3
masthead
25 července 1908. Číslo 203.
4
article
svědčení, že my zde všichni přejeme si mnoho-
násobné svazky, nás již pojící, ještě těsněji
utužiti. Krajané moji přejí si jednomyslně upřím-
ného a úzkého přátelství mezií velikou Francií
a malým Dánskem. Proto lid náš přijal presi-
denta Falliresa s takým zadostučiněním.
Dánsko
5
article
Lucanus na odchodu.
Lucanus na odchodu.
Lucanus, přednosta kabinetní kanceláře
císařovy, pověstný »sýček«, jenž příjezdem svým
hlásíval vždy již předem pád ministrů pruských
a kterýž mocným vlivem svým přispěl také
k pádu Bismarkovu, nevráti se, byv
stížen mrtvicí, již v úřad svůj. Jest ostatně již
77 let stár. Nástupcem jeho stane se dle »N
Gesellech. Kor.« Rudolf šl. Valentini
až dosud vládní president ve Frankfurtě, který
jej také již zastupuje.
Válečná výprava Italie.
Italské vojsko v africké osadě Eritre
chystá se vytrhnouti již do Vabi na řece Laheli.
Zabezpečen má tím býti Benadir a vůbec důle-
žitá obehodní spojení. Ilalské vojsko čítá 4100
výtečných arabských Askarů, policejní sbor, 14
kulometů a dosti děl, nepřitel 8000—10.000
vojáků oštěpy ozbrojených. Velitelem Italů jes
major de Giorgio, jenž doufá v bezpečný úspěch.
Lucanus
Rudolf
Valentinos
Italos
jít Giorgio
Lucanus
Lahel
N Geselly
Italia
6
article
Sensační odhalení Nasiova.
V řeči své v Troponi ohlásil býv. minisl
vyučování Nasi uveřejnění sensačních doku-
mentů, kteréž prý dokáží teprve, jak politický
život italský hluboko klesl. On byl pronásle-
dován pro maličkosti, ale jiným trpěly se haneb-
nosti, jemu lze dokázati prý pouze, že vyslal
na státní útraty spřátelené učitele do Cremoný
na sjezd, aby tam pro názory agitovali aže
obdržel od firmy Ginesy porcelanový přibor,
který ale opět rozdal. Ale jiným politikům lze
prý dokázati, jak vykořisťují banky, jak si do-
volují neslýchané spekulace na státní útraty a
jak uzavírají smlouvy, stát přímo olupující.
Také Sicilie jest prý olupována o celé miliony.
On, trvaje při jednotě vlasti a odmítaje separa-
tism žádá prý přece autonomii. Nasi končil:
»Zde teprve jest pravá, poctivá, velkomyslná
Italie. Ostatní Italie jest rozdrasána sněmovní-
mi pletkami a řevnivostmi a třenicemi. Neslý-
chané nepoctivosti děly se ve státní správě
já mám pro to důkazy v rukou . . .« Li
jásal a plakal zároveň a volal »Sláva Nasiovi
»Sláva spravedlnosti!« a každý přesvědčen, že
má před sebou mučenníka. Nasi byl při mluvě
smrtelně bled a skutečně nesmírně rozechvěn.
»Corriere d'Italia« tvrdí, že Nasiovi podařilos
i socialisty, až dosud zapřísáhlé odpůrce svoje,
k pochvale strhnouti.
Nasi
Sláva spravedlnost
Tropoň
Sicílie
Gines
Corriere d ' Italia
7
article
Francouzští poslanci v Londýně
Do Londýna přijela družina francouzských
poslanců, aby byli přitomni odhalení zvláštní sekce
smírčích soudů na výstavě francouzsko anglické.
Francouzský vyslanec dával na jich počust ho-
stinu, které se zúčastnil též ministr zahraničníeh
věci sir Eduard Grey, lord Fitzmaurice, lord
Lansdowne, lord Read a j. Nebyla pronešena ni-
jaká řeč, pouze připito presidentoví repu bliky.
králi a královně. Vyslanec Cambon četl po-
zdravný telegram, zaslaný anglickému královi.
Po hostině vykonán byl akt odhalení v oddělení
francouzského ministerstva zahraničních věcí na
výstavě. Cambon pronesl velmi vřelou řečo
přátelství francouzsko-anglickém. Potom posla-
nec d'Estournelles de Comtent promluvil o roz-
voji a úspěších myšlenky smírčích soudů mezi
národy.
Fitzmaurice
Lansdowne
Read
Cambon
Londýn
Eduard Grey
Estournelle jít Comtent
8
article
Janrěs a Mulej Hafid
Vzhledem ke zprávám četných listů o Jau-
rěsově spojení s Mulejem Hafidem prohlašuje
Jaurs v »Humanité«, že vůbec nezaslal nějaký
dopis žádnému Maročanu neb žurnalistovi, který
je ve spojení s Mulejem Hafidem.
Jsurés vždy požadoval od vlády, aby za-
chovala úplnou nestrannost v zápasu obou sul
tánů Muleje Hafida a Abdul Aziza a bylo by
podivné, kdyby sám tuto nestrannost porušil. Do-
pis o Jaurěsově zakročení byl náhodou objeven
dopisovatelem »Tempsu« v Tangeru. Dopis po-
chází od jistého Jourdaua, který provázel vy-
slance Muleje Hafida na cestě po Evropě. V do-
pise tohoto Francouze je řečeno: »Pan Jsurěs
prosí sultána Muleje Hafida, aby vyslal nové
poselstvo na evropské dvory, neboť nynější ne-
mají dostalečného významu. Noví poslové Haf-
dovi obdrží v Gibraliaru instrukce, jakým způ-
sobem mají tlumočiti úmysly Hafidovy u vlády
a tisku v Paříži.« Zpráva tato vzbudila v Pa-
říži velké podívení, nesrovnává se s dosavadní
rolí Jaurěsovou v marocké politice a Jsurěs
ovšem teď popírá jakékoliv slyky se zástupe
neb důvěrníky vzdorosultána.
Jaurs
Maročan
Hafid
Francouz
Jsurěs
Mulej
Jaurěsová
Tanger
Evropa
Paříž
Mulej Hafid
Abdul Aziza
9
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
První pohled při vstupu do výstavy plat
desce, na níž zaznamenávají číslice návštěvy.
Hlásá-li, že deset tisíe prošlo výstavními turni-
kety, můžete býti bezpečni, že ve výstavě ve-
selo. Pravý barometr výstavní nálady! Tak na
příklad včera do sedmé hodiny návstěva ne a n
překročit sedm tisíc. Přibývalo těch desítek
stovok jako peníze lezou z kapsy lakomcovy.
Nálada ve výstavních ulicích byla podle
toho. Mimo hloučky cizích hostí, kteří se pa í
prohlídkou exposic a kteří k zábavě celku a po-
vznesení nálady nepřispívají, samé znuděné obli-
Domácí se chystají a sbírají síly i „stř-
daji“ na neděli, která návštěvníkům vynahrad
ušlou zábavu a výstavě návštěvu.
čeje.
živnostenský komora
10
article
* Velká výprava z království polského do
Prahy. Výprava, ktorá přibude dnes večer po
10. hiod. večerní do Prahy na nádraží společ-
nosti státní dráhy, bude výpravou neobyčejného
významu jak národního tak i hospodářského.
Jest to první velká výprava polská z království
polského vůbec, která byla umožněna pouze na
základě nových poměrů politických, v Rusku za-
vládnuvších. Hospodářský její význam je tím
větší, že doba její spadá právě do doby systema-
tického boykotu německých výrobků, kters
v království polském jest do nezazších důsledků
provozován, jest potěšitelno, že zároveň s boy-
kotem německých výrobků šíří se stálá snaba,
zaměniti dosavadní prameny nákupní za pra-
meny české. Podnět k výpravě vyšel z kruhů
magnátů polských, které také výpravy v hoj-
ném počtu se zúčastní. Vodle předsedy komitétu
pro tuto výpravu a vůdce výpravy samotné, kní-
žete Zdislava Lubomirského, který zavítá
do Prahy s chotí, zúčastí se výpravy z magnátů
polských zvláště: kníže Swiatopol k-M ir-
ski, hrabě Zamoyski s chotí, hr. Plate
s chotí, hrabě Lubielski, hrabě Potocki.
hrabě Krasicki s chotí, markrabě Wielo-
polski, kníže Radziwill s chotí; z kruhů
průmyslnických zúčastní se vynikající fovárníe
polšti: Laškiewicz, Plage, Fruzin-
ski, Budny, Kunc a j., z obchodníků: Ma-
tijewicz, Pech, Karasiňski, Wróbel
dále bankéř Sokolowski, z řad ostatní inteligence
polské: děkan a redaktor Skimboro wicz
politický spisovatel A. Žwan, profesor dr.
Szyszlo, redaktor Dobrowoleki, inž.
Lubomirský
Zamoyski
Lubielski
Potocki
Krasický
Wiet
Radziwill
Fruzin
Kunc
Pech
Karasiňski
Wróbel
Sokolowský
A Žwan
doktor
Szyszlo
Dobrowoleki
Ing
Praha
Rusko
Plage
Ma
11
article
Zborowski, slavný houslista a profesor var-
šavské konservatoře Barcewiez s chotí
mnoho jiných, jejichž jména ještě nebyla ozná-
mena. Výpravy zúčastní se — dle zpráv tolegra-
fieky došlých — na 200 pánů a dam, k nimž
v Praze připojí se ještě na základě vyzvání ko-
mitétu této výpravy velmi mnoho Poláků, me-
škajících právě v českých lázních. Uspořádání
této výpravy jest zásluhou zvláštního komitétu,
který rozvinul za účelem hojného účastenství
na výpravě horlivou agitaci. Byli v něm jako
předseda kníže Zdislav Lubomirski, který
věnoval se přípravným pracím se zvláštní horli-
vosti a za účelem příprav pro tuto výpravu před
krátkou dobou navštívil Prahu, dále pak pp.
děkan Skimborowicz, brabě August Potocki, pro-
fesor Szyszlo, spisovatel A. Zwan a bankéř So-
kolowski. — Není pochyby, že výpravě dostane
se nejsrdečnějšího a nejvřelejšího uvítání jak
v Praze samotné, tak i ve všech městech, leží-
cích na trati, po které zvláštní vlak s polskými
hosty přijede do Praby. V městech těchto jak
městské rady tamější, tak i obocenstvo chystá
výpravě při zastávce velké srdečné ovace.
Zvláštní rychlík s polskými hosty následovati
bude asi 10 minut za pravidelným rychlíkem
videňským a stihne tudíž asi o 7. hod. do České
Třebové, do Chocně asi v 128, hod. večer, do
Pardubic po 8. hod., do Kolína po 1/49. a do
Prahy v 9.57 hod. večer.
Polák
Lubomirski
Skimborowicz
Potocki
A Zwan
so
Praha
Český Třebová
Choceň
Pardubice
Kolín
pán
12
article
. Dnešek na výslavě. Výslava otevřena denne
do 12 hod. noční. Pořad dnešního dne: Od 4 do
11 hod. před průmyslovým palácem promenádní kon-
cert pěšího pluku č. 75, na pergole za průmyslovým
palácem koncert Kladenské kapely a na dolejším
nám, kapely žižkovského Sokola p. Hermanna. v
hodin populární koncert výstavního orchestru v kon-
certní síni. Večer G. Bizeta a Edvarda Griega: Po-
řad: I. Grieg: 1. »Na podzim«, koncertní ouvertura
2. Norský svatební průvod, 3. Symfonické tance.
1—4. II. Bizet: 1. Suita z hudby k Daudetovu dra-
malu »L'Arlésienne«, 2. Suita z op. »Carmen«. V9
hodin umělecký kabaret pí. Mařenky Zieglerové v kon-
certní síni. Po 9. hodině večerní vypálen bude na
pergole skvělý ohňostroj, po jehož ukončení bude
výstaviště do 11. hod. v noci osvětleno
. Arcivévoda Leopold Salvátor navštíví dne
o 5. hod. odpolední výstavu a prohlédne si exposice
v jednotlivých pavilonech; večer navštiví koncert vý-
stavního orchestru v koncertní slni.
Hermann
G Bizet
Grieg
I Grieg
Bizet
Daudetův
L Arlésienne
Carmen
Ziegler
Leopold Salvátor
Oda
dolejší já
Sokol
13
article
Anenský den na výstavě. Program zejtřejš
anenské slavnosti zpestřen bude neronautickýmí
hrami, pořádanými panem kapitánem Hůlkou, pří
nichž vypouštěny budou balonky a figuriny opatřen
nápisy: »Blahopřání Aninkám«; taktéž nový střibrný
reklamní balon, který bude vypuštěn, bude míti ná-
pis »Blahopřání Aninkám od firmy J. Novák«. Velká
lidová pouť nedělní přivábí zajisté všechny Aniniy
a jejich elitele i příznivce na výstavu a sdruží je
v upřímném veselí.
. Koncert Sdružení moravských učitelů koná
se zejtra v neděli v koncertní síni na výstavišti a
shromáždí zajisté všechny milovníky českého zpěvu.
kteří osvědčí zdatným našim moravským pěvcům
přízeň za skvělé úspěchy, jakých letošním svým zá-
jezdem do Paříže českému umění dobyli. Lístky
v předprodeji nacházejí se u firem: Fr. A. Urbánek
(vedle Národního divadla), Mojmír Urbánek (Jung
mannova třída).
Aninka
J Novák
Urbánek
Jung
Paříž
sdružený moravský učitel
národní divadlo
Francie . A . Urbánek
14
article
„. První sjezd dřevařský v Praze pořádán bude
na jubilejní výstavě obchodní a živnostenské komory
sdraženými spolky: Gramiem obchodníků s dřivím
v Praze, Spolkem majitelů pil v České Třebově, Jed-
notou českých dřevařských průmyslníků v Praze
Spolkem obchodníků, průmyslníků dřevařských a pod-
nikatelů voroplavby v Praze, dále Společenstvy dře-
vařskými v Plzni, Č. Budějovicích, Litoměřicích atd
ve dnech 15.—17. září 1908. Čestné předsednictví
příjal hr. Buquoy. Doposud ustanovený pořad sjezdu
dne 15. září zahájení v paláci Obchodní a živnosten-
ské komory na výstavě o půl 10. hod. dopoledníi
uvítání hostů, rokování sjezdové. Večer přátelský ve-
čírek v raprasenlační restauraci pražského pivovaru.
Dne 16. zaři o půl 10. hod. dopol. pokračování v ro-
kování sjezdovém, banket na počest hostí, prohlídka
výstavy. Dne 17. září společná exkurne parníkem do
Mělníka k shlédnutí vodních staveb na Vitavě a
Labi. Schůze o 7. hodině ráno v karlínském přístavu.
Účastníci, kteří složí příspěvek 20 K, budou legiti-
mování a mají volný přístup ke všem bodům pro-
gramu. S razesíláním pozvánek bylo právě započato
k účastenství pozvána jsou též ministerstva obchodu
orby, prací, železnic, krajanské, místodržitelství král
českého, zemědělské rady, dále četné spolky z ce-
lého mocnářství i za hranicemi, a mnozi vlivní jed.
notlivci, takže očekávati lze účastenství co nejhoj.
nější. Sjezd bude česlně representovati veškeren svět
dřevařský v Rakousku i v sousedních zemích, s ni-
miž náš trh v trvalých stycích stojí. Veškeré při-
blášky i dolazy řízeny buďlež na Výkonný v
bor dřevařského sjezdu v Praze—II.
Riegrovo nábřeží č. 2.
Buquoy
Riegrův
Praha
Český Třebov
Plzeň
Č . Budějovice
Litoměřice
Mělník
Rakousko
15
article
„*. Vpálená malha na skle. Nejkrásnější perlou
oboru uměl. průmyslu jest bez odporu vpá
lená malba na skle, které užívá se zejména při ok-
nech kostelních. Jet ona přímo nezničitelnou a přetrvá
věky, sloužíc ke hlavní ozdobě chrámů a poučení lidu,
pakli jest zároveň dílem uměleckým. Takým možnoji
zváti jen v tom případě, kdy uměl. průmysl kráči
ruku v ruce s uměním samotným. Vlastností tonto
mohou se plným právem honosití překrásná malovan
okna výstavního kostelíčka, jež vesměs ve svém uměl.
závodé pro malbu na skle v Praze, Malá Karlova ul.
čp. 145-I., provedl známý český odborník Jan Kryšpín.
Okna ta nejsou ovšem zhotověna pro dot. kostelíček,
jak na první pohled již z toho je patrno, že velikého
okna „Svatí tři králové“ vešla se tam na výšku pouze
jedna třetina, nýbrž na objednávku pracována a za-
půjčena. Zmíněné okno velké zasazeno bude po výstavě
ve velechrámu sv. P. Barbory v Hoře Kutné (již čtvrte
tamtéž), všecka ostatní menši zdobiti budou hrbitovní
kostel sv. Kateřiny v Polné. Kartony těchto kreslil
akad. malíř K. L. Klusáček, okna velkého akad. mall
Frant. Urban, jehož dílem jsou též dvě veliká skupin.
okna figurální pro chrám sv. Bartoloměje v Kolíne n.
Jan Kryšpín
Barbora
svatý . Kateřina
K L Klusáček
František
Urban
svatý . Bartoloměj
Praha
Karlov ulice
Kutná
Polná
Kolín
16
article
Lab., která firma Kryšpínova též malovala a v pravém
křídle pavilonu keramiky vystavuje. Krásné barevné
skizzy těchto oken možno si prohlédnouti v exposici
města Kolína n. L. v paviloně měst. Firma Kryšpínova
zastoupena jest na letošní výstavé dále ještě celou řa-
dou prací profanních z amer. skla opálového, jako
krásným oknem do koupelny dle návrhu staveb. rady
O. Polivky v exposici firmy Skokanovy v paviloně in-
terieurů, arkýřovými okny v pavil né odbor. školství,
odděl. prof. J. Kotěry. pozadím plast. obrazu cukro-
varnictví od arch. B. Hůbschmanna v paviloné poží-
vatin, v paviloně firmy Röhrsovy atd.
. 50.000 plánů jubilejní výslavy, vydaných
ve prospěch Národní jednoty seve, očeské B. Řácovou
profesor
J Kotěra
B Řácová
Kolín
Kryšpínův
Skokanův
Röhrsův
17
article
na Král. Vinohradech, Divišova ul. 12, jest rozebráno
Nový náklad 50.000 bude se lisknouti v noděli 2e
t. m. no výstavě v exposici Leschingrově. České fir-
my svými inserty přispěly k úhradě nákladu, prolo
možno plán rozdávati při tisku zdarma. Jinak pro-
dává se po 6 hal. a čistý zisk připadne opět Národn
jednotě sovoročeské
„. Výstava uměleckého zařízení bylu nalézá se
u firmy A. Eichler. Praha, palác Generali,
Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volný
.. Na milion dvonhaléřů na stavbu české školy
Národní jednoty pošumavské (prostřed levého křídla
průmysl. paláce) sebráno bylo dne 23. t. m. 6740
dvouhaléřů, úhrnem tedy dosud 463. 740 dvouhaléřů.
Celé sloupce v krychli zajistili dáte: hosté v rest. p.
Hajatky na Král. Vinohradech 10 K, slč. Věra Kalou-
sova, dcera lékárníka v Polici n M. 10 K, P. Fr
Slabý, továrna čokolády a cukrovinek v Praze př
návštěvě výstavy s továrním porsonálem 10 K, pl.
Hübnerová z Pardubie 10 K, stolní společnost » Klub
hodnýcha v Malých Čejticích u MI. Boleslavi 10 K.
„. Následování hodno. Pan Frant. Slabý, to-
várník na čokoládu a cukrovinky, navštívil se svým
dělnictvem výstavu. Dělnictvo dostalo celý den prá-
zdno při plném platu. Továrník uhradil též veškeré
výlohy jak v ochutnávárnách, tak i v záb. podnicích.
Nad to výprava zakoupila celý sloupec v »milionu-
Národní jednoty severočeské.
.. „Národní Listy“ mají svůj kiosk na v-
stavišti hned u pravého rohu květinového parketu
blíže pavilonu města Prahy. V kloska možno sene
náš list předplatiti a jsou tamtéž jednotlivá čísla ran
ního i odpoledního vydání k dostiní.
Věera navštívilo výstavu 7363 platfcl
osob; celková návštěva činí 1,067.557 osob.
Král
A Eichler
Věra
M K
Slabá
Hübnerová
František
Divišov ulice
Praha
Václavský náměstí
Vinohrady
Francie
Pardubie 10 K
Boleslav 10 K
Generali
18
article
Výstava moravského školství
v Kroměříží.
Výstava moravského školství
v Kroměříží.
Píše se nám: Za účasti mnoha hostí, zejméne
z kruhů učitelských, byla zahájena ve čtvrtek 10
července tato výslava, jež znamená pro Moravu vý-
znamný kulturní čin a jíž čeká dle slov starosty
města Kromčitže velké kulturní poslání: dokázal
lidu meravskému, že prospěch a blahobyt na poli
národohozpodářském vykvětá jen tam, kde pokrok
hospodářský snoubí se s kulturním. A obraz velkole
pého rozvoje českého školství na Moravě podává
výstava v takovém měřítku a takové vnější a vnitři
úplnosti a zajímavosti, že sotva měla podobné před
chůdkyně v Rakousku, na půdě české pak vůbec ne
Morava
Kromčitž
Rakousko
moravský školství v Kroměříž
český školství na Morava
19
article
Školská výslava jest plodem součinnosti celé Mo-
ravy a to jak práce učitelstva a profesorstva, tak
i podpory úřadů školských, zvláštní ovšem pak zá-
sluha náleží horlivému Školskému výboru, vedenému
p. řed. Přecechlělem jako předsedou a p. prof. Sicho
jako jednatelem, jimž po boku stála řada horlivých
pracovníků, pp. prof. Zámorský, Stržínek, insp. Je-
dlička, sl. Koutná a j. Školskou výstavu, zaujímající
komplax čtyř školních budov přes 60 místností,
nelze prohlédnouti důkladně za jediný den. Pokusímo
se načrlnouti její obrysy, ponechávajíce si podroh-
nější zprávy o jednotlivých odděleních na jindy
V přízemí gymnasia jest hospodářské školsíví kro
měřížské se vkusnou oxposicí školy hospodyňskéa
bohatou kolekcí školy rolnické, jejíž diagramy zvláště
doporučujeme ku podrobnému studiu. Sousedy je
jich jsou přerovská střední skola hospodtářská s vý-
stavkou poučných učebných pomůcek a modelů,
strojů, zhotovených v ústavě samém; pak rolnická
škola z Vel. Meziříčí, zajímavá svým západomorav
ským rázem, tišňovská s pěknými reliefními modely
a rožnovská s výslavou folografit, prací žákovských
a velkých horbářů p. uč. Kociana. Na pravo v přízem
jest umělecká výslavka DětskéhoMáje se 150 origi-
nály, jež Aleš, Vorlová, Panuška a mn.i. pro dět
malovali; nikdo odsud neodojde nedojat a nepolěšen
kdo si s sebou přinesl Jásku k dětství a jeho rado
slem. Vedle jest ladně úspořádaná » originály mistro
vyzdobená exposice nakladntele p. Šolce, jež kultur-
ním významem tohoto podniku pro literární život n
profesor
Sicha
Zámorský
Stržínek
Koutná
Kocian
Aleš
Vorlová
Panuška
Jásek
Šolc
20
article
Moravě druží se ke školské výslavě. V prvém po-
schodí projdeme siněmi s učebnými pomůckami pro
zeměpis, klasickou a moderní filologii, kde zvláště
upozorňujeme na dialeklickou mapu p. prof. Malo-
vaného a mapu pohybu Českých Bratří a cest Ko
menského, zhotovenou p. prof. Valentou, pro fysiku
a přírodupis a vcházíme průchodem do učitelského
ústavu. V průchodu jsou pěkné řezbářské a mode-
lářské práce chovanců učit ústavu V první mísinost
jest vzorná učírna, vypravená péčí p. insp. Jedličky
— místo toužebných povzdochů učitelů a všech přáte
školy. Vedlejší míslnost pro slabomyslnictví jest vlast-
ně těžkou obžalobou Moravy. Neboť pěkně upraveně
exposice pomocných ústavů pro slabomyslné v j-
ných zemích rakouských byly sem přejaty proto, aby
byly ukázány Moravě cesty, klerými tolo odvětví
moderního vychovatelství jinde se béře; že i na Mo-
ravě jest o ně zájem, svědčí čelné dlagramy. V dru
hém poschodí v kreslírně jsou bohatě a vkusné ex-
posice vychovalelen zanedbaně mládeže v Brně, B-
skovicích, Dřevohosticích a zvlášíě jimavá výstavk
výrobků měšťanských děli slepých úslavů v Brně
profesor
Malo
Valenta
Jedlička
Morava
Brno
Bskovice
Dřevohostice
21
article
K úplnosti obrazu o póči o dílky nešťastně chyb
oba ústavy pro hluchoněmě, jež se výstavy neúčast-
ňují — snad pro vnitřní své poměry. V aule, rozdě-
lené mezistěnami na tři velká oddělení, působí pěk-
ným dojmem výstava literární práce mor. učitelstva,
po stranách jest obraz moravského školství v dia-
gramech, obraz to velmi poučný a zajímavý, škod
že z nedostatku místa poněkud stisněný. Zvlástě
pozoruhodny jsou diagramy Brna a Ostravska, svěd-
čící o obrovském rozvoji českého živlu. K morav-
skému školství se druží pastorek — české školstv
vidočské, jehož pokladnička snad neujde pozornosti
žádného návštěvníka. V pokojích postranních jest na
pravo velmi zajímavá výstavka kulturně historických
dokumentů učitele Obrátila, z níž upoutá každého
sbírka všech provolání z r. 1848, dokumenty z „ju-
bilejních voleb“ 1907, sblika knih a časopisů z doby
probuzení a j. Na levo jest kout astronomie, uprn-
vený drem. Nábělkem. Školství města Prostějova.
vyslaveně souborně, zabírá dvě míslnosti, z nich
jednu sama c. k. škola fkalcovská. Výstavka jest pěk-
ným důkazem mohutného rozvoje češství v Prostě-
jově. Temno a jas střídá se v sousedním oddělení
„Valašského dítěte“, upraveném Pokrok. pol. spolkem
ve Val Meziřičí za vedení učitele p. Šilhy. Mnoho.
velmi mnoho bídy duševní i tělesné jest na Valašsku,
alkohol ulápí duší a ubíjí tělo olcovo a malčino, de-
generuje dítě, ale jest zde i světlo a tím jest láska
učitele k valašskému dítěti a ta snad za pomoci ostat-
ních zachriní ještě mnoho. Pěkně jsou domácí a škol-
ni kresby valašských dětí, zajímavá sbírka jejich
hraček. S timto oddělením souvisí Reformní gymna-
sium valašsko-mneziříčské. V gymnasiu umístěno jest
též obchodní školství, pak výstavky prací chovanek
hospodyňské školy v Kateřinkách, „Světlě“ v Přiboře.
Obrátil
Nábělek
Šilha
Brno
Ostravsko
Prostějov
Val Meziřičit
Valašsko
Kateřinka
moravský školství v dia
22
article
„Dohromily v Mor. Ostravě“, Pötlingeum“ a „Vesdna“
pro opozděnost přihlášky mohly býti umístěny v re-
álce. Každý rád se zastaví v těchto výstavkách, s vy-
braným vkusem uspořádaných. Výslavku „Vesninu“
uspořádal p. architekt Jurkovič. Ostatek reálky za-
bírá školství mateřské, s rozkošným půvabem uspo-
řádané, školství obecné s řadou učebných pomůcek
učiteli vystavovaných, škol. zdravověda, pomůcky tě-
locvičné, doplněné vzornou tělocvičnou ústavu. V I
posch. jest výstava ručních praci škol obecných a mě-
šťanských, zářící bělostí a vkusem, upravená sl
Koutnou, kreslířská výstava škol měšťanských, pří-
rodopisné a přírodozpytné pomůcky, pomůcky nábo-
ženské. Druhé poschodí zabírá středoškolské kresle-
ní, uspořádané většinou velmi methodicky a pro
spoustu nashromážděného materiálu nikterak neuna-
vující: budí mnoho zájmu a podivu a vyzývá přímo
ke srovnávacímu sludiu. Uspořádal ji p. prof. Zá-
morský.
Musíme I tuto Fudovu opustiti a zajíti si do dívčí
školy na Komenského náměstí. Ale nebudeme toho
litovati; pěkná výstava moravských škol průmyslo-
vých pokračovacích nás odškodní docela.
Z celé výstavy odnáší si návštěvník velmi potě-
šující dojem o mohutném rozvoji českého kultur-
ního života na Moravě, Školská výstava v Kromě-
říži, s takovou pílí a neúnavnou energii vylvořená
jest dnes pýchou nejen Kroměříže, ale celé Moravy
Jisto jest, ze stojí nejen Moravanu, ale i krajanu
z království, ze Slezska, z Vidně i za dalekou
cestul
Vesnin
Jurkovič
Koutná
profesor
Zá
Ostrava
Komenský náměstí
Morava
Kroměříž
Slezsko
moravský škola průmyslo
Moravan
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pozelstvo polského národa z carstva
polského k národu českému. Oznámili jsme
již, že zavítá dnes do Prahy velká polská
výprava z Varšavy, vedená knížetem
Zdislavem Lubomirským. O významu a účelu
této návštěvy dostalo se nám z příslušné
strany vysvětlení, jež zajisté vzbudí zájem
širší veřejnosti. Dle této informace, kterou
považovati můžeme za autentickou, není to
jenom výprava na prohlédnutí pražské jubi-
lejní výstavy, nýbrž poselství pol-
ského národa z carstva pol-
ského k národu českému a jubilejní
výstavu pražskou dlužno považovati toliko
za vhodnou časovou příležitost k němu.
Účelem výpravy jest — dle této informace
— aby poselstvo, ve kterémž zastoupeny jsou
všechny vrstvy polského národa
z carstva polského od nejvyšší
aristokracie až po malé rolníky, projevilo
českému národu vroucí sympatie polského
národa v Rusku, upřímné jeho přátelství
jakož i bratrské díky za dosavadní věrnou
oddanost, za přízeň prokazovanou týraným
Polákům v Prusku a neméně i za idealně
nestrannou snahu české inteligence o zjed-
nání smíru mezi polským a ru-
ským národem na základě spravedlnosti
a bratrské rovnosti. Jest to tedy poselství
významu zcela neobyčejného,
ba lze říci slavného. Jsme jisti, že
se poselstvu polského národa dostane v krá-
lovské naší Praze uvítání a přijetí, ja kého
tato vzácná návštěva zaslu-
huje a svojí vahou také z národního, kul-
turního i politického stanoviska vymáhá.
Poselstvo přibude do Praby dnes večer o
10. hodině rychlovlakem společnosti státní
dráhy.
Lubomirský
Polák
Prusek
Praha
Varšava
Rusko
24
article
— Snahy o jednotný postup Němců na sně-
mě království českého trvají. Němečtí poslanci
usilovně dokuzují, že společný postup jejich na
sněmě je podmínkou zdaru jich práce; něme
cký pukrokovec z Ústí n. L., posl. Muresch, pro
hlásil nedávno na valné hromadě tamější župy
schulvereinské, že znamení znádce bude musit
býti vypáleno na toho, kdo by chtěl rušiti se
mknutý postup Němců na sněmě. Sjednocovací
snahy ty podporuje také německý tisk. Zajímavo
je slodovati, kterak dokazuje nutnost německo
jednoty, nejen programové, nýbrž i taktické. Tak
na př. vykládá denník města Ústí n. L., že svého
drubu rozhodnutí stane se na sněmě pražském.
Němec
Ústí
25
article
Sněm je prý dnes snad jediným místom — vy
kládá „Auss. Tagbl.“ — kde Němci mají mo
a vliv, aby také proti české společné vůli vy-
stoupili s úspěchem. Sněm zemský, jehož Češi
nutně potřebují, bude směti dát se do práce
přestane-li „nynější nesly chaná počešťovací sou-
stava“. I záleží prý na Češích a na vládě.
chtějí-li dělnost sněmu umožniti. Příslušnou
akci svou — t. j. obstrukci — mohou však
Němci provésti jen v tom přípaadě, budou-li pro
všechny případy jednotni. V tom smyslu žáda
ústecký denník jednotnou organisaci Němců na
sněmě. V jeho výkladu je velmi zajímavo při
znání, že zemský sněm český je nyní prvním
střediskem němocké politické moci (komibinace
tohoto způsobu vyskytla se při úvalách o dů-
sledcícb osnovy volební opravy — v táboře ne-
německém), ale důsledky z něho vývozované
jsou pak přímo nelegické. Vždyť v případě, že
sněm zemský je dnes mistem hlavníhio stanu
politické moci německé, musí právě Němcům
záleželi na tem, aby sněm byl dělným. Ale ne-
jen to: právě v případě tom musí zejměna Něm-
nům záležeti na tom, aby pravomoc sněmu zem
ského byla náležilě rozmnožena. Německá ob-
strukee by však zmařila každý positivní výkon
německé moci ve sněmě a není pochyby, že by
zmařila i potomní dělnost poslanecké sněmovny.
Němec
Čech
Německo
Němec
poslanecký sněmovna
26
article
Tato soustava zde již byla. Vynálezcem jejím
byl tehdejší ministerský předseda dr. Körbera
vykonavateli jejími byli němečti poslanci. Tehdy
Čechové obstruovali v poslanecké sněmovně a
Němci za to z návodu Körbrova obstruovali na
sněmě zemském. Následky přešly pak opět na
říšskou radu. Chtějí Němci opakovati tuto histo-
rii i nyní, kdy napřed bude zasedání sněmu a
potom teprve zasedání říšské rady? A co by
tomu řekli, musili říci jejich ministří? My Če-
chové můžemo zůstati klidnými, neboť ještě s
pamatujeme, kterak právě němečtí poslanei
z Čech to byli, kteří na prutestních schůzíeh
před týdnem a před 14 dny vykládali, že své
pilné — obstrukční — návrhy na sklonku par-
lamentního zasedání musili odvolati, poněvadž
zůstali osamoceni, t. j. protože byla jim odmí-
nuta součinnost jich soukmenovců z jiných
doktor
Körber
Čecho
Němec
Čechy
27
article
— Osobní. Ve včerejší schůzi obchodní a živno
stenské komory v Praze jmenován byl pan c. r. dr
V. R. Schuster, dosavadní nám. sekr, sekretá-
řem pražské komory a p. dr. T. Živanský, dosu
sekr. adjunkt s til. vícesekretáře, skulečným náměst
kem sekretáře komory. — Za starostu okresního za-
stupitelstva velvarského zvolený majitel used
losti Jan Linda v Hospozíně byl od císaře po
tvrzen. — Stavební rada v ministerstvu obchodu
Jan Trnovský jmenován byl stavebním radeu
v ministerstvu veřejných prací. — U místodržitelstv
jmenováni byli: místodržilelští kancelisté Jan Ne-
polský a Karel Knöchl tajemníky při okresu
plukovní bubeník Jos. Kvapil, účetní poddůstojník
I. tř. Václav Votrubec, šikovatel-pomocník Alnis
Netušil, šikovatelé Franl. Oehl a Josef Kern
místodržitelskými kancelisty
— Arcivévoda Leopold Salvátor přijede v sobolu
dne 25. července o 4. lod. 18 min. odpol. severo-
západní drahou do Prahy za účslem prohlédnuti vý-
stavy a zvláštmostí města. Ubytován bude v hotelu
„U saského dvoraf. Po příjezdu do holelu príjme
zástupce úřadů, načež odjede na výslavu. Následu
jícího dne prohlédne staroměstskou radnici a jine
památnosti Prahy, při čemž jej provázeti bude vládn
rada prof. Stibral.
Schuster
doktor
T Živanský
Linda
Trnovský
Jan
Knöchl
Jos
Kvapil
Votrubec
Oehl
Kern
Leopold Salvátor
profesor
Stibral
Praha
Hospozín
Alnis Netušil
Franl
28
article
— Promece. In. Arnošt Bláha, professoe
na c. k. reálce v Novém Městě na Moravě, byl dne
23. července 1908 na universitě Karlo - Ferdinandově
v Praze na doktora veškeré filosofie veřejně po-
výšen.
— Úmrlí Po krátké, ale velmi trapné nemoci
zemřel včera o 1/26. hod. ranní na Smichově pan
Václav Krejčí, ředitel městských úřadů na
Smíchově. Dosáhl věku 54 let. Do služeb města
Smíchova, po vykonaných studiích v Písku a na
universitě pražské, vstoupil dne 30. ledna 1885a
téhož roku byl ustanoven definitivně. Dne 30. srpna
1889 byl jmenován tajemníkem a dne 11. května
1894 ředitelem městských úřadů. V úřadě svém
vynikal zvláštní obezřetností a byl vzorným a svě-
domitým úřadníkem. Ke svým podřízeným byl vlíd-
ným a i k obyvatelstvu choval se velmi ochotně.
Po celou dobu úřadování měl blaho obce na zřeteli.
Pohřeb zesnulého bude v neděli o 2. hod. odpolední
z kostela sv. Václava na Smíchově na Malvazinka.
zemí.
Bláha
Krejčí
svatý . Václav
Nový město na Morava
Praha
Smíchov
Písek
univerzita KarlaFerdinandov
městský úřad na Smíchov
městský úřad
29
article
— Na Kladně zemřel dne 23. července ve stáří 64
roků pan Jan Linhart, vrchní inženýr Pražské
železářsko průmyslové společnosti, bývalý náměstek
starosty okresu atd. Pohřeb koná se dnes o 1/25.
hod. odpol. — V Karlíně zemřel dne 24. t. m. pan
Emanuel Teisinger, soukromník, v 70. roce
věku svého. Pohřeb koná se v neděli o 4. hod. odp.
z chrámu sv. Cyrilla a Methoděje v Karlíně.
— Vyznamenání pražské obchodní komory. V
včerejší plenární schůzi pražské obchodní komory
bylo usneseno uděliti následující vyznamenání ko-
morní: Stříbrná medaile: Karlu Podroužkovi,
vrchnímu revisoru elektrických drah pražských a Janu
Doubravovi, vážnému v Kolfně. Bronzová me-
daile s diplomem: Frant. Krásnému, obchod-
vedoucímu v Praze, Frant. Malému, továrnímu mistru
Praze, Václavu Markovi, místru bednářskému
v Praze, Františku Dytrychovi, mistru natěračskému
v Pečkách, Františku Vocáskovi, mistru slévač skému
v Pečkách, Anlonínu Kusému, výpravčímu v Pečkách,
Frant. Reichlovi, natěrači v Praze, Josefu Novákovi,
kovotiačiteli na Smíchově, Matěji Vošoustovi, dozorci
v Bubenči, Ludvíku Čadskému, dllovedoucímu v Praze,
Olokaru Kratinovi, pomocníku krejčovskému v Praze,
Antonínu Somolovi, pomocníku voskářskému v Pří-
brami, Antonínu Müllerovi, pomocníku sklenářskému
v Praze, Vojtěchu Pavlíkovi, zámečníku v Praze,
Františku Vlachovi, zámečníku v Praze, Františku
Miřeckému, kováři v Praze, Anlonínu Lacinovi, zá-
mečníku v Praze, Antoníně Schneibergovi, zámečníku
v Praze a Václavu Nuvákovi, zámečníku v Praze.
Linhart
Teisinger
Cyrill
Podroužek
Doubrava
František
Krásný
Malý
Markov
Dytrych
Vocásek
Kusý
Reichl
Novák
Vošoust
Ludvík Čadský
Kratina
Somol
Müller
Pavlík
Vlach
Miřecký
Lacina
Nuvák
Kladno
Karlín
Praha
Pečky
Smíchov
Bubeneč
obchodní komora
Antonín Schneiberg
30
article
Bronzová medaile: Josefa Vondřichovi, sklad-
níku v Praze, Jindřichu Duchoňovi, přednímu dělníku
krejčovskému v Praze, Josefu Pelinovi, strojníku
v Pečkách, Františku Skolilovi, mod-láři v Pečkách,
Josefa Skolilovi, slévači železa v Pečkách, Čeňku
Fišerovi, obuvnickému pomocníku v Praze, Františku
Voříškovi, výhybkáči pražských elektrických drah
v Praze a Karlu Sůrovi, cidiči kolejí pražských elektri-
ckých drah v Praze.
— Fohřeb. Z domu smutku na Riegrově nábřeži
konal se včera o 2. hod. odpol. pohřeb p. Václava
Trnky, bývalého velkostatkáře a majitele parní
pily na Kladně. Kromě četných obyvatelů ze sou-
sedství záčastnily se pohřbu depulace z obcí Kladna,
Lochkova a ze Zbraslaví, dále předseda Společnosti
Národního dívadla p. arch. Šimáček, dr. VI. Škarda
a j. v. Po obřadech pohřebních byla rakev snesena
do šestispřežního andělového vozu a průvod ubíral
se k olšanským hřbitovům. K rakvi položeno více
nádherných věnců, zejména od okresního výboru n
Kladně a zastupilelstva obce Lochkova.
Vondřich
Duchoňův
Pelin
Skolil
Fišer
Voříšek
Sůra
Riegrův
Trnka
Šimáček
doktor
VI
Škarda
Praha
Pečky
Kladno
Lochkov
Zbraslav
okresní výbor můj Kladno
31
article
— Posl. dr. Baca o politické siluaci. Staroměstský
klub občanů státoprávních svolal na včerejší veče
do Konviklu veřejnou schůzi voličů, v níž posl. dr.
K. Baxa promluvil o polilické siluaci. Zmínil s
předovším o zákonech, které byly v minulém z-
sedání paramenlu přijaly a o předlohách podaných.
Zejména šířeji zmínil se o stavu olázky úřadnické,
o pojištění starobním a invalidním. Prvil dále, že
politika tak zv. lidového parlamentu stojí jako dříve
ve znamení české olázky. Zejměna to byla otázka
jazyková, která stála v popředí všech úvah a také
všeho rozporu jednak mezi vládou a českou delegací
a jednak mezi českými a německými poslanci. Spor
jazykový zůstal nevyřízen a stav dnešní jest, bohu-
žel, nepřiznivějším než bylo před lím. Tak zv. olázka
chebská ustálila se v neprospěch českého slanoviska.
Posl
doktor
Baco
K Baxa
32
article
Vlád nedovedla čo dnes zlomiti vzpouru německého
soudnictví v Čechách a dnes s největším rozhořčením
musíme přiznati, že naopak vláda před německým
stanoviskem úplně kapitulovala. Zákonný stav pře-
vrátil se na prospěch nezákonného slanoviska ně-
meckého a zůstane pro českou politiku, ve vládě zu-
časlněnou, jako znamení slubosti a porážky, že za
vlády dvou českých ministrů rovnoprávnost u soudu
v Čechách byla do té míry protržena, že němečtí
soudcové vyřizují česká podání jazykem německým,
tudíž zcela proti platným zákonům. Proč se tal
stalo, musí národu vysvětliti poslanci stran vládních.
Zejména musi žáduti český lid za určitou odpověd,
proč dopustili čeští ministři něco, co za všech i těch
nejněmečtějších vlád bylo naprosto nemožným a co
by si žádná delegace před tím nebyla dala líbiti, t. j.
vypuzení českého jazyka z velké čásli královstyí če-
ského. Vládní strany české nechtěly se odvážilik to-
mu, aby se rázným činem zlomila taková politika
vlády. Tato nerozhodnost privodila další následky.
Pojednou se tváří dokonce Němci, jakoby oni měli
příčinu k nospokojenosti. Dnos se bouří na něme-
ckých táborech proti tak zv. úradní české řeči, kter
my však dosud nemáme a proti počešťující prý poli-
tice. Nemůže být většího klamu, neboť mnohokráte
bylo na radě řsské i na sněmu českými poslanci do-
kázáno a lo na základě přesných slatistických dat,
že Němci jsou to, kterým se u státních úřadů dává
přednost. Místo co v Čechách měly himíli bouře od-
poru proti vypuzování jazyka našeho z odvěkých sí-
del, bouří nyní němečtí poslanci svůj lid, aby při-
nutili vládu k novým vymoženostem. Němci hrozí
obstrukcí na sněmu českkém a tím chtějí docíhti dvo-
jiho: jednak znemožnění českého sněmu vůbec a
znemožnění spravedlivě volební reformy zviáště.
Němec
Čechy
33
article
Vždyť se nelajt poslanci němečtí tím, jak jim vše-
obecné právo uškodílo, oni vědí, jak by opěl vynikly
naše menšiny v tom jejich „německém“ územl!
Úmysl Němců jest tedy jasný: na znemožnění říšské
rady se neodvažují, za to má být sněm znemožněn
obstrukcí. Ale Němcí se ve svých výpočtech přepo-
čítají. Proti této falešné a úkladné hře na práva če-
ského království najdou čeští poslanci nejráznější od-
pověď, neboť nedají si líbit takové politické vydč-
račství. Na radě říšské by jistě našli příslušnou od-
pověď, ale ještě účinnější zbraní by se na jejich
sněmovní obstrukci odpovídalo zrovna tak, jak to
dělal Körber za obstrukce Čechům, t. j. že by zemský
výbor musil zastavit všechny výhody německým
okresům. Pání se musí za svévoli trestat a jejich
voličstvo musi na vlastním těle cititi, ce znamená
politický boj, vyvolaný svévoli vůdců! Ovšém by se
neměli čeští členové zemského výboru dát věsti senti-
mentalitou, ale naopak jíli proti odpůrci zcela bez-
ohledně, jak to činí oni proti nám všude, kde majl
většinu. Ze schůzí německých slyšime volání po ja-
zykovém zákoně, od něhož němečtí poslanci očeká-
vají velice mnoho. Již to nás musí znepokojiti a češti
poslanci musí státi na slanovisku, že jest říšská rada
naprosto nepřislušnou k jakékoliv úpravě poměrů
v král. českém. Já měl již ve věci rozpečtové na radě
říšské příležitost ukázati, co všecko má býti namířeno
proti nám v chystaném jazykovém zákoně a přes
últoky a popírání se ukázalo, že jsem měl pravdu.
Němec
Körber
Čecho
34
article
Odpor, jaký v českých kruzích se zvedl,
ukázal vládě, že jazykový zákon, na
nějž se Němci těší, nesmí se státi záko-
nem! Tolik síly a mocí a tolik českého svědomí bu-
dou míti přece všichni čeští poslanci, aby překazili
kažlý pokus na uzákonění rozdělení země a polla-
čení českého jazyka at v jakékoliv formě! Řečník
končí: Čeští ministři vlády Beckovy musí napnouli
všechny síly, aby, dokud ještě jsou ve vládě, při-
vodli t. zv. olázku chehskou opět do stavu, v jakém
byla před lím. Co zameškali, musí nyní napraviti
stůj ce stůj. Čech opět musí nalézti práva všude v Če-
chách ve svém jazyku. My poslanci pak musínto
se postaviti s největším úsflím preti obnovenénra
útoku německému. My musíme na ochranu svých ce-
ských menšin učiniti vše možné, neboť jam jest ole-
vřené bojiště. Drobná práce musí zachránili, co ne-
dovede, bohužel, parlamentní vysoká politika. Č roii
vládě a proti německému výboji musí dnes celá česká
veřejnest poslupovati nikoli protesly, ale prací! Jislo
je, že po parlameniních prázdninach dojlo ke změně
dnešní situace nejen na říšské radě, ale také vo
vládě, neboť tento nejasný slav nemůže nadále
trvati! Musíme býti připraveni na všecko! A proto
dnes první i poslední musí na bojiště, aby i Němei
i vládní kruhy poznali, že jsme připraveni i na
obranu i na útok! (Potlesk.) Když předsedající
řečníku poděkoval, byla jednomyslně přijata rese-
luce, ve které se posl. dru. Baxovi děkuje za mužně
vystoupení proti zamýšlenému jazykovému zákonu.
Němec
Baxa
Čechy