2
masthead
V Praze, ve středu dne 28. ledna 1903.
Praha
4
article
Na rannt a odpol. Itata
předplácí set
v Praze v aáministre
něs
Praha
5
article
. . Ep
. . Ep
sa čtvrt jet
s drojí denáškou
n r. . 7 k
ve slielkách: a K non
sa mětžo rosíon:
na měsío
n.: . ke
s drojí zteilkou
ta . . . K e
na měeí
6
article
Z politiky světové.
Z politiky světové.
Všechnu veřejnost evropskou poutají te
chvíle z politiky světové hlavně dvě věci: předně
obnovená stavba průplavu panamské-
ho, a za druhé vzrůstající řevnivost mez
Anglií a Německe m.
Stavba průplavu panamského z valné část
pozbyla prvotního významu svého finančního.
obchodního, národohospodářského, a přibrala na
sebe tolik barvy politické, že onen před
ní ustupuje. Zcela dle hesla, vydaného státníky.
jejichžto radou a rozhodujícím vlivem se říd-
všechno jednání Spojených státův severoame-
rických: Amerika jen Američanům! Toto heslo
provádí se na celém prostranství Ameriky se-
verní teprve po několik let; ale všechna Evropa
už pociťuje účinkův jeho v průmyslu a obchodě,
až ji z toho pojímá ouzkost stran budoucnosti
hmotných prospěchův vlastních. Hlavně národ
německý v novém císařství vidí budoucnost svého
blahobytu hmotného, v zemědělství, v průmyslu
a v obchodě nynější národohospodářskou poli-
tikou Spojených státův severoamerických ohro-
ženu tou měrou, že poslanec sněmu pruského,
hr. Moltke, těchto dnův uznal za nezbytno, aby
uchlácholil jeho strach. Vydalť studii o politice
a národním hospodářství Severní Ameriky a
pokouší se o provedení důkazu, že hospodářské
a politické samostatnosti Evropy posud nehrozí
konec, poněvadž Američané tvrdí, že nás už
skorem spolkli.
Hr. Moltke upravil si výklad svůj především
proto, aby dokázal Němcům, že musejí dát prů-
plavní a námořní politice císaře Viléma tolik mil-
lionů marek, kolik na nich požaduje: nieméně
vším právem vyznačuje, že jest potřebí, aby ne-
toliko Německo, ale celá Evropa se postavila
a obrnila proti záplavě amerického zboží vývoz-
ného, hrozící nám už od okamžení, co průmy-
slná výroba Spojených státův severoameriekých
značně vystoupila nad spotřebu domácí.
Američan
Moltke
Němec
Vilém
Anglie
spojený státův
Amerika
Evropa
severní Amerika
Hradec
Německo
Německe m
7
article
Severoamerické heslo: „Amerika jen Ame
ričanům!“ rychle nabylo porozumění a platnosti
i v Americe jižní. Jeví se v nynějším sporu Ve-
nezuely s Anglií a s Německem; a ještě patrněji
v obnově stavby průplavu panamského, pod-
niknuté Spojenými státy severoamerickými. Jde
o vyřízení otázky, jen odpočívající už po čtrnáce
let; otázky: může-li některý stát evropský na-
bývat v Americe i nyní ještě nové půdy, nové
moci, nových práv?
Jest významno, že tato otázka, důležitá i pr
Ameriku i pro Evropu, připjata jest právě k
jménu „Panama“. Toto jméno stalo se v Evropě
pokřikem na všechny kolosální podvody a zkra-
chované švindle, když [rancouzská společ-
nest pro zřísení průplavu panamského s ohrom-
ným, světovým skandálem pukla a dodělala.
Třeba si přípomenouti, že hr. Lesseps, strůjc
průplavu supzského, r. 1881 založil ve Franci
akciovou společnost pro prokopání úžiny pa-
namské, jež spojuje Ameriku severní s jižnía
dělí okeán Atlantský od Tichého. Společnost, se-
stoupivši se pod záštitou a domnělým dozorem
vlády francouzské, počala pracovati s kapitálem
600 míllionů frankův; však už r. 1886 shle-
dáno, že peníze jsou na dobro vydány a má-li se
pracovati dále, že třeba nových 600 millionův
frankův. Ty už se nesešly, ač náčelníci společ-
nosti i vládu nepřestávali vychvalovati výnosnost
akcií panamských, a v prosinci 1888 celý podnik
zkrachoval, zůstaviv papíry úplně bezcennév
rukou mlých lidí, uvedených tím zcela na mi-
zinu. Špatné hospodářství, neschopnost techni-
cká, sdružená se zjevnou krádeží, způsobily ža
lostný úpadek podniku, jenž jako průplav suez-
ský měl sloužiti hmotným prospěchům tří dílův
světa a sliboval svým vykonavatelům značné vý-
hody nejen peněžní, ale i politické.
Lesseps
Tichý
Amerika
Anglie
Německo
spojený stát
Evropa
Panama
8
article
Průplav panamský, kdyby byl býval pro
veden prací francouzskou a penězi francouz
skými, byl by zjednal Francii veliký užitek
mravní i hmotný. Nestalo se tak a svým krachem
na úžině panamské Francie byla hotova a od-
byta na celě pevnině američké. Nová společnost
franeouzská na další provozování a dokonán
podniku nesešla se a „Panama“ zůstala od roku
1888 těžkou přihanou Francie, úřadní jako ne-
úřadní, před celým světem.
Po čtrnácti létech Spojené státy severo
americké přistoupily ku provedení průplavu pa
namského, vyloučivše při tom účastenství Evropy
naprosto, čímž politieký ráz obnovy starého
podniku vstoupil do popředí. Podrobnosti smlou-
vy, již vláda Spojených státův severoamerických
jevíci se zde už jako náčelnice i Ameriky j ižní
uzavřela s Kolumbií, jsou úplně známy z te-
legramův, kteréž jsme přinesli ve dnech právě
minulých. Vedle toho byla uzavřena smlouva
mezi touž vládou severoamerickou a někdejší
panamskou společností francouzskou, jež jí po-
stoupila všechna práva svá v Kolumbii posu
platná.
Stavba průplavu panamského, jakožto pod-
niku severoamerického, rozpočtena jest na de
set let a za čtrnáct let po podepsání smlou
vy, jež nyní předložena jest senátu státův se
veroameriekých ke schválení, průplav panam-
ský má býti otevřen a odevzdán plavbě světové
Francie
Panama
spojený stát
Evropa
spojený státův
Amerika
Kolumbie
9
article
Než se tak stané, stará Evropa, z podnik
amerického nyní úplně vyloučená, asi bude je-
vištěm událostí, jichžto símě už nyní položen
jest a kličí. K těm v první řadě náleží vzrůsta-
jící řevnivost mezi Anglií a Německem, řevni-
vost, v niž ještě před rokem nikdo by nebyl vě-
řil. Tenkrát politika berlínská odmilla návštěvu
starého Krügra, jen aby se zalíbila Anglii. Všal
už za několik měsícův po tom projovu přátelstv
k Anglii eísař Vilém II. se zvláštním důrazem
veřejně pravil: „Naše budoucnost jes
na moři!“ Těmito slovy naznačil vznikajíeí
neshodu mezi Německom a Anglil, jež na moři
nechce dopustiti a uznati budoucnost žádného
státu pevniny evropské. Už tehdy počala tak
nedůvěřivost anglická k Německu, a stoupala
tou měrou, že po onehdejší řeči německého kan-
cléře Bülowa o poměru Německa k Anglii vět
šina neodvislého časopisectva anglického prohla
šuje, že jest už svrchovaně potřebí, aby vel-
mocenské postaveníNěmecka byl
rozbito, a že není vůbec přátí si ně-
jakého opětného smíření Anglie
s Německem.
Vilém II
Bülow
Evropa
Anglie
Německo
Německom
Anglit
10
article
V těchto dnech časopisectvo anglické úsi-
lovně pracuje, aby poštvalo národ anglický prot
Německu a přinutilo vládu anglickou ku poli-
tice zahraničné, vyjádřené heslem nikoliv: „Pry
od Německa!“ ale: „Vzhůru proti Německu!“
Listy německé, stojící ve službách pruských
napovídají také už dnes, že cesta korunního
prince německého do Petrohradu souvisí i s tím-
to napjetím anglo-německým a že
i v té otázce stalo se v residenci ruské důležité
déhodnutí, příznivé záměrům pruským. Zcela
přirozeno: ve sporu Německa s Anglií Rusko
vždy bude po boku Německa. Ale zcela nepři-
rozeno, kdyby bylo po boku jeho i tam, kde o
něho dostává rány do svého boku, jako na př
na poloostrově balkánském.
Další postup a rozvoj mezinárodní otázky
s jedné strany anglo-německé a s druhé rusko-
německé náleží k největším zajímavostem sou
časné politiky světové.
Německo
Petrohrad
Anglie
Rusko
11
article
„Kreuzschwestern“ ze Švýcar de
hradčanského „Ernestina“,
„Kreuzschwestern“ ze Švýcar de
hradčanského „Ernestina“,
Od let sedmdesátých působí na Hradčanech
velice záslužně a s velikým úspěchem za pod-
pory všech tříd obyvatelstva obou národností, z
subvencí státních a zemských i okresních huma-
nitní ústav »Ernestinum«, založený pop dem
geniálního paedagoga českého dra. K. Amer-
linga, pomocí vlasteneckých dam českých. Stá
platí na ústav ročně 4000 K, země 3000 K
7000 K pak česká spořitelna, mezi okresy pra
videlně přispívajícími sluší uvésti smíchovský
berounský, jílovský; přispěvky jiných dárců čin
8049 K, alimentace obnáší 37.040 K atd. Ústav
nachází se ve správě spolku paní »sv. Anny«.
který jej »založil a vydržuje«, jak dí titulní li t
výročních zpráv, ačkoli členské příspěvky spolku
toho obnášejí celkem jenom 7124 K, kterýžto
obnos nerepresentuje ani desetinu výdajů, uve
dených ve zprávě z r. 1901 v sumě 98.222 k
Výbor spolku paní »sv. Anny« jest svrchovanou
neodvolatelnou stanicí jeho správy a skládá se
téměř výhradně ze šlechtických dam pražských,
tak že nynější jeho předsedkyní je hr. Zdeňk
Schönbornová-Sternbergová, její zástupkyní a zá
roveň rozhodujícím členem výboru hr. Marie
Waldsteinová-Schwarzenbergová, mezí ostatními
členy výboru čteme pak jmena kn. Auespergovy
Waldsteinové, Černínové, Coudenhovové, Hart
mannové, kn. Schwarzenbergové atd., z dam ob
čanských je tu jedině sl. Brádkova, pl. Zdeňka
Ernestin
Anna
Waldsteinová
Schwarzenbergová
Auespergův Waldstein
Černín
Coudenhove
Hart
Schwarzenberg
Brádkův
Zdeňka
Švýcary jít hradčanský
Hradčany
Zdeňk Schönbornová
Sternbergová
spolek paní » svatý
12
article
Kheilová, pí. Payerová- Nackova. Revidujícím
výborem jest pan dr. E. Eiseli, advokát a in-
spektor c. k. ústavu šlechličen pan Josef Klöek
ner. Ředitelem ústavu jest pan Herfort, jemuž
podřizeno jest 18 osob učitelského, vychovatel
ského a opatrovnického personálu. Po celá leta
od založení »Ernestina« skládá se personál tento
výhradně z osob světských a jakým způsobem
vykonává svůj obětavý a sebezapření plný úko
křisení mdlé a slabé duše, ve 100 nešťastnícieh
obého pohlaví ve věku od 10—50 let, ošetřo-
vanců to »Ernestina«, o tom výmluvné svědectví
podávají výsledky dozoru příslušných úřadů a ne
obmezené uznání dam výboru
O obtižích, s nimiž povolání takové jes
spojeno, možno učiniti si poněti z výkazu du
ševních a télesných vad chovanců, z nichž pře
šedesát stíženo jest němocmni — močovými
řitními! Výrok jedné z hraběnek výboru, že je
nom bůh může odměniti tuto zásluhu, není z
jisté nijak přehnaný. Leč míní-li bůh odměno
vati, člověk někdy mění jeho úmysly a takse
stalo i v tomto případě. Počátkem prosince sdě
lily totiž dámy výboru, princezna Auerspergová
a hraběnka Waldsteinová veškerému personálu
Ernestina ohromující zprávu, že se výbor usnesl
dosavadní personál vyhostiti a nahraditi jej ně-
meckými sestrami sv. kříže ze Švýcar, jež
prý se zavázaly z ústavu v nejkratší době uči
niti »musteranstalt«. Pro učitelky, pěstounkya
opatrovnice a opatrovníky, zaměstnané v ústavu
namnoze 4, 6, 8, 10 až 12 let znamená
tento vyhazov na dlažbu zničení existence, a
proto podal všechen personál od ředitele až po
pradleny společnou žádost k výboru »Sv. Anny
žádost znění opravdu úpěnlivého, aby bylo ot
pojatého úmyslu upuštěno. Na žádost tuto, česky
Kheilová
Payerová
Nackův
doktor
Klöek
Herfort
Ernestin
Waldsteinová
svatý . kříž
Anna
Švýcary
13
article
sepsanou, dostalo se od předsední spolku hr
Schönbornové »čeledi Ernestina« (» Hausstand den
Erneslinums«) žalostného vyřízení, že výbor se
usnesl ke správě ústavu povolati jeptišky, že
usnesení toto jest neodvolatelné, k čemuž při
pojena trpká úlěcha, že dosavadní personál ne
bude vyhozen hned, nýbrž až kolem září
října t. r. a že mu to bude »ganz gewiss«za
včas sděleno. Ejhle, skutek křesťanské nelásky
a bezohlednosti, jakým by zůstal i kdyby slavný
výbor měl k němu právo! Toho však nemá
Jest možno sice, že stanovy »Sv. Anny« dopou
štějí, aby urozené dámy, kteréž zajisté přiklá
dají si za zásluhu skutky milosrdenství, vyko
návané vlastně personálem »Ernestina«, zničily
méně než skromnou existenci, jakou personá
tento jedině za odměnu béře, ale potom náleži
zemi, státu, korporacím a ostatní veřejnosti, hra
dleím více než 90 procent nákladu »Ernestina-
nějaké také slovo. A to tím splše, že zamýšlená
změna jest způsobilou ústav nejen poškodi
nýbrž i zničih. Z chovanců jest neméně než 8
z Čech rodilých i jest jich dojista většina Čechů
také vychovatelský a opatrovnický sbor jes
většinou český. Jest naprosto vyloučeno, že budo-
řád jeptišek »Kreuzschwestern«, ze Švýcar ob
jednaných, mocen českého jazyka vůbec, a jest
jisto, že »sestřičky« hraběnkami a kněžnam
Schönborn
Ernestin
Anna
Čecho
Švýcary
14
article
»Svaté Anny« tak oblibené ani za delší řadu let
to jest do nejdelší smrti tolik česky se nenauči
aby mohly se zdarem působití na slabo my
slné ošetřovance »Ernestina«. Avšak i kdyby
to byly Češky, zůstával by skutek zamýsleny
slavným výborem »Sv. Anny« stejnou b ez
ohledností ano nelidskostí, přede
vším jiným bezdůvodnou, neboť dosavadní
prospěch »Ernestina« nezavdal ani v nejmenším
příčiny k steskům. Nejednáť se v pravdě o nio
jiného leč o zklerikalisování ústavu
vydržovaného víc než z jedné čtvrtiny zemí
okresy, neboť na útraty země a auton o mníeh
úřadů vydržována jest převážná většina cho
vanců. Postarati se o zamezení usnesení sspolku
svaté Anny« jest přikazem lidskosti a- pečovat
o pozemstění »Ernestina« příkazem numno stil
Anna
Ernestin
svatá Anna
15
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 27. ledna. (C.-B)
Cukerní výbor pokračoval v podrobném jed
nání o novele k zákonu o cukerní dani. Jednalos
o článku 6.
Posl. Bärnreither dovozoval: Ministr financ
prohlásil, že nemůže se zříci 13 mill, které bud
ušelřeny zrušením prémií. Na druhé straně vysloven
všeobecné přání, by cukerní daň byla snížena, Bět
o to, najíti střední cestu. Pravděpodobným zlevněníu
cukru o 14—16 kor. na metr. centu lze očekával
jakési zvýšení spotřeby, tak že poznenáhla bud
možna změniti cukerní daň. Lze si ludíž mysliti tent
plán: Aby výnos cukerní daně, rozpočtený na r. 190
okrouhlým obnosem 86 mil. netto, byl rozpočtu n
ztenčeně zachován, buď daň, pokud konvence bude
v platnosti. kontingentována pevným obnosem. Každo-
rečního přírostku buď užito k ponenáhlému snížení
cukerní daně
Bude-li cukerní spotřeba se zmáhati ročně stál
o 45, dosavadní daň mohla by se snížiti během 5 l
s 38 na 30 K. Kdyby spotřeba zmáhala se ješti
víc, daň mohla by býti ovšem ještě snížena a mohl
by býti ustanovena jistá minimální hranice. Až by
se jí dosáhlo, kontingentování daně mohlo by přestat
a daň mohla by se zařaditi do rozpočtu opět plným
výnosem.
Rečník, obíraje se námilkami, které mohly bys
činiti proti tomuto plánu, praví, že případné nesnáze
se strany Uher jsou jen zdánlivé, neboť Uhry mohly
by vybírati jako dříve poplatek z prodeje. Dospívá
k závěrku, že stát ušetří při tomto plánu 13 millionů.
zajistí si celý rozpočtený výnos daně a zřekne se
jen naděje na přírostek, dokud nebude dosaženo mi-
Posl
Bärnreither
Běta
Rečník
Uher
Vídeň
všeobecný přání
17
article
nimální hranice pro snížení. Ušlý zisk státu mohl by
však být uhrazen mimo to tím, že rozkvětem prů-
myslových podníků potřebujících cukr a jínakými pří-
znivými účinky snížení cukerní daně na všeobecné
národní hospodářství výnos uaní by se zvýšil. Další
výhodou tohoto plánu bylo by konečně, že zatím by
zmizel Damoklův meč možného zrušení císařského
nařízení o zvýšení cukerní daně usnesením jednéz
obou sněmoven
Ministr ryt. Böhm-Bawerk praví naproti vý-
vodům posl. Bärnreithera, že obraz možného rozvoj
v oboru cukerní daně, který řečník podal, zdá se mu
naprosto sympatickým a prakticky možným. Sot-
hlasí úplně, že pro zvelebení tuzemské spotřeby cukru
může a musí se něco stáli a to zejmena ve dvou
směrech: Založením nového průmyslu, jenž zpracuje
cukr a zlevněním cukru pro konsumenty. Výhrada, již
musil činiti jako ministr financi, směřovala jen k tomu.
abychom se nedomáhali tohoto cíle způsobem, který
by musil míti v zápětí porušení rovnováhy ve stát-
ním rozpočtu, co by nebylo poplatníkům vítáno. Zdá
se mu, že cesta, již naznačil posl. Bärnreither, do-
pouští skutečně spojiti oba zájmy, a jest nejen pro-
spěšna financím, vyhýbajíc se hrozicímu porušení
rovnováhy v rozpoctu, nýbrž výhodnější také pro kon-
sumenty, poněvadž přirozený přírostek daně vyváží
nepochybně značně snížení daně, jehož zřeknou se v
prospěch rozpočtu na rok 1904. Prohlašuje tudíž, že
cesta, navržená posl. Bärnreitherem zdá se s výhradou
prozkoumání a projednání příslušných číslic úplně
schůdná a doufá, že i Uhry přidají se k takovému
upravení
Damoklův
Böhm
Bawerk
Bärnreither
Uhry
všeobecný národní hospodářství
18
article
Naproti návrhu posl. Ellenbogena ministr finaneí
opakuje, že snížiti berní sazbu v předložené osnově
zákona bylo by nemožné, nebot Uhry tuto předlohu již
beze změny schválily a tak by nastala nestejnost v
věci, s kterou má se nakládati dle pragmatických pra-
videl v obou polovinách říše dle stejných zásad, co
by vadilo císařskému schválení. Prosí proto výbo
důtklivě, by schválil čl. 6. beze změny. Svým prohlá-
šením k návrhu posl. Bärnreithera ministr dal arci
pevný základ, jehož býbor potřebuje, aby v této dů-
ležité a nesnadné otázce mohl zaujati přiměřené sta-
novisko v plné sněmovně,
Posl. svob. p. Morsey činí formální návrh, aby
návrhy posl. Bärnreithera a prohlášení ministra finane
byly ve společné dohodě obou redigovány jako zá-
vazná prohlášení vlády protokolovány a do zprávy
výboru zpravodajem do slora pojaty
Tento návrh se schvaluje.
Ellenbogen
Posl
Morse
Bärnreither
Uhry
19
article
Posl. Sehnal polemisuje s vývody ministra fi-
nanei. Vláda mchla se zříci přírostku konsumní dan
tím snáze, poněvadž odpadnou-li premie, bude míti
příjem o více než 13 mill. K ročně větší. Obrací se
proti námitkám posl. Bšrnreiihera, že z případné slevy
uvázne veliká čast u překupníků. Liberování vládou
udrží ceny cukru v rovnováze, jak dělo se to již dříve
kartelem. Ani v drobném obchodu není se co obě-
vali umělého zvýšení ceny, neboť výdělek malokupce
jest velmi malý. Přimlouvá se za snížení cukerní daně,
zejmena u lakových druhů cukrů, které vykazuji menší
rendement než 99. Takové snížení sjednalo by nezá-
možným lidem cukr levnější, ale při tom ještě vždycky
dobrý a zvýšilo by spotřebu, tak že celkový výnos
daně nebyl by ohrožen
Posl. Lemisch opskuje ve způsobě resoluce
svůj návrh, aby vláda podala během jednání o roz-
počtu předlohu, dle niž polovice obnosu, jenž vyplyne
zrušením cukerních prémií, má býti přikázána fmnan-
cím zemským, zbytek obcím za obstarávání agendy
v oboru přenesné působnosti.
Posl
Sehnal
20
article
Posl. dr. Ellenbogen navrhuje, aby císařská
nařízení ze dne 7. července a 20. července 1899 ne-
brala se na vědomí. Pro případ, že tento návrh pro-
padne, ať odst. 11. § 6. zní: Daň ze spotřeby cukru
sníží se o 12 K na 1000 q. Pro případ, že by tento
návrh propadl, navrhuje, že odst. 11. § 6. má zníti
Spotřební daň cukerní sníží se v r. 1903 o 6 K na
100 kg a v následujících třech letech o další 2k
na 100 kg.
Eilenbogenovy návrhy propadly, načež navrho-
vatel ohlásil je jako minoritní návrh.
§ 6 přijat beze změny
Hlasování o resolucích odročeno na odpoledne.
aby byly stejně formulovány
Potom rokovalo se o § 7. stran berní svobody
cukru ke krmení zvířat a k jinému použilí.
Vládní zástupce min. rada Bernatzky odpo-
věděl na Lecherův dotaz, že brusselská smlouva ne-
platí pro škrobový cukr a berní svoboda dle tohoto
článku sluší nejen burákovému, ale také škrobovému
cukru. Příslušná průvodní pravidla vydá minister
stvo finaucí několik neděl po prohtášení zákona.
Posl
doktor
Ellenbogen
Eilenbogenův
Bernatzek
Lecherův
kg
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Slovanské překlady.
Na slovanské nivě literární vypučelo ně-
kolik květů, jež dávají tušiti, že vzájemnost slo
vanská nespí a že jsou na velikém omylu, kdo
solidaritu Slovanů rádi by prohlásili za pouhý
prázdný zvuk a překonané stanovisko. Pravda.
doba je obtižná, hamižný shon a ruch její nen
zrovna přízniv jako prostředí pro ideálné horo-
vání našich buditelů, každého čeká tolik naleha
vých potřeb a neodkladných úkolů, že ve všed-
ním tom víru sotva dechu popadá. Natož ještě
unášeti se mátohami, jež pouze snad několika
blouznivcům v jejich rozpálené fantasii jeví se
v obrovských, markantních rysech, ale pro vět-
šinu zůstávají mlhavými vidinami, vábícími snad
na čas pozornost, aby v nejbližším okamžiku
rozplynuly se opět v niveč. Vznešená idea Kollá
rova zatemněna celým přívalem nových, více
méně praktických hesel a moený plápol, jí vy-
volaný, již již jakoby pohasínal. Jen tu a tam
háral plamének, živený často s nevšední péčí.
obětmi sebezapírání, ale i živou, utajenou nadějí
že převratná doba odvane těžké ovzduší a že
jasněji zazáři opět slunce ideálné pravdy a znova
probuzené národní uvědomění slovanské při-
hlásí se k velikému odkazu.
Slovan
22
article
Mnohé známky již neklamně nasvědčuji
tomu, že toužená doba se bliží a že stojíme n
prahu nového slovanského obrození. Jednou
nejsympatičtějších těchto známek jsou slovanské
překlady, vyskytující se stále hustěji na knih-
kupeckém tržišti. Neběží tu ani tak o překlady
české. Při naší snad bezpříkladné pozornost
k literaturám cizím, nemohly nám ovšem ujít
ani význačná díla jinoslovanská, tím méně, že
tu spolupůsobil, namítni si, kdo co chceš, roz-
hodný cit pokrevného i duševního příbuzenství.
Tane mi dnes na mysli řada význačných, cen-
ných překladů jinoslovanských, při nichž ani
literatura naše nevyšla na prázdno.
Slovanští průkopníci často slýchávali výtkuo
„Dejte pokoj, co pořád chcete, staráme se o celý
svět slovanský, všechna veledíla jinoslovanská
známe, jména jejich autorů, od Puškina a Mi-
ckiewicze do Prešerna a Preradoviče mámev
malíčku, ale o naši literaturu nikdo ani nezavadí!
To je mi čistá vzájemnost!“ Stereotypní výčitka
Puškin
Preradovič
Prešerno
23
article
tato, s egoistického, úzce národního stanoviska
zcela oprávněná, dnes již z větší části pozbývá
své platnosti. Netřeba poukazovati ani na množ-
ství drobnějších překladů z naší literafury, jež
neustále vyskytují se v časopisech jihoslovan-
ských a polských a které nesnadno již úplně re-
gistrovati, ale srbské a ruské překlady knih
Holečkových, polské překlady básnických
knih Vrchlického a Zeyera, ruský překlad
knihy Raisovy, „Kříž u potoka“ Karoliny
Světlé a naší nezapomenutelně, populárni
„Babičky“, polské a ruské překlady z Ji-
ráska — to vše jest neklamným dokladem po-
sledních let, že zájem o naši literaturu rostea
stoupá.
Proto nicméně mile překvapilo, když jed-
noho krásného dne ocitly se na psacím stole dvě
úhledné knížky se známými tvářemi sympati-
ckých našich básníků — Jana Nerudya
Josefa Sládka, vyhlížejících přátelskyz
bledé půdy obálek, potištěných trochu těžkopád-
ným polským pravopisem. „Piešni kosmiczne
i inne“ čtete na první, a na druhé „Úrywki poety-
ezne“ a již se pídíte po překladateli... „Z cze-
skiego tlómaczyl Konrad Zaleski.“ Ku
pracovníkům česko-polské shody literární hlásí
se tu nová síla, jejíž podněty jsou právě tak
hluboké a upřímné, jako ideální snahy zesnulého
nadšeného přítele našeho Bronislava Gra-
bowského. Svědčí o tom aspoň jeho upřímný
list, jímž provází zásilku a z něhož se dočítáme,
že podobné sbírky překladů z „Adolfa Czernego,
Adolfa Heyduka, Ant. Klaszterskýlego, Fr. Ta-
borský'ego a Jarosl. Vrchlický'ogo“ předložil již
censuře a že má ,nadzieje, wydač je w poczatku
roku“, kdežto sbírky z „E. Krasnohorskiej, Sw.
Holečkův
Vrchlický
Zeyer
Raisův
Karolina Světlá
Nerudya
Sládek
Zaleski
Gr
Czernego
Heyduk
Antonín
E Krasnohorskiej
Sw
Francie
24
article
Czecha, Kuczery, Kvapila, Svobody, Mužyka,
M. A. Szymaczka i inných“ podobně má uchy-
stány, neboť hodla poříditi celou anthologii če-
ských překladů, aby podal polské veřejnosti
aspoň malou, jak skromně poznamenává, ukázku
celkové tvorby české! „Bojím se jen, že skrovná
zásoba sil nestačí na tento úkol! V práci však
neustanu, těše se nadějí, že činím počátek a že
někdo jiný snad bude podnícen a vykoná úkol
lépe než já.“ To jsou vlastní slova vzácného
přítele našeho, jenž vedle svého úřadního po-
volání — jest notářem v Lubelském Tomaszow
v ruském Polsku — podjal se úkolu zajisté ne-
snadného a obsáhlého, začež tím více jsme mu
zavázáni plným uznáním a vděkem. Bůh nám
Czech
Kuczera
Kvapil
Svoboda
Mužyk
Szymaczek
Polsko
25
article
zachovej na dlouho tohoto šlechetného při
znivce a dopřej dlouho tlouci jeho nadšenému
slovanskému srdcii
Obě sbírky překladů p. Zaleského vydal.
známá nakladatelská varšavská firma Gebethner
a Wolffa. O autoru „Kosmických písní“ v krát
kém nástinu životopisném překladatel praví, že
„z wybitna samodzielnošcia opiewa Wszech-
šwiat, odslaniajac nam talent refleksyjny, filozo-
ficzny“ a že „prostota formy nie ujmuje nie
glebokošcí jego pogladow“. Právě tato hloubk
myšlénky a prostota formy působí při překladu
z příbuzného jazyka často nepřekonatelné pře-
kážky. Pan Zaleski obtížné úlohy zhostil se zna-
menitě. Posuďte sami hned z prvního čísla:
»Wáród jasnej letniej nocy
Nabiera duch twój mocy.
Gdy w dzien ból serce šciska
W noc gwiazda szeze cia blyska
Ten ksiežyc *) srebrno bialy
To ojciec o nas dbaly
Rozlewa šwiatho w darze
Po catym tym obszarze.
Te gwiazdy wokót jasne
To sziatki jego wlasne
Srebrnymi, zda sie, glosy
Na lepuze dzwonis losy.«
Zaleský
Wolff
Zaleski
Gebethner
26
article
Anebo známá charakteristika planet z čísla
jedenáclého:
»Uran i Neptun, dwójka ta.
To stare juž ciemiegi,
Ponoé nie wiecej od nich wart
Saturn ze swemi pregi
Jowisz toc takže zwiedky grzyb,
A zólty jak cytryna
Zimne ma rece, ciežki chůd,
Twarz marszczyé sie poczyna
Przemarzly to do szpiku gnat.
Wstret wokól tylko budzi.
Gdy rzeško naprzód idziem v tan,
On chtodem krew nam studzi.
Mars — no, ten jeszcze mógl by ujsc,
Lecz twarz ma cos czerwons.
Nic w tem dziwnego — žolnierz — wrszak
Každy z nich pije pono.
Ziemia — kobietka — w to mi graj! —
W praci sle czerstwo chowa,
Kwiaty nam niesie, niesie piešni,
Jak rybka zwinna, zdrowa . . .«
Mohli bychom citovati číslo za číslema
čtenář, znající jen poněkud polský pravopis, pře-
»Kuěžice poetický výraz polský pro měsí
(luna)
svédčil by se, jak prostě a při tom vystižně
tlumoči p. Zaleski svérázné verše Nerudovy, co
je zřejmým důkazem, že vedle své mateřštiny
jest plně mocen i jazyka našeho. Ze slok J
Sládka, o němž poznamenává, že „umie wy-
krzesač iskre zapalu, rozniecič plomieň meskiej
odwagi“, jest to ještě patrnější. Bereme jen je
dinou ukázku z knihy
Uran
Neptun
Zaleski
Nerudův
J Sládek
Mars
Saturn
W prac
27
article
»Pien slowianskiej lipy
Liczne ma konary
Dzieciom jednej Matki
Drogi piení ten stary
Chod nie jedna galné
Zda sie, nadlamana
Mocno stni nasza
Lipa ukochana.
Niech tam burza wyje,
Niech grom huczy wszedzie
Rosnyd nie przestanie
Staé przez wieki bedzie
Dumni my z tej lipy
Przed calutkim swiatem
Silna ona, wielka.
Obsypana kwiatem.
Není lichou poklonou, že oba překlady jsou
rovněž milým a cenným květem naší slovansko
lipy, vykvetlým na polské haluzi, právě tak jak
nedávno vydaný úplný překlad Puškino v
„Oněgina“ z péra L. Belmon ta.
Novým úplným překladem „Oněgina“ pol
ská literatura splácí svůj dluh literatuře ruské
Práce byla zde nanejvýš obtížná a podjímali se
jí Sikorski, Budziňski, Bartoszewicz, Gomu-
licki, Plug... Blysknavé kapriciósní verše Pu
škinovy, přeletujíeí s předmětu na předmět, ta
jící již dle slov Mickiewiczových časem komedii
časem tragedii a slučující téměř nepozorovatelno
těn ódy a šleh epigramu s volným tokem epopeje
působily překladatelům polským potiže tak silné
že nikdo z ních neodvažoval se překládati po
vodním rozměrem. Teprve L. Belmontovi, ovlá-
dajícímu dokonale oba jazyky, podařilo se vy-
stihnouti celkový tón básně a zachovati při tom
rozměr originálu. Veledílo Puškinovo jest u nás
tak populárni, že snad malý citát neuškodí. Uvá
díme známý počátek rozmluvy Oněgina s T
tánou:
»Gdybym chcial wejáč w hymenu sieci.
W domowem, ciasnem kole žvo.
Gdyby mi mežem, ojcem dzieci
Przviemny los nakazaž bvé.
Chod
Niy
Oněgin
L Belmon
Sikorský
Budziňski
Bartoszewicz
Pu
Mickiewiczův
L Belmonte
Puškinův
Goma
W domow
28
article
Gdybym na moment chod jedyny.
Zalesknit sercem do rodziny
Nie szukatbym, by spelnié sny
Innej dziewicy, nižli Ty
Bez madrygalów mówisc wstretnych
Gdyby ten cel mi wskaza! Bo
Ciebie bym jedna obrač mog!
Na towarzyszký dni mych smelných
Przed toba — bym kolano zgiat
I szczescia — ile možna — wzial.
Forma Puškinovy básně není nahodilá, po
skytla básníkovi možnost onoho pružného, tě-
kavě svižného stylu, jejž překladatel může vy-
stihnouti plně zase jen tehdy, tlumočí-li celou
báseň veršem originálu.
Stejně význačným činem na poli slovansk
vzájemnosti literární jest úplný a přesný ruský
překlad básní Prešernových, pořízen
obratným pérem F. Korše. Úhledné, objemné
knize, obsahující na půltřetihosta stránek, přede
psána jest věcně psaná předmluva, z níž ruský
čtenář hravě seznámí se s poměry Slovinců vů-
bec a s významem Prešernovým zvláště. Přelistu-
jete knihu s neobyčejnou zálibou a přesvědčíte
se znova a znova na každičké stránce, s jakou
pietou překladatel podnikl svůj úkol a kterak
splnil jej do nejmenších podrobností. Nescházejí
ani ostře polemické epigramy, jako onen, věno-
vaný Vodnikovi:
„Mox o COD a 6uan
Oxorno nha, oxorau Hua,
Ciebie
Puškinův
Prešernový
Slovinec
Prešernův
Hu
29
article
anebo Kopitarovi:
„Tooy e CE Ye, ce noopa
caonie cer nopor neysrh.az.
A ke všemu hojnost poznámek a výkladů,
onoho cenného historicko-literárního materiálu
bez něhož mnohý sebe plynněji přeložený verš
zůstal by vzdálenějšímu čtenáři nesrozumitel-
ným. Slovem, kniha páně Koršova podává ne-
ztenčeně gelý poklad poesie Prešernovy a sou
časně i klíč k vystižení literárních poměrů slovin
ských. Požehnaná kniha, jaké bychom si o
srdce přáli v ruské literatuře i vzhledem na do-
mácí naši literaturu básnickou. Taková kniha
mluví více, než nesčetné sloupce časopiseckých
statí a přehledů, z nichž z pravidla sotva ně-
které jméno utkví hlouběji v paměti.
Ostatně zdá se, kyne nám toužený pro-
středník, jenž jest schopen, přesaditi nejeden
náš poetický plod na Parnas ruský. Jest to p
N. Novič, šťastný překladatel legendy o sv.
Zítě Vrchlického. Zmínili jsme se o pře-
Kopitar
Koršův
Prešernov
N Novič
svatý . Zít
Vrchlický
Parnas
Tooy e CE y