1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v ponděli 27. července 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v adminlstrae
a maěsi
nk čtvet tota . . . . 6 K —
s dvojí čonkškou
na
na dtnt lata . . . . 7 K 50h
vo sllakách a k so
na měsie . .
T'ešlont
. . . . k io
j , r
Praha
5
article
Hostě z království polského
Hostě z království polského
v Praze.
Probouzející se jitro zastihlo včera četn
účastníky výpravy Poláků z království polského
na ulicích pražských. Po svízelich daleké cesty
záhy si odpočinuli a hned z rána projížděl
ulicemi královského hlavního města Prahy, aby
shlédli její památnosti. Přijetím, jakého se jim
dostalo na půdě království českého, byli v pravdě
unešeni a neličené díky vzdávali za sympalické
projevy.
Včera po 10. hod. dopol. shromáždili se
mili polští hosté ve velké zasedací síní staro-
městské radnice, aby vyslechli oficiální uvítán
zástupců král. hlav. města Prahy. Ku pozdra-
veni hostů dostavili se četní členové sboru obec-
ních starších, někteří poslanci a vynikající čle
nové národních organisacl. Dámy z královstv
polského zaujaly místa v popředí zasedací slně
Na presidiální estradu vsloupili náměstkové sta-
rosty měst pražských pp. dr. Štych a Jirousek
a vůdce polské výpravy kníže Zdislav Lubo
mirski.
Vstup do zasedací síně byl svěží zelení
vyzdoben, s galerie splývaly drahocenné perské
koberce a slň byla žárovkami i elektrickými žá
rovkami ozářena.
Štych
Jirousek
Zdislav Lubo
Praha
6
article
Úřadující náměstek primatora měst praž
ských p. dr. Štych učinil následující proslo-
vení ke shromážděným: »Vzácné shromáždění
»Pod mohutným dojmem nezapomenutelných
skvělých dnů právě minulých, kdy ve vzáeno
shodě sešli se v této pamálné sini zástupcové
veškerých národů slovanských, aby rokovalio
věcech Slovanům společných — vítám vás, vele
ctěné dámy a slovutní pánové — jménem král
hlavn. města Prahy v naší staroslavné radnie
staroměstské, a tlumočím vám vřelý, bratrský
pozdrav obyvatelstva jejího i celého českého ná
roda. Přišli jste k nám, drazi bratři a mile
sestry z Polska, v počtu tak imposantním, za-
stupujíce všechny třídy ušlechtilého národa pol
ského, abyste stiskli ruce bratřím českým a pře-
svědčili se z vlastního názoru, je-li možno pra-
covati s námi společně k uskufečnění oněch ve
likých ideálů, jež výteční zástupcové vaši spolu
se zástupci národů ostatních rozvinuli před zraky
našimi ku povznesení slovan kého kmene. A já
vítám vás tu, mili hosté polšti, tím radostněji
že právě vy jste to byli, kteří první po téle
dohodě k nám zavítsli.
Štych
Praha
Polsko
7
article
Historie národa našeho chová mnoho krás-
ných vzpomínek na přátelské styky česko-polské
již z dob dávno minulých, než sympatie naše
k vám neprýští jen ze vzpomínek historic kých
nýbrž z hlubokého poznáni totožnosti zájmů
jež národ český i polský poutají. (Pochvala.
A v tomto smyslu pojimáme především váš při-
chod do Prahy. Budiž váš pobyt mezi námi
základem a východistém dalši práce společné
na kulturním a hospodářském rozvoji národa
našeho i vašeho a budiž také zárukou, že ony
veliké ideje, jež ovládaly pražský sjezd všeslo
vanský, nejsou snad jen pouhou vidinou, nýbrž,
že není daleka doba, kdy dojdou svého usku-
tečnění. V této naději pozdravuje vás mým
ústy zlatá slovanská Praha a já volám shode
bratrských národů polského a českého naše
»Na zdar« (Hlučný souhlas. Pollesk. Volání
sláva Polákům! Poláci volají : Sláva Čechům
Sláva Praze !)
Když ulichl projev pochvaly a souhlasu
ujal se slova vůdce výpravy Poláků kníže Zdi-
slav Lubomirski a solva že pronesl ně
kolik úvodních slov, přerušen byl dlouhotrvaji
cím potleskem. Kníže zdravi přílomné Čechy
jménem svým, svých přátel z král, polského
jměnem všech nepřilomných, kteří v myšlen-
kách jsou v télo chvili mezi námi. Přišli jsme
abychom přinesli bratřím českým vřelý pozdrav
Polák
Sláva
Čecho
Kníže
Praha
Čechy
Sláva Praga
8
article
od národa našeho. Přišli jsme, abychom stiskli
vaši ruku ve slavnostní chvíli a nejen slovem,
nýbrž i činem projevili vám své přá-
telství. S hrdostl a opravdovou radosti po-
zdravujeme výsledky české práce a část národa
našeho přišla, aby v prvé řadě před jinými ná-
rody vám složila důkaz uznání a hold. Se srd
cem přeplněným radosti skládají Poláci vroue
hold v Praze! (Hlučná pochvala Poláků. Volánía
Sláva Polákům l)
Potom nakladatel p. Fr. Hovorka učiní
Polákům stručné sdělení o památnostech rad-
nice. Po prohlédnuti jednotlivých siní hosté
opustili památnou budovu. Před radnicí shro
máždilo se množství obecenstva, které polské
hosty nadšeně pozdravovalo.
Přátelská hostina na Žofině.
Společná večeře, uspořádaná včera večer
ve velké dvoraně žofinské na počest polských
hosti radou král. hlav. města Prahy, měla slou-
žiti především seznámení jich s mužskou spo-
lečností. Vzáení hosté polští dostavili se v impo
santním počtu, mnozí se svými damami, které
se objevily ve velikých, oslňujících toiletách.
Tím citelněji byla pozorována neúčast dam
z pražské společnosti, na něž patrně bylo ten-
tokrát pořadatelstvem zapomenuto a některe
dámy polské samy vyslovily litost, že neměly
přiležilosti se tu s nimi seznámiti.
Z milých polských hostů třeba především
zaznamenati přítomnost velké řady slechtieů
polských, jimž v čele stojí sympatický a ohnivý
řečník kniže Zdislaw Lubomirskj.
Dostavili se: kníže Radziwil! s chotl
hrabě Eduard Plater s chotí, hr. A. Pla
ter, hrabě Rzyszewski, hrabě Potoc ki,
hrabě Krasicki s chotl, hrabě Rembe-
liúski, markrabě Wielopolski, hrabě
Zamoyski s chotí, hrabě Lubiels ki;
továrníci Láskiewicz, Plage, Fru z in
ski, Budny, Kunz, obchodníci Pech,
Karaszyúski, Wrůbel, bankéři So ko-
lowski a Rotwand, velkostatkáři Z b -
rówski a Chluzyáski.
Polák
Hovorka
Lubomirskj
Plater
A Pla
Rzyszewski
Potoc
Krasický
Rembe
Wielopolski
Zamoyski
Lubiels
Plage
Fr
Kunz
Pech
Karaszyúski
Wrůbel
Praha
Budna
kníže Radziwil
9
article
Dále redakloři a spisovatelé Skimboro-
wicz, Fryze (»Kuryer codzienny«), Ka-
miúski (»Gazeta Iwowska«), paní Ku cz al-
ská, A Žwan, prof. dr. Szyeslo, D obr -
wolski (»Kuryer warszawski«) s chotí (zná-
mou zpěvačkou polskou), prof. konservatoře
slavný houslista Barcewičz a choti, inž.
Zborowski, prof. Biernach, redakto
Skarzyňski a Rozenkiewiez, prof.
Diekstein, nolář Podolski, řed. C zy-
zewicz, generál Chrzanowski s chot.
inž. Matyewiez, pí Lurzycká z Cha
lubinskiego, MUDr. Barszczew ski
dr. Dumis, místopředseda hygienické spol. dr
Jaworski a mn.j.
Z českých účastníků společné hostiny třeba
uvésti oba nám. starostovy pp. dra. Štych a
posl. Jirouska, dra. Křiží ka, řed. Zem.
banky Procházku, posl. Neuma nna,
dra. Vr. Černého, za Nár. radu posl. dra-
Hajna, komerč. radu Kratochvíla, za
lit. odb. Manesa dra. Třebického, dv. r.
Urbana, dra. z Čenkov a, mnohé členy
rady městské a zaslupitelstva, členy obchodn
komory, zástupce žurnalistiky a j.
Četně a významné přípitky na sklonku ho-
stiny pronesené točily se pochopitelně kolem ne-
dávne skončených konferenci slovanských a vy-
zněly většinou nadšenými projevy ve prospěch
pevné hospodářské součinnosti českopolské, pro
bratrské sepjetí všech národů slovanských ke
vzájemné obraně národní individuality a práva
svobodného rozvoje národního i kulfurního. Řadu
přípitků v zastoupení starosty měst pražských,
dlicího na dovolené, zahájil první náměstek dr
Štych těmito slovy:
profesor
doktor
Szyeslo
Barcewičz
Ing
Biernach
Skarzyňski
Rozenkiewiez
Diekstein
Podolski
Chrzanovský
Lurzycká
MUDr
Barszczew
Dumis
Jaworský
Štych
Jirousek
Procházka
Černý
Hajn
Kratochvíl
Třebický
Ka
D obr
Čenkov
Fryz
Gazeta Iwowsko
10
article
Vzácné dámy, slovutní pánově!.i
Ujímám se slova, abych dal průchod pocitůn
společné radosti všech nás zde přítomných i veške
rého obyvatelštva zlaté, slovanské Prahy, jež host
v těchto dnech ve zvém středu drahé bratry polské
Pozdravuji milé naše hosty a vzpomínám onoho v
mátnéha večera, kdy v této síni byli jsme svědky
povznášejíeích projevů, jež ulkvěly mně i všem účast
níkům v mysli dojmem nesmazatelným. Zde v táto
síni zástupcově všech ušlechtilých větví velkého
kmene slovanského pronášeli o zdaru věci slovansko
slova, jež uchvacovala a utvrzovala city bratrské l
sky mezi jednotlivými členy naší veliké rodiny slo
vanské. A byla to zejměna slova delegáta polského
že přes nešťastný dřivější úděl národa polského, prá
vě na základě všeslovanského sjezdu, doufá v při
znivý obrat svého národa a že ten genius slovanský
který spojil Puškina s Mickiewiczem, pojiti bude nejen
lidí poesic, nýbrž i lidi činu. I já, vzácné shromá
ždění, plně sdílím luto víru a se mnou sdílí ji ve
škeren národ český. Dnes nanovo jsme v ní utvrzen
tím, že jste k nám příšli a protož jměnem král. hlav
města Prahy pozvedám číší svou na lepší budouc
nost polského národa a na zdar všech milých přitom
ných bratří polských. (Bouřlivý souhla.. Hudba hraj
polskou národní hymnu)
Puškin
Mickiewicz
Praha
11
article
V odpověď na pozdravný toast povstal vůd
ce výpravy polské kníže Lubomirski. V úvodě
řeči své připomíná, že Poláci do hloubí duše
jsou proniknuti srdečnou pohostinnosti českou.
a jest přesvědčen, že toto srdečné přátelstv
bude k dobru obou slovanských národů. Vzpo
míná slovanské shody, založené v těchto dnech
na staroměstské radnici pražské a dokládá
jestliže zásady tam prohlášené stanou se skut
kem, jestliže národové slovanští pod heslem
rovnoprávnosti, při zachování národních indivi
dualit, stojice na základě nynějších útvarů poli
tických, se semknou, pak není pochyby, že Slo
vanstvo dosáhne velké sily a moe
(Potlesk.) Řečník vzpomíná, že již před 60 lely
jeden z jeho předků byl na prvním sjezdě slo
vanském representantem Poláků a již tehdy
hlásal ideje jednoty a svornosti proti přívalu
německému. (lilučný souhlas.) Od té doby pře-
šlo mnoho času, rány hromové bily v naše prsa
a těžce nás ranily. Zdržovaly pokrok a postu
slovanských národů. A nejbrutálnější rány po-
cházejí od Pruska, které proti všem zásadám
spravedinosti usiluje o zničení tamější polské
větve. Ale nezdolají nás. Historie jest učitel
kou života a poučuje nás, že státy mohou za
niknouti, ale národové trvaji a nikdo jich nezničí.
dokud se sami nezřeknou svojí existence. Živým
toho dokladem jesť národ český. I česká země
prdělala velké boje a snesla hory utrpení, len
národ zůstal neporušen a rozpiná vysoko křídl
k novému letu. Vzpomínaje novodcbé historie
slovanské a nesmrtelného vůdce českého Fran
tička Palackého pokračuje řečník: Duel
jeho vznáší se v této chvíli nad námi, stejně
jako duch Riegrův, předbojníka sbližení pol-
sko-českého. Národ český na západní hranici
Slovanstva jest chráněn moudrým mocnářem
postupuje kulturně i hospodářsky tvoří pevn e
hráz proti náporu německému.
Polák
Palacký
Riegrův
Prusko
poloský
12
article
(Hlučný potlesk.) Nám ostatním Slovanum na
Visle, Dněpru a Volze jsou Čechové vzorem
jak pracovat. Vy jste porozuměli, že ne okamžitým
citu vzplanutím lze docíliti úspěchu, by jste po
chopili, že práce každodenní, nikdy neustávající
jest velikou budovatelkou národní síly. S hrdost
můžete pohlížeti na minulost, klidně do budou
enosti. Sledujeme vaši vysoce vyvinutou kulturu
i vaši energii, jakou nám ukazuje vaše blavn
město. Jsme národu českému povděčni, že
z něho můžeme čerpati sílu a naději, která nás
bude pobádati k společné práci. A snad přijde
chvíle, kdy i my vás budeme moci po
zvati do polské Var šavy. (Bouřlivý po
tlesk.), kdež i my vás budeme moci uvilat
stejně nadšeně. Národ český nechť žije
Čecho
Visla
Dněpr
Volha
Slovan
13
article
(Dlouhotrvající bouře potlesku. Hudba hraje na
žádost Poláků českou hymnu národní.)
Další přípitek pronesl druhý náměstek par
posl. J. Jirousek, zdůrazňuje okolnost, že vzácné
a vítané výpravy polské zúčastňují se zástup-
cové všech vrstev národa a zvlášť četně jeho
ženy, statečné ženy polské, matky a dívky, vy-
nikající vždycky tak vřelým národním uvědomě
ním a vlasteneckým ohněm. Na jejich čes
zvedá pohár. (Bouřlivý potlesk.)
V ohnivé a duchaplné improvisi opětova
tento toast ke cti českých paní a dívek hrab
Ed. Platz.
Posl. dr. A Hajn vzpomněl resoluce ruské
přijaté minulý týden na poradách slovanských
Ona jest dokladem, že slovanská vzájemnost je
myslitelná pouze na základě stejného práva.
Národ český ve mnohém se podobá polskému.
Čeho jsme dosáhli, dosáhli jsme vlastní silou.
často proti vládám. Budeme-li silni ve společněm
postupu a vzájemné podpoře, pak slavná naše
minulost připraví nám i slavnou budouenost
Pokračuje polsky, uzavírá řečník svůj připitel
zdravici télo lepší budouenosli. (Trvalý potlesk.
J Jirousek
Ed
Platz
Posl
doktor
Hajn
14
article
Hrabě Skarzynski, polsko-francouzský pu-
blicista a oekonom, v úvodě svojí krásné řeč
vyslovuje nehynoucí dík všech účastníků polské
výpravy šlechetnému národu českému zatu
přemíru lásky a pohostinství, s jakým byli při
jati ve všech krajích českých i v královské
Praze. Pokračuje za bouře potlesku, praví
»Dokud znali jsme vás z veliké vaší historie
obdivovali jsme rozkvět vašeho hospodářstvi.
vašeho průmyslu i vaší vědy, vážili jsmes
vás i ctili, ale duší vašich jsme neznali. Fatáln
nedorozumění krylo nám vaše cítění! Teprve
v těchto dnech, kdy dlaně naše setkaly se
s vašimi, poznali jsme tu velikou a horouei
vaši lásku, poznali jsme, jak drahé nám bude
vzájemné přátelství. (Nadšený souhlas.)
Z toho všeho, co v nedávných dnech pro-
mluvili v Praze představitelé lidu ze všech ná-
rodů slovanských, poznali jsme teprve jasně my
Poláci, jak v Praze uskutečňuje se veli k
dílo pokoje a miru, zářivý příkla
bratrství všeho lidstva. Mirov
konference v Haagu hluboce jso
zastíněny tím, co dokázaly slo-
vanské koníerence v Praze. (Bouřlivý
souhlas.) Na konferencích v Haagu mluvilo se
jenom o válce, ale zde mluvilo se o velikém
díle míru a sbratření. Bez kliček jednání diplo-
matického, beze všech podpisů vyrostlo zde
krásné dílo lásky a rovnosti bratrské, bez niž
není myslitelný svobodný rozvoj národů.
Skarzynski
Polák
Praha
Haag
královský Praga
15
article
Takovým způsobem Praha zastínila Hang
Nikdo tu nikomu nehrozil, nepadlo tu ani slova
nenávisti. Duch čistý srazil se tu s duchem
novodobých tortur lidskosti! Jest toto dílo spo
lečné lásky sice teprve v počáteích a čekají je
dojista ještě mnohá úskali, jako i slunce musl
denně zápasiti s temnotami.
Ale z toho, co jsme slyšeli z Prahy a co
jsme tu sami poznali z blízka, můžeme pevně
doufati, že dospějeme »per aspera ad astra«
Dodal bych od sebe ještě křesťanské »sursum
corda« — a dočkáme se jistě v dohledné době
kterak pochodeň volnosti a rovnosti práv všeho
lidu slovanského zazáří jasně, zapálená rukou
šlechetného národa českého.« Připíjí na zdrav
těch, kteří ustrojili toto veliké dílo a koně
vřelými slovy: »Nechť žije Praha, stolice po
koje, nechť žije šlechetný národ český !« (Bout
livý, dlouhotrvající pollesk.)
Dr. Vrat Černý v přípitku svém poukáza
na to, jak usnesení porad slovanských jsou
mravně závazná pro všechno Slovanstve
a musí býti také všem národům slovanským
voditkem. Z obnovené myšlenky slovanské my-
šlence volnosti, rovnosti a bratrství vzejde nejer
vítězství lásky vzájemné, ale i síly a mo ei
(Bouřlivý potlesk.)
V drobném proneví:
rení řísla . sob5 . . . ne
oddpolelní . . . . . . . za 2 b
Ve alialkách na venkově-
ranní člslo. . . . .
odpolední . . . . . . . . 4i
Inseráf
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijímá admisl-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam nacházejí se těž redakee
fiskárna a expedice „Národnish Listě“
Rukopisy se nevracsji.
10h
Bout
Černá
Praha
16
article
Dr. Dunin, praeses spolku lékařů varšav-
ských, ujišťuje, že všeho očekávání polských
účastníků výpravy je v Praze překonáno. Každý
národ musí se učiti, a Poláci musí se v mno-
hém učiti od Čechů. Připíjí české práci a je
jím výsledkům, jež krajany jeho uvádi v nadšení
a úclu.
Paní Surzycká jménem přítomných žen
polských pronáší zdravici ke sbratření slovan-
skému. Nejen svornost mužů, nýbrž i žen půjde
k témuž velkému dílu lásky a podpory vzá-
jemné. Vzpomíná kaneléře německého Bismarka,
toho, o němž řikali, že se nikoho nebál. Ale
přiznal sám, že se bojí ženy polské.
(Frenetický potlesk.)
Posl. vrch. inž. Neumann připijí spojení
národů slovanských, kteři rozděleni hranicemi,
jsou spojeni duchem vzájemnosti a lásky. Vy-
slovuje přání, aby došlo i k svorné součinnost
polského kola s českými poslane
ve VIdni. (Bouřl. pollesk.)
Generál Chrzanowski vzpomněl Prahy,
která se svojí velkolepou Matici stala se
vzorem všem národům slovanským. Ve svém
školství dokázal národ český všemu světu, co
zmůže vlastní přičinlivost, svépomoc a hou-
ževnatá láska k rodnému jazyku. (Bouře
nadšení).
Sekretář výstavy p. F. Haváček pak prl-
skou řečí zaujal hluboce pozornost vzácných
hostí: S radostí a pýchou hledíme my, kteří jsme
se od lel snažili, aby náš národ poznal vaše po-
měry, vaši práci, ale také vaše boly, na to, že
se počínají plniti naše naděje, že počíná národu
polskému svítati zora. Pravil jsem: naše naděje.
doktor
Dunin
Polák
Čecho
Surzycká
Posl
Ing
Chrzanovský
Praha
Neumann
praeSES spolek lékař varšav
Matica
17
article
Neboť vaše snahy po volnosti, po svobodě, snahy
kulturní a hospodářské byly, jsou a budou na-
šimi snahami, váš útisk jest útiskem našeho
srdce a to proto, že národ náš vysoko třímá pra-
por lidskosti a volnosti a celým srdcem miluje
vás nejbližší bratry v rozvaděné rodině slovan-
ské a přeje vám nikoli okovy a pouta, nýbrž svo-
bodu a volnost, přeje si podati vám pomocnou
ruku, ne však se zbraní z ocele, nýbrž se zbran
ducha, šířením ideí lidskosti tak, jak již mnoho-
kráte ve své slavné historii. V této idei lidsk ost
leží také idea volnosti. Budeme šťastni, jestliž
z té svítící zory vaší bude aspoň jeden paprsek,
který by vycházel od nás z Prahy, paprsek,
který se zjevil na právě odbytém sjezdu slovan-
ském. Srdečně a vřelé přijetí, jehož se vám po
cestě dostalo, jest výrazem nejvřelejší sympatie,
kterou k vám náš národ chová, o kterých vy
jste nevěděli, kterým jste nevěřili, ale o kterých
jste se přesvědčili a na základě kterých dou-
fáme, že budete milovati nás jako my milujeme
vás. Vaše ivílání bylo jako bouře, ale ne jako
bouře, která niči, nýbrž která přiroďé vlévá no-
vou svěžest a sílu. Nechť tato bouře sympati
zniči vaše pochyby o vaši budoucnosti, vleje
vám novou sílu pro vaši práci a pak doufáme.
že jako vy jste dnes učinili výpravu k nám, ješte
my mladší se toho dožijeme, že ne jedním vla-
kem, ale sty vlaků budem podnikatí výprav
k vám do Varšavy, které budou moci pozdraviti
již národ polský volný a svobodný. (Bouřlivá
pochvala a potlesk.)
Praha
Varšava
18
article
Řeč tato byla od Poláků, kteří z celého
sálu se shrnuli kolem, odměňována téměr po
každé větě bouřlivou pochvalou. Když řečník
skončil, byl od Poláků vyzdvižen na ramena
byla mu připravena velká ovace.
Když byl ještě hrabě A. Plater připil všem
účastníkům společné hostiny vtipnou a účinnou
improvisací na známé heslo polské »Kochajmy
se, nedajmy se«, uzavřel dlouhou řadu přípitků
ředitel Procházka delší, významnou řečí, v níž
plný důraz kladl na hospodářskou součinnost
obou kmenů slovanských. Vzpómíná s povděkem
zásluh varšavského komitétu, jemuž v čele stojí
kniže Lubomirski a jenž si vzal za úkol
výpravou do Prahy navázati poznání národa
Polák
A Plater
Procházka
Praha
Lubomirski
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z Negotína přes Zajčar do
Kňaževce
20
article
Z cest po Srbsku. Napsal Jos. Zd. Raušar.
Z cest po Srbsku. Napsal Jos. Zd. Raušar.
Z Negotina do Zajčaru vede dosti dobre
silnice. Na cestě leží několik vesnie, jejichž
srbský ráz hned bije ti do oči. V každé stoj
u cesty rozsáhlá hospoda („mchana“), vedle
„kasapnica“ (řeznický krám), v níž suší se ovč
a kozí kůže, opodál nalézá se „chlebárnica“ (pe-
kárna), kde dostaneš vždy čerstvé pečivo: „le-
pině“ (hnětanky) a chléb. V iétě v hostinci do-
staneš i pive, které zde dosti zdomácnělo. Dříve
bylo tu dosti laeiného vína, dnes ovšem jest ho
poskrovnu a pivo nastoupilo na jeho místo
ovšem jen bohatší může si je dopřáti, chudák
jest rád, když poruči si za 5 pára „rakie
(slivovice) neb kávu. — — —
Jel jsem z Rogatiny, kde spojují se silniee
brestovacká s negotínskou, do Zajčaru, abych
pak dále zastavil se v Kňaževci a ráno přes
pchoří Tresibabu nastoupil cestu do Niše.
Cesta z Rogatiny jest dosti zajemavá. Po
obou stranách silnice táhnou se úrodná pole,
na nichž kukuřice bují, za nimi ubihá v přen
Bílý Timok, jehož břehy jsou malebné, porostlé
travou a křovím. Z daleka viděti jest ze silniee
novou zajčarskou nemocnici, jež se bílou barvou
odlišuje od ostatních budov.
Za krátko ajížděl náš vůz po hrbolatém
zajcarském náměstí a rovnou k panu Janiči
Dorděvičovi, kde jsem sestoupil a rozbil stánek
Po chvíli oddechu odebral jsem se prohlédnou
si nové lázně, pivovar, stanici dráhy paračinsko-
zajčarské a navštívil některé známě.
Zajčar jest krajské město, ležící nedalek
stoku Bilého a Černého Timoku, kde rozprostírá
se větší rovina. Na obzoru však kol do kola vi-
Zeti obrysy četných hor a pohoří, z nichiž Rtn
Zdeněk
Raušar
Janič
Bilý
Srbsko
Negotina
Zajčar
Kňaževec
Niš
Bílá Timok
Dorděvič
Černý Timok
21
article
svcu kuželovitou podobou vyniká. Město má
vyšší gymnasium a dívčí školu. Zde dlouhá léta
půsubil náš krajan lékárník Vavříček, jehožto
choť i dnes zde bydlí, dále jest tu učitel budby
p. Valenta, vojenský kapelník Petřík, jeho
otec byl dlouhá léta v Bělehradě učitelem zpěvu
dále báňský inženýr Čech, jenž zaměstnán kuta-
eími pracemi v službě Pašiče, předsedy mini
sterstva, rodáka zajčarského-
Po prohlídce města odešel jsem k obědu
k Dorděvičovi, kde jeho paní uchystala srbská
jidla: čorbu, sarmu, papazanie a pítu, abych po
letech věděl, jak chutná srbská kuchyně. A pak
zase do vozu a na silnici, vedoucí do Kňaževeel
Cesta jest dosti přijemná a zábavna; každou
chvíli jiné obrázky krajiny lze pozorovati. Sce-
nerie nádherných hor provází tě až do Kňažev-
ce, kam jsem dorazil se západem slunce. Tu nás
očekával gospodin Dráža (Dragutin) Veljkovič.
správce berní („upravník porezský), jenž nás
doprovodil do svého bytu v starém tureckém do
mě, za nímž rozkládala se zahrada. Z dvorečku
šlo se po kamenných schodech na malou ve-
randu, odkud vedly dvéře do bytu. Kuchyněa
spižirna nalézala se v malém domečku, stojícím
v pozadí dvorku, kde starý „čiča“ (dědoušek)
oplečen po makedonsky, hospodařil.
Jižní národové mají rádi na domě pavlače
arkýře a výklenky, zvláště Turci se zálibou se-
dávají v nich a rozhiížejí se kol. Lichotí jim
častokráte ta okolnost, že jsou pány svého okolí
které mohou přemlédnouti. Na Balkáně i posled
ní dřevěné baráky jsou opatřeny pavlačí. Pavlač
Turčin, čibuk, černá káva jsou pojmy blízko
sebe stojící — —
Před rokem 1876 byl Kňáževac ještě v mo
ci turecké a patřil jako celá timocká krajina vila-
jetu vidinskému, tedy panství tureckému. Ture
nazývali ho „Timočka Palanka“ a po roce 1859
Gurgusovcem. Stávalo zde římské město Timato
chium —
Vavříček
Valent
Petřík
Pašič
Dráža
Dragutin
Veljkovič
Turek
Turčin
Kňáževac
Timoček Palanek
Bělehrad
Čechy
Dorděvič
Balkán
22
article
To vše tanulo mně na mysli, když, usednu
To vše tanulo mně na mysli, když, usednu
ve veraadě, rozhlížel jsem se po dvorku, zahra
dě a patřil otevřeným uknem vedlejšího pokoje
do něhož se vstupovalo z verandy, na hezkou
panoramu města.
V okclí města jest několik rozvalin hradů
z dob carů srbských, tak zejména hrad Kozel
Ráveň hrály za času Nemaničů důležité úlohy
Ostatně celá zdejší krajina známa jest z dob po
slední války srbsko-turecké. — —
Gospodin Dráža přijal mne vlídně a při v
čeři rozhovořil se důkladně o cestě do Niše pře
malebné vrchy, dále o svém povolání, jak jezd
s pandurem sbírnt daň („porez").
Napřed ohlásí v opci, že v ten a v ten der
přijde a sedláci připraví již určitou částku daně
by mu odvedli. Okres má veliký, hornatý, prot-
jezdí všude na koni. Praktická, lotní uniform
bílá, sluší mu znamenitě. Choť jebo je Vádeňačko
ale naučila se tak dobře srbsky, že ji dle řeč
těžko od Srbky rozeznáš.
Srbka
Niš
23
article
Po večeři doprovodil mne Dráža do hotelu
kde jsem přespal, ráno pak časně jsem vstal
abych prohlédl si město a počkal na poštu, jež
by mne dovezla do Niše. S přehlídkou byl jsem
brzy hotov, načež usadiv se v kavárně, jal
jsem se prohližeti srbské noviny, jichž jest tu
dosti. Každá politická stránka má svůj list a
politických stran jest v Srbsku mnoho. Noschá-
zejí i humoristické noviny, jež mnohdy způso
bem dosti neomaleným a rozbředlými vtipy vy
stavují chyby svých protivníků na odiv. Ostatně
totéž nacházíme i u nás v Čechách.
Pročetl jsem všechny noviny a poštatu
ještě nebyla. Posadil jsem se před kavárnu,
abych mohl lépe pozorovati obecenstvo, scháze-
jíci se k „íruštuku“. Sem tam přišel důstojník
v bílé uniformě, kupec, úřadník, na číšku čern
kávy, na partii šachu neb domina, jež se všude
v kavárnách se zvláštní zálibou hiraje. To se vl.
že politika byla hlavním bodem rozmiuv.
Poslal jsem na poštovní úřad zamluvits
místo v poštovním voze do Niše, který sem mě
Niš
Srbsko
Čechy
24
article
přijeti z Negotina v 7 hod. ráno. Sedím, piji
kávu, čekám a zase čekám, piji druhou kávu
o poště ani slechu ani dechu.
Kol jdou cikáni, nesouce kuřata na trh,
ními kráčí sedlák s kůzletem na rameni, vedlo
jdoucí selka nese plný koš vajec. Za chvíli roz-
lehne se po náměstí dusot koňský, zdejší vojen-
ská posádka-dělostřelectvo — jede na cvičení —
a pošta ještě tu není a není. Mohl jsem si o
vybouliti, abych ji spatřil na postranní ulici
ale nie jsem neviděl.
„Snad se kolo zlámalo, neb koně splašili,
namítal Dráža, dostavivši se sem na kávu.
„Nu, toť pěkné nadélení! A jestli nepři
jede, co pak?“ táži se.
„Musíte čekati do zejtřka, neb vziti
kočár!
Mnoho-li stojí?
„50—60 dinárů
„Pěkně děkuji! Hezká to útěcha!“
Za cestu, trvající as 8 hodin, platili 25 až
30 zl., te jest přece trochu mnoho. Nebyl jsem
valně polěšen z vysvětlivky souseda, však jaká
pomoc! — uvidíme, jak věc dopadne.
Sedím, čekám a zase toužebně obracím
zraky k onomu místu, kudy musí poštevní vůz
projeti. Zůstati zde celý den a čekati na zejtří,
jsem nemohl, měl jsem čas odměřen, musil jsem
býti co možno nejdříve v Niši, kde chtěl jsem
se u známých zdržeti den a pak železnicí de
Bělehradu a dále na sever.
Konečně asi za dvě hodiny archa poštovská
zableskla se na ulici a za krátko zastavila se
u poštovního úřadu.
„Vietoria! Vyhráno!“, zaplesal jsem
„Přec dostaneš se laciněji do Niše — tuším a
za 10 dinárů a již chápu se haveloku a deštník
a táhnu k poště.
Slunce začínalo již pražiti a v ulicích roz
šiřoval se zápach východních měst. Dráža jd-
se mnou. Jest lépe znám a přičiní se, abych da
stal místo v dostavníku.
Dráža
jít Bělehrad
Vietorio
Niš
25
article
Vešli jsme do širokého nádraží, na němž
v pravo nalézal se poštovský úřad, v levo stál
destavník. Dozvěděl jsem se, že na cestě zlo-
milo se kolo u dostavníku, proto tak veliké zpo-
zděm. „Jestli nás také taková nehoda potkáa
budeme musiti jíti pěšky, jelikož daleko šírcko
není na cestě vesničky, kde by nám kolář vůz
spravil,“ přemýšlím, „to se tak brzy do Niše
nedostanu“
Berní správce vešel do úřadu, leč po chvilee
vrátil se s nepořízenou. Dostavník již přeplněn
Snad — pravím snad by ještě jedna osoba
mohla přisednouti, dovolí-li ostatní pasažeři —
ale kdo zná příjemností cestovati pošťou, když
tato jest plna — neřku-li přeplněna — ten do-
vede si též představiti, jakou jsem měl radost
z této zprávy.
Poštou nemožno, do Niše přijel bych jako
slanoček
Nastaly dvě možnesti: buď počkati do
zejtřka, kde ovšem není vyloučena možnost, že
se opakovati bude toléž jako dnes, neb čekali,
až pojede dilegence, jež má dva vezy a nebývá
přeplněna — anebo konečně zjednati si povon
a dobře ho zaplatiti.
Co takto přemýšlím na ulici, přiskočí k
mně jakýs člověk a nabízí se
„Gospodine, já vás dovezu do Niše. Mam
vůz, dobré koně —
„A kdy bys mohl jeti?
„Hned mohu zapřáhrouti.
„Kolik žádáš?
„40 dinárů“
„To jest mnoho.
„Eh! gospodine, mám již jednoho pasa-
žéra, vlastně pasažérku — zaplatí polovic-
a vy dnes budete v Niši.“
Pohlédnu na berního, ten kývne, abych jen
návrh vozky přijal — a již ujednáno, že z
čtvrt hodiny vytáhneme slavnostně z Kňaževce.
Tedy přec dospěji ke kýženému cílil
Niš