Denní zprávy.

— Společná schůze zástupců českých stran, na říšské radě zastoupených. Na dnešek na 10. hodinu dopolední svolána byla poslancem Karlem Práškem, předsedou říšského klubu agrárního, jakožto klubu početně nejsilnějšího, společná schůze poslanců-zástupců českých stran, zastoupených nyní v parlamentě vídeňském. Porada ta koná se dnes v místnosti výkonného výboru národní strany svobodomyslné. Zúčastní se jí: za agrárníky z Čech a Moravy poslane Prášek, Zázvorka, Staněk a Okleštěk, za posl. svobodomyslné a lid. prof. Čelakovský, dr. Herold, dr. Kramář, Maštálka, dr. Pacák a dr. Stránský za poslance staročeské dr. Srb a dr. Žáček, z národní soc. posl. Klofáč a za realisty profesor Drtina a prof. Masaryk a za klerikály P. dr. Horský, dr. Hruban z Moravy, dr. Myslivec a redaktor Myslivec. Předsedá posl. Prášek. Po- rada začala několik minut před 211. hod dopol. — Perkův zákon — »Národní Politika« — »Lidové Noviny«. Proti naší výtce, že mlčela jako hrob při sjednávání moravských smiřova- ček, ač nyní lká nad průvodními nařízením k Perkovu zákonu — »Nár. Politika« obrnila se krunýřem vypůjčeným z brněnských »Lid. Novin«. Cituje z nich odstavec, v němž se zabývají naši zmínkou a vytýká nám, že do »hrozných polo- žek v bilanci moravského paktu zařaďujeme i to, že vláda ubila Perkův zákon prováděcím nařízením«, ačkoli prý je pro soudné lidi na snadě, že to rozhodně patří do hrozných položek v bilanci české politiky ve Vídni. Zákon Perkův je prý jasný, dobrý, účelný a vydatně dalo by se jím čeliti germanisaci, píší »L. N.« a dodávají: »Kdo ho ubil? Vláda bar. Becka v nlž zasedají dva čeští ministři. A toto bezmocné zastoupení Čechů v radě ko- runy je jedinou »vymožeností« naší vídeňské po- litiky z posledních let.« Nuže omlouváme »Nár.

Politiku«. V politice jest pouhou hospitantkou i nemůže pro jiné starosti sledovati co se děje a stalo za celá leta na poli moravského paktu. Takřka bezprostředně po sněmovním odhlasování moravského »díla míru«, vykládal otec nového škol ního zákona morav. p. dr. Perek veřejně své dílo Tenkrát vedli jsme houževnatý zápas proti oše- metnému a osudnému slůvku »z pravidla« v textu Perkova zákona, celé sloupce jsme proti němu napsali a dnešní jeho následky předpově- děli. Dr. Perek na své obhájení prohlásil, že by Němci jeho zákon nebyli ani přijali bez slůvka »z pravidla« a nebožtík dr. Fux ve svých veřej- ných řečech brněnských poučil své posluchače o vyznamu tohoto slůvka. Dr. Perek učinil do svého zákona Němcům k libosti otvor na jejich výjimky »z pravidla«, a stanoviti výjimky tyto bylo vyhraženo průvodním nařízením, z téže opatrnosti, aby přijetí zákona nebylo ohroženo

Čechy, neboť čeští smiřovačkáři nebyli by mohl hlasovati pro zákon, stanovící, že čeští ro- dičové smějí přes protest dáti své děti do německých škol z jakéhokoli »podstatného dů- vodu«, jejž okresní hejtman pověří. Již tenkrát upozornili jsme na tuto vadu Perkova textu a došlo na naše slova, ministerská nařízení vy- kládají jej tak, že české rodiče budou směti dávati své děti do německých škol »z pravidla« a jen nejřidší výjimkou může jim snad v tom býti zabráněno. Text Perkova zákona buď ne- měl býti porušen slovem »z pravidla«, anebo měl sám taxativně vytknouti výjimky z něho, anebo je kvalifikovati tak, aby nebyla o nich žádná libovůle možna. Perkův zákon b yl v samé výrobě zákonodárné zka- ženým instrumentem právním, to se veřejně vědělo, my jsme to aspoň říkali každého dne, někdy i. dvakrát denně. Je to k vzteku k smíchu zároveň, když nyní brněnšti paktéři, kteří, jak známo, jsou vesměs také vídeňský- mi politiky, vykládají Marchetovo nařízení ja- kožto položku bilanci české politiky ve

Vídni. Nota bene to nahlédnou prý všechno soudní lidé, píší »L. N.« Pánové znali přece vídeňšké ovzduší, jež spolu dýchají — když zákon dělali a přece vídeňské vládě svě- řili nejdůležitější čásť paktu na milost a ne- milost! Dva čeští ministři měli nyní ve vládě Beckově napraviti brněnský hřích a vymoci churavému zákonu zdravá nařízení? Až do těch konců tedy dospěla rabulistika paktéřů, že vinu strašných důsledků Perkova zákona neponesou oni, nýbrž pp. dr. Pacák a dr. Fořt! A to mají brněnským »L. N.« potvrditi soudní lidé Orgán tento proslul vůbec tím, že v sudých dnech vynášel moravzký pakt do nebes a lichých do pekel proklínal. Podobně vede se mu s jasností Perkova zákona, dne 28. května vy- týká vládě, že měla objasniti výklady o Perkově zákonu, předvčírem jest mu zákon tento j asný a dokonce dobrý ! Tolik pro po- učenou »Nár. Politice«: k zachování jejího zdraví bude nejlépe: nepiti na příště ze zdroje »Lid. Novin«! — Zemský výbor moravský o požadavku národního učitelstva, aby se mu dostalo za- stoupení v zemské školní radě. Požadavek ten je samozřejmý. Nejpovolanějším znalcem školství národního a potřeb učitelstva je národní učitel. Učitelstvo žádá, aby zemský výbor, který podle nového zákona moravského má právo jmenovati 5 členů zemské školní rady, jmenoval mezi nimi řídícího učitele v Hoštěhrádkách p. Josefa Havlíka, předsedu Ústředního spolku jednot uči- telských, v němž sdruženo je přes 90 procent všeho českého učitelstva na Moravě. Lidová strana přijala požadavek ten za svůj. Učitelstvo moravské může tedy doufati, že přání jeho bude vyhověno.

— Persekuce středoškolských profesorů. Spisovatel p. Jar. Hilbert nás žádá, abychom ke včerejší zprávě uveřejnili toto prohlášení V dopisu p. F. S. jest můj článek »Wir če- chischen Schriftsteller« označen jako »pokus, zevšeobecniti svou (mou osobní) nostalgii po německé slávě na všechno tschechische spiso- vatelstvo«. Jako autor článku mám čest opravně prohlásiti, že v něm »nostalgie po německé slávě« nebylo, nýbrž že jen nesprávné pojeti obsahu mohlo jeho správnou a skutečností do- loženou potřebu české expanse literární —a nejen do Německa — takto označiti a ji tím zlehčiti. Zároveň dovoluji si s veřejností sděliti, že článek byl mnou napsán česky a že za jeho německý výraz (vzhle- dem k slovu »čechisch«) nejsem zod- pověden. Jar. Hilbert. V Praze, 4. června 1907. — Arcivévoda Karel František Joseř dnes ráno vrátil se z Vídně do Prahy. — President vrchního zemského soudu rytíř Vesselý dnes ráno odjel z Prahy do Vídně. — Nejvyšší zemský maršálek kníže Jiří Lobkovic včera večer přijel z Hluboké do Prahy. — Místodržitel hr. Coudenhove vrátil se z Hluboké do Prahy dnes ráno. — Osobní. Pan Josef Novák, Břadník protoe kolované firmy Havelka Mész v Karlíně, byl u pří- ležitosti třicetiletého jubilea věrných služeb jednomu a témuž zázodu prokazovaných, a též od obchodní a živnostenské komory v Praze propůjčením stříbrná medaile uznaných, jmenován ředitelem továrny.

— Úmrtí. Z Čes. Budějovic se nám telefonuje: M úterý dne 4. t. m. o 1/2 2. hodině odpolední zemřel na svém letním sídle v Březí u Čes. Budějovic ve věku 52 let pan Vlastimil Zátka, spolumajitel závodů firmy Bratří Zátkové v Č. Budějovicích a Dr. F. Zátka v Praze. Podlehl tvrdošíjné ohorobě žaludeční. Zesnulý byl vynikajícím průmyslníkem če- ským a firma Bratří Zátkové v Č. Budějovicícn (výroba vaječných těst) pod jeho dlouholetým spolu- pracovnictvím dodělala se pověsti světové. Vlastimil Zátka byl jedním ze čtyř synů známého čes.-budějo- vického vlastence a průmyslníka Hynka Zátky, je- hož jméno jest v pamětech Čechů budějovických tam výborně zapsáno, a jenž dal Čechům budějovickým i jejich dnešního vůdce dra. Aug. Zátku a českému průmyslu dra. Ferd. Zátku, před nemnoha lety ze- snulého. Ze čtyř synů Hynka Zátky jsou dnes na živu tedy již jen dva: JUDr. Aug. Zátka a Dobroslav Zátka, na jehož bedra nyní připadne vedení velkozávodů karlínských i jihočeských (v Č. Budějovicích a v Bře- zí). Zesnulý p. Vlastimil Zátka byl i v českém národ- ním životě platným činitelem. Byl členem všech ná- rodních spolků v Č. Budějovicích, zakládajícím čle- nem „Sokola“ tamějšího, štědře podporoval vlastene- cké účely. Průmysl český ztrácí v něm vynikajícího representanta. — Mrtvola zesnulého bude ve čtvrtek v Březí vykropena, pak dopravena na nádraží v Č Budějovicích a převezena do Prahy, kde v pátek bude se konati pohřeb.

— Nové násilí moravských 'Němců. V noci na sobotu vytloukli všeněmečtí zbujníci, jak jsme se zmínili, faru v Modřicích, aby prý demonstrovali proti zřízení české školy a násilí jejich napodobil nyní na komando z Brna i Němci v Žilošicích, kteří vrhli se na faru a cihlami a velkými kameny vytloukli v noci s neděle na pondělí všechna její okna a ztloukli několik českých služebných. Surové toto násilí provedli proto, že farář P. Šťastný je Čech. Pod dlažbou Václavského náměstí. Na Václav- ském náměstí u Jindřišské ulice po dlouhá léta stá- vala čekárna. Ta byla v těchto dnech odstraněnaa dnes započato tamtéž s přípravnými pracemi na zří- zení podzemního záchodku. — Nový pokus sebovraždy kmeta. Dnes dopo- ledne bylo ve všeobecné nemocnici zjištěno jméno starého muže, který včera večer se železničního mo- stu u Vyšehradu skočil do Vltavy, ale byl zachráněn. Jest to 81letý metař Antonín Vlášek, bydlící v Ha- vlíčkově ulici č. 21 v Žižkově. Vlášek v noci na vče- rejšek byl policejní hlídkou v Chodské ulici v Žižkově přistižen, když se chtěl na zábradlí oběsit. O živo chtěl se připravit z toho důvodu, že mu syna odvezl do nemocnice a sám že má velkou bídu. Vlášek včera večer opět podnikl sebevražedný pokus = a zase byl náhodou zachráněn.

— Postřelil se. Cihlářský dělník Frant. Musil z čís. 207 v Dejvicích, včera o půl 10. hod. v noci po prudké domácí hádce vypálil sí v sebevražedném úmyslu střelu z revolveru do levé strany prsou. Způ- sobil si těžké poranění a byl ve stavu beznadějném dopraven do všeobecné nemocnice. — Srážka na elektrické dráze. Na nároží Ferdi- nandovy třídy a ulice Karoliny Světlé srazil se včera automobil O II. 456 s motorovým vozem elektrické dráhy č. 17. Poslednější vůz byl poněkud poškozen. — Velký požár na Moravě. V Lanštorfě u Bře- clavy vypukl včera k 5. hodině ranní požár a zničil 31 obytných stavení se vším příslušenstvím. Také mnoho dobytka uhořelo. Pohořelí jsou většinou lidé chudí a octlí se v kruté bídě. — Do trestnice na Pankráci byli dnes ráno do- praveni 4 trestanci ze Znojma. — Vystěhovalci. Dnes ráno jelo Prahou do Ame- riky 25 osob z ruského Polska a 32 z Haliče. Teplota vody ve Vltavě dnes dopol. +. 15° C vzduchu + 16° C. Zamračeno

Různé zprávy. = Výbuch pumy. Z Curychu, 4. června. (K. k.) Dnes dopoledne vybuchla na Malém náměstí v prů- myslové čtvrti puma za silného rachotu. Děti, hrající si, viděly vyčnívati ze stoky šňůru a táhly za ní. Na to následoval výbuch. Dvě 6leté dívky a jeden hoch byli těžce zraněni. Pachatel není dosud vy- pátrán. = Milionová defraudace. Z Paříže, 11. června. Na základě soudního vyšetřování byl zatčen ředitel jedné zdejší americké banky pro zpronevěru v ob- nosu 1 mil. fr. = Měděné doly objeveny. Ze Sidneye, 4. června. V Papui na Nové Guinei byla nalezena ložiska mědi, jichž vykořistění prý se bude vypláceti. = Rodinné drama. Z Berlína, 5. června. Koňský obchodník Becher, jenž, jak sděleno, zastřelil svou manželku a potom si otevřel žíly, byl v povážlivém stavu dopraven do nemocnice. Příbuzní zastřelené se domnívají, že spáchal čin ze žárlivosti, s jiné strany se však soudí, že Becher, jenž v poslední době utrpěl velké ztráty, jednal snad, jak udává, ve srozumění s manželkou.

Ze soudní síně. Revolvérová aféra buršáků Keil- wertha a Oschowitzra před trestním soudem. (Před čtyřčlenným senátem. — Zločin dle § 81. tr. z., přestupek dle § 411. a pře- stupek zbroj. patentu.) .. Dlouho vlekoucí se vyšetřování s buršáky. Keilwerthem a Oschowitzrem dozrálo ko- nečně v přelíčení! Dnes dopoledne pohnáni byli oba před čtyřčlenný senát, aby zodpovídali se z trestných činů, kvalifikovaných výše označenými paragrafy. Sdělujeme v řádcích dalších volně dle německy se- psané obžaloby průběh oné aféry, jež vzrušila ve- řejnost téměř do té míry, jako v roce 1899 aféra Bieberle—Linhart. Případ Keilwerthův, ač konec jeho nebyl tragi- ckým, jako oné vzpomenuté střelby Bieberlovy, přece je charakteristickým právě z té příčiny, že zase je to německý student, který s revolverem v ruce ohro- žuje své okolí. A k tomu student buršák, o němž žaloba samu uvádí, že již jedenkráte provokoval- Čecha a pak za pomoci druhého burše ho zbil. Patří tedy dle všeho vyvolávání afér s příslušníky druhé národnosti k jeho choutkám, jež mimochodem řečeno jsou velmi nízké a řadí se k flámům nejnižšího řádu. Za takových okolností pak třeba skutečně ve- liké fantasie, aby se mohlo psáti o utiskování ně- meckých studentů v Praze. Revolvérová aféra s předcházejícími i následu- jícími episodami udála se asi takto: Dne 11. prosince 1906 před půlnocí přišli ně- mečtí studenti, technik Rudolf Keilwerth a práv- ník A. Oschowitzer do „Ruské kavárny“ na nároží Táborské a Vávrovy ulice. Kavárna ta za doby noční je místností pro schůzky polosvěta. Oha buršáci usedli ke stolu, kde se ve chvíli octli v živé zábavě s de- mimondkami Blaženou Vitáčkovcu a Annou Hrachovou. U sousedního stolu seděli čeští stu- denti Adolf Staněček, Ladislav Kudělka, Miloš Spatinka a ještě jeden mladík, jehož jméno zji- stiti se nepodařilo.

Po půlnoci, asi ke 2. hodině, upozornila jedna z obou ženštin, dle všeho Anna Hrachova, buršáka Keilwertha na to, že Adolf Staněček, který prý byl silně napilý, řekl o něm „špinavý chlap“ nebo „špi- navý Němec“ Jak Hrachová udává, řekl Keilwerth Staněčkovi česky, aby ho nechal na pokoji, on že se bavíu svého stolu a jeho nechá bavit u jeho stolu. Oscho- witzer byl však prudší; vstal a hrnul se ke stolu českých studentů, kten rovněž vstali. Bylo by k ně- čemu došlo, kdyby vrchní číšník Josef Šimon nebyl německé studenty odvedl do jiné části kavárny. Asi po 1/2 hodině na to zdvihli se Keilwerth, Oschowitzer a obě ženštiny, zaplatili a opustili kavárnu, ubírajíce se směrem k Sokolské třídě. Nedlouho na to také čeští studenti Staněček, Špatinka a Kudělka opustili kavárnu. Před kavárnou zůstal Kudělka státi s nějakým kolegou, zatím co Staněček a Špatinka šli k Sokolské třídě. Na nároží této a Vávrovy ulice srazili se s bur- šáky Keilwerthem a Oschowitzerem. Ad. Staněček tvrdí, že jeden z nich do něhc vrazil a když se ho ptal, proč to dělá, že ho udeřil holí přes levou ruku. V tom současně zpozoroval, že Keilwerth jde na něho od zadu. Nežli se však otočil, dostal od něho ránu přes hlavu, tak prudce, až se hůl pře- razila. Svědek Miloš Špatinka potvrzuje, že Staněček docela klidně tázal se německých studentů, co jejich chování v kavárně mělo znamenati, že ale Oscho- witzer zvolal „Dej sem hůl!“ a v tom již Staněčka přetáhl. Pak viděl svědek jak se oba buršáci se Sta-