ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d97d4eb0-71f0-11dc-8ce7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 20, person 12, org 1
1 masthead
V Praze, v úterý dne 10. května.
Praha
2 masthead
K číslu 130.
3 masthead
Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h
Praha
4 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko na měsíc 3 K 80h
Praha
5 title
NARUDNÍ
6 article LSIí
LSIí Předplaeeni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
7 article Válka.
Válka. Vyvrácené lži. Z Berlína, 10. května. »Berliner Tagblatt« sděluje z Petrohradu: Zprávy, že generál Kuropatkin opustil Liaojan, že car nebyl jím před bitvou na řece Jalu o situaci na bojišti náležitě zpraven a že následkem toho vysla Alexějeva k vyšetřování do hlavního stanu, jsou úplně vymyšleny. Car dal admirálu Alexéjevu úplnou volnost a tento pověřen byl jenom záležitostmi správy civilní. Rusové za řekou Jalu. Ze Seulu, 9. května. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Japonský konsul v Gen- zanu telegrafuje, že ruské vojsko, jeh ož síla známa není, s jízdnými ban- dity (!) z Mandžurska ve značné vzdálenosti od Vidžu řeku Jalu překročilo a na svém postupu jihovýchodním směrem obsadilo Čandžin, jež se nalezá asi 100 anglických mil na západní straně od Sienčinu. Ruské disposice. Z Londýna, 9. května. (C.-B.) Soukromý dopisovatel »Reuterovy kanceláře« oznamuje z Petrohradu z dnešního dne: Místodr- žitel Alexějev telegrafoval císaři, že p ře- ložil svůj hlavní stan do Charbi. na. Úřadně sděluje se, že Kuropatkinův generální štáb v Liaojanu zůstane a že generál nemá v úmyslu své nynější stanovisko opustit. — Dle sdělení, jež zdejší admiralita učinila, nale zá se loďstvo admirála Jesena ve Vladivostoku. Ruská mobilisace. Z Charkova, 9. května. (C.-B.) Dnes začala částečná mobilisace vojska v mě- stěl a v okresu. Obavy, že bude v Nučvanu drancováno. Z Washingtonu, 9. května. (C.-B.) »Reu terova kancelář« oznamuje: Státní sekretář Hay měl dnes s presidentem Rooseveltem roz mluvu o otázce, zdali by záhodno bylo vy- siati do Nučvanu válečnou lod, kteráž by dle možnosti chránila cizince, kdyby v době mezi odchodem Rusů a ob- sazením městaJaponci město bylo drancováno. Několik amerických válečných lodí nalezá se ve vzdálenosti 2—3denní plavby od Nučvanu
Kuropatkin Rus Reuterův Kuropatkinův Hay Roosevelt Berlín Petrohrad Jal Seul Sienčin Londýn Charbi Vladivostok Charkov Washington Reuterův
8 article
(Ostatní zprávy viz na str. 3.)
9 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Nová investiční předloha. Z Vídně, 10. května. C. k. tisková kancelář obtěžuje listy několikráte do roka telegramyo tom, kterak nějaký německý prine měl pitkus buršáky v nějakém universitním městě říše ger- mánské. Ale zprávu tak důležitou, jakou vláda včera večer rozeslala, že podá — nejspíše dnes již — ve sněmovně poslanecké o snovu zákona, kterým žádá za povolen nového úvěru 160 millionů korun na dráhy alpské, officina tato listům ne- dodala. Byli jsme proto nuceni v pozdní hodině noční podati o ní veřejnosti stručnou zprávu. Dodáváme k ní dnes některé poznámky. Jaký to byl rámus po celém Rakousku, ba po celé evropské pevnině, když do rozpočtu na r. 1902 zařaděna byla položka 16 millionů korun pro Prahu na 10 let, opakujeme: na 10 let! S nestoudností, jaké schopny jsou vládní žurnály jenom za ministerstva dra. Körbra, opa- kuje se nám co den, jakého se tu dostalo Če- chům velkomyslného daru nynějším systémem, ačkoli bylo dokázáno poslanci českými a doká- záno samým vládním zástupcem ve sněmovně. že stát tu jenom platí na stavby, kter é, by konat měl sám. Nyní pro dráhy turské, pro druhé spojení s Terstem, o kterém znalci praví, že zůstane stejně passivní jako stomillionová městská dráha vídeňská, žádá se nový úvěr sto šedesáti millionů korun, ze kterých 91 millionů mělo být úvěrem dodatečným. »Vaterland«, »Arbeiterzeitung« a »Zeit« ukazují na nehoráznost vládního po- stulátu. »Vaterland« praví: »Nadchází teď moment, předpovídaný dr Lechrem a dr. Kramářem, že přijde okamžik, ve kterém pora- žena bude platnost § 14. Vláda parla- mentu dává na srozuměnou, a by
Lechr doktor Kramář Vídeň Rakousko Praha Terst
10 article
buď obrátil, anebo dělal svůj te- stament«. — »Zeit« píše: »Na pokračo- vání staveb žádají se úvěry ohromné. Misto 135 mil., kterými byly praeliminovány alpské dráhy, které mají býti do konce tohoto roku hotovy, žádá se přes 190 millionů. Místo 35 millionů, které byly žádány na pokračování sta- veb těch v druhé periodě stavební (1905, 1906 a 1907), žádá se teď 86 millionů K. Tudíž praeliminář průměrně překročen skoro o 50 proc. Jak se ujišťuje, na dráhu bochyňskou při pokračovacích stavbách žádá vláda hned o 56 proc. více, než dříve bylo předpovídáno. To je překročení ná- kladů, které nemá rovna v ději- nách moderního železnictví. 10 procent překročení považováno dosud za pře- kvapení trapné. Teď žádá se však indemnita pro 50 procent, jako by to byla nejpřirozenější věc na světě! Věru, člověk neví, čemu se diviti má více.
11 article
Zda úplné neschopnosti železniční správy či lehkomyslné lhostejnosti, s jakou se snáší vina tak nesmírná. Když roku 1884 při stavbě dráhy arlberské překročen úvěr o 16 procent, lekla se vláda tou měrou za zodpovědnost svou, že sama svolala anketu čelných odborníků drah soukromých, aby si zjednala jistotu, že zvýšení nákladu je neod- vratno. To byla však první velká železniční stavba, která byla nad to o dva roky dříve ho tova. Teď však jde o 50 proc, a tehdy šlo je- nom o 16 proc. Nyní nejedná se o pouhé pře- kročení praelimináře, nýbrž o přímo těžké pře- hmaty: o volbu falešných tratí, které musily býti překládány 2 až 3 krát, o četné milliony, které byly takřka vy- hozeny oknem. Povrchnost a nesvědomitost, s jakou disponovalo se s penězi, jaké ve stejné výši k jakýmkoli účelům v Rakousku nebyly po- voleny ještě nikdy, dá se jenom porovnati s pověstným kavalírským hospodářstvím hrab. Larisíc he. Toje kletba nepolitické poli- tiky, která postrádajíe politických myšlenek, veškeré hospodářské zákonodárství ponižuje do služeb krátkozrakých politických účelů okamži- tých, aby naposledy dočinila se fiaska po stránce obojí. Špatná
Rakousko
12 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Jarní feuilleton. Napsal Xaver.
Xaver
13 article
Krásný jarní den jej vylákal za město Kráčel po břehu proti vodě. Bylo tu jenom málo lidí. Jaro bylo; bylo je cítit ze vzduchu, bylo je tušit odevšad. Něco se dělo v zemi, ve stro mech, v lidech. Něco tak krásného a radostného Tak se to pravidelně opakuje a přec je to vždy tak nové a krásné. Došel až do Chuchle pomalu. Po lesíc jako rozběhlé se bělaly drobné kvítky sasaneka podléštek. Jakoby drobných hvězdiček bylo na- padalo. Jakoby sta a sta drobných plaménků, bí lých a modrých bylo vyskočilo ze země a teďse zvědavě dívalo na ten svět. Usedl na konci lesa — proti slunci. Bylo ještě slabé. Seděl a myslil. Na ni. Ani jinak ne- bylo možno. Vždy ve chvílích samoty jej přepad ten strašlivý stesk a ta hrozná touha po ní. V té šíré samotě kolem sebe ještě více cítil beznaděj nost své lásky. A slunce bylo dnes tak slabe ještě — — Skřivan vyletěl z brázdy pole a prudkými křečovitými vzmachy křídel stoupal rychle k ne besům a s hůry sypaly se jásoty jeho radostně roztoužené dušičky. Až se zajíkal svým vroucím zpěvem, mizel, mizel, až ho nebylo již lze spatřit. Jen s výše linuly se ty jásavé zvuky. Proč právě tam ve výši se tak rozjásá, proč nikdy nezpívá na zemi? Ah, to právě je to, eítil to. Jen sám, sám musí rozletět se do výšek. Tak vysoko, kam
Skřivan Chuchle
14 article
jen málo jiných ptáků může a se zpěvem žádný A jsou větší ptáci, než nepatrný skřivan. Tak vysoko, že už ani zem nevidí; sám neviděn, jako jásající hlas sám o sobě znějící v modrém vzduchu, tam někde vysoko. A zpívá, jásá ne chválu tvůrci, ne o kráse země, kterou nevidí, ale pro svou povýšenost, hrdou samotu a sílu svoji. Zpívá o svém hrdém štěstí. Ano, sám, sám. A toho právě on nedovedl. Ta sobě nedostačitelnost jej tak tísnila. Nedovedl býti sám, bez ní, bez myšlenek na ni; a jí přece nemohl míti — A vlastně začal už i o své lásce pochybovat. Tak mu připadalo, že kdyby teď všecko, všecičko dostal, po čem tak nesmírně toužívával, že by ani z toho tak se neradoval. Vše, vše už prožil ve svýchsnech. Všecku svou energii lásky vyplýtval ve snění a nesmírných touhách a — — ano, ted už vlastně jenom jakousi fikci miluje. Ne ji samu už — Bloudil lesem; na holých doubcích viselo ieňské listí rezavé a chrastivé; jen tu a tam pro- svitala zeleň malých, ichudých jedliček. Ozvaly se kroky několika osob, drtící suché listí, po zemi roztroušené. Ohlédl se. „Na zdar!“ — „A servus!“ Kollega; a ne sám. S nim dvě dívky; vedl je pod pažím. Trochu rozpačitě se teď usmívaly — znal je trochu také. Tak tedy on. V duši ozvala se úzkostlivá otázka. Kdo má pravdu z nich. Zda on, který byl tak dlouho věren jedné myšlence, který jen jednu ženu miloval, ač beznadějně, přec tak stále a telik. — Nebo ten kollega, který od jedné dívky šel ke druhé; všude ssál med jako motýl z květu a jak přišel, tak odešel. Chtěl se přesvědčovat,
Kollego
15 article
že je nějak povznešen, lepší nad svého kollegu. Chtěl si namluvit, že je k tomu potřebí síly a sebezapření zůstat věren, náležet, chtíti náležet jen jedné — ale v hloubi duše cítil, jak si sám sobě lže, jak nevěři tomu, co sám povídá. Cítil, tušil to, že jeho známý je jistě šťasten, kdežto on v sentimentalitě utopil svoji mužnost. Ted teprve cítil celý ten pochybený směr svého mládí, které nebylo jako jiné pohyblivé, radostné a veselé, ale sentimentální, smutné, v sobě uza- vřené a proto nešťastné. Kráčel po břehu domů. Už se šeřilo. Řeka tiše plynula. Stále se mu vracela ta neodbytná otázka: kdo má pravdu, kdo — — Skřivani už nejásají. Přišel večer a jsou unaveni. Nemožno zůstat ve výších. Země přitahuje — — proč ne- možno se odloučit od země — — Parníček jel blízko břehu. Zanechával po sobě rozbíhající se proud vln jako dlouhý ohon. Vlny se víc a více rozšiřovaly a narážely s ple- skotem na břeh. Zahlédl v parníčku tři osoby. Kollegu se dvěma dívkami; smáli se všichni. Ah, vždyť byl dnes tak krásný den. Jaro je tu — Ale jemu zas tam v duši se svíjela otázka: kdo má pravdu, kdo — A věděl, že nikdo mu nikdy nedá odpověd, jen jeho život další. Ale co mu platna bude zku- šenost potom, až se nebude moci vrátit, až jeho mládí vyprchá a přijde život tuhý a nemilosrdný. Jak je to vše kruté — — Poslední paprsky slunce dopadaly na vyše- hradskou skálu. Řeka tiše plynula — z dálky ozvalo se pískán: vlaku — ticho, ticho — Jenom v hlavě to vřelo. Kdo má pravdu kdo
Skřivaň