1
article
Chemie nás učí, že jest to plyn nanejvýše
nebezpečný, výbušný, těžší nežli vzduch, barvy
žluto-zelené a zápachu dusivého. Vře as při
8.9—100 C. Ve vodě jest značně rozpustným,
tvoře roztok barvy jasně žluté. Světlem, teplem
a stykem s látkami organickými se rozkládá,
šíře zápach připomínající ozón. Při — 790 lze
jej ztužiti. Specif. váha obnáší 2.315. Výroba
jeho vyžaduje tedy jistých opatrností zejmena
pro jeho výbušnost.
Jest mocným okysličovadlem, ze kteréž
příčiny navržen byl právě k čistění vod. K účelu
tomu užíti jej možno buď jako plynu nebov
roztoku. K pokusům v menších rozměrech připra-
vuje se tento roztok tím, že se smísí chlorečnan
draselnatý se studenou kyselinou sírovou as 58e
Baumé a 1.167 hustoty. Vybavující plyn prohání
se proudem vzduchu do vody, do více láhví za
sebou, v níž se pohlcuje, tvoře jasně žlutou te-
kutinu, které přímo lze jako sterilisovadla užíti.
Jest i zde zřejmo, že spotřeba jeho závi-
seti bude na množství látek organických ve vodě
jakož i na množství látek minerálných okysliči-
telných.
Dr. Ogier, člen poradního sboru zdravot
ního ve Francii (Comité consultatif d' hygiěne
udává jako střední dávku:
3 gramy chlorečnanu draselnatého a 15 gr
kyseliny sírové na sterilisaci 1 m3 vody.
Tím lze stanoviti, že cena přísad na 1 m
vody obnáší ve Francii, kde 1 q chlorečnanu
draselnatého platí se 100 fr. a 1 q kyseliny sí-
rové 10 fr., 0.45 centimů a u nás, kde chlo-
rečnan draselnatý platí se ve velkém K 125.5
za 1 q a kyselina sírová 15 K za 1 q, 0.60h.
Poněvadž náklad zařizovací jest u tohoto
systému celkem malý pro jednoduchost zařízení,
lze souditi, že sterilisace kysličníkem chloriče-
lým po stránce finanční byla by mnohem přízni-
vější než ozónování.
doktor
Ogier
Francie
gr
2
article
Co se množství chlóru, jež tím do vody
vnikne, týká, jest toto dle dra. Ogiera velice ne-
patrné a obnáší na 1 m3 0.6 gramů, č. na litr
60. milligramů, takže porovnávají-li se běžná čísla
chlóru ve vodě, jest zvýšení toto po stránce
zdravotní docela bezzávadné.
Kysličník chloričelý dle Ogiera účinkuje
především na látky ústrojné ve vodě, okysličuje
je a ničí mimo to veškery mikroorganismy. Pře-
bytek, je-li jaký, nezůstává volným, nýbrž slu-
čuje se s uhličitany, tvoře chlorid vápenatý.
čímž voda ničeho na dobrých vlastnostech ne
ztrácí. Mimo to se uvádí, že ve vodojemech
bude míti voda dosti času, aby nadbytečný ky-
sličník mohl prchnouti.
Ve zprávě pp. E. André, vrchního inspek-
tora vodních staveb v ministerstvu veřejných
prací v Brusselu a inž. Verraerta o zařízení
v Ostende tvrdí se, že přes to, že účinek ky-
sličníku chloričelého trval pouze 15 minut,
kleslo množství látek organických ve vodě na
polovinu a že toto zneústrojnění látek organi-
nických nachází svého nejzřejmějšího výrazu
v tom, že dusíku a síry ve sloučenství ústroj-
ném ubylo a dle toho přibylo kyseliny dusičné
a sírové ve sloučenství minerálném. Mimo to
že zhuben všeliký zárodek mikroorganismů.
Ogier
André
Ing
Brusel
Ostende
gram
3
article
Ve zprávě té dále se tvrdí, že tohoto skvě-
lého výsledku docílilo se tak malou dávkou ste-
rilisovadla, že lučebným rozborem nezjistilo se,
že by obsah chloru ve vodě se byl zvýšil proti
obsahu ve vodě původní.
Ze svých pokusů odvozují, že tento způsob
čistění jest jednoduchým, praktickým, úsporným
a že lze jej užíti pro libovolné množství, poněvadž
množství roztoku čistícího dá se snadno říditi dle
množství vody. Uznávají však nicméně nutným, sní-
žiti předem obsah látek ústrojných ve vodě, aby
mikrobicidný účinek přísady zplna se pojistil;
dle nich jest tedy zcela na místě, užívati při
vodách říčných nádrží usazovacích a zvláštních
zařízení, aby voda se srážela a cedila, což vše
tvořiti má ovšem tím úplnější celek, čím voda,
s níž jest co činiti, jest vážněji znečištěna.
4
article
Dr. Desguin, president král. lékařské aka-
demie v Belgii, shledává v konklusích své
zprávy, že
1. voda sterilisovaná kysličníkem chloriče-
lým spojuje veškeré žádoucí vlastnosti jak co
do chuti, barvy, zápachu i co do povahy che-
mické;
2. že jest prostou všelikých zárodků cho-
roboplodných; jediné bakterie, s nimiž se vn
často stýkáme, jsou naprosto neškodné bacilly,
jako na př. bacillus subtilis;
3. že voda ukázala se vždy při požívání
neškodnou;
4. že nebrání žádnému výkonu organickému;
klíčení, kvašení, trávení, assimilace dějí se za
její pomoci stejně dobře, často lépe než za po-
moci vody obyčejné, dobré jakosti;
5. že po stránce hygienické jest bez-
závadnou.
Dle zpráv dr. Ogiera podařilo se mu 5 cm
na 1 litr sterilisovati úplně vodu seineskou se
192.000 bakteriemi v cm3, kterou byl předem
dvakráte filtroval 0.60 m tlustou vrstvou kře-
mičitého tlučeného písku.
Zmiňuje se o tom, že bacilly tyfovéa
colli-bacillus roztokem úplně zhubil a tvrdí, že
výsledky dokazují, že odstranění bakterií jest
takořka zabezpečeno i v době velice krátké
dávkou, jež odpovídá 0.0008 kysličníku chlori-
čelého na 1 litr a tuto dávku že bude lze asi
ještě snížiti.
Kysličníku chloričelého, jakožto mocného
okysličovadla že bude lze prakticky užíti k či-
stění vod pitných, neboť má vskutku tu velkou
přednost, že nemění znatelně složení čistěných
vod. Nepřináší v ně, jestliže čistění řádně se
provádí, žádných látek škodlivých.
doktor
Desguin
Ogier
Belgie
centimetr
kysličník chlori
5
article
Způsob tento připustil také zdravotní po-
radní sbor francouzský (Comité consultatií
d'hygine) pro čistění vody z řeky Gers k zá-
sobování města Lectoure v jižní Francii.
Tamější voda vykázala při zkoušce 21.000
zárodků v 1 cm3 a podařilo se je snížiti as
na 7—8.
Účinek kysličníku chloričelého na vodu
musí jistou dobu potrvati, načež jest však ne-
vyhnutelně zapotřebí i poslední sledy jeho z vody
vymýtiti, poněvadž působily by na kovové části
potrubí a jeho armaturu a spojivo.
Nesmí zůstati ani ve stavu volném ani ve
stavu nižších kyselin chlóru, jež se prozradily
nepříjemným zápachem a nepříjemnou chutí.
Zejmena však měl by jich účinek v olo-
věné trouby domovní nemilé následky v zápětí,
neboť vzniklé chloridy nebyly by zajisté lho-
stejnými.
Projektanti tudíž žádají, aby voda čistěná
podrobovala se permanentní kontrole roztokem
jodoškrobovým a aby zajistila se úplná nepří-
tomnost kysličníku chloričelého ve vodě čistěné,
navrhují, aby voda, dříve nežli vypustí se do
potrubí, prostoupila kokovým filtrem, jenž vždy
po několika dnech se provětrá.
Gers
Lectoure
Francie
zárodek
centimetr
6
article
Podržíť-voda takto čistěná po nějaky ca
nepříjemný zápach, připomínající roztok chlor-
natanu sodnatého (vody Javelské). Mimo řečené
již město Lectoure se 2500 obyv. nalezl způsob
tento také upotřebení v Ostende, Middelkerke
několika městečkách belgických.
V Lectouru se voda před sterilisací filtruje
filtrem 3.10 m vysokým, 1.75 m naplněným
jemným tlučeným pískem křemitým, načež se
teprve sterilisuje. Reakce děje se v kuželovité
nádobě olověné s kyselinou sírovou, kamž uvádí
se mechanicky přesně odměřené množství chlo-
rečnanu draselnatého. Vyvinutý plyn vyhání se
proudem vzduchu do saturatoru, kdež tvoří se
roztok. Tento pak prohání se v nádržích vodou
filtrovanou, načež přichází voda na kokový filtr
a odtud do nádržky, odkudž beřou se zkoušky.
načež teprve vpouští se do potrubí.
V poslední době spojuje tento způsob ste-
rilisace Andrew Howatson se svými rychlými
filtry mechanickými.
Howatson
Lectoure
Ostende
7
article
Jakkoli sledovati lze tedy s jedné strany
snahu, aby sterilisace kysličníkem chloričelým
děla se ve vodě předem dosti čisté nebo čistěné,
přece konají se pokusy i v tom směru, zdali by
nebylo výhodným čistiti takto i vody silně zne-
čistěné, vody splaškové. Vzhledem ke značně
vysoké ceně surovin jest otázka, zda způsob
tento nalezl by v tuto posledně naznačených
případech rozšíření.
Avšak i co do čistění vod pitných ozval
se proti tomuto způsobu čistění vážný hlas Fr.
Schoofsa z university lutyšské, kterýž podrobil
způsob tento důkladné zkoušce po stránce che-
mické. Námitky jeho chceme uvésti co nej-
stručněji.
Tvrdí především, že plyn, který tvoří se
reakcí kyseliny sírové v chlorečnan draselnatý,
není nikterak složení tak jednoduchého, jak
udává vzorec CIO2. Reakce že jest příliš slo-
žitou, dodnes neobjasněnou. Mimo kyslíkaté
sloučeniny chloru vyskytují se v plynu se vy-
bavujícím i volný kyslík i volný chlor v růz-
ném množství.
Kyslíčník chloričelý jako ostatně veškerá
okysličovadla uvolňuje jod z roztoku jodidu
draselnatého. Uvolněný jod měří se obyčejně
sirnatanem sodnatým. Schoofs odvolává se na
studia Cohnova, jenž dospěl k výsledku, že pro
kysličník chloričelý se methoda tato nehod
právě pro zmíněnou nestálost složení chemi-
ckého. Z téže příčiny nelze také stanoviti po-
třebné množství ke sterilisaci, jak to učinili pp.
Bergé a Ogier.
Schoofsa
Cohnův
Bergé
Ogier
Francie
8
article
Zjistil, že voda, která nejevila více žádné
reakce pomocí jodidu draselnatého, objevilaji
po přičinění i slabších kyselin, z čehož soudí,
že voda, čistěná peroxydem, obsahuje nejen
chloridy, ale i chlornatany (hypochlority) a chlo-
rečnany (chloraty): povaha vody že se skutečně
Také zjistil působení kysličníku chloričitého
na látky organické ve vodě mnohem menší t.j.
as úbytek 6.2% za dobu 10—12hodinnou.
Pouze účinek světla akci tuto podporoval.
Co se týká účinku na kovy, zjistil dále,
že voda kysličníkem chloričelým čistěná roz-
pouští desetkráte více olova nežli voda jím ne-
čistěná. Z té příčiny že bude již z olověné
nádrže výrobné vycházeti kysličník, jenž obsaho-
vati bude sloučeniny olova, jež vniknou tedy
do vodovodu.
Byť by se pak podařilo odstraniti zbytek
kysličníku koksem, nepodaří se odstraniti takto
povstalé kyslíkaté sloučeniny chlóru a olova.
Schoofs shrnul výsledky svých prací v následu-
jící závěr.
Celkem má způsob Bergéův dvé vážných
nedostatků, pro něž by se měl zavrhnouti: ne-
zlepšuje vodu v jejím složení lučebním a uvádí
do ní látky cizí, jejichž přítomnost jest při
nejmenším podezřelou.
Zajímavým úkazem při vývoji kysličníku
chloričelého bývá za jistých okolností zápach,
podobný ozónovému. Zejmena tehda, když vý-
roba kysličníku postoupila a vlastní zápach ky-
sličníku počíná ochabovati. A také vskutku
v láhvi, kde vybavuje se peroxyde zjištěn ozán
pomocí papíru, napuštěného sirníkem mangana-
tým, který v něm černal.
Snad pozdější pokusy v tomto směru zjistí
další příbuznost obou těchto nových směrů či-
stění vod ve velkém.
10
article
Buďsi jakýkoli dosavadní úspěch prvých
těchto, avšak vážných pokusů sterilisace vod
zásobovacích, směr jimi naznačený jest již zřej-
mým a vychází z poznání hygienického významu
vod pitných i k potřebě domácí: nedůvěřovati
stepe zadné vodě přirozené, nechť jest jakého-
koli původu, nýbrž podrobiti ji úpravě, její che-
mické a bakteriologické povaze přiměřené.
Stav ten vystižen jest trefně slovy dra. E
Duclauxa, ředitele ústavu Pasteurova v Paříži:
»Vody pitné mohou vždy býti přinášeči nemocí
a jest tudíž bláhovým, spolehati na působení
přírody tam, kde mají se státi neškodnými.«
Totéž obsaženo ve slovech dra. Chantemessa:
»Sluší doznati, že nesnáze, jde-li o zásobování
měst vodou, jsou takové, že budeme pouze
tehda bezpečni, až užívati budeme vod pitných,
vyráběných uměle, továrně, t. j. čistěných pro-
středky lučebnými.«
Přiměřené čistění všech vod zásobovacích
pod permanentní kontrolou zdravotní — toť je-
den z předních cílů moderního vodárenství.
Pasteurův
Paříž
11
article
Zprávy.
Zprávy.
Giulio Bizzozero. Minulý měsíc rozžehnal se
se světem jeden z nejpřednějších současných badatelů
italských Giulio Bizzozero, professor pathologie na
universitě turinské, senátor, badatel vynikající, jehož
jméno proniklo daleko za hranice viasti a dosáhlo
dobrého zvuku ve vědě lékařské několika pracemi
ceny trvalé. Bizzozero byl nejen šťastný a důmyslný
badatel vědecký, ale i obratný popularisátor, jak do-
kazuje neobyčejný úspěch poslední jeho knihy »Con-
tro la tuberculosi«, kterou napsal, aby ve své vlasti,
zjednal v nejširších kruzích hlubšího porozuměnía
vydatnější podpory akci pro budování sanatorií. Při-
neseme v době nejbližší ukázku z knihy této. Bizzo-
zero narodil se 20. března 1846 ve Varece v Lom-
bardii a studoval v Pavii pod vedením Oehla a Man-
tegazzy; další studia konal u Freye v Curychua
u Virchowa v Berlíně. Byv r. 1866 povýšen za dok-
tora v Pavii, stal se tamže supplujícím professorem
(1868—-1872). R. 1872 zvolen za professora všeobecné
pathologie v Turině. Práce svoje uveřejňoval jednak
italských listech odborných, jednak německy
v archivech pro fysiologii, pathologii, mikroskopickou
anatomii. Pojednávají pak výzkumy jeho o vazivu,
dřeni kostní, nádorech tvrdé pleny mozkové, o vý-
voji rudých krvinek, o třetím formova-
ném elementu krve (před tím byly známy jen
krvinky rudé a bílé), t. j. o t. zv. krevních destičkách,
jež nyní jménem jeho bývají označovány, o změnách
krve po výlevech, o trubicovitých žlazách ve střevech.
Bizzozero
Oehl
Frey
Virchowa
Con
Varec v Lom
Pavia
Curychua
Berlín
Turin
12
article
Pathologický ústav turinský, který řídil, náležel k nej-
hledanějším. Někteří nynější professoři všeobecné
pathologie a pathologické anatomie na italských vy-
sokých školách jsou žáky Bizzozerovými. Tak na př.
proslulý Golgi v Pavii, Criffini a Canalis
Janově, Fo v Turině, Salvioli v Padově,
Morpurgo v Sieně atd. (Životopisná data dle Pa-
gela »Biographisches Lexicon hervorragender Aerzte
des neunzehnten Jahrhunderts.)
Bizzozerový
Criffini
Morpurgo
Jahrhunderts
Pavia
Canalis Janov
Turin
Padova
Siena