Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

V Praze, v patek 13. záři 1907.

Praha

3

Číslo 253.

4 article

ka rnnní a odpol. IIsty předplácí so v Praze v zdministrael měsíc . . . . . na čtvst leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na měsíe na čtvrt lata . . . . 7 K 60h va slislkáchí na něsíe . . . . . . 2 K s0 P'oštout mě Ba čtvrt leta “ . . . . s drojí zázilkon na měskr nrrt va . . . K e

Praha

5 article Sjezd Volně Myšlenky skončen

Sjezd Volně Myšlenky skončen Po pětidenním zasedání dojednal sjezd Volné Myšlenky v Praze svůj oficiální pro- gram a bratrským políbením, vyměněným mezi tajemníkem p. Fournemontem a presi- dentem sjezdu drem. Bartoškem, rozloučil se s Prahou, jíž se dostalo vyznamenání volby za sídlo kongresu. Vyznamenání, kteréjí náleželo vlastně již dávno, jako rodišti první volné myšlenky na evropské pevnině — sjezd vyjel si k jejímu zvláštnímu uctění ještě do Tábora — i jako hlavnímu městu země největšího útisku volné myšlenky ješte ve století X X.! Volní myslitelé kulturních národů polo- živše svůj kongres do Prahy, přišli k ná rodu, jehož národního programu jest volná myšlenka vlastně integrující částí. Svobodo- myslná a demokratická tendence jest směr nicí národně kulturných dějin českých, rozum a smysl českého bytu mezi národy, kotva jeho sebezachování, meta jeho poslání. i možno právem říci, že »volná myšlenka- není Čechům žádnou novinkou, či lépe, že zavítavše s ní do Prahy, její světoví repre sentanti neminuli se tu pro ni s porozumě ním ani ve znění, v jakém ji tu svými reso- lucemi a proslovy vytkli a vymezili. Nikol bezesporně, jakož se ani na sjezdu bez prud kých srážek neobešlo, nikoli bez námitel v určitých podrobnostech, jež při revisi ma teriálu, volnou myšlenkou volné úvaze za- nechaného, zajisté ještě na jevo vyjdou. Pro- zatím zní ve sluchu našem stále ještě zevní platnost velké události, včera ukončenéa její manifestační význam pro národ český.

Bartošek Čecho Nikol Praha Tábor

6 article

Tenť zajisté leží především v tom, že mezinárodním nálezem všech kulturních ná- rodů světa, nálezem to, jenž hned pražským faktem sjezdu proveden, uznán byl národ český očitým, celému světu znatelným způ sobem za rovnocenný všem ostatním v radě národů, na první úrovni evropské stojícím Byl to první světový sjezd v Praze pod če- ským předsednictvím a to jest jistě nej- památnější jeho jakost. Tu ceniti dlužno bez ohledu na to, stojí-li, aneb nestojí-li za de- legáty jednotlivých národních organisací Volné Myšlenky většina aneb aspoň jádro jedno- tlivých národů těch, či zdali české pořa- datelstvo sjezdu nachází se též v takovém poměru k národu našemu. Úvahy tyto nie nezmění na uskutečněné události, která praví. že jí náleží primát v novém nastávajícím uzpůsobení poměru kmene českoslovanského k ostatnímu světu a buď jak buď, původcům kongresu v Praze náleží uznání ještě za víc Německý místopředseda kongresu, který by zasluhoval také velmi dobře jména sjezdu optimistů, p. E. V. Zenker ve své zá- věrečné řeči položil na to důraz, že sjezd dokázal, že když se jenom chce, národové rakouští velmi dobře by se snesli. Co prý se tak zvaným liberálům nezdařilo za 40 let. to sjezd provedl v několika dnech. Češi Němci bratrsky vedle sebe seděli, »nejen že se spolu snášeli, nýbrž se i spolu bili.« Pan Zenker v brzku uslyší snad s německé strany surový vtip, k němuž zavdalo podnět toto jeho aperou a pravilli, že nejskvělejším ví- tězstvím kongresu jest, že vzbudil vůli na cestu ke smíru mezi národy českým a ně- meckým, nutno doznati, že daleká je tato cesta a marné jest volání tohoto šlechetného idealisty, idealistům předsedajícíhol Neboť v tom jest pravá pointa sjezdu

E V Zenker Čech Němec Zenker Praha kongres

7 article

co pan Zenker dodal, tázaje se: »Kdo ha- nobí náš sjezd?« i odpovídaje: »Ti, kdož tomuto míru nechtějí!« To jest ta nejspolehlivější reálnost, jakou sjezd v ohledu smíření národů v českých zemích na jevo vynáší, mezinárodně provedený důkaz, že Němci nechtějí smíru za kautel sjezdem pro- hlášených, za podmínek, kteréž jsou ovšem základní thésí i smírnými podmínkami če- ského národa t. j. provedení a bezvadné še- tření národního práva obou národností beze všech zbytků a nedoplatků na vlas rovného. Německý předseda sjezdu ještě ani nedořekl své poslední slovo, a již se zdvihají na so- pečné půdě severních Čech blativé geysiry tiskové černě německo nacionální a topí se v nich i jeho jmeno i jméno plachého autora prachatické resoluce, jemuž bylo pod nátla kem kasiňáckého tisku ze sjezdu prchnouti. Dnes jest hotovým rozsudkem německého veřejného mínění v Čechách že účastenství německých delegátů na kongresu bylo zra dou na německé věci. Sjezd skončil usne- sením, že se má v roce pětistoleté památky upálení místra Jana Husa r. 1915 v Praze opakovati jako »manifestace kolosálního stylu«. Jaká jest naděje, že se oba náro- dové v Čechách do té doby vydají na cestu smíru, k níž vzbuditi vůli sobě za největší vítězství pokládá? Epilog »Prager Tagblattu k sjezdu zní takto: »Nebude nikdy více inter nacionálního sjezdu v Praze, bude- li jaký bude bez Němců.« Co tam, to tam, o tom hlavy nelam, d pořekadlo, nelamme si hlavy o to, která předpověď se splní, ale střízlivě si říci mů- žeme: Sjezdu nepodařilo se vzbuditi vůli na cestu ke smíru, neboť kdo smíru ne- chtějí, smíru nadávají a nadávají sjezdu všichni“ Němci!

Zenker Němec Hus Čechy Praha kongres

8 article

Ani modus sjezdem prováděný, theore- ticky nesprávnější, to jest národní smír o muže k muži, neosvědčí se pro velikou svou pozvolnost a za osm let uvidíme, kolik Němců přibylo německé sekci, která bude společně s českou redigovati r. 1915 národ- nostní resoluci. Neboť taková jest nezlomná národnostní vlastnost našich Němců, za něž se tak upřímně rděl švýcarský delegát sjezdový, že nikdy nepřipustí, aby k volným myšlenkám programaticky přiřaděna byla my- šlenka jimi znásilněná a znásilňovaná, my- šlenka české národnosti, Osud, náhoda anebo stálé trvání německého násilí na českých menšinách chtěly tomu, že k samému zahá- jení sjezdu přichystán byl nejtypičtější, věru školní případ útisku volné myšlenky v Če- chách. Prachatický případ, v němž se jednal o pomyslně nejnepatrnější minimum českého práva na národní vyžití — kteréž thematicky pojato v pracovní látku sjezdovou a který prakticky vyřešen vynaložením největšího náporu brutálnosti všeho Němectva v Čechách. Sjezdu bylo možno pracovati docela vědecky experimentálně tak říkajíc na předloženém preparátu. Sluší uznati, že sjezd zachoval se s vědeckou exaktností. Potlačení národnost jest potlačením jazyka a potlačení jazyka je zničením myšlenky, neboť podle všech psychologů a kritiků jazyka jest řeč sub strátem mysli a vyhladit jazyk určitého ná- roda znamená přinutit jej, aby ze svého světa myšlenkového přešel do světa duchov- ních představ národa utlačitele. Podaří se to někdy německému národu s českou volnou myšlenkou? Uhájí si tatc

Němec Čechy

9 article

česká myšlenka svou volnost sama, anebo bude to možno jenom za vydatné pomoci ostatních kulturních národů, kteří svými nej- pokrokovějšími representanty vzali ji poprvé jako rovnocennou do spolku jak náleží te- prve pražským sjezdem Volné Myšlenky Proti Němcům v českých zemích? Je to možno, aby se tak stalo s nimi? Nezapo- mínejme. Poprvé vyskytli se Němci z Čech, třeba pouhou hrstkou, kteří pozdvihli ruce pro návrh, jímž »se odsuzují co nejostřeji veškeré snahy, směřující k tomu, aby právo menšiny na projev znásilňováno bylo.« Je možno, aby tento mizivý, mikroskopický zlo meček přeměnil se kdys v rozhodující vět šinu mezi našimi Němci, většinu, která sta nouc se většinou, automaticky, beze smiřo vání zjedná mír v českých vlastech? Kdo věři v příští tisícileté říše v Čechách? Všecky tyto otázky jsou vlastně zbytečny vůči positivní skutečnosti, jakou je naše síla. která nám nedá nikdy zahynouti. Sjezd vidě křivdy, jaké se na nás páší, ale viděl také že jsme schopni vynaložiti vše, abychom se jim ubránili. Nyní i vždycky!

Němec Čechy

10 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 12. září. (Rakousko-uhe ské vyrovnání.) Příjezd uherských mini- strů do Vídně a prvé přípravné schůzky ministrů obcu států za spolupůsobení bar. Aehrenthal jeví už svůj účinek v tisku. Časopisy obou sídel ních měst, které do včerejška troubily na po plach, přeladily své nástroje na smířlivou to ninu a dnes už nepochybují, že ve Vídni tenta krát dojde už jistě na dohodu, poněvadž prý na ni dojíti mu sí. O věcech, týkajících se vyrovnání, z pra vidla dobře informovaný „N. P. Journ.“ líčí ná- zor uherských vládních kruhů na vyrovnání píše mimo jiné: „Přes to, že politická situsee je vážná, už proto, že na uzavření vyrovnae smlouvy zbývá jen krátký čas, není přece nijské zvláštní příčiny, abychom se měli báti kabineln krise. Obě vlády pokládají za svou povinnost dopomoci vyrovnání pod střechu, a žádno z obou ministorstev nevyvolá úmyslně takov komplikace, které by mohly zmařiti vyrovnán v poslední chvíli. Právě při nejobtížnějších, věe ných otázkách obě vlády projevily během vy rovnacích konferencí tolik ústupnosti, že možn s velikou jistotou předpokládati uklizení kon fliktu, týkajícího se známého juneti m, kter s vyrovnáním souvisí beztoho jen volníě. Aby chom uvedli jen jeden přík.lad — lodává „N

Journ Praha Rakousko Vídeň

11 article

P. Journ.“ dle zprávy, přijaté z vládní strany — připomínáme, že různost minění o připojení ko šické dráhy v Annaberku k síti pruské a o dra hách dalmatských, kterážto různost se zdáln nepřeklonutelnou, byla přece urovnána. P dobně vyřídí se i zbývající ještě diference způ- sobem přátelským.“ O názoru rakouském píše v „Pest. Ll.“ vl deňský zpravodaj. Dle něho rakouské vládn kruhy hledí na poslední vyrovnací konference klidně a chladně. Rakouský požadavek, aby se za krátkodobé vyrovnání dostalo Rakousku ná- hradou zvýšení uherské kvoty, není uberské vládě nic nového, poněvadž o požadavku tom už dávno. Tvrzení hlavního orgánu uherské strany neodvislosti, že rakouská vláda padne. setrvá-li na onom požadavku, budí ve Vídni jen veselost. V Pešti zapomínají, že volební opraveu se v Rakousku poměry změnily a parlament ra kousk, je nyní skutečné zastupitelstvo lidové V Rakousku pak není možna vláda, jež by ve vyjednávání o dohodu s Uhrami chtěla překro- čiti čáru, kterou vytknul bar. Beck v doroz umění se zástupci rozhodujících stran v parla- mentě. O pádu kabinetu Beckova nemůže tedy z tohoto důvodu býti řeči. Pisatel připouští, že situace jest dosud obtížna a že s obou stran zaznivají disharmonické tóny; to však nezna- mená, že také konečný akkord musí vyzníti dis- harmonicky.

P Journ Beck Annaberk Rakousko Vídeň Pešť Uhry

12 article

Konečně možno zaznamenati ještě hlas konservativného člena rakouské panské sněmo vny, otištěný v „Iní.“. Tento nejmenovaný poli tik je přesvědčen, že dojde na dohodu i přes známé junctim. Dualismus visí nyní už jen na jediné nitce a tou jest trpělivost koruny. Doku koruna ponechává uherské koalici volnou ruku dr. Wekerle nebude činiti obtíží a uzná konečni i „junctim“ mezi vyrovnáním a otázkou ban- kovní i kvotou. Pravda, tento hlas z panské sně- movny zdá se nám příliš optimitickým. Z Lublaně, 11. září. (Rozřešení ředi telské otázky.) Na prvém státním gymna- siu lublaňském je uprázdněno místo ředitele.

Wekerle Lublaň

13 article

Dosuč byl ředitelem tohoto německého sice, ale slovinskými žáky navštěvovaného ústavu Slovi nec. V době prázdnin ministerstvo osvěty chtěl učiniti ředitelem kovaného, nacionálního Němee proti čemuž se Slovinci co nejrozhodněji ohra- dili. Nyní se „Slov. Nar.“ dovídá z Vídně, že vláda si chce pomoci způsobem Šalomounským. Chce prý prvé gymnasium rozděliti ve dva sou- běžné ústavy, německý s německým ředi telem a učitelským sborem, a slovinský se slovinskými profesory, z nichž jeden by byl ře dítelem slovinských poboček, ale byl by pod ř zen Němci jako hlavnímu ředi teli celého ústavu. „Slov. Narod“ i ta- kové rozřešení této otázky prohlašuje — jak je pochopitelno — za ponižující pro Slovince. Z Terstu, 11. září. (Istrijský sně m.. Orgán posl. dra. Mandiče, „Balkan“, má určitou zprávu, že v nejbližší době bude svolán také sněm istrijský, jenž se nosešel od r. 1905 proto- že vlašská většina sněmovní nechtěla připustiti aby zástupce vlády ve sněmě na slovanské do- tazy odpovídal také v jazyku slovanském. Tyte dny byly prý v místodržitelství porady jak se zástupci sněmovní většiny, tak i se zástupci slo- vanské menšiny a výsledek porad je takový, že sněn se snad již 20. t. m. sejde opět v Kopru. Vlachové prý již připouštějí, aby zástupce vlády mohl ve sněmovně odpovídati také chorvatsky neb slovinsky. „Balkan“ vítá toto ujednání očekává, že sněm kromě volební opravy, jež zřídí novou všeobecnou kurii, vyřídí také četné hospodářské předlohy, na něž země dávno už čeká. Povotnost vlašské většiny dala by se vy- světliti zkušeností, které Vlachové nabyli př říšských volbách, jež dokázaly, že Istrie je sku- tečně země velikou většinou slovanská a slovan- sky uvědomělá.

Slovinec Němec Mandič Vlach Istria Nara Vídeň Terst Balkan

14 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. Zemská samospráva v Rusku. V Moskvě se právě koná »všezemský- sjezd, t. j. sjezd představitelů zemstev gubern- ských i újezdných. Sjezd se zasazuje o rozši ření práv zemstev a o zrušení administrativného poručnictví nad nimi. Dlužno podotknouti, ž toto poručnictví bylo nad zemstvy zřizeno teprve za Alexandra III. před dvaceti lety, když se pozorovalo, že je v zemstvech mnoho živlu »nenadějných«, jak říkají Rusové. Že se vláde nemýlila, ukázalo se za revoluce. Po revoluei jest ovšem třeba zemstvům křídla rozvázal obor jejich působnosti rozšiřit, jak se o to vše- zemský sjezd moskevský zasazuje. Ale neméno

Alexandr Rus Rusko Moskva

15 article

V drobném proueiit ransí číslo o sobě. . vddpolední . . . . . zs 2k Ve Blialkách na venkověi ranní číslo. . . . . . . . 10h sdpolední . . . . . . . . 4k Inserátv plati se hotově napře Předplneoní a inserty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č.a Tam nacházejí se též redliake Uskárna a erpedine „Národnich Listů“ Eukopisy se nevraesji.

16 article

je třeba tyto zemské sněmy ruské zdemokrati- sováti. Resoluce, navržená hr. Uvarovem, žádá: 1. aby zemská a újezdná samospráva byla také dána těm guberniím a újezdům, které jí dosud postrádají; 2. aby zemstva byla úplně samo- statná v příčině národního vzdělání; 3. aby všecky návrhy zákonů, dřive než budou před- loženy zákonodárným sborům, dány byly k po- rokování zemstvům; 4. aby zemstva měla právo vyhle dávat ke svým účelům úvěr a uzavírat půjčky: 5 aby guber zátorům odňato bylo právo zastavovati usnesení zemstev; 6 aby zemstvům dáno bylo neohrani čené právo v stanovení zem- ských daní; 7. a taktéž v hledání nových pramenů zemských důchodů. Vláda předložila všezemskému sjezdu ná- vrh zákona na zřízení »drobné zemské jednotky«, t. j. na reformu samosprávy vesnických obcl. Sjezd vládní návrh zamiti a usnesl se, že vesnická obecní samospráva má býti založena na těchto zásadách: 1. všestavovosti (nemá býti jen selská, jako dosud, má v ní býti dáno ml- sto také šlechtě a inteligenci; 2. obecní samo- správa vesnická nemá býti zároveň orgánem administrace (jako v Rakousku); 3. nemá vy- konávati zároveň funkce policie. Vilém II. nebyl pro odzbrojení »Deutsche Revue« otiskla nedávno list Crispiův, v němž tvrdilo se, že Vilém II. pro- jevil v dubnu 1893 vůči Lvu XIII naději, že evropský kongres vyřídí jednou otázku odzbro- jení. »Südd. Reichskorr.« píše se nyní z Be- lina, že Vilém II. nikdy výroku takového ne- učinil. Priorita snah takých o mír zůstává tudíž caru Mikuláši.

Vilém II Crispiův Lev XIII nadát Mikuláš Rakousko Deutsche revue evropský kongres Belino

17 article

Japonské vojsko v Americe. Z Washingtonu sděluje se: Tajní agenti vlády na jihu oznamují, že na severu mexiekých hranic soustřeďují se tisíce bý va- lých vojáků japonských, kteří při- cházejí jako domněli dělníci, ale v pravdě organisují rozvětvený vyzvědačský systém prot Spojeným státům. Doporučuje se ostrý dozor na hranicích, aby zamezil podezřelým osobám přechod K protijaponským bouřím v Kanadě do- dává se dnes, že vláda anglická učinila již energická opatření, aby Japonce ve Vaneouveru chráníla. Včerejší útok na japonskou čtvrt byl odražen. Výtržníci mají býti postaveni před soud. Japonci prý se těmito opatřeními spoko- jují a bude nynější aféra prý smírně vyřízena. ale zůstane zdrojem nového neslidu, jelikož celá Kanada stojí po boku Vancouveranů. O por rozdmychují i ag tátoři protiasijských dělni- ekých jednot v Americe, kteří přibyli i nynl do kanadského Vancouveru, aby zagitovali demon- straci při příjezdu ředitele obchodního odboru v zahraničném úřadu tokijském pana Išije. Ostatně nepokoje od té doby se neopakovaly zvláště když Japonci, jak známo, se zbraněmi v ruce, i ženami podporováni, se výtržníkům opřeli

Japonec Išij Amerika Washington Kanada Vancouver

18 article

V Praze, 12 září.

Praha

19 article

Nová obžaloba proli trustům Státní zástupce novoyorkský zabavil kore- spondenci Obra, předsedy amerického ledového trustu. Nalezly se i listiny, jež dokazují, že trust zákonná ustanovení proti monopolovému hospo- dářství nejbezohledněji porušil nejkrajnějších prostředků ke zníčení konkurene

20 title

FEUILLETON.

21 article Literatura.

Literatura. Literární vesnice. Před lety kdosi v Čechách v novinách vy- kládal, že městský člověk český nemá smysl pro půvab vlastnietví půdy, byť to bylo třebas jen několik čtverečních sáhů. Nevím, jak je u člověka městského, sám jsem leta toho smyslu vskutku neměl, že však člověk venkovský, pokud je nor- mální, alkoholem nedegenerovaný má ten smysl živě vyvinutý, že ten svůj kus země přímo zbož- ňuje, je z četných povídek už i kalendářových s dostatek známo. Umělecky zpracoval to thema lásky českého venkovana k půdě nejlépe v růz- ných obměnách K. V. Rais, nejdojímavějí v »Pantátovi Bezouškovi«, také v povídkách »Na lepším«, »Stehle«, »Horských kořenech« a jiných. Snad také novodobá moda letních bytů. více však vědomí, že velkoměstský život má do sebe, i když se žije sebe opatrněji, mnoho ne- zdravého (dým z továren kazl vzduch atd.), pak také snaha na čas vypřáhnouti ze jha ob- vyklého života denního a zaměstnávati se něčím, co je všední intelektuální prací jeho nejvzdále- nější, třebas tedy hrubou praci tělesnou v za- hradě, na poli atd., od práce literární, věde cké žurnalistické aspoň na čas vrhnouti se na ky- pření prsti, seti, sázení, očkování, roubování. prořezávání zhoustlého větvoví, zkrátka vrátiti se na čas k ňadrům matky země, u nichžje člověku při vší psotě drsného života venkov- ského jaksi sťastněji oproti komplikovanému ži- votu velkoměstskému plnému závisti, intrik, ne- kalé soutěže atd. — snahu tu pociťuje myslím více méně každý velkoměstský inteligent, třebas uskutečniti své tajné ždání ten nemůže, ježto je mu povolání pravou železnou kravou, onen se rozmýšli nebo těžko odhodlává, třetí nevěři v možnost obratu atd.

K V Rais Bezoušek Čechy

22 article

Ať už se ten návrat ku přírodě, když si člověk znechutil kulturu, jež ho nečinila šťast- ným, projevuje prázdninovým povalováním se na venku, nebo — sytěji — zakoupením se v některé vesnici, kde malý třeba domek »náš baráček«, jak říká Ignát Herrmann svému domku v Řevnicích, fysiologickému tomuto smyslu pro vlastnictví půdy zrovna tak vyhoví, jako modernímu proroku celá ves v Jasné Poljaně. vždy je to charakteristický rys psychologie mo- derního člověka velkoměstského, ve věku zra- lejším se objevující a v poslední době v čet- ných případech u českých literátů signalisovaný takže se mi nezdá být neoprávněno mluvi o »literárních vesnicích«. Jsouť už v Čechách vesnice, jež se staly pobytem velkoměstskýeh spisovatelů, kteří se v nich zakoupili, proslu- lými. Z nich bude snad nejznámější starší sídlo Svatopluka Čecha v Obřiství, vlídný domeček se zahrádkou v úhledné této obci nedaleko Ne- ratovic, staveníčko, které občané místní hrdě ukazují letním hostům, kteří zavítají do jejich sídla — jsou to vlastně tři obce se společnou správou: Obříství, Dušníky a Semelkovice, se starostou tentokráte v Dušnikách. A třebas už

Herrmann Čecho Řevnice Poljana Čechy Obřiství Dušníky Semelkovice

23 article

Svatopluk Čech od té doby leta žije jinde (v letě v Troji, v zimě v Holešovicích), Obříství po- dnes má gloriolu literární vesnice. Zde žil řadu let Čech tichý život »procul negotiise ve svém domečku a ve své zahrádce, odtud z počátku redigoval ještě své »Květy« a zde posléze za- tulil se definitivně do zátiší literáta na odpo- činku — zde však rád vídával občas návštěvy svých literárních přátel nejbližších, s nimiž bu- doval veliké literární dílo »Květů« — zajímavá premie »Máje (Svatopluk Čech a Jaroslav Vrch- lický) vznikla v této vesnici, které predikát »literární vesnice« jistě patří na prvém místě zaslouženě. Zde byli oba básníci 14. července 1903 obratným amateurem, dr. Jar. Brejchou (nyní magistr. komisařem pražským) na desce fotografické zachyceni, malebně stojice před niz- kým plůtkem zahrádky s rozmilou stafáží bílého špiclíka domácího. Obraz došel pozornosti čte nářstva nejširšího a pomáhal svého času vytla čovati lhostejné pro nás premie všelijakých ně meckých listů ilustrovaných.

Čo Jaroslav vrch Brejcha Trója Holešovice Obříství Čechy

24 article

Nevím, mnoho-li mezi literáty působil tent příklad Čechův — iiž před ním měl své čtyry stěny s kouskem zahrady v Řsvnicích Igná Herrmann a ještě před ním bylo lze mluviti do- konce o »literárních městech« a městečkách. na př. Vodňanech s jich Heritesem, Zeyerem Mokrým, které zvěčnil František Herites ve svých »Vodňanských vzpominkách«, jež budou jednou hledaným dokumentem literárnímu historikovi v chudobě současné literatury memoárové. R. Jamot (prof. Josef Thomayer) děli své srdee do dvou literárních vesnic, z nichž jedna je jeho rodištěm, kde do úhledného domku usad starou matičku, druhá jest v Řičanech, kde s bratrem rozsáhlé zahrady (ovocné plantáže) s pěkným přízemním domkem drží, pěkný po- hled skýtající turistovi, jenž státní drahou kolem té literární latifundie ujiždí k Táboru, aby o dve stanice dál, v Mnichovicích zrovna vedle dráhy. poblíž nádraží, zahlédl ještě jako hrad malebně na strání s cimbuřím zbudovaný dům Josefa D Konráda . ..

Čechův Herrmann Herites Zeyer Mokrý R Jamot profesor Thomayer Vodňany Tábor Mnichovice

25 article

Je to povážlivé rozepisovati se o nemovi tostech literátů dnes, kdy berní šroub hledí vy ždímati ze středních vrstev všechny ty miliony daní, které boháči vídeňšti, uhlobaroni atd. při- znati opomenuli — je to dvojnásob povážlivé vůči čtenářstvu, které jest odchováno v tradici. že český nakladatel bohatne a literát zůstává chud, takže nádherné villy velikých pražských nakladatelů dávno jsou v ústech čtenářské spisovatelské obce, mezi tím, co literát tlačíse na 4 neděle své skoupě vyměřené dovolené do nějakého těsného pokojíčku kterési vesnice. Bez obavy, že hořejší idylickou tradicí českého čte- náře pobouříme, jsou psány tyto věty, neboť lite ráti mujitelé domů jsou po dnes bilou vranou a ty jejich »domy« jenom výjimečně dosahuj výše prvního poschodí, zpravidla spokojujíces přízemkem, nejvýše s nějakým pokojlkem pod- střešním.

26 article

Kde ten literát český přece se zmohl na píď vlastní půdy, nemá ji — věřte — z lite ratury. Neniť podnes člověka spisovatele v Če chách, jenž by mohl býti živ z literatury. J živ z úřadu, z toho neb onoho povolání, z pe něz či nemovitostí zděděných, jež dále vzděláv — toho lékařství, onoho právnictví nebo vědy technické učinily mohovilým. Nezávídíme nakla- datelům — obchod je podnes jediné — řemeslo. jež má zlaté dno, ba mivalo je ze všech živ- ností nejzlatější — a nakladatelé dnes už také nestojí si v blahobytu tak skvěle jako dříve před 20—30 lety — nezávidíme jim, ba pře- jeme jim, jako musíme přáti každému Čechovi jenž si pomohl, a je právě k nakladatelstv třeba nekonečně více než k jiným obchodům. nestačí tu jen vědy obchodní a konjunktury nikde snad tak lehce neklamou, jako v nakla datelství, přece však podnes je nakladatel pra vidlem mohovitější nežli literáč. Ale nedivejme se do cizích kapes, nebylo by to delikátní. třebas literát byl by k tomu oprávněnější nežl jiný. A vraťme se k literárním vesnicím.

Čecho

27 article

Poslední dobou přibyla jedna — je t Libiš u Neratovic. V nejteplejším snad českém kraji, úrodném jako zlatý Prut, podobném po- říčí Labe a Orlice na Hradecku, leč teplejším. rovném, malebném drobnými lesíky, tichými zá točinami, mrtvými rameny Labe s nádherným růžicemi lekninu, jakési snad z tropické klenotniee Flory do Čech zabloud lé víly, s interieury přírody silně upomínající v tichu letního podvečera n Boeeklina — jen cypřiše scházejí, jež však na- hražují zádumčivé, temně zelené višně, v létě osypané rubiny a turmaliny plodů zrajících — rozkládá se tu do zahrad stulená obec, ve které známý literární organisátor, tvůrce akce k ochraně provozovacích práv dramatických autorů, kterážtc akce dramatikům tisíce do roku zachraňuje, Vá- clav Štech usídlil se před lety do malé cha loupky mezi několik ovocných stromů. Pomalu přikupováním půdy v sousedstv pozemek svůj zvětšil, až posléze postavil opodá chaloupky v zahradě domek se dvěma podkrov ními světničkami. Kdo od Neratovic kráčí smě rem k Libiši, na pravo na obzoru zahlédne z dálky tento vlidný domek v leté zaobalený do zeleně pnoucích se růží se sterými poupaty Za let se vystřídalo v tomto domku na sta hostů z literárního světa, z nichž mnozí zůsta- vili v pamětní knize toho sídla řadu vzpomínek Při kaleidoskopické měnivosti života literárního,

Štech Libiš Neratovice Hradecko Čechy Flor

28 article

jenž nejen svádí, leč i rozvádí, leckdos zde vlidným aforismem se zapsavší sotva kdy vrátl se do útulné Libiše k nové návštěvě, jiní tu dleli, jak zápisy v domácí kronice svědčí, něko- likráte — hiteráti, umělci výtvarní, berci. Kronika ta stála by za reprodukci se sterými fotogra- fiemi, ukazujícími rozkošné koutky v okoli bliž- ším i vzdálenějším, v lesich, na břehu řeky. ve vlnách koupele, v malebnějších interieurech přírody. Kolik tu fotografií hostů i celých lite- rárních výprav s mistrem Vrchlickým v čele zvěčněno, kolik umělecky provedených obrázk a pohlednic z péra a tužky umělce i samouka zařaděno, kolik tu básniček, epigramů a saty v potu tváři skládaných umem literáta »humo- risty« i vyplynuvších z bujné nálady rozeného básníka! Lze již přilnout k takovému sídlu, když je naše, když víže se k němu tolik vzpominek jak k tuhé práci v boji s drsným odbojem hroudy a vzpurné i ničivé nejednou přírody, tak k chvilím společenského rozmaru a souladu lite- rárních přátel, jež hostil kdy ten » wächterhaus«, jak škádlivě o vilce přítelově řiká spisovate dr. Jos. Štolba.

Vrchlický doktor Jos Štolba Libiš

29 article

Libiš má všechny kvality státi se literárn vesnici. Jako Němci, Francouzové, Angličané Vlachové ve svých biografiich uvádějí dopo- drobna villegiatury svých duchovních pracovníků, jak tu trávili na odpočinku k stáří i chvíle oddechu ve dnech zralého života — nedávno znova přinášely německé listy zajímavé podrob- nosti z letního sídla zesnulého slavného houslisty J. Joachima — tak bude i naší literatuře po vý- razném vybídnutí Heunequinově všlmati si po- drobně milieu, ve kterém žil a pracoval ten který spisovatel. Jak bylo by nám dnes milc věděti něco více o intimním životě Palackého, Čelakovského a jiných — po letech nelze skor ničeho vypátrati — všímejme si proto život žijících spisovatelů v jeho obměnách a zvlášt- nostech, jak je produkuje jiný život dnešní valně se lišící od života v minulém padesátiletí Jedna z jeho zvláštnůstek je také »literára vesnice«.

Němec Francouz Angličan Vlach Joachim Palacký Čelakovský Libiš