ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d9847aa0-71f0-11dc-8279-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 16 celkem · entity: person 68, place 22, org 12, work 5
1 masthead
Románová přiloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 130. ze dne 10. května 1904.
3 masthead
Různé zprávy.
4 article
— Marconiova telegrafie bez drátů. Dle zprávy z Londýna setkává se snaha Marconiova, získati kon- cesi k zasílání telegrafických zpráv pro společnost, kterou založil v poslední době, s úspěchem. Očekává se, že záhy bude podepsána smlouva, dle které se dovoluje společnosti Marconiově dopravování depeší ve spojení s poštovními úřady telegrafními. Za těchto okolností zmocnilo se akcionářů anglických kabelo- vých společností na novo pochopitelné znepokojení jež jest tím značnější, jelikož Marconi sám prohlásil že spojení bez drátů Anglie s Kanadou a Spojenými státy nestaví se v cestu ani technické ani jiné pře- kážky. Jakmile připravovaná nyní smlouva bude pode- psána generálním poštmistrem Austenem Chamberlai- nem a zástupcem společnosti, bude zaná jena telegrafní služba bez drátů s Kanadou a Spojenými státy. S ka- nadskou vládou uzavřena již prozatímní smlouva dle které poplatky za depeše budov mnohem nižší než u kabelových společností, totiž 5 penny za slovo oby- čejných depeší a 21/2 penny za depeše pro časopisy
Marconiův Marcoň Chamberlai Londýn Anglie Kanada spojený stát Marconiov
5 article
Obavy z toho vznikající, pokud se týče dalšího trván kabelových společností, vyvrací mr. Carson, výkonný ředitel anglicko-americké telegrafní společnosti, jenž tvrdí s veškerou určitostí, že společnost Marconiov nikdy nebude s to, provésti podobné celkové výkony v telegrafní službě, jaké dopouští dnešní technikaa organisace kabelových podniků. Poukazoval k tomu. že za jediné odpůldne toliko na linii jeho společnosti zasláno bylo 4500 zpráv. Z toho nakupí se 2096 zpráv na dobu mezi 3. až 7. hod. odpol. Za hodinu sešlo se 797 depeší, to jest za minutu asi 13 depeší prů- měrně o 6 slovech. Celkem jest zapotřebí 14 kabelo- vých vedení, aby bylo možno obstarati dopravu zpráv mezi Evropou a Amerikou. Za těchto okolností tedy sotva as třeba se obávati, že by pokus společ- nosti Marconiovy, zříditi pravidelné zasílání depeší přes Atlantický oceán, značnější měrou mohl poško- diti zájmy kabelových společností.
Carson Evropa Amerika Marconiov
6 article
= Jubileum „Félibrů“. Příští velikonoční pondělí bude tomu právě padesát let, co Frederi Mistral spolu se svým učitelem Josefem Roumanillem a mladými básníky Theodorem Aubanelem, Jeanem Brunetem, Pavlem Giérou, Anselmem Mathieuem a Alfonsem Tavanem založili v zámeckém sadu ve Font-Segugno blíže Avignonu spolek „Félibrů“ (znalých písma). Znovuzrození provencalské musy, jež od válek albi- genských nalezala se v hlubokém spánku, přerušova- ném toliko vzdechem vzpomínky, bylo cílem snah těchto nadšenců. Již r. 1854 vydali první proven- calský kalendář „Armana Prouvencan“, jenž se záhy stal velmi populárním a vzbudil hned na počátku ohromné nadšení. Malý spolek velmi rychla se vyvíjel a záhy utvořil literární bratrstvo, rozšířené po celé jižní Francii a čítající dnes na tisíce členů. Nynějši náčelník spolku „Félibrů“, Peire Devolny, zve ve- škeré „Gai Counfraire na svatodušní pondělí k oslavě padesá tiletého jubilea do parku Font-Segugno. Mistral, všeobecně zbožňovaný zakladatel družiny „Fělibrů“, slibil, že se ke slavnosti dostaví, rovněž jediný vedle něho dosud žijící ze sedmi prvních zakladatelů, Alfons Tavan, nar 1833. Poněvadž možno očekávati ke slav- nosti ohromný nával příchozích, upozorňují se účast- níci slavnosti, aby vzali s sebou potřebné zásoby po- krmů a nápojů — po způsobu apoštolů. Účastníci slav- nosti shromáždí se o polednách a pak, praví provo- lání, „nechať pod týmiž stromy, jež viděly vznik spolku, vzplane posvátný plamen nadšení znovua nechať na půdě otců nový nezapomenuteiný den svato- dušní sešle svatého ducha lásky k domovině a ku poesii do rozradostněných srdcí poutníků.
Frederi Mistral Roumanill Aubanel Jean brunet Pavel Giéra Anselm Mathieu Tavan Arman Prouvencan Peire Mistral Avignon Francie
7 article
= Uvězněny v soše Svobody. Podivné dobrodruž- ství zažily těchto dnů dvě mladé Američanky, miss Johanna Luehrsova, dcera pastora z Jersey City a její přítelkyně Gracie Tojettiova. Obě dámy daly se do- praviti z Nov. Yorku na Liberty Island a vstoupily do nitra obrovské sochy Svobody, aby s jejího vrchole pokochaly se pohledem na velkolepé panorama pří- stavu. Když se počalo stmívat, jaly se zvolna sestu- povat, ale když se dostaly dolů, shledaly k nemalému zděšení, že dvéře do obrovského pomníku jsou zamče- ny. Vystoupily opět do výše prvního patra otevřely zde okénko a chtěly již alarmovat malou posádku, jež tvoří stráž pomníku, který, jak známo, jest záro- veň majákem, když spatřily vojáka, konajícího hlídku. Obávaly se, že by voják, kdyby na něho zavolaty, vy- střelil, neodvážily se, volat o pomoc a byly zcela zticha, domnívajíce se, že snad přece nějakým zá- zrakem budou zachráněny. Ale zázrak se nedostavil a když tma stále vzrůstala a počaly cítit zimu a hlad, dodaly si odvahy a počaly z plných plic volati o po- moc. Volání jejich bylo konečně slyšeno a obě za- jatkyně vyproštěny ze své bezděčné vazby. Velitel posádky, setník Buhnel, chtěl nabídnouti damám noc- leh, ale jest mládencem a jeho byt tvoří toliko jediný pokojík. Dovedl tedy obě dívky k manželce lékaře, jenž mešká na Filipinách, jež je přijala velmi rozto- mile a druhého dne dala je v bezpečném průvodu do- praviti do Nov. Yorku, kdež byly již hledány jako po- hřešované.
Luehrsův Tojettiův Svoboda York Filipíny Jersey Cita Liberta Island
8 article
= Kanadská polární výprava. Kanadský kapitán Bernier, jenž přibyl do Brém, aby převzal loď německé antarktické výpravy „Gauss“, zakoupenou kanadskou vládou, uspořádal tam přednášku o výpravě k severní točně, kterou na této lodi hodlá podniknout. Popluje kolem mysu Hornova do úžiny Behringovy, odkud příštího jara započne vlastní výprava. Vezme s sebou potravin na sedm let. Bernier doufá, že se bude moci se severním proudem přiblížit k severní točně na vzdá- lenost 150 angl. mil a hodlá pak pokračovati v cestě na automobilných saních (?), jichž vezme s sebou4 kusy. Při tom předpokládá, že severně od 84. stupně šířky nenalezne ledových ker, nýbrž hladký led. Aby byl v neustálých stycích se svou lodí, vezme Bernier s sebou přístroje pro telegrafii bez drátů a také balon captif. Kapitán vyslovil se velmi sebevědomě o svém záměru, ačkoli doznal, že ještě nikdy nebyl v arkti- ckých mořích.
Bernier Gauss Hornův Behringův Brémy
9 article
Zemřelí v Praze. Dne 3. května 1904: Polívka Karel, obchodn příručí, 21 rok, 17—VI. Biehalová Emma, 28 roků 4—I. Lokeschová Regina, vdova po továrníku, 69 roků 1755—II. Kohn Adolf, kupec, 43 roky, 494—I. Freun- dova Anna, dcera soukromníka, 3 hod., 934—I. Ster- nová Berta, manželka lékaře, 52 roky, 1322—II. Netu- šilová Alžběta, výměnkářka, 74 roky, 306—VIII. Stross Matěj, býv. fiakrista, 89 roků, 1869—II. Svobodová Anna, manželka truhláře, 36 roků, 1881—II. Sitteová Julie, vdova po c. k. úřadníku, 69 roků, 1352—II. — Ve všeobecné nemocnici: Müllerova Rosa, děvče z obchodu, 16 roků. Cenygr František, číšník, 48 roků. Gregorova Františka, herečka, 25 roků. Ha- velka Antonín, kočí, 26 roků. Hrdina Josef, dělník, 42 roky. Papírníková Františka, vdova po řezníku, 65 roků. Studničný Antonín, hostinský, 54 roky. Zankl Jindřich, sluha u c. k. hl. pošty, 44 roky. — U Milo- srdných bratří: Hlaváček Josef, sluha, 63 roky. Novák František, obuvnický pomocník, 23 roky. Tu- reček Karel, krejčovský pomocník, 24 roky. — U Mi- losrdných sester: Kubát Josef, dělník, 27 roků. Zavřelová Barbora, manželka dělníka, 39 roků. Železná Adéla, vdova, 35 roků.
Polívka Karel I Lokeschová Kohn I Ster Bert Alžběta Stross Svobodová Anna Gregorův František Antonín Josef Papírníková Zankl Novák Zavřelová Adéla Praha Neto Biehalová Emma Anno Sitteová Julie Cenygr František Müllerův Rosa U Mila Hlaváček Josef Kubát Josef
10 article Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. 179. hra v předpl. (3. čtvrtka.) Smetanův cyklus VII. Po 67. Tajemství. Komická opera o třech dějstvích. Složi! Bed. Smetana. S textem od Elišky Krásnohorské. Dirigent. Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák. Po prvním dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec před půl 10. hod. Ve středu 11. května. Tartuffe. Ve středu 11. května. Večer v předplacení. Po prvé: Stará historie. Tvrdohlavá žena. Odpoledne.
Král Smetanův Smetan Eliška Kovařovic Robert Polák Tartuff Praha národní divadlo
11 title
V úterý 10. května.
12 article Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. V úterý 10. května. Začátek o 1/28. hod. Pořádá kroužek dobrodinců v Žižkově ve prospěch vdov a sirotků k vánočnímu podělení. Pohostinská hra paní Jeny Hlavové-Císle rové. Na šenavské píle. Hra o čtyrech jednáních. Napsal dr. Josef Císler. Režisér B. Kovář. (bliže Palackého
doktor Císler Palacký Praha Žižkov Jena lidový divadlo
13 article Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově mostu). V úterý 10. května. Začátek o 7. hod. Ve prospěch Mary Groszo vé. FATINICA. Komická opereta o třech jednáních. Text napsali F. Zell a Richard Genné. Přeložil E. Züngel. Hudbu složil František šl. ze Suppé. Režisér Josef Kubík. Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti zimnímu divadlu na Smíchově. 10701
Maro Groszo Richard Genný E Züngel František Kubík Urbánek Smíchov Praha národní divadlo
14 article Pištěkovo lidové divadlo vrhrkienk.
Pištěkovo lidové divadlo vrhrkienk. na Král. V úterý 10. května. Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. Po třetí. Dobrodruzi. Po třetí. Činohra ve třech jednáních. Napsal Em. Bozděch. — 396 —
Král Bozděch Pištěkův lidový divadlo
15 article
laté Flamonky až po Sasku, jež jevívá vkus delikátnějšía jemnější. Jedině Vídeňanky a některé Italky přispůsobují se rychle eleganci Pařížanek; Rusce, květu východu, vštěpo- vanému však na stonek drsnější, nedaří se to též, leda ná- leží-li k nejvyšším třídám aristokracie. A nad to, i přes napodobení nejdokonalejší, cizinky nedovedou si osvojiti to jemné kouzlo Pařížanky, to kouzlo, jež tak nesnadno lze vystihnouti, jež svádí i poutá, kouzlo, jež tvoří úsměv, stužka vkusně umístěná neb jediné milé hnutí rukya ladný pohyb těla, jakým nelze se naučiti. Hraběnka Juana nebyla ni Francouzkou ni Ruskou ni Vídeňankou a vlastně ani Italkou, náležela všem zemím i žádné; kosmopolitism její, družící se k jejímu zjevu elegantnímu a k její kráse, učinil z ní zvláštní typ ženy, neobyčejné a vytoužené, v němž veškeré pozoruhodné stránky různých rac pojily se libě, aby vytvořily typ ne- obvyklý, řídký, jenž poutal ihned na se pozornost. Hraběnka Jnana sestoupila s kočáru. Její zjev, jenž zanechával za sebou parfum jemný, pohnul skupinu důstojníků, jež kolem kráčela, aby ihned po ní otočila hlavy své. Vlas majíce pomádou ulízaný, knír navoskovaný, nadouvajíce se v domnění o své důležitosti a u vědomí své převahy absolutní, stanuli důstojníci ti na ráz as monokly v očích a s dotěrnou důvěrností jali se prohlížeti si neznámou. Juana, aniž prokázala jim nejmenší pozornost, přešla lehkým krokem chodník a vešla do závodu s nadpisem »Modes de Paris«.
Pařížanka Ruska Juan Francouzka Italka Jnan Vlas Sasko Juano Modes jít Paris Vídeňanka
16 article »Ty jsem skutečně čekal! Nuže rcete, jaké jsou to
»Ty jsem skutečně čekal! Nuže rcete, jaké jsou to rozkazy?« »Zde jsou !« Ficelle podal Rochemondovi širokou obálku, kterou vyňal z kapsy, přišité ke vnitřní podšívce vesty svojí. Ficelle otevřel oválku, přelétl zrakem list i jal se pak čísti nahlas: »Pan Rochemond nesmí spustiti s oči obě osoby, jež jsou mu již povědomy a musí zjistiti i totožnost Mo- relovu. Dávám mu ve příčině té plnou moc. Doručitel tohoto rozkazu bude k jeho disposici i jest mu povinen poslušností slepou a naprostou oddanosti. Za daných okolností pak Rochemond jednati bude dle nejlepšího uznání svého, dokud by nových rozkazů neobdržel i bude posílati informace své prostřednictvím osoby, jež mu byla označena v depeši předchozí. Pan Rochemond nesmí zapomenouti, že bylo by na nejvýš důležito, kdyby mohl dosíci, aby osoba, již zná, stala se nám na dále ne- škodnou; musí ale především vyvarovati se všem zá- pletkám; jednati bude na vlastní zodpověd- nost svou a na něm bude, aby se mu věc zdařila. Pozdější rozkazy mu budou doručeny osobou touž, jež byla označena v depeši předchozí.« Když Rochemond dočetl, otázal se soudruha svého: »To nebyl komandant Tardin, jenž napsal sem ty rozkazy?« »Nikoli, komandant to nepsal — z opatrnosti, aby se vyhnul všeliké příhodě, ale vložil sám rozkazy ty do obálky a také mně je osobně doručil.« Zaprodáni nepřiteli.
Ficelle Rochemond Tardin