ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d990afa0-71f0-11dc-8c8a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 15 celkem · entity: person 45, place 22, org 7, work 6
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 13l. ze dne II. května 1904.
2 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Jízda na želvě. V Londýně očekává se velká událost, o níž se již z předu mnoho mluví. Jest to jízda na želvě, kterou hodlá za nedlouho provésti Louis de Rougemont, známý badatel australský ve zdejším Hippodromu. Chce však učiniti tuto sensaci též vědecky zajímavou a hodlá při své jízdě arenou vykládati methodu, kterak lze přiměti ku poslušnosti tyto živočichy, jimž přírodozpytci nepřiznávají val- ných duševních schopností. Rougemont nesoudí, že malá hlava musí nezbytně obsahovati málo mozku a doufá, že jízdou na želvě osvědčí spíše duševní převahu nad zvířetem, než sílu fysickou. Tvrdí, že si dovede podmaniti tato zvířata vlivem hypnotickým. Poznal prý též tajemství želví mluvy a tvrdí, že prý dovede tlumočiti každý zvuk, který želva vydává.
Rougemont Londýn
3 article
Želvy, jichž Rougemont k jízdě hodlá užít, váží 322 a 310 liber. Chrup těchto obrovských zvířat je dost nebezpečný. Želva potopí se, podobně jako pliskavice ihned, jakmile se vynoří nad povrch vody. Násled- kem toho musí se jezdec, sedící na hřbetu želvy. pokaždé potopit s ní. De Rougemont hodlá při své jízdě na želvě v areně, naplněné vodou, vypravovat zároveň o svých dobrodružstvích v Australii. Také jízda na krokodilu se chystá. Jakýs anglický sportsman nabídl již vysokou sázku, že nedovede na želvě sjet s vodopádu, zřízeného v areně, aniž by spadl. = Stroskotání parníku. Přítel našeho listu píše nám z Pirea: Tento čtvrtek odplul z Pirea parník »Neapolis« společnosti Kurdzi se 147 cestujícími a 27 muži posádky do Cařihradu. Takřka všichni ce- stující byli pobožní poutníci z Turecka, kteří sem přijeli, by navštívili divotvornou rodičku boží na ostrově Tynos a vyprosili si od ní uzdravení od růz- ných nemocí, což, jak tamější popové tvrdí, nikomu neodepře, kdo jí dobře zaplatí. Když parník o dvou hodinách ráno dosáhl majáku Fasana na ostrově An- dros, narazil na podmořské úskalí, které však přeplul.
Rougemont Austrálie Pireus Neapolis Cařihrad Turecko Kurdze
4 article
Za několik minut narazil však na druhé úskalí, na kterém zůstal vězeti s probitým dnem. Nárazem tím byli vyburcováni všichni cestující ze spánku a opu- stivše polonazí svá lůžka, vyběhli na palubu. Nastal nesmírný poplach a zmatek, neboť nikdo nemohl si učiniti jasnou a správnou představu o hrozícím ne- bezpečí. Kapitánovi se však podařilo cestující upo- kojiti a zjednati, pokud bylo možno, pořádek. Když však spustil první člun do moře, vtlačilo se do něho tolik lidí, že se u břehu překotil. Na štěstí mohly tonoucím druhé čluny přispěti na pomoc a zachránili je. Tak se podařilo zachrániti všechny cestující kromě dvou, kteří se byli vrhli do moře a utonuli. Sotva však přistáli u břehu, vybuchly kotle parníku a roz- trhly jej, takže okamžitě před jejich očima se potopil. Kdyby se byli jen o několik minut opozdili, byli by nalezli všichni hrob v hlubině mořské. Jelikož v okolí není žádné osady, rozdělali si na skalnatém pobřeží oheň, by se osušili a vyčkali nějaký parník. O 8 ho- dině spatřili anglický parník, který se jim podařilo přivolati. Krátký čas potom minul též italský parník »Serbia« na cestě do Pirea. Kapitáni obou parníků poskytli jim všemožné pomoci a převzavše je na lodi, dovezli je do Pirea, kde se jim dostalo se všech stran podpory, by se mohli vrátiti domů. Zdaž se více lidí, než vzpomenutí dva, utopilo, ne- možno zjistiti, neboť v jednatelstvu paroplavební spo- lečnosti panuje týž pořádek, jako ve státní přístavní
Pireus
5 article
správě a proto seznam cestujících není spolehlivý. Jak ze všeho vysvítá, jest na neštěstí tom vinen druhý kapitán, který měl v tu dobu stráž a zcela zbytečně tak blízko břehu plul. Cestující nezachrá- nili pranic ze svých zavazadel a přijeli do Pirea většinou polonazí. — Velká nehoda zastihla parník francouzské společnosti »Messageries Maritimes«, který vezl ze Sudy na ostrově Krétě vracející se námořníky ruské z Koreje za velení hrdinného kapitána Rudněva. Nedaleko Dardanell narazil par- ník na podmořskou mělčinu tak silně, že na ní zů- stal poškozen vězeti. Z té příčiny odeslalo ruské velevyslanectvo v Cařihradě hned malý parník, který převzal ruské námořníky a dovezl je do Cařihradu, odkud se jiným parníkem oné francouzské společno- sti odebrali do Oděssy. Na mělčině uvíznuvší par- ník neutrpěl velkého poškození, byl však teprve dru- hého dne z mělčiny vyprostěn. V Cařihradě dostalo se ruským hrdinům zvlaštní pocty. Příčina nehody té byla hustá mlha. = Komický omyl. Novoyorská policie vyslala onehdy generální alarm po zmizelém tříletém Jiříku, chlapci Tomáše Mc. Cartbyho, který se ve čtvrtek v 8 hodin večer ztratil. Mezitím co telegrafní drát ve všech pěti částech pracoval, byl malý Jiřík na hlavní policejní stanici v ochraně matrony Traversové.
Rudněv Jiřík Mc Cartby Travers Pireus Kréta Korea Cařihrad Messagery Times
6 article
Jakýs přítel rodiny Mc. Carthyho, který zarmoucené rodiče po celou noc provázel na jejich poutích po hospitálech a policejních stanicích, se dověděl, že ve čtvrtek zabloudilo malé děvčátko a nalezá sev ochraně polic, matrony. Na to odebral se k matroně a žádal ji, aby mu nalezené děvčátko ukázala. Paní Traversová přinesla dítě, které mělo na kučeravé hlavě šedivou čepičku: Jakmile přítel dítě spatřil, s velkou radostí zvolal: »Jste si úplně jista, ma- dame, že jest to opravdu děvčátko?« Matrona sebevědomě přisvědčila, avšak na naléhání občana se s dítětem vzdálila, aby se ještě jednou přesvědčila, že se nemýlí: hned na to se však vrátila a ve zřej- mých rozpacích pravila: »Skutečně jest to hošík Jaký to komický omyl!« Když se omyl tímto způso- bem vysvětlil, bylo dítě občanu vydáno a on je do- nesl zarmouceným rodičům. A celý tento omyl zavi- nil policista Mc. Guire ze stanice východní 67. ulice, který hošíka nalezl ve čtvrtek večer na nároží 3. ave a 70. ul.; klouček stál u zdi a usedavě plakal. Poli- cista přistoupil k hošíku a tázal se ho: »Co pak je ti, maličký?« Avšak na místě odpovědi dal se hoší- ček ještě do většího pláče. Tu konecně policistu na- padlo, že dítě, o kterém se domníval, že je to děv- čátko, zbloudilo, a proto donesl je na polic. stanici ve vých. 67. ulici, odkud bylo posláno na hlavní po- licejní stanici.
Carthy Traversová východní 67
7 article
Zemřelí v Praze. Dne 4. května 1904: Schweuger Mojžíš, býv obchodník, 65 roků, 1024—I. Vidrová Josefa, obchod- nice s prádlem, 64 roky, 236—I. Hrdličková Anna, vdova po majiteli domu, 75 roků, 518—I. Kainová Antonie, vdova po kloboučníku, 81 rok, 52—I. Machova Marie, 3 roky, 239—V. Horáčkova Klára, dcera stroj- vůdce, 1 rok, 217—VII. Zelenka Jan, syn dělníka, 8 hod., 584—VII. Gradwohlova Jarmila, dcera stroj- níka, 14 měs., 623—VII. Jelínek Frant., kustos Polit. klubu, 73 roky, 606—II. Pospíšil František, c. k. nad- strážník v. v., 41 rok, 796—VII. — Ve všeobecné nemocnici: Klačko Lukáš, dráteník, 30 roků. Do- mažlická Františka, pradlena, 62 roky. Kačerovská Marie, vdova po obchodníku, 72 roky. Šára Václav, typograf, 27 roků. Zítek Antonín, plavec, 48 roků. — U Milosrdných sester: Hejduk Josef, obuvník, 75 roků. — V c. a k. vojenské nemocnici: Glovacki Gregor, vojín, 21 rok. Šijan Branko, chovanec kadetní školy, 18 roků. Král.české zem. divadlo v Praze Národní divadlo. Ve středu 11. května. O 3. hod. odpoledne. Tartuffe. Komedie o pěti dějstvích. Francouzsky napsal Molire. Veršem přeložil Bohdan Kaminský. Režisér Josef Šmaha Ve středu 11. května. 180. hra v předpl. (4. čtvrtka.) Poprvé: Stará historie. Hra o jednom dějství. Dánsky napsal Johannes Marer Přeložil K. Dušek. Režisér Jaroslav Kvapil. Tvrdohlavá žena. Báchorka se zpěvy o třech dějstvích. Napsal Joser Kajetán Tyl. Hudbu složil Moric Anger. Dirigent Moric Anger. Režisér Karel Mušek. Po první hře přestávka. Začátek o 7. hod. Konec před 10. hod.
I Hrdličková Anna I Kainová Antonia V Horáčkův Klár Zelenka Jan Jarmil Jelínek Pospíšil František Marie Šára Zítek Antonín Král Tartuff Kaminskij Šmaha Marer K Dušek Kvapil Tyl Anger Karel muška Praha Dánsko národní divadlo Schweuger Mojžíš Marie Klačko Lukáš Hejduk Josef Glovacký Gregor
8 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Ve středu 11. května. Začátek o 3/48. hod II. hra organisace strany národně-sociální v Karlíně. Po páté: Gavaut, Minard a spol. Veselohra o 3 jednáních od E. Gaudineta. Přeložil K. Veselý. Režisér B. Kovář.
K Veselá Praha Karlín lidový divadlo Minard
9 article Aréna na Smíchově (bliže Palackéh
Aréna na Smíchově (bliže Palackéh mostu). Ve středu 11. května. Začátek o 7. hod. Cyklus frašky (III.) Malý vévoda. Komická operetta o 3 jedn. Text od Meilhaca a Halé- vyho. Přel. E. Züngel. Hudbu složil Ch. Lecoca. Režisér Josef Kubík. Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti zimnímu divadlu na Smíchově. 10783
E Züngel Ch Kubík Urbánek Smíchov Meilhaca Praha národní divadlo
10 article Pištěkovo lidové divadlo vnohrácecn
Pištěkovo lidové divadlo vnohrácecn na Král. Ve středu 11. května. Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. Po 25. Kněžna Pepička. Obraz ze života pražského se zpěvy o 5 jedn. Slova i hudbu napsal O. Faster. Ve čtvrtek 12. května. Začátek o 1/24. hod. Po čtvrté: Dobrodruzi. Ve čtvrtek 12. května. Začátek o 7. hodině Poprvé: Velkostatkář. 1074
Král Pepička O Faster Pištěkův lidový divadlo
11 article
Juana vzala lístek a čtla ho: »Nyní však odejdětež a především nestopujte mne. Neodpustila bych vám to nikdy !« Nahlas pak a s chladně zdvořilým úsměvem dámy jež zná mrav a způsob, hraběnka dodala: »Na shledanou, pane, na shledanou !« Mladý muž uklonil se uctivě Juaně i odtušil rovněž prostě: »Na shledanou, madame.« Hraběnka obrátila se k mladému muži zády i za- mířila opět k příručímu, kterýž v korrektní vzdálenosti čekal konec rozhovoru. René de Riverolles vrátil se k vozu svému a když byl pohled jeho naposled utkvěl na obchodu »Modes de Paris«, dal kočímu svému adresu a odjel.
Riverolles Juano Modes jít Paris
12 article
Hraběnka Boccinellová setkala se za půl hodiny na to v hotelu se Stackem, kterýž dokončoval objemnou korrespondenci. Slyše kroky Juaniny obrátil k ní hlavu a viděl rozmrzelost, jež zračila se v obličeji jejím. Povstav a políbiv ji, tázal se: »Co jest ti? Proč tak mrzuta? Přihodilo se ti něco nepříjemného?«
Boccinellová Juanina
13 article Juana hodila lístek Renéův před ním na stůl
Juana hodila lístek Renéův před ním na stůl a děla prostě: »Čti !«
14 article Stack vzal papírek smačkaný, rozbalil jej a přelétl
Stack vzal papírek smačkaný, rozbalil jej a přelétl jej rychle. Hned na to zvolal již, provázeje slova svá za klením:
15 article
V tomtéž okamžiku, kdy vcházela do krámu, muž jakýs přecházel napříč třídou »Pod lipami«. Před tím dal zastaviti povoz svůj v nevelké vzdá- lenosti i postavil se před výkladní skříň, prohlížeje si tam na pohled horlivě zboží pochybného vkusu, kteréž ale majitelé obchodu vydávali za pravé výrobky pařížské. Nebyly to však ni krajky ni klobouky a různé hříčky toaletní ve výkladní skříni, jež poutaly pozornost muže toho. Oči jeho sledovaly sklem naskrz hraběnku, jež pyšně a pohrdlivě shlížejíc na úslužnost příručí, zamířila do pozadí krámu. Zmizela za celými stohy nahromaděných látek a za věšáky, pokrytými plášti a kožíšky; muž venku ale stál před krámem a díval se dále dovnitř. Skupina důstojníků vzdalovala se nyní, smějíc se a opětujíc výrazy obdivu nad zjevem zmizevší dámy; řinkot ostruh a třesk šavlí, o chodník narážejících, zalehal ale ještě až ke krámu. Chodci přicházeli a odcházeli, aniž muž před krá- mem čekající jich se všímal. Na okamžik vrátil se muž ten až k povozu, na něj čekajícímu, potom ale zaujal opět místo své u vchodu krámu. Čekal půl hodiny, aniž, jak zdálo se, všímalsi mrazu ostrého, kterýž vítr ledový ještě zvyšoval; potom vyňav zápisník, napsal na jednu stránku jeho několik slov, sbalil papír a drže ho v ruce zavřené, vstoupil rovněž do závodu »Modes de Paris«. Na úsluhy příručího zdvořilého, kterýž jej přijal, odpověděl špatnou němčinou: Zaprodáni nepříteli.
Modes jít Paris