1
article
Zde budiž spolu již důrazně vytknuto,
kterak Jelinek, svými studiemi a vlastním
povoláním cukrovarnický chemik, dík univer-
salitě svého genia v druhém tomto hlavním
období svého života vyniknul v oboru cukrovar-
ského strojnictví, odkudž také byl na-
zýván po výtce »inženýrem«, ač nejednou sám
se ke mně proslovil, že inženýrem není, nýbrž
cukrovarníkem a chemikem.
Že Jelínek byl neobyčejného nadání
orglanisačního, vysvítá již z dosud uve-
dené činnosti jeho, zvláště pokud týká se stavby
a přestavby cukrovarů. Toto nadání uplatňovalo
se měrou neobyčejnou i v rozvrhu a pořádání
výstav; osvědčilo se při obou světových vý-
stavách pařížských, konaných před naší jubi-
lejní výstavou v roce 1891 a slavilo triumfy
při uspořádání souborné výstavy českého
cukrovarnictví při této naší výstavě.
Musím se zde obmezit na vytčení nejdůle-
žitější a nejcennější části výstavní práce Jelín-
kovy. Tou bylo uspořádání histori ckého
oddělení, pravý to kabinetní kousek důvtipu
a rozhledu jeho. Zemský spolek cukrovarnický
totiž pojal úmysl, předvésti vývoj průmyslu
cukrovarnického v Čechách od jeho prvopočátků
do roku 1891 vystavením původních předmětů
aneb modelů ze všech dob tohoto vývoje, pře-
svědčil se ale záhy, že úmysl tento nelze
provést, protože těchto předmětův a modelův
až na nepatrné zbytky nebylo lze více shledati.
V této rozpačité situaci nabídl se Jelínek,
že uspořádá historickou výstavu sám a dostál
slovu svému měrou nejplnější tím, že na místě
předmétův a modelů vystavil jich vyobra-
zení! Za prameny sloužily tu jednak archiv
bývalé c. k. vlastenecko-hospodářské
společnosti, kde nalezeny popisy a výkresy
z prvopočátků cukrovarství v Čechách z konce
osmnáctého a z počátku devatenáctého století
jinak archivy strojíren v Čechách.
Jelinek
Čechy
2
article
Rozvíjelť se průmysl cukrovarnický ruku v ruce
s průmyslem strojnickým v Čecháci působil
jeden na druhý směrem oplodňujícím, i bylo
lze tedy nadíti se hojného výtěžku ze skladu
tohoto historického materiálu. Z těchto pra-
menů kriticky vybral a systematicky uspořádal
materiál k retrospektivě strojův a přístrojů cu-
krovarnických v Čechách, načež ve zvlášt ním
bureau za osobního dozoru Jelínkova kre-
sleny a malovány povolanými inženýry po dobu
šesti měsíců příslušné výkresy, umístěné pak
na galerii pavilonu cukrovarnického a nalezající
se nyní v cukrovarnickém museu na české technice.
Rovněž vynikajícím způsobem účastnil se
Jelínek prací v kollekci cukrovarnické na
Národopisné výstavě v roce 1895.
V uvážení nehynoucích zásluh o vývoj
průmyslu cukrovarnického vůbec a českéhto
zvláště, jmenován byl Jelínek v roce 1894
prvním čestným členem »Spolku pro průmysl
cukrovarnický v Čechách«, jakož i pro nemenši
zásluhy o českou technickou chemii zvolen za
čestného člena »Chemické společnosti: Spolku
českých chemiků«.
Čechák
Jelínkův
Jelínek
Čechy
spolek český chemik
3
article
Vynikající stránka ušlechtilé povahy Jelín-
kovy projevovala se v činnosti jeho huma-
nitné a tu, pokud veřejné činnosti jeho v tomto
směru se dotýče, neboť veliká jeho obětavost
soukromá uniká zpravodajství, nejúčinněji pro-
jevovala se v »Podpůrném spolku úřad-
níků cukrovarnických v rak. - uh.
mocnářství, jehož byl členem výboru od
první valné hromady téhož v r. 1889, místo-
předsedou od r. 1890 a posléze předsedou od
r. 1893 až do své smrti. Svou autoritou a
osobní známostí v kruzích cukrovarnických zi-
skával stále nových příznivců a šířil mravní
význam spolku, jenž na počátku své činnosti
měl více odpůrců než přátel, kdežto dnes stojí
tu pevně zakotven jak velikým počtem svých
členů, tak i značným jměním, dostouplým v roce
letošním 200.000 K. Věstník spolkový v posmrtné
vzpomínce uvádí mimo jiné, kterak jest výsledkem
osobní intervence Jelínkovy, že dostalo se
Podpůrnému spolku od nejmenovaného pří
znivce v posledních třech letech darem 30 000 K
Spravedlnost a soucit byly vůd-
čími hvězdami činnosti Jelínkovy v Pod-
půrném spolku, čehož nesčetných dokladů cho-
vají protokoly i archiv spolkový.
spolek úřadník
4
article
Osvědčením opravdové oddanosti a úctyk
Jelínkovi stalo se projevené přání, aby
intencích jeho na místě věnců ku pohřbu, vě
novány byly příslušné obnosy Podpůrnému spolku.
čímž dostalo se spolku obnosu přes 4000 K
mimo jiné i od Ústředního spolku cukrovarni-
ckého v Německu 100 marek.
Jelínek v posledních letech účastnil se
nově vzbuzeného hospodářského ruchu našeho
tím, že byl činným při založení »České průmy-
slové banky v Praze«, v jejíž správní radě za-
sedal od jejího založení a velice platně tu pů-
sobil.
Svrchu zmínil jsem se o universalitě genia
Jelínkova; v další doklad budiž uvedeno,
že zajímal se duch jeho o všechny vynikající
zjevy v oboru lidské kultury.
Jelínek ovládal vedle jazyka českého
německého i řeč ruskou, francouzskou a an-
glickou, tak že veškery jej zajímající práce
z oboru cukrovarnického četl v originále, čehož
si také pochvaloval, říkaje, že i nejlepší překlad
mu neposlouží tak jako originál. Zamilovanou
byla mu i »královská věda« astronomie, z věd
lékařských zvláště jej zajímala fysiologie, pro
kterouž opět chválil si nejvíce Clauda Bernarda ;
v psychologii rovněž byl obeznalý a že znal
hlavní myslitele filosofické, rozumí se samo
sebou; evoluční nauky moderní také sledoval
se zájmem nejživějším.
Jelínek
Claud
Německo
Praha
Český průma
5
article
Ale i o krásnou literaturu českou se za-
jímal měrou nejznačnější, i divil jsem se mu
začasté, kde při své zásadě, že nekoupí knihu
jinou, než kterou pak také přečte, kde
nabral času, aby vedle ohromné práce nutné
k sledování vývoje vědy a průmyslu, přečetl
všecka ona díla naší literatury, jež jsem v jeho
knihovně vídal.
Životní názor Jelínkův bych asi nejvhodněji
označil jako osvícený utilitarianis-
mus. Staral se o sebe a svoji rodinu v první
řadě, i pokládal takovýto »egoismuse za povin-
nost, pravě, kterak předně tím se zamezí, aby
jinému nebyl v obtíž a za druhé opatří si způ-
sobilost a možnost, sám druhému přispět, jak
velí spravedlnost a soucit. Hovořívali jsme io
smyslu života a jeho sankci trans-
cendentálné.
Jakožto technik byl. Jelínek ve všem
co možno positivný a reálný.
Pracovat zde na zemi o blaho obecné v
smyslu právě vytčeného osvíceného egoismu beze
starosti o sankci transcendentálnou, tak snad
bych nejlépe vyslovil, oč tu běží, totiž: ne-
popírám sankci transcendentálnou, ani ji ne-
tvrdím při této své práci pozemské, ať jest
sankce tato, ať není — moje povinnost
jest táž a moje práce také. Přijímám
od společnosti mocí jejího zařízení ta a ta dobro-
diní a usnadnění životní, jsem jí proto po-
vinen se odvděčiti tím, že pracuji dle sil
svých, aby tato zařízení extensivně stále stávala
se přístupnější všeobecnosti a intensivně stále
stávala se dokonalejší. Otázku sankce transcen-
dentálné luštil i rozluštil sobě Jelínek, pokud
z našich rozhovorů smím souditi, ve smyslu
Spinozismu nejbližším. — »Harmonie« byl
osou životního názoru i působení Jelínkova,
harmonii jakožto cíl snahy životní nechť vzbu-
zuje v nás jeho památka!
Jelínek
6
article
O novodobých směrech ve vodá-
renství.
Píše Jan Vancl, vodárenský inženýr na Smíchově
Takořka ve všech kulturních státech setká-
váme se s povážlivým zjevem, že města vzrů-
stají rychlejším tempem, nežli venkov, ba na
úkor venkova. Obyvatelstvo tíhne k místům, od
nichž očekává příznivější podmínky své exi
s tence.
Mimo jiné nesnáze, zejmena rázu sociálného,
stěžují se takovýmto stálým soustřeďováním oby-
vatelstva značnou měrou úlohy městské hy-
gieny: udržení zdravé půdy, zdra-
vého vzduchu a opatření dosta-
tečného množství zdravé vody.
Zejmena na poslední požadavek klade se
od té doby důraz, kdy etiologická studie růz-
ných epidemii, jako tyfu, cholery, dysenteriea
pod. zjistila závislost těchto nemocí na vodě,
jíž užívá obecenstvo ke svým potřebám domá-
cím, zvláště však k pití.
Dnes více než jindy přihlížíme tedy
k čistotě vodzásobovacích, ato nejen
co do vnějšího vzhledu a vlastností fysíkálných,
ale i chemických a zejmena biologických. Jest
přirozeno, že tíhne se v otázce té vždy více
méně k vodám pramenitým a spod-
ním, byť i více mineralisovaným, poněvadž se
zjistilo, že existuje zde možnost absolutního
maxima čistoty po stránce bakteriologické t.j.
možnost úplné asepticity. Tím si vy-
světlujeme, že zmáhá se v Německu po příkladu
starší školy francouzské exklusivistický směr,
Vancl
Smíchov
Německo
7
article
jenž i u nás nalezl horlivé zastance, připouštějící
výhradně vody podzemní k zásobování měst
a označující vody jiné, zejmena povrchové, za
poslední útočiště. Je to zejmenu od posledních
desíti let, kdy podařilo se odstraniti jednu
z hlavních překážek praktického užití vod spod-
ních t. j. železnatost, častého to průvodce
takořka veškerých středoevropských vod pod-
zemních. Pokud trvá železo ve vodě ve formě
dvojuhličitanu železnatého, stačí pouhé vydatné
větrání vody s profiltrováním povstalých že-
lezitých usazenin; při síranu nutno však před
větráním a filtrací mísiti vodu s vápenným
mlékem.
8
article
Co se týká bakteriologické či-
stoty vod spodních, bývá tato často velmi
vzdálena z předu zmíněného svého absolut-
ního maxima. Při oné ohromné spoustě vod, jež
vyžaduje spolehlivé a bezpečné zásobování vel-
kého města, odvodniti dlužno rozsáhlá a častoi
silněji obydlená povodí, která jen ve případech
výminečně šťastných honosí se dostatečně
mohutným a rovnorodým filtrem
zemním. Můžeme se setkati a také setkáváme
se tu s místy, kde buď voda podzemní přibli-
žuje se k povrchu, nebo není filtr zemní oné
žádoucí tlouštky, rovnorodosti a souvisslosti, kde
vyskytují se podzemní cesty, sluje, trhli-
ny (diaklasy a paraklasy), jimiž voda povrchová
se všemi svými nečistotami, po případě i zcela
nefiltrovaná dospěje do vody spodní a i do
studny záchytné.
Tím vysvětlují se ony časté případy, že
vody tohoto druhu zavinily vznik
a šíření nemocí nakažlivých. Proto
hledáme jednak vody ve vrstvách a hloubkách
před znečištěním více chráněných
— n. př. Berlín konstatoval, že ve studnáchu
jezera Tegelského při 16 m. hloubky čerpal vodu
povrchovou a prohlubuje je tudíž až na 40 m.
— jednak voláme po zákonech, jež by
nám zjistily ochranu povodí, jako to dnes
možno dosíci u vod minerálných. Hygienický
kongres birminghamský r. 1898 volal po po-
dobných zákonech pro Anglii, pařížský r. 1900
pro Francii.
Absolutní množství vody podzemní jest
nám pouze jakýmsi výročním reservoirem vyrov-
návacím a průměrnou výši denního odběru nutno
řiditi podle doplňujícího přítoku resp. odtoku.
Avšak omezení jde ještě dále. Dle zásad, vy-
slovených Piefkem, městským hydrologem ber-
línským, máme se při každém jímání
vody spodní vyhnouti, abychom
vyvolali změny, sahající pod při-
rozené roční kolísání hladiny.
Berlín
Anglie
Francie
9
article
Obecně nemá nastati žádného snížení hladiny
vody spodní pod stav, jež připadá dle toho
kterého období ročního. Jenom tak spolé-
hati lze, že dosáhne se stavů se-
trvačných a že vyhneme se roz-
poru s jinými zájmy rázu hospo-
dářského nebo lesnického. Aby-
chom tuto dalekosáhlou podmínku
splnili, nutno se především varo-
vati, abychom proud vody spodní
zrychliti chtěli. Jest ponechati
vodě spodní, aby k jímadlu sama
dospěla a smíme teprve v jeho
blízkosti způsobiti ony změny
směru a rychlosti, jež jsou nutny,
aby voda vnikla do sběradla, umě
le založeného.
V souhlasu s těmito zásadami navrhuje
Piefke jímati vodu spodní pro Berlín přímo před
její vtokem do Sprévy. Vidíme tudíž, že v tom
smyslu blížíme se opět oné odsuzované přiro-
zené filtraci, t. j. stavbám studen a drenáží
podél řek.
Dle Belgranda jsou vody přirozených filtrac
z pravidla vodami spodními, tím ovšem nejsou
vyloučeny případy, že do takovýchto jímadel
nevniká voda filtrovaná a to buď ve větším
nebo menším množství, nebo konečně i vý-
hradně.
K uvedeným již vážným okolnostem při
vodách spodních a pramenitých přistupuje dále
častá nespolehlivost v množství,
neblahá koincidence minimalné
vydatnosti s maximalnou spotře-
bou v době letní, zejmena však
právní stanovisko našeho říš-
ského i zemského zákona vodní-
ho, vodárnám na vodu spodní
naprosto nepříznivé, dle něhož
nemají obce, jako majitelky zá-
vodů, žádných nároků na právní
ochranu ani v jakosti ani v množ-
ství vody čerpané.
(Dokončení.)
Berlín
Spréva