž politieký ráz obnovy starého podniku vstoupil do popředí. Podrobnosti smlou- vy, již vláda Spojených státův severoamerických jevíci se zde už jako náčelnice i Ameriky j ižní uzavřela s Kolumbií, jsou úplně známy z te- legramův, kteréž jsme přinesli ve dnech právě minulých. Vedle toho byla uzavřena smlouva mezi touž vládou severoamerickou a někdejší panamskou společností francouzskou, jež jí po- stoupila všechna práva svá v Kolumbii posu platná. Stavba průplavu panamského, jakožto pod- niku severoamerického, rozpočtena jest na de set let a za čtrnáct let po podepsání smlou vy, jež nyní předložena jest senátu státův se veroameriekých ke schválení, průplav panam- ský má býti otevřen a odevzdán plavbě světové
Francie Panama spojený stát Evropa spojený státův Amerika Kolumbie
9 article
Než se tak stané, stará Evropa, z podnik amerického nyní úplně vyloučená, asi bude je- vištěm událostí, jichžto símě už nyní položen jest a kličí. K těm v první řadě náleží vzrůsta- jící řevnivost mezi Anglií a Německem, řevni- vost, v niž ještě před rokem nikdo by nebyl vě- řil. Tenkrát politika berlínská odmilla návštěvu starého Krügra, jen aby se zalíbila Anglii. Všal už za několik měsícův po tom projovu přátelstv k Anglii eísař Vilém II. se zvláštním důrazem veřejně pravil: „Naše budoucnost jes na moři!“ Těmito slovy naznačil vznikajíeí neshodu mezi Německom a Anglil, jež na moři nechce dopustiti a uznati budoucnost žádného státu pevniny evropské. Už tehdy počala tak nedůvěřivost anglická k Německu, a stoupala tou měrou, že po onehdejší řeči německého kan- cléře Bülowa o poměru Německa k Anglii vět šina neodvislého časopisectva anglického prohla šuje, že jest už svrchovaně potřebí, aby vel- mocenské postaveníNěmecka byl rozbito, a že není vůbec přátí si ně- jakého opětného smíření Anglie s Německem.
Vilém II Bülow Evropa Anglie Německo Německom Anglit
10 article
V těchto dnech časopisectvo anglické úsi- lovně pracuje, aby poštvalo národ anglický prot Německu a přinutilo vládu anglickou ku poli- tice zahraničné, vyjádřené heslem nikoliv: „Pry od Německa!“ ale: „Vzhůru proti Německu!“ Listy německé, stojící ve službách pruských napovídají také už dnes, že cesta korunního prince německého do Petrohradu souvisí i s tím- to napjetím anglo-německým a že i v té otázce stalo se v residenci ruské důležité déhodnutí, příznivé záměrům pruským. Zcela přirozeno: ve sporu Německa s Anglií Rusko vždy bude po boku Německa. Ale zcela nepři- rozeno, kdyby bylo po boku jeho i tam, kde o něho dostává rány do svého boku, jako na př na poloostrově balkánském. Další postup a rozvoj mezinárodní otázky s jedné strany anglo-německé a s druhé rusko- německé náleží k největším zajímavostem sou časné politiky světové.
Německo Petrohrad Anglie Rusko
11 article „Kreuzschwestern“ ze Švýcar de hradčanského „Ernestina“,
„Kreuzschwestern“ ze Švýcar de hradčanského „Ernestina“, Od let sedmdesátých působí na Hradčanech velice záslužně a s velikým úspěchem za pod- pory všech tříd obyvatelstva obou národností, z subvencí státních a zemských i okresních huma- nitní ústav »Ernestinum«, založený pop dem geniálního paedagoga českého dra. K. Amer- linga, pomocí vlasteneckých dam českých. Stá platí na ústav ročně 4000 K, země 3000 K 7000 K pak česká spořitelna, mezi okresy pra videlně přispívajícími sluší uvésti smíchovský berounský, jílovský; přispěvky jiných dárců čin 8049 K, alimentace obnáší 37.040 K atd. Ústav nachází se ve správě spolku paní »sv. Anny«. který jej »založil a vydržuje«, jak dí titulní li t výročních zpráv, ačkoli členské příspěvky spolku toho obnášejí celkem jenom 7124 K, kterýžto obnos nerepresentuje ani desetinu výdajů, uve dených ve zprávě z r. 1901 v sumě 98.222 k Výbor spolku paní »sv. Anny« jest svrchovanou neodvolatelnou stanicí jeho správy a skládá se téměř výhradně ze šlechtických dam pražských, tak že nynější jeho předsedkyní je hr. Zdeňk Schönbornová-Sternbergová, její zástupkyní a zá roveň rozhodujícím členem výboru hr. Marie Waldsteinová-Schwarzenbergová, mezí ostatními členy výboru čteme pak jmena kn. Auespergovy Waldsteinové, Černínové, Coudenhovové, Hart mannové, kn. Schwarzenbergové atd., z dam ob čanských je tu jedině sl. Brádkova, pl. Zdeňka
Ernestin Anna Waldsteinová Schwarzenbergová Auespergův Waldstein Černín Coudenhove Hart Schwarzenberg Brádkův Zdeňka Švýcary jít hradčanský Hradčany Zdeňk Schönbornová Sternbergová spolek paní » svatý
12 article
Kheilová, pí. Payerová- Nackova. Revidujícím výborem jest pan dr. E. Eiseli, advokát a in- spektor c. k. ústavu šlechličen pan Josef Klöek ner. Ředitelem ústavu jest pan Herfort, jemuž podřizeno jest 18 osob učitelského, vychovatel ského a opatrovnického personálu. Po celá leta od založení »Ernestina« skládá se personál tento výhradně z osob světských a jakým způsobem vykonává svůj obětavý a sebezapření plný úko křisení mdlé a slabé duše, ve 100 nešťastnícieh obého pohlaví ve věku od 10—50 let, ošetřo- vanců to »Ernestina«, o tom výmluvné svědectví podávají výsledky dozoru příslušných úřadů a ne obmezené uznání dam výboru O obtižích, s nimiž povolání takové jes spojeno, možno učiniti si poněti z výkazu du ševních a télesných vad chovanců, z nichž pře šedesát stíženo jest němocmni — močovými řitními! Výrok jedné z hraběnek výboru, že je nom bůh může odměniti tuto zásluhu, není z jisté nijak přehnaný. Leč míní-li bůh odměno vati, člověk někdy mění jeho úmysly a takse stalo i v tomto případě. Počátkem prosince sdě lily totiž dámy výboru, princezna Auerspergová a hraběnka Waldsteinová veškerému personálu Ernestina ohromující zprávu, že se výbor usnesl dosavadní personál vyhostiti a nahraditi jej ně- meckými sestrami sv. kříže ze Švýcar, jež prý se zavázaly z ústavu v nejkratší době uči niti »musteranstalt«. Pro učitelky, pěstounkya opatrovnice a opatrovníky, zaměstnané v ústavu namnoze 4, 6, 8, 10 až 12 let znamená tento vyhazov na dlažbu zničení existence, a proto podal všechen personál od ředitele až po pradleny společnou žádost k výboru »Sv. Anny žádost znění opravdu úpěnlivého, aby bylo ot pojatého úmyslu upuštěno. Na žádost tuto, česky
Kheilová Payerová Nackův doktor Klöek Herfort Ernestin Waldsteinová svatý . kříž Anna Švýcary
13 article
sepsanou, dostalo se od předsední spolku hr Schönbornové »čeledi Ernestina« (» Hausstand den Erneslinums«) žalostného vyřízení, že výbor se usnesl ke správě ústavu povolati jeptišky, že usnesení toto jest neodvolatelné, k čemuž při pojena trpká úlěcha, že dosavadní personál ne bude vyhozen hned, nýbrž až kolem září října t. r. a že mu to bude »ganz gewiss«za včas sděleno. Ejhle, skutek křesťanské nelásky a bezohlednosti, jakým by zůstal i kdyby slavný výbor měl k němu právo! Toho však nemá Jest možno sice, že stanovy »Sv. Anny« dopou štějí, aby urozené dámy, kteréž zajisté přiklá dají si za zásluhu skutky milosrdenství, vyko návané vlastně personálem »Ernestina«, zničily méně než skromnou existenci, jakou personá tento jedině za odměnu béře, ale potom náleži zemi, státu, korporacím a ostatní veřejnosti, hra dleím více než 90 procent nákladu »Ernestina- nějaké také slovo. A to tím splše, že zamýšlená změna jest způsobilou ústav nejen poškodi nýbrž i zničih. Z chovanců jest neméně než 8 z Čech rodilých i jest jich dojista většina Čechů také vychovatelský a opatrovnický sbor jes většinou český. Jest naprosto vyloučeno, že budo- řád jeptišek »Kreuzschwestern«, ze Švýcar ob jednaných, mocen českého jazyka vůbec, a jest jisto, že »sestřičky« hraběnkami a kněžnam
Schönborn Ernestin Anna Čecho Švýcary
14 article
»Svaté Anny« tak oblibené ani za delší řadu let to jest do nejdelší smrti tolik česky se nenauči aby mohly se zdarem působití na slabo my slné ošetřovance »Ernestina«. Avšak i kdyby to byly Češky, zůstával by skutek zamýsleny slavným výborem »Sv. Anny« stejnou b ez ohledností ano nelidskostí, přede vším jiným bezdůvodnou, neboť dosavadní prospěch »Ernestina« nezavdal ani v nejmenším příčiny k steskům. Nejednáť se v pravdě o nio jiného leč o zklerikalisování ústavu vydržovaného víc než z jedné čtvrtiny zemí okresy, neboť na útraty země a auton o mníeh úřadů vydržována jest převážná většina cho vanců. Postarati se o zamezení usnesení sspolku svaté Anny« jest přikazem lidskosti a- pečovat o pozemstění »Ernestina« příkazem numno stil
Anna Ernestin svatá Anna
15 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 27. ledna. (C.-B) Cukerní výbor pokračoval v podrobném jed nání o novele k zákonu o cukerní dani. Jednalos o článku 6. Posl. Bärnreither dovozoval: Ministr financ prohlásil, že nemůže se zříci 13 mill, které bud ušelřeny zrušením prémií. Na druhé straně vysloven všeobecné přání, by cukerní daň byla snížena, Bět o to, najíti střední cestu. Pravděpodobným zlevněníu cukru o 14—16 kor. na metr. centu lze očekával jakési zvýšení spotřeby, tak že poznenáhla bud možna změniti cukerní daň. Lze si ludíž mysliti tent plán: Aby výnos cukerní daně, rozpočtený na r. 190 okrouhlým obnosem 86 mil. netto, byl rozpočtu n ztenčeně zachován, buď daň, pokud konvence bude v platnosti. kontingentována pevným obnosem. Každo- rečního přírostku buď užito k ponenáhlému snížení cukerní daně Bude-li cukerní spotřeba se zmáhati ročně stál o 45, dosavadní daň mohla by se snížiti během 5 l s 38 na 30 K. Kdyby spotřeba zmáhala se ješti víc, daň mohla by býti ovšem ještě snížena a mohl by býti ustanovena jistá minimální hranice. Až by se jí dosáhlo, kontingentování daně mohlo by přestat a daň mohla by se zařaditi do rozpočtu opět plným výnosem. Rečník, obíraje se námilkami, které mohly bys činiti proti tomuto plánu, praví, že případné nesnáze se strany Uher jsou jen zdánlivé, neboť Uhry mohly by vybírati jako dříve poplatek z prodeje. Dospívá k závěrku, že stát ušetří při tomto plánu 13 millionů. zajistí si celý rozpočtený výnos daně a zřekne se jen naděje na přírostek, dokud nebude dosaženo mi-
Posl Bärnreither Běta Rečník Uher Vídeň všeobecný přání
17 article
nimální hranice pro snížení. Ušlý zisk státu mohl by však být uhrazen mimo to tím, že rozkvětem prů- myslových podníků potřebujících cukr a jínakými pří- znivými účinky snížení cukerní daně na všeobecné národní hospodářství výnos uaní by se zvýšil. Další výhodou tohoto plánu bylo by konečně, že zatím by zmizel Damoklův meč možného zrušení císařského nařízení o zvýšení cukerní daně usnesením jednéz obou sněmoven Ministr ryt. Böhm-Bawerk praví naproti vý- vodům posl. Bärnreithera, že obraz možného rozvoj v oboru cukerní daně, který řečník podal, zdá se mu naprosto sympatickým a prakticky možným. Sot- hlasí úplně, že pro zvelebení tuzemské spotřeby cukru může a musí se něco stáli a to zejmena ve dvou směrech: Založením nového průmyslu, jenž zpracuje cukr a zlevněním cukru pro konsumenty. Výhrada, již musil činiti jako ministr financi, směřovala jen k tomu. abychom se nedomáhali tohoto cíle způsobem, který by musil míti v zápětí porušení rovnováhy ve stát- ním rozpočtu, co by nebylo poplatníkům vítáno. Zdá se mu, že cesta, již naznačil posl. Bärnreither, do- pouští skutečně spojiti oba zájmy, a jest nejen pro- spěšna financím, vyhýbajíc se hrozicímu porušení rovnováhy v rozpoctu, nýbrž výhodnější také pro kon- sumenty, poněvadž přirozený přírostek daně vyváží nepochybně značně snížení daně, jehož zřeknou se v prospěch rozpočtu na rok 1904. Prohlašuje tudíž, že cesta, navržená posl. Bärnreitherem zdá se s výhradou prozkoumání a projednání příslušných číslic úplně schůdná a doufá, že i Uhry přidají se k takovému upravení
Damoklův Böhm Bawerk Bärnreither Uhry všeobecný národní hospodářství
18 article
Naproti návrhu posl. Ellenbogena ministr finaneí opakuje, že snížiti berní sazbu v předložené osnově zákona bylo by nemožné, nebot Uhry tuto předlohu již beze změny schválily a tak by nastala nestejnost v věci, s kterou má se nakládati dle pragmatických pra- videl v obou polovinách říše dle stejných zásad, co by vadilo císařskému schválení. Prosí proto výbo důtklivě, by schválil čl. 6. beze změny. Svým prohlá- šením k návrhu posl. Bärnreithera ministr dal arci pevný základ, jehož býbor potřebuje, aby v této dů- ležité a nesnadné otázce mohl zaujati přiměřené sta- novisko v plné sněmovně, Posl. svob. p. Morsey činí formální návrh, aby návrhy posl. Bärnreithera a prohlášení ministra finane byly ve společné dohodě obou redigovány jako zá- vazná prohlášení vlády protokolovány a do zprávy výboru zpravodajem do slora pojaty Tento návrh se schvaluje.
Ellenbogen Posl Morse Bärnreither Uhry
19 article
Posl. Sehnal polemisuje s vývody ministra fi- nanei. Vláda mchla se zříci přírostku konsumní dan tím snáze, poněvadž odpadnou-li premie, bude míti příjem o více než 13 mill. K ročně větší. Obrací se proti námitkám posl. Bšrnreiihera, že z případné slevy uvázne veliká čast u překupníků. Liberování vládou udrží ceny cukru v rovnováze, jak dělo se to již dříve kartelem. Ani v drobném obchodu není se co obě- vali umělého zvýšení ceny, neboť výdělek malokupce jest velmi malý. Přimlouvá se za snížení cukerní daně, zejmena u lakových druhů cukrů, které vykazuji menší rendement než 99. Takové snížení sjednalo by nezá- možným lidem cukr levnější, ale při tom ještě vždycky dobrý a zvýšilo by spotřebu, tak že celkový výnos daně nebyl by ohrožen Posl. Lemisch opskuje ve způsobě resoluce svůj návrh, aby vláda podala během jednání o roz- počtu předlohu, dle niž polovice obnosu, jenž vyplyne zrušením cukerních prémií, má býti přikázána fmnan- cím zemským, zbytek obcím za obstarávání agendy v oboru přenesné působnosti.
Posl Sehnal
20 article
Posl. dr. Ellenbogen navrhuje, aby císařská nařízení ze dne 7. července a 20. července 1899 ne- brala se na vědomí. Pro případ, že tento návrh pro- padne, ať odst. 11. § 6. zní: Daň ze spotřeby cukru sníží se o 12 K na 1000 q. Pro případ, že by tento návrh propadl, navrhuje, že odst. 11. § 6. má zníti Spotřební daň cukerní sníží se v r. 1903 o 6 K na 100 kg a v následujících třech letech o další 2k na 100 kg. Eilenbogenovy návrhy propadly, načež navrho- vatel ohlásil je jako minoritní návrh. § 6 přijat beze změny Hlasování o resolucích odročeno na odpoledne. aby byly stejně formulovány Potom rokovalo se o § 7. stran berní svobody cukru ke krmení zvířat a k jinému použilí. Vládní zástupce min. rada Bernatzky odpo- věděl na Lecherův dotaz, že brusselská smlouva ne- platí pro škrobový cukr a berní svoboda dle tohoto článku sluší nejen burákovému, ale také škrobovému cukru. Příslušná průvodní pravidla vydá minister stvo finaucí několik neděl po prohtášení zákona.
Posl doktor Ellenbogen Eilenbogenův Bernatzek Lecherův kg
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Slovanské překlady. Na slovanské nivě literární vypučelo ně- kolik květů, jež dávají tušiti, že vzájemnost slo vanská nespí a že jsou na velikém omylu, kdo solidaritu Slovanů rádi by prohlásili za pouhý prázdný zvuk a překonané stanovisko. Pravda. doba je obtižná, hamižný shon a ruch její nen zrovna přízniv jako prostředí pro ideálné horo- vání našich buditelů, každého čeká tolik naleha vých potřeb a neodkladných úkolů, že ve všed- ním tom víru sotva dechu popadá. Natož ještě unášeti se mátohami, jež pouze snad několika blouznivcům v jejich rozpálené fantasii jeví se v obrovských, markantních rysech, ale pro vět- šinu zůstávají mlhavými vidinami, vábícími snad na čas pozornost, aby v nejbližším okamžiku rozplynuly se opět v niveč. Vznešená idea Kollá rova zatemněna celým přívalem nových, více méně praktických hesel a moený plápol, jí vy- volaný, již již jakoby pohasínal. Jen tu a tam háral plamének, živený často s nevšední péčí. obětmi sebezapírání, ale i živou, utajenou nadějí že převratná doba odvane těžké ovzduší a že jasněji zazáři opět slunce ideálné pravdy a znova probuzené národní uvědomění slovanské při- hlásí se k velikému odkazu.
Slovan
22 article
Mnohé známky již neklamně nasvědčuji tomu, že toužená doba se bliží a že stojíme n prahu nového slovanského obrození. Jednou nejsympatičtějších těchto známek jsou slovanské překlady, vyskytující se stále hustěji na knih- kupeckém tržišti. Neběží tu ani tak o překlady české. Při naší snad bezpříkladné pozornost k literaturám cizím, nemohly nám ovšem ujít ani význačná díla jinoslovanská, tím méně, že tu spolupůsobil, namítni si, kdo co chceš, roz- hodný cit pokrevného i duševního příbuzenství. Tane mi dnes na mysli řada význačných, cen- ných překladů jinoslovanských, při nichž ani literatura naše nevyšla na prázdno. Slovanští průkopníci často slýchávali výtkuo „Dejte pokoj, co pořád chcete, staráme se o celý svět slovanský, všechna veledíla jinoslovanská známe, jména jejich autorů, od Puškina a Mi- ckiewicze do Prešerna a Preradoviče mámev malíčku, ale o naši literaturu nikdo ani nezavadí! To je mi čistá vzájemnost!“ Stereotypní výčitka
Puškin Preradovič Prešerno
23 article
tato, s egoistického, úzce národního stanoviska zcela oprávněná, dnes již z větší části pozbývá své platnosti. Netřeba poukazovati ani na množ- ství drobnějších překladů z naší literafury, jež neustále vyskytují se v časopisech jihoslovan- ských a polských a které nesnadno již úplně re- gistrovati, ale srbské a ruské překlady knih Holečkových, polské překlady básnických knih Vrchlického a Zeyera, ruský překlad knihy Raisovy, „Kříž u potoka“ Karoliny Světlé a naší nezapomenutelně, populárni „Babičky“, polské a ruské překlady z Ji- ráska — to vše jest neklamným dokladem po- sledních let, že zájem o naši literaturu rostea stoupá. Proto nicméně mile překvapilo, když jed- noho krásného dne ocitly se na psacím stole dvě úhledné knížky se známými tvářemi sympati- ckých našich básníků — Jana Nerudya Josefa Sládka, vyhlížejících přátelskyz bledé půdy obálek, potištěných trochu těžkopád- ným polským pravopisem. „Piešni kosmiczne i inne“ čtete na první, a na druhé „Úrywki poety- ezne“ a již se pídíte po překladateli... „Z cze- skiego tlómaczyl Konrad Zaleski.“ Ku pracovníkům česko-polské shody literární hlásí se tu nová síla, jejíž podněty jsou právě tak hluboké a upřímné, jako ideální snahy zesnulého nadšeného přítele našeho Bronislava Gra- bowského. Svědčí o tom aspoň jeho upřímný list, jímž provází zásilku a z něhož se dočítáme, že podobné sbírky překladů z „Adolfa Czernego, Adolfa Heyduka, Ant. Klaszterskýlego, Fr. Ta- borský'ego a Jarosl. Vrchlický'ogo“ předložil již censuře a že má ,nadzieje, wydač je w poczatku roku“, kdežto sbírky z „E. Krasnohorskiej, Sw.
Holečkův Vrchlický Zeyer Raisův Karolina Světlá Nerudya Sládek Zaleski Gr Czernego Heyduk Antonín E Krasnohorskiej Sw Francie
24 article
Czecha, Kuczery, Kvapila, Svobody, Mužyka, M. A. Szymaczka i inných“ podobně má uchy- stány, neboť hodla poříditi celou anthologii če- ských překladů, aby podal polské veřejnosti aspoň malou, jak skromně poznamenává, ukázku celkové tvorby české! „Bojím se jen, že skrovná zásoba sil nestačí na tento úkol! V práci však neustanu, těše se nadějí, že činím počátek a že někdo jiný snad bude podnícen a vykoná úkol lépe než já.“ To jsou vlastní slova vzácného přítele našeho, jenž vedle svého úřadního po- volání — jest notářem v Lubelském Tomaszow v ruském Polsku — podjal se úkolu zajisté ne- snadného a obsáhlého, začež tím více jsme mu zavázáni plným uznáním a vděkem. Bůh nám
Czech Kuczera Kvapil Svoboda Mužyk Szymaczek Polsko
25 article
zachovej na dlouho tohoto šlechetného při znivce a dopřej dlouho tlouci jeho nadšenému slovanskému srdcii Obě sbírky překladů p. Zaleského vydal. známá nakladatelská varšavská firma Gebethner a Wolffa. O autoru „Kosmických písní“ v krát kém nástinu životopisném překladatel praví, že „z wybitna samodzielnošcia opiewa Wszech- šwiat, odslaniajac nam talent refleksyjny, filozo- ficzny“ a že „prostota formy nie ujmuje nie glebokošcí jego pogladow“. Právě tato hloubk myšlénky a prostota formy působí při překladu z příbuzného jazyka často nepřekonatelné pře- kážky. Pan Zaleski obtížné úlohy zhostil se zna- menitě. Posuďte sami hned z prvního čísla: »Wáród jasnej letniej nocy Nabiera duch twój mocy. Gdy w dzien ból serce šciska W noc gwiazda szeze cia blyska Ten ksiežyc *) srebrno bialy To ojciec o nas dbaly Rozlewa šwiatho w darze Po catym tym obszarze. Te gwiazdy wokót jasne To sziatki jego wlasne Srebrnymi, zda sie, glosy Na lepuze dzwonis losy.«
Zaleský Wolff Zaleski Gebethner
26 article
Anebo známá charakteristika planet z čísla jedenáclého: »Uran i Neptun, dwójka ta. To stare juž ciemiegi, Ponoé nie wiecej od nich wart Saturn ze swemi pregi Jowisz toc takže zwiedky grzyb, A zólty jak cytryna Zimne ma rece, ciežki chůd, Twarz marszczyé sie poczyna Przemarzly to do szpiku gnat. Wstret wokól tylko budzi. Gdy rzeško naprzód idziem v tan, On chtodem krew nam studzi. Mars — no, ten jeszcze mógl by ujsc, Lecz twarz ma cos czerwons. Nic w tem dziwnego — žolnierz — wrszak Každy z nich pije pono. Ziemia — kobietka — w to mi graj! — W praci sle czerstwo chowa, Kwiaty nam niesie, niesie piešni, Jak rybka zwinna, zdrowa . . .« Mohli bychom citovati číslo za číslema čtenář, znající jen poněkud polský pravopis, pře- »Kuěžice poetický výraz polský pro měsí (luna) svédčil by se, jak prostě a při tom vystižně tlumoči p. Zaleski svérázné verše Nerudovy, co je zřejmým důkazem, že vedle své mateřštiny jest plně mocen i jazyka našeho. Ze slok J Sládka, o němž poznamenává, že „umie wy- krzesač iskre zapalu, rozniecič plomieň meskiej odwagi“, jest to ještě patrnější. Bereme jen je dinou ukázku z knihy
Uran Neptun Zaleski Nerudův J Sládek Mars Saturn W prac
27 article
»Pien slowianskiej lipy Liczne ma konary Dzieciom jednej Matki Drogi piení ten stary Chod nie jedna galné Zda sie, nadlamana Mocno stni nasza Lipa ukochana. Niech tam burza wyje, Niech grom huczy wszedzie Rosnyd nie przestanie Staé przez wieki bedzie Dumni my z tej lipy Przed calutkim swiatem Silna ona, wielka. Obsypana kwiatem. Není lichou poklonou, že oba překlady jsou rovněž milým a cenným květem naší slovansko lipy, vykvetlým na polské haluzi, právě tak jak nedávno vydaný úplný překlad Puškino v „Oněgina“ z péra L. Belmon ta. Novým úplným překladem „Oněgina“ pol ská literatura splácí svůj dluh literatuře ruské Práce byla zde nanejvýš obtížná a podjímali se jí Sikorski, Budziňski, Bartoszewicz, Gomu- licki, Plug... Blysknavé kapriciósní verše Pu škinovy, přeletujíeí s předmětu na předmět, ta jící již dle slov Mickiewiczových časem komedii časem tragedii a slučující téměř nepozorovatelno těn ódy a šleh epigramu s volným tokem epopeje působily překladatelům polským potiže tak silné že nikdo z ních neodvažoval se překládati po vodním rozměrem. Teprve L. Belmontovi, ovlá- dajícímu dokonale oba jazyky, podařilo se vy- stihnouti celkový tón básně a zachovati při tom rozměr originálu. Veledílo Puškinovo jest u nás tak populárni, že snad malý citát neuškodí. Uvá díme známý počátek rozmluvy Oněgina s T tánou: »Gdybym chcial wejáč w hymenu sieci. W domowem, ciasnem kole žvo. Gdyby mi mežem, ojcem dzieci Przviemny los nakazaž bvé.
Chod Niy Oněgin L Belmon Sikorský Budziňski Bartoszewicz Pu Mickiewiczův L Belmonte Puškinův Goma W domow
28 article
Gdybym na moment chod jedyny. Zalesknit sercem do rodziny Nie szukatbym, by spelnié sny Innej dziewicy, nižli Ty Bez madrygalów mówisc wstretnych Gdyby ten cel mi wskaza! Bo Ciebie bym jedna obrač mog! Na towarzyszký dni mych smelných Przed toba — bym kolano zgiat I szczescia — ile možna — wzial. Forma Puškinovy básně není nahodilá, po skytla básníkovi možnost onoho pružného, tě- kavě svižného stylu, jejž překladatel může vy- stihnouti plně zase jen tehdy, tlumočí-li celou báseň veršem originálu. Stejně význačným činem na poli slovansk vzájemnosti literární jest úplný a přesný ruský překlad básní Prešernových, pořízen obratným pérem F. Korše. Úhledné, objemné knize, obsahující na půltřetihosta stránek, přede psána jest věcně psaná předmluva, z níž ruský čtenář hravě seznámí se s poměry Slovinců vů- bec a s významem Prešernovým zvláště. Přelistu- jete knihu s neobyčejnou zálibou a přesvědčíte se znova a znova na každičké stránce, s jakou pietou překladatel podnikl svůj úkol a kterak splnil jej do nejmenších podrobností. Nescházejí ani ostře polemické epigramy, jako onen, věno- vaný Vodnikovi: „Mox o COD a 6uan Oxorno nha, oxorau Hua,
Ciebie Puškinův Prešernový Slovinec Prešernův Hu
29 article
anebo Kopitarovi: „Tooy e CE Ye, ce noopa caonie cer nopor neysrh.az. A ke všemu hojnost poznámek a výkladů, onoho cenného historicko-literárního materiálu bez něhož mnohý sebe plynněji přeložený verš zůstal by vzdálenějšímu čtenáři nesrozumitel- ným. Slovem, kniha páně Koršova podává ne- ztenčeně gelý poklad poesie Prešernovy a sou časně i klíč k vystižení literárních poměrů slovin ských. Požehnaná kniha, jaké bychom si o srdce přáli v ruské literatuře i vzhledem na do- mácí naši literaturu básnickou. Taková kniha mluví více, než nesčetné sloupce časopiseckých statí a přehledů, z nichž z pravidla sotva ně- které jméno utkví hlouběji v paměti. Ostatně zdá se, kyne nám toužený pro- středník, jenž jest schopen, přesaditi nejeden náš poetický plod na Parnas ruský. Jest to p N. Novič, šťastný překladatel legendy o sv. Zítě Vrchlického. Zmínili jsme se o pře-
Kopitar Koršův Prešernov N Novič svatý . Zít Vrchlický Parnas Tooy e CE y