ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d99347b0-71f0-11dc-a1cb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 26, person 12, org 6
1 masthead
V Praze, v pátek dne 13. května.
Praha
2 masthead
K číslu 133.
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
Praha
4 title
NARUDN
5 article Válka.
Válka. Přípravy na příchod Japonců. Z Londýna, 13. května. »Morning Post« sděluje ze Šanchaje: »Rusové stavějí rozsáhlé náspy před Liao- janem. Budou vystavěny také trojnásob- né náspy před každou ze čtyř bran města. V průsmyku motienském vystaví se pevnost a v Mukdenu, blíže něho a blíže jiných měst položí se miny.« »Daily Chronicle« sděluje z Tokia, že obhajovací práce v Ašan- chanu, jižně od Liaojanu, jsou hotovy.
Japonec Rus Londýn Liao Mukden Tokio Ašany Morning Post Daily Chronicle
6 article
Výměna zajatců. Z Petrohradu, 13. května. »Novoje Vremjae navrhuje výměnu zajateů válečných, podotýkajíc, že Rusko má Japonců přes 1500. Japonské pohyby. Z Petrohradu, 12. května. (C.-B.) Úřadní zpráva. Generál Karkevič telegrafuje gene- rálnímu štábu ze dne včerejšího: Dne 4. května objevilo se mezi Picevem a mysem Terminalem asi 60 japonských dopravních par- níků a válečných lodí. Výzvědné vojsko zjistilo, že Japonci nedaleko mysu Siaokohucajsa v zátoce Kinčuské bliže ústí řeky Čeneucho na břeh vystoupili a že své oddíly úhrnnou silou 10.000 mužů po okolních vesnicích rozložili. Ruské obyvatelstvo vzdálilo se z Piceva. Ja- ponci vypravili dne 5. května dva pluky na Tauciuan a dva oddíly vojska na jih a západ od míst, kde přistáli. Dne 6. května objevili se nepřátelští zvědové v Pulantienu a záhy za nimi přibyla pěchota, jež zahájila palbu na poštovní vlak, jenž na severu kolem uháněl. Střelba jejich nezpůsobila žádné škody. Dne 7. května odešli Japonci z Pulantienu, nejspíše následkem pro- puknuvšího prudkého vichru a ze strachu, aby nebyli zaskočeni. K výpůjčce japonské v Americe. Z Nového Yorku, 12. května. (C.-B.) »Reu- terova kancelář« oznamuje: Subskripění při- hlášky bankéřů na půjčku japonskou přesa- hují již dnes žádaný obnos. Nicméně zůstane subskripce až do dnešního poledne ote- vřena, aby zahraničním upisovatelům umožněno bylo učiniti nabídky. (Ostatní zprávy viz na str. 3.)
Japonec Karkevič Picev Petrohrad Rusko Amerika Nový York Novoj Vremjae
7 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Zlostná vládní ozvěna polského projevu. Z Vídně, 13. května. Poslední zvuk, jenž ozval se včera z poslanecké sněmovny, pro- jev poslanců polských na rozloučenou, zněl asi dru. Körbrovi ve snu nadmíru nepříjemně. Soudíme tak z pozoruhodného fakta, že všechny vládní listy, počínaje »Neue Freie Presse« a konče »Reichswehr«, vrhly se na kolo polské a je zasypávají bud hněvem nebo posměšky. Posměch věnován je zvláště akci, podniknuté kolem pol- ským ke sjednání normálních poměrů v parla- mentu. Onen svědčí zvláště žalobám, ke kterým odhodlal se klub proti dru. Körbrovi, veřejně ho usvědčiv z viny negativní: z nečinnosti ve věcech, ve kterých první povinnosti vlády jest jednati. Vláda, která zalézá do kouta, vláda, která chce, aby konali jiní, co konati má ona, není vládou. »Neue Fr. Presse«, která je velmi citlivým ukazovatelem smýšlení a vůle nynějšího chefa vlády, doporučuje úvahu svou o projevu kola polského slovy: »Proto že nepodal (klub) žád- ného protestu proti nařízením kabinetu Thunova a Kaizlova (míněna nařízení z r. 1899, jimiž schváleny byly předlohy vyrovnací) a proti roz- počtovým provisoriím, která byla vydána na zá- kladě § 14. v říšském zákonníku dřívějšími vládami a neměl hryzení konstitučního svědomí, tož včerejší projev jeho ozařuje pomě klubu ke kabinetu Körbrovu způ- sobem nadmíru poučným.« Bylo by nezdvoři- lým, této pravdě odporovat. Italští studenti zúčastní se pražského sjezdu. Ze Št. Hradce, 13. května, Italští stude nt na zdejší universitě usnesli se na schůzi, ko- nané za předsednictví PhC. Letticha, po velmi živé debatě, že se zučastní nastávajícího
Neue Thunův Kaizlův Körbrův Vídeň Francie . Presse Hradec poslanecký sněmovna Neue Frei Presse
8 article
Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h Předplaceni a ingeráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
Praha
9 article
sjezdu neněmeckých studentů rakouských Praze. Co stálo zlomení stávky na uherských železnicích. Z Pešti, 13. května. V ministerstvu země- brany v posledních dnech vypočten nákl a d, který způsoben byl vojenským obslu- hováním železnic za poslední stávky železničních zřízencův Uhrách. Ředitelství státních dráh bude po- vinno zaplatiti 450.000 K ve prospěch vojen- ského eráru. V této sumě nejsou vydaje, které byly způsobeny povoláním záložníků. Ty se ještě vpočtou. Němé setkání vyslanců. Z Londýna, 13. května. Před palácem za- hraničního ministerstva udála se zajímavá pří- hoda: Ruský vyslanec zdejší chtěl na- vštíviti ministra zahraničních zále- žitostí, hr. Lansdowna. Dověděv se, že není přítomen, chtěl ihned opustiti palác. Ve chvíli, kdy vstupoval do povozu svého, přijel k budově ministerstva zahraničního povoz, ze kterého vystoupil— japonský vysla- nec Hayaši. Oba diplomaté stáli si tváří v tvář. V první chvíli byli oba očividně rozpa- čiti. Potom smekl Hayaši klobouk, ruský vysla- nec učinil totéž, vstoupil pak hned do povozu, jehožto dvéře japonský vyslanec za ruským di- plomatem zavřel. Nikdo z nich nepromluvil ani slova.
Praha Pešť Uhry Londýn
10 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Dementi. Z Vídně, 12. května. (C.-B.) »Fremden- blatt« je zmocněn prohlásiti, že zpráva o za- mýšleném odchodu rakousko-uherského ve- levyslance v Cařihradě na odpočinek barona Calice je bezpodstatna. Zamítnutý papežský protest. Z Říma, 12. května. (C.-B.) »Tribuna« oznamuje: Rusko odmítlo, jako Francie, přijetí papežského protestu proti cestě presi- denta Loubeta do Italie. Také A nglie, kteréž protest nepřímo dodán byl, prohlásila, že ho není lze přijati.
Vídeň Cařihrad Calic Řím Rusko Francie Fremden
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Zrcadlo. Napsal Alphonse Daudet.
Daudet
12 article
Na severu, na břehu Němenu, objevila se malá kreolka, teprve patnáctiletá, bílá a růžová jako květ mandloně. Přicházela z vlasti ko- libříků; vánek lásky ji sem zanesl. Když opouštěla svůj ostrov, prosili ji všichni: „Ne odcházej, na pevnině je tak chladno ... Zimatě usmrtí . .. Ale malá kreolka nevěřila v zimu a neznala jiný chlad, než když připravovala sorbet. Kromě teho byla ještě zamilována a nebála se smrti. A tedy zde je. Vystoupila nahoře v mlhác Němenu se svými vějíři, svojí rohožkou, záclo nami proti komárům a klecí ze zlatých mřížek plnou ptáků své vlasti ... Když starý otec Sever uviděl přicházeti tut ostrovní květinku, kterou mu Jih poslal po svém paprsku, hnulo se mu srdce soustrastí; věděl dobře, že zima jedním douškem pohltí tuto dív činku se všemi jejími kolibříky, a proto rychle rozsvítil veliké žluté slunce, a oblékl se letně aby ji přivítal. Kreolka byla tím oklamána; považovala brutální a těžké teplo severní za stálé a věčnou černou zeleň za zeleň jara; roztáhla svoji ro- hožku mezi dvěma jedlemi v parku a celý den se ovívala a houpala. „Ale vždyť je na severu velmi teplo!“ — říkala se smíchem. Avšak jedna věc ji přece znepokojovala. Proč v této cizí zemi domy nemají pavlačí?
Němen
13 article
K čemu ty tlusté zdi, koberce a těžké čalouny? Tyto veliké majolikové krby, hromady dříví, na- kupené ve dvorech, kůže modrých lišek, dvojaté pláště, kožešiny, které odpočívají na dně skříní; k čemu to asi je? Ubožátko, brzy se to měla dověděti! Pro- bouzejíc se jednoho rána, malá kreolka ucítila silné mrazení. Slunce zmizelo, a z tmavého, hlu- bokého nebe, které se zdálo v noci stýkati se se zemí, padaly tiše, jako z bavlníků vločky bílého aksamitu . . Zima je tu! Zima je tu! Vítr fičí, v krbech praská! Ve veliké kleci ze zlatého mřížoví, kolibříci více nešvitoří. Je jich malá křídélka, modrá, růžová, rubínová jako moře zelená, zůstávají nehybná, a je ža lostno, hleděti na ně, jak se tulí jeden ke dru- hému, se svými jemnými zobáčky a očima jak špendlíkové hlavičky. Dole, na konci parku, houpala se rohožka, plná jíní a větve jedlí jsou potaženy předeným sklem . .. Malé kreolce je zima, nechce již vyjíti. Schoulena u ohně, jako jeden z kolibříků, tráví čas zíráním do plamenů a vzpomíná na slunce. Ve velikém krbu, jasném zářícím, vidí znovu celou svoji vlasť; prostorná nábřeží, plná slunce, s vlnícími se hnědými cukrovými třtinami a s kukuřicovými zrny, poletujícími ve zlatém prachu, odpolední odpočinek, průzračné záclony, slaměné rohožky, potom hvězdné večery se světluškami a s milliony malých okřídlenců, kteří bzučí kolem květů a v tylových síťkách .. A mezi tím, co sní takto před krbem, zimní dny venku stávají se stále kratšími, stále tmav- šími. Každého rána zdvihají jednoho mrtvého kolibříka v kleci; brzy zbyli jenom dva, dva chumáčky zeleného peří, které v koutku tisknou se druh ke Iruha.
Dole
14 article
Toho rána malá kreolka nemůže povstati. Jako malou, jižní lodičku, sevřenou ledy sever- nimi, zima, která ji objímá, ji ochromuje. Je temno, pokoj je smutný. Jíní utvořilo na okenních tabulích husté záclony hedvábí bez lesku. Město zdá se vymřelé a vichřice naříkavě fičí mlčelivými ulicemi... Kreolka ve svém loži aby se obveselila, hraje si s cetkami vějíře a tráví čas shlížením se v zrcadle, kolem něhož jako třásně visí indická péra. Zimní dny jsou pořáde kratší, pořád tmavší. Malá, hynoucí kreolka trápí se ve svých krajkových poduškách. Nejvíce ji zarmucuje, že ze svého lože nevidí oheň. Zdá se jí, že ztrácí po druhé svou vlasť.. Chvílemi se táže: „Je v krbu ohen? Ale ano, ubožátko, je tu oheň. Krb je celý rozpálený. Slyšíš, jak praskají dříví a šišky? Oh, hleďme! hleďme! Ale kreolka se musí hodně nachýliti, oheň je příliš daleko od ní; nemůže ho viděti, a to ji přivádí v zoufalství. Tu jednoho večera, když ležela takto, za- dumána a bledá, hlavu na okraji podušky a oči stále obrácené ke krásnému, neviditelnému ohni, jeji přítel tázal se jí, bera jedno z krásných zrcadel, která měla na loži: „Chceš viděti oheň, má roztomilá?... Dobře, počkej jenom . . a pokleknuv před krbem, pokoušel se poslatijí zrcadlem odraz kouzelného ohně: „Vidíš ho už? —“ „Ne, nevidím nic! —“ „A teď? —. „Ne, ještě ne! — A náhle, když šlehl ji do obličeje paprsek svétla, který ji celou zatopil: „Ah! už ho vidím! —“ vykřikla radostně kreolka a zemřela, usmívajíc se, se dvěma jiskřičkami v hlubině očí... Vlasta Šílova.
Šílův