Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

V Praze, ve středu II. září 1907.

Praha

3

Číslo 25l.

4 article

Na ranní a odpol. Hsty přodplácí se v Praze v admlnlstrasi .. SK — za strrt lets s dvejí donáškou na čtvrt Lta . . . . 7 K 50h ve slislkáck- .Ko sa měste . rozkon: narli. . . . . sk8ri s dvoji ztsilkos n.. . K e Rakousko-uherské vyrovnáni ohroženo? Již zejtra přibudou uberští ministři do Vídně ke společným poradám o rakousko- uherském vyrovnání. Když minulého měsíce července obě vlády o témž složitém před- mětě jednaly, hlásalo se zejména z Pešti, že vyrovnání jest takřka hotovou věcí. Nyní bezprostředně před tím, než se zahajují ko nečné porady vyrovnací mezi oběma vlá dami, vzplanul hlučný papírový zápas mezi časopisectvem vídeňským a uherským, a po něvadž se boje toho účastní i listy, známé svými styky s vůdčími politiky obou stran vznikl ve veřejnosti opětně dojem, jakoby bezkonečné vyjednávání vyrovnací se bylo octlo na novo, nevíme již před kolikátou krisí, neboť jednání to trvá již plných deset roků, přežilo několik ministerstev, hotový jeho elaborát také již padl, a tak není divu že i tentokráte pověsti o opětném jeho ne- zdaru docházejí tím spíše víry a způsobují nové znepokojení v kruzích, kteréž ve svých obchodních, průmyslových a hospodářských disposicích jsou na konečném výsledku vy rovnání značně interesovány.

Praha Rakousko Vídeň Pešť SK

5 article

Jinak jest ovšem i při nynějších poplaš ných zprávách dobře, míti stále na mysli. že jak vídeňská, tak peštská vláda v zájmu svého vlastního postavení před parlamentem a širší veřejností se snaží zachovati zdání. že do krajnosti hájily hospodářské zájmy svých států, a podobné časopisecké potyčky jako jest i nynější, slouží především tomu. aby povědomí tuhé obrany zaujatých stano visk udržovaly a tím i hájení hotového díla před forem tu rady říšské, tam snému uher ského usnadňovaly Důležitějším, než boj časopisecký, pro posouzení skutečného stavu otázky rakousko uherského vyrovnání, zdají se nám býti okol nosti, za nichž se nynější porady obou mini sterstev vedou. Od červencových porad vy pukl jak známo ostrý spor mezi minister- stvem Wekerlovým a Chorvaty, a jak zprávy o poslední poradě ministerstva uherského zvěstují, byla záležitost možného dorozumění s Chorvaty hlavním předmětem jednání, př. němž prý zásadně se stalo usnesení i o pro- gramu bana Radkoczaye, kterýmž chorvatské oposici vedle některých dosud odmítaných požadavků rázu politického, mají se nabíd nouti i výhody hospodářské. To by zname nalo, že uherské ministerstvo cítí toho nut- nost, aby spor s Chorvaty neli úplně ukli- dilo, aspoň základy k tomu položilo, nez provede konečné kroky ve vyrovnání ra kousko-uherském.

Wekerlův Chorvat

6 article

To by bylo ovšem svědectvím, že Ma ďaři se snaží vůči Vídni vystupovati pokud možná jednotně, pokud se týče i s nadějí že se jim podaří získati Chorvaty, kdezto na druhé straně, jak prozrazuje »Zeit«, prachatické události, jejichž útočné německé uspořádání list onen chce uvaliti na bedra česká — (a v tomto směru se neostýchá orgán dra. Luegra mluviti o »vpádu českéme do města z třetiny českého, ležícího v okrese soudním převahou českém) — ukazují prý Maďarům slabiny posice vlády vídeňské Kdyby Maďaři opravdu vypozorovali z pří padu prachatického, že život našich českých menšin mezi Němci jest nesnesitelný a že tudíž společný postup s Němci vylučuje, pak k tomuto rozpoznání nejvíce přispívá nesná- šelivost a brutalita německá. Nápravu at tedy vyhledává »Zeit« v táboře německém.

ma Chorvat Maďar Němec Vídeň

7 article

Nesnáze, jež na novo vznikly v otázce rakousko-uherského vyrovnání, vznikly tento- kráte pro záležitosti kvoty, t. j. výše pří- spěvku na společné záležitosti a pro ra- kouskouherskou banku. Jak známo, předseda ministerstva bar. Beck, hned jak nastoupil, odvolal vyrovnaci předlohy z r. 1903 a prohlásil, že se zasadí o to, aby v novém vyrovnání se vyřídil celý soubor věcí, jimiž se upravují styky obou polovin soustátí; tedy vedle vlastního hospo- dářského vyrovnání i otázka příspěvku na společné záležitosti či kvoty a úprava privi- leje rakousko uherské banky.

Beck uherský banka

8 article

Jest skoro nepochopitelno, že při čet- ných poradách mezi oběma ministerstvy jimž předcházely neměně dlouhé porady vy rovnacích komisí, kteréž v tak zvaném tro- jím čtení všecky podrobnosti vyrovnání ja- kožto podklad porad ministerských připravo- valy, zůstaly obě otázky bankovní i kvotová v pozadí, a teprve nyní se vynořují jakožto hrozivé nebezpečí, kteréž může opětně posa- vadní výsledky nekonečných porad — zmařiti Se strany vídeňské tvrdí se, že předseda ministerstva bar. Beck stojí v této příčině na stanovisku »junctim«, t. j. že chce, aby i tyto dvě, dosud nevyřízené záležitosti, se vyřídily ihned nyní, ve spojení s ostatním částmi vyrovnání. S uherské strany prý naproti tomu trvají na názoru, že otázka vyřizování kvoty jest upravena co do svého postupu zákonem, že tudíž ministerstvo nemůže předbíhati v té věci usnesení příslušných zákonem daných činitelů. Co pak se týče otázky bankovní, po- ukazují Maďaři na to, že jest platným ujed náním poměr tento upraven až do konce roku 1910 a že bance samotné přísluší právo, učiniti návrh na další úpravu dvě léta před touto lhůtou, že ma tudíž banka rakousko uherská ještě rok času, podati dotyčný návrh a mimo to, že dosud nijakého návrhu co do úpravy po roce 1910 vládám pešťské a ví deňské neučinila, že tedy není dán věcny podklad k jednání o bance při nynější akci vyrovnací.

Beck Maďar

9 article

Obě strany ovšem zachovávají dle zá- pasu vedeného časopisy svá stanoviska a to prý neustupně, a s uherské strany mimo to prý se hrozí, kdyby přece došlo na jednání o kvotě ve směru jejího zvýšení, že by se musilo Uhrám dostati náhrady v jiném oboru a sice — vojenském. Tím by ovšem propukl znova zápas, odročený dočasně smí- rem, jenž byl ve Vídni učiněn s uherskou koalicí na dobu obmezenou provedením urči- tých požadavků, mezi nimiž jest zejména i zavedení všeobecného práva hlasovacího v Uhrách. Jinými slovy řečeno, posloužila by otázka kvotová ke vzplanutí nového zápasu mezi Vídní a Peští. Připouští se sice, že v posavadním prů- běhu jednání o vyrovnání s vládou vídeňskou několikráte bylo připomenuto, že jest třeba vyříditi i otázku kvotovou a bankovní, že však s uherské strany dána byla po každé odpověď záporná, to jest, že souvislost otázek těch s ostatními částmi vyrovnání popírali Dle vídeňského líčení by napjetí byl dosáhlo již takového stupně, že obě mini- sterstva chtějí vyvoditi z názorů svých dů sledek tím, že vyloží panovníkovi svá stano- viska a nabídnou demisi.

Uhry Vídeň Pešť

10 article

Ale v Pešti dle všeho nepokládají situae za tak vážnou. Tam jsou prý přesvědčeni, že vyrovnání nyní dospěje k svému zakončení aspoň mezi oběma ministerstvy tak, aby mohlo býti předloženo na podzim parla- mentům. Není prý pravda, že bar. Beck se postavil na stanovisko junctim, pouze prý opětně se dotazoval, jaké stanovisko vláda uherská zaujme k otázce kvotové a bankovní, protože by vláda vídeňská ve věci vyrov- nání nemohla učiniti konečná rozhodnutí, aniž by seznala uherské záměry co se týče prodloužení privileje bankovního. Rovněž prý se netajil bar. Beck s požadavkem, aby uherský příspěvek na společné záležitosti se zvýšil, ale provedení toho zůstavoval zákon- nému postupu kvotových deputací. Uherská vláda prý však není neochotna, dáti vládě vídeňské zásadní prohlášenío tom, jak se zachová příštím rokem v zále- žitosti bankovní. A takovýmto závazným prohlášením se prý spokojí i bar. Beck rada říšská. Otázku kvotovou zůstaví prý obě strany kvotovým deputacím, a i ona prý se dočká vyřizení pro obě strany uspo kojivého. I tu prý se dospěje ke kompro misu, který se již připravuje. Vyrov nání do r. 1917 se prý uskuteční z toho prostého důvodu, že není žádného jiného východiska. Doba provisorií prý již minula koruna trvá na definitivním vyřízení a ne svolí již k nijakému provisoriu vyrovnacímu

Beck Pešť

11 title

Politické zprávy domácí.

12 article Ze Záhřeba. (Bude pro Chorvat s ko

Ze Záhřeba. (Bude pro Chorvat s ko jmenován královský komisar?) Kol portuje se výrok polního podmaršálka Tomičiče poslance ne chorvatském sněmu, že bán Radko- czay se neudrží a že pro Chervatsko bude jme- nován královským komisarem polní podmaršálek Gerba, jenž bude míti za úkol říditi nové volby a Chorvatsko i Slavonii „zpacifikovati“. Chor vaté prý se na královského komisara těší, tvrdi proroci, kteří svými hlasy zpředu pracují k to- mu aby za hranicemi Chorvatska a Slavonio oslabili sympatie, které v nynějším boji pro Chorvaty chovají obzvláště Slované rakouští. Pan Radkoczay sám už prohlásil, nepo- daří-li se mu zlomiti odpor Chorvatů po dobrém že to po něm dokáže královský komisarpo zlém. Rozhlašuje-li se nyní, že se Chorvaté vlastně těší na rány, pro ně přichystané, je per fidie, již si Chorvaté nezasloužili zejména od Vídně-

Chorvat Radka Gerba Slovan Radkoczay Záhřeb Chorvatsko Slavonie Vídeň

13 title

Politické zprávy zahraničné.

14 article

V Praze, 10. zářl.

Praha

15 article Nové nepokoje v O desse.

Nové nepokoje v O desse. Odessa se nechce upokojit, naopak slyšny obavy, že může dojíti ke hroznému vzájemnému vraždění mezi Rusy a Židy. Židovská organi- sace, jež se nyní nazývá „Molodaja Volja“, má 20.000 dýkami a brauningy (revolvery) ozbroje- ných bojovníků. Rusové mají proti nim dvě or ganisace: „Svaz ruského národa“ a „Svaz ru ských lidí“, jež mají stejný počet bojovníků pod vedením hr. Konovnicyna. Stojí tedy naproti sobě dva celé armádní sbory, stejně na sebe nevražící. Hr. Konovnieyn podjal se zorganisován ruské sebeobrany, když mu revolucionáři při ukrutném zavraždění generála gubernátora mo- skevského Dubasova zavraždili zároveň nej milejšího bratra, jenž byl v průvodu generál gubernátora. Hr. Konovnicyn svolal oba ruské svazy na

O dess Žid Rus Konovnicyn Hradec Molodij Volja svaz ruský národ dýka a brauning

16 article

tábor, jenž se usnesl vydati k Židům odesským provolání, jehož text byl již uveřejněn a jež za- sláno všem předsedům židovských spolků, rabi- nátu, redakcím a politickým úřadům. Provolání sepsané ostře a rozbodně, má charakter ulti- mata. Praví se v něm: „Rozčilení křesťanů stupňované posledními událostmi v rozhořčen na Židy, vyvolalo hromadné uličné zbíjem, v mnohých případech krvavé, ano i smrtelné. Aby se násilí neopakovalo a vrátila bezpečnost osoby i majetku a spolu s tím aby Židé zabez- pečeni byli od nového vzplanutí živelného a ná rodního hněvu, na něž může dojíti každou mi nutu, Židé nechť beze dlení učiní přede tvář ruského národa pokání, odsoudí politické vraždy a jednosvorně osvědčí věrnost ruskému trůnu.“ Dále se Židům nařizuje, aby se shromáždil v synagogách a slavně vynesli kletbu nade vše- mi vinníky třenic a hlavně nad židovskou inte- ligencí, jež jest hlavní jejich přičinou. A o ton všem mají ruskému národu učiniti veřejné ozná- mení v novinách, že se stalo. Provolání končí; Pamatujte, že čekáme vaši odpovědi! Podepsár hr. Konovnicyn. Provolání toto bylo otištěno v orgánu Svazů „Za carja i rodinu“. Nový gradonačalník Novi- cký je zkonfiskoval a list na týden zastavil. Bojovníci „Mladé Vůle“ odívají se černými rubaškami, bojovníci Svazů žlutými. Jední druzí chodí ulicemi po setninách jako vojsko. Vyhrožují si, ale k velké bitvě mezi nimi ještě nedošlo. Obě armády dohromady činí asi desátou část obyvatelstva Odessy.

Žid Židy Novi Odessa

17 article

Liberální ministerstvo v Persit. Konečně učinil šach důsledky ze zavražděn velvezíra a utvořil nově ministerstvo z liberál- ních živlů. Členové ministerstva jsou ponejvíce novi muži. Ministerský předseda Mušir es Sal taneh, kterýž měl dřive portefeuille vnějších zá- ležitostí, pokládán jest za člověka velmi energi ckého. Odstup nenáviděného reakeionářského městského prefekta, důvěrníka šachova, učiní výborný dojem. Celkem zdá se situace nyn zkonsolidována, jak to i cizí diplomaté konsta- tují. Nové ministerstvo skládali se bude z osm zodpovědných ministrů. Jmenováni jsou dosud pro vnitro: Muschir es Saltaneh; vnější Saad ed Dauleh; vojenství: Musta ufl Mamalik finance: Kawam ed Dauleh; justice: Muschin el Mülk, dosud vyslanec v Petrohradě; veřejné práce: Muhan dis Mamalik; vyučování: bu Najer el Můlk neb Muchlašam es Saltaneh Ministerstvo toto se teprv obsadí K japonsko-čínskému konfliktu pohraničnímu Dle novororské depeše »Köln. Zigu.« ko- nalo se v sobotu v Tokiu sezení tajné rady- po něm měl markýz Ito rozhovor s členy mini- sterstva. Proslýchá se, že Japons ko v korejské otázce pohraniční Číně nepovo!í. Japonsko setrvá na tom, aby sporná otázka v příčině sporného ostrova Kuansi (v řece Jalu) ihned byla vyřízena. Japonský oddil jest již na pochodu, aby sporné územ obsadil. Kongres Volné Myšlenky. (Od zvlaštaího zpravodaje »Národních Listů«.)

Köln Ziga Ito Petrohrad Čína Japonsko Jal Mušir eso Sala

18 article

III. den.

19 article

Odpolední rokování. Zájem účastníků kongresu nezdá se utu chati. Sjezd trvá třetí den, ale prostorný sál Zofína opět jest naplněn. U stolu presidia obje-

20 article

V drobném prouejii raaní čislo o robá . odpoledni . . . . . . . za z k Ve slialkách na venkově ranní čnalo. odpslodní . . . . . . . . 4i Inserály plati se hotově napřel. Tředplacení a Inserty přijímá admisl- stracu v Marianské ulici d. a. Tam nacházejí se těž redakee Uiskárnn a ezpedize „ Národních Listů“ Rukoplsy se nevracuji.

Inserát Uiskárnn marianský ulice d . a

21 article

vila se nová posila — vládních zástupců. Z po- čátku byli jednání přítomni tři policejní úřad- níci — Gjeden určen výhradně ke sledování francouzsky pronesených řečí), včera odpoledne přisedl ještě čtvrtý. Relace jsou hned po ukon- čeném jednání vypracovány a zaslány (ovšem jen německy) místodržitelství, které s velkou pečlivostí sleduje průběh kongresu Volných My- slitelů. Včera byla pozornost účastníků sjezdu upoutána na záležitost spisovatele Huttera z Li- berce, jeho návrhu na projev o udalostech v Prachaticích a udatné odvolání ve včerejší ranní „Bohemii“. Pořadatelstvo sjezdu včera dopoledne neprodleně záležitost tuto projednalo, vytklo Hutterovi nenáležitost, že hned běžel do štváčského listu a připravilo vysvětlení pro odpo- lední sjezd. Rokování zahájil německý předseda sjezdu pan Zenger následujícím prohlášenin o resoluci prachatické: V některých německých listech jsou okol- nosti, za kterých včerejší projev kongresu o ná- rodnostních bojích se stal, vylíčeny tako- vým způsobem, který je způsobilý do zcela ji- ného světla postaviti nejen stanovisko kongresu a zvláště jeho německých členů, nýbrž také osobní počestnost jednotlivých vedoucích osob.

Hutter Zenger Prachatice Bohemia

22 article

Z toho důvodu dovoluji si jménem presidia kon- grosu učinit toto prohlášení: Tvrzení, jakoby pro- jev kongresu o prachatických udalostech stal se následkem telegramu české strany radikální, jest naprosto klamné. Naopak jest pravdou, že podnět ku projevu stal se s německé strany dííve, než presidium sjezdu o dotyčném telegra- mu vůbec vědělo. Ostatně telegram radikální strany vůbec nebyl kongresu sdělen, dle toho kongres vůbec o něm neví a dlužno proto tvrzení, že my Němci jsme pod nějakým ná- tlakem jednali nebo jednati mohli, s největší rozhodností odmítnouti. (Hlučná pochvala.) Co se týče textu resoluce, sjezden o pra- chatických udalostech schválené, tu dlužno de- znati, že jest mezi původním návrhem pana Huttera z Liberce a výborem kongresu nedo- rozumění. Návrh Hutterův byl postoupen české a německé sekci k upravení. V sekci německé byl přijat, ale již tehdy bylo na to poukázáno, že konečná redakce jen ve sbodě s našimi če- skými přáteli může být provedena, aby bylo za- jištěno přijetí návrhu en bloc. Ve skutečnosti také konala se o hodinu později společná porada Němců a Čechů, v níž konečné znění resoluce jednomyslně bylo usneseno. Pan Hutter, který zatím již z místnosti kom- gresu se vzdálil, nevěděl ovšem o tom a nemohl o redakci resoluce být zpraven. Když on potom v plenu text svého návrhu před- čítal stalo se tak patrně v neznalosti usnesení, jež mezitím byla učíněna, předsednictvo však v návalu práce nespozorovalo, že Huttee četl svůj a nikoli oficiálně steno- vený text. Za správnos' těchto tvrzení ru- číme my svým slovem, jako čestní mužové.

Němec jítznat Hutter Hutterův Čecho Huttee Liberec

23 article

(Hlučná pochvala.) Řečník podotýká, že účastníci kongresu jsou prodchnuti myšlenkou s přesvědčením, že má být poskytnuta naprostá volnost všem mino- ritám, ať jsou kdekolil Předseda sjezdu dr. Barlošek tlumočí ténto projev v řeči české a podotýká, že resoluce radikálních poslanců nebyla sjezdu sdělena proto, že neodpovídala skutečnosti, neboť te- legram činil za události prachatické zodpověd- ným celé Němectvo, kdežto ve skutečnosti pro- vedlo tam výtržnost několik zbrklých jedno- tlivců.

doktor Barlošek

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Edward Grieg. Čtvrtého dne tohoto měsíce bylo uspořá- dáno v národním divadle v Christianii slavnostní představení. Provozován v ten večer Ibsenů „Peer Gynt“. Před započetím hry objevil se na jevišti ředitel Björn Björnson, syn básní- kův, a promluvil několik slov. I ti z posluchačů kteří zaslechli a porozuměli jen jedné větě, byli dojati v hloubi duše. Ta věta zněla prostě těžce: „Edward Gricg včera zemřel“ Věru nebylo třeba, aby řekl více. Každý z těch kdo přišli do divadla v tento smutně památný večer, znal význam drahého zesnulého a poci- ťoval nenahraditelné ztrátyrís a V širý prostor divadla padnul Smutek Björnson domluvil a z okrestru vznesla se slad- ká melodie „Ranní nálady“, první předehry z hudby Griegovy k „Peer Gyntu“. Ach, to ne- byla hudba, vůně a svěží lech rána naplnil di- vadlo, smavé paprsky sluneční pozlatily všechen prostor, písně plačí zachvěly se vzduchem rosa vloudila se do očí posluchačů. To staré ale neustávající kouzlo uchvátilo znovu .. A v této chvíli teprve bylo všem, jakoby cele chápali, kdo odešel na vždy. Bylo to laskání mateřské ruky, byl něžný pocel milenčin, vroueí pohled-bratrův, otedv drahý úsměv? Kde bylo v životě, kde ve vzpomínkách uchováno tolik vroucnosti, tolik sladkosti? Ano, v té chvíli po- chopili posluchači teprve plně, že ten drahý člo- věk, jenž se odmlčel na vždy, byl první, který dovedl k srdci promluviti, promluviti mateřšti nou nejsladčí, nejdojemnější, jedinou. neb

Grieg Ibsen Gynt Björnson Gricg Smutek Björnson Griegův Christiania národní divadlo

25 article

Čím byl národu našemu Smetana, tím byl Norům Grieg. Hudba norská stála ještě v pozadí, když byli Dánové již dovedli upoutati pozornost vzdělané Evropy. Niels W. Gade byl prvním ze skladatelů nordických, jichž dla proniknula za hranice vlasti. Zejména symfonie g-moll a ouvertura „Ossián“ vystřídaly se na všech programech své doby. Leč Gade nebyl národním kladatelem ve smyslu Griegovu. Ná rodní názvuky sloužily u něho pouze koloritu, jak již byl konstatoval důmyslně Robert Schu- mann, byla to pouze jakási pikantní nuance, jež upoutala pozornost a dala melodice v některých thematech cizokrajný áz. Jinak u Griega jehož hudba je veskrz proniknuta duchem ná- rodním a obráží cele a plně norského člověk v radosti i žalu, v jeho melaneholické snivosti a v jeho ostré cillivosti, balancující mezi dvěma extrémy: smíchem a pláčem. Jest to kapitola dosud s dostatek neosvět- lená, do níž asi teprve psychologové dovedou vnésti žádoucí jasnosti: v čem spočívá v umění hudebním onen svébytný národní karakter, jak nám jej jasně ukazují díla Smetanova a Dvořá kova, Glinkova a Čajkovského, díla Moniuszko va, Chopinova a Griegova. Zatím dovedeme je. chápati pouze citem a srdce naše konstatuje kde mozek služby vypovídá.

Grieg Dán W Gade Gade Griegův Robert Sch Smetanův Glinkův Čajkovský Moniuszko Chopinův Evropa

26 article

Leč ať tomu jakkoliv: podivuhodným zů stane, že, ač nejsilněji a přímo k srdci mluv skladatel národní k lidu svému, přece zůstává jeho hudba neobyčejně působivou, dojemnou i pro syny národů jiných. Tu působí asi kouzlo národní písně vůbec, kouzlo neodolatelné a do- kazující jednotnost původu lidského celku. Také Griegovi bylo nejen doma, ale i v ci- zině porozuměno. Jeho krásná sonata houslová (F dur), dílo vykazující již význačné rysy svého původce, roznesla jméno norskébo mistra v celý svět. A záhy na to byly to „Lyrické kusy“ pro klavir, jichž stručná forma, přístupnost a vyslo- vená melodičnost získala Griegovi všechna srdee. Nemýlím-li se, byl to H. z Bülowů, jenž nazval kdysi Griega „Chopinem severu“. T není chvilkový nápad, porovnání stůj co stůj. jak jich nalézáme hojnost, níkoliv, v tomto vý roku Bůlowovu je Grieg cele a úplně karakteri- sován, neboť mezi ním a Chopinem jest du- chová příbuznost dvou bratří. Všc, co jest vý- značné pro polského mistra, jest význačným pro Griega. Národní tón, vyslovená melodika, zvlášt nost a svéráznost harmonická, vypjatá citlivost malé formy, jakási feministní nuance citová, ko- nečně i bolestná choroba plícní, jež učinila oba melaneholickými snílky — vše se shodujedo poslední plsmeny.

Grieg Bülow Chopin F dur

27 article

Nejnápadnější jest u obou skladatelů- básníků záliba v malých formách. Chopinova největší díla jsou jeho klavírní koncerty, Grieg rovněž nenapsal skladby větších rozměrů nad svůj a-moll koncert. Jest známo, že se ani Cho pinovi ani Griegovi větší rozpjeti křidel nepoda- tilo. Výklad jest na snadě, Bránil zde bezpečně nedostatok fysické síly. Úsilovná práce nejen několika hodin, nýbrž nepřetržitá práce celýei týdnů a měsíců nebyla jim možnou. A proto vi- díme oba mistry zpracovávati i nejhlubší své dojmy v malých formách, zachycovati je v im- pressi, skizze. — Tak píše Chopin na ostrové Majovce svá čarokrásná, nevýslovně dojemná „praeludia“, srdee jeho překypuje mocnými city, ale sily nestačí. Někdy jest to jen několik taktů (A-dur-preludium), jež třesoucí se rukou vpisuje ve svůj donník, avšak přece není půvab- nějších a dojemnějších myšlenek, nežli jsou ony, uložené v „Praeludiích“. Podobně vidíme často Griega zachycovati, co život podává v lehce nahozených kresbách. Přichází z vy- cházky a zaznamenává si „píseň pastevcovu“ do níž vlil celou melancholii večera a sladkou touhu svého vlastního srdce. Jde do divadlaa vidí Shakespearova „Macbetha“. Doma ve vzpo- mínce píše nábožný chorál hlásníků na věži a rej nočních duchů, poletujících jako temný mrak kolem starého hradu, z něhož se vznesl k za- chmuřenému nebi stín Dunkanův. Za jiných okolností byla by povstala ouvertura ke dramatu

Chopinův Grieg Chopin Shakespearův Macbeth Dunkanův starý hrad

28 article

Shakespearovu, zde malý obrázek, úryvek, zlo- mek silného dojmu, chcete-li pouhý matný re- flex... Často čerpali oba skladatelé ze života lidu. Grieg i Chopin skládají tak své tance, své okouzlující mazurky a polonézy, své hallingya skočné. Oba nosí ze svých vycházek v přírodě milé vzpomínky, jež oživují v rozkošnýcl obra- zech. Chopin, jak vypravuje George Sandová. naslouchá nesmírně rád zpěvu ptačímu, stojí zamyšlen nad kvetoucími trsy fialek, honí se z motýlem, ne aby jej zbavil života, nýbrž aby se potěšil hrou linií a barev na křídlech toho vese- lého dobrodruha. Grieg prozrazuje prostými ná- pisy, kde byly jeho myšlenky, odkud vzal podnět ke svým lyrickým skizzám, nadpisy „Pláček“ — „Jaro“ — „Motýl“. Týž nedostatek sil přinutil oba skladatel - pianisty, aby hráli jen v úzkém kruhu přátel a zvaných, aby se, pokud bylo možno, co nejvíce vyhnuli veřejnosti. Chopin koncertoval — v sn- lonech knížete Čartoryského, Grieg ve svém do mě a u zpřátelených rodin. Oba odhodlali se k veřejnému vystoupení: Chopin v Londýně. Grieg v Paříži, Londýně, ve Vídní a naposledy v Praze. Pamětníci hry Chopinovy vypravují té měř do slova, co čteme dnes o hře Griegově. Ne- jsou virtuosy, ale básníky. A nikomu se nezda- řilo vložiti tolik poetického kouzla a nálady do jejich skladeb. I nejslavnější interpreti Chopi- novi nedovedou oživiti ty smělé ornamenty, ji- miž jako kvetoucími guirlandami ovil své snivé melodie, a nebylo virtuosa, jenž by byl před- nesl s tak jímavým pohnutím Griegovy lyrické kusy, jako mistr sám.

Shakespearův Grieg Chopin Sandová Pláček Čartoryský Chopinův Griegův Londýn Paříž Vídeň Praha Chopi

29 article

Malé formy! Formálnost vůbee! U Griega nebylo úmyslu. On musil tak, jak činil. Ne z konsekvence směru předem zvoleného, ne aby dodržel program a zůstal věren praporu „kon- servativeů“, formálnost jeho byla přirozeným důsledkem nadání vysloveného melodika. Melo- die je královnou ve Griegově říši, jí podřizuje se vše ostatní. Ovšem harmonie poutá u něho často neobyčejně pozornost theoretickou,ty nádherné chromatické bassy Griegovy okouzlují ale melodie zastíniti nemohou. Tak stalo se, že polyfonie má v jeho práci teprve třetí, podřízené místo. Polyfonii přisného slohu vyžadují the- mata krátkodechá, stručné motivy, nutící k mo- saikové práci. U Griega má melodie všady smělý oblouk a sílu i určitost národní písně. tody sílu tak mocnou, že potlačuje vše, co jes vedle ní a jako nádherný květ oko, uchvacuje cele sluch, strhuje veškeru pozornost a všechen zájem k sobě. Naslouchajíce té hudbě, opíjíme se sladkostí melodie jako vůní na jaře a srdee jest jí tak dojato, že si ničeho více nežádá a — ničeho nepostrádá — Ký div, že vyslovený melodik přilnul nejen k formě písňové, ale i k písni. A ani jediná z nich, jež vyšly ze srdcs toho sladkoůstého pěvce lásky, není neprocítěna. Cestující potulní zpéváci roznesli do koncertních síní celého světa vášnivý zpěv: „Tě miluji“, roztouženou „Píseň Solvejžinu“ (z hudny k „Peer Gyntovi“), snivou „Labut“. Snad zmlknutí Griegovo dá podně myslícím pěvcům, aby se hlouběji ponořili do tcho bohatého dědictví, jež zanechal nám velký ten skladatel ve svých písních. Naleznou tam zpěvy nálad nejrůznějších od hluboké melancholi- až k písním radosti životní a rozmarné vese- losti. Pravil jsem, velký skladatel. Velký lyrik, svérázn, umělec, v každé rotě mistr. Zde vízt malé rozměry nečiní umění malým.

Grieg Griegův Solvejžin Griegův Polyfonia

30 article

Ač jsem již mladou duší vřele přilnul k hudbě Griegově, nebylo mně přáno poznati jej osobně. Ale vyměnili jsme spolu několik listů, z nichž dnes mohu prozraditi, že Edward Grieg choval upřímné sympatie k národu na- šemu. — Bylo to v roku 1890, když se poprvé pokoušel zesnulý Velebin Urbánek získati nor- ského místra pro koncert v Praze. Ale již tehdy zněla odpověd záporně, nervy Griegovy nedo- volovaly rozčilení a plicní choroba vyžadovala rovněž šetrné péče. A tak teprve synovec usku- tečnil, co se pro uvedené překážky nezdařilo strýci. Zůstane zásluhou Mojmíra Urbánka, že mistra pozval k návštěvě Čech a poskytnul Pra- žanům jistě nezapomenutelnou příležitost pra- jeviti nejoriginálnějšímu skladateli své dobr úctu, lásku i obdiv. Nespatřil jsem Edwarda Griega a neuvidím jej více. Ale v srdci svém chovám drahý jeho obraz. Ne ten, který by obrážel zevnější jeho podobu, ale obraz jehc duše, jak se výmluvně zrcadlil v každém jeho díle. Ten velký mrtvý, jehož křehké tělo bylo právě vráceno matce zemi, byl nesmrtelný. Neboť svým původním. ryzím a národním uměním přinesl do polyfonie národů hlas nový, dojemný svou vroucností, sladký citem, úch vatný bolestí a touhou: hla svého národa. Věnčím vděčně hrob Edwarda Griega lipo- vým věncem, smáčeným slzami soucitu a lásky. Foerster.

Griegův Grieg Velebin Urbánek Urbánek Foerster Praha Čechy