1
masthead
V Praze, ve středu dne II. května.
Praha
3
masthead
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
4
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
Praha
5
article
NAk
NAk
na měsíc 3 K 80h
Naka
7
article
Válka.
Válka.
Z Nučvanu.
Z Londýna, 10. května. (C.-B.) »Reute-
rově kanceláři« oznamuje se z Nučvanu ze
dne včerejšího: Z 5 ruských pluků, jež zde
dosud byly, 4 odešly. Pátý pluk měl dnes
odejíti, ale obdržel opačný rozkaz. Dle zprávy
z pramene, který se dosud osvědčoval, vysa-
zují Japonci tou dobou vojsko na
břeh v Kaiču, kdežto Rusové ná-
spy a tvrze v Anpinu obsadili,
kamž poslána byla děla z pevnosti
ňučvanské. Dle pověsti mají prý Japonci
v poli už 300.000 mužů. — Vojenský rádce
činského místokrále Juanšikaje, plukovník
Munche přibyl sem dnes odpoledne. Soudí
se, že se chce domluviti s Rusy,
kteří dle kolující pověsti ochotni jsou zů-
staviti Nučvan Číňanům. Je zjištěno,
že učinili Rusové jakýsi spolek s bandity, aby
obyvatelstvo zastrašili.
Rusové chtěli zabránit, aby a meric ký
konsul nepodal americkému vy-
slanci zprávu o zdejším stavu vě-
cí a teprv na důrazný protest konsulův svolili,
aby jeho depeše byla odeslána. — V Nučvanu
nalezá se mnoho za žebráky přestrojených ja-
ponských špehounů. Tito špehouni přeřez a l
dráty kminám, na řece Liau polo-
žený m.
Japonec
Rus
Munch
Číňan
Londýn
Reut
Liau položený m
8
article
Alexějev a Kuropatktn.
Z Petrohradu, 11. května. Strana Alexějova
v Petrohradě tvrdí, že předloni, když Kuro-
patkin byl ministrem války a nechtěl prý vě-
řiti v možnost konfliktu rusko-japonského, Ale-
xějev prý marně žádal za zřízení stálého posád-
kového vojska v místech mezi Charbinem a Port
Arturem podél trati.
Vlaky k dopravě nemocných a zraněných.
Z Petrohradu, 11. května. Carští manželé
prohlíželi včera nově seřízený vlak petrohrad-
sko-varšavské dráhy, určený k přepravě raně-
ných a nemocných z bojiště do nemocnic. Ve-
škery vagony jsou bíle natřeny; první vůz jest
elektrickou centrálou, druhý skladištěm obvazů,
ordinačním pokojem a lékárnou. Všech vagonů
vlaku pro nemocné je 35 a možno pohodlně v
nich přepraviti 400 osob.
Kura
Artur
Petrohrad
Charbin
9
article
Rusové se opevňují v Liaojanu.
Rusové se opevňují v Liaojanu.
Z Petrohradu, 11. května. Kuropatkin
dal rozkaz k opevňování Liaojanu ve veli-
kých rozměrech. Dle všeho má se Liaojan státi
východištěm větších operací.
Jsou psaní válečným kontrabandem?
Z Londýna, 11. května. (C.-B.) (Z posla-
necké sněmovny.) Na podaný dotaz sdělil gene-
rální poštmistr lord Stanley, že obyčejná
psaní nejsou válečným kontrabandem, ale že
jest možno považovati je za kontraband, když
jsou adressována na vlády válčí-
cích mocí a zaslána jejich agenty.
Není žádného pravidla mezinárodního, jímž
by poštovním parníkům zvláštní volnost v době
války byla zaručena; ale za zvláštních okolností
může býti prohledání parníků poštovních dovo-
leno, avšak jenom takovým způsobem, že
zdržení a nepříjemnosti s tím spojené jsou co
nejmenší.
Rus
Stanley
Petrohrad
Londýn
10
article
Politické plány Japonska.
Z Londýna, 10. května. (C.-B.) Zástupce
„Reuterovy kanceláře“ měl dnes rozmluvu
s meškajícím zde japonským státníkem, baronem
Suyematsu, v jejímž průběhu se tento
ohledně projevovaných obav stran příští politiky
Japonska takto vyjádřil: „Hlavním cílem
Japonska jest, aby Ruskoco možná
nazpětbylo zatlačeno. Rusku nemá za
žádných okolností býti dovoleno, aby v Koreji
vykonávalo i jenom nejmenší vliv
politický, aby na korejském území i sebe
nepatrnější oporu získalo. Korea má se
státi jakýmsi japonským Egyptem.
Co se Mandžurska týče, nechce tam Japon-
sko žádných jiných práv míti, než ta, kterých
tam všechny moci společně užívají. Mandžur-
sko má býti Číně vráceno, avšak
musí učiněna býti opatření, aby
na příště nemožným učiněn byl ná-
vrat poměrů, jaké tam před válkou
zavládly. Snad zřídí se v Mandžursku jakýsi
neutrální stát pod čínskou svrcho-
vaností. Co Číny se týče, nemůže býti po-
chybnosti, že Japonsko všemožně se vynasna-
žuje, aby Čína zůstala a mohla zůstati ne-
strannou. Hlavní nebezpečí v tom ohledu
je u Rusů, neboť Rusové podnikají věci, jež
Číňany rozčilují a kteréž by Čínu
svésti mohly, aby svoji neutral: tu
Reuterův
Suyematsu
Ruskoco
Mandžurska
Rus
Číňan
Japonsko
Londýn
Rusko
Korea
Egypt
Čína
11
article
SII
SII
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
12
article
porušila. Žádným způsobem nepřikládá
baron Suyematsu váhy na evropské pevnině pro-
jevovaným obavám, že by změna v cho-
vání se Číny s to byla, strhnouti ně-
kterou evropskou velmoc do vá-
l ečného víru. Nechť si budou úspěchy
Japonska jakékoli, jeho politikou jest a zůstane,
aby všem mocem ve východní Asii
zabezpečena byla naprostá vol-
nost pohybů. Žádná moc na Západě nepo-
třebuje se obávat, že by Japonsko následkem
svých válečných úspěchů snad propadlo slávo-
mamu.
Čína
Japonsko
Asie
13
article
(Ostatní zprávy viz na str. 3.)
14
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Po kampani.
Z Vídně, 11. května. Říšská rada je od-
ročena. V parlamentě bude však ještě dnes
hlučno a živo. Sejde se o 10. hodině dopoledne
parlamentní komise klubu českého, aby vypra-
covala projev poslanců českých,
který bude zároveň odpovědí na vče-
rejší manifest německých stran.
Ohlášená konference zemských a říš-
ských poslanců českých je projekto-
vána na polovinu června po kampani delegační.
Ohlášený pak sjezd zemských důvěr-
níků, tolikéž pak zástupců měst a okresů na
měsíc září.
Také Všeněmci hodlají dnes uveřejniti
nějaký projev, který se rediguje v bytě stále
nemocného dra. Bareuthra.
O 5. hodině sejde se kolo polské k
rozpravě o zprostředkovaci akci, podniknuté
tímto klubem, podmílané německými stranami,
mařené drem. Körbrelm. Také tento
klub chce veřejnosti podat nějaké osvěd-
čení.
Po skončení včerejší poslední schůze po-
slanecké sněmovny — byly hlasy, že byla také
poslední schůzí za platnesti ma-
dátů nynějších — udála se v kuloáru,
na hlavní chodbě, zajímavá scéna. Stáli
tam němečtí poslanci, nevidouce, že jdou kolem
poslanci čeští, z klubu se vracející. Tu volal
bývalý německý vůdce, dosud purkmistr města
ve smíšeném území království českého : »Tedy
v parlamentě nic se nestalo, máme však od
dra. Körbra záruky nejspolehlivější, že nestane
se nic pro Čechy bez našeho souhlasu, d o k ud
Vídeň
Čechy
slanecký sněmovna
15
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Strašidlo.
Napsal Miloš Vyšín.
Přistěhoval jsem se do starého, osamělého
domu, který již po léta neměl obyvatel — a
übíral jsem se strávit tam první noc. Bylo již
dosti pozdě. Otevřel jsem vrata a stoupal do prv-
ního poschodí. Při každém kroku zaúpěly schody
a mně se zdále, že za mnou někdo zasténal.
Nahoře v pokoji rozsvítil jsem lampu, ale zdálo
se mi, že v jejím světle nabývají všechny před-
měty nepochopitelně příšerného vzezření, dům
byl prázdný a já ulehl konečně s pevným pře-
svědčením, že tu straší.
Abych mluvil krátce, strašilo. Právě začalo
odbíjet dvanáct, když jsem se probudil. Tu se
otevřely dvéře a do pokoje vstoupil duch; bílé
prostěradlo na sobě, zcela, jak duchy každý viděl
na „Mlynáři a jehe dítěti“
Nechci ze sebe dělat hrdinu, ale mohu říci,
že jsem se milého ducha nebál. Především jsem
něco takového, jak již řečeno, očekával, za druhé
jsem viděl už prostěradel dost a jiného na něm
vlastně vidět nebylo.
Strašidlo se ubíralo rovnou cestou k mojí
posteli, podalo mi ruku, sedlo, nečekajíc vůbec
ani mého vyzvání, ke mně na lůžko a povídá:
— Nu, konečně! Buď mi vítán, drahý příteli.
Vždyť už jsem skoro zoufal! Prosím tě, představ
si, že to je již přespadesát let, co se ze strachu
přede mnou vystěhoval poslední nájemník
z tohoto domu.
Vyšín
Mlynář
16
article
— Chudáku, zvolal jsem, tedy už přes pa-
desát let nevíš nic o světě?
— Jak pak bych nevěděl, přece čtu noviny
A kdybych nevěděl, to bych toho ztratil! Beztoho
to nestojí za nic. Ale představ si, co značí pa-
desát let strašit tady v pokoji bez zařízení, tak že
si ani nemáš na co sednout, a bez lidí, tak že
si nemáš ani s kým pohovořit. Vždyť to už byl
skandál.
Litoval jsem ubohého ducha. Za takovýchhle
poměrů strašit! A poněvadž strašidlo vidělo, jak
ho lituji, zvykli jsme si tomu, že jsme konali
denně od půlnoci do jedné „duchovní“ soirée.
Ze začátku jsem byl na své styky se čtvrtou
dimensí docela pyšným, ale člověka konečně
omrzí každá zábava, je-li příliš častá. Počal jsem
tedy uvažovat o tom, že přece nejsem povinen
bdít každý den do jedné s půlnoci k vůli duchu,
do kterého mně nic není.
Druhého dne jsem si umínil, že se budu
tvářit, až duch přijde, jako bych spal. Také
jsem to provedl, ale strašidlo si nedělalo z toho
pranic. Chytlo mne za ruku a tahalo mne za ni
tak dlouho, až jsem se, třeba mrzutě, dal s ním
do diškursu.
— Už jsem měl strach, že tě neprobudím
a budu se tady při strašení nudit, jako se mi to
dělo již padesát let.
— Ale, co pak ti napadá, podotknul jsem,
temu bych přece nemohl dopustit. Celá věc je,
že mám náramně mnoho práce a tak jsem ospa-
lejší, než jindy. — Při tom jsem si myslil, že
je nejlépe tak ho připravit na to, že mne zejtra
nevzbudí, kdyby se rozkrájel.
17
article
Pak jsme odbyli obyčejný cerkle a strašidlo
Pak jsme odbyli obyčejný cerkle a strašidlo
se v jednu hodínu poroučelo.
Druhý den strašidlo přišlo a začalo mne
zase tahat za pravou ruku a když to nepo-
máhalo, za obě.
Byl jsem odhodlán, že si raději dám vy-
trhnout obě ruce, než bych otevřel očí.
Najednou strašidlo ustalo, rozhledlo se po
pokoji a učinilo několik kroků ku předu, za oka-
mžik se vrátilo s mým — štětcem na holenía
začalo mne jím šimrat v nose. Rozumí se, že
jsem se ihned „probudil“ a že následovala ob-
vyklá zábava do jedné.
Příštího dne jsem, jakmile byla minuta před
půlnocí, přehrnul pokrývku přes obličej a při-
držoval ji ze spodu rukama. Strašidlo se dosta-
vilo zcela přesně, na minutu. Prohlíželo si mne,
pokusilo se zvednout přikrývku. Napjal jsem
své síly a držel ji, seč byl. Duch nemohl při-
krývkou ani hnout. Ale odebral se klidně ke
druhému konci postele a počal mne lehtat na
thodidlech. Vymrštil jsem se a naše „séance
spirituel“ počala a odbyla se přesně dle pro-
zramu až do jedné.
Teď jsem měl ale svých styků s „vyššími
sférami“ zrovna dost. Což pak jsem otrok ně-
jakého vagabunda — a co vlastně jiného je ta-
kové strašidlo, než vagabund? — abych nemohl
svát a odpočívat, kdy chci? Anebo si snad myslí,
že svou „vášně prostou vytrvalostí“ mne pohne
k tomu, abych buď se s ním bavil anebo se
odsud vystěhoval. A zrovna ne!
Večer jsem ulehl jako den před tím, jenom
jsem si zabalil nohy do přikrývky a opřel jsem je