1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 130. ze dne 10. května 1904.
4
article
— Marconiova telegrafie bez drátů. Dle zprávy
z Londýna setkává se snaha Marconiova, získati kon-
cesi k zasílání telegrafických zpráv pro společnost,
kterou založil v poslední době, s úspěchem. Očekává
se, že záhy bude podepsána smlouva, dle které se
dovoluje společnosti Marconiově dopravování depeší
ve spojení s poštovními úřady telegrafními. Za těchto
okolností zmocnilo se akcionářů anglických kabelo-
vých společností na novo pochopitelné znepokojení
jež jest tím značnější, jelikož Marconi sám prohlásil
že spojení bez drátů Anglie s Kanadou a Spojenými
státy nestaví se v cestu ani technické ani jiné pře-
kážky. Jakmile připravovaná nyní smlouva bude pode-
psána generálním poštmistrem Austenem Chamberlai-
nem a zástupcem společnosti, bude zaná jena telegrafní
služba bez drátů s Kanadou a Spojenými státy. S ka-
nadskou vládou uzavřena již prozatímní smlouva dle
které poplatky za depeše budov mnohem nižší než
u kabelových společností, totiž 5 penny za slovo oby-
čejných depeší a 21/2 penny za depeše pro časopisy
Marconiův
Marcoň
Chamberlai
Londýn
Anglie
Kanada
spojený stát
Marconiov
5
article
Obavy z toho vznikající, pokud se týče dalšího trván
kabelových společností, vyvrací mr. Carson, výkonný
ředitel anglicko-americké telegrafní společnosti, jenž
tvrdí s veškerou určitostí, že společnost Marconiov
nikdy nebude s to, provésti podobné celkové výkony
v telegrafní službě, jaké dopouští dnešní technikaa
organisace kabelových podniků. Poukazoval k tomu.
že za jediné odpůldne toliko na linii jeho společnosti
zasláno bylo 4500 zpráv. Z toho nakupí se 2096 zpráv
na dobu mezi 3. až 7. hod. odpol. Za hodinu sešlo
se 797 depeší, to jest za minutu asi 13 depeší prů-
měrně o 6 slovech. Celkem jest zapotřebí 14 kabelo-
vých vedení, aby bylo možno obstarati dopravu
zpráv mezi Evropou a Amerikou. Za těchto okolností
tedy sotva as třeba se obávati, že by pokus společ-
nosti Marconiovy, zříditi pravidelné zasílání depeší
přes Atlantický oceán, značnější měrou mohl poško-
diti zájmy kabelových společností.
Carson
Evropa
Amerika
Marconiov
6
article
= Jubileum „Félibrů“. Příští velikonoční pondělí
bude tomu právě padesát let, co Frederi Mistral spolu
se svým učitelem Josefem Roumanillem a mladými
básníky Theodorem Aubanelem, Jeanem Brunetem,
Pavlem Giérou, Anselmem Mathieuem a Alfonsem
Tavanem založili v zámeckém sadu ve Font-Segugno
blíže Avignonu spolek „Félibrů“ (znalých písma).
Znovuzrození provencalské musy, jež od válek albi-
genských nalezala se v hlubokém spánku, přerušova-
ném toliko vzdechem vzpomínky, bylo cílem snah
těchto nadšenců. Již r. 1854 vydali první proven-
calský kalendář „Armana Prouvencan“, jenž se záhy
stal velmi populárním a vzbudil hned na počátku
ohromné nadšení. Malý spolek velmi rychla se vyvíjel
a záhy utvořil literární bratrstvo, rozšířené po celé
jižní Francii a čítající dnes na tisíce členů. Nynějši
náčelník spolku „Félibrů“, Peire Devolny, zve ve-
škeré „Gai Counfraire na svatodušní pondělí k oslavě
padesá tiletého jubilea do parku Font-Segugno. Mistral,
všeobecně zbožňovaný zakladatel družiny „Fělibrů“,
slibil, že se ke slavnosti dostaví, rovněž jediný vedle
něho dosud žijící ze sedmi prvních zakladatelů, Alfons
Tavan, nar 1833. Poněvadž možno očekávati ke slav-
nosti ohromný nával příchozích, upozorňují se účast-
níci slavnosti, aby vzali s sebou potřebné zásoby po-
krmů a nápojů — po způsobu apoštolů. Účastníci slav-
nosti shromáždí se o polednách a pak, praví provo-
lání, „nechať pod týmiž stromy, jež viděly vznik
spolku, vzplane posvátný plamen nadšení znovua
nechať na půdě otců nový nezapomenuteiný den svato-
dušní sešle svatého ducha lásky k domovině a ku
poesii do rozradostněných srdcí poutníků.
Frederi Mistral
Roumanill
Aubanel
Jean brunet
Pavel Giéra
Anselm Mathieu
Tavan
Arman Prouvencan
Peire
Mistral
Avignon
Francie
7
article
= Uvězněny v soše Svobody. Podivné dobrodruž-
ství zažily těchto dnů dvě mladé Američanky, miss
Johanna Luehrsova, dcera pastora z Jersey City a její
přítelkyně Gracie Tojettiova. Obě dámy daly se do-
praviti z Nov. Yorku na Liberty Island a vstoupily do
nitra obrovské sochy Svobody, aby s jejího vrchole
pokochaly se pohledem na velkolepé panorama pří-
stavu. Když se počalo stmívat, jaly se zvolna sestu-
povat, ale když se dostaly dolů, shledaly k nemalému
zděšení, že dvéře do obrovského pomníku jsou zamče-
ny. Vystoupily opět do výše prvního patra otevřely
zde okénko a chtěly již alarmovat malou posádku,
jež tvoří stráž pomníku, který, jak známo, jest záro-
veň majákem, když spatřily vojáka, konajícího hlídku.
Obávaly se, že by voják, kdyby na něho zavolaty, vy-
střelil, neodvážily se, volat o pomoc a byly zcela
zticha, domnívajíce se, že snad přece nějakým zá-
zrakem budou zachráněny. Ale zázrak se nedostavil
a když tma stále vzrůstala a počaly cítit zimu a hlad,
dodaly si odvahy a počaly z plných plic volati o po-
moc. Volání jejich bylo konečně slyšeno a obě za-
jatkyně vyproštěny ze své bezděčné vazby. Velitel
posádky, setník Buhnel, chtěl nabídnouti damám noc-
leh, ale jest mládencem a jeho byt tvoří toliko jediný
pokojík. Dovedl tedy obě dívky k manželce lékaře,
jenž mešká na Filipinách, jež je přijala velmi rozto-
mile a druhého dne dala je v bezpečném průvodu do-
praviti do Nov. Yorku, kdež byly již hledány jako po-
hřešované.
Luehrsův
Tojettiův
Svoboda
York
Filipíny
Jersey Cita
Liberta Island
8
article
= Kanadská polární výprava. Kanadský kapitán
Bernier, jenž přibyl do Brém, aby převzal loď německé
antarktické výpravy „Gauss“, zakoupenou kanadskou
vládou, uspořádal tam přednášku o výpravě k severní
točně, kterou na této lodi hodlá podniknout. Popluje
kolem mysu Hornova do úžiny Behringovy, odkud
příštího jara započne vlastní výprava. Vezme s sebou
potravin na sedm let. Bernier doufá, že se bude moci
se severním proudem přiblížit k severní točně na vzdá-
lenost 150 angl. mil a hodlá pak pokračovati v cestě
na automobilných saních (?), jichž vezme s sebou4
kusy. Při tom předpokládá, že severně od 84. stupně
šířky nenalezne ledových ker, nýbrž hladký led. Aby
byl v neustálých stycích se svou lodí, vezme Bernier
s sebou přístroje pro telegrafii bez drátů a také balon
captif. Kapitán vyslovil se velmi sebevědomě o svém
záměru, ačkoli doznal, že ještě nikdy nebyl v arkti-
ckých mořích.
Bernier
Gauss
Hornův
Behringův
Brémy
9
article
Zemřelí v Praze.
Dne 3. května 1904: Polívka Karel, obchodn
příručí, 21 rok, 17—VI. Biehalová Emma, 28 roků
4—I. Lokeschová Regina, vdova po továrníku, 69 roků
1755—II. Kohn Adolf, kupec, 43 roky, 494—I. Freun-
dova Anna, dcera soukromníka, 3 hod., 934—I. Ster-
nová Berta, manželka lékaře, 52 roky, 1322—II. Netu-
šilová Alžběta, výměnkářka, 74 roky, 306—VIII. Stross
Matěj, býv. fiakrista, 89 roků, 1869—II. Svobodová
Anna, manželka truhláře, 36 roků, 1881—II. Sitteová
Julie, vdova po c. k. úřadníku, 69 roků, 1352—II. —
Ve všeobecné nemocnici: Müllerova Rosa,
děvče z obchodu, 16 roků. Cenygr František, číšník,
48 roků. Gregorova Františka, herečka, 25 roků. Ha-
velka Antonín, kočí, 26 roků. Hrdina Josef, dělník,
42 roky. Papírníková Františka, vdova po řezníku,
65 roků. Studničný Antonín, hostinský, 54 roky. Zankl
Jindřich, sluha u c. k. hl. pošty, 44 roky. — U Milo-
srdných bratří: Hlaváček Josef, sluha, 63 roky.
Novák František, obuvnický pomocník, 23 roky. Tu-
reček Karel, krejčovský pomocník, 24 roky. — U Mi-
losrdných sester: Kubát Josef, dělník, 27 roků.
Zavřelová Barbora, manželka dělníka, 39 roků. Železná
Adéla, vdova, 35 roků.
Polívka
Karel
I Lokeschová
Kohn
I Ster
Bert
Alžběta
Stross
Svobodová
Anna
Gregorův
František
Antonín
Josef
Papírníková
Zankl
Novák
Zavřelová
Adéla
Praha
Neto
Biehalová Emma
Anno
Sitteová Julie
Cenygr František
Müllerův Rosa
U Mila
Hlaváček Josef
Kubát Josef
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
179. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
Smetanův cyklus VII.
Po 67.
Tajemství.
Komická opera o třech dějstvích. Složi! Bed. Smetana.
S textem od Elišky Krásnohorské. Dirigent. Karel
Kovařovic. Režisér Robert Polák.
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec před půl 10. hod.
Ve středu 11. května.
Tartuffe.
Ve středu 11. května.
Večer v předplacení.
Po prvé:
Stará historie.
Tvrdohlavá žena.
Odpoledne.
Král
Smetanův
Smetan
Eliška
Kovařovic
Robert Polák
Tartuff
Praha
národní divadlo
11
title
V úterý 10. května.
12
article
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V úterý 10. května.
Začátek o 1/28. hod.
Pořádá kroužek dobrodinců v Žižkově ve prospěch
vdov a sirotků k vánočnímu podělení.
Pohostinská hra paní Jeny Hlavové-Císle rové.
Na šenavské píle.
Hra o čtyrech jednáních. Napsal dr. Josef Císler.
Režisér B. Kovář.
(bliže Palackého
doktor
Císler
Palacký
Praha
Žižkov
Jena
lidový divadlo
13
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu).
V úterý 10. května.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch Mary Groszo vé.
FATINICA.
Komická opereta o třech jednáních. Text napsali
F. Zell a Richard Genné. Přeložil E. Züngel. Hudbu
složil František šl. ze Suppé. Režisér Josef Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
zimnímu divadlu na Smíchově.
10701
Maro Groszo
Richard Genný
E Züngel
František
Kubík
Urbánek
Smíchov
Praha
národní divadlo
14
article
Pištěkovo lidové divadlo vrhrkienk.
Pištěkovo lidové divadlo vrhrkienk.
na Král.
V úterý 10. května.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Po třetí.
Dobrodruzi.
Po třetí.
Činohra ve třech jednáních. Napsal Em. Bozděch.
— 396 —
Král
Bozděch
Pištěkův lidový divadlo
15
article
laté Flamonky až po Sasku, jež jevívá vkus delikátnějšía
jemnější.
Jedině Vídeňanky a některé Italky přispůsobují se
rychle eleganci Pařížanek; Rusce, květu východu, vštěpo-
vanému však na stonek drsnější, nedaří se to též, leda ná-
leží-li k nejvyšším třídám aristokracie. A nad to, i přes
napodobení nejdokonalejší, cizinky nedovedou si osvojiti
to jemné kouzlo Pařížanky, to kouzlo, jež tak nesnadno
lze vystihnouti, jež svádí i poutá, kouzlo, jež tvoří úsměv,
stužka vkusně umístěná neb jediné milé hnutí rukya
ladný pohyb těla, jakým nelze se naučiti.
Hraběnka Juana nebyla ni Francouzkou ni Ruskou
ni Vídeňankou a vlastně ani Italkou, náležela všem zemím
i žádné; kosmopolitism její, družící se k jejímu zjevu
elegantnímu a k její kráse, učinil z ní zvláštní typ ženy,
neobyčejné a vytoužené, v němž veškeré pozoruhodné
stránky různých rac pojily se libě, aby vytvořily typ ne-
obvyklý, řídký, jenž poutal ihned na se pozornost.
Hraběnka Jnana sestoupila s kočáru.
Její zjev, jenž zanechával za sebou parfum jemný,
pohnul skupinu důstojníků, jež kolem kráčela, aby ihned
po ní otočila hlavy své.
Vlas majíce pomádou ulízaný, knír navoskovaný,
nadouvajíce se v domnění o své důležitosti a u vědomí
své převahy absolutní, stanuli důstojníci ti na ráz as
monokly v očích a s dotěrnou důvěrností jali se prohlížeti
si neznámou.
Juana, aniž prokázala jim nejmenší pozornost, přešla
lehkým krokem chodník a vešla do závodu s nadpisem
»Modes de Paris«.
Pařížanka
Ruska
Juan
Francouzka
Italka
Jnan
Vlas
Sasko
Juano
Modes jít Paris
Vídeňanka
16
article
»Ty jsem skutečně čekal! Nuže rcete, jaké jsou to
»Ty jsem skutečně čekal! Nuže rcete, jaké jsou to
rozkazy?«
»Zde jsou !«
Ficelle podal Rochemondovi širokou obálku, kterou
vyňal z kapsy, přišité ke vnitřní podšívce vesty svojí.
Ficelle otevřel oválku, přelétl zrakem list i jal se
pak čísti nahlas:
»Pan Rochemond nesmí spustiti s oči obě osoby,
jež jsou mu již povědomy a musí zjistiti i totožnost Mo-
relovu. Dávám mu ve příčině té plnou moc. Doručitel
tohoto rozkazu bude k jeho disposici i jest mu povinen
poslušností slepou a naprostou oddanosti.
Za daných okolností pak Rochemond jednati bude
dle nejlepšího uznání svého, dokud by nových rozkazů
neobdržel i bude posílati informace své prostřednictvím
osoby, jež mu byla označena v depeši předchozí.
Pan Rochemond nesmí zapomenouti, že bylo by na
nejvýš důležito, kdyby mohl dosíci, aby
osoba, již zná, stala se nám na dále ne-
škodnou; musí ale především vyvarovati se všem zá-
pletkám; jednati bude na vlastní zodpověd-
nost svou a na něm bude, aby se mu věc zdařila.
Pozdější rozkazy mu budou doručeny osobou touž,
jež byla označena v depeši předchozí.«
Když Rochemond dočetl, otázal se soudruha svého:
»To nebyl komandant Tardin, jenž napsal sem ty
rozkazy?«
»Nikoli, komandant to nepsal — z opatrnosti, aby
se vyhnul všeliké příhodě, ale vložil sám rozkazy ty do
obálky a také mně je osobně doručil.«
Zaprodáni nepřiteli.
Ficelle
Rochemond
Tardin