Strana4.

NÁRODNÍ LISTY

25. února 1903. Císlo 55

Hlavní protivníci reforem jsou: města Peč a Djakovica, plemena Ljuma, Krasniči, Šalja, Rugovci, Has, Ostrozub, Malesie, Beriši. Ná padno je, že nejhorlivějšími agi tátory proti reformám jsou Ar- nauté katolíci, kteří jinak slep poslouchají rakouských agentů. Srážky v Makedonii. U Kosturu udála se krvavá srážka mezi povstalci a tureckým vojskem. Povstalce vedl kapitán Čakelarov. Četa jeho čítala 34 mužea skrývala se ve vsi Dubenách nedaleko Kosturu. Úkryt jejich byl Turkům vyzrazen vyzvědačem Zemanem. Bylo proti nim vysláno 800 mužů vojska, k němuž připojili se bašibozuci. Ale Čakelarov dověděl se o pohybu vojska a v čas unikl se svou četou do průsmyku u vsi Beriče. Tu se četa rozdělila a obsadila obě stráně průsmyku, čekajíc na útok tureckého vojska Prvý útok byl odražen a Turci decimováni Jiná četa bulharská, silná 70 mužů, slyší střelbu, přikvapila svým ze zadu na pomoe Turci útočili zas a zas, ale povstalci je srážel se stráně průsmyku, až jim odolali a přinutil je k ústupu. Turků padlo 90, kromě velkého počtn raněných, kteří byli odneseni do okolních vsí Bitva tato měla ohromný účinek na smý šlení v Bulharsku. Kostur (Kastoris), město s 10.000 ob většinou srbské národnosti, leží na jih od Bitolie vzdáleno od ní 57 kilom. Ostatní část obyva- telstva tvoří Turci, Řekové a Židé.

Makedonské reformy. Z Petrohradu, 5. (18.) února. (Od našeho zvláštního zpravodaje.) Dovídám se, že návrh oprav, vypracovan ruskou vládou pro Makedonii a Staré Srbsko byl definitivně schválen všemi velmocemi a že bude v nejbližší době předložen sultánu ke schválení. Jakmile Abdul Hamid se o něm vy sloví, bude oznámen časopisům. Až do té doby zachováno bude dle diplomatického obyčeje nejpřísnější tajemství o jeho obsahu. Přes to však jsem se dozvěděl, že navrhované reformy budou obmezeny na nejpřesnější minimum oprav hospodářských a policejních, ale zároveň žádána bude evropská kontrola. Jak známo, byly tyto dvě zásady vysloveny p. Deleassém v návrhu na opravy, jejž oznámil nejprve do Petrohradu a mnohem později — před návštěvou hr. Lamz- dorfa ve Vídni — do Rakouska-Uherska. Jest tedy dosti možno, že názory pronesené francouz- ským ministrem sloužily ruské diplomacii př její práci ve příčině oprav. Rakousko- Uhersko, jak se zdá, nezúčastnilo se mnoho těchto praei neboť schůze hr. Lamzdorfa s hr. Goluchow- ským měla hlavní účel, přiměti diplomaty ra kousko uherské, aby přijali práci diplomatů ru- ských a také diplomatů francouzských. Přece však návrh ruský jest úplnější zaokrouhlenější, než nota francouzská. Týká se to zejmena kapitoly evropské kontroly, jež jest hlavnít zásluhou reformního návrhu velmocí. Melhoda navrhoraná francouzským konsulem v Soluni spolu s jeho anglickým kollegou jest zajisté důmyslná, ale odpovídá málo politickým a správním poměrům Turecka. Zakládá se v tom, kontrolovati činnost valijů evropskými kontro- lory za souhlasu velmoci.

Tito kontroloři měli by právo sesazovat úřadníky neschopné aneb zlé vůle. Avšak poně- vadž ve skutečnosti — a všechny konsulární zprávy jednomyslně v tom souhlasí — talo ne- schopnost neb zlá vůle byla vždy důsledkem tajných instrukcí z Jildiz-kiosku, jest patrno, že by tyto tajné vlivy působily též u nových úřad- níků, vybíraných vždycky sultánem, a ti by byli toliko zehytralejší a obratnější, by skrývali svou hru, což by jim bylo dosti snadno, kdyby byli jmenováni kontrolory Belgičané, Holanďané Švýcaři, neznající jazyk obyvatelstva a místní poměry, jak si toho přeje sir Biljotti. I za ny- nějších poměrů, bez zakročení cizích kontrolorů, odvolává turecká vláda všechny úřadníky, proti nimž velmoci pudávají stížnosti a to nemění nikterak situaci. Aby se dospělo k jiným vý- sledkům, bylo by třeba uděliti těmto kontrolorům moc jmenovati nové úřadníky, což by bylo vážné zasahování do práv su tánových a v tomto případě bylo by lépe, nesvěřovati provádění oprav tureckým úřadníkům, nýbrž ustanoviti úřadníky autonomní, čehož velmoci nechtějí.

Aby dosaženo bylo platných úspěchů, bylo tudíž třeba, aby kontrola vypracovaná diplomacií ruskou byla mnohem opravdovější a aby se ji snáze dalo použit, než kontroly, jakou navrhuje pan Steg. Kterak bude organisována, je dosu tajemstvim, ale ruští diplomatě tvrdí, že bude velmi účinnou a že jí musí býti naprosto, nebot nelze ničeho očekávati od dobré vůle tureckých úřadníků. Avšak na druhé straně všichni, kdož mají příležitost pohovořit s ruskými diplomaty, vědí dokonale, že za nynějších poměrů hle Rusko, pokud možno, šetřiti sultána, že přeje si spíše příměti jej, aby přijal jeho návrh oprav, než vnutit mu jej. V ruském ministeriu záleži- tostí zahraničných se prohlašuje, že Rusko nechce válce, aby vynutilo reformy a že toho rovněž nemůže dovoliti jiným. A bez války by se v té věci proti Turecku ničeho nedocililo.

Naproti tomu jest nutno zjednati vážné zlepšení osudu křesťanského obyvatelstva Balkánu. Prot také budou navrženy reformy jen v míře nej menší, aby se turecká vláda nelekala ve příčině evropské kontroly. Tato otázka kontroly byla doposud největší obtíží při každém podniku oprav v Turecku, Po- každé, kdy byla dána, rozpadla se shoda mez tureckou vládou a velmocemi. Turecká vláda nechtěla o ni slyšeti a velmoci, podle toho, jak jim záleželo na jejich díle, ustupovaly anebo s chápaly zbraní, aby ji vynutily. I tentokráte bude krušno přiměti Turky, aby kousli do ky- selého jablka a svolili ke kontrole velmoci, ze- jmena je-li jejím účelem, aby působila úspěšně. Ale ruská diplomacie nepozbývá naděje. Při- pomíná hrdě svůj úkol ve vyjednávání srbsko- tureckém na počátku XIX. století, kdy šlo o to dosíci samosprávy Srbska. Bylo to poprvé, kdy v Cařihradě učiněn byl pokus, osvoboditi míru- milovnou, diplomatickou cestou slovanský národ a nikoliv zbraněmi od libovůle tureckých pašů. Zakročení Ruska zachránilo situnci již ohroženou a konečně svojí nestranností dovedlo Srbům za- ručiti samosprávu a Turkům svrchovanost. Ná- sledkem rozhodnutí cara Mikuláše I. byly ture- cké posádky umístěny ve hlavních střediskách Srbska jako záruky turecké svrchovanosti po zru- šení osmanské správy v zemi. Rusové doufají, že naleznou i tentokráte nový modus vivendi, jenž umožní smírné rozluštění nynějších sporů.

Toto mírumilovné chování ruské diplomacie vysvětluje též, proč Rusku záleží na programu oprav nepolitických, jakož bylo naznačeno v Žluté knize francouzské, se zachováním politického statu quo na Balkáně. V Petrohradě se obávají, že jakmile by zásada politického statu quo, jež jest základem shody rakousko-ruské z r. 1897 byla by opuštěna, domáhalo by se Rakousko Uhersko anekce Bosny a Hercegoviny, o níž ne chce Rusko slyšeti. Jakmile by otázka oprav byla spojena s otázkou anekce, vše bylo by ne zbytně odloženo ad calondas graecas, čehož si Rusko nepřeje, anebo k rozluštění bylo by třeba války. Žlutá kniha franeouzská o záležitosteeh makedonských učinila velmi dobrý dojem, ze jmena v zemích balkánských. Byl to první do- kument diplomatický, jenž odestřel poněkud zá voj s činnosti velmocí a s uspokojením vzata na vědomi iniciativa Francie v této záležitosti a mluva zároveň nestranná a energická jejích diplomatických zástupeů, o níž se soudi,že učinila vážný dojem v Cařihradě, kde dosu nezapomněli výpravu mitylenskou. Co se týče francouzské diplomacie, jest skromnější v oce- ňování své role v záležitostech makedonských.

Zástupci Francie v cizině prohlašují, že politik jejich vlády, jakkoli projevující sice energii, ne- přestává býti co nejmírumilovnější. Zároven kladou důraz na důležitý úkol, jaký hrálo Ru- sko v této otázce. Kdyby vláda ruská byl uveřejnila diplomatické listiny, byla by se veřej- nost snadno o tom přesvědčila. Francie při- spěla co nejlépe mohla, aby usnadnila těžký úkol Ruska. Až do poslední chvíle panovaly zde značné obavy ve příčině chování vlády bulharské pod vlivem nátlaku veřejnosti. Zpráva o energických opatřeních kabinetu Dančeva proti makedonským komitétům zjednala značnou úlevu. Hr. Lamz- dorf cítí se vítězem a jeví bezpečný klid auto rity. Hledí klidně vstříc budoueností.

Anglické hlasy o přijetí projektu reformaního. Z Londýna, 24. února. (Zvl. tel. »N. L..e) Přijetí reformního projektu su tánem nebylo ještě všem ranním listům před ukončením redakce známo, a tak uveřejňuji ještě jednotlivé komentáře a zahraniční korre- spondence, ve kterých se předpovídají dlouhá vyjednávání a pokusy o průtahy se strany Porty Odpor takový byl ještě včera z Cařihradu ozna- mován, ale všechny tyto zprávy spočíraly na naprosté neznalosti diplomatické situace. Vý- sledek noty ruské a rakousko-uherské považuje se zde za značný diplomatický úspěch. »Times« píšou, že sultán učinil dobře když plán bez průtahů přijal. Na štěstí pro něj i jeho poddané neštítily se mocnosti žádné ná muhy, aby poukázaly na vážnost situace a na svou nezlomnou rozhodnost. Projekt byl co nej- pečlivěji zredigován, aby bylo citlivosti Turecka šetřeno, aniž by byl ohrožen účinek reform. »Times« konstatují pak, že sultán projevi již v prosinci v rozmluvé s velvyslancem angli- ekým ochotu, na většinu reformních požadavků přistoupiti. List pojednává pak krátce o jedno- tlivých bodech reformních a praví: Jest zřejmo, že autoři se snažili hájiti praktický ráz refo- rem, který označili naši zkušení diplomatičti zástupci za bezpodmínečné. Agitátoři budou ovšem nespokojeni, ale moenosti nepoči- taly nikdy na jich spokojenosť a doporučo- valy sultánovi vojenské příprav proti nim. Naopak přinesou však reformy ubohým mírumilovným obyvatelům provincie spokojenost aneb aspoň smíření s jich osudem.

»Morningpost« vyslovuje svou velkou radost a blahopřeje oběma stranám k velkému taktu a k vzájemné ochotě, jimiž bylo přijeu noty umožněno, zvláště pak oběma velevyslan cům v Cařihradě. — List vyslovuje také svů souhlas po stránce věené s čistě praktickým rá- zem návrhů. »Standard« píše, že přijetí projektu rakousko-ruského mělo za následek všeobecné oddechnutí a že v rozbouřených provineiích na stanou asi lepší dny. Také »Daily Dews«, které dosud psaly vášnivě pro zapuzení Turků, prohlašují, že při- jetí noty jest uspokojivé a praví, že třeba by reformy nebyly dalekosáhlé, přece mají podstat nou cenu a jdou správným směrem. Nespokojenost s reformami v Bulharsku. Ze Sofie, 24. února. Ve zdejších rozho- dujících kruzích tvrdí se dosud, že jest jim text noty reformní neznám. Praví se, že reformy ty omezují se pouze na známé body: jmenování komisaře pro provádění refo- rem sultánem na 3 léta, vybírání daní bankou ottomenskou a zařadění evropských důstojníků a domácích křesťanů do četnictva. Zdejší kruhy vládní nejsou pro program ten nikterak na dšeny, ale utěšují se aspoň tím, že mocnosti budou bezpodmínečně naléhati n provedení těchto požadavků. V širší veřejnosti projevuje se už nyní silné zklamán nad rozsahem programu reformního a opposice hotoví se k odboji. Příručí představeného kláštera rilského mních Pajšij byl k žádosti vlády přeložen do jednoho kláštera jihobulharského, poněvadž je podezřelým, že podporoval čety makedonské

Z Cařihradu, 24. února. (C.-B.) Všechn vyslanectva doporučila Portě dle daných instrukeí důtklivě, aby přijala navržené reformy. Z Londýna, 23. února. (C. B.) Dnes byla vydána modrá kniha o jihovýchodoevrop- ských záležitostech. Obsahuje 359 listin z doby od 31. prosince 1900 až do 9. ledna 1903. Mezi nimi jest list anglického ministra zahra ničních záležitosti markýze Lansdowna britské mu vyslanci v Cařihradě O' Connovovi ze dne 9. m. m., v němž ministr poukazuje na po- třebu reform a praví, že vláda jest ochotn podporovati všecky praktické návrhy, o nichž by kabinety vídeňský a petrohradský mohlys přáti, by byly důtklivě doporučeny Portě z účelem odstranění nynějsích zlořádů. V Lansdownově listu, zaslaném londýnské mu vyslanci Plunketlovi ze dne 16. t. m. prav se: Dnes řekl jsem hraběti (rakouskému vy slanci v Londýně), že uznáváme, že Rakousko Uhersko a Rusko jsou zvlášť interessovány mají příznivou přiležitost k vyřízení věci, avšak J. Exe. pochopi zajisté velikou důležitost, již otázce té přikládáme, a naše opravdové přán přispěti k uspokojivému řešení, pokud to dovo luje náš zájem. V listě ze dne 19. t. m., svědčícím an glickému vyslanci v Cařihradě, píše Lansdowne Je třeba opatření k bezodkladné praktické r formě správní. Výsledek zabezpečil by se nej lip a veřejné mínění získalo ani ne tak zave dením lheoretických soustav a změn, poku týče se vyznání vyšších úřadníků, jako jmeno váním evropských, osvědčených a rozšafných znaleů právního a finaněního oboru a pečlivou volhou vice důstojníků k reorganisaci četnictva.

Z Vídně, 24. února. (C.-B.) Rakousko uherská a ruská vláda, přejíce si upřímně od straniti příčiny nepokojů panujíeích po nějaký čas v krajích solunském, monastýrském a ko sovském, seznaly, že cíle toho lze dosíci jen reformami, jež by mohly zlepšiti stav obyva telstva jmenovaných krajů. Z nedávné zprávy Porty dodané cařihradským vyslancům patrno že císařská otomanská vláda sama uznává, ž třeba pomýšleti na prostředky, jak zabezpečit přísnější zachovávání zákonův a odstraniti dosa vadní zlořády. Vlády rakousko uherská a ruská vzavše na vědomi tyto dobré úmysly, soudily však, že by bylo velice důležitým pro zachován pokoje a pořádku ve jmenovaných krajích do- plniti nedávná nařízení a proto dospěly k sou hlasnému názoru, že třeba doporučiti císařské otomanské vládě něk erá opatření, jež lze shrnouti jak následuje Aby se zabezpečil zdar úkolu svěřeného hlavnímu inspektorovi, zůstanev svém úřadě řadu let, jež se předem ustanov a dokud doba ta nevyprší, nebude odvolán ben potazu s mocnostmi. Bude míti právo, bude- toho vyžadovati zachování veřejného pořádku disponovati s otomanským voj skem, aniž by se v každém jednotlivém při padě obracel na ústřední vládu. Gnverner budou povinni podrobiti se přísně mnstrukcím hlavníbo inspektora. Při reorganisaci policie a čet nictva použije otomanská vláda pomoci za hraničných odborníků. Četnictvo zřídi se z křesťanů a mohamedánů v poměru obyvatel stva dotyčných míst. Polními hlídači budou křesťané tam, kde většina obyvatelstva je kře- sťanská. Vzhledem k obtěžování a výstupkům. jimiž trpívá křesťanské obyvatelstvo od někte- rých arnautských zlosynů a vzhledem k tomu, že jejich zločiny a provinění ve vět šině případů zůstávají beztrestnými, otomanská vláda postará se bez meškání, aby stavu tomu udélala se přítrž.

Posledním četným zatýkáním v uvedených třech krajích pro poslední nepokoje byly mysl obyvatelstva rozčileny a proto císařská vláda. aby urychlila obnovení normální situace, dá milost všem osobám žalovaným neb odsou- zeným pro politická obvinění a vystě hovalcům. Aby se zabezpečila pravidelná funkce míst- ních institucí, pořídí se v každém kraji roz- počet příjmů a vydání a příjmů kraje. jež otomanská banka bude kontrolovati. použije se v první řadě pro místní správu a výplatu civilních a vojenských gáží. Způso vybírání desátku změní se a obecné jeh pronajímání zruši se. C. Z Vídně, 24. února. S autoritativn bulharské strany píší »Pol. Corr.«, že ka bi net Daneva osvědčil rozpuštěnín makedonského výboru, obětavost ku přáním, jejichž splnění příslušné mocnosti po važovaly za žádoucí v zájmu balkánského míru Dřívější zakročení nebylo možné pro význan makedonského výboru, jenž byl v celé zemi ne obyčejně populární.

Turecká vláda povolila vojenskému zmoe něnci italskému, plukovníku Signoril! ov prohlédnouti si dříve, než opustí Cařihrad, důle žitější posádková města v makedonských krajích D. Ze Soluna, 24. února. Bahri pa ša Riza bej, Bušira bej a Mahmud Be govič přibyli včera z Cařihradu do Skopije za zvláštním dvorním posláním, získat pr reformy Albánce. Ve střední Albanii zatčeno mno h Albáneů z politiekých příčin. Albánští kmenové Kastratů, Grudů a Hote — asi 15.000 duší — hladoví. Albánský lupíč Sefer drancuje okres debarský, rěcký, pečský, giljanský a kolašínský Několik Srbů bylo zavraždéno Z Vídně, 24. února. »Berliner Tag blatt« sděluje z Cařihradu: Od včerejška ne chtějí úřady vydávati cestovní listy do Make donie. Včera v poledne udála se před hotelem Parapalace srážka policie s 9 členy makedonského komitétu. S obo stran bylo stříleno. Sedm Bu- barů bylo smrtelně zraněno, tř turečtí policisté zabiti, jedn paní a jedno dítko zraněny. Ve městě jest veliké rozechvéní.

Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Ministr dr. Rezek. Z Vídně, 24. února. Ministr dr. Re zek prohlašuje v některých zdejších listech že za nynějšího svého pobytu v Praze ne měl pražádných rozmluv s osob nostmi politickými. Poplach do zásoby. Z Vídně, 24. února. Zprávy, rozšířené »Neue Freie Presse« zde a »Bohemif«v Praze, o doplnění kabinetu dra. Körbra par lamentními ministry krajany drem. Kra mářem a drem. Derschattou, ukázaly se zcela lichými a tendenčními nepravdami Jich vznik vysvětliti dlužno, jak následuje Včerejší »Montagspresse«, která dříve byla orgánem německého velkostatku. jímž však přestala být, uveřejnila dlouhou stať, patrně z péra hr. Stürgkha, ve které se dovozuje, že pro příště doporučuje se nezměnit sice nikterak zásady strany, ale změnit taktiku a dělit se s Čechy o moc. Tímto výrokem hrabě Stürgkh, jenž v po slední době stál na jiném stanovisku, než dr. Baernreither, totiž na stanovisku »Nene Freie Presse«, vrátil se opět k linii, na které se nalezal vůči Čechům za akce pro vodní stavby, a přimlouvá se za koalici česko-německou, která by se jevila nejen ve sněmovně, nýbrž také ve vládě. »Neue Freie Presse«, která nemůže smířiti se s myšlenkou, že Čechům náleží nesporné právo na exekutivu a správu státní, vystihla ve výkladu hr. Stürgkha, že jest na obzoru přeměna kabinetu dra. Körbra v ministerstvo. ve kterém zasednou také zástupci čeští. Toho nesnesla tato dávná buřička proti všemu, co jen z daleka by mohlo vypadati jako moráln aneb skutečný prospěch českých snah. Proto vrhla do veřejnosti pověsť, námi již v od- poledním listě charakterisovanou, pověst, jejímžto účelem jest, situaci rozčeřiti na všech stranách a koncích do té míry, aby zmatky stále trvaly a Čechové byli odpu zeni a zatlačeni do krajního odporu.

Pokud se to jmenovanému listu poda řilo u Němců, nevíme. Zachovávají tam na prosté mlčení. Jen »O stdeutsche Runa schau«, která vešla v poslední době ve styk s německými liberály, pronáší se v ten rozum, že by postup Čechů vedle Němců dopadl na neprospěch Němců. »Je pravda,« praví žurnál ten, »že parlamentní situace tlačí na vyjasnění, ale to provedeno bude kus po kuse, po etappách. Posilnění vlivu německého na státní správu je cílem každé strany německé. Ale nedospěla ještě otázka k rozřešení, zda posilnění německého vlivu má se státi tak, aby se ho Němci domohl vstupem ministra krajana do kabinetu,č postavením parlamentním, ve kterém by za chovali svou neodvislost. Co se tkne dra. Derschatty, jest dalek veškerých aspirací ministerských. O jmeno vaném doplnění kabinetu Körbrova Něme může býti řeč potom, až vláda dá výdatnou záruku, že národní požadavky Němců budou zajištěny.« »Zeitu« telegrafují z Prahy v téže věci, prý z českých kruhů: »Čeští poslanci kteří jsou zde shromážděni za příčinou schůze výkonného výboru, smějí se zprávám »Bohemie« a »Neue Fr. Presse« a to tím více, jelikož povědoma jest příčina a pramen těch štvanic. Pan dr. Körber již několik měsíců neodvažuje se obsaditi místo ministra spravedlnosti, aby nikde nenarazil a snáší raději sám břímě a zodpovědnost tří porte- feuillů a tu by měl on, který od dávna je nepřítelem vší koalice, míti takové plány?

Je směšno věřit, že by dr. Kramář, kter stejně jako dr. Pacák a dr. Herold 3. února v Praze vyhlásil pád kabinetu Körbrovaz cíl české politiky, nyní se zúčastnil politiky, která by mu ukládala zodpovědnos za tento kabinet. Též je frivolní domněnka. že by nepřátelství nahromaděné v českém národé proti dru. Körbrovi zmizelo povo- láním ministra krajana. Mohla by se uvést celá řada důvodů proti tomuto jmenování místo nich však dostačí jeden: kdyby dr Körber skutečně pojal takový plan, lis jemu tak oddaný, jakým jest »Neue Frei Presse«, byl by pro tento plán a ne prot němu.« »Reichswehr« pronáší se e kombi naci »Neue Fr. Presse« takto: »Charakteri- stickou známkou pro manýru, se kterou »Nene Fr. Presse« snaží se zmařiti veškero upokojení politických prospěchů, jest toto faktum: Jak bylo vidno před parlamentním jednáním o rozpočtu, stejně jako před parla- mentním jednáním o vyrovnacích předlohách jest nezbytnou dohoda s Čechy a musí tudíž vládou býti vedle její povinnosti hledána. Toto faktum učinit pružinou štvavé akce ne- dovede nikdo kromě »vedoucího« německo- liberálního listu, který, pokud jde o vědomé poškozování nejen zájmů rakouských, nýbrž i německých v Rakousku, vykázati se může výkony v pravdě zarážejícími.

Česko-budějovická deputace u dra. Körbra. Z Vídně, 24. února. Posl. Holan ský vedl dnes k ministerskému předsedov dru. Körbrovi deputaci truhlářů česko- budějovických, záležející z předsedy spo lečenstva pana Vašty, zástupce německého truhlářstva p. Kutschery, zástupce děl nictva strany národněsociální. p. Příbyla a zástupce truhlářského dělnictva strany so ciálně demokratického pana Vopalického Deputace žádala, aby vzhledem k velkě ne zaměstnanosti veškeré práce truhlářské v nové justiční budově česko-budějovické za- dány byly pouze truhlářům česko-budějovi- ckým a nikoliv, jak prý jest úmyslem, jistému dvornímu truhláři z Vídně. Poslanec Holan ský jakož i veškeří členové deputace ob- jasnili celou záležitost, načež dr. Körbe závazně slíbil, že všecky práce zadá truhlá- řům českobudějovickým. Deputace vyhledala pak předsedu klubu českých poslanců svo- bodomyslných dra. Pacáka a požádala ho za intervenci u předsedy ministerstva Dr. Pacák slíbíl deputaci, že zejtra o cele záležitosti promluví s ministerským předse- dou a že se přičiní, aby spravedlivému přání truhlářů bylo vyhověno.

Akce postátňovací. Z Vídně, 24. února. K postátňovac akci včerejší »Montagspresse« uveřej nila zprávu, že nežli přistoupeno bude k po státnění rakouských tratí společnosti rakousko- uherských státních dráh a dráhy severozá padní, nastoupena bude cesta práva, protože obě společnosti činí nemírné, ba přílišné po- žadavky. Vůči této zprávě prohlašuje se ve vládních kruzích, že nenastal žádný fakt. který by odůvodňoval nějakou změnu v po suzování stavu věci, ani ve smyslu optimi stickém, ani ve smyslu pessimistickém. Zámořský obchod rakousko- uherský. st. Z Terstu, 24. února. Příští týden odjede předseda zámořského úřadu Ebne do Vídně, kde se zúčastní porad, konaných v ministerstvu obchodu v příčině zákona o poměrech zámořského obchodu. Zákon tento bude v jarním zasedání poslanecké sněmovně předložen.

Audience. Z Vídně, 24. února. Min. předseda dr. Körber byl dnes odpoledne přijat cí- sařem v audienci, která trvala celou hodinu Nový vojenský trestní řád. Z Vídně, 24. února. O společné an- ketě, která se koná v ministerstvu vojenství v příčině nového vojenského trestního řádu, se sděluje, že porady potrvají nejspíše ně- kolik dní. Teprve až dosaženo bude plné dohody mezi zástupci, následovati může zá- věrečná redakce celé osnovy. Také vojenští zástupci podle »Všeněmecké korrespondence zaujali stanovisko reform nejpronikavějších a samozřejmě stanovisko veřejnosti lí- čení, ale obmezené jako v německém trestním řádu. Oběma parlamentům bude osnova podána sotva před podzimem. K zákazu akademie na prospěch Hakedonců. Z Vídně, 24. února. Z kruhů jihoslo- vánských poslanců se sděluje, že slovanské časopisectvo celého Rakouska pojednává o od- povědi, kterou předseda ministerstva dal de- putaci poslanců, již sobě stěžovali proti zá- kazu akademie, jež měla býti pořádána n prospěch Makedonců a jednohlasně vyslovuje nelibost nad jednáním chefa kabinetu. Pro- hlašuje se, že třeba by Dalmácie byla v ne- příznivých poměrech, nemůže to býti pod- nětem, aby činnost poslanců v zájmu huma- nitních záležitostí na prospěch slovanského obyvatelstva byla nepříznivě kritisována, jak to učinil předseda ministerstva dr. K örber. Listy jednomyslně schvalují, že byla slovan- ským středem podána obrněná interpelace, podepsaná všemi slovanskými stranami. Interpelace ta bude čten v příšti schůzi sněmovní.

Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 24. února. (C.-B.) Císat přijal dopoledne ve zvláštní audienci pro- slulého švédského cestovatele Svena Hedina Z Cetyně oznamují smrt Kosanoviče, býv. metropolity bosenského. Odročený odvod. Z Pešti, 24. února. (»Fremdenblatt«.) Honvédský ministr bar. Fejerváry zaslal všem municipiím okružník, v němž se praví: Předloha o povolení nováčků na r. 1903 říšským sněmem není dosud vyřízena. Je také málo naděje, že letošní hlavní odvod bude se moci vykonati na základě učiněných příprav. Nařizuji proto na základě usnesení ministerské rady, že hlavní odvod bude zatím odročen. Poněvadž však žádaný počet nováčků bude povolen asi v době mezi 1. dubnem a 31. květnem t. r., buďte uči- něny všechny přípravy, aby odvod mohl být vykonán v této době. Italská sněmovna. Z Říma, 24. února. (C.-B.) Ve sně- movně prohlásil státní podtajemník zahra- ničného úřadu Baccelli na dotaz Monti- Guarniera, je-li pravda, že zaderská Unione Zaracina byla rozpuštěna z důvodův urážlivých pro savojskou dynastii a Italii: že zákony platné v Dalmacii opravňují místní úřady rozpustiti spolky, jež nedrz se v mezích vytčených stanovami. Unio Zaracina překročila své stanovy a proto byla rozpuštěna, ze žádné jiné příčiny. Zakonnost onoho opatření nelze tedy popírati. Za odpovědi Monti Guarnierovy došlo k hádee mezi několika poslanci a strhl se veliký hluk, v němž ozývaly se zu- řivé výkřiky, takže předseda přeru- šil schůzi Když byla zase obnovena, předseda vy- slovil politování nad touto událostí, načez sněmovna přešla klidně k jednacímu po- řadu. Lichá pověst. Z Řma, 24. února. (C.-B.) Dle »Capi- tana Fracassy« je bezpodstatna pověst, ze ministr námořnictva Morin bude Prinetto- vým nástupcem v ministerstvu zahraničných věcí.

Dva dotazy. Z Hangu, 24. února. (C.-B.) Ve druh sněmovně, jež se dnes opět sešla, poslanee Mess (liberá!) prohlásil, že chce učiniti dotaz ke vládě po lednové stávce železnič- ních zřízenců. Posl. Troelstra (socialista) by se rá poptal vlády po neobyčejném svolání milice. Taže se, hodlá-li učiniti vlada zákonné opa- tření pro poslední stávku. Den, kdy se oba dotazy projednají, ustanoví se později. Liberální demokratická strana navrhla aby se uvážila změna ústavy, pokud týká s volebního práva. Navrhuje se vše- obecné volební právo také pro ženské. Jen choromyslné a odvislé ženské nemají ho do- stati. K vykonávání voličského práva třeb 21. roku věku. Týž volební sbor má volit I. i II. sněmovnu. Revise ženevské smlouvy. Z Bernu, 24. února. (C.-B.) Spolková rada usnesla se po přání, projeveném na haagské konferenci míru, svolati ke dni 14. srpna konferenci k revisi ženevské smlouvy ze dne 28. srpna 1864 ve příčině osudu vojínů ve válce raněných a pozvati na ni vlády, jež smlouvu podepsaly. K rozeslaným pozváním je připojen pracovní program. Rumunská sněmovna. Z Bukurešti, 24. února. (C.-B.) Mi- nistr financí Costinesco podal sněmovně předlohu, dle níž daň z glykosy snižuje se na 10 cts. Sněmovna přijala 61 proti 1 hlasu zákon o prodloužení privileje ústavu pro pozemkový úvěr a některých změnách stanov. Belgická sněmovna. Z Brusselu, 24. února. (C.-B.) V sněmovně odpověděl ministr financí na pří- slušný dotaz, že cukerní smlouva vyžaduje úplné změny cukerního zákona hel- gického. Sněmovně bude podána příslušná předloha. Španělské poselstvo u papeže. Z Míma, 24. února. (C.-B.) Papez přijal dopoledne ve slavné audienci zvláštní