ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d9466910-92d2-11dc-9e17-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 22, place 22, work 6
1 article
Chemie nás učí, že jest to plyn nanejvýše nebezpečný, výbušný, těžší nežli vzduch, barvy žluto-zelené a zápachu dusivého. Vře as při 8.9—100 C. Ve vodě jest značně rozpustným, tvoře roztok barvy jasně žluté. Světlem, teplem a stykem s látkami organickými se rozkládá, šíře zápach připomínající ozón. Při — 790 lze jej ztužiti. Specif. váha obnáší 2.315. Výroba jeho vyžaduje tedy jistých opatrností zejmena pro jeho výbušnost. Jest mocným okysličovadlem, ze kteréž příčiny navržen byl právě k čistění vod. K účelu tomu užíti jej možno buď jako plynu nebov roztoku. K pokusům v menších rozměrech připra- vuje se tento roztok tím, že se smísí chlorečnan draselnatý se studenou kyselinou sírovou as 58e Baumé a 1.167 hustoty. Vybavující plyn prohání se proudem vzduchu do vody, do více láhví za sebou, v níž se pohlcuje, tvoře jasně žlutou te- kutinu, které přímo lze jako sterilisovadla užíti. Jest i zde zřejmo, že spotřeba jeho závi- seti bude na množství látek organických ve vodě jakož i na množství látek minerálných okysliči- telných. Dr. Ogier, člen poradního sboru zdravot ního ve Francii (Comité consultatif d' hygiěne udává jako střední dávku: 3 gramy chlorečnanu draselnatého a 15 gr kyseliny sírové na sterilisaci 1 m3 vody. Tím lze stanoviti, že cena přísad na 1 m vody obnáší ve Francii, kde 1 q chlorečnanu draselnatého platí se 100 fr. a 1 q kyseliny sí- rové 10 fr., 0.45 centimů a u nás, kde chlo- rečnan draselnatý platí se ve velkém K 125.5 za 1 q a kyselina sírová 15 K za 1 q, 0.60h. Poněvadž náklad zařizovací jest u tohoto systému celkem malý pro jednoduchost zařízení, lze souditi, že sterilisace kysličníkem chloriče- lým po stránce finanční byla by mnohem přízni- vější než ozónování.
doktor Ogier Francie gr
2 article
Co se množství chlóru, jež tím do vody vnikne, týká, jest toto dle dra. Ogiera velice ne- patrné a obnáší na 1 m3 0.6 gramů, č. na litr 60. milligramů, takže porovnávají-li se běžná čísla chlóru ve vodě, jest zvýšení toto po stránce zdravotní docela bezzávadné. Kysličník chloričelý dle Ogiera účinkuje především na látky ústrojné ve vodě, okysličuje je a ničí mimo to veškery mikroorganismy. Pře- bytek, je-li jaký, nezůstává volným, nýbrž slu- čuje se s uhličitany, tvoře chlorid vápenatý. čímž voda ničeho na dobrých vlastnostech ne ztrácí. Mimo to se uvádí, že ve vodojemech bude míti voda dosti času, aby nadbytečný ky- sličník mohl prchnouti. Ve zprávě pp. E. André, vrchního inspek- tora vodních staveb v ministerstvu veřejných prací v Brusselu a inž. Verraerta o zařízení v Ostende tvrdí se, že přes to, že účinek ky- sličníku chloričelého trval pouze 15 minut, kleslo množství látek organických ve vodě na polovinu a že toto zneústrojnění látek organi- nických nachází svého nejzřejmějšího výrazu v tom, že dusíku a síry ve sloučenství ústroj- ném ubylo a dle toho přibylo kyseliny dusičné a sírové ve sloučenství minerálném. Mimo to že zhuben všeliký zárodek mikroorganismů.
Ogier André Ing Brusel Ostende gram
3 article
Ve zprávě té dále se tvrdí, že tohoto skvě- lého výsledku docílilo se tak malou dávkou ste- rilisovadla, že lučebným rozborem nezjistilo se, že by obsah chloru ve vodě se byl zvýšil proti obsahu ve vodě původní. Ze svých pokusů odvozují, že tento způsob čistění jest jednoduchým, praktickým, úsporným a že lze jej užíti pro libovolné množství, poněvadž množství roztoku čistícího dá se snadno říditi dle množství vody. Uznávají však nicméně nutným, sní- žiti předem obsah látek ústrojných ve vodě, aby mikrobicidný účinek přísady zplna se pojistil; dle nich jest tedy zcela na místě, užívati při vodách říčných nádrží usazovacích a zvláštních zařízení, aby voda se srážela a cedila, což vše tvořiti má ovšem tím úplnější celek, čím voda, s níž jest co činiti, jest vážněji znečištěna.
4 article
Dr. Desguin, president král. lékařské aka- demie v Belgii, shledává v konklusích své zprávy, že 1. voda sterilisovaná kysličníkem chloriče- lým spojuje veškeré žádoucí vlastnosti jak co do chuti, barvy, zápachu i co do povahy che- mické; 2. že jest prostou všelikých zárodků cho- roboplodných; jediné bakterie, s nimiž se vn často stýkáme, jsou naprosto neškodné bacilly, jako na př. bacillus subtilis; 3. že voda ukázala se vždy při požívání neškodnou; 4. že nebrání žádnému výkonu organickému; klíčení, kvašení, trávení, assimilace dějí se za její pomoci stejně dobře, často lépe než za po- moci vody obyčejné, dobré jakosti; 5. že po stránce hygienické jest bez- závadnou. Dle zpráv dr. Ogiera podařilo se mu 5 cm na 1 litr sterilisovati úplně vodu seineskou se 192.000 bakteriemi v cm3, kterou byl předem dvakráte filtroval 0.60 m tlustou vrstvou kře- mičitého tlučeného písku. Zmiňuje se o tom, že bacilly tyfovéa colli-bacillus roztokem úplně zhubil a tvrdí, že výsledky dokazují, že odstranění bakterií jest takořka zabezpečeno i v době velice krátké dávkou, jež odpovídá 0.0008 kysličníku chlori- čelého na 1 litr a tuto dávku že bude lze asi ještě snížiti. Kysličníku chloričelého, jakožto mocného okysličovadla že bude lze prakticky užíti k či- stění vod pitných, neboť má vskutku tu velkou přednost, že nemění znatelně složení čistěných vod. Nepřináší v ně, jestliže čistění řádně se provádí, žádných látek škodlivých.
doktor Desguin Ogier Belgie centimetr kysličník chlori
5 article
Způsob tento připustil také zdravotní po- radní sbor francouzský (Comité consultatií d'hygine) pro čistění vody z řeky Gers k zá- sobování města Lectoure v jižní Francii. Tamější voda vykázala při zkoušce 21.000 zárodků v 1 cm3 a podařilo se je snížiti as na 7—8. Účinek kysličníku chloričelého na vodu musí jistou dobu potrvati, načež jest však ne- vyhnutelně zapotřebí i poslední sledy jeho z vody vymýtiti, poněvadž působily by na kovové části potrubí a jeho armaturu a spojivo. Nesmí zůstati ani ve stavu volném ani ve stavu nižších kyselin chlóru, jež se prozradily nepříjemným zápachem a nepříjemnou chutí. Zejmena však měl by jich účinek v olo- věné trouby domovní nemilé následky v zápětí, neboť vzniklé chloridy nebyly by zajisté lho- stejnými. Projektanti tudíž žádají, aby voda čistěná podrobovala se permanentní kontrole roztokem jodoškrobovým a aby zajistila se úplná nepří- tomnost kysličníku chloričelého ve vodě čistěné, navrhují, aby voda, dříve nežli vypustí se do potrubí, prostoupila kokovým filtrem, jenž vždy po několika dnech se provětrá.
Gers Lectoure Francie zárodek centimetr
6 article
Podržíť-voda takto čistěná po nějaky ca nepříjemný zápach, připomínající roztok chlor- natanu sodnatého (vody Javelské). Mimo řečené již město Lectoure se 2500 obyv. nalezl způsob tento také upotřebení v Ostende, Middelkerke několika městečkách belgických. V Lectouru se voda před sterilisací filtruje filtrem 3.10 m vysokým, 1.75 m naplněným jemným tlučeným pískem křemitým, načež se teprve sterilisuje. Reakce děje se v kuželovité nádobě olověné s kyselinou sírovou, kamž uvádí se mechanicky přesně odměřené množství chlo- rečnanu draselnatého. Vyvinutý plyn vyhání se proudem vzduchu do saturatoru, kdež tvoří se roztok. Tento pak prohání se v nádržích vodou filtrovanou, načež přichází voda na kokový filtr a odtud do nádržky, odkudž beřou se zkoušky. načež teprve vpouští se do potrubí. V poslední době spojuje tento způsob ste- rilisace Andrew Howatson se svými rychlými filtry mechanickými.
Howatson Lectoure Ostende
7 article
Jakkoli sledovati lze tedy s jedné strany snahu, aby sterilisace kysličníkem chloričelým děla se ve vodě předem dosti čisté nebo čistěné, přece konají se pokusy i v tom směru, zdali by nebylo výhodným čistiti takto i vody silně zne- čistěné, vody splaškové. Vzhledem ke značně vysoké ceně surovin jest otázka, zda způsob tento nalezl by v tuto posledně naznačených případech rozšíření. Avšak i co do čistění vod pitných ozval se proti tomuto způsobu čistění vážný hlas Fr. Schoofsa z university lutyšské, kterýž podrobil způsob tento důkladné zkoušce po stránce che- mické. Námitky jeho chceme uvésti co nej- stručněji. Tvrdí především, že plyn, který tvoří se reakcí kyseliny sírové v chlorečnan draselnatý, není nikterak složení tak jednoduchého, jak udává vzorec CIO2. Reakce že jest příliš slo- žitou, dodnes neobjasněnou. Mimo kyslíkaté sloučeniny chloru vyskytují se v plynu se vy- bavujícím i volný kyslík i volný chlor v růz- ném množství. Kyslíčník chloričelý jako ostatně veškerá okysličovadla uvolňuje jod z roztoku jodidu draselnatého. Uvolněný jod měří se obyčejně sirnatanem sodnatým. Schoofs odvolává se na studia Cohnova, jenž dospěl k výsledku, že pro kysličník chloričelý se methoda tato nehod právě pro zmíněnou nestálost složení chemi- ckého. Z téže příčiny nelze také stanoviti po- třebné množství ke sterilisaci, jak to učinili pp. Bergé a Ogier.
Schoofsa Cohnův Bergé Ogier Francie
8 article
Zjistil, že voda, která nejevila více žádné reakce pomocí jodidu draselnatého, objevilaji po přičinění i slabších kyselin, z čehož soudí, že voda, čistěná peroxydem, obsahuje nejen chloridy, ale i chlornatany (hypochlority) a chlo- rečnany (chloraty): povaha vody že se skutečně Také zjistil působení kysličníku chloričitého na látky organické ve vodě mnohem menší t.j. as úbytek 6.2% za dobu 10—12hodinnou. Pouze účinek světla akci tuto podporoval. Co se týká účinku na kovy, zjistil dále, že voda kysličníkem chloričelým čistěná roz- pouští desetkráte více olova nežli voda jím ne- čistěná. Z té příčiny že bude již z olověné nádrže výrobné vycházeti kysličník, jenž obsaho- vati bude sloučeniny olova, jež vniknou tedy do vodovodu. Byť by se pak podařilo odstraniti zbytek kysličníku koksem, nepodaří se odstraniti takto povstalé kyslíkaté sloučeniny chlóru a olova. Schoofs shrnul výsledky svých prací v následu- jící závěr. Celkem má způsob Bergéův dvé vážných nedostatků, pro něž by se měl zavrhnouti: ne- zlepšuje vodu v jejím složení lučebním a uvádí do ní látky cizí, jejichž přítomnost jest při nejmenším podezřelou. Zajímavým úkazem při vývoji kysličníku chloričelého bývá za jistých okolností zápach, podobný ozónovému. Zejmena tehda, když vý- roba kysličníku postoupila a vlastní zápach ky- sličníku počíná ochabovati. A také vskutku v láhvi, kde vybavuje se peroxyde zjištěn ozán pomocí papíru, napuštěného sirníkem mangana- tým, který v něm černal. Snad pozdější pokusy v tomto směru zjistí další příbuznost obou těchto nových směrů či- stění vod ve velkém.
10 article
Buďsi jakýkoli dosavadní úspěch prvých těchto, avšak vážných pokusů sterilisace vod zásobovacích, směr jimi naznačený jest již zřej- mým a vychází z poznání hygienického významu vod pitných i k potřebě domácí: nedůvěřovati stepe zadné vodě přirozené, nechť jest jakého- koli původu, nýbrž podrobiti ji úpravě, její che- mické a bakteriologické povaze přiměřené. Stav ten vystižen jest trefně slovy dra. E Duclauxa, ředitele ústavu Pasteurova v Paříži: »Vody pitné mohou vždy býti přinášeči nemocí a jest tudíž bláhovým, spolehati na působení přírody tam, kde mají se státi neškodnými.« Totéž obsaženo ve slovech dra. Chantemessa: »Sluší doznati, že nesnáze, jde-li o zásobování měst vodou, jsou takové, že budeme pouze tehda bezpečni, až užívati budeme vod pitných, vyráběných uměle, továrně, t. j. čistěných pro- středky lučebnými.« Přiměřené čistění všech vod zásobovacích pod permanentní kontrolou zdravotní — toť je- den z předních cílů moderního vodárenství.
Pasteurův Paříž
11 article Zprávy.
Zprávy. Giulio Bizzozero. Minulý měsíc rozžehnal se se světem jeden z nejpřednějších současných badatelů italských Giulio Bizzozero, professor pathologie na universitě turinské, senátor, badatel vynikající, jehož jméno proniklo daleko za hranice viasti a dosáhlo dobrého zvuku ve vědě lékařské několika pracemi ceny trvalé. Bizzozero byl nejen šťastný a důmyslný badatel vědecký, ale i obratný popularisátor, jak do- kazuje neobyčejný úspěch poslední jeho knihy »Con- tro la tuberculosi«, kterou napsal, aby ve své vlasti, zjednal v nejširších kruzích hlubšího porozuměnía vydatnější podpory akci pro budování sanatorií. Při- neseme v době nejbližší ukázku z knihy této. Bizzo- zero narodil se 20. března 1846 ve Varece v Lom- bardii a studoval v Pavii pod vedením Oehla a Man- tegazzy; další studia konal u Freye v Curychua u Virchowa v Berlíně. Byv r. 1866 povýšen za dok- tora v Pavii, stal se tamže supplujícím professorem (1868—-1872). R. 1872 zvolen za professora všeobecné pathologie v Turině. Práce svoje uveřejňoval jednak italských listech odborných, jednak německy v archivech pro fysiologii, pathologii, mikroskopickou anatomii. Pojednávají pak výzkumy jeho o vazivu, dřeni kostní, nádorech tvrdé pleny mozkové, o vý- voji rudých krvinek, o třetím formova- ném elementu krve (před tím byly známy jen krvinky rudé a bílé), t. j. o t. zv. krevních destičkách, jež nyní jménem jeho bývají označovány, o změnách krve po výlevech, o trubicovitých žlazách ve střevech.
Bizzozero Oehl Frey Virchowa Con Varec v Lom Pavia Curychua Berlín Turin
12 article
Pathologický ústav turinský, který řídil, náležel k nej- hledanějším. Někteří nynější professoři všeobecné pathologie a pathologické anatomie na italských vy- sokých školách jsou žáky Bizzozerovými. Tak na př. proslulý Golgi v Pavii, Criffini a Canalis Janově, Fo v Turině, Salvioli v Padově, Morpurgo v Sieně atd. (Životopisná data dle Pa- gela »Biographisches Lexicon hervorragender Aerzte des neunzehnten Jahrhunderts.)
Bizzozerový Criffini Morpurgo Jahrhunderts Pavia Canalis Janov Turin Padova Siena