1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 25. července 1909.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
předl, lscí se
v Praze v sdninkslraei
2K —
na niěsí
na sivrt leta . . . . B K. —h
s dvojí donšškou
na něsíc. . . . .
7knk
Ba čtvit 14ta
v Clialkšckt
9 K m0n
na mřite . . . . . -
Pošfoui
n stvi . . . .
s drojí zlsilko
na v kete
Praha
7
article
Ze Soluna, 18. července.
Soluna
8
article
ro
in
(Původní dopis »Národních Listů«)
Nynější povšechná situace evropská jev
se závislou na stavu věcí v zemích balkán-
ských a tento stav je hrozivý. To uznává se
všude již a bylo téměř sensačním způsobem
nedávno doznáno i v Anglii. Problášení lorda
Curzona v anglické sněmovně lordů o mož-
nosti blízké války, na niž se Anglie musí
připravovati, způsobilo značné vzrušení v ně-
meckých kruzích a veřejný tisk německý
hledí určiti, z které strany vane válečný vítr
Nebývá nikdy snadno říci to napřed, nebot
i když se válka všeobecně předvídá, vypukne
obyčejně pro otázku, na kterou nikdc
nepomyslil. Tak po roce 1866 byla nutnost
války mezi Pruskem a Francií zřejma celému
světu. Ani v Pařiži, ani v Berlíně se tím
netajili a pro otázku lucemburskou r. 1867
byla by již málem nastala srážka, ale jednak
nebyla Francie ještě připravena a její do-
mnělý spojenec, Rakousko, se ještě nevzpa-
matovalo po Sadové, s druhé strany pak
jihoněmecké státy ještě odpíraly jíti s Pruskem
Ponenáhlu se franko-rakouská koalice shodla
v názoru, že válka je nezbytná v den, kdy
by Prusko překročilo čáru Mohanu, jež mu
byla vytčena článkem 4. pražské smlouvya
chtělo obsaditi jihoněmecké státy. Toto roz-
hodnutí bylo výborné, neboť zabezpečovalo
Francii a Rakousku předem vojenskou sou-
činnost jižního Německa, které chtělo rovněž
hájiti svojí samostatnosti proti Prusku. Na
neštěstí nadešla příhoda, na niž nikdo ne-
pomyslil. Nepatrná otázka následnictví ve
Curzon
Prusek
Mohan
Anglie
Francie
Pařiž
Berlín
Rakousko
Prusko
Německo
9
article
Španělsku perfidií Bismarkovou a jeho
falešnou depeší emžskou stala se jiskrou,
která vznítila prach ve chvíli neočekávané
dovolila Prusku učiniti jihoněmecké státy
svými spojenci. Podobně nyní, kdy vzduch
jest nasycen výbušnými parami, stačí jediná
jiskra, aby způsobíla výbuch na místě nej
méně nebezpečném. Není tomu jako u války
jiloafrické, španělsko-americké a rusko
japonské, kde šlo o určitou otáz ku,
která mohla býti rozřešena smírně, zde
jsou všechny otázky stejně ne
bezpečny
Proto také nutno uznati velký význam
událostí v Makedonii. Hnut
mladoturecké tam vneslo ži ve
nový a nebezpečný. Značení a váha
tohoto hnutí, pokud se týče úsilí o zavedení
ústavnosti, diplomacie dosud nechce přeceňo-
vati, t. j. ona je podceňuje, soudíc, že tate
myšlenka může roznítiti pouze mysli někte
rých mladých důstojníků a úřadníků, kteří
dosáhli vyššího stupně vzdělání, ale musul-
manské obyvatelstvo a turečtí vojácí že se
přiliš nenadchnou pro ústavu, které vůbec
nechápou. Ještě pochybnějším jest nadšení
pro ústavu u Albánců, kteří se připojili
k Mladoturkům, poněvadž Albánci jsou úpor
nými odpůrci každé zákonitosti a odmítali
povždy přijati jiný režim, než režim svých
předků s krevní mstou. )
Právě proto však, že myšlenka konsti
tuční skutečně není příliš živou u všech
nespokojenců, kteří se kupí kolem Mlado-
turků, jest nebezpečí, že z tohot
hnutí nevzejde vážná reforma,
ale že ona jenom rozmnoží vše
obecnou anarchii také na strane
Albánec
Mlada
Španělsko
Bismarkův
Makedonie
10
article
*) Jak z úřadní telegrafické zprávy cařihradské
právě došlé, vidno, stalo se prohlášen
ústavnosti v Turecku a svolání par la
mentujižiskutkem. Red. »N. L-.
Turecko
Reda . » N . L
11
article
musulmanské a seslabí prostředky
ke zjlednání pořádku, jimiž Turecko
posud disponovalo. Mladoturci sice říkají,
že budou šetřiti křesťanské obyvatelstvo, ale
současně prohlašují, že pobijí bez milosti
všechny, kdož neuposlechnou jejich příkazů,
což znamená, že si budou počínati jako
ostatní komitadži Proto lze očekávati dlouhý
zápas s malými šarvátkami, jež budou na
dlouhou dobu podněcovati ducha odboje ve
zbytku turecké armady, jenž posud nepřešel
do tábora vzbouřenců.
Sultán může učiniti a učiní snad kone
této situaci tím, že Mladoturkům povoli kon-
stituci, ale nynější konstituce nebude již ta-
kovou, jakou byla ústava Midhada paše
z roku 1876. Křesťané dnes již ne-
jsou ponížená rája zminulý c
dob. Zástupcové národností makedonských
na příklad budou mluviti energick
a budou žádati v parlamentě,
čeho žádají před velmocemi,
totiž samosprávy. Ostatní netu-
recké národy učiní totéž. Bude to
tedy něco podobného jako vídeňská říšská
rada, přimyslí-li se k tomu ještě nezkro-
cená orientalská vášeň. Turci bu-
dou chtít zachovati své nadpráví a svoji
nadvládu podobně jako Němci v Rakousku
a z toho může vzniknouti tak mocný ple-
menný zápas, že by ho Turecko dlouho ne-
vydrželo. Tento otevřený boj — jak předví-
dati lze — roznítí musulmanský
fanatismus a může dojíti na hrozné
řeže, které by vyžadovaly vojen-
ského zakročení Evropy. Nesluši
zapomínati, že roku 1876 bylo svolání ture-
ckého parlamentu rovněž provázeno hroz-
nými řežemi v Bulharsku, které vedly
k rusko-turecké válce.
paš
Turek
Němec
Turecko
Rakousko
Evropa
Bulharsko
12
article
Ústava v Turecku neznamená
tedy ještě nikterak východisko
ze situace.
S druhé strany má anglický návrh na
příklad na mysli utvoření létací ho
sboru tureckého o 12.000 mužů,
jenž by potíral povstalecké čety. Jak se
dnes utvoří tento létací sbor, nelze-li se již
spolehnouti na turecké vojsko? Jest patrno,
že mladoturecké hnutí, i kdyz
konstituce bude dána, zadrží na
nedozírnou dobu provede n
evropských oprav. Spokojí se velmoci
s takovouto perspektivou? A spokojí- li se,
budou s ní spokojeni na Balkáně? Kvašení
mladoturecké oslabilo již nyní značně vojen
skou sílu Turecka a jest otázka, spokojí-li se
Bulharsko za těchto a nových okolnost
s úlohou nečinného diváka př
možném nezdaru oprav.
Dříve byla rusko-rakouská dohoda vý-
strahou pro balkánské národy, přejícísi
války, hrozíc jim, že z ní nebudou míli
prospěchu. Dnes, kdy této dohody j iž
není, je Bulharsko volno Čeká snad je-
dině, kam až pokročí rozvrat v tureckém
státu a čekáním ničeho neztratí, poněvadž
dokončí svůj výzbroj novými děly.
Jest pak samozřejmo, že válka na Balkáně
může způsobiti válku evropskou.
Od té doby, co se Německo cítí v Evropě
stále více ohroženým, hledalo oporu jinde
Se Spojenými státy hleda již dávno alianci,
aby seslabilo anglickou akci, v Turecku pak
počalo si připravovati spojence, jenž by za-
držel Rusko. Nemůže dopustiti, aby Turecko
bylo v nešťastné válce zničeno, bude chtiti
je chrániti a to může způsobiti evropske
zápletky.
Z té příčiny jest velmi zajímavou cesta
Turecko
Balkán
Bulharsko
Německo
Evropa
spojený stát
Rusko
13
article
ministerského předsedy rumunského do Vídně
a do Berlína. Je známo, že Rumunsko
bylo určeno ktomu, aby pohrůž
kou války zabránilo Bulharsku
vpadnouti do Turecka. Pokud ra
kouský vliv byl silný v Bělehradě, používalo
se Srbska, aby Bulharsko bylo drženo
v šachu. Nyní tato úloha připadla Rumunsku.
Proto se rumunští ministři povždy prohlašo-
vali za strážce evropských zájmů na B l-
káně a opakuje li se toto prohlášení v těchto
dnech znovu, znamená to, že chtějí býti
Rumuni žandarmy trojspolku na Dunaji.
Je viděti, že přípravy se konají na
všech stranách a není to pouze lord Curzon,
jenž napomíná ke sbírání sil. Vzduch jest
plný prachu, nechť dají konsulové pozor na
jiskryl
Rumun
Curzon
Vídeň
Berlín
Rumunsko
Bulharsko
Turecko
Bělehrad
Srbsko
Dunaj
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 24. července. (O hlasy praž
ské konference.) Brněnské „Lid. Nov.
konstatují v úvaze o pražské slovanské konfe-
renci, že při ní paprvé zasedli ko společné po-
radě zástupci národů, mezi nimiž nebylo dosuo
nijakých styků a jichž každý krok řídilo nepřá-
telství. Druhým úspěchem je jednomyslné uzná-
ni všech delegátů, že životní zájem velí všem
slovanským národům, aby se sblížili a podporo-
vali. Toto uznání nevyhnutelné potřeby sblížení
je dějinnou udalostí. Překvapilo to nejvíc právě
Němce. Potřebu sblížení vyslovili v Praze siee
jen jednotlivci a bude dlouho trvati, než toto
přesvědčení vnikne také do širokých vrstev lido-
vých; nutno však míti na mysli, že slovanšti
delegáti v Praze nemluvili jen za své osoby, po-
něvadž byli vysláni volikými orgnisacemi a
stranami, které mají značný vliv i mezi lidem.
„Mor. Orl.“ píše o dorozumívacím
jazyku slovanském. Přátelství, opřené
o vzájemný prospěch, bylo a bude mezi lidmí
vždycky nejpevnější. Nepomohlo romantické ho-
rování, ale pomůže hospodářská práce . .. Ži-
vým obchodním slykem přirozeně nastane nut-
nost rozšířiti jazykové znalosti a touha po rych
lém vyřizování obehodních, hospodářských styků
může nás posunouti mnohem spíše k jednotná-
mu dorozumívacímu jazyku slovanskému, než
sebe namáhavější psaní mluvnice všeslovanské.
Němec
Mor
Praha
Orlický
Lido
15
article
Onen jazyk slovanský, na který budou ostatní
kmeny ve své hospodářské činnosti nejvíce od-
kázány, stane se beze všeho horování, beze
všech deklamací všeslovanským jazykem doroz
umívacím.
V „Zeitu“ píše dr. Glěbovický o vý
sledcích pražské konference. Porady nebyly
podnik politický a nemířily proti nikomu. Jes
to dílo míru. Všeliký útočný moment byl ho
dalek. Nikomu také nehrozí. Slované nečiní ná-
roků na nic, co patří jiným. Uživajíce práv,
vrozených každému národu, shromaďují jen
své duševní sily, aby si opatřili výhodnějších
podmínek svého vlastního, národně osvětového
rozvoje.
Zeit
Glěbovický
Slovan
16
article
Zpravodaje „Galičanina“ zajímala v Praze
přirozeně nejvíce delegace polská. O ní píše-
Nehledě na oduševněné prohlášení ruských dele-
gátů vzhledem k rusko-polskému sblížení, na
krásná lova Krasovského, Maklakova, Bobrin-
ského atd., nebledě na srdečné výlevy ruské
duše ve příčině Poláků, tito se nepoddávali slav-
nostní náladě a nevykročili z mezí úplně korekl
ního, celkem sympatisujícího, ale dosti chlad-
ného poměru ke všemu tomu, co se mluviloa
dálo kolem nich. Na každém kroku bylo znáti.
že Poláci jsou mistři v politice a nedají se
unésti eitem, majíce na nysli jedině svůj vlastní
zájem. Charkteristika tato — dodáváme — týká
se ovšem hlavně Poláků haličských
Slovinská „Edinost“ vidi v pražském sjezdu
počátek nové čiy slovanských styků na zákla-
dech čistě demokratických. Hledíme-li nazpět
vidíme obrození slovanských národů a rozvo-
slovanské myšlenky; hledíme-li do předu, sp-
třujeme Slovanstvo jako jednotný organism.
obnímající všechny slovánské národy. „Ed.-
doufá, že až se na jaře zástupei slovanskýel
národů shromáždí v Petrohradě, přinesou s se-
bou už plody slovanského sblížení. Dobrým zna
mením, že Slovanstvo je nyní na pravé cestě,
jest slovinskénu listu postrach, vzniklý z
pražské konference mezi odvěkými nepřáteli
Slovanstva.
Krasovský
Maklakov
Bobrin
Polák
Praha
Petrohrad
17
article
Ze Záhřeba, 22. července. (List Björ-
sonův.) „Agr. Tagbl.“ obdržel z Aulestadu
v Norvéžsku od Björnsona list, týkající se ně-
kterých literárních věcí chorvatských. V závěrku
Björnson dodává: „Sleduju napjatě váš sta-
tečný zápas. Pokud rozumím, Madaři nemaji
tentokrát Evropu na své straně. Proto přihlížím
k věci jen jako divák. Ale velkoslovanské hnuti
přichází jako výstražné znamení. Budoucnost
Evropy určí se v Rakousku.“
Ze Záhřeba, 22. července. (Madarštin
na železnicích.) Min. obchodu Košut
vydal nedávno nařízení, že do železničních slu-
žeb i v Chorvatsku mohou se přijímati jen ta-í
aspiranti, kteří umějí maďarsky. Aspiranti dříve
přijatí budou ustanovení definitivně jon tehdy.
když prokážou znalost maďarštiny. Poněvad
nařizení ministrovo odporuje uhersko-chorv.
vyrovnání, podali chorvatští želozniční úřadníei
bánovi žádost, aby upozornil ministra obehodu
na nesprávnost, jíž se dopouští a aby své naří-
zení změnil ve smyslu platného zákona. V žá-
dosti se uvádí, že na území chorvatském jest
asi 10.000 osob. zaměstnaných v železniční
službě, ale z nich je pouze 2000 Chorvati
většinou dělníků a sluhů. Mezi 200 podůřad-
níky je pouze 50 Chorvatů. Nařízení Košutove
je zvláště osudné pro dělníky, kteří, ač slouž.
státu deset i více let, nemohou býti bez znalost
maďarštiny ustanoveni delinitivně a následken
toho nemají práva státi se členy pensijníbo
fondu.
Björnson
Madar
Košut
Chorvat
Záhřeb
Björ
Norvéžsko
Evropa
Rakousko
Chorvatsko
18
title
Politické zprávy zahraničné.
19
article
V Praze, 24. července.
Praha
20
article
Výsledky pražské konference.
Ruské listy, otisknuvše podrobné, referáty
o pražské slovanské konferenci, podávají nyn
také své mínění o výsledeích porad. „Birž. Vě-
domosti“ staví do popředí rusko polské sblížení
1 ruští, i polští delegáti — praví — jeli na sjer
v náladě více pessimistické, než zástupci jinýe
národů. Málo věřili v možnost slovanského sblí-
žení, poněvadž mu v cestě stála překážka na
pohled nepřekonatelná, totiž staletý spor ruisko-
polský, uměle rozdmýchaný a udržovaný zvenči
i osudnou slepotou vnitřní. A hle, tato překážka
odvalena. Ruská delegace úsly dra. V. Krasov-
ského prohlásila, že to, co se dálo dříve, bylo
plodem nedorozumění, kleré se nebude opako-
vati ve světle národního svědomí. Za prvním
upřímným a srdečným slovem zavznělo druhé
třetí. Led se prolomil a s obou stran vztahovaly
se ruce, aby se stiskly na důkaz, že na obou
stranách je ochota, působiti kl odstranění starých
nedurozumíění.
Uváží-li se — praví dál „B. V.“ — že de
legáty byly jak na ruské, tak na polské straně
hlavně příslušníci nacionalistických směrů, má
jich sblížení tím větší cenu. Vždyť ona nedo-
rozumění na mnoze úmyslně pěstována právě
v jejích táborech. Skupiny polské i ruské, stojíe
dále na levo, než Krasovský a Dmowski, nepo-
kládaly spor rusko-polský nikdy za tak spletilý
aby se nedal ukliditi
Druhý úspěch konferencí „B. V.“ spatřují
v tom, že učiněn pokus o slovanské sblížení na
půdě hospodářské a osvětové. Jen společnost ho-
Krasovský
Dmowski
národní svědomí
21
article
V drobném Prouejit
ranní čísle o sobě . . . sa S n
odpoledni . . . . . . . za 2 k
Ve Mlialkách na venkovět
ranní čísle. . . . .
odpolední . . . . . . . . 4 k
Inserálv
plati se ketové napřeě.
Přočplacení a inserty přijimá ndmlsl-
slraca v Marianské slicl č. a
Tan narlátají se též ročakee.
kárnn a ezpědica „Národnich Listů“,
Eakepisy se zevrapsjí
22
article
spodářských zájmů a vědomí této společnosti
může vytvořiti mezi Slovany pevný, nerozryvný
svazek. Všeslovanská výstava v Moskvě pude
prvým vážným krokem na dráze reálného sblí-
žení Slovanů. Pisatel je přesvědčen, že krok
tento bude učiněn. Ručí uu za to debata o slo-
vanském banku a usnosení, že příští konference
bude napřesrok v Petrobradě. Konferonce tato
bude už najisto všeslovanská, poněvadž ani
Ukrajinci nenaleznou už rozumného důvodu,
aby se jí vzdalovaly. „A tak od utopie k ren-
lismu! — končí „B. V.“ — V tom spočívá hi-
storická zásluha právě ukončeného pražského
slovanského sjezdu.
Petrohradské „Slovo“ píše ve své úvaze
Pražský sjezd zavedl novotu do techniky slo-
vanské vzájemnosíi a tuto novotu vífäme. Jest
v ní viděti ruku pořadatelů sjezdu, Čechů, pil-
ných a nadaných žáků evropeizmu, kteří nepro-
šli přísnou německou školou bez užitku. Za
doby svého obrození se přesvědčili, že nemůže
býti širokého společenského hnutí, neopírá-li se
o povnou půdu všelidské idey; s druhé strany
však všechny ideálné momenty zakrní a uvad-
nou, nedostává-li se jim podpory praktickými
podniky. Tuto zásadu Čechové snaží se vštípiti
Slovanstvu. S výsledky porad je Slovo jinak
úplně spokojeno a těší se, že příští konference
odbude se záse v Petrohradě. Doufá, že ruští
Slované se na luto konferenci náležitě připraví.
Ukrajinec
Čecho
Slovan
Moskva
Petrohrad
Slovan
23
article
Podminky dohody obou srhských radikálných
stran.
„Samouprava“ otiskuje zápisník delegátů
poslaneckého klubu radíkálného a samostatně
radikálného, podepsaný P. Velimirovíčem
a Ljubou Sitojanovičem. V úvodě se praví,
že zástupci obou klubů se shodli, aby P. Veli-
mírovič sestavil zalímné ministerstvo, ježto se
nepodařilo utvořiti ministorstvo Milovanovičovo.
Podmínky dohody jsou takové:
Ministerstvo Velimirovičovo provede v ny-
nějším mimořádném zasedání skupštiny rozpočet
na r. 1908 bez apanáži, obchodní smlouvu s Ra-
kouskem a jině nezbytné státní potřeby
ukážou-li se nutnými Až bude mimořádné z-
sedání ukončeno, P. Velimirovič doplní svůj ka-
binet třemi příslušníky samostatné radikálné
strany. Vláda bude povinha přiměti úřadniky.
aby přísně dbali ustanovení zákona a potrestati
ony, kterým se dokáže, že zákon přestupují.
V řádném zasedání podzimním skupětina má vy-
řídili rozpočet na r. 1909, provésti opravu sně-
movního volebního řádu, opravu obecního ve-
lebního řádu a jiné nezbytné pužadavky státní.
Potom se skupština rozpustí a nové volby mají
se provésti nejpozději do 8. (21.) záři. 1909.
Nové volby má provésti koaliční vláda.
Podminka
Sitojanovič
Milovanovičův
P Velimirovič
ministerstvo Velimirovičovo
24
article
Diktalura v Persii
Skutečným diktätorem Porsie jest dnes
emir Boghdur, nejmocnější rádce šachův Dnes
radí mu, aby svolání sněmu odročil na neurčto,
tedy ke skulečnému novému převratu státulmu
a k despocii. Guverněrové prý telegra ficky též
zrušení úslavy žádali. Skutečně šach dává pro-
vávět opatření nyní již, jež pouze sněmu ná-
leží. V Tavrizu trvá dále střelha z děl. Nékolik
budov opět zbořeno V úterý měli revolueionáři sta
mrtvých. Přes to zahájili ve středu znovu po-
uliční boj se střídavým šlěslím.
President Falliěres v Dánsku.
Dánský ministrprehident Chrinstensen zplno-
moenil dopisovatele »Matinu«, aby uveřejnil
z obapolné rozmluvy jich toto prohlášení :
»Základem dánško francouzských slyků jest histo-
rické přátelství. Návštéva presidenloval al upřímině,
vřelé uvítání jeho Kodaní sesilují toto přátelství.
President Falliras odnáší si jisté odtud pře-
Falliěres
Matin
Falliras
Persie
Dánsko
Kodaň
25
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, 22. července.
H. (Literární import.) Leží přede
mnou kupa knih. Překlady z nejrůznějších
Biteratur. Autoři slavní, uznávaní, autoří vyhle
dávaní pouze malou skupinou lilerárních gour
mandů, autoři poněkud exotičtí a bizzarní. O
Baudelnira a Fromentina až k dekadentovi Fran-
eis Jammesovi. Rozlomilá společnost z ciziny a
z různých dob, ale, jak shledáte, dosti si při-
buzná a harmonická, neboť má stejné vy-
znání umělecké, je podřizena jakémusi všeobee-
nému zákonu sstelickému a všechny združuje
vysoký ideál krásy a kulturní noblesy.
Jsem povděčen horlivým překladatelům,
kteři seznamují českého čtenáře a tak zajíma-
vými a vzácnými representanty moderní litera-
tury, jako jsou Camille Mauclair, Maurice Bar
rés, Artur Symous nebo Johannes Schlať. Tento
literární dovoz z ciziny je nepostrádatelným
obohacením českého života duševního. Je
obohacením, osvěžením a nikdy porušením, jak
se obávají příliš úzkostliví ochránci národního
ducha před zhoubnosti cizích vlivů.
České břehy nemohou býti nežli zůrodněny
moeným přibojem cizích kullur. Slunce poznání,
přinášející volnost všemu lidstvu, musí ozářiti
též český obzor, otevřený všem proudům lid-
ského ducha.
Tento krásný kosmopolitismus ideový, vy
tvořivší světovou republiku vědy a literatury,
níž není omezena ani potlačena žádná svéráz-
nost, v niž harmonicky splývají osobité tony všech
rac a všech národů a připravují vznešenou píseň
budoucí společnosti, je též nezbytným našemu
žiti, pozvedá úroveň inteligence, ukazuje vyšší
cíle české kultuře a povzbuzuje naši vášnivoua
hrdou touhu žíti stejným krokem s národy, krá-
čejíeími v čele civilisace,
Proto všichní, kdo uřicházeli s touhou
Fromentin
Fran
Jammes
Mauclair
Mauric bar
Symous
Johannes schnout
Praha
světový republika
26
article
obrození, s programem reforem do našeho zi-
vota, vždy usilovali, abychom vysli ze svého
ústraní na velké kulturní tržiště Evropy a roz
hojňovali své zásoby potřebným importem ideo-
vým. Neruda i po něm následující generace
Vrehlického měli svrehované porozumění pro
tyto nezbytnosti přirozeného rozvoje. A ti, kteří
přišli po nich, s horečným úsilím a chvatem
seznamovali naši litersturu se vším, co vytvuřilo
moderní umění a estetika, publikovali překlady,
essave, články i causerie o všech možnýcho
nejexklusivnějších a nejsubtilnějších zjevech ci-
zích literatur. Slačí nahlédnouti do deseli po
sledních ročníků »Lumíra« a »Moderní Revue«,
aby se objevila rušnost a všestrannost této čin-
Pokračuje se v ní stále a zdá se méně na-
hodile a caprieiosně nežli dřive. Vznikly zvláštní
podniky věnované výhradně tomuto literárnímu
importu. Netřeba se tu šířiti o významu, vše-
obecně uznávaném naší »Ruské knihovny«, jež
učinila populárními u českých čtenářů geniální
romanopisce ruské. Určitý program estetickýa
umělecký sledují nové podobné knihovny, ze-
jména knihovna »Dráhy a cíle« vydávaná »Ma-
nesem« a sbírka drobnějších překladů »Modern
biblioteka«.
Neruda
Lumír
Evropa
Ma
27
article
Moderní výtvarníci češti, směli sledovatelé
a průkopníci nového umění, setřásující se sebe
všechna pouta konvence, sablony a strojenosti
akademické, dokazují svou uměleckou energui a
estetickou jemnost i s ou solidárností s litera-
turou, která jde podobnými drahami výbojných
novotářů ku podobným vysokým a čistým cílům
ryzího uměnl. Je přírozeně, že mladí umělci,
kleří našli své mistry mezi francouzskými im-
pressionisty, jsou vyznavači genia Rodinova a
Whistlerova, jsou zaujati pro literaturu přl-
buznou těmto velkým zjevům a směrům, a ve
stránkách Barrěsových, Mauclairových i Fromen-
tinových shledávají pocity a vzněty je obohacu-
jíel a okouzlující. Dosud byly z cizích hiteralur
vvdány v knihovně »Dráhy a clle« tři chek-
nosti.
Rodinův
Whistlerův
Barrěsový
Mauclairův
Fromen
28
article
d'oeuvry francouzské prosy: román » Město
světla« od Camilla Mauclnira, sbírka postických,
estetických a nlosofických skizz a studil » Kuiha
krve, rozkoše a smrli« od Maurice Barrěsa
umělecké stadie »Něk dejší mistři« od Eugene
Fromentina. Mauelair ani Darrěs nejsou ne-
známi.
Patři mezi autory dychlivě čtené naší mlá-
deží. Mauela r kritik a romanopisec překvapuje
přepychem svého všestranného ducha a utvrzuje
svou duchaplnou výmluvnoslí. Jako krilik napsal
nejkrásnější a nejsuggestivnější stránky, v niehž
vykládal a hájil moderní maliře, hiudebníky
i básníky. Podmaňuje svou učeností a okouzluje
svou elegancí. Jeho román »Město světla« je
je skvělým a hrozným obrazem i obžalobou
umělecké Paříže, té šitené orgie slávy a zlata,
jež udolává genie, vyssává tvůrčí slly, uštvává
talenty.
Jemný a opatrný ciseleur prosy Maurice
Barrés je unaveným dědicem příliš staré kul
tury, jenž zironisoval největšího ironika Renana.
ale příliš opravdové bral Taina a tak skonči
jako politický reakcionář. Jeho »Kniha krve-
rozkoše a smrti« je vzáenou a zneklidňujíeí
lekturou duchů rafinovaných a zvědavých.
Camillo Mauclnira
Mauric Barrěsa
Fromentin
Mauric Barrés
Tain
Paříž
kniha krev
29
article
Překladem »Někdejších mistrů« poprvé se
k nám uvádí Egěne Fromentin, maliř a spiso-
vatel, již předlety zesnulý. Za svého života
byl uznáván jen elitou, měl málo, ale vybra-
ných čtenářů a elitelů. Byl stejně ohnivým
koloristou ve svých obrazech orientálních jako
ve své prose. Jeho jediný román »Dominik«
má své věrné čtenáře jako Stendhalova »Char-
treuse de Parme« a jeho umělecké studie » Ně
kdejší mistři« jsou vroucí zpovědí u mělce, je
muž se cele zjevilo božství krávy a jenž v hlu
boké a zanicené extasí vypravuje své vidění
Nebylo napsáno skvělejších stránek o zářivěm
grandseigneurovi umění Rubensovi nežli ty, je
mu věnuje Fromentin v »Někdejších mistrech«
Mezi potěšitelné položky našeho literárního
importu patří překlady z Morežkovského, uve-
řejněné v lidové Sokolově bibliolece »Levná
osvětová knihovna«. Měl jsem již přiležitost ně-
kolikráte hovořiti na těchto místech o Merež-
kovském, který s Gorkým a Andrejevem tvor
vltězné trojhvězdí moderní literalury ruské Jebo
román »Leonardo da Vinei« (Vzkřišení bohů)
vyšlý ve zmíněné sbírce, učinil jmeno mladého
pisovatele svěloznámým. S neskonalou důklad-
nosti a znalostí líčí Merežkovský zázračnou dobu
rennassance, s obdívuhodnou plastičností za-
chycuje portréty geniů, heroů a zlosynů, kteři
znsmenají nejpyšnější rozkvět Florencie, Řima
a Milana a uprostřed nichž pozvedá se titánská
záhadná poslava vznešsného umělce, hloubavého
učence a smělého, v budoucnost zírajícího snílk
Leonarda da Vincia. Román Merežkovského
patří mezi skvosty současné literatury slovansko
a jeho místo bude jednou v literární histori
vedle Fiaubertovy »Salambo«.
Egěne Fromentin
Dominik
Stendhalův
jít Parme
Rubens
Fromentin
Sokolův
Gorká
Andrejev
Dei
Vzkřišení
Milan
Leonard Vincio
Merežkovský
Chara
Florencie
30
article
Celou skupinu drobných, koketních knížek
vydala již neunavná »Moderní bibliotéka«, redi-
govaná p. Hilarem. Je věnovaná téměř výlučně
překladům ze spisovatelů nejdále pokročivších
v modernismu. Některé svazky patři starším mi
strům, na př. Gautierovi nebo Bandelsirovi, sle
většmou seznamuje nás s muží dneška. I zd-
nalezáme Camilla Mauclaira, od něhož přeložena
bobatá, ideově překypující kniha essayí »Žijící
ideje«. Úvodem je připojena krátká studie
o Mauelairovi od Remya de Gourmonta. Skoro
všechny svazky knihovny jsou opatřeny podob-
nými krátkými, vysližnými studiemi úvodními.
Z posledních svazků »Moderní bibliotéky« upo-
zorňují tu aspoň na některé, zasluhující pozor-
nosti všech přátel uměleckých a intelektuálnich
požitků.
Arthur Symous je zastoupen překladem
svých uměleckých a filosofických konfesí: »Du-
chová dobrodružstvi«. Symous je bojovným kri-
tikem anglické moderny a vzlelným, náruživým
propsgatorem francouzské moderni poesie. Po-
bouril před lety Londýn, když pozval k sobě
básníka Verlaina, stavého a nenapravitelného
Hilar
Gautier
Bandelsir
Camillo Mauclair
Symous
Verlain
Londýn
Remya jít Gourmont
31
article
tuláka a bohéma, jenž napsal nejsladši a nej-
horoucnější verše, jež slyšela Francie od dob
Villonových. Symous je nadšeným a zbožným
poutníkem krásy a zove se jako Ibsen »obča-
nem svěla« — cilizien of the woorld. Napsal
vzácné a rozkošné studie o fantastickém a per-
versním umění Aubreye Beardsleye, velmi cenné
pojednání o symbolickém hnuti v literatuře,
barvitou knihu »Města«, v nlž je též krásný
popis Prahy, a četné publikace kratieké.
Též za ukazku z Jules Leforgua jsme
vděčni. Rozmarný a ironický poeta, janž dovedl
rozechvivati nejdelikátnější struny lyrické a pro-
nášeli zbrklé paradoxy, zemřel jako mladika
dal jen tušiti skvětost svého nadání. Jaho
»Hamlet«, uveřejněný v »Moderní bibliotéce«,
ukazuje originálnost, někdy trochu nucenou,
jeho poelické a ironické prosy.
Villonův
Ibsen
Jules Leforgua
Hamlet
Francie
Praha
Aubrey Beardsley
cilizien of the woorld
32
article
Rovněž mlád zemřel Marcel Schwob, jehož
dvě kálké práce zařazeny jsou do »Moderní
bibliotéky«. Patřl mezi nejsvéráznější talenty
mladé literatury francouzské. Měl děmonickou
fantastičnost Poěovu a těžký, vášnivý kolorit
Goyův. Nebyl jasný, jak přesvědči vás překlad
jeho »Křižové výpravy děti«, ale ani stin bana-
lity nedotkl se jeho pyšného a groleskního stylu.
A v tomto ovzduší literární rafinovanost
a exoličnosti pohybuje se program moderní
knihovny překladů, z níž zaznamenáváme ješté
některé knižky: Stanislava Przybyszewského
»Vigilie«, Huguesa Rebella »Saisona v Bajich«,
Johannesa Schlafa »Leonora«, Theophila Gau-
tiera »Noc Kleopatřina«, Jamesa Hunekera »Vi-
sionáři«, Francise Jammesa »Klára d'Eljébeuse«
a Charlesa Baudelatra »Rakely«. Knihy ty ne-
jsou určeny pro každého. Některé mají přílis
ostrou a dráždivou vůni poesie, jiné jsou sub-
tilní a vzdušné a rozplývají se v neurčitýcha
snivých mlhovinách. Ale přátelé vybranýcha
labužnických hodů duševních mohou po nich
sáhnouti s důvěrou, nezklame je skoro an
jedna.
Schwob
Poěův
Goyův
Przybyszewský
Schlaf
Leonora
Kleopatřin
Huneker
Francis Jammesa
Klár Eljébeus
Baudelatra
Raket
Bajich
Hugues Rebella
Theophil Gao