Načítám náhled…
Chunky — 34 celkem
· entity: person 117, place 59, org 12, work 8
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
11. září 1907. Císlo 251.
4
article
Výprava do Tábora.
Předseda dr. Bartošek prohlašuje dále, že
sjezů byl v německé žurnalistice bezdůvodně
napaden, jakoby z důvodů národnostních pořá-
dal výpravu do Tábora. Německá žurnalistik
podkládá nám tu špatnost, jakoby sekretář svě-
tového svazu Furnemont byl námi sveden k ná-
rodní propagaci. To dlužno s největší rozhod-
ností odmítnouti a sekretář Furnemont sám
o tom učiní prohlášení a sdělí, jaké důvody byly
pohnutkou k uspořádání výpravy do Tábora.
Sekretář Furnemont pravil: Včerejšího ná-
vrhu cizozemských delegátů, aby v Táboře na
pomnik Žižkův položen byl věnec, využitkovala
jistá část německé žurnalistiky k útoku na sjezd
v tom smyslu, jakoby tím byla namířena demon-
strace proti Němcům. Proti tomu se co nejroz-
hodněji ohražuji. Federace volných mysliteln
vždy stála nad politickými stranami, ale zároven
také vždy, jak na sjezdu v Paříži tak i v Římě
projevila svoji úctu k velkým myslitelům te
které národnosti. A proto také nemohla opustit
českou půdu, aniž by seprokázala úctu Janu
Husovi a Jeronýmu Pražskému. Poněvadž ale
jediný pomník velikána z tehdojších dob nalézá
se v Táboře, usnesli se delegáti přes únavy
sjezdové na tom, vypraviti se do Tábora a po-
ložit věnec na pomnik Žižkův.“ (Hlučná po-
chvala.)
doktor
Bartošek
Furnemont
Žižkův
Němec
Hus
Jeroným pražský
Tábor
Paříž
Řím
5
article
Prohlášení toto tlumočil p. Höler do něm-
činy a dr. Bartošek do jazyka českého. Před-
seda dr. Bartošek sděluje, že na sjezd zavítal
delegáti z Ameriky. (Pochvala.)
Delegát pan Jos. J. Král nejprve anglicky
a pak česky tlumočí vřelé pozdravy amerických
volných myslitelů. V Americe od úřadníků ve-
řejných novyžaduje se příslušnost k církvi, od
svědků v některých státech se nežádá uřisaha,
nýbrž jen čestný slib. Jest to tedy země zrovna
stvořená pro volné myšlení, ale předsudky jsou
tam dosud. Dosud tam všichni nejsou volným
mysliteli. Jsou tam mnozí věřící lhostejní, kteř
si necení svoji víru ani tolik, aby zaplatili své
duchovní. Oni z toho dovozují, že jsou volným
mysliteli, ale my jim říkáme, že jsou lhostejní
Řečník sděluje, že Čechové založili pokrokový
spolek „Karel Marx“, mající za účel, vzdělávat
mládež a pečovati o její zábavu, které je v Ame-
rice málo. Nezastupuji zde ty, jimž se Volná
Myšlenka stala obchodem, nýbrž ty pokrokové
Čechy, kteři jsou pro naprosté osvobození člo-
věka od veškerých pout autority. (Pochvala.)
Na to proslovil pozdrav dr. Iška jménem
organisace anglo-americké německého svazu
svobodných obcí a svobodných spolků a jménem
spolku pro spalování mrtvol v Novém Yorku.
doktor
Bartošek
Jos
Čecho
Marx
Iška
Amerika
Čechy
Nový York
svaz svobodný obec
svobodný spolek
6
article
Rečník doporoučí zásadu přiznání stejného prá-
va všem národům. Anglicky pravil řečník:
„Ze svobodné země, Spojených států se-
veroamerických, jejichž duchovním otcem je
Těmáš Paine, autor „Věku Rozumu“, a jejichž
zakladateli byli Jiří Washington, Tomáš Jeffer-
son, Benjamin Franklin, Abraham Lincoln
jiní, vesměs vedeni silou Volné Myšlenky, jež
dnes nás zde shromáždila, z této země svobedy
přináším pozdravy a zdaru přání tomuto sl. kon-
gresu předovším od „Americké Seculární jed-
noty a Svazu Volné Myšlenky“, jejímž presiden-
tem jest ctihodný E. M. Mac Donald z New-Yorku
r jejíž sekrelář p. E. C. Reichwald v Chicagu
jest neúnavným pracovníkem na poli Volné My-
šlenky. Zároveň spojuji s tímto přáním zdaru
naději, že kongres nakloní se přání anglo-ame-
rických Volných Myslitelů a položí co nejdřive
světový kongres Volné Myšlenky do Spojenýeh
států a to do nejvhodnějšího města Chicaga. T
jest přání anglo-amerického sdružení, jež mám
tu čest zastupovati.
Předseda sděluje, že záležitostem poměro
národnostních bude vyhražena zvláštní schůze.
Na to přikročeno k vlastnímu programu
k rokování
Těmáš Paine
Rozum
Washington
Jeffer
Franklin
Abraham Lincoln
E M Mac
Donald
E C
Reichwald
spojený stát
NewYork
Chicago
svobodný země
7
article
o rozluce státu od církve.
Pan J. Petr Schmall, sekretář Svazu volných
myslitelů Německa, uvedl ve své řeči (něme-
eky): Oddělení státu od církve jest novy pro-
blem v Rakousku. V románských zemích jest
z části již provedeno. Boj vedl se tam od dob.
kdy církev jala si osobovati moc státu. Dlužno
protestovati proti tomu, aby ve státě některé vy-
znání náboženské bylo protežováno. Úkoly kato-
lické církve jsou docela odchylné od úkolu
státu. Moderní stát jest v rozporu s klerika-
lismem. Všechny sloupy a opory moci papežovy
padnou, jakmile nastane rozluka státu od církve
Mravnosti se tím neuškodí, protože největší po-
čet zločinců vykazují katolické země, jako na
příklad Rýnské území, kdežto socialistickéa
svobodomyslné Sasko na stupnici kriminalistiky
stojí nejníže. Na sjezdu katolíků ve Würzburku
byl učiněn také projev pro rozluku státu od
církve. Americký delegát prohlásil, že katolíkům
na Filipinách se daří přes to, že v Americe jest
odloučena církev od státu, ale sjezd přes to
k vývodům jeho nepřistoupil. Klerikalismem
ohlupený národ na dlouhou dobu nevydrží konku-
renci s národy, od klerikalismu osvobozenými.
J Schmall
Německo
Rakousko
Filipíny
Amerika
8
article
Arcibiskupům, kteří jsou špatnými následovníky
čistého Krista, nejedná se však o blaho lidstva.
nýbrž o moc jejich ve státě. Má-li rozluka státu
od církve býti provedena, musí především mlá-
dež klerikalismu býti odcizena volnou školou.
Oddělení státu od církve jest snad teprve dílem
budoucnosti, ale již nyní musí být o to usilo-
váno, zejména též tím, že se žena odcizí církvi,
jako se to stalo ve Francii, kde již rozluka
církvé jest provedena. Řečník nevěří na troj-
jediného boha křesťanského, ale na trojjediný
ideál Goetha: krása, pravda a dobro! (Po-
chvala.) Řečník ve smyslu svých vývodů na-
vrhuje resoluci, v níž žádá rozluku státu ad
církve, která ve školách ducha zatemňuje a vy-
chovává odvislé kreatury. (Pochvala.) e
Delegát pan Delarue (francouzsky): Ve
Francii byl lid po celé tisíciletí nábožensky hlu-
boce cítící. Papežství nacházelo v něm vždy sil-
nou oporu a proto nebylo země, která by měla
tolik řádů a kongregací, jako Francie a Belgie.
Této veliké moci zneužíváno bylo na úkor státu
a teprve velkou revolucí otřeseno velkými zá-
klady. Vyhnání kongregací bylo jen následkem
dlouholetého zápasu mezi renkcí a svobodoua
velikým prohlášením většiny národa, že nába-
ženstvím ve Francii se kramařilo. Řečník končí
tím, že nyní po odejití kongregací do vyhnanství
je pochod svobody úplně zajištěn.
Goethe
Delarue
Francie
Belgie
čistý Krist
9
article
Předseda sděluje, že došel pozdravný
projev od spisovatele Kazim. Tetmayera a o
Sokola v Paříži.
Spisovatel F. V. Krejči pravil v podstatě-
Mezi cíly, jež si mimo jiné vytkla V. M., jest
odluka církve od státu. Pro požadavek
ten mluví četné důvody, zvláště však sám zá-
kladní poměr církve k státu, jehož principu se
příčí. Rečník považuje stát a církev za instituce
zcela odlišné, jež nemohou jíti s ideami svými
ruku v ruce. Dnešní parlament francouzský, kte-
rý se vyslovil pro rozluku církve od státu, da
na jevo nový stav duší, nový kulturní ideál,
Duch starého náboženství jest v nezadržitelném
úpadku; dogma a morálka přestaly býti vodít-
kem svědomí. A ten fakt způsobuje, že jeví se
dnešní poměr církve k státu jako nepřirozen
Jsou vrstvy, které si udržely víru v náboženská
dogmata; ale to jsou vrstvy vzdálené práci roz-
umové. I tyto duševně nejopozdilejší vrstvy ná-
roda mají arci právo na respektování jejich smý
šlení; ale respektuje stát smýšlení svobodomysl-
nějších myslitelů, nejvzdělanější části jeho ob.
čanstva? Stát ovšem mohl by si zachovati na-
prostou neutralitu, pak ale nesměl by zasaho-
vati do svědomí lidského. Na úkor vědy a filo-
sofie jako abstraktní moc nadržuje dogmatu.
F V Krejča
Paříž
Sokol
10
article
(Výborně.) Stále ještě žádá stát na občanu, aby
přod soudem dovolával se theologického boha
za svědka, stále dovoluje, aby v matrikách
vedla církev obyvatelstvo v evidenci. Při vstupu
dítěte do školy zmocňuje se ho kněz, jenž vy-
kládá mu barbarské namnoze bájky biblické
mythologie, fantasie o pekle atd. Stát chrán
však také trestním zákonníkem církev proti kaž-
dému projevu volného smýšlení oproti dogmatu.
Otevřený zápas V. M. s klerikalismem jest za
těchto okolností nemožný, za to ale klerikální
tisk smí denně urážeti (hanba) největší myslite-
le, památku prvních volných myslitelů.
Stát zbylečně se exponuje svou mocí
autoritou pro něco, co ve světle kultury rozply-
nouti se musí jako sníh na slunci, co udržeti
se nedá; na druhé straně však zadržuje volný
rozvoj kulturních sil. A tak kolisá a zmítá se
většina lidstva mezi starověkými názory, k nimž
není již důvěry, na druhé straně pak mezí nova.
dobými názory volnějšími.
Na základě toho přejeme si rozluky církve
od státu; chceme, aby podmínky boje dnešního
které byly nerovnými, staly se rovnými; neupí-
ráme práva projevům vnitřního cítění nábožen-
ského, ale nepřejeme si tlaku státní autority
k jeho ochraně. Avšak i z jiných důvodů pře-
jeme si odluky církve od státu. V. M. není jen
sílou kritiky a negace oproti víře, ani pouhou
zásadou obrany — nikoliv: V. M. jest útvarem
aktivním, positivní energií, která budovati má
novou školu. Kdo stojí na půdě Volné Myšlenky,
nemůže státi na půdě dogmatu. Slovo atheismus
ztratilo už svůj negativní, rouhavý zvuk; dnes
naopak athoismus jest ve společnosti na jisté
úrovní rozumové stojící, spíše pravidlem než
výjimkou. Náš názor na život novyrůstá z hole
nevěry, nýbrž z poznání kultury a chladu života.
11
article
Posledním a nejvyšším cílem musí nýti vytvořen
nové kultury na troskách starého náboženství.
Rečník končí tím přáním, aby náš životn
názor, z kultury vyrostlý, přestal v očích státu
platit za něco nižšího než náboženské dogma
a aby mu bylo dopřáno tolik volnosti a místa.
aby se mohl přetvořit v positivn
skutky kultury (Bourlivý, dlouhotrvajíeí
potlesk).
Předseda svazu rakouských volných mysli-
telů obč. Zenger z Vídně se značnou dosí sar-
kasmu promlouvá o tom, jak hierarchie sleduje
slova Kristova o věčné chudobě; probírá iro-
nicky různé stupně církevních hodnostů a po-
ukazuje při tom na jejich chudobu. Jediný pa-
pež je ubožák — ten žije z Petrského haléře,
z almužer. (Hlučný smích.) Dovozuje, že církey
katolická jest největším kapitalistou na světě,
platícím však při tom nejmenší daně. A odku
získala církev všechno to jmění? Učí nás o tom
historie a učí nás o tom také i současnost, nebo
dosud jest lid tak zpozdilým — a právě ten nej-
chudší — že sype do římského pytle těžce na-
střádané groše, protože doufá, že každý z nich
změní se mu v jeden stupeň do nebeského krá-
lovství. Řečník vzpomíná za hlučného smíchu
požehnané činnosti olomouckého arcibiskupa
Kohna, který si zahospodařil pro horší časy, jež
také přišly — jenom 14,000.000 korun.
A co činí církev se svým jměním? Věnuje
je snad dobročinným účelům? Naprosto nel
Pro ty znova pomocí jeptišek a žebravých mni-
chů žebrá. (Bouřlivý souhlas.) Podporuje snad
ze svých miliard kaplany a faráře, tyto své nej-
cbudší sluhy? Nikoliv — ty zase nechá hlado-
vět a odkazuje je na příjmy jejich farností.
Zenger
Kristův
Kohn
Vídeň
12
article
Církev dluhuje státu pod položkou kongrua
300,000.000 K — a stát nemá tolik odvahy,
aby ve své nouzi donutil hierarchii ku placen
dluhů. Každého nepatrného človička exekvuje
pro pár haléřů — ale na církev exekutora ne-
pošle nikdo! (Bouřlivý souhlas.) To jsou poměry
tmářského středověku, ne však osviceného
XX. století.
Po půlhodinné pause v jednání pokračo-
váno.
Redaktor Niemojevskij navazuje na slova
předchozích řečníků, pronáší svůj úsudek o ná-
boženství, jež prohlašuje ze tří čtvrtin za věc
suggesce, působivou zvláště na ženy. Vítá z té
příčiny hojné účastenství žen na kongresua
klade všem volným myslitelům na srdce, aby
všimali si bedlivě duše ženy, přístupnější a ote
vřenější vlivům klerikálním. Praví, že uvěd-
mělá žena jost svobodomyslnou jen potud, po-
kud se novdá; jakmile přijdou děti, změní se
její povaha a sama prohlašuje, že nuino dět
nábožensky vychovávat. (Tak jest.) A tu třeba
povahu její upevniti, neboť právě v tom jeví se
dílo suggesce, neboť matka a okolí jí ssuger
valy, že děti musí se vychovávati ve víře. Řeč-
ník vzpomíná konservatismu žen ve víře u nej-
různějších národů a v závěru řeči sděluje zají
mavou okolnost z Polska, kde utvořila se z pro-
stých dělníků a dříve příslušníků různých vy-
znání celá kolonie a obec bez vyznání, avšak
morálněji žijící než nejnábožnější obec jiná
Žádá kongres, aby telegramem posílil tylo
prosté a přece jedny z prvních volných mysli
telů. (Bourlivý souhlas.)
Prof. Ghisleri líčí dnešní stav náboženského
smýšlení Italů a prohlašuje, že pobožnost jes
z velké části fingovanou. Do kostela se chodí
jen proto, aby ženy honosily se svou krásoua
muži aby je obdivovali. Poslední skandály
v klášterech značně pobouřily všechen lid a
osvětlily jeho názor na otázky náboženské.
Dr. K. Dražďák, líče rozvoj státu i církve.
Niemojevskij
profesor
Ghisleri
Italos
K Dražďák
Polsko
13
article
dovozuje, jak cesty obou dávno už se rozešly
a proč papež přestal býti souverenem.
Belgičan Hins lituje, že kongregace fran
couzská utekla se do Belgie, kde demoralisuje
lid. Cituje důkazy.
Posl. Soukup promlouvá o svobodě tisku
s kterou svobodná myšlenka kráčí ruku v ruce.
Velikost tiskové svobody jest měřítkem vzděla-
nosti toho kterého státu. Rakousko má nejmenší
svobodu tisku. Justiční vražda, na největším če-
ském novináři spáchaná, na Karlu Havlíčku Bo-
rovském, ono exilium brixenské bylo dílem msly
Říma za Kutnoborské epištoly. Plakáty Volné
Myšlenky v Praze konfiskovány. Řízení objek-
tivního se zneužívá k persekuci tisku. Řečník
končt otázkou volné kolportáže, která klerikál-
nímu tisku stojí k disposici, kdežto na druhé
straně stihá se co nejpřísněji. Kdo obeznámen
jest s poměry světa žurnalistického, cítí, jak
klerikální listy hloupě, sprostě a hnusně psaly
o kongresu Volné Myšlenky. A konečně nesty-
děly se kruhy klerikální nejnižšího prostředku.
bídácké denuneiace. (Bouřlivé provolávání
Hanby.)
Zemský posl. Vaněk (z Moravy) poukazuje
na dva prostředky, jimiž možno v době dozírné
snahy Volné Myšlenky uplatnit: Je to ujasnění
a uvědomění širokých vrstev lidevých a na stra-
ně druhé hlasovací lístek.
Posledním řečníkem byl říšský poslane
Hutschl, jenž pojednal o tom, jak stát se chová
k bezkonfesijním a jakou roli hraje vyznání
v udílení úřadů a hodností.
Tím bylo jednání včerejší zakončeno a pří
tomní odebrali se do Národního domu vinohrad
ského, aby přítomni byli uměleckému večeru.
Belgičan
Hins
Posl
Soukup
Havlíček
Vaněk
Belgie
Rakousko
Řím
Praha
Morava
národní dom vinohrad
Bo
14
article
Večer po 8. hod. uspořádán na počest delegátů
kongresových slavnostní večer společen-
ským klubem »Slavií« ve velkém sále Nar
domu.
Slavnostního večera zúčastnila se přes únavu
po celodenním rokování sjezdovém velká čásť kon-
gresistů, o čestného stolu uprostřed dvorany zaujal
vyhražená místa hosté cizí; čestní předsedové kon-
gresu přítomni byli téměř všichn.
Umělecký program slavnostního večera sestaven
velmi pečlivě a skladal se ze dvou oddílů koncert-
ních — první díl vyplněn symfonickými čísly, jež
hrála Česká Filharmonie (řízením dra. V. Ze-
mánka): Smelana, Dvořák, Fibich, Kovařovic, No-
vák, Janáček, drubý oddíi salonní zabrnoval skla-
datele Rozkošného, Flbicha, Bobatu, Dvořáka, Weissa,
Nedbala. V oddíle prvním zazpívala také primadonna
Nár. divadla pí. Maturová-Jílková Kovatov.-
covu »Jarní plseň“, arii z »Rusalky« a několik slo-
váckých planí v harmonisaci Novakově a Janáčkově.
které pro svoji rázovitost a melodičnost zvláště se
hostům libily.
Smelan
Dvořák
Fibich
Kovařovic
Janáček
Rozkošný
Flbich
Boba
Weissa
Nedbal
Maturová
Jílková
Kovatov
Novakův
Janáčkův
Slavia
Český filharmonie
15
article
V přestávce mezi prvním a druhým oddílem
koncertním pozdravil několika slovy jménem pořa-
datelů večera dr. Bartošek vzácné hosty, děkuje jim
za čest návštěvy, jakou prokázali společe nskému
klabu mladě české inteligence. Za pozvání poděkoval
srdečným způsobem delegát Freewein, projevuje
povděk nad českým pohostinstvím, nad vysoee
uměleckými požitky, jaké tu navštěvníkům večera
připraveny, a provolal zdar českým pofadatelům ve-
Místostarosta měsla Král. Vinohradů p. Bilek
pozdravil pak kongresisty jménem jednoho z největ-
šich předměstí pražských a přál jednání sjezdovému
všeho zdaru.
Radu pozdravů zakončil dr. G. Tschirn zvláště
vřelým a valetným přípitkem jménem přítomných
Němců, vyslovuje prání, aby s harmanij vzácné
hudby, jakou zde měli příležitost slyšeti, kryla se
vždycky také harmonie národů.
Redaktor Král z Chicaga v řeči anglické a české
vybízel Čechy, aby hájili svobodu jako nejdražší sta-
tek lidstva.
čera.
doktor
Bartošek
Král
G Tschirn
Němec
Čecho
Chicago
16
article
Pamálka na Prahu. Aby cizí kongresisté odnesl
si z Prahy nejmilejší upominku, rozhodl se pan Be-
dřich Kočí, nakladalel, věnovali všem desíti čestným
předsedům po výtisku velkého vydání Janso v
Prahy (cena 120 K) a všem cizím kongresistům
asi 200) po výtisku Černého »Praha moderní a bi-
storická« (po 5 K). Skutečně vzácný tento dar při-
spěje ku poznání Prahy a pověsti její krásy a tak
vykoná své dílo proti osočování Praby, které ná-
vštěvníky z ciziny z její návštěvy zrazují.
Návštěva Tábora. Cizí účastníci kongresu odjedou
v pátek v 7 hod. 25 min. rychtíkem do Tabora, kdež
je uvílá městská rada. Odjezd navečer do Prahy,
kdež poslední schůzka v Měšťanské besedě. Jelikož
bude složením věnce, jejž věnují cizí delegáli, u po-
mníku Žižkova vykonána pocta bojovníkům XV. sto-
letí za svobodu svědumí, stává se tento výlet národní
slavností vážného rázu a prosí se tudiž pokrokové
občanstvo pražské, aby se rovněž výletu tohoto hojně
zúčastnilo.
Černý
Praha
Tábor
Tabora
Žižkov
17
title
O služebním poměru soukromých
18
article
ten se musí domáhati zavedení jedině přípustné vý
povědi šesti neděl před koncem kvartálu. — Výpočet
důležitých důvodů, opravňujících k okamžitému zru-
šení služebního poměru, vyžaduje revise. Dovoluje-li
zákon měsíční dobu zkušební, proč má míti dále ještě
chef právo propustiti úřadníka okamžitě „je-li nezpů-
sobilý konati služby slíbené“; členové rodiny chefovy
nebo rodiny chefova náměstka jsou proti urážkám
chráněni přece zákonem trestním a pod. Dosti zlým
trestem pro úřadníka jest ostatně vždycky výpověd.
— Osnova zamýšli dáti zaměstnavateli právo, aby
před nastoupením plijatého úřadníka od smlouvy
ustoupil, aniž by byl nucen nahradili tomuto více
než plat tříměsíční, byť i zněla smlouva na dlouhá
léla. To odporuje platnému právu občanskému a
ohrožuje zájmy úřadníků. — Nejrozhodnější odpor
však vzbuzuje kodilikování konkurenění klausule t. j.
úmluvy, kterou smí zaměsínavatel brániti zaměst-
nanci, aby do roka po vystoupení z jeho služeb ne-
vstoupil ke konkurentovi anebo si sám nezřídil závod
konkurenční Nejvyšší soud sám vyslovil v určitém
případě, že klausule taková jest obmezením nedovole-
ným ve smyslu § 878, občansk. zákona. — Předloha
umožňuje sice úřadníku, aby ihned místo opustil,
upadne-li zaměstnavatel v konkurs, ale nestará se
o vydání kaucí úladníků a fondů pensijních či pod-
půrných. Vůbec pak jest potřebí věnovati zvláštní
předpisy ochraně kaucí. — Zavadení dvojího vysvěd-
čení nejeví se býti účelným, dosavadní způseb vy
svědčení jednoduchého, zalirnujícího v sobě i po-
tvrzeni doby služební, i svědeciví o výkonech, stačí:
kolek pak přece vždy snáze zaplatí chef než zaměst-
nanec. — Osnově scházejí normy donucovací, za-
bezpečující plnění zákonných předpisů.
19
article
Nedostatek posléze uvedený, nedodržování plat-
ných předpisů o klidu nedělním a pod. nutí úřadni
ctvo volati po rozšíření úkolu živnostenských inspek-
torů o dozor na vykonávání zákonných předpisu
stran soukromých úřadníků v poměrech služeb ních,
— Dále je potřebí rozšíření oboru působnosti živno-
stenských soudů i na úladníky. — K ochraně zájmů
svých polřebuje soukromě úřadniclvo institucí po
způsobu pomocnických hromad při živnostenských
společenstvech.
Vše to mohlo by býti debře opatřeno jednotným
zákonem pro všechno seukromé úladnictvo. Než.
vzhledem k některým nepopíratelným výhodám,
které by uzákonění předlohy mohlo přinésti v době
dehledné velkému počtu úřadníků soukromých, dopo-
ručuje se přistoupiti na ni jako na základ ku práci
Vývody páně Hašourkovy selkaly se se všeobec-
ným souhlasem.
Následovavší debaty zúčastnili se pánově Sochů-
rek, Rohan, vrchní inž. Páv. Mudra a Novák. Roz-
hovor, v němž další vysvětlení podával pan taj. Ha-
šourek, dotýkal se zvláště dolazníku rozeslaného Ob-
chodní a živnostenskou komorou pražskou a iniciativ-
ního návrhu poslanců sociálně-demokratických.
Slova se ujal dále pan posl. Čech jménem
Klubu českých poslanců. Přišel, aby vyslechl názory
o předloze a bude o nich v klubu referovali. Připo-
míná, že členem klubu je také ministr obchodu dr.
Socha
Rohan
Mudra
Novák
Čo
doktor
Ob
20
article
Fořt, jehož soukromé úřadnictvo zajisté jako přítele
svého zná. Předloha není arci dokonalou a nevy-
hovuje přáním všech. Sluši však uvážati, že má býti
schválena stranami dvěma. Bude úkolem poslanců,
aby nalezli zlatou střední cestu, která by nepoškozo-
vala zaměstnavatele a prospěla zaměstnarcům. Dále
půjde zvláště o to, aby byl zákon jasným, čemuž
vždy nebývá, ustanovení nejasná pak vedou k no-
vým spovům. Návrh sočiálně-demokratický žádá arci
více, než osnova obsahuje, ale navrhovati jest lehko,
nesnadnějším bude návrh prosadili. Dlužno postupo-
vati rozumně a žádati jen věci dosažitelné. Řečník
slibuje, že bude věc z povinnosti své poslanecké sle-
dovati a podporovati přání spravedlivá
Na to pan red. Fanta přednesl a odůvodni
návrh toholo znění:
„Zákon o služební smlouvě obchodních pomoc-
níků a jiných zaměsinanců v postavení podobném
(zákon o obchodních pomocnicích) nevyhovule přání
našemu, nesoucímu se k tomu, aby služební poměry
naše byly upravovány jednotným zákonem pro stav
soukromého úřadnictva. Ježto však uzákonění télo
předlehy vládní, které v době dohledné očekávati
lze, přineslo by velikému počtu příslušníků stavu na-
šeho přece jen určitých výhod, béreme předlohu tuto
za základ svého jednání.
Žádáme pak všechna organisační střediska, aby
veškerými cestami a prostředky snažila se docíliti
zachování toho, co jest v předloze dobrého, zlepšení
nedostatků a doplnění mezer
V této snaze apelujeme v přední řadě na pomoe
pánů poslanců na radě říšské.
Návrh tento jednomyslně příjat
Schůzi pak ukončil vřelým doslovem pan před-
veda inž. Zelenka. Nabádá ke společné práci v zále-
žitosti, o niž jde a zve úřadnictvo nesdružené, aby
spolu ruku k dílu přiložilo. Apelujeme-li na poslance,
musíme silou svých šiků také dokázati, že mají v nás
oporu pro práci svoji.
Fanta
Ing
Zelenka
22
title
Denní zprávy.
23
article
Hudba.
Hudba.
+ Hold král. měsla Písku mistru Otakaru Bev
číkovi. Mistr Otakar Ševčík, jak známo dlí celé prázu
niny se svojí kolonii v král. městě Písku, kde těšt
se milé a všestranné pozernosti kruhů hudebních
i ostatního obyvatelstva. V neděli dne 8. t. m. učiniiy
mistru kruhy pěvecké a hudební ve.ejný projev ra-
dosti nad tak dlouhým pobytem jeho v král. městě
Písku a seskupivše se » polednách před hotelem Dvo-
řáčkovým, kde mistr bydlí, zapěli s efektem sbor
„Dlouho buď zdráv“. Mistr vyslechl přednes, stoje
na stupní hlavního vohodu místnosti. Za posledního
akordu předstoupil před mistra předseda zpěv. spolku
„Gregora“ a spolu zástupce purkmistrův p. dr. Ant.
Štěpán a tlumočil city radosti, jimiž obyvatelstvo je
prodchnuto a jej vítá jako krále houslí, jehož jméno
jest dnes světovým. Dotknuv se i dalších jeho vý-
borných vlastností jsko pedagoga, přál mistru mnche
zdraví a vyzval přilomné, by provolali oslavenei
hlučné „Na zdar!“ a „Sláva!“, což shromáždění
hlučně opakovali. Mistr Ševěík pohnut, odpověděl
as takto: „Děkuji vám, pánové, všem srdečně za
milou poctu, které se mi dnešního dne dostalo, děkuji
slavné městské radě i veškerému opyvatelstvu za
tak krásné přijetí i za veškeru vzácnou pozornost.
Vzpomínaje zároveň svého přitele z dob dřívějších,
mistra Frant. Gregory, jehož zásluhy jsou zajisté ne-
ocenitelny, zádám vás, abyste jeho památce provo-
lali třikrát „Sláva!“. „Sláva! sláva!“ ozvalo se ode-
všad. Po těchto slovech zazněl Vymelalův mohulný
a krásný sbor „Ten národ ještě neznynul“, řízený
sladntelem. Polom poděkovav ještě jednou předse-
dovi spolku „Gregora“ p. dru. Štěpánovi a ředitel
jeho Vymetalovi, sestoupil místr Ševělk se schůdku
a podával jednotlivcům ruku. Tím slavnostní akt
skončen
—lis.—
Bev
Ševčík
Gregor
purkmistrův
doktor
Antonín
Štěpán
František
Vymelalův
Vymetal
Ševělk
Písek
Polom
Dvo
d spolek „ Gregor
+ Hold král
24
article
+ Z České Filkarmonie. V symfanických kon-
certech v Plodinové burse provedeno bude v zimn
saiseně od 7 českých skladatelů 27 děl, od 4 něme-
ckých 7, od 5 francouzských 5. od 4 ruských 7, oi
1 norského 6 a od 5 klasiků 34 děl.
+ V hudební škole Jindř. Sasky na Smíchově.
Palackého tř. č. 35 n., ansolv. ředitele kůru a měst-
ského varbaníka, přijímáni budou žáci každodenně
od 9 do 11 hod. dopol. a od 4 do 6 hod. odpoledne
Školu tulo, vyhovující všem moderním požadavkům
a stojící na vysokém stupni dokonalosti, netřeba
zvláště doporučovat. — Ředitel p. Jindř. Saska do-
končuje jednoaktovou operu na slova J. E. Šlechty
kterou u příležitosti příští produkce se svými žáky
hodlá provésti.
+ V klavírní a pěvecké akademii Ant. Čejky,
a vyznamenáním slátně zkouš, učitele hudby a zpěvu
pro c. k. střední školy a učitel. ústavy, býv. člena
Národního divadla (Kr. Vinohrady, ul. Balbínova 17
blíže musea), započne X. školní rok ve vyučování
Jindřichův
Palacký
Šlechta
Čejka
Balbínův
Český Filkarmonie
Sasko
Smíchov
národní divadlo
25
article
zpěvu, hře na klavír s příslušnou theoril hudby dne
16. t. m. Bližší v prospektu na požádání.
+ V klavirní škola Bož. Kolárově započne opě
dnem 16. zári pravidelně vyučování. Vyučuje se hre
na klavír, theorii, jakož i hudební literature. Příprava
ko slátním zkouškám. Zápis denně od 10 do 4 hod
odpol. v místnostech ústavu, Praha, Riegrovo nám
č. 1772—II.
+ V hudebním ústavě Josefa Nováka na Král
Vinohradech, Korunní tř. č. 23 n., vyučuje se hře na
housle, piano a citeru prakticky a theoreticky. Zápis
žáků každodenně.
+ V hudební škola Václava Fialy, řed. kůru
u Nejsv. Trojice v Podskalí, pod Slovany č. 1887—II.
počne vyučování ve hře na klavír, housle, zpěvu
a předmětům theoretickým dne 16. září t. r. (ročník
XIX).
+ V hudební škole koncertního místra Alolsa
Kapouna., Král. Vinohrady, Korunní třída č. 6, počne
vyučování hře na housle, violoncello a klavír dne
16. t. m. Zápis „áků denně od 2—5 hod. odpol.
Bož
Kolárův
Riegrův
Novák
Fiala
Král
Praha
Podskalí
Slovan
Král Vinohrady
26
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Hraběnka Montignosová. Z Londýna, 10. září.
Dotazem v kancelářích pro povolení sňatků ne-
zjistilo se ničeho o sňatku hr. Montignosové. Oka-
mžitý sňatek jest rozhodně vyloučen, poněvadž dle
zákuna jest třeba, aby v zemi se napřed 14 dn
zdržovala. — Z Lipska, 10. září. „Leipz. N. Nachr.“
jsou z dvorních kruhů zmocněny prohlásiti zprávu
o nastávajícím sňatku hr. Montignosové s 28letým
florentským tenoristou Doselliem za nepravdivou
= Eernhard Shaw živ a zdráv. Jak včera sdě-
leno, rozšířila se v Londýně zpráva, že dramatik
Bernhard Shaw se nevrátil z výpravy do hor a po-
hřešuje se. Dvě stě osob hledalo zmizelého po celou
noc nenalezio však po něm ani stopy. Včera odpo-
ledne však došla zpráva, že Shaw, jenž celou no
chodil po horách, příšel do Dolgally v hrabství
Merionethu.
=Prino Augnst Koburský. Z Karlových Varů
10. září. (K. k.) Princ August sasko-kobursko-gotský
strávil klidně noc, která byla málo rušena škytáním
P. jímání potravy pravidelné, tepiota 37.5, tep 78
všeobecný stav není nepříznivý.
= Neštovice ve Vídni. Z Vídně, 10. září. (K. k.
Od neděle až do dnešního poledne nevyskytl ee
žádný nový vřívad nešťovie.
=: Strašný výbuch v tezasských dolech. H. Z No-
vého Yorku 10. září. (Pův. telef, zpr. „N. L.“) Podle
telegramu ze Sv. Antonia v Texasu udál se v dole
„La Espeutanza“ v Mexiku silný výbuch třaskavých
plynů, kterým 27 horníků bylo usmrceno a 13
zraněno. Následkem výbuchu povstal
požár, kterým 200 dělníků bylo v dole
u zavřen o. Se zachraňovacími pracemi bylo ihned
Montignosová
N Nachr
Dosellie
Shaw
August saský
Antonius
Londýn
Lipsko
Karlová Vary
Vídeň
vý York
Texas
Mexiko
Prino Augnst
Le Espeutanzo
27
article
počato, je však obava, že nebude možno po
zemí se nalézající horníky zachrániti
= Srážka vlaků. Z Termoli, 10. září. (K.k
U nádraží campomarinského srazil se nákladní vlal
s vlakem osobním, při čemž bylo 12 vozů ro
bito. Sedm osob bylo raněno, jedna z nich
— Záležitost bajské banky. Ze Szabadky, 10
září. (Uh. tel. kor. kanc.) V záležilosti obchodní
živnostenské banky v Baji zahájil vyšetrujíci senát
szabadského soudního dvoru trestní vyšetřo-
vání proti řediteli banky Antonínu
Schonovi.
— Katastrofa při býčích zápasech. Z Madridu
10. zán. V Artneru sřítil se při býčích zápasech
amfiteatr, v němž sedělo několik sel oseb. De-e
osob bylo usmrceno a více než sto ra-
něno. Býk, nalézající se v aréně, ohrožoval osoby,
které spadly dolů, takže torero musil zuřivé zvife
zastřeliti ranou z revolveru
= Zavraždční hraběte Komarovského. Jak se
sděluje, nemá nikdo nároku na obnos 500.000 franků.
na něja byl hrabě Komarovský pojištěn. V pojišto-
vaci smlouvé výslovně ustanoveno, že do 3 lel žádný
nárok proti spoločnosti nevznikne a splacené preme
propadají, nastane-li smrt pojištěného úmyslným
bezprávným jednáním obmyšlen osoby. Zatčená Tar-
novská vede si ve vězení velice okázale, žádala, aby
jí bylo dáno prádlo k dennímu převlékání a několik
toilet, kromě obo si přeje, aby ji byly ponechány
peníze a šperky. Tvrdí se, že oba zatčení budou
vydáni do Benátek.
Schon
jíte
Komarovský
Termoli
Szabadka
Baja
Madrid
Tara
Benátky
obchodní živnostenský banka
28
article
= Zpronevěřil 6 milienů. Z Berlína, 10. září
Ředitel banky v Arnhemu v Hollandsku uprchl, zpro-
nevěřiv 6 milionů zlatých.
= Román sludentky. Ze Lvova, 10. září. Včera
zastřelila se zde 24lelá posluchačka filosofie Žofi
Horowitzova. Měla dlouhou dobu poměr se soudním
adjunktem drem. Markem Buberem. Když ji opustil.
žalovala jej pro svedení a na náhradu. Byl odsouzen
na 6 neděl do vězení a k zaplacení 10.000 K, od-
volal se však, načež rozsudek zrušen a návrh Horo-
witzovy na obnovení řízení zamítnut. Poněvadž Ho-
rowilzova způsobovala dru. Buberovi v jeho bytě
stálé výstupy, byla předvolána na policii a pokárána.
Z litosti odebrala se z policejního úřadu přímo do
domu bývalého milence a na schodech se zastřelila.
= Bývalý dástojník zatčen. Z Bělehradu, 10.
září. Velké vzrušení budí zde zatčení bývalého set-
níka generálního štábu Milana Novakoviče bělehrad-
skou policií pro krádež. Novakovič byl majitelema
redaktorem protidynastického listu „Za Otčinu“, jenž
byl před několika dny úřady zastaven a zařízení za-
baveno. Novakovič odnesl z vlastní tiskárny několik
Žofi Horowitzův
Buber
Novakovič
Berlín
Arnhem
Lvov
Bělehrad
30
article
matric a to se označuje jako krádež.
31
article
úřadniků.
(Veřejná schůze Zemské jednoty so u-
kromýchůřadníků v král. českém.)
Vládní osnova zákona o služební smlouvě ob
zhodních pomocníků a jiných zaměstnanců v posta
žení codobném jest předmětem pilných úvah v Jed-
notě soukromých úřadníků. Probírá se ve všech 81
adborech této Jednoty a byla předmětem schůze dne
9. t. m. v Konviktském sále v Praze. Dostavilo se
hojně členů Jednoty i zástupci jednotlivých sdružení
odborných.
Schůzi předsedali pánové inž. Zelenka, Váe-
ner a Störzer. Starosta Jednoty pan inž. Zelenka
uvítal shromáždění, zejména dostavivšího se říšského
poslance pana L. Čecha, a vyložil účel schůze
Referentem byl tajemník Jednoty pan Frant
Hašourek, z jehož řeči vyjímáme:
Vzpominá podubných předloh z r. 1895, 1900 a
1901, jakož i osnovy zákona o úřadnících hospodář-
ských a tesnických z r. 1904. Charakteristickým pří-
znakem letošní předlohy jest, že se zabývá také slu-
žebními poměry úřadníků soukromohospodářského
podnikání i takového, jež nepodléhá řádu živnost.
Zákon se však v tomto směru nebude moci zasta-
viti v půli cesty, předpisy jeho budou musiti býti roz-
šířeny ještě na širší kruhy než navrhuje vláda
Úřadníci všech podniků po živnostensku provozova
ných, jakož i institucí a spolků bez povahy výdě
lečné, pak úřadníci soukromníků maji stejný nárol
na péči zákonodárce. A dlužno také v názvu zákona
říci, že platí pro soukromé úřadníky.
Ing
Zelenka
Vá
Störzer
L Čecho
Hašourek
Praha
32
article
Velkým nedostatkem vládní osnovy jest, že po
nechává volné úmluvě otázku doby pracovní; vy
mezení práce úřadníků na maximum 8 hodin s při-
kazem placení hodin přes čas nesetkalo by se s pře-
kážkami neodstranitelnými. — Jedním z nejdůleži-
tějších jest § 7. Zabezpečuje úřadníku až do šest
neděl plat za nemoci a v případě vojenského cvičení
až do 4 neděl, což žádným ujednáním v neprospěch
zaměstnance zvrátiti nelze. Vylknouti však sluší, že
za nemoci má bráti z nemocenské podpory chel ne-
mocného jednu třetinu. To se příči výnosu minister-
stva obchodu z r. 1886 a bude s veškerou rozhodnost
potíráno. Rada důvodů pak mluví pro prodioužení
času, za kterého má míli zaměstnanec nárok na vý-
hody právě uvedené. — Vítanou novotou jest zave-
dení dovolené na zolavenou, žádá se však, aby sta
novená doba 10 dnů byla zvýšena při delší době
služební u jednoho a téhož zaměstnavatele. — Účel-
nými jsou opatření předepisovaná k ochraně života.
zdraví a mravnosti při práci zaměstnanců. — Nema-
lým dobrodiním proti slavu dosavadnímu mohlo by
býti spravedlivé upravem výpovědní lhůty. Zákon
trvá při 6nedělní lhůtě výpovědní před koncem ka-
lendářního kvartálu, ale dovoluje snížení její úmluvou
na 1 měsle. Stačí-li měsíc zaměstnavateli, abys
nešel sílu novou, není v takové výhodě úřadník
Nemo
33
article
— Prachatice! Načisto nepříčelným způ-
sobem chová se německý tisk ve svých úvahách
o prachatické neděli, ze všech hrubších a ten-
čích kusů německého tisku střilí se »vietoria«,
ale žádné vílězství nezpůsobilo Němcům tolik
vzteku jako tohle domnělé vítězství prachatické.
Na každé snitce pověstného »lesa německých
listů« sedí nějský špaček a nadává, ale pravá
nálada vítězoslávy z tohoto ohlušujícího rámusu
nijak nechce vyznívati. Jaká byla pak »idea
boje«, pro Němce prý tak vítězného? Stůj co
stůj měla býti zabráněna jubilejní valná hro-
mada České Besedy prachatické napřed střelami
papírovými a potom klackem volarských zálesáků
a nepopíratelné faktum jest, že se valná hro-
mada konala. Byla-li »myšlenka« vítězství něme-
ckého ta vyniknouti sprosťáctvím, projevy suro-
vosti smýšlení — v tom ohledu náleží v Čechách
palma bezesporná Němeům i jejich tisku, » Pilsne
Tegblatt« plše sice, že »čechische Art«, český
způsob jest »nabírati z bahna plnými dížkami«,
ale v celém tisku českém, o Prachaticích pojed-
návajícím, není ani jediného obratu i jen vzdáleně
takové noblesy, jaké si tu dovolil orgán nejfanati-
čtějšího německého notáře, »najlepšího muže« z pod
pomníku císaře Josefa na prachatickém náměstí.
Němec
Pilsne Tegblatt
Josef
Prachatice
Čechy
prachatický náměstí
Český beseda
34
article
Kdybychom chtěli následovat »Pils. Tagblatt«
na taková ústraní fantasie, museli bychom říci,
že to, čeho nabírali němečtí mužové v Pracha-
ticích proti Čechům plná ústa, do české dížky
se ani nehodí! Smutní vítězové, kteří pro-
hlašují, že volný průchod právu třetinové české
menšiny v Prachaticích znamená neodvratný
konec jihočeského němectví a že celý německý
»Hinterland«, celé Pošumaví, pokud jest něme-
ckým, na ráz se musí státi českým. To jespro-
žlukle silné němectví, které se osykou třese
před jedinou valnou hromadou české besedy.
»Přenášeči bavorských pohraničních mezníků«
z krumlovského sjezdu »Böhmerwaldbundu« ječí
strachy o svou národnost, má-li býti dovolen
prachatické menšině svou národnost osvědčiti.
Z rozkaceného, české krve lačného tónu něme-
ckého »vzdorovolkstagu« a německého tisku vy-
znívá jediná touha. Touha po takovém germani-
sátoru, jako byl hr. Buquci, který dne 27. září
1620 utrativ 500 hlav nejpřednějších měšťanů
prachatických, pro věrnost města králi českému
učinil z něho nynější »německé Prachatice«.
Potomci těchto českých pobělohoreů mohli se
v nedéli usopliti spíláním věci, k níž věrnost
jich pradědové zaplatili smrtil
— Prachatická rosoluce sjezdu Volné
Myšlenky zfalšována — nebyla ! Obvinění, jež
na sjezd V. M. vznesl člen jeho, spisovatel J.
Čecho
Buquc
Prach
Prachatice