Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

13. září 1907, Císlo 253.

Císlo

4 article

použil a konsumenty nejbezohledněji využitkoval. Dán již rozkaz, aby proti trustu tomu podána byla obžaloba. Kongres Volné Myšlenky. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listd«.) Závěrečná schůze. Po úvodních formalitách, sdělených již ve včerejším odpoledníku, došlo dle pořadu pře- dem rokováním samým daného ku přednášen vypracovaných resolucí. Resoluce, týkající se požadavků volné školy, snpe olvi ed osvobozené ode všech vlivů vedlejších, přede- vším církevních, předčítají: Hector Denis, jenž připojuje všeobecný rozklad a stručné resumé názorův a podnětů, k nimž zde přihlíženo. Ida Altmannová z Berlína jmenem školské komise ujišťuje, že všechny, v debatě generální pronesené názory a vzácné myšlenky odborníko. byly v komisi zevrubně a co nejnestranněji pro- debatovány, a vyslovuje naději, že práce tato nezůstane bez žádoucího vlivu. Předčítá po té resoluci, týkající se vyučování na učitelských ústavech, státem nebo obcemi vydržovaných. pro něž žádá odstranění všech vlívů vnějších, naprostou neodvislost, a vyučování, pohybující se výhradně na půdě vědecké.aez á Učitol Černý, předseda zemského ústřed- ního spolku jednot učitelských v Čechách, před- náší návrh resoluce, podané v komisi škol- ské s české strany, přijatý jednomyslně v obou podkomisích, jež uvnitř komise samé utvořeny. Návrh zní: Korgres prohlašuje, že hoj za svobodu člověka společenských stavů a národů může býti nejůčinněj podporován osvobozením školy a učitelstva od všecl mocí a tendencí, jež hledí jich využiti k očelům proli- osvětovým, protipokrokovým a nekulturním.

Dán Denis Altmannová Učitol Černá Berlín Čechy národní Listd

5 article

Proto především ve všem veřejném životě má býli pilný zřetel věnován zařízení škol k výchově národní, aby tato byla ve shodě s přirozeností, vlo- hami a potřebami národů, jak byly vědecky zjištěny. Výchova všeobecná pak má se říditi harmonickou klasifikací třídních i stavovských zájmů, má slou- žiti celku národa a nikoliv zájmům separátním ně- kterých jeho částí, má pomáhati přeměňovati každý národ ve svobodnou a beznásilnou společnost občanů, vyrovnaných právy i povinnostmi a vědomýchsi vzájemnosti ve všech součástech národa a při ton pěstovati jeho individualitu k plnému rovoji. Péče státu o školství má býti podněcující rozvej ochranná i podpůrná a neomezující volný a svérázný vývoj národů. Veškeré školství má býti odcírkevněne 1. j. zb- veno všeho vlivu církví Výchovou má býti ve školství působeno k sv bodě bádání vědeckého a smýslení i cítění nábožen ského. O náboženstvích smí býti poučováno ve školo jen za tím účelem, aby se hledala jejich morálkua pěstovala snášelivost náboženská. Školství nebudiž v politických zápasechi zneuží- váno k agitačním účelům stran a proto buď osvobo- zeno a chráněno od takovýchto pomíjivých vlivů tendencí politických. Výchova školská budiž proniknuta čislým; spra vedlivým, humanním duchem sociálním. Budiž postavena výhradně pod autoritu vědy svěřena učitelstvu vědecky pokud možno nejvzdě- lanějšímu, hmotně, právně i sociálně zabezpečenému v povolání úřadním i občanském životě. Svou vědeckou autoritou a přenášením vědecké pravdy do myslí lidských nechť školy pomáhají bu- dovati novou duchovní moc liddí rozumově vyspě lých a duchovně neodvislých. Školství budiž svěřeno samosprávě a Hozoru z kruhův občanstva i učitelstva, jež by volbou byly určeny pečovati o zřízení i úpravu škol a vnitřní pedagogické jich vedení.

Péč

6 article

Zejména sbory vzdělanců mějtež poradné slove ve stanovení potřeb výchovných. Výkon správy, vyučování a dozoru budiž vložet do rukou odborně vzdělaných příslušníků jednoji- vých národů. Vrchní správa škol pak Budiž úplně ve vládě odloučena od správy věcí církevních. Ke vlastní práci výchovné budiž pak školství tak zařízeno, aby učitelstvu i žactvu popřáno bylo svobodněji pracovati a prostředky výchovy voliti, aby škola stala se místem radostí, samočinnosti sebevědomí, školou samostatnosti, aby byla žaeivem lidem i učitelstvem milována a poskytla záruky k vý- chově silných, zdravých, užitečných a svobodných občanů. Za subkomitét pro školství rakou- ské předčítá speciální resoluci prof. Spálený jež jde souběžně s ostatními. K jednacímu pořadu se hlásí o slovo par Höler a prosí, aby všechny přednesené resoluce byly přijaty en bloc a bez debaty — k úspoře času. Opakuje svoji prosbu i německy a fran- couzsky. Přijato obojí. Všechny resoluce se po Profesor Chisleri oznamuje, že utvořila se zvláštní římská komise, složená z přátel svobod- ného myšlení celého světa, jež chce založiti v Římě proti Vatikánu zvláštní, moderní racionalistickou školu, která by stělesnila ideály V. M. (Živý souhlas a potlesk.) Italskou zprávu tlumočí za projekt se přimlouvá jménem Francouzů gen. sekretář Furnement, jménem Němců dr. Gar- min, a žádají, aby kongresisté dobrovolnými příspěvky umožnili rychlé a včasné jeho zřízení. Týž prof. Ghisleri číní pak návrh, aby příšt světový kongres konal se v Brusselu, kolébee hnutí V. M., kde vzniklo před 30 lety, jak již včera v poledne u nás oznámeno, a sice v roce 1910. Návrh se přijímá.

profesor Spálená Chisleri Francouz Němec Ghisleri Řím Vatikán Brusel přátelit svoboda

7 article

Delegát Richter z Curychu teprve po pro- vedeném hlasování připomíná, že příští rok bude se konati v jeho vlasti sjezd V. M. švýcarské a že třeba světovým kongresem posíliti boj prot církvi v zemi, kde svoboda slova jest už vyboja- vána a kde by nemohlo dojíti k tak samovolnému a neodůvodněnému rozpuštění schůze, jako se stalo včera večer v Plodinové burse. — (Návrh sám je bezpředmětný, poněvadž už odhlasován Brussel.) Předseda české sekce V. M. Jul. Myslik činí návrh, aby již nyní bylo pamatováno, že v r. 1915, tedy za 8 let, nastane památce 500. výročí upálení Mistra Jana Husi. Za tím účelem činí mezinárodní burcau přípravy, pořádati toho roku opětně světový kongres V. M. v Praze, před tím však velkou manifestační výpravu uspořádat do samotné Kostnice, kde vytrpěl veliký český hrdina. Odtud povede cesta přes Husinoc přímo do Prahy a již nyní možno slíbiti, že ve příštích osmi letech bude učiněno vše, aby z druhého světového kongrasu V. M. v Praze pořádaného stala se manifestace, jaké Praha dosud neviděla (Demonstrativní potlesk.) Následují návrhy resolucí na rozluku státu od církve. Rosoluce příslušné čtou a stručně resumuj všechny prodebatované zásady delegáti něme cký Petr Schmal a francouzský Delaroue. Následovala zpráva o laické společ nosti a sice o usneseních komise, jež sděli referent pan dr. Josef Podvinec. Komise dopo- ručila přijetí návrhů, o laické společnosti refe- renty doporučených a přidala k nim následujíet dodatek: 1. vedení matrik budiž cfrkvím vzato a stá- tem obstaráváno; 2. přísaha na podkladě nábo ženském budiž nahražena čestným slibem 3. z celého života budiž vyloučena spolučinnost církevní; 4. zákonodárství trestní zbaveno budíz všech vlivů církevních.

Richter V M Jan Hus Schmal doktor Podvinec Curych Brusel Praha český sekec

8 article

Komise doporučovala zejména návrhy o rovnocennosti žen, o zrušení náboženských paedagogií, o spalování mrtvol a konečně na- vrhuje prohlášení: „Kongres vyslovuje se pro svobodu projevu myšlenek zejména na poli vědy a umění. Veškeré návrhy byly schváleny Slova ujal se pak švýcarský delegát dr. Oute Carmin o svobodě přesvědčení. Rečník navrhuje opět resoluci, včera dopo ručenou: Resoluce zní: „Volná myšlenka jest jako věda mezinárodní. Ale tak, jako uznává svéráz- nost všech jednotlivců, zastává se také práv přirozených politických a morálních útvarů: ná- rodností. Tyto mají vlastní svůj život, omezený jen rovným právem ostatních národností. Všc- chny šovinistické, dobývačné, utlačující, vykoři- sťující snahy, ať vycházejí z pohnutek nábožen- ských, hospodářských nebo jiných — potírá V. M. rozhodně. Zejména protestuje s veškerou energií proti válce a stoupenci její musí hledět k tomu, aby válku všemi prostředky zamezili. Ve veřejnosti, ve škole, domácnosti mají volní myslitelé stále znovu poukazovati na zlé, ideální i ekonomické následky rozdělení národů a pra- covati především k tomu, aby v blízké době byla uskutečněna federace národností na zá- kladě rovnoprávnosti, proniknutá společenstvím všech pravých kulturních zájmů a pracující pro jejich realisaci.

Carmina o svoboda

9 article

Za velké pozornosti účastníků vystupuje na řečniště starosta České obce sokolské br. dr. Josef Scheiner, aby učinil projev o tom, jak u nás na otázku vlastenectví se pohlíží. Pravil ze- jména: Volným myšlením rozumíme právo kaž- dého jednotlivce vyvíjeti se duševně a mohutněti nezávisle od jakéhokoliv nátlaku vnějšího, na podkladě vlastních přirozených schopností osobitých vlastností, jež každou lidskou bytost zvlášť utvářují a vyznačují. Tato volnost my- šlení a duševního vývoje každého jedince má vynésti na povrch veškeré utajené jeho síly a tak podnítiti v ušlechtilém závodu bystrý postup a zdokonalování všeho duchovního žití lidstva. Volný myslitel, zhostiv se středověkých ná- zorů o zvláštním nadpozemském životě dušev- ním, o zvláštním světě duchů, zří v duševním rozvoji člověka ohlas jeho přirozenosti, výraz jeho fysické zdatnosti, jež sama podléhajíci vněj- ším vlivům okolí, uzpůsobuje se u každého in- dividua dle poměrů, z nichž, on vychází. Má-li se mluviti o volném vývoji člověka, musí k těm- to jeho přirozeným vlastnostem býti přihlíženo a ideální výchova má za úkol šetřiti, co zdra- vého, co ušlechtilého, co mravného tají, se v každém jednotlivci a napomáhati k náležitému rozvoji těchto vlastností. (Souhlas.) Platí-li, názor tento u jednotlivce, plat stejnou měrou u národa, jenž znamená souhrn bytostí téhož původu a tudíž stejné neb pří- buzné přirozenosti, stejného nadání a cítění, stejných schopností a pudů, jež v souhrnu svém tvoří národnost.

doktor Scheiner sokolský br

10 article

Národností myslíme tedy nikoliv jen viditel nou tu masu lidí k jednomu původu se hlásícíeh a jedním jazykem mluvíeích, ale onen shlul svérázných, z jednoho pramene vyšlých a v po- spolitém životě vypěstěných vlastností, jež tvol přirozenou povahu národa jako celku, jež jei charakterisují a život jeho utvářejí. Jako jedno- tlivci tak i národu dlužno domáhati se zabez- pečení volného vývoje na podkladě těchto při- rozených jeho vloh a nadání. Vlastenectvím nazý- váme vyvinutý smysl pro tyto potřehy rozvoje národního, lásku ke společnému celku tomu snahu po jeho stálém poznášení a zdokonalo- Tento smysl pro zdar a blaho celku ná rodního je plodem humanismu, sbližujíeím duchý v národě, a nabádajícím ku vzájemné práci a spo lečné ochraně zájmů, musí každým, v pravd volně smýšlejícím člověkem nejen býti uznáván. a šetřen, ale on jest ethickou povinností každe ušlechtilé svobodné bytosti. Vždyť volný vý voj člověka, jak si jej myslíme, neznamená jen rozvoj jednotlivce o sobě bez ohledu na stejné právo druhých, on předpokládá vzájemnou do- hodu a vzájemnou pomoc k uskutečnění vel kých ideálů lídského spolužití a spolačného po- kroku lidstva. Považujeme to přímo za ethi- ckou povinnost každého v pravdě volně smýšle- jíeího člověka, napomáhat okolí svému, své ro- dině, svému národu, k němuž jej poutají spo- lečné ony vztahy k jeho povznešení a zdoko- nalování, v pěstění a ochraně typického jeho rázu národního jako podnětu dalšího jeho vý- voje a mohutnění. Povinnost ta ukládá jednot- livci cítiti a žíti s druhými, s nimi trpěti a strá- dati a nejen s nimi dobře se míti a nenl- dobře, jinde vlast si hledati. V tom jsme v velikém rozporu s p. řečníkem včerejšího dne.

11 article

majíce za to, že cit vlastenecký káže, neníli doma vše dobré a správné, strádá-l celé okolí pod nátlakem křivd a násilí, neutíkati. ale vytrvale pracovati o nápravu a odstranéní křivdy a přemožení násilí, aby ubi patria, bene bylo. Tak nazíráme na vlastenectví, na ušlechtilý patriotism, který, vyvíraje z hlubokéh mravního přesvědčení o ceně a hodnotě národa. váží si a má v úctě národnost každého, který nezná záští z nenávisti, který nepodmaňuje an nezotročuje jiné, ale miluje a chrání prostředí z něhož člověk vychází, v němž žije a jež rovněž jej rázovitě utvářilo. V tom smyslu sou hlasíme s resolucí, jež každému národu stejné právo k nezkrácenému rozvoji přiznává a n odpor se staví utlačování, jednoho národu druhým. My tím důrazněji akcentujeme toto stano visko sjezdu, poněvadž ve svém národním cl- tění, ve svém češství zříme, bohaté zřídl ušlechtilých, humanních, lidstvo povznášejíele idel. Národ, jenž před 500 lety z vlastního p- pudu postavil se v čelo hnutí osvobozuvacího od útisků církevní, sám zbožný odvráti se od licoměrného uctívání božství a zničil statky své a majetky, aby táhl za vidinou

13 article

ideálního, bratrského, rovného života, národ jenž v učení českobratrském uložil tolik pokladů ušlechtilé filosofie, jenž národům vydal největ- šího učitele lidskosti, národ ten projevil tolik vzácných a vznešených vlastností, že právem dovolává se nároku na uznání své existence poskytnutí volnosti k nerušenému rozvoji svému na podkladě těchto vrozených svých vlastnosti I na dnešní zápasy naše nelze pohlížeti jako na výron chauvinismu národního, ale jak mocnou, nezádržnou touhu po stejném a rov ném životu s ostatními národy. Považujeme to za nutné, aby právě u této příležitosti, kdy celá cízina ku Praze své zraky obrací, aby v tomto okamžiku, kdy práve v ohnisku horkých našich zápasů kongres smíru zasedá, bylo slavnostně proklamováno a jsem přesvědčen, že v tom se mnou všechny česk duše souhlasiti budou, že v nušem národě není ani stopy plemenné zášti neb nenávisti oproti druhému národů, že národ náš nechce nikoh potírati, pokořovati, nechce dobývati cizí půdy cizích duší, ba naopak dovede ctíti a vážitisi každého národa a jeho snahy. lnbonnn To samé sle žádá pro sebo, pro své ná- rodní snshy a celý náš odvěký zápas není nie jiného než reklamace tohoto práva a obranou proti násilnictví a proti útokům na jeho byt vedeným.

14 article

Náš národ jak vě této otázce tak vůbec n poli volného myslení vždy hájil svobodu a vol- nost všeho pokroku, sjezd dnešní sám nepřinesl mu nic nového, neboť všech ny o tázky zde projednávané nalezly v národ našem již dávno ohlasu a řešení a my jen vděčíme kongresu za to, že nám umožnil pře forem ciziny to osvědčit. (Hlučná pochvala a nno potlesk.) K tomuto projevu písemně se připojíla Ústřední škola dělnická. Delegát Richter (německy) prohlašuje, že uvedená resoluce pojem vlastencetví nevyčer- pává. Navrhuje jinou resoluci, v níž potírá státní vlastenectví, vzbuzované dyna- stií a církví, které vyvrcholuje v militarism které pravé vlastenectví utlumuje. Tento ná- vrh resoluce vládní zástupcle ne- dovoluje předložit k hlaso vání. Delegát Modráček prohlašuje, že vzhleden k tomu, že pojem vlastenectví u různých národ- ností jinak se vykládá, komise pojem tento z re- soluce vůbec vypustila. Resoluce Carminova je resolucí komice, která se snažila vyhověti všem národnostem. Delegát Kuratovski (francouzsky) vyslovuje se proti resoluci Richtrově na potírání státního vlastenectví a dovozuje, že militarismu jest rov- něž zapotřebí. (Delegát Hine na podiu hlučně proti názorům těm protestuje.) Za velkého pohnutí činí se návrh na konec debaty. Čásť přitomných pozvedá pravice, ale při Nasování opačném, proti ukončení debaty. hlasuje asi stejný počet. Za stálého rozruchu navrhují četní přítomní, aby se hlasovalo lístky. Slova ujímá se generální sekretář Furnemont a pravil, že se sjezd do této otázky neměl an pouštět, nýbrž mělo být jen o návrzích hlaso- váno.

Richter Modráček Kuratovski Richtrův Furnemont

15 article

Předseda dr. Barlošek neobnovuje více hlasování o konci debaty, prohlašuje, že další debatu prostě nepřipusti a dává hlasovati o ce- seluci Carminově, která se přijímá. (Na volání Co je s resolucí Richtrovou? předseda vůbec ne- reagoval.) Podotknouti dlužno, že hlasování ne- bylo jednomyslné Tím rokování skončeno a následovaly závě- rečné projevy. Generální sekretář L. Furnemone za velkého nadšení vyslovil poděkování předse- dovi sjezdu dru. Bartoškovi, s nímž se poce- loval a věnoval Volné Myšlence v Praze sochu maratbonského bojovníka, zvěstujícího vítězství. Dr. Bartosek děkoval všem hostům, načez K. Pelant vysvětlil význam zasedání. Tento kon- gres znamená více, než kdo tuší: je důležitou epochou v dějinách lidstva. Uvádí, jak pracoval klerikalismus na zmaření sjezdu a přece marně Zmiňuje se o pronesených řečech, které budou tlumečeny a tak dostane se každému věrný obraz a nepotřebuje nikde čerpati zprávy z ka- lužin tisku (německého). Řečník tvrdí, že kon- gresem pražským oclá zeměkoule byla zaujata Vyzývá veškerenstvo ku práci a prohlašuje, že Evropa bude zvířena z dosavadní stagnace. Pak nebude možno ve Varšavě vraždit, utiskovat uherské slováky atd. Rečník provolává troj- násobné Excelsior! Spoluzakladatel Volné Myšlenky Fröwein z Amsterodamu vyslovil díky pražskému sjezda- vému komité. Delegát Zenger z Vídně vyslovil zvláštní potěšení nad tím, ze kongresu Volné Myšlenky podařilo se to, po čem liberalismus po 40 let marně usiloval: sblížíti národnosti. Čech a Němec bratrsky vedle sebo seďěli — nervali se, ale bratrsky potírali svého společného ne- přítele. (Pochvala.) Ti, kdož jsou i na dále proti takovému vzájemnému pokoji, nechť jsou zatra- ceni! Rečník končí požadavkem naprostě voí- nosti, rovnosti a bratrství.

doktor Barlošek Carminův Richtrův L Furnemone Bartošek K Pelant Zenger Němec Praha Evropa Varšava Amsterodam Vídeň Čechy

16 article

Předseda české sekce Volné Myšlenky pan Julius Myslik děkuje za skvostný dar sochy ma- rathonského bojovníka, poděkoval všem význač- ným delegátům z ciziny, provolává: „Na shle- danou v roce 1915!“ Za zvuků fanfár o 1 hod. odpol. byl sjezd prohlášen za ukončený. Pánové navzájem si děkovali, ale působení tisku nikdo- nevzpomenul. Posledního dne už se také jevilo značné ochladnutí vůči žurnalistům, resoluce jim nebyly předloženy a ochota zmizela. Na ta- kové jednání jsou ale novináři zvyklí — nie nového tedy na Žofině nezažili. Slovinský delegát pan Lotrič nás žádá, abychom konstatovali, že útok klerikálního „Čecha“, podniknutý na Slováky, jakoby byli podali na kongresu francouzské měmorandum o útiscích maďarských (se zastřenou snahou denuncovati), je komický omyl, vzniklý z igno- rantství dotyčného referenta. Na kongrese ne- bylo vůbec Slováků a memorandum francouz- ské, o něž se jedná, podali kongresu Slovin- ci, a rozumí se samo sebou, že v něm nebylo ani zmínky o Madarcch. Mošnův slavnostní večer v Národ- ním divadle.

Julius Myslik Lotrič Čecho Slovák Mošnův Slovinsko

17 article

... Pan Mošna za tu slušnou řádku let co rozdává divadelnímu obecenstvu humor, měl už několik jubilejních, oslavných večerů — ale. jak sám včera v měkké, rozeitlivělé chvilce při- znal, při žádném nejihlo mu tak srdce a ne- zamžily se mu tolik ty hravé, svítivé jeho oči, jako včera — —. Aspoň po slavné chvilce bourlivých ovacl, po prvním jednání Jiráskova »Otce«, přišel do své vyšňořené garderoby ještě všecek » mollový«, a když mu zde od shromážděných herců a novi- nářů zajásalo vstříe hřímavé uvitání a volání »Buď zdráv, tatíku Mošno !« — setřel dlaní do- těrnou slzu a řekl docela bez humoru: »Vite, kamarádi... z té sedmdesátky bych si nic ne- dělal, ačkoliv bych byl přeci radši, kdyby te byla padesátka . . . ale z toho je mi ouzko, když vídím, jak už jsem tu sám, tak docel sám . . . z té staré naší gardy . . « Nedali mu dále domluvit, a Želenský s Kafkou, aby přivedli ho na veselejší myšlenky, hned mu ukázali na bohatství dárků, rozlože- ných po stolech. Podařilo se rozptýliti sentimen- tální myšlenky Mošnovy skutečně, neboť jak padl zrak jeho na baterie vína, rozjasnila se jeho tvář a už veselejí louskl praty a prohodil: »Saprment... že to je od Patsche? A co pak je tohle? — »Pantátovi Divlškovi dlužnice Správa...?« »To je tisíc korun ve zlatě, Mošno !« »Tisíe koruni? Na mou duši ... no ty půjdou hned zítra do Spořitelny!« A od toho okamžiku rozsvítil se úplněk Mošnovy tváře, až bylo radostno na toho mla- dého starce se podívat . ..

Mošna Jiráskův Želenský Kafka Patsch Mošnův Mošnov

18 article

Než vraťme se od episody v garderobě na jeviště a do hlediště. Večer Mošnův na počest sedmdesátých jeho narozenin znamenal pro pražské obecenstvo jeden z oněch večerů, na něž jíti se musl. Mošna si zasloužil všestranné pozornosti svým uměním a pak věrností, s jakou výhradně a jen k první české scéně lpěl. Proto divadlo bylo přeplněno od křesel až do pří- stropl, v ložich s místodržitelem a starostou. Vše očekávalo nedočkavě, až v prvním jednání Jiráskova dramatu objeví se pantáta Divíšek jehož postavu pan Mošna tak výborně a zda- řile vytvořil ...

Mošnův Mošna Jiráskův Divíšek

19 article

stupně přijímají, téměř jednomyslně.

20 article

Naše novinky. * Růžena Čechova: V paprscích touby Povídky. V Praze u F. Topiče. 1907. K 2.80. Kniha duše světlé sice a jasné, ale přece velm složitě, že jest nesnadno ji popsati a oceniti. Přední dojem je bohatství věcí. To dává silná vnímavosl svěží, stále žíznivá půda zájmovosti, bohalá vláha citová. Mysl autorčinu jímá vše, co jen vůbec se lýká nějak duše lidské. V každé duši, s níž se setká — ráda se selkává, ba hledá styky, její smysly jso stále na pozoru, aby jim nic neušlo, co je pozornosti hodno — nalézá něco hodnotného, všude se ptá, jaké tajemství je v hrudi. Obchází mezi lidmi jako jemno- citný pěstoun svojí zahradou: přeje života všemu všecko láskou daří, nejen růže, ale i chudobky, bodlá- ky a kopřivy. Se všemi se mazlí, kduž hořem vadnou zvedá je k slunci, aby nezašli, než zkvetou krásou k níž byli povoláni. Skvělá i ubohá bída živola zve k sobě její srdce, aby vyslechlo jejich touhu a vy- ložilo ji svým uměním na obohacení přístupných duší. Zvláště ženy se tu pestří v neobyčejném množ- ství druhů a vzácné síle životnosti. V popředí se chvěje v nádherném lesku barev, jako na obrazech

Čechův Praha

21 article

Dědinových, žena moderní, hravá vlna úlisná, ale zrádná a dravá (U psacího stolku, Sylva ve vile Ja- sance), neb snivě záhadná. Při prvním selkání jev eleganci. Pak se ukáže rub té elegance; stíny ztrosko- tané minulosti, plachá, zrazená touha po cti a ctnosti ale i ochota obětovati se za nový život a osvobodie se z těch stínů. Kde jiní autoři platí ironií a výsmě- chem, protože jim mužská ubohá zkušenost zkazile důvěru a schopnost hlubšího zaujetí, tam Růžen Čechova rozvíjí nejiemnější sympathie a horlivos v zasévání víry. Na př. v Illusích chudých (Babetka) Tato záhadná moderní žena je ovšem kvití velkoměst- ské bídy. Má kolem sebe plno umění a umělců, zvlá- ště malířů, ale je to tím zrádnější a horší ovzduší.

Dědinův Čechův

22 article

Ty jemné sympathie k ubožačkám nepocházejí z naiv- nosti ani z citlivůstkářství, naopak, ze sily života z puznání. A ze síly zvláštního uměleckého poslání. jež nelze označiti názorněji, než posláním umění ženského, neboť v citu ryze ženském lze nalézti ono bohatství prostředků, jak zladiti příkrý dojem ošklivé bídy lidské s krásou světa idejního v pravdivý obra živele, v němž z bahna bílé květy rostou. Plno tu v těch povídkách srdcí ponížených, zaleknutých, vše dýchá jako uhoněné, časem to vypadá, jakoby skvě- lou společnost maškarní vybnal ze sálu v děšť a blálo smulného rána popeleční středy, a přec nebuti to city, jež by odsuzovaly. Po ženě modní a moderní vynikají v tomio umění všeho druhu děti. Dětmi tu všude, jako v životě udržuje se panství snivě krásy a ryzí poesie. Kdyby se oceňovalo měrou lahodné něhy, těmto dětským obrázkům dala by se přednost a vítězná palma. Chu- dý filosof dětský, chlapeček Jánek, malá Zuzka.

Chu

23 article

mrzáček Marjánka, maličká židovka Iza, naivní žva tlalka Kája atd. jsou drahocenná galerie slovesných podobizen, vtělená poesie nevinných dušiček. Coje na př. „Vážná cesta“? Obrázek dělského ráje, roz- košná idylka, bílý kvítek poesie. Mezi dělmi černaji se hrůzné postavy hrubých, zištných matek, bídou duševně odraných žen. A co místa zbývá, širý pro- stor bohatů vyplňují skupiny zjevů dívčích, sem jam postava mužská. Ale marno by bylo obalížeti bohatství věcí, kdyby se neznamenalo také bohalství dojmů. To je hlavní. Týká se to umění formy. Slch aulorčin kypi a vře. Umí předně všecko všudy pojmenovati, mi bohalství významů. Pak umí hledati na věcech živou stránku a vyznačovati ji svými původními pro- středky. Její obrazy a zvláště přirovnání působí určitě a zvláštně. Někdy popisná práce těžkými kroky stou- pa k cíli (Dáma z obchodu) a tu se tvoř fráse zakalené neb i výrazy bludné. „V čele měl velký hněv“ co je to? „Když rozsvítila v bolestech můj život“ zni hledaně a divadelně. „Zuby má bílé jako jitro - „Dořekla šumivě.“ „Snažně se líbila.“ Ale ve většin povídek, spořádaných jakdby dle vývoje formové zralosti, tvoří autorka výraz věcí úplně duš. osvo- jenych a tu pracuje řeč její bozděčně dobře a svěžím přirozeným chodem. Tu má hojnost pěkných, nových obrazů a dovede slohem vyznačiti i povahu celé látky v povídce. Na př. Prorokyně, malba velmi originální zní i slehem jako tajemný kout strašidelné pohádky Jenom statistický popis stařeniny tváře překází. T se náladový obraz ztrácí a vidíme autorku, jak pře medelem sedí a úsilovně kreslí.

Kája Iza

24 article

Též umění komposičního možno si všímnouti. Někdy se dere přiliš do popředí, větší jednoduchost by dělala povídku silnější. Na př. U milost paníje nacpáno příběhů, až rámec praská. V Zavátých chu- dobkách je malba bidy mravní zbylečně přečerněna. Znamenitou komposicí působí rokokový románek o očích vlašské prababičky, zasazený do moderního rámce dívčích hlaviček. Nejhloub zasahuje zájmem u čtenáře příběh Ve vile Jasance. Tu je rozběh n veliký, pravý če-ký a rodinný román. Povahy tu jsou tak hluboce založeny, že ta povídka z nich nepodává než zlomeček. Nevěříme, že by se dala ta znamenitě dramatická Ivanka tak snadno zkrotiti. Autorkaji přinutila zanechati románové pósy a tragiky a spo- Vbk kojiti se povídkovou idyllou. * S podporou fondu, zřízeného při České akade- mii k vydávání pramenů českého houtí náboženského ve XIV. a XV. století, vychízejí nákladem Jaro- slava Bursíka v Praze od roku 1903 Spisy M. Jana Husi. Až dosud vyšla tato díla vesměs prací péčí neunavného odbornika a znalce spisů Huso- vých prof. Václava Flajšhansa: 1. Expo- sitio decalogi, stran 51. 2. Decorpore Chri- sti, stran 35. 3. De sanzuine Christi, stren

Ivanka profesor Flajšhansa Praha Decorpore Chri Expo

26 article

42. 4. Super IV. sentenliarum, čásť prvá stran 188. 5. Super IV. sententiarum, čás druhá, str. 189—500. 6. Super IV. sententia- rum, část třetí, str. 501.—775. Fr. Flos: Na centách šivotem. Nakladate J. Kotik na Smíchově počal právě vydávati soubo humoresek, povídek a črt spisovatele, jenž z ieděln přílchy mile znám je Monářům „Národních Listů“ Fr. Flos vyspěl řadou let v belletristu, jenž v oboru veselé povídky humoresky s úspěchem dobývá si misla vedle nejlepších našich humoristů: Fr. Heritesa, Ignáta Herrmánna, Karla Šipka, Fr. Župana ztd. Jeho humoresky jsou poutavě a živě vyprávěny, oplývaj zdravým vtipem a humorem a figurkkami jako vystři- žanými ze života. Ke knize svým časem se ješti vrátime. * Účetniciví jednoduché a podvojné od Vojť. Je- linka podává snadným a populárním způsobem vše nejdůlezitější, co z účetnictví vůbec znáti třeba. Ze spisku toho zřejmo, že autor jest nejen dobrým prak- tikem, tak že kniha ta na roziíl oč jiných podobnýci publikací obsahuje vše tak, jak v životě praktickém opravdu se děje, ale i po stránce didaktické že s- spěchem se přičinil, aby každý i bez obzvláštníhe předběžného vzdělání a po případě i bez učitele sám účetnictví dokonale se naučiti mohl. Kniha ta hod se výborně nejen pro samouky, ale i pro potřebu školní

František Flos J Kotik Heritesa Herrmánn Šipka Župan Smíchov Francie Super Iva

27 article Hudba.

Hudba. + Zpěvohra. Paní Marja Bogucká, jež v středu poprvé vystopila v Čajkovského »Oněginue jako host na Národním divadle, dobyla si rázem srdcí našeho obecenstva. Přichází od bratrského ná- roda polského, z Varšavy, zpívá tou sladkou, ele- gantní řečí slovanskou. Zaručuje-li jí už ten momení předem všechny sympatie, jak neměla tak bouřn zvítězit, když obecenstvo po několika taktech poznalo v ní povolanou umělkyní? Umělkyni, jež prožívá vše, co podává, která má srdce a bohaté city jeho dovede ve všech odstínech přeněsti na naše čivy. Chtěla se představiti jako Violetta, tedy v úloze zpěvní virtuosity. Ochuravění páně Mařákovo, po- slední dobou bohužel častěji se objevující, zne- možnilo výběr hry, a paní Bogucká nucena byla sůhnouti k úloze druhé, moderně deklamačního rázu. Má-li pěvkyně koloraturu tak vybroušenou, jak plynnou, přirozenou, životně pravdivou jest její hu- dební deklamace, jest umělkyní věru mnohostrannou. Krásná výslovnost její, srozumitelnost zplvaného slova a jeho promyšlený výraz tvoří pevný základ jejího výkonu, vybroušeného jak hudebně tak he recky. Hlas nenáleží sice ani objemem, ani mobut- ností, také ne zvukovou kvalitou k sopránům prvého řádu, ale zní příjemně, má cosi vroucího, je po celé stupnici vyrovnán a umělecky zkázněn. Čístá, jasná

Bogucká Čajkovský Oněginue Mařákův Varšava národní divadlo

28 article

jest hudební Iráse paní Bogucké, zpěv její vždy pevný a správný, rythmicky živý, překypujícím citem zhusta k rubátu strhávaný. Velká verva jest vůbee podstatným význakem hostovým. Při veškeré poelick zasněnosti její Taťana hořela ohněm lásky. Ve výjevu se psaním vyšlehával plameny, roznítivšími veškero publikum. Ale i pro obrat v povaze zhrzené dívky, kdy poupě rozvije se v nádherný květ, naivně zami- lované děvče v dokonalou, vznešenou dámu, nalézá pěvkyně přízvuky plné pravdivosti, vnější elega nc a vnitřního produševnění. Něžný, opravdu dívči zjev zvyšuje nad to půvab té Taťany v prvých dvou tře- tinách díla. Krása mládí jest jako dovršující korunou všech uměleckých předností jejích.

Bogucký Krása

29 article

Na představení znáti bylo místy, že bylo n kvap hozeno. Tak bned v kvartettu obou milostných dvojic v prvém dějství. O představení zasloužil se vhodným zaskočením pan Plák jako Lenský. — q.- + Z České Filharmonie. Seznam veškerých skla- deb, jež budou v nastávající zimní sezoně provedeny. lze obdržeti u pokladen letních koncertů, jakož iv kanceláři Českého filharmonického družstva na Vác- lavském nám. č. 53. Předplatné na všech dvacet kon- certů po 30 K, na 10 (sudá neb lichá čísla řadovál po 15 K přijímá pouze kancelář. — Virtuos na violon- celo p. prof. Krása jest angažován jako solista a kon- certní mistr v orchestru Č. F. a ne jak snad omy- lem v některých zprávách bylo oznámeno u městského divadla Král. Vinohradů —+ »Hlaholská mše« Kožušníčkova jest první naší skladbou v jazyku staroslovanské liturgie. Časo- pisy přinesly o ní pochvalné referáty. Ke mši jsou přidány i části obecné; lze ji tudíž každou dobu i každou neděli provésti. Psána jest pro smíšený sbor (á capella) s textem staroslovanským a českým. Objednati lze u redakce »Nového Života« v Prostě- jově. Cena partitury 3 K: čtyry partitory stojí 6K + Jan Buchtale koncertuje po svém návratu z Rusí dne 21. září 1907 v Úpici, 22. v České Ska- jici, 28. na Mělnice a 29. v Písku.

Plák Lenská profesor Krása Král Kožušníčkův Buchtal Vác lavský já Nový Života Úpice Český ska Mělnice Písek Český filharmonie Český filharmonický družstvo orchestra Č . F

30 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Císařský dar. Z Pešti, 12. září. (Uh. tel. kor. kane) Císař daroval u příležitosti 700. výročí narození sv. Alžběty 30.0UU korun na zřízení dětského útulku sv. Alžběly v Prešpurku. Obnos ten byl dnes doručen vrchní protektorce pí. arcivévodkyní Isabele. = Vaduchoplavba. Z Brusselu, 12. září. (K. k.) Byla zde zahájena mezinárodní konference pro vzduchoplavbu. = Prine Angust Koburský. Z Karlových Varů, 12. září. (K. k.) Princ August Sasko-Kobursko- Gothiský trpěl včera často bolestným škytáním. Ča- sem upadal v bezvědomí. Za minulé noci vzroslly ne příznivé příznuky. = Z Karlových Varů, 12 září. (K. k.) Princi Augustu Sasko-Kobursko-Goth- skému dostalo se dnes dopoledne vypláchnutím ža- ludku úlevy v jeho sírastiplném stavu Večer vydana byla tato zpráva o stavu onemoc- něvšího prince Augusta sasko-kobursko-golského: Ve stavu princově dostavilo se po kritické noci klesnutí temperatury na 35.7. Tep 93 Vědomi jasné. Trýznivá škytavka přestala. Přijimání potravin jest dostatečné. Funkce střev normální. Podepsali: dvorní rada dr. Braun, dr. Strunz, dr. Fink.

svatý . Alžběta svatý . Alžbět Isabela Saska Kobursko Čo Augusta Saska Kobursko Augusta doktor Braun Strunz Fink Pešť Prešpurk Brusel Karlová Vary Gotha Prine Angust

31 article

= Komplot proti hraběti Komarovskému. Z Víd- ně, 12. září. Zpráva, že Tarnovská při výslechu před vyšetřujícím soudcem odvolala doznáni, učiněné n policii, se z informovaných kruhů vyvrací. Posavadní výslechy týkaly se výhradně jen dřívějšího živola obviněné a také obhájce s ní posud nemluvil o vraž- dě a jejím účastenství na ní. Výslech bude trvati nej- méně osm dní. Po uslanovení dra. Weiskopla obhá- cem Tarnovské žádal Priljukov, aby mu byl určen za obhájce dr. Rosenfeld, což se i stalo. Dr. Rosen- feld hodlá prostudovati smlouvy o vydávání provinilců. ježto se naskytuje otázka, může-li Rusko záduti za vydání obviněných = Hraběnka Montignosová. Z Říma, 12. zár Z Florencie se sděluje, že zprávy o sňatku hraběnky Montiznosové jsou nepravdivy. Toselli ení zpěvá- kem, nýbrž skladatelem a pianislou, jest 24 let stár a z dobré rodiny. Dává hraběnce hodiny na klavír a proto navštěvuje často její vilu. Z toho vznikly různé pověsti, jež Toselli sám s rozhořčením odmítá.

Komarovský Tarnovský Priljukov doktor Rosenfeld Rosen Montignosová Montiznosová Víd Rusko Řím Florencie

32 article

Jsou prý to jen intriky oněch kruhů, jež chtějí způ- sobiti, aby hraběnce byla odňata princezna Monika a zabránil se jí přístup k ostatním dělem. Toselli také si nevyzvedl papíry ke sňatku potřebné. — Z Ber- lína, 12. září. „Lok. Anz.“ se dovídá, že hraběnka Montignosová skulečně odjela do Anglie, by se tam provdala za Tosellia, že však přátelé její činí seč jsou, aby ji odvrátili od sňatku takového. Slejné úsilí děje se také se strany saského dvora. = Požár na válečné lodi. Z Washingtonu, 12. září. (K. k.) Námořní departement obdržel dnes zprávu o požáru, jenž 5. září vypukl v uhelných skla- dištích na bitevní lodi „Indiana“, jež opravuje se v dokách v League Islandu ve státě pennsylvanském. Oddíl 11 mužů odklidil střelive ze sousedních zbroj- nic, jež byly velmi značně rozpáleny. Graná t byly tak žhavé, že námořníci popálili si rvce při jich odstraňování. Požár byl uhašen, Škoda jest nepatrnou = Odsouzen pro souboj. Z Visladenu, 12. září. Herec dvorního divadla Lötfler byl odsouzen pro sou- boj, který měl s kapelníkem král, opery drem. Ba- selem na tři měsíce na pevnost. Příčinou souboje byla chot Löiflerova, jež účinkovala při beyrevth- ských slavnostních představeních a při tom zapředla styky se zmíněným kapelníkem. Dr. Besel byl v sou- boji vážně zraněn.

Monika Montignosová doktor Besel Anglie Washington Indiana League Island Visladen Lokomotiva Anza Škoda Lötfler býtboj