ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d93a4300-75a5-11dc-b311-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 39, person 95, org 7, work 7
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v ponděli 27. července 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 205.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v adminlstrae a maěsi nk čtvet tota . . . . 6 K — s dvojí čonkškou na na dtnt lata . . . . 7 K 50h vo sllakách a k so na měsie . . T'ešlont . . . . k io j , r
Praha
5 article Hostě z království polského
Hostě z království polského v Praze. Probouzející se jitro zastihlo včera četn účastníky výpravy Poláků z království polského na ulicích pražských. Po svízelich daleké cesty záhy si odpočinuli a hned z rána projížděl ulicemi královského hlavního města Prahy, aby shlédli její památnosti. Přijetím, jakého se jim dostalo na půdě království českého, byli v pravdě unešeni a neličené díky vzdávali za sympalické projevy. Včera po 10. hod. dopol. shromáždili se mili polští hosté ve velké zasedací síní staro- městské radnice, aby vyslechli oficiální uvítán zástupců král. hlav. města Prahy. Ku pozdra- veni hostů dostavili se četní členové sboru obec- ních starších, někteří poslanci a vynikající čle nové národních organisacl. Dámy z královstv polského zaujaly místa v popředí zasedací slně Na presidiální estradu vsloupili náměstkové sta- rosty měst pražských pp. dr. Štych a Jirousek a vůdce polské výpravy kníže Zdislav Lubo mirski. Vstup do zasedací síně byl svěží zelení vyzdoben, s galerie splývaly drahocenné perské koberce a slň byla žárovkami i elektrickými žá rovkami ozářena.
Štych Jirousek Zdislav Lubo Praha
6 article
Úřadující náměstek primatora měst praž ských p. dr. Štych učinil následující proslo- vení ke shromážděným: »Vzácné shromáždění »Pod mohutným dojmem nezapomenutelných skvělých dnů právě minulých, kdy ve vzáeno shodě sešli se v této pamálné sini zástupcové veškerých národů slovanských, aby rokovalio věcech Slovanům společných — vítám vás, vele ctěné dámy a slovutní pánové — jménem král hlavn. města Prahy v naší staroslavné radnie staroměstské, a tlumočím vám vřelý, bratrský pozdrav obyvatelstva jejího i celého českého ná roda. Přišli jste k nám, drazi bratři a mile sestry z Polska, v počtu tak imposantním, za- stupujíce všechny třídy ušlechtilého národa pol ského, abyste stiskli ruce bratřím českým a pře- svědčili se z vlastního názoru, je-li možno pra- covati s námi společně k uskufečnění oněch ve likých ideálů, jež výteční zástupcové vaši spolu se zástupci národů ostatních rozvinuli před zraky našimi ku povznesení slovan kého kmene. A já vítám vás tu, mili hosté polšti, tím radostněji že právě vy jste to byli, kteří první po téle dohodě k nám zavítsli.
Štych Praha Polsko
7 article
Historie národa našeho chová mnoho krás- ných vzpomínek na přátelské styky česko-polské již z dob dávno minulých, než sympatie naše k vám neprýští jen ze vzpomínek historic kých nýbrž z hlubokého poznáni totožnosti zájmů jež národ český i polský poutají. (Pochvala. A v tomto smyslu pojimáme především váš při- chod do Prahy. Budiž váš pobyt mezi námi základem a východistém dalši práce společné na kulturním a hospodářském rozvoji národa našeho i vašeho a budiž také zárukou, že ony veliké ideje, jež ovládaly pražský sjezd všeslo vanský, nejsou snad jen pouhou vidinou, nýbrž, že není daleka doba, kdy dojdou svého usku- tečnění. V této naději pozdravuje vás mým ústy zlatá slovanská Praha a já volám shode bratrských národů polského a českého naše »Na zdar« (Hlučný souhlas. Pollesk. Volání sláva Polákům! Poláci volají : Sláva Čechům Sláva Praze !) Když ulichl projev pochvaly a souhlasu ujal se slova vůdce výpravy Poláků kníže Zdi- slav Lubomirski a solva že pronesl ně kolik úvodních slov, přerušen byl dlouhotrvaji cím potleskem. Kníže zdravi přílomné Čechy jménem svým, svých přátel z král, polského jměnem všech nepřilomných, kteří v myšlen- kách jsou v télo chvili mezi námi. Přišli jsme abychom přinesli bratřím českým vřelý pozdrav
Polák Sláva Čecho Kníže Praha Čechy Sláva Praga
8 article
od národa našeho. Přišli jsme, abychom stiskli vaši ruku ve slavnostní chvíli a nejen slovem, nýbrž i činem projevili vám své přá- telství. S hrdostl a opravdovou radosti po- zdravujeme výsledky české práce a část národa našeho přišla, aby v prvé řadě před jinými ná- rody vám složila důkaz uznání a hold. Se srd cem přeplněným radosti skládají Poláci vroue hold v Praze! (Hlučná pochvala Poláků. Volánía Sláva Polákům l) Potom nakladatel p. Fr. Hovorka učiní Polákům stručné sdělení o památnostech rad- nice. Po prohlédnuti jednotlivých siní hosté opustili památnou budovu. Před radnicí shro máždilo se množství obecenstva, které polské hosty nadšeně pozdravovalo. Přátelská hostina na Žofině. Společná večeře, uspořádaná včera večer ve velké dvoraně žofinské na počest polských hosti radou král. hlav. města Prahy, měla slou- žiti především seznámení jich s mužskou spo- lečností. Vzáení hosté polští dostavili se v impo santním počtu, mnozí se svými damami, které se objevily ve velikých, oslňujících toiletách. Tím citelněji byla pozorována neúčast dam z pražské společnosti, na něž patrně bylo ten- tokrát pořadatelstvem zapomenuto a některe dámy polské samy vyslovily litost, že neměly přiležilosti se tu s nimi seznámiti. Z milých polských hostů třeba především zaznamenati přítomnost velké řady slechtieů polských, jimž v čele stojí sympatický a ohnivý řečník kniže Zdislaw Lubomirskj. Dostavili se: kníže Radziwil! s chotl hrabě Eduard Plater s chotí, hr. A. Pla ter, hrabě Rzyszewski, hrabě Potoc ki, hrabě Krasicki s chotl, hrabě Rembe- liúski, markrabě Wielopolski, hrabě Zamoyski s chotí, hrabě Lubiels ki; továrníci Láskiewicz, Plage, Fru z in ski, Budny, Kunz, obchodníci Pech, Karaszyúski, Wrůbel, bankéři So ko- lowski a Rotwand, velkostatkáři Z b - rówski a Chluzyáski.
Polák Hovorka Lubomirskj Plater A Pla Rzyszewski Potoc Krasický Rembe Wielopolski Zamoyski Lubiels Plage Fr Kunz Pech Karaszyúski Wrůbel Praha Budna kníže Radziwil
9 article
Dále redakloři a spisovatelé Skimboro- wicz, Fryze (»Kuryer codzienny«), Ka- miúski (»Gazeta Iwowska«), paní Ku cz al- ská, A Žwan, prof. dr. Szyeslo, D obr - wolski (»Kuryer warszawski«) s chotí (zná- mou zpěvačkou polskou), prof. konservatoře slavný houslista Barcewičz a choti, inž. Zborowski, prof. Biernach, redakto Skarzyňski a Rozenkiewiez, prof. Diekstein, nolář Podolski, řed. C zy- zewicz, generál Chrzanowski s chot. inž. Matyewiez, pí Lurzycká z Cha lubinskiego, MUDr. Barszczew ski dr. Dumis, místopředseda hygienické spol. dr Jaworski a mn.j. Z českých účastníků společné hostiny třeba uvésti oba nám. starostovy pp. dra. Štych a posl. Jirouska, dra. Křiží ka, řed. Zem. banky Procházku, posl. Neuma nna, dra. Vr. Černého, za Nár. radu posl. dra- Hajna, komerč. radu Kratochvíla, za lit. odb. Manesa dra. Třebického, dv. r. Urbana, dra. z Čenkov a, mnohé členy rady městské a zaslupitelstva, členy obchodn komory, zástupce žurnalistiky a j. Četně a významné přípitky na sklonku ho- stiny pronesené točily se pochopitelně kolem ne- dávne skončených konferenci slovanských a vy- zněly většinou nadšenými projevy ve prospěch pevné hospodářské součinnosti českopolské, pro bratrské sepjetí všech národů slovanských ke vzájemné obraně národní individuality a práva svobodného rozvoje národního i kulfurního. Řadu přípitků v zastoupení starosty měst pražských, dlicího na dovolené, zahájil první náměstek dr Štych těmito slovy:
profesor doktor Szyeslo Barcewičz Ing Biernach Skarzyňski Rozenkiewiez Diekstein Podolski Chrzanovský Lurzycká MUDr Barszczew Dumis Jaworský Štych Jirousek Procházka Černý Hajn Kratochvíl Třebický Ka D obr Čenkov Fryz Gazeta Iwowsko
10 article
Vzácné dámy, slovutní pánově!.i Ujímám se slova, abych dal průchod pocitůn společné radosti všech nás zde přítomných i veške rého obyvatelštva zlaté, slovanské Prahy, jež host v těchto dnech ve zvém středu drahé bratry polské Pozdravuji milé naše hosty a vzpomínám onoho v mátnéha večera, kdy v této síni byli jsme svědky povznášejíeích projevů, jež ulkvěly mně i všem účast níkům v mysli dojmem nesmazatelným. Zde v táto síni zástupcově všech ušlechtilých větví velkého kmene slovanského pronášeli o zdaru věci slovansko slova, jež uchvacovala a utvrzovala city bratrské l sky mezi jednotlivými členy naší veliké rodiny slo vanské. A byla to zejměna slova delegáta polského že přes nešťastný dřivější úděl národa polského, prá vě na základě všeslovanského sjezdu, doufá v při znivý obrat svého národa a že ten genius slovanský který spojil Puškina s Mickiewiczem, pojiti bude nejen lidí poesic, nýbrž i lidi činu. I já, vzácné shromá ždění, plně sdílím luto víru a se mnou sdílí ji ve škeren národ český. Dnes nanovo jsme v ní utvrzen tím, že jste k nám příšli a protož jměnem král. hlav města Prahy pozvedám číší svou na lepší budouc nost polského národa a na zdar všech milých přitom ných bratří polských. (Bouřlivý souhla.. Hudba hraj polskou národní hymnu)
Puškin Mickiewicz Praha
11 article
V odpověď na pozdravný toast povstal vůd ce výpravy polské kníže Lubomirski. V úvodě řeči své připomíná, že Poláci do hloubí duše jsou proniknuti srdečnou pohostinnosti českou. a jest přesvědčen, že toto srdečné přátelstv bude k dobru obou slovanských národů. Vzpo míná slovanské shody, založené v těchto dnech na staroměstské radnici pražské a dokládá jestliže zásady tam prohlášené stanou se skut kem, jestliže národové slovanští pod heslem rovnoprávnosti, při zachování národních indivi dualit, stojice na základě nynějších útvarů poli tických, se semknou, pak není pochyby, že Slo vanstvo dosáhne velké sily a moe (Potlesk.) Řečník vzpomíná, že již před 60 lely jeden z jeho předků byl na prvním sjezdě slo vanském representantem Poláků a již tehdy hlásal ideje jednoty a svornosti proti přívalu německému. (lilučný souhlas.) Od té doby pře- šlo mnoho času, rány hromové bily v naše prsa a těžce nás ranily. Zdržovaly pokrok a postu slovanských národů. A nejbrutálnější rány po- cházejí od Pruska, které proti všem zásadám spravedinosti usiluje o zničení tamější polské větve. Ale nezdolají nás. Historie jest učitel kou života a poučuje nás, že státy mohou za niknouti, ale národové trvaji a nikdo jich nezničí. dokud se sami nezřeknou svojí existence. Živým toho dokladem jesť národ český. I česká země prdělala velké boje a snesla hory utrpení, len národ zůstal neporušen a rozpiná vysoko křídl k novému letu. Vzpomínaje novodcbé historie slovanské a nesmrtelného vůdce českého Fran tička Palackého pokračuje řečník: Duel jeho vznáší se v této chvíli nad námi, stejně jako duch Riegrův, předbojníka sbližení pol- sko-českého. Národ český na západní hranici Slovanstva jest chráněn moudrým mocnářem postupuje kulturně i hospodářsky tvoří pevn e hráz proti náporu německému.
Polák Palacký Riegrův Prusko poloský
12 article
(Hlučný potlesk.) Nám ostatním Slovanum na Visle, Dněpru a Volze jsou Čechové vzorem jak pracovat. Vy jste porozuměli, že ne okamžitým citu vzplanutím lze docíliti úspěchu, by jste po chopili, že práce každodenní, nikdy neustávající jest velikou budovatelkou národní síly. S hrdost můžete pohlížeti na minulost, klidně do budou enosti. Sledujeme vaši vysoce vyvinutou kulturu i vaši energii, jakou nám ukazuje vaše blavn město. Jsme národu českému povděčni, že z něho můžeme čerpati sílu a naději, která nás bude pobádati k společné práci. A snad přijde chvíle, kdy i my vás budeme moci po zvati do polské Var šavy. (Bouřlivý po tlesk.), kdež i my vás budeme moci uvilat stejně nadšeně. Národ český nechť žije
Čecho Visla Dněpr Volha Slovan
13 article
(Dlouhotrvající bouře potlesku. Hudba hraje na žádost Poláků českou hymnu národní.) Další přípitek pronesl druhý náměstek par posl. J. Jirousek, zdůrazňuje okolnost, že vzácné a vítané výpravy polské zúčastňují se zástup- cové všech vrstev národa a zvlášť četně jeho ženy, statečné ženy polské, matky a dívky, vy- nikající vždycky tak vřelým národním uvědomě ním a vlasteneckým ohněm. Na jejich čes zvedá pohár. (Bouřlivý potlesk.) V ohnivé a duchaplné improvisi opětova tento toast ke cti českých paní a dívek hrab Ed. Platz. Posl. dr. A Hajn vzpomněl resoluce ruské přijaté minulý týden na poradách slovanských Ona jest dokladem, že slovanská vzájemnost je myslitelná pouze na základě stejného práva. Národ český ve mnohém se podobá polskému. Čeho jsme dosáhli, dosáhli jsme vlastní silou. často proti vládám. Budeme-li silni ve společněm postupu a vzájemné podpoře, pak slavná naše minulost připraví nám i slavnou budouenost Pokračuje polsky, uzavírá řečník svůj připitel zdravici télo lepší budouenosli. (Trvalý potlesk.
J Jirousek Ed Platz Posl doktor Hajn
14 article
Hrabě Skarzynski, polsko-francouzský pu- blicista a oekonom, v úvodě svojí krásné řeč vyslovuje nehynoucí dík všech účastníků polské výpravy šlechetnému národu českému zatu přemíru lásky a pohostinství, s jakým byli při jati ve všech krajích českých i v královské Praze. Pokračuje za bouře potlesku, praví »Dokud znali jsme vás z veliké vaší historie obdivovali jsme rozkvět vašeho hospodářstvi. vašeho průmyslu i vaší vědy, vážili jsmes vás i ctili, ale duší vašich jsme neznali. Fatáln nedorozumění krylo nám vaše cítění! Teprve v těchto dnech, kdy dlaně naše setkaly se s vašimi, poznali jsme tu velikou a horouei vaši lásku, poznali jsme, jak drahé nám bude vzájemné přátelství. (Nadšený souhlas.) Z toho všeho, co v nedávných dnech pro- mluvili v Praze představitelé lidu ze všech ná- rodů slovanských, poznali jsme teprve jasně my Poláci, jak v Praze uskutečňuje se veli k dílo pokoje a miru, zářivý příkla bratrství všeho lidstva. Mirov konference v Haagu hluboce jso zastíněny tím, co dokázaly slo- vanské koníerence v Praze. (Bouřlivý souhlas.) Na konferencích v Haagu mluvilo se jenom o válce, ale zde mluvilo se o velikém díle míru a sbratření. Bez kliček jednání diplo- matického, beze všech podpisů vyrostlo zde krásné dílo lásky a rovnosti bratrské, bez niž není myslitelný svobodný rozvoj národů.
Skarzynski Polák Praha Haag královský Praga
15 article
Takovým způsobem Praha zastínila Hang Nikdo tu nikomu nehrozil, nepadlo tu ani slova nenávisti. Duch čistý srazil se tu s duchem novodobých tortur lidskosti! Jest toto dílo spo lečné lásky sice teprve v počáteích a čekají je dojista ještě mnohá úskali, jako i slunce musl denně zápasiti s temnotami. Ale z toho, co jsme slyšeli z Prahy a co jsme tu sami poznali z blízka, můžeme pevně doufati, že dospějeme »per aspera ad astra« Dodal bych od sebe ještě křesťanské »sursum corda« — a dočkáme se jistě v dohledné době kterak pochodeň volnosti a rovnosti práv všeho lidu slovanského zazáří jasně, zapálená rukou šlechetného národa českého.« Připíjí na zdrav těch, kteří ustrojili toto veliké dílo a koně vřelými slovy: »Nechť žije Praha, stolice po koje, nechť žije šlechetný národ český !« (Bout livý, dlouhotrvající pollesk.) Dr. Vrat Černý v přípitku svém poukáza na to, jak usnesení porad slovanských jsou mravně závazná pro všechno Slovanstve a musí býti také všem národům slovanským voditkem. Z obnovené myšlenky slovanské my- šlence volnosti, rovnosti a bratrství vzejde nejer vítězství lásky vzájemné, ale i síly a mo ei (Bouřlivý potlesk.) V drobném proneví: rení řísla . sob5 . . . ne oddpolelní . . . . . . . za 2 b Ve alialkách na venkově- ranní člslo. . . . . odpolední . . . . . . . . 4i Inseráf plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá admisl- strace v Marianské ulici č.3. Tam nacházejí se těž redakee fiskárna a expedice „Národnish Listě“ Rukopisy se nevracsji. 10h
Bout Černá Praha
16 article
Dr. Dunin, praeses spolku lékařů varšav- ských, ujišťuje, že všeho očekávání polských účastníků výpravy je v Praze překonáno. Každý národ musí se učiti, a Poláci musí se v mno- hém učiti od Čechů. Připíjí české práci a je jím výsledkům, jež krajany jeho uvádi v nadšení a úclu. Paní Surzycká jménem přítomných žen polských pronáší zdravici ke sbratření slovan- skému. Nejen svornost mužů, nýbrž i žen půjde k témuž velkému dílu lásky a podpory vzá- jemné. Vzpomíná kaneléře německého Bismarka, toho, o němž řikali, že se nikoho nebál. Ale přiznal sám, že se bojí ženy polské. (Frenetický potlesk.) Posl. vrch. inž. Neumann připijí spojení národů slovanských, kteři rozděleni hranicemi, jsou spojeni duchem vzájemnosti a lásky. Vy- slovuje přání, aby došlo i k svorné součinnost polského kola s českými poslane ve VIdni. (Bouřl. pollesk.) Generál Chrzanowski vzpomněl Prahy, která se svojí velkolepou Matici stala se vzorem všem národům slovanským. Ve svém školství dokázal národ český všemu světu, co zmůže vlastní přičinlivost, svépomoc a hou- ževnatá láska k rodnému jazyku. (Bouře nadšení). Sekretář výstavy p. F. Haváček pak prl- skou řečí zaujal hluboce pozornost vzácných hostí: S radostí a pýchou hledíme my, kteří jsme se od lel snažili, aby náš národ poznal vaše po- měry, vaši práci, ale také vaše boly, na to, že se počínají plniti naše naděje, že počíná národu polskému svítati zora. Pravil jsem: naše naděje.
doktor Dunin Polák Čecho Surzycká Posl Ing Chrzanovský Praha Neumann praeSES spolek lékař varšav Matica
17 article
Neboť vaše snahy po volnosti, po svobodě, snahy kulturní a hospodářské byly, jsou a budou na- šimi snahami, váš útisk jest útiskem našeho srdce a to proto, že národ náš vysoko třímá pra- por lidskosti a volnosti a celým srdcem miluje vás nejbližší bratry v rozvaděné rodině slovan- ské a přeje vám nikoli okovy a pouta, nýbrž svo- bodu a volnost, přeje si podati vám pomocnou ruku, ne však se zbraní z ocele, nýbrž se zbran ducha, šířením ideí lidskosti tak, jak již mnoho- kráte ve své slavné historii. V této idei lidsk ost leží také idea volnosti. Budeme šťastni, jestliž z té svítící zory vaší bude aspoň jeden paprsek, který by vycházel od nás z Prahy, paprsek, který se zjevil na právě odbytém sjezdu slovan- ském. Srdečně a vřelé přijetí, jehož se vám po cestě dostalo, jest výrazem nejvřelejší sympatie, kterou k vám náš národ chová, o kterých vy jste nevěděli, kterým jste nevěřili, ale o kterých jste se přesvědčili a na základě kterých dou- fáme, že budete milovati nás jako my milujeme vás. Vaše ivílání bylo jako bouře, ale ne jako bouře, která niči, nýbrž která přiroďé vlévá no- vou svěžest a sílu. Nechť tato bouře sympati zniči vaše pochyby o vaši budoucnosti, vleje vám novou sílu pro vaši práci a pak doufáme. že jako vy jste dnes učinili výpravu k nám, ješte my mladší se toho dožijeme, že ne jedním vla- kem, ale sty vlaků budem podnikatí výprav k vám do Varšavy, které budou moci pozdraviti již národ polský volný a svobodný. (Bouřlivá pochvala a potlesk.)
Praha Varšava
18 article
Řeč tato byla od Poláků, kteří z celého sálu se shrnuli kolem, odměňována téměr po každé větě bouřlivou pochvalou. Když řečník skončil, byl od Poláků vyzdvižen na ramena byla mu připravena velká ovace. Když byl ještě hrabě A. Plater připil všem účastníkům společné hostiny vtipnou a účinnou improvisací na známé heslo polské »Kochajmy se, nedajmy se«, uzavřel dlouhou řadu přípitků ředitel Procházka delší, významnou řečí, v níž plný důraz kladl na hospodářskou součinnost obou kmenů slovanských. Vzpómíná s povděkem zásluh varšavského komitétu, jemuž v čele stojí kniže Lubomirski a jenž si vzal za úkol výpravou do Prahy navázati poznání národa
Polák A Plater Procházka Praha Lubomirski
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z Negotína přes Zajčar do Kňaževce
20 article Z cest po Srbsku. Napsal Jos. Zd. Raušar.
Z cest po Srbsku. Napsal Jos. Zd. Raušar. Z Negotina do Zajčaru vede dosti dobre silnice. Na cestě leží několik vesnie, jejichž srbský ráz hned bije ti do oči. V každé stoj u cesty rozsáhlá hospoda („mchana“), vedle „kasapnica“ (řeznický krám), v níž suší se ovč a kozí kůže, opodál nalézá se „chlebárnica“ (pe- kárna), kde dostaneš vždy čerstvé pečivo: „le- pině“ (hnětanky) a chléb. V iétě v hostinci do- staneš i pive, které zde dosti zdomácnělo. Dříve bylo tu dosti laeiného vína, dnes ovšem jest ho poskrovnu a pivo nastoupilo na jeho místo ovšem jen bohatší může si je dopřáti, chudák jest rád, když poruči si za 5 pára „rakie (slivovice) neb kávu. — — — Jel jsem z Rogatiny, kde spojují se silniee brestovacká s negotínskou, do Zajčaru, abych pak dále zastavil se v Kňaževci a ráno přes pchoří Tresibabu nastoupil cestu do Niše. Cesta z Rogatiny jest dosti zajemavá. Po obou stranách silnice táhnou se úrodná pole, na nichž kukuřice bují, za nimi ubihá v přen Bílý Timok, jehož břehy jsou malebné, porostlé travou a křovím. Z daleka viděti jest ze silniee novou zajčarskou nemocnici, jež se bílou barvou odlišuje od ostatních budov. Za krátko ajížděl náš vůz po hrbolatém zajcarském náměstí a rovnou k panu Janiči Dorděvičovi, kde jsem sestoupil a rozbil stánek Po chvíli oddechu odebral jsem se prohlédnou si nové lázně, pivovar, stanici dráhy paračinsko- zajčarské a navštívil některé známě. Zajčar jest krajské město, ležící nedalek stoku Bilého a Černého Timoku, kde rozprostírá se větší rovina. Na obzoru však kol do kola vi- Zeti obrysy četných hor a pohoří, z nichiž Rtn
Zdeněk Raušar Janič Bilý Srbsko Negotina Zajčar Kňaževec Niš Bílá Timok Dorděvič Černý Timok
21 article
svcu kuželovitou podobou vyniká. Město má vyšší gymnasium a dívčí školu. Zde dlouhá léta půsubil náš krajan lékárník Vavříček, jehožto choť i dnes zde bydlí, dále jest tu učitel budby p. Valenta, vojenský kapelník Petřík, jeho otec byl dlouhá léta v Bělehradě učitelem zpěvu dále báňský inženýr Čech, jenž zaměstnán kuta- eími pracemi v službě Pašiče, předsedy mini sterstva, rodáka zajčarského- Po prohlídce města odešel jsem k obědu k Dorděvičovi, kde jeho paní uchystala srbská jidla: čorbu, sarmu, papazanie a pítu, abych po letech věděl, jak chutná srbská kuchyně. A pak zase do vozu a na silnici, vedoucí do Kňaževeel Cesta jest dosti přijemná a zábavna; každou chvíli jiné obrázky krajiny lze pozorovati. Sce- nerie nádherných hor provází tě až do Kňažev- ce, kam jsem dorazil se západem slunce. Tu nás očekával gospodin Dráža (Dragutin) Veljkovič. správce berní („upravník porezský), jenž nás doprovodil do svého bytu v starém tureckém do mě, za nímž rozkládala se zahrada. Z dvorečku šlo se po kamenných schodech na malou ve- randu, odkud vedly dvéře do bytu. Kuchyněa spižirna nalézala se v malém domečku, stojícím v pozadí dvorku, kde starý „čiča“ (dědoušek) oplečen po makedonsky, hospodařil. Jižní národové mají rádi na domě pavlače arkýře a výklenky, zvláště Turci se zálibou se- dávají v nich a rozhiížejí se kol. Lichotí jim častokráte ta okolnost, že jsou pány svého okolí které mohou přemlédnouti. Na Balkáně i posled ní dřevěné baráky jsou opatřeny pavlačí. Pavlač Turčin, čibuk, černá káva jsou pojmy blízko sebe stojící — — Před rokem 1876 byl Kňáževac ještě v mo ci turecké a patřil jako celá timocká krajina vila- jetu vidinskému, tedy panství tureckému. Ture nazývali ho „Timočka Palanka“ a po roce 1859 Gurgusovcem. Stávalo zde římské město Timato chium —
Vavříček Valent Petřík Pašič Dráža Dragutin Veljkovič Turek Turčin Kňáževac Timoček Palanek Bělehrad Čechy Dorděvič Balkán
22 article To vše tanulo mně na mysli, když, usednu
To vše tanulo mně na mysli, když, usednu ve veraadě, rozhlížel jsem se po dvorku, zahra dě a patřil otevřeným uknem vedlejšího pokoje do něhož se vstupovalo z verandy, na hezkou panoramu města. V okclí města jest několik rozvalin hradů z dob carů srbských, tak zejména hrad Kozel Ráveň hrály za času Nemaničů důležité úlohy Ostatně celá zdejší krajina známa jest z dob po slední války srbsko-turecké. — — Gospodin Dráža přijal mne vlídně a při v čeři rozhovořil se důkladně o cestě do Niše pře malebné vrchy, dále o svém povolání, jak jezd s pandurem sbírnt daň („porez"). Napřed ohlásí v opci, že v ten a v ten der přijde a sedláci připraví již určitou částku daně by mu odvedli. Okres má veliký, hornatý, prot- jezdí všude na koni. Praktická, lotní uniform bílá, sluší mu znamenitě. Choť jebo je Vádeňačko ale naučila se tak dobře srbsky, že ji dle řeč těžko od Srbky rozeznáš.
Srbka Niš
23 article
Po večeři doprovodil mne Dráža do hotelu kde jsem přespal, ráno pak časně jsem vstal abych prohlédl si město a počkal na poštu, jež by mne dovezla do Niše. S přehlídkou byl jsem brzy hotov, načež usadiv se v kavárně, jal jsem se prohližeti srbské noviny, jichž jest tu dosti. Každá politická stránka má svůj list a politických stran jest v Srbsku mnoho. Noschá- zejí i humoristické noviny, jež mnohdy způso bem dosti neomaleným a rozbředlými vtipy vy stavují chyby svých protivníků na odiv. Ostatně totéž nacházíme i u nás v Čechách. Pročetl jsem všechny noviny a poštatu ještě nebyla. Posadil jsem se před kavárnu, abych mohl lépe pozorovati obecenstvo, scháze- jíci se k „íruštuku“. Sem tam přišel důstojník v bílé uniformě, kupec, úřadník, na číšku čern kávy, na partii šachu neb domina, jež se všude v kavárnách se zvláštní zálibou hiraje. To se vl. že politika byla hlavním bodem rozmiuv. Poslal jsem na poštovní úřad zamluvits místo v poštovním voze do Niše, který sem mě
Niš Srbsko Čechy
24 article
přijeti z Negotina v 7 hod. ráno. Sedím, piji kávu, čekám a zase čekám, piji druhou kávu o poště ani slechu ani dechu. Kol jdou cikáni, nesouce kuřata na trh, ními kráčí sedlák s kůzletem na rameni, vedlo jdoucí selka nese plný koš vajec. Za chvíli roz- lehne se po náměstí dusot koňský, zdejší vojen- ská posádka-dělostřelectvo — jede na cvičení — a pošta ještě tu není a není. Mohl jsem si o vybouliti, abych ji spatřil na postranní ulici ale nie jsem neviděl. „Snad se kolo zlámalo, neb koně splašili, namítal Dráža, dostavivši se sem na kávu. „Nu, toť pěkné nadélení! A jestli nepři jede, co pak?“ táži se. „Musíte čekati do zejtřka, neb vziti kočár! Mnoho-li stojí? „50—60 dinárů „Pěkně děkuji! Hezká to útěcha!“ Za cestu, trvající as 8 hodin, platili 25 až 30 zl., te jest přece trochu mnoho. Nebyl jsem valně polěšen z vysvětlivky souseda, však jaká pomoc! — uvidíme, jak věc dopadne. Sedím, čekám a zase toužebně obracím zraky k onomu místu, kudy musí poštevní vůz projeti. Zůstati zde celý den a čekati na zejtří, jsem nemohl, měl jsem čas odměřen, musil jsem býti co možno nejdříve v Niši, kde chtěl jsem se u známých zdržeti den a pak železnicí de Bělehradu a dále na sever. Konečně asi za dvě hodiny archa poštovská zableskla se na ulici a za krátko zastavila se u poštovního úřadu. „Vietoria! Vyhráno!“, zaplesal jsem „Přec dostaneš se laciněji do Niše — tuším a za 10 dinárů a již chápu se haveloku a deštník a táhnu k poště. Slunce začínalo již pražiti a v ulicích roz šiřoval se zápach východních měst. Dráža jd- se mnou. Jest lépe znám a přičiní se, abych da stal místo v dostavníku.
Dráža jít Bělehrad Vietorio Niš
25 article
Vešli jsme do širokého nádraží, na němž v pravo nalézal se poštovský úřad, v levo stál destavník. Dozvěděl jsem se, že na cestě zlo- milo se kolo u dostavníku, proto tak veliké zpo- zděm. „Jestli nás také taková nehoda potkáa budeme musiti jíti pěšky, jelikož daleko šírcko není na cestě vesničky, kde by nám kolář vůz spravil,“ přemýšlím, „to se tak brzy do Niše nedostanu“ Berní správce vešel do úřadu, leč po chvilee vrátil se s nepořízenou. Dostavník již přeplněn Snad — pravím snad by ještě jedna osoba mohla přisednouti, dovolí-li ostatní pasažeři — ale kdo zná příjemností cestovati pošťou, když tato jest plna — neřku-li přeplněna — ten do- vede si též představiti, jakou jsem měl radost z této zprávy. Poštou nemožno, do Niše přijel bych jako slanoček Nastaly dvě možnesti: buď počkati do zejtřka, kde ovšem není vyloučena možnost, že se opakovati bude toléž jako dnes, neb čekali, až pojede dilegence, jež má dva vezy a nebývá přeplněna — anebo konečně zjednati si povon a dobře ho zaplatiti. Co takto přemýšlím na ulici, přiskočí k mně jakýs člověk a nabízí se „Gospodine, já vás dovezu do Niše. Mam vůz, dobré koně — „A kdy bys mohl jeti? „Hned mohu zapřáhrouti. „Kolik žádáš? „40 dinárů“ „To jest mnoho. „Eh! gospodine, mám již jednoho pasa- žéra, vlastně pasažérku — zaplatí polovic- a vy dnes budete v Niši.“ Pohlédnu na berního, ten kývne, abych jen návrh vozky přijal — a již ujednáno, že z čtvrt hodiny vytáhneme slavnostně z Kňaževce. Tedy přec dospěji ke kýženému cílil
Niš