1
article
něčkem cloumali až se dostali s chodníku do jízdní
dráhy.
Keilwerth naproti tomu udává, že Staněček, jak-
mile ho dohonil, popadl ho za rameno a jak se otočil,
dostal pěstí ránu do obličeje. Oschowitzer přišel prý
mu ku pomoci, strhl Staněčka od zadu, načež tito
dva se prali. Tu prý Oschowitzer najednou zvolal:
„On má nůž!“ a od něho odskočil. Totéž uvádí
Oschowitzer, který ještě dodává, že jakmile viděli
s Keilwerthem nůž, dali prý se na útěk a volali
po patrole.
Vitáčkova a Hrachova udávají, že prý Staněček
doběhnuv je, popadl Oschowitzera za krk a tiskl ho
na zeď, pak prý sáhl do kapsy a něco vytáhl. Tu
prý Keilwerth vytrhl z kapsy revolver a začal vola
„Patrol!“, což učinili také ostatní. Hrachova i Keil-
werth výslovně uvádějí, že z ostatních českých stu-
Bentů nikdo se rvačky nezúčastnil, vyjma Staněčka.
Ale něco zcela jiného vypravuje MUDr. Jiří Za-
ražil, který ubíral se z nemocnice a s jistým
Rudolfem Slabou byl svědkem celé rvačky. Tito svěd-
kové vypravují, že na nároží ulice Vávrovy a Sokol-
ské ve vzdálenosti asi 30 kroků viděli, jak němečtí
studenti tisknou Staněčka na zeď, boxují jej a jak
se tento pouze brání. Dr. Zadražil slyšel určitě, j ak
jeden z Němců volal „Schiess ihn nie-
der!“ (Střel ho, skol ho!) a Staněček potvrzuje, že
šlechetnou tuto pobídku pronesl Oschowitzer. Svědek
Ladislav Kudělka, který zatím ke rvačce přišel, po-
tvrzuje, že viděl, kterak Keilwerth vytáhl z kapsy
revolver i jal se ihned volati po stráži.
Keilwerth
Staněček
Oschowitzer
Vitáčkův
Hrachův
Keil
Jiří
Slaba
Vávrův
Sokol
doktor
Zadražil
Němec
Kudělka
2
article
V době, co se toto dálo na nároží Vávrovya
Sokolské ulice, v hořejší části posledně jmenované
ulice ubírala se policejní hlídka, strážníci František
Pánek a Josef Budílek. Po volání „Patrol!“ přispě-
chali a na nároží zmíněných ulic viděli zástup asi
20 osob. Strážník Pávek se tázal, co se děje, načež
kdosi mu odpověděl, ukazuje na Keilwertha: „Tenhle-
ten má revolver a chtěl střílet!“ Po těchto slo-
vech dal se Keilwerth na útěk a to smě-
rem na Bojiště. Strážník Josef Budílek
pustil se ihned za ním, jemu pak v pa-
tách běžel Oschowitzer, který na Keil-
wertha volal několikráte za sebou
„Schiess ihn nieder!“ Jellkož za Keil-
werthem nikdo jiný neběžel, než stráž-
ník Budílek, bylo zřejmo, že Keilwerth
měl po něm střeliti.
Strážník Josef Budílek udává, že zpozoroval,
kterak Keilwerth po pobídce Oschowitzerově sahal do
kapsy, patrně pro revolver a proto zvolal na něho
česky: „Jménem zákona stůjte, nebo střelím!“
Na tuto výzvu Keilwerth zůstal stát,
otočil se, vytrhl revolver z kapsy a na-
mířiv na strážníka, vypálil proti němu
ránu na ostro. Projektil zafičel strážníkovi Budíl-
kovi těsně kolem hlavy a snadno se mohlo stát, že,
minuv jeho, jinou osobu mohl zasáhnouti.
Strážník Budílek namířiv potom revolver proti
Keilwerthovi, jenž znova na něho mířil, zvolal:
„Ruku dolů nebo střelím!“. Tu teprve Keilwerth ruku
s revolverem spustil, a byv strážníkem dohoněn, re-
volver mu vydal.
Pánek
Budílek
Pávek
Keil
Jellkož
Keilwerth
Budíl
sokolský ulice
3
article
Strážník Budílek uvádí, že Keilwerth vy
pálil proti němu ránu z revolveru ze
vzdálenosti šesti kroků, že musil vě-
děti, že je policejní strážník, neboť ho
viděl jednak už když k onomu zástupu
přišel a právě před ním dal se na útěk,
a pak v místech, kde se tato srážka mezi ním a Keil-
werthem sběhla, svítila plynová lucerna s Auerovým
hořákem, vydávající jasné světlo. Krom toho musil
věděti Keilwerth, že běží za ním strážník, neboť vy-
zýval ho jménem zákona, aby zůstal stát.
Strážník Pánek, který zůstal u skupiny lidí
na nároží Vávrovy a Sokolské třídy dotvrzuje, že
Oschowitzer běžel za Budílkem a pobízel Keilwertha
dvakrát slovy: „Schiess ihn nieder!“.
Buršák Keilwerth vymlouvá svoji střelbu vel-
mi charakteristickým způsobem. Nevěděl prý, že pro-
následován je strážníkem, nýbrž prý se domníval,
že Staneček s nožem v ruce ho proná-
sleduje a proto utíkal prý ze všech sil, aby nebez-
pečí tomu unikl; unaven posléz pak a rozčilen, zůstal
stát, obrátil se a vykřikl prý: „Ať se ke mně nikdo
nepřiblíží, sic střelím,“ a na to prý do vzduchu
vypálil ránu. Teprve na to, když poznal, že je
pronásledován strážníkem, odevzdal mu svůj revolver.
Oschowitzer, pro svádění k veřejnému násilí
obžalovaný, popírá, že by byl volal: „Schiess' ihn
nieder“ — naopak volal prý „Bleib stehen...“ Vždyt
prý ani nevěděl, chudák, že Keilwerth má revolver!
Budílek
Keilwerth
Keil
Auerův
Pánek
Vávrův
Staneček
4
article
Nejapným výmluvám obou buršáků nevěří ani
Žaloba a praví: „Údaje obviněných R. Keil-
wertha a A. Oschowitzra nezasluhují
žádné víry a výpovědmi strážníků a o-
statních svědků jsou úplně vyvrá-
ceny.“
Vším právem jest zde podezření, že obviněný
Keilwerth byl si vědom, že pronásledován jest poli-
cejním strážníkem a že prchal před ním jen z toho
důvodu, že si byl vědom, že není oprávněn k nošení
střelné zbraně.
Student Adolf Staněček byl na policejním
Eomisařství ohledán pol. lékařem drem. Kalmu
sem, protože tvrdil, že on byl buršáky ztýrán
A skutečně shledána na hlavě jeho podlitina krevní,
větší než koruna a pocházející dle všeho od úderu
holí, která se přerazila. Na levé ruce pak shledány
dva dlouhé pruhy, rovněž od udeření holí pocházející.
Než nezůstalo pouze při žalobě na Keilwertha
pro tuto aféru. Ukázalo se, že rvavý buršák
již před tím, dne 29. dubna, způsobil
při nočním bumlu srážku s jistým Jaro-
slavem Šárkou. Dne 29. dubna před 6. hodinou
ranní byl totiž buršák Keilwerth s kamarádem svým
Josefem Zwackem v kavárně „Americe“ na Starém
městě. Zapadl sem po prohýřené noci a napadl v ka-
várně sedícího obchodního agenta Jaroslava Šárku
slovy, že ho fixíruje. Když se napadený proti
tomu ohradil, ztloukl ho Keilwerth holí do krve, při
čemž mu Zwack vydatně pomáhal.
A Keilwerth opětně vydával se při výslechu této
aféry za napadeného, ale byl usvědčen ze lži svědkem
Ferdinandem Bradáčem, jenž viděl, kterak oba
buršáci přepadli Šárku.
R Keil
A Oschowitzr
Keilwerth
Staněček
Kalma
Zwack
Šárek
Bradáč
Amerika
5
article
Přelíčení zahájeno bylo o 9. hodině dopoledn
za předsednictví vrch. rady z. soudu dra ryt. Pa-
tery. Přísedicími jsou radové z. soudu p. Klou-
bek, Ulrich a sekretář p. Fettr. Žalobu zastu
puje rada z. soudu dr. Berg, obhájci dr. Gustav
Freund (Keilwerthův) a dr. Schmeykal (Oscho-
witzerův).
Účastenství v posluchačstvu a to jak se strany
studentstva českého tak německého je velmi značné
Rudolf Keilwerth, mladík vyšší postavy
udává na dotaz předsedův, že jest narozen v Gra-
sethu v okresu falknovském, že je 24 leta stára
studujícím na německé technice v Praze. Je svoboden,
katolík a dosud zachovalý.
Antonín Oschowitzer narozen jest v Tisé
v okr. děčínském, je 22 leta stár, svobodný, katolík
studující na filosofické fakultě německé v Praze.
Po zjištění generalií předčítá předseda sám ně-
meckou žalobu na 16 stránkách sepsanou a přistupuje
potom k výslechu
Rudolfa Keilwertha.
„Jste tak vinným, jak žaloba líčí?
„Nejsem.
„Tedy řekněte mi krátce, jak dne 12. prosince
došlo k tomu výstupu.“
„Byli jsme toho večera s Oschowitzerem ve „Va-
riétě“. Pak jsme šli po představení do „Ruské ka-
várny“, kde jsme zasedli ke stolu.)
„Nebyla s vámi žádná děvčata?
Ulrich
Fettr
doktor
Berg
Freund
Keilwerthův
Schmeykal
Oscho
Keilwerth
Oschowitzer
Ted
gra
Praha
Tisá
Virginie
6
article
„Ta k nám v kavárně teprve přisedla. Bavili
jsme se a tu upozornila mne jedna z nich, že u ve-
dlejšího stolu jeden z českých studentů tam sedících
pravil: „Schmutzige Deutschen“. Řekl jsem na to;
„Wenn wir schmutzige Deutschen sind, sc sind sie
schmutzige Tschechen!“ Oschowitzer, na to vstala
šel k jejich stolu, oni povstali a bylo by došlo
k hádce, kdyby vrchní číšník nebyl nás odvedl do
vedlejší místnosti. Na to jsme asi za půl hodiny
s děvčaty kavárnu opustili a hned potom šli Češi
za námi.
Na nároží Sokolské a Vávrovy ulice dohonil nás
Staněček a popadl mne za krk. Otočil jsem se, odtrhl
mu ruku a Oschowitzer přiskočil mně ku pomoci.“
„Měl jste tenkrát v ruce nějakou hůl?“
„Neměl — tu měl pouze Oschowitzer. Tahal
jsme se se Staněčkem a když vytáhl Staněček nůž
dal jsem se na útěk k Bojišti?“
„To už tam byla policejní hlídka?“
„Ne — já žádnou neviděl. Utíkal jsem, poněvadž
jsem slyšel za sebou kroky. Na Bojišti nemohl
jsem již dále, otočil jsem se, a když jsem slyšel
že někdo za mnou běží, vypálil jsem do
vzduchu ránu z revolveru na poplach.
„Svědkové ale praví, že jste držel revolver vodo-
rovně, a že jste mířil na strážníka.“
„To není pravda —
„Revolver byl ostře nabitý. Nabil jste ho vy?.
„Ne — měl jsem ho nabitý už z domova, ale
ja ho nenabíjel.“
Přísedící rada UIIrich: „Proč jste vůbec nosi
revolver?
Keilwerth s úsměvem: „Pro svoji osobní Bez-
pečnost.
Na to vypravuje o srážce, kterou měl 29. dubna
s Jaroslavem Šárkou Líčí věc jako zcela nevinnou
episodu po nočním flámu.“
„Pil jste dne 12. prosince mnohoz“
„Ano, velmi mnoho.
Oschowitzer
Staněčk
Staněček
Keilwerth
Jaroslav Šárka
Vávrův ulice
Schmutzige Deutschen
Deutschen sind
UIIrich
7
article
„Ale opilý jste nebyl?
„Opilý snad ne, ale rozčilen byl jsem jistě.
„Zúčastnil se ještě někdo z jiných na one
rvačce?“
„Ne — jen Staněček.
Obhájce dr. Schmeykal táže se Keilwertha —
poněvadž shledáno bylo na Staněčkovi zranění —
měl-li v ruce vůbec nějaký nástroj?
„Neměl jsem zcela ničeho — ale možno, že jsem
ho uhodil manšetovým knoflíkem.
Na to přikročil předseda k výslechu
Antonína Oschowitzera.
Necítí se rovněž vinným; všecko zavinili prý
čeští studenti tím, že v kavárně vyprovokovali.
„Vy jste obžalován, že jste udeřil Staněčka při
té rvačce holí přes hlavu a způsobil mu tak zranění!“
„Prosím, pane předsedo, to nezapírám a připou-
štím, že jsem ho v sebeobraně uhodil. Při rvačce to
jinak nejde!“
„Ta hůl se při úderu přerazila?“
„To nevím, ale domů jsem ji nenesl!“
„Dále jste žalován, že jste nabádal Keilwertha
k výstřelu na strážníka slovy: „Schiess' ihn nieder“
„To jsem nevolal, naopak volal jsem „Bleib
stehen!“.
„Věděl jste, že má Keilwerth revolver?“
„Neměl jsem ani tušení, znal jsem Keilwertha
teprve tři dny.“
„Kterak to bylo s tím nožem2 Ny jste fvrdil, že
Staněček měl v ruce nůži
„Ano, to bylo tak! Zpozoroval jsem, že má něco
v ruce, ale nepozmal jsem hned, co to je. Pak jsem ale
viděl, že má v ruce otevřený nůž.“
„Víte to s celou určitostí?
„Ano, docela určitě, byl to nůž asi takhle dlou-
hý.“ (Ukazuje asi 10 cm.)
Staněček
doktor
Schmeykal
Oschowitzer
centimetr
8
article
„Účastnil se mimo Staněčka ještě někdo jiny
„Účastnil se mimo Staněčka ještě někdo jiny
na rvačce?“
„Ne, vůbec nikdo jiný!“
„Vy jste tedy byli dva na jednoho?
„Ano = ale on nás napadl a onměl nůž.
Výslech svědků.
Na to přikročeno k výslechu svědka Adolfa
Staněčka, 21 let starého, posluchače mediciny, Mo-
ravana.
Obhájce Oschowitzera dr. Schmey
kal činí návrh, aby nebyl tento svědek připuštěn,
poněvadž lpí na něm podezření, že vytáhl nůž a celý
výstup provokoval. Po krátké poradě soud usnáší
se žádosti dra. Schmeykala nevyhověti.
Na to dochází k výslechu.
„Jak jste přišel do styku s obžalovanými?
Staněček vypráví celý výstup v kavárně dle
žaloby.
„Kde byla ta rvačka ?“
Vysvětluje na předloženém plánu.
„Jak daleko jste došli asi z kavárny?
„Asi 100 kroků. Oni (Keilwerth a Oschowitzer)
na nás čekali a za chvíli povstala hádka.“ Jak po=
vstala se nepamatuje.
„S kterým jste se vlastně vy hádal?
„Nevím.“
„Byl jste napilý?“
„Ne.
„Který z obžalovaných vás uhodil první?
Svědek nemůže s určitostí tvrditi který, ale vi
jen dobře že to byl ten, který nestřelil.
„Oschowitzer ale tvrdí, že vás uhodil teprve;
když jste na něho vytáhl nůž. Měl jste nůž s sebou?“
„Ne, já vůbec neměl nůžl“
„Přistoupil k vám ten druhý a uhodil vás?“
Svědek se nepamatuje.
„Kdy vytáhl obžalovaný revolver??
„Než přišli strážníci ze Sokolské třídy.
Ti dva běželi napřed a za nimi strážníci. Výkřik
„Schiess ihn nieder!“ jsem slyšel.
„Koho vlastně chtěl střelit ?“
Svědek neví.
Staněček
doktor
Schmey
Keilwerth
Oschowitzer
Oschowitzer
9
article
Oschowitzer tvrdí, že Keilwerth běžel a za ním
zástup lidí. On prý zůstal vzadu.
„Kdy křičel obžalovaný „Schiess ihn nieder“?
„Po výkřiku strážníka „Stujte!“
Svědek Ladislav Kudělka v protokolu uvádí, že
buršáci Keilwerth a Oschowitzer to byli, kteří výstup
v kavárně inscenovali tím, že jeden z nich, dí-
vaje se ke stolu českých studentů pro-
nesl „Schmutziger Kerl“.
Svědek Spatinka slyšel zcela určitě volati
„Schiess ihn nieder!
Nejzajímavější byl výslech policejního strážníka
Josefa Budínka, jenž ubíraje se se strážníkem Pán-
kem Sokolskou třídou, zastihl na nároží ulice Vá-
vrovy asi 20 osob. Již z dálky slyšel hádku a údery
holí, a když přišel k zástupu, tu Vaněček ukazoval
prstem na Keilwertha a pravil: „Ten má u sebe
pistoli.“ Sotva to řekl, Keilwerth se dal na útěk.
Strážník Pánek zůstal u skupiny, kdežto já (Budílek)
pustil jsem se za utíkajícím, abych zjistil, má-li sku-
tečně bambitku a zbrojní pas.
Z počátku byl jsem za ním asi na 10 kroků, ale
pak se vzdálenost mezi námi krátila. Volal jsem na
něho: „Stůjte!“, ale on utíkal dále. Když jsme do-
běhli asi doprostřed ulice Sokolské a Bojiště zaslechl
jsem za sebou volání: „Schiess' ihn nieder!“
(Zastřel jej. Pán, který to volal, byl patrně Oscho-
witzer. Ten, co utíkal přede mnou, sáhl do zadní
kapsy kalhot, vytáhl revolver, obrátil se
a v nejúplaějším světle, pod svítilnou,
namířil na mne a střelil.
(Dokončení.)
Keilwerth
Kudělka
Oschowitzer
Schmutziger Kerl
Spatinka
Josef Budínka
Vaněček
Pánek
Budílek
Stovat
Keilwerth
10
article
Tržní a hospodářské zprávy
Tržní a hospodářské zprávy
Cukr.
(Poslední zpráva.)
—n— V Praze, 5. června. (10 h. 45 m.
Obchod se surovinou klidný. Poho-
tové franko bstí 22 80, nová kampař
na říjen-prosinec korun 21.90 peníze.
Rafináda K 71.00 ze stanice.
Petrohradská bursa, 4. června. (Zpráva živnosten-
ské banky.) 4% unifikovaná renta 71.37, 41/2% ruská
renta z roku 1905 91.62, ruské losy z r. 1864 335.—
ruské losy z r. 1866 240.—, ruská banka 325.—
ex —.— mezinárodní banka 368.—, brjanské železo
109.—, nikopolské železo 60.—, Hartmann —.—, Mal-
cev 250. —.
Hartmann
Praha
Mala
12
article
Provolání!
Provolání!
Majíc na paměti, že malý a nesamostatný národ
náš, obklopený cizím ovzduším, duševně i hmotně bo-
hatým, jen tehdy čestně obhájí své místo, bude-li státi
na výši vzdělanosti, a vedena poznáním, že žena jest
platným činitelem společnosti lidské a že i jí třeba co
největšího vzdělání, založila slečna Eliška Krásnohor-
ská před 17 lety „Minervu“, spolek pro ženské stu-
dium v Praze, který otevřel střední školu, první v Ra-
kousku, ano první v celé střední Evropě, která by po-
skytovala dívčímu dorostu možnosti, aby vyvíjel duševní
své schopnosti měrou co nejrozsáhlejší. Spolek „Mi-
nerva“ za předsednictví své zakladatelky neunavně
pracoval, aby škola jeho zdárně prospívala. Ač vláda
pomoci odepřela, přec národ pochopil šlechetné snahy
a vznešený cíl Elišky Krásnohorské a školu jejíi
hmotně podporoval, že se ze střední školy původně
pětitřídní vyvinulo dívčí gymnasium, rovnocenné gym-
nasiu mužskému. Slavná rada král. hlav. města Prahy
s příkladnou benevolencí propůjčila spolku budovu bý-
valé školy u sv. Vojtěcha. Může tedy „Minerva“ nyní
každým rokem otvírati první třídu a tím v krátké
době doplní svou školu na plné osmitřídní gymnasium.
Krásnohor
Minerva
Krásnohorská
svatý . Vojtěch
Praha
Ra
Evropa
13
article
Vzhledem k tomu, že pak vydržování školy vyžadovati
bude značného nákladu, založila Eliška Krásnohorská
zvláštní fond „Poklad Minervy“, z něhož se mají hra-
diti výdaje s rozšiřováním ústavu spojené. Letošního
roku připadá 60. výročí narozenin Elišky Krásnohor-
ské, nejbystřejší a nejpilnější pracovnice na poli žen-
ského vzdělání. Jsme přesvědčeni, že celá naše veřej-
nost, zvláště ženská, prokáže úctu této veliké české
ženě, důstojně oslaví tento den pro ni tak významný
a že nejlépe se jí zavděčí, bude-li podporovati podnik,
jehož je Krásnohorská zakladatelkou.
Obracíme se tudíž s prosbou ke všem lidem srdce
ušlechtilého, aby pod heslem „Na počest 60. narozenin
Elišky Krásnohorské“ přízní svou štědře pamatovali
na gymnasium Minervino.
Za každý sebe menší dar, „Pokladu Minervy“ vě-
novaný, nejupřímnější díky vzdavá
Eliška
Minerva
Krásnohor
Krásnohorská
spojený
14
article
výbor „Minervy“.
spolku pro ženské studium v Praze
(Štěpánská ul. 8).
Minerva
Praha
štěpánský ulice