ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d93f4c10-75a5-11dc-9d27-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: place 61, person 159, org 18, work 2
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
27. července 1908. Číslo 205.
4 article
zalakého s národem českým. Není pochyby, že tento počin bude spiaeen, jakmile to poměry dovolí, a to ještě ve větší míře českým náro- dem, ktorý zavítá do bratrské Polsky. (Po- chvala.) Komitét učinil k tomuto navázání styků první krok a podal ruku, kterou my tiskneme z celé vrouenosti své duše. Národ polskýa český majt mnoho společného. Mají mnoho ta- lentů, které dřímají v mladých hlavách, mnoho lásky v srdci nejen k svému národu, ale ke všem národům slovanským. Mají mnoho etnosl a také slabostí. Ale právě vzájemným poznáním mohou se ctnosti jednoho národa přenášeti na druhý a tu si musíme přáti, aby ctnosti pol ského národa byly očkovány na národ český. Jestliže si vážíme vysoké kultury, ke které do- spěl národ polský nepřetržitou svojí historií, vá- žíme si v první řadě hlubokého patriotismu. který zachvátil nejen muže, nýbrž i ženy polské. (Hlučná pochvala.) Není příkladn v dějinách, kde by žen dala tolik lásky k svému národu na jevo. Tento příklad bude jistě následován ve všech národech slovanských. Známe rytířské ctnosti polského národa, známe jeho kavalírské vystupování. A nyní polský národ přijíždí k nám a chce po- znati, jak my, malý národ, dali jsme mobilisaci svým silám. (Pochvala.) Polská šlechta dobře pochopila, že nemůže národ polský sestávati pouze ze šlechty, ducho- venstva a snad ještě úřadnictva. Národ musí sestávati též z úplně oprávněného, vzdělaného rolnietva, živnostnictva, kupectva a dělnietva.
Polsko
5 article
(Pochvala.) Teprve tenkráte může duše národa dýchat plným tempem, jestliže všechno staví pracuje k její volnosti a jejímu povznesení ná- rodnímu a hospodářskému. Oceňuje význam činu, jejž provedl komitét varšavský, končí těmito slovy: Aby se tomuto komitětu, v jehož čele stojí kníže Lubomirski, podařilo uskutečniti tyto ideje o práci u školstv pokud možná brzy v království polském, aby se poměry do té míry urovnaly, by školství roz- kvetlo, tomu přinášíme všichní svá nejvroucnější přání. Komitét sblížením přitomných nám pře- drahých hostí s českým národem vykonal velký kus práce, vykonal velký čin, který nezůstane bez napodobení. Poznejme se, kochajmy sie. (Výborně!) Za toto poznání jsme vděčni nejen vám všem, jsme vděční komitétu varšavskému v první řadě knížeti Lubomirskému. Jemu budiž všechna čest a sláva! (Bouřlivá pochvala. Po- láci blahopřejí řečníku, kníže Lubomirski jei Hosté setrvali pak ještě dlouho pohromadě. Došlo k srdečné zábavě společné i k tanci př hudbě kapely vojenské, řízené panem kapelníkem Bobkem. libá.)
Bobek Lubomirski
6 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 26 července. (Zemské sněmy. Dle zprávy »Mor. Orl.« vláda se rozhodla již definitivně, že zemský sněm moravs ký bude svolán ke dni 14. září. V tutéž asi dobu budou svolány i jiné zemské sněmy a bude jim, pokud zemské výbory se o to ucházejí, poskyt- nuta možnost, zasedati až do konce října, takže většina sněmů bude moci vyříditi všechny své domácí hospodářské potřeby. Jinak bude ovšem ve sněmích dvou největších korunních zemi, království českého a haličského. jež se v nastávajícím zasedání už nevyhnou re- formě zemského volebního řádu. Doba šesti ne- děl sotva však stačí na vyřízení rozpočtu, běž- ných domácích věcí a také ještě volební opravy. Déle než do konce října sněmy zasedati ne- mohou, poněvadž dne 3. listopadu sejde se opět říšská rada. Z Pešti, 25. července. (Madarské gym- nasium v Oseku.) Správa uherských stát- ních železnic pokračuje soustavně ve zřízování maďarských škol na území chorvatském. Dnes kdy Maďaři mají v Chorvatsku, zejména pak ve Slavonii už na 40 svých národních škol pomýšlejí tam na založení první maďarské středn školy. Pomůže opět ředitelství státních drah. které dle zprávy, došlé právě z Oseka, hodlá příštím rokem zaříditi v tomto městě maďarské nížší gymnasium jako první maďarskou střední školu na území chorvatském.
Mor Maďar Praha 26 červenec Orlický Pešť Osek Chorvatsko Slavonie
7 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Bosna a turecká ústava Do Vídně došla ze Sarajeva zpráva, že v tamějších vládních kruzích chovají obavu, aby obnovení turecké ústavy nepůsobilo nepříznivě na poměry v okupovaných zemích. Zprávy o tu- recké ústavě oživily opět dávné snahy bosen- ských Srbů a mohamedánů, domáhajících se parlamentního zřízení i pro Bosnu a Herceg - vinu. V mohamedánských kruzích chystá se pr adresa sultánovi, v níž se mu jako suverenovi Bosny a Hercegoviny vyslovují díky obyvatelstva za obnovení ústavy a spolu se na něho vznáší prosba, aby vhod- ným způsobem učinil také Bosn účastnou svého velkomyslnéh rozhodnutí. Společná vláda rakousko-uherská octla se obnovením turecké ústavy v choulostivém polo- žení. Pochybujeme, že dovolí. aby se také v Bosně a Hercegovině, které jsou dosud dle práva součástkami turecké říše, provedly volby do tureckého parlamentu a bosenšti poslanci se odebrali do Cařihradu. Nezbude jí tedy, než kousnouti chutě do kyselého jablka a povoliti Bosně, co se dosud zdráhala, totiž aspoň z em- ský sněm.
Srba Bosna Vídeň Sarajevo Hercegovina Boseň a Hercegovina Cařihrad Boseň
8 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory. Tak se mi výstava líbí! Padesát tisíe lidi kteří jsou ochotní se bavit. Přijdou a veselí se Tím i oním. Posloucháním a diváním se. Bav se od časného odpoledne do pozdního večera a ještě po cestě se veselí. A výslužkou a sebou vezmou zásobu pěkných vzpomínek na výstavu. Toť pravé obecenstvo nedělní. Včerejší den náležel Aninkám a jako takový náležitě oslaven. Přišel průvod smíchovských trhovců, nedlouhý sice, ale přece úplně postačující, aby rozpoutal nobrou náladu. Nedostal se boze svízeli na výstavu, neboť — jak jsme slyšeli — činila policie oblíže z obavy před možnou nehodou. Konečně moudrým zakročením kteréhos vyššího úřadníka se mohl dáti na cestu. Sostával z vozu pořadatelstva, komediantů, Aninek s ovocem družiny Linhartovy školy v národních krojích řady fiakrů a několika automobilů. Vzbudil roz- ruch v ulicích a na výstavě byl přijat s ná ležitými poctami. Poněvadž nebylo provedeno sčítání Aninek, nevíme, zda všechny Aninky splnily svou svato svatou povinnost navštívit výstavu. Podruhé by ovšem se doporučovalo pro oslavenkyně vyhra- dit některé turnikety, počítati je a 5000, 10.000 atd. zvláště vyznamenati. Aninky toho ovšem nepotřebují, neboť v galerii šťastných vý- stavy mají už svou zástupkyni »slečnu čtvrt- miliontou«, kterou si včera ostatní Aninky na výstavě ukazovaly s hrdostí, neboť nevěřím, že by v pohledech těch upřímných oček Andule byla závist, jak se pokoušel mi namluvit přítel- ironik.
Aninka Andula živnostenský komora Linhartovy škola
9 article
Všechno bylo včera velmi pěkné, všechno se mi líbilo, až na jedno: Tanec. Očekávali jsme, že se bude tančit, až se hory budou zelenat Ale jdětež s naší mládeží mužskou! Naši mladí páni a tančit! To raději stojí a okukují, až jim nohy zdřevění, ale tančit ne a ne. Na náměstí před starou rychtou kladenská hudba vyhrávala, až to nohami trhalo, ale vedle podia se otáčelo dobře počítaných dvacet párků. A to byly mezi nimi ještě některé jen damské. Kolik Aninek ještě — přes tuto svépomoc — zůstalo sedět, nebo správněji řečeno stát. Tak mi jich bylo chudinek líto, že bych byl hned šel pro někte rou a pak je všechny pěkně pořadem byl pro- vedl, jen kdybych — uměl tancovat. . Dnešek na výstavě. Výstava otevřena do 12. hod. noční. Program: o 1/29. hod. dopol. navštiví výstavu výprava polských hostí. Uvítání v ústřední síni průmyslového paláce, načež v několika skupinách prohlídka výstavy. Dopoledne druhá návštěva arci- vévody Leopolda Salvatora, O 1. hod. pol. společný oběd polských hostí v koncertní sini. OJ 4. do 10. hod. več. promenádní koncerty před průmyslovým palácem kapely žížkovského »Sokola«, řízením pana Hermana, v dolejším hudebním pavilonu kapely c. a k. pěš. pluku č. 11 O 1/27, h d. večer v kon- certní síni česko-polský koncert za účasti pí. Stani- slavy Dobrowolské, koloraturní pěvkyně a člena Velké opery ve Varšavě, a výstavního orchestru O 9. hod. uměl. kabaret pí. M. Ziegl-rové v koncertní síni. Od 9. 1/210. hod. večer slavnostní osvětlení.
Aninka Leopold Salvator Herman Staňa Dobrowolský M Ziegl Na náměstí Varšava Sokol
10 article
. Polsko český koncert na výstavišti. Při dnešní návštěvé bostí z ruského Polska na výstavišti bude za jejich účastenství v plném počtu uspořádán velký koncert s polsko-českým programem. Sympatie, kter na politickém poli národ naš chová k narodu pol- skému, nejednou osvědčily se i na poli umění, na- posledy před třemi léty, kdy Česká Filharmonie byla 4 měsíce hostem ve Varšavě. Dnešní koncert dáván po delší době, ba možno říci, že od Zemské výstavy roku 1891 první to podnět k bližšímu styku uměle- ckému mezi námi a polskou representaci. Okolnost tato zajisté přispěje, aby při dnešním koncertu za- vladla co nejsrdečnější nálada. S polskou výpravou zavítala do Prahy pí. Stanislava Dobrowolská, chot redaktora »Varšavského Kurýra«, koloraturní pěvkyně u velké opery varšavské, umělkyně nad jiné vážená jež při orchestrájní zkoušce osvědčila skvělé umění. Paní Dobrowolská zpívati bude s průvodem klaviru tyto písně: »Cisza nocy« od Chopina, »Sinutno« o Noskowského, barkarolu od Jana Galla a »Kolysanku- od Miynarského. Potom s průvodem orchestru ani »Gildy« z Verdiova »Rigolelta«. V prvém oddělení. v němž výstavní orchestr přednese ouverturu k Mu- niuszkově opeře »Halka« a Želenského symí, obran »V Tatrách«, nebude dovoleno kouřiti ani pokrmy nápoje podavati. Z toho důvodu také začatek kon- cetu stanoven výminečně již na půl 7. hod. ve- černí. Po prvém oddělení bude dlouhá přestavka. Druhé oddělení předvede našim nostům ukazky tvorby tří největších mistrů českých: Smetany (ouv. k op. »Prodaná nevésta«), Dvořáka (Slovanská rhapso. die č. 1 D-dur) a Fibícha (ouv. k op. »Pád Arkuna«).
Dobrowolska Chopin Gall Gilda Halko Želenský Smetan Dvořák Polsko Varšava Praha Verdiov Tatry Český filharmonie Kolysanka Fibích
11 article
— Vstupné k dnešnímu koncertu 80 b, ke stolům v přízemí a na tribunách a 1 K 20 h na sedadla v ložich. . Arcivévoda Leopold Salvalor dává dnes večer v hotelu »a Saského dvora«, kde se ubytoval, hostinu předákům společnosti a členům výstavního výboru. . Návštěva polských hostů na výstavišti. Dnes po 9. hod. ranní dostavili se účastníci polské výpravy na výstaviště, kdež byli v ústřední síni průmyslovéh paláce uvítáni. K jich uvitání dostavili se zejména president komory pan Rivnáč, oba náměsíkově starosty král, hlavního měsla Prahy dr. Štych a Ji- rousek, ředitel výstavy vládní rada dr. Ho to- wetz a úřadnictvo výstavní. Hosty pozdravil před- seda obchodní komory Řivnáč uprímnou řeči, po- děkovav za vzácnou návštěvu, jejíž účelem jest, aby polští naši bratři přesvědčili se o pokroku našeho obchodu a průmyslu a vývoji naší kultury. Řečník ujistil polské hosly věrným a stálým duševním spo- jenectvím, na které v každé době v českém národě mohou počítati. Rečník přeje si, aby si hosté z Prahy odnesli příjemné vzpomínky a končí: „My jsme vá příjali s otevřenou náručí, s vřelým srdcem a s bra trským přátelstvím, pročež milujme se, kochejme se Zdrávi buďte, vzácní hosté naši!“ Jménem polských návštěvníků poděkoval pan Gasparski za vřelé přijetí, poukázav na to, žo různí slovanští národové vystavili směnky, domicilující v Praze a jest nyní na vás, aby tyto směnky byly honorovány. Řtečník jest polěšen nad rozkvětem českého průmyslu a opchodu a těší se z toho, že pod vedením Čechů zřízena bude Slovanská banka. Na konec svého proslovu vyzývá pražskou obchodní komoru, aby brala podíl na obro- zujících snahách Slovanstva. Potom účastníci vý- pravy rozděleni ve skupiny, prohlédli si jednotlivé exposice výstavy.
Salvalor Rivnáč Štych doktor Gasparski Čecho Praha
12 article
. Arcivévoda Leopold Salvalor navštívil dne 25. t. m. spojené zábavní podniky na jub. výstavě a sice: Trottoir Roulant, obrovský elektrický kolotoč který se mu velice líbil, pochvalné vyslovil se o skvost- ném zařízení tohoto podniku, kdež delší dobu prodlel pak odebral se do Paláce přeludů, kdež přítomen byl představení, kteréž ho velice uspokojilo. Konečn navštívil „Toboggan“, kdež delší dobu přihlížel sjíždé- jícímu obecenstvu a srdečně se zasmál. .. Aeronautické hry, pořádané včerejšího dne ku poctě Aninek, získaly všeobecnou oblibu. Re- klamní stříbrný balon se vznášel dopoledne ve výši 100 m, až vichřice jej srazila k zemi. Odpoledne byí balon znovu vypuštěn. Od 5. hod. pořádány byly aeronautické hry; k balonkům a figurinám připev- něno bylo na 300 lístků, kterými Aninky žádaly o odpověď, kde balonek se snesl. Kabaret Marie Zieglerové. Dnes na výstav v koncertní sini hraje se znamenitá směs tanečních zpěvních a deklamačních čísel »Hodinka v Amstero- damě« s Mař Zieglerovou. Mimo to účinkuje celá řada oblíbených uměleckých atrakcí. Program tento zajisté bude těšiti se bojné návštěvé. Zejtra dávati se bude v kabarelu Lehárova »Veselá vdovička« s Mař Zieglerovou. Lístky do kabaretu obdržeti lze u pana Strnada na Příkopě, u pana F. A. Urbánka (vedle Národního divadla) a u hlavních pokladen výstavních. Vstupenky ty opravňují k volnému vstupu na výstavu v hodinách večerních. Začátek představení vždy o půl 9. hodině. . Všera navštívile výstavu 55.566 platícíeh osob. Čelková návštěva činí 1,153.781 osob.
Salvalor Aninka Ziegler Zieglerův Lehárův Strnad F A Urbánek Čelková Re Amstero národní divadlo Trottoir Roulant
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Různost názorů a různost přesvědčen je ve veřejném životě přírozeným příznakem občanské i duševní svobody, je tedy cennou součástí tohoto mravního statku jedné každé politické společnosti. Ukládá jí však také váž- nou a závaznou povinnost: náležitých důkazů. Kdo jich nedbá, přestává míti nárok na uznání za vážného činitele ve veřejném životě vůbee. tedy také českém. A kdo v české veřejnosti důkazů nedbá, je — realistický denník. Do onehdejška byla této pravdy a skutečnosti do- kladem jeho řvavá sice, ale zároveň tragikomická výprava na obhájení prof. Drtinova a Masary- kova hlasování pro Wolfovu akademijní resoluci.
profesor Drtinův Masar Wolfův
14 article
Úkazem stejné neopravdovosti a povrchnost »Času« je včerejší jeho výpad proti » Národním Listům«, Realistický orgán shrnul tam snůšku průpovědí o domnělém slovním radikalismu »Nár. Listů«, na místo důkazu o pravdivost tohoto svého tvrzení však postavil tvrzení nové. že prý špatně končí radikalismus »Nár. Listůe proti dru. Kramářovi, nedávno proti němu za- hájený. Jaký radikalismus? Skutečnost je do- cela jiná! Kdykoli »Národní Listy« soudily. že politický postup dra. Kramáře není správný nebo že jeho politická argumentaee je vadná, řekly to otevřeně a poctivě, stejně vykonaly svoji mravní povinnost, jestliže rovněž poctivé uznaly, co dle jejich úsudku dr. Kramář provedl dobrého a úspěš- ného. Stejně jednaly »Nár. Listy« i vůči prof Masarykovi; měl-li tento muž, nejsvrehovanějs autorita »Času«, se svou řečí úspěch ve víden- ském parlamentě, »Nár. Listy« to zaznamensly význačnějí nežli kterýkoli časopis jiný s altruismem, jakého se od »Času« ještě žádný muž cizího politického tábora nedočkal za svého živola. Ovšem, učinil-li prof. Masaryk něco. s čím jsme na základě důvodů předem dobř uvážených souhlasiti nemohli, také jsme to řekli, areiť s celou baterií věených důvodů, jako se nyní stalo při otázce hlasování realistických po- slanců o Wolfově resoluci. Celkem a úhrnem vzato: to i ono, negativní i positivní stanovisko
Kramář doktor Masaryk profesor Wolfův
15 article
»Národních Listů« dáno jest — opakujeme — jich zájmem o celek národní věci české. A když »Národní Listy« nechtějí dopustiti její sníženi, jehož vinným často se činí denník realistický, tu je jeho povinností, by dokázal, že význam českého lidu nesnižoval. Tu není připustným úchylný úskok, hádající, co by byl zakladatei »Národních Listů« udělal nebo neudělal v urči- tém polemickém případě — kdyby byl živ. Na př. prý by nebyl »veřejnosti české na- mlouval, že dvojitý status soudního úřadnictva není zaveden, protože nebyl snad ještě uzá- koněn«. Zatím však byl to »Čas«, jenž onehdy tvrzení rázu toho do veřejnosti hodil, který však včera svoje mínění projevil v ten rozum, že »Wessely-Klein zřizují dvojí status v Če- chách«. Z čehož plyne přece, že dvojí status dosud není, jak v sobotu odpoledne pozname- naly »Nár. Listy«. Že Němei usilovně praeují, by se ho domohli, jest ovšem pravda, kterou nikdo nepopírá. Jako v tomto případě, i jindy mluvíme snad dosti jasně, aby každý normální člověk správně pochopil, co je v »Národních Listech« psáno; stejně vyslovili jsme se o otázce »Času«, týkající se hlasování o rozpo- čtu: že otázka tato zodpovědéna je celým po- stavením »Nár. Listů« vůči nynější vládě.
Wessel Klein Němei
16 article
Jestliže projevu tomu pánové z realistického denníku neporozuměli — za to přece nemůžeme my. Hrdlit se ješté potom o odpověď na dotaz, který ostatně je bezpředmělný, znamenalo by plýtvat místem, prací a časem, pročež dále již touto věcí zabývati se nebudeme. Polemika věcná, o reálné otázky vedená, má ovšem svůj smysl ve veřejném životě a nelze se jí vyhnouti v poměrech takových, jako jsou české: kde všecko občanstvo žije velice blízko vedle sebe, je na sebe odkázáno mnohem více nežli ve kterémkoli jiném národním celku, ale přece část od části sleduje názory a zásady navzájem značné odlišné. Tu polemika má jistě dobré svoje po- slání na prospěch tříbení a ujasňování sporných otázek. Ale aby tak bylo, musí miti za základ pevnou ideu a ušlechtilou touhu po lepším po- znání. Těchto přívlastků bychom však v ny- nějších polemikách »Času« marně hledali Bohužel!
17 article
— Skutečně páté přes deváté přeházeno je ve výsměšné stati, kterou se renlistický orgán včera vymstil těm živnostenským organisacím říšské volební skupiny královéhradecké, jež své- mu zástupci ve vídeňském parlamentě profesoru Drtinovi vyslovily nelibost nebo nedůvěru za jeho hlasování pro Wolfovu akademijní resoluci. Pisatel pošklobku, sesměšňujícího „několik krej čevských spoločenstov“ za jich problášení, že odiosním hlasováním prof. Drtiny uražen byl národní cit jejich členů, shledal v prohlášeních těch „nový problém pro české filosofy“, nový prohlém „otázky krejčovské“. Tento problém rozřešil autor rozumec realistického denníku, míchajícíhu filosofii a krejčovinu, hlasování pro Welfa a národní cit opravdu jako páté přes de- váté, na konec takto: venkovští mistři krejčovšti povčují dva universitní profesory o akademi umění, ačkoli ti mistři krejčovští, kteří jsou ura- ženi na svém národním citu, o akademii té nio nevědí ani vědět nemusejí. A tu prý je smutné. že „Národní Listy“ přiskočily na pomoc krej- čovským mistrům a vyložily jim, jak mají jednat. — Jak snad patrno, nerozřešil filosoí
Drtina Wolfův profesor Welf
18 article
„Času“ problém, který sám si byl dal a konstru- oval. Nerozřešil jej, poněvadž on, filosof, nepo- rozuměl prostým krejčovským mistrům. Ve sku- tečnosti oni nepoučovali dva universitní profe- sory o akadomii umění, nýbrž o svém národ- ním citu, ve skutečnosti universitní profesor neporozuměl národnímu citu svých voličů-řeme- slníků. Národní cit těchto českých mistrů krej- čovských byl mravně uražen tím, že universitní profesoři Drtina a Masaryk podporovali něme- ckou společnost, která proti všemu češství páše nemravnost za nemravností. Proto stanovisko oněch řemestníků a stanovisko „Nár. Listů“ se- šlo se v přirozené shodě, a stejně proto všecky seučasné výklady „Času“ se minuly účinku. Ta- kový byl v daném případě projev národního citu, v lidu českém vypěstěného celým vývojem ve- řejného života českého; lid náš má pro národní cit český svou vlastní vnímavost a také svůj vlastní rozum o něm. — Ethický význam vlast- ního rozumu dal prof. Drtina v čelo své obba- jobě, rozeslané městským radám královéhrade Jeké skupiny, těmito slovy J. A. Komenského- „Proč se mám cizím peřím odívati, maje s vé- proč cizím zrakem hleděti, maje svůj, pre oizím rozumem rozuměti, maje v lastn svůj.“ — Nuže, „mistři krejčovští“ na českém severovýchodě projevili svůj rozum českého národního citu — prohlášením nelibosti za te, že prof. Drtina a Masaryk přijali cizí, něme- cký rozum posl. Wolfa, nepřítele všeho českého. Teké tím vysvětluje se problém, jehož pánové kol „Času“ soustředění dosud nemohou pocho- piti ani v úvahách, které chtějí býti vážnými, ani ve statích, které mají býti kousavými sati- rami.
Drtina Masaryk profesor Komenský Wolf
19 article
— K volbě poslance za pražskou obchodní živnostenskou komoru na sněm královslví českého Ke včerejší zprávě o usnescní výboru Zemské jednoty obchodních gromií, aby byl kandovíč komerčn rada p. Arnošt Grossmann, sděluje s. nám že valná část voličů trvá na stanovisku, aby byl ten tokráte zvolen člen národní strany svenodomyslné že hude s této strany mandát nabídnut továrníkov a cbchodnikovi panu Leonu Bondymu, zatímní mu předsedovi pražské obchodní a živnostenské ko- mory a kdyby pan Bondy kandidatury přijati nemohl že bude kandidován továrník p. dr. František Malín- ský, jakožto záslupcc průmyslu rolnického. — Arcivévoda Leopold Salvátor včera o 9. hod dopolední přijel se svým pobočníkem a v průvodu vládního rady řed. Stibrala ke staroměstské radnici kdež ve vestibulu byl uvítán oběma náměstky sta- rosty pp. drem. Štychem a Jirouskem, adjunktem archivu drem. Šebestou a presidiálním tajemnikem drem. Sobotkou. Náměstek p. dr. Štych v českém proslovení děkoval arcivévodovi za návštěvu. Arci- vévoda prohlédl starou zasedací síň, radní síň, novou zasedací síň, polom s balkonu radnice prohlédl asa- nační třídu Mikulášskou a nový most Svatopluk Čecha a vyslovil názor, že bylo by lépe zachovati letenskou stráň s dosavadní zelení a zřídit tunel pro komunikaci. V saloně presidiálním arcivévoda zapsal se do pamětní knihy. Po návštěvě radnice, 1/4 hod trvající, odjel arcivévoda na starý židovský hřbitov, pak do staronové synagogy, dále prohlédl waldštýn- ský palác na Malé straně, královský hrad pražský na Hradčanech, letohrádek král. Anny, Lorelu, stra- hovskou knihovnu a konečně dém sv.-vitský — Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Emanuel Reiner v Holešovicích-Bubnech vrátil se z cest ordinuje zase v obvyklých hodinách.
Grossmann Bondy Bond doktor František Malín Leopold Salvátor Stibral Štych Jirousek Šebesta Čecho Anna Lorela MUDr Reiner Sobotka Hradčany Holešovice Bubno královský hrad
20 article
Osobní z „Věstníku ministerstva vyučování“. Z soukromé docenty připuštěni byli: místotajemníku zemského výbaru dr. Jiři Hoetzl pro správní nauku a pro rakouské správní právo na právnické fakultě české university; soukromý docení na české univer- silě, gymn. prof. dr. Fmnt. Slavík, pro mineralogi na české technice v Praze. — Soukromému docentu, adjunktu dru. techn. Jaroslavu Mühlbauerov rozšířeno bylo dovolení přednášel na obor chemické technologie neorganických látek na české technice v Praze. — Skutečnému učiteli tělocviku na reálce v Lounech Frant. Krausovi uděleno bylo místo učitele tělocviku na reálce v Praze VII. — Učitelka na měšť. škole Anna Škrdlová na Zbraslavi jme- nována byla cvičnou učitelkou na ústavu pro učitelky v Prazze. — Zalímným cvičným učitelem na ústavu pro učitelky v Brně jmenován byl suplent na témz ústavu Rud. Pelíšek. — Do IX. třídy povýšeni byli cvičné učitelky a cviční učitelé: na ústavech učitelských v Jičtně Karel Smrž, August Šinde- lář; v Hradci Králové Jos. Brtoun . Slan. Dob (učitel hudby): v Kutné Hoře Oskar Nezbed a Karel Vodička; v Příbrami Josef Sýka; v Brně Frant. Pernes a Ferd. Vach; v Přiboru Frant Kněžek a Ign. Kožnar; v Kroměříži Ladisl Roušar a Stan. Šula; na ústavech pro učitelky v Praze Miloslava Černá, Josef Tittelbach Frant. Rezková (mateř. škola), v Brně Fil. Še- bek, Frant. Anderlo a Anna Lotocká. — Pochvalné uznání Zemská školní rada vy- slovila panu Alolsu Burešovi, okresnímu sta rostovi a náměstku starosty města na Král. Vino hradech, za ušlechtilou snahu, kterou ke zdárnéme působení okresní vychovatelny na Král. Vinohradech přispivá a za olcovskou péči jeho o chovance ústavu tomu svěřené — pochvalné uznání.
doktor Hoetzl profesor Fmnt Mühlbauerov František Kraus Škrdlová Pelíšek Smrž Šinde Brtoun Oskar nezbeda Vodička Sýka Pernes Ferd Vach František kněžka Kožnar Roušar Stan Šula Černá Tittelbach Rezková Lotocká Bureš Král Praha Louny Zbraslav Hradec Králové Kutná hoře Příbram Brno Igny Kroměříž právnický fakulta český univerzita ústav pro učitelka v Brno
21 article
— Jubileum. Mezi duchovními pražské arcidié- cese, kteří tento měsíc slaví 40leté kněžství, nalezá se také duchovní správce pražské všeob. nemocnie farář B. Dolák který po své ordinaci pobyv 10 le v něm. krajinách, jmenován kardinálem Šchwarzen bergem duch, správcem všeob. nemocnice v r. 1878. slaví tudíž B0letou činnost ve službě nemocných mnohostranně obtížnou. Brzy totiž po nastoupen vypukly v Praze neštovice a to vážně a v letech 8 po dvakráte skvrnitý tyfns. Kromě toho musil tu za- stávat službu 7 let sám. Minulé soboty dostalo s mu za 30letou službu zvláštní pocty. Blahopřejíee mu dostavili se do kanceláře duch. správy druhý duch, správce dp. B. Helebraní, za úřadnictvo pal správce nemocnice p. V. Hacker a vrchní officiál J Jedlička, kteří podali oslavenci skvostně zhoto- venou adresu s 35 podpisy ostatních pánů úřadníků, dále p. správce lékárny a pp. magistři; dále pání profesoři, za české p. MUDr. E. Maixner, za německé dv. rada prof. MUDr. Přibram. Blahopřáli také páni asistenti a sek. lékaří, opatrovnice a sluhové, aby jubilant ještě mnoho let tu pobyl. Též došly četn telegramy z venkova a dopisy. Za svou činnost vy- znamenán farář Dolák r. 1898 rytířským křížem řádu cís. Frant. Josefa a r. 1903 jmenován arcibiskupským notářem — Hosté z Ruska. Již několik dní meškají zde za příčinou výstavy majitelé a ředitelové několik cukrovarů v Rusku. Průvodčím jest jim náš krajan p. František Paul, ředitel strojnické továrny »Pro gresa« v Berdicevu, jenž na Rusi horlivě vybízí k ná- vštěvě jubilejní výstavy pražské vzhledem k její za jímavosti pro techníky vůbec i pro odborníky cukro- varnické zvláště. Hostům se výstava i historická Praha velmi líbí.
Dolák V Hacker J Jedlička MUDr E Maixner profesor Přibram František Josef František Paul Rus Praha Rusko Berdicevo
22 article
— Úmrtí. Na letním poby tu pod starobylou Práchn hledajíc úlevu v zákeřné nemocí zesnula klidně v ná ručí své rodiny paní Marie Chlumecká, choť rady zemského soudu a člena obecního zastupitelstva n Král. Vinohradech, dne 25. července Pohřeb koná s z ústřední kaple hřbitovů olšanských v úlerý 28. čer- vence o 4. hodině odpoledne do ro dinného hrobu. — V Poboři zemřel pan František Dvořák, statkář a člen správní rady cukrovaru v Plaňanech, 25. čer- vence v 44. roce věku svého. Pohřeb koná se v Po- boři v úterý 28. července o půl 11. hodině dopoledne. — Pohřeb pana Václava Krejčího, ředitele měst- ských úřadů na Smíchově, konal se včera o 2. hod. odpol. z kostela sv. Václava na Smíchově za četné účasti smutečních hostí. V lodi chrámové uložen byla kovová rakev s pozůstatky zesnulého na smu- tečně upraveném katafalku, kolem něhož plály v ně- kolika řadách voskové svíce a rozloženo bylo množ- ství věnců a kytic se stuhami v barvách národníeh a smutečních. Věnovali je kromě choti, přátel a zná- mých zesnulého rada města Smíchova, »Sokol« smí- chovský, rodiny Mikova, Městeckých, Štěpánkova, Mouchova, Vokatova, Štědrých, P. F. Krejčí, K. O. Kirchner a j. Církevní obřady vykonal administrátor P. Švehla za asistence místního duchovenstvaa bohoslovců. Po obřadech a smutečních sborech, jež zapěli členové sboru Národního divadla, byla rakev vložena do pobřebního vozu města Smíchova, kolem něhož tvořili městští slnžebníci, městští strážníci oficianti s hořícími svícemi špalír. Za rakví ubírala se sklíčená choť se synem Jiříčkem a veškerým pří- buzenstvem, dále starosta a zemský posl. dr. A.
Marie chlumecký Král Dvořák Krejčí svatý . Václav Mikův Štěpánkův Mouchův Vokatov K O Kirchner P Švehla Jiříček doktor Olšanský Plaňany Smíchov Sokol P . F národní divadlo
23 article
Koldinský se členy městského a okresního zastupi- telstva, okresní starosta města Král. Vinohradů Al. Bureš, stavební rada Duchoň, kom. rada P. F. Krejčí, býv. starosta A. Elhenický, starosta měsla Košít Lamač se členy obecního zastupitelstva, starost obce radlické J. Šlais, hlavní pokladník Kubrycht zem. posl. Neumann, řed. měst. knihovny Sova městští tajemníci J. Travníček, V. Pilat, Fr. Výborný velkoobchodník M. Trnka, správce městské tržnic Kuthan, okresní a městátí lékaři, úřadníci městských úřadů, profesoři, učitelé, členové »Sokola« smíchov- ského, otcové chudých, majitelé domů ze Smíchova Košíř, Radlic, živnostníci a čelní jiní smuteční host Průvod zahájen byl věncovým vozem, následoval městští hasičí ze Smichova, a ubíral se na hřbitov Malvazinka, kdež byly pozůstatky záhy zusnuléh ředitele opět vykropeny a do prozatímnné hrobkv uloženy. —— V téže době konal se z ústřední kapl na olšanských hřbilovech pohřeb pana Josefa Siegla, bývalého pražského cukráře. Četní členové »Hlaholu«, jehož horlivým členem býval zesnulý, nad jeho tělesnými ostatky zapěli smufeční skladby za řízení sbormistra p. Piskáčka. Pohřbu zúčastnli se členové společenstva cukrářů pražských s prapo- rem, veslařského klubu »Blesk« a četní smuteční hosté. K rakví položili věnce rodiny Všetečkova, Krohova, Götlingsrova, veslařský klub »Blesk«, spo- lečenstvo cukrářů, přibuzní, přátelé atd.
Koldinská Král Al Bureš Duchoň A Elhenická Lamač J Šlais Kubrycht země Neumann Sova J Travníček M Trnka Kuthan Siegl Piskáček Všetečkův Krohův Götlingsrův Francie Smíchov Košíře Olšanský Sokol Hlahol
24 article
— Vzpomínka na českého elektrotechníka. Pře desíti lety zemřei ve Vídni (dne 27. července 1890) přední náš elektrolechnik, rodák brněnský (nar. r. 1857) dr. Štěpán Doubrava, jenž požíval zvuč- ného jména v elektrotechnicsém světě. Dr. Št. Dou- brava náležel k výborným praktikům moderní vědy. a řadil se i v čety nejzastonžilejších theoretiků. Své odborné zkušenosti, které jsou psány populárním slohem, ukládal do »Paedagogia«, »Školy a Života«, »Vesmíru« a j. časopisů. Nejdůležitější jeho spisy. samostatně vydané, jsou tyto: »Fysika«, »Nauka o elektřině«, »O elektřině« a m. j. v. Jiná Doubravova veledůležitá pojednání oveřejnila vídeňská akadem věd ve svých »Rozpravách«. Budiž tímto dnes, n výroční den jeho úmrtí před desíti lety vzpomenuto jeho záslužné činnosti na poli moderní elektro- lechníky — Projev městské rady v Lounech. Rada král města Loun usnesia se ve schůzi ze dne 28. čer- vence o tomto projevu: »Poměry v soudnictví v král českém co do jazykové otázky staly se již naprosto neudržilelnými. Údboj německých soudců trvá dale, česká podání u soudů německých jsou soustavně o- mítána a v poslední době bylo zabráněno u kraj.
Doubrava doktor št Doubravův Vídeň Louny český Company Rada král město Louny
25 article
soudu v Č. Lípě jednání v řečí české mezi českou stranou a finanční prokuralurou. České návrhy byly pokládány za nepodané, stížnosti poradem práva proti takovému postupu německých soudců jsou za- mítány, dohledací stížnosti zůstávají po měsíce ne- vyřízeny — a nastal tudiž v jazykové olázce českého soudnictví naprostý zmatek a úplný rozklad. A přece jsou v platnosli stále ještě zákonné předpisy, kterými rovnoprávnost jazyka českého při všech státních úřadech je nade všechnu pochybnost zaručena. Při tom německé města a německé obce mají troufalost v protestních schůzích stěžovali si na zatlačování němčiny ve správě veřejné a vyhrožovati dalším násilhn, kdyby jich choutkám nebylo dále hověno. Poměry tylo jeví se pro národ český daleko horšími, než se ukazovaly v dobách dřívějších pokusů vyrovnávacích, zejmena v dobach tak zv. punktací Thunovských. Stav tento tiží celý český lid již v míře nejvyšší a marně oče- kává se nějaký obrat k lepšímu. Pokládáme za nut- nost, aby všichní poslanci lidu českého zjednali v téko věci určité rozhodnutí, bez obledu na směry poli- tické, po případě i bez ohledu na hospodářské zajmy.
Thunovská
26 article
Hrozi nebezpečí, že da ším trváním těchto, patrně vládou neb aspoň jednotlivými činiteli vlády vyvo- laných a trpěných zmatků nezákonný stav v otázc jazykové u státních úřadů, zejmena soudních, bud ustálen a že v pozdější době marně budeme se do- máhati nápravy. Žadáme proto zástupce českého lidu, aby způsobem bezohledným o napravení těchto poměrů se zasadili a tim zabránili, aby českému národu nevznikla pohroma, kterou jsme za dřivěj- ších, daleko těžších dob pokládali za nemožnou. Jame přesvědčení o tom, že poslanci národní strany svobodomyslné stejně těžce pociťují nebezpečí, al jejich síly nestačí, nenacházejí-li podpory i u ostat- ních členů delegace české.
národní strana
27 article
— O projevu důvěry, prot. Drtinovi v Dohrušce učiněném, došla nás z Dobrušky se strany úpln hodnověrné zpráva, z níž vyjímáme: Zdejší pokro- káři přiměli starostu p. Ed. Žizku a čtyři radní, aby prof. Drtinovi projevili důvěru. Oficiální usneseni v této věci ve schůzi městské rady se nestalo. Zdejší podpisy na projevu důvěry prof. Drtinovi, nechť nesou tituly jakékoliv, mají tudíž jen význam projevu soukromých osob, pokrokářských stranníků Zajímavo je, že projev důvěry napsal jednatel „So- kola“ p. Smeták a podepsal jej též p. Petřík, starost zdejsího „Sokola“. Valná část občanstva zdejšího vy- týká, že u rás učiněn byl projev důvěry českému po slanci za to, že se při hlasování sbuntoval s posl Wolfem, který vše české z duše nenávidí. Proto dů- věrníci voličstva sbírají nyní nové podpisy na nový projev nedůvěry prof. Drtinovi.
Drtina Žizko profesor Smeták Petřík Wolf Dobruška Sokol
28 article
Bouzlivé volby do okr. nemocenské pokladny v Č. Budějovicích konány byly včera. Výsledek voleh přinášíme na místě jiném, podotknouti jen chceme, že přípravy k nim konány byly za velikého napjell nejen voličů, ale i obocenstva. O pokladnu bojovaly strany národně-sociální, která pokladnu měla v r kou a soc. demokratická, která ji dobývala. Způsol psaní obou žurnálů byl bezohledný a oplýval osob- ními urážkami, z nichť vyplynula řada žalob. Na pomoc soc demokratům přichvátalo pět poslaneů s drem. Soukupem v čele. Očekává se, že dojde k ná- silí, proto je připravena policejní i četnická pohoto- — Schůze městského zastupitelstva v Břevnovš koná se v úterý dne 28. července o 3. hodině odpoledne — První výprava českých dětí z Pošumaví z vítá dnes do Prahy o 1.51 hod. odpoledne dranou cís. Frant. Josefa. Všech účastníků je 320. Zastou- peno jest celkem 10 obcí ze Sušicka, Klatovska Vimperska. Účastníci výpravy budou uvítáni v mist- nostech Jednoty ve Vodičkově ul. Večeřeti budou n Žofíně, kde jsou hosty sdružených pražských obchod- nic a obchodníků na trzích pražských, kteri pořádjí dnes na Žofíně svou anenskou slavnost.
Soukup František Josef Č . Budějovice Pošumaví Praha Zasta Sušicko Klatovsko Vimpersko Vodičkův ulice Žofín
29 article
— Z Národní jednoty severočeská. Schůze ústřed- ního výboru koná se dnes v pondělí přesně o 6. hodině večerní v tnístnostech jednoty. Na programu bude též jednání o pražské manifestaci ve prospěeh českých menšin. Účast pp. členů ústředního výboru jest nutná — Stávka nebo revolver? Včerejší hostina pořadaná na Žofíně radou městskou na počest pol ských hostí, o níž na jiném místě naleznou naši čtenáři obšírnou zprávu, byla ohrožena spikoutím posluhujícího personálu, který použil této chvíle, kdy všichni účastníci hostiny — bylo jich na 250 — zasedli již za stoly, aby vynutil na svém zaměst- navateli restauratéru p. Krátkém zvýšení platu. Nebude jistě nikoho rozumného, kdo by nepřal číšnictvu, aby si vždycky uhájilo slušné sociální postavení zlepšilo si je v mezích možnosti, ale tento způsob připomíná přece jen příliš známý revolver, který snad dočasně, na jediný večer, vede k úspěchu, ale zdárného sociálního soužití a trvalého zlepšení poměrů sotva docilí. Spíše je schopen je zhoršiti a připravi lidi, kteří takovým způsobem se ho domáhají o všechny sympatie veřejnosti.
30 article
— Královská Obera krěským lezem. Ke článku pod tímto záhlavím uveřejněnému, došel nás tento přípis: Dvě partie Král. Obory letos neobyčejně trpí. avšak nikoli vinou správy sadu. Jest to část sadu při vehodu z Letné, odkud každého večera zástupy obe- censtva dívají se na osvětlení výstavy a sad nemilo srdně pešlapávají, dále pak sady při vchodu do vý- staviště a poděl elektrické dráhy. Pri návalech obe- censtva, do výstavy a z výstavy se ubírajícího, ne může stráž sadová zabrániti na všech místech všemu poškozování a znečišťování. Papíry a jiné odpadky odstraňují se stále a pravidelně, často však se stává. že na místech nejvíce „ohrožených“ za půl hodiny po vyčištění jest naházeno opět plno odpadků. Pokus učiněný s koši na papír, se neosvědčil, neboť nikd odpadky do košů neházel a záhy byly koše samy od- cizeny. Cesty upravují a metou se zcela pravidelně Dozor v Král. Oboře jest neobyčejně stížen od doby. kdy sad jest obklopen téměř na všech stranách čin- žovními domy, kdy otevřením průchodu u plavebního kanálu stal se spojovací cestou do okolních obci Správa sadů jenom s největším úsilím může uhájiti aspoň nejcennější partie před tlupami dětí bez do zoru a spustlých výrosiků. Skoro každé noci bývá veliká část lavic převrácena a poškozena a každého roku značný počes sedadel odcizen neb zničen. Ne- lze vydržovati tak četnou stráž, aby všemu poškozo- vání a znečišťování zabránila a plná náprava nestane se, dokud nezvítězí také v obecenstvu smysl pro za- vost. chování sadů. Svědoctvím toho isou zoufalé prosl
Král Letná