Ročník XXXVII.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Strana

za laskavé vyrovnání veškerých nedoplatků za starý ročník, jakož i o obnovení předplatného na ročník nový; k účeli tomu připojujeme složní lístky. Oni P. T. páni předplatitelé, kteří si na kuponku napíší o premii, obdrží kalendář pro ok 1912 zdarma franko. Drobnosti hospodářské Příčina léčivosti podmáslí. Vědátoři připisují známý léčivý účinek podmáslí lecithinu. 1 1 mléka kravího obsahuje 0.53—1.025 g, mateřského 0.5—1.78 g lecithinu. Podmáslí má této látky as 2kráte více než původní mléko. Z toho vysvítá: podmáslí ze smetany kyselé syrové i pasteuri- sované obsahuje nejméně tolik lecithinu jako mléko mateřské, a proto má tak příznivý vliv na výživu, hlavně v době vzrůstu a rekonvales- cence. Podmáslí, dnes skorem bezcenné, dalo by se dobře zpeněžiti jako léčivo, k čemuž lépe by se doporučovalo, než různě vychvalované sí- licí prostředky. Vliv hloubky orby na půdní bakterie a jejich činnost. Při bakteriologickém roz- boru hlinité a písčité půdy, orané na 5 až 30 cm bylo zjištěno: Hloubka orby od 18 až 25 cm zvyšuje počet bakterií půdních, jak v půdě hlinité, tak i v písčité. Hloubka orby zvýšuje činnost bakterií; více čpavku bylo vytvořeno. Hloubka orby zmenšuje denitrifikaci — redukci nitrátů ve volný dusík. Zvýšenou teplotou půdy zvyšuje se účinnost bakterií. Nadbytek vláhy v půdě snižuje počet bakteríí i jejich působnost.

Největší počet bakterií nalezen v hloubce 10—15 cm ve směru nahoru i dolu od této vrstvy počet bakterií klesal. Dle různého stavu půdy také různé době ve množství přehojném. Život bakterií a jich účinnost zdá se, že klesá i stoupá s větší neb menší pravidelností. Tyto periody maxima i minima účinnosti nejsou závislé ani na vláze, ani teplotě. Zdá se, že způsobeny jsou přítomností zplodin životních činností bakterií samých. Množení vinné révy očkem. Tento způ- sob jest dosti znám, hlavně při kultuře rév připravovaných k rychlení. Nejjed- nodušeji a nejlevněji děje se tak následovně: Koncem listopadu seříznou se kolénka révo- vého prutu (jednoletého) po jednom očku. Kolénka se rozpůlí a půlky, s očkem navrch, položí se několik cm od sebe do truhlíčku s pískovou zemí. Po zakropení postaví se do teplejšího sklepa přes celou zimu. V březnu přenesou se truhlíčky do teplého pařiště, které se na několik dní úplně uzavře. Po několika týdnech raší očka; před vytvořením silnějších kořínků vysazují se jednotivě do ma- lých hrnéčků, jež se opět zapustí do teplé země pařiště. Po zakořenění a vzrůstu výhonků počne se vzduchovati. V polovině května přesadí se révy do větších hrncův i udržují se ještě krátký čas pod sklem. Později se okna úplně sejmou, aby rostlinky se otužily. Do podzimu, jsou-li přihno- jovány, vzrostou do délky 1 m, zvláště byly-li několikráte přesazovány vždy do větších hrncův.

Drobnosti národohospodářské

Zalesnění země. Dle přehledu, který dr. Gier- got v časopisu pařížské zeměvědné společnosti uveřejnil, jest na celé zemi lesy pokryto 1518 millionů ha, či skoro celá 1/4 souše. V čele les- ných států stojí Kanada, kdež lesy pokryto 323 millionů ha půdy, tedy větší plocha než lesy celé Evropy zaujímají, kdež lesy všech států dohromady zaujímají 303 1/2 millionů ha, tedy plnou třetinu celého jejího povrchu, z toho s/4 v samotném evropském Rusku a v Skandinavii. Nej- lesnější zemí evropskou je Bosna a Finsko, kdež celou polovinu povrchu pokrývají hvozdy. Rusko Pumpy, vodovody, samoč. napajedla nejlépe se zárukou a nejlevněji staví V. Jaroš, Kralupy 499. má skoro 210 millionů ha lesů, za ním sleduje Skandinavie, kdež zabírají lesy přes 20,000.000 ha a pak přichází na řadu Německo se 14,700.000 ha půdy lesní. Čítáme-li Rak.-Uhersko dohromady, pak má naše říše 16 mil. ha lesa, tedy více než Německo. Francie má pouze 93/4 mil. ha lesa. Ostatní země evropské jsou na tom ještě hůře, což zejména sluší říci o Španělsku, kde bezhla- vým kácením lesů dopracovali to tak daleko, že následkem nedostatku vláhy a následkem nedo- statku vody v řekách, z nichž by voda k zavla- žování se bráti mohla, klesá výnos půdy rok od roku. Z mimoevropských zemí nejlesnější je Ka- nada, pak přichází Indie se svými 50 mil. ha lesa, po té Japan se 23 mil. ha lesa.

Zalesnění.

Rak.-Uh. Něm. Francíe 14,17 9,75

Evrop. Rus

továrny v Lublani. — 1. Žádám Vás laskavě, by Jste se informovali v stát. celním úřadě, jaké je vývozné clo pro vývoz sušené čekanky ze Srbska do Rakouska (počítajíc na 1 q)? — Kterak bych znal podle toho přesnou kalkulaci. — 2. Sdělte mi, kde možno dostat pro setí českou červinku ozimou i jarku bordeaux? M. B Leštarič, hosp. správce v Ubu, Srbsko. Odpověď: Dopište si na vývozní spolek v Praze o sdělení cla na čekanku do Rakouska, clo nebude vysoké. Také se to můžete snadno dozvěděti u Vás u ministerstva orby anebo fi- nancí. Ke kalkulaci musíte znát či vypočíst si výrobní náklady sušené čekanky a poptejte se u drah na dovozné a nechte si sdělit cenu, za kterou od Vás továrna by čekanku koupila. Nej- lépe by bylo ovšem, zasaditi se o zřízení to- várny na cikorku v Srbsku. Českou ozimou pše- ničku dodá Vám zušlechtěnou p. Jos. Nolč a pan z Dregerů, Chlumec n. Cidl., Čechy. Výtečnou jarku bordeaux dodá velkostatek Vejvanovice p. Hroch. Týnec u Chrudimi. Čís. 2. Jest lépe dávati telatům do 1. roku oves mačkaný, rozšrotovaný či vařený. Chci ovsem hraditi polovinu otrub. J. K. S. Odpověď: Dávejte telatům ovesný šrot a pouhé seno, bude se jim lépe dařiti než při otrubách. Čís. 3. Prosím laskavé čtenáře tohoto listu, pokud jsou jim známy prostředky k vyhubení švábů z kuchyně a komory, o jich sdělení. Exi- stuje nějaký radikální prostředek — který by usmrcoval tuto havěť? Pivo dávané do nádob mnoho nepomáhá. — Čím nutno zamazati otvory ve stěně, aby tato „příjemná zvířátka“ se nedo- stala ze svých skrýší? — Za laskavé rady dě- kuji předem.

„Hubení švábů.- J. St. Nechť odpoví pp. čtenáři. Odpověď: Proti švábům a rusům doporučuji natříti skuliny a skrýše jejich směsí: 161 g ne- hašeného vápna a 10 g měděnky vsype se do hliněného hrnce a naleje se na to 125 g lučavky, vápno se nechá vyhasit, potom se přileje 1 kg rybího tuku a přimíchá se 10 g volské žluči. „S. Drabek.“ Odpověď k čís. 196: Stalo se mi jedenkráte, že jsem měl větší polní úrodu a jelikož neměl jsem ani ve stodole ani jinde pod střechou vhod- ného místa a pro několik vozů obilí zvláštní stoh zakládat se mi nechtělo, složil jsem ně- kolik vozů obilí do suchého sklepa. Že sklepa vedl kanál, kterýmž myši pravidelně do sklepa přicházely. Abych myším ale posvícení na úrodě ve sklepě zkazil, dal jsem z opatrnosti na ně- kolika malých miskách chlorové vápno jak do kanálku, tak do koutů ve sklepě. Když pak po více měsících obilí jsem mlátil, viděl jsem, že myši se mi obilí ve sklepě ani netkly, za to ve stodole v parnách měl jsem spousty myší. Domní- vám se, že tento prostředek byste mohli použít i v krechtách k ochránění sazečkové řepy do- cela dobře. Vápna není třeba dávat moc, tak na 4 kroky vždy něco, třeba do staršího hrnku neb květináče, a zakrejte to kouskem tašky. Vápno chlorové znenáhla ssaje vlhkost a vyvinuje vý- pary, jež myš nesnese. Chlorové vápno koupíte u každého materialisty. Ant. Všohájek, starosta ve Ctiboři, p. Počátky. rod

Rozmanitosti. Stříbro dobývá se ze stříbrných rud rtutí, s níž dá amalgam, která jsouc tekutá, velmi snadno se oddělí od hlu- chého kamení; amalgana se pak praží, horkem vyžene se rtuť v páry změněná a stříbro zbude. Obtížnější je dobývání stříbra z leštěnce olověného (v Příbrami). Leštěnec se nejprve praží, čímž se od- straní síra, načež se taví ve vysoké peci s přísadou uhlí a látek struskotvorných. Tak nabude se stříbrodělného olovaa strusky; obsahuje-li struska jen 0.0039/% stříbra, považuje se za chudou a vyváží se na haldy, jinak, má-li stříbra více, vrací se zpět do pece. Olovo stříbrodělné se dále zcezuje, t. j. nechá se stékati po na- kloněném nístěji, aby se zbavilo cizích kovů. Cezené olovo obsahuje ještě po- měrně málo stříbra a aby se stříbrem obohatilo, pattinsonuje se. Záleží pak pattinso- nování v tom, že se dělné olovo roztopí, načež se do něho spodem připustí pára, horem pak voda. Ochlazením tuhne část olova a tvoří tak zvané krystally, jež obsahují jen polovic původ- ního množství stříbra; zbylá tekutá část olova tak zv. louh jest stříbrem za to 2krát bohatší jako olovo před pattinsonováním. Co do množství obdrží se 3/2 krystalů a 1/2 louhu. Pokračujícím pattinsonováním lze obsah stříbra v krystalech až na 0.001% snížiti — takové olovo slove chudé a přichází jako olovo do obchodu. Z bohatého louhu dobude se stříbro odháněním. Při odhánění roztopí se dělné olovo ve zvláštní peci s míso- vitým nístějem, kdež se na ně žene proud vzduchu.

Olovo se okysličí na klejt (kysličník) kterýž ne- přetržitě z péci odtéká, na konec pak, když poslední zbytky olova tak byly odstraněny, za- leskne se na nistěji stříbro. Žískané stříbro není ale dost čisté, chováť na 5% nečistot a proto se ještě rafinuje t. j. surové stříbro drží se po několik hodin stále rozžhaveno, až nečistoty se okysličí. Ze sirných rud stříbrnatých dobývá se stříbro pražením za přístupu vzduchu: tím vy- tvoří se vodou rozpustné sírany, z nichž se stříbro sráží mědí. I pomocí soli, jde stříbra získati. Pražením stříbrných rud se solí vytvoří se chlorid stříbrnatý, který se rozpustí v horkém roztoku kuchyňské soli a stříbro se z něj taktéž sráží mědí. V Příbrami dobývá se ročně as 40.000 kg stříbra, na celém světě as 10 mil. kg, fotografové samotní spotřebují jej ročně na 200.000 kg.

Indie Japon

Záležitosti spolkové Ovocnický kurs oddělení podzimní, 13. a 14. října b. r. při zimní hospod. škole v Novém Bydžově. Do kursu může dáti se zapsati každý, kdo má zájem o ovocnictví. Návštěva je bez- platná a účastníkům kursu spracováno bude jimi dovezené ovoce na mošt zdarma. 13. října: Od 8.—10. h. dop. O pěstování stromoví u silnic,