ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d8db3310-75a5-11dc-8306-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 59, work 5, person 90, org 7
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 25. července 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 203.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předl, lscí se v Praze v sdninkslraei 2K — na niěsí na sivrt leta . . . . B K. —h s dvojí donšškou na něsíc. . . . . 7knk Ba čtvit 14ta v Clialkšckt 9 K m0n na mřite . . . . . - Pošfoui n stvi . . . . s drojí zlsilko na v kete
Praha
5 title
Nebezpečí války?
6 article
nntl vloa n
7 article
Ze Soluna, 18. července.
Soluna
8 article
ro in (Původní dopis »Národních Listů«) Nynější povšechná situace evropská jev se závislou na stavu věcí v zemích balkán- ských a tento stav je hrozivý. To uznává se všude již a bylo téměř sensačním způsobem nedávno doznáno i v Anglii. Problášení lorda Curzona v anglické sněmovně lordů o mož- nosti blízké války, na niž se Anglie musí připravovati, způsobilo značné vzrušení v ně- meckých kruzích a veřejný tisk německý hledí určiti, z které strany vane válečný vítr Nebývá nikdy snadno říci to napřed, nebot i když se válka všeobecně předvídá, vypukne obyčejně pro otázku, na kterou nikdc nepomyslil. Tak po roce 1866 byla nutnost války mezi Pruskem a Francií zřejma celému světu. Ani v Pařiži, ani v Berlíně se tím netajili a pro otázku lucemburskou r. 1867 byla by již málem nastala srážka, ale jednak nebyla Francie ještě připravena a její do- mnělý spojenec, Rakousko, se ještě nevzpa- matovalo po Sadové, s druhé strany pak jihoněmecké státy ještě odpíraly jíti s Pruskem Ponenáhlu se franko-rakouská koalice shodla v názoru, že válka je nezbytná v den, kdy by Prusko překročilo čáru Mohanu, jež mu byla vytčena článkem 4. pražské smlouvya chtělo obsaditi jihoněmecké státy. Toto roz- hodnutí bylo výborné, neboť zabezpečovalo Francii a Rakousku předem vojenskou sou- činnost jižního Německa, které chtělo rovněž hájiti svojí samostatnosti proti Prusku. Na neštěstí nadešla příhoda, na niž nikdo ne- pomyslil. Nepatrná otázka následnictví ve
Curzon Prusek Mohan Anglie Francie Pařiž Berlín Rakousko Prusko Německo
9 article
Španělsku perfidií Bismarkovou a jeho falešnou depeší emžskou stala se jiskrou, která vznítila prach ve chvíli neočekávané dovolila Prusku učiniti jihoněmecké státy svými spojenci. Podobně nyní, kdy vzduch jest nasycen výbušnými parami, stačí jediná jiskra, aby způsobíla výbuch na místě nej méně nebezpečném. Není tomu jako u války jiloafrické, španělsko-americké a rusko japonské, kde šlo o určitou otáz ku, která mohla býti rozřešena smírně, zde jsou všechny otázky stejně ne bezpečny Proto také nutno uznati velký význam událostí v Makedonii. Hnut mladoturecké tam vneslo ži ve nový a nebezpečný. Značení a váha tohoto hnutí, pokud se týče úsilí o zavedení ústavnosti, diplomacie dosud nechce přeceňo- vati, t. j. ona je podceňuje, soudíc, že tate myšlenka může roznítiti pouze mysli někte rých mladých důstojníků a úřadníků, kteří dosáhli vyššího stupně vzdělání, ale musul- manské obyvatelstvo a turečtí vojácí že se přiliš nenadchnou pro ústavu, které vůbec nechápou. Ještě pochybnějším jest nadšení pro ústavu u Albánců, kteří se připojili k Mladoturkům, poněvadž Albánci jsou úpor nými odpůrci každé zákonitosti a odmítali povždy přijati jiný režim, než režim svých předků s krevní mstou. ) Právě proto však, že myšlenka konsti tuční skutečně není příliš živou u všech nespokojenců, kteří se kupí kolem Mlado- turků, jest nebezpečí, že z tohot hnutí nevzejde vážná reforma, ale že ona jenom rozmnoží vše obecnou anarchii také na strane
Albánec Mlada Španělsko Bismarkův Makedonie
10 article
*) Jak z úřadní telegrafické zprávy cařihradské právě došlé, vidno, stalo se prohlášen ústavnosti v Turecku a svolání par la mentujižiskutkem. Red. »N. L-.
Turecko Reda . » N . L
11 article
musulmanské a seslabí prostředky ke zjlednání pořádku, jimiž Turecko posud disponovalo. Mladoturci sice říkají, že budou šetřiti křesťanské obyvatelstvo, ale současně prohlašují, že pobijí bez milosti všechny, kdož neuposlechnou jejich příkazů, což znamená, že si budou počínati jako ostatní komitadži Proto lze očekávati dlouhý zápas s malými šarvátkami, jež budou na dlouhou dobu podněcovati ducha odboje ve zbytku turecké armady, jenž posud nepřešel do tábora vzbouřenců. Sultán může učiniti a učiní snad kone této situaci tím, že Mladoturkům povoli kon- stituci, ale nynější konstituce nebude již ta- kovou, jakou byla ústava Midhada paše z roku 1876. Křesťané dnes již ne- jsou ponížená rája zminulý c dob. Zástupcové národností makedonských na příklad budou mluviti energick a budou žádati v parlamentě, čeho žádají před velmocemi, totiž samosprávy. Ostatní netu- recké národy učiní totéž. Bude to tedy něco podobného jako vídeňská říšská rada, přimyslí-li se k tomu ještě nezkro- cená orientalská vášeň. Turci bu- dou chtít zachovati své nadpráví a svoji nadvládu podobně jako Němci v Rakousku a z toho může vzniknouti tak mocný ple- menný zápas, že by ho Turecko dlouho ne- vydrželo. Tento otevřený boj — jak předví- dati lze — roznítí musulmanský fanatismus a může dojíti na hrozné řeže, které by vyžadovaly vojen- ského zakročení Evropy. Nesluši zapomínati, že roku 1876 bylo svolání ture- ckého parlamentu rovněž provázeno hroz- nými řežemi v Bulharsku, které vedly k rusko-turecké válce.
paš Turek Němec Turecko Rakousko Evropa Bulharsko
12 article
Ústava v Turecku neznamená tedy ještě nikterak východisko ze situace. S druhé strany má anglický návrh na příklad na mysli utvoření létací ho sboru tureckého o 12.000 mužů, jenž by potíral povstalecké čety. Jak se dnes utvoří tento létací sbor, nelze-li se již spolehnouti na turecké vojsko? Jest patrno, že mladoturecké hnutí, i kdyz konstituce bude dána, zadrží na nedozírnou dobu provede n evropských oprav. Spokojí se velmoci s takovouto perspektivou? A spokojí- li se, budou s ní spokojeni na Balkáně? Kvašení mladoturecké oslabilo již nyní značně vojen skou sílu Turecka a jest otázka, spokojí-li se Bulharsko za těchto a nových okolnost s úlohou nečinného diváka př možném nezdaru oprav. Dříve byla rusko-rakouská dohoda vý- strahou pro balkánské národy, přejícísi války, hrozíc jim, že z ní nebudou míli prospěchu. Dnes, kdy této dohody j iž není, je Bulharsko volno Čeká snad je- dině, kam až pokročí rozvrat v tureckém státu a čekáním ničeho neztratí, poněvadž dokončí svůj výzbroj novými děly. Jest pak samozřejmo, že válka na Balkáně může způsobiti válku evropskou. Od té doby, co se Německo cítí v Evropě stále více ohroženým, hledalo oporu jinde Se Spojenými státy hleda již dávno alianci, aby seslabilo anglickou akci, v Turecku pak počalo si připravovati spojence, jenž by za- držel Rusko. Nemůže dopustiti, aby Turecko bylo v nešťastné válce zničeno, bude chtiti je chrániti a to může způsobiti evropske zápletky. Z té příčiny jest velmi zajímavou cesta
Turecko Balkán Bulharsko Německo Evropa spojený stát Rusko
13 article
ministerského předsedy rumunského do Vídně a do Berlína. Je známo, že Rumunsko bylo určeno ktomu, aby pohrůž kou války zabránilo Bulharsku vpadnouti do Turecka. Pokud ra kouský vliv byl silný v Bělehradě, používalo se Srbska, aby Bulharsko bylo drženo v šachu. Nyní tato úloha připadla Rumunsku. Proto se rumunští ministři povždy prohlašo- vali za strážce evropských zájmů na B l- káně a opakuje li se toto prohlášení v těchto dnech znovu, znamená to, že chtějí býti Rumuni žandarmy trojspolku na Dunaji. Je viděti, že přípravy se konají na všech stranách a není to pouze lord Curzon, jenž napomíná ke sbírání sil. Vzduch jest plný prachu, nechť dají konsulové pozor na jiskryl
Rumun Curzon Vídeň Berlín Rumunsko Bulharsko Turecko Bělehrad Srbsko Dunaj
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24. července. (O hlasy praž ské konference.) Brněnské „Lid. Nov. konstatují v úvaze o pražské slovanské konfe- renci, že při ní paprvé zasedli ko společné po- radě zástupci národů, mezi nimiž nebylo dosuo nijakých styků a jichž každý krok řídilo nepřá- telství. Druhým úspěchem je jednomyslné uzná- ni všech delegátů, že životní zájem velí všem slovanským národům, aby se sblížili a podporo- vali. Toto uznání nevyhnutelné potřeby sblížení je dějinnou udalostí. Překvapilo to nejvíc právě Němce. Potřebu sblížení vyslovili v Praze siee jen jednotlivci a bude dlouho trvati, než toto přesvědčení vnikne také do širokých vrstev lido- vých; nutno však míti na mysli, že slovanšti delegáti v Praze nemluvili jen za své osoby, po- něvadž byli vysláni volikými orgnisacemi a stranami, které mají značný vliv i mezi lidem. „Mor. Orl.“ píše o dorozumívacím jazyku slovanském. Přátelství, opřené o vzájemný prospěch, bylo a bude mezi lidmí vždycky nejpevnější. Nepomohlo romantické ho- rování, ale pomůže hospodářská práce . .. Ži- vým obchodním slykem přirozeně nastane nut- nost rozšířiti jazykové znalosti a touha po rych lém vyřizování obehodních, hospodářských styků může nás posunouti mnohem spíše k jednotná- mu dorozumívacímu jazyku slovanskému, než sebe namáhavější psaní mluvnice všeslovanské.
Němec Mor Praha Orlický Lido
15 article
Onen jazyk slovanský, na který budou ostatní kmeny ve své hospodářské činnosti nejvíce od- kázány, stane se beze všeho horování, beze všech deklamací všeslovanským jazykem doroz umívacím. V „Zeitu“ píše dr. Glěbovický o vý sledcích pražské konference. Porady nebyly podnik politický a nemířily proti nikomu. Jes to dílo míru. Všeliký útočný moment byl ho dalek. Nikomu také nehrozí. Slované nečiní ná- roků na nic, co patří jiným. Uživajíce práv, vrozených každému národu, shromaďují jen své duševní sily, aby si opatřili výhodnějších podmínek svého vlastního, národně osvětového rozvoje.
Zeit Glěbovický Slovan
16 article
Zpravodaje „Galičanina“ zajímala v Praze přirozeně nejvíce delegace polská. O ní píše- Nehledě na oduševněné prohlášení ruských dele- gátů vzhledem k rusko-polskému sblížení, na krásná lova Krasovského, Maklakova, Bobrin- ského atd., nebledě na srdečné výlevy ruské duše ve příčině Poláků, tito se nepoddávali slav- nostní náladě a nevykročili z mezí úplně korekl ního, celkem sympatisujícího, ale dosti chlad- ného poměru ke všemu tomu, co se mluviloa dálo kolem nich. Na každém kroku bylo znáti. že Poláci jsou mistři v politice a nedají se unésti eitem, majíce na nysli jedině svůj vlastní zájem. Charkteristika tato — dodáváme — týká se ovšem hlavně Poláků haličských Slovinská „Edinost“ vidi v pražském sjezdu počátek nové čiy slovanských styků na zákla- dech čistě demokratických. Hledíme-li nazpět vidíme obrození slovanských národů a rozvo- slovanské myšlenky; hledíme-li do předu, sp- třujeme Slovanstvo jako jednotný organism. obnímající všechny slovánské národy. „Ed.- doufá, že až se na jaře zástupei slovanskýel národů shromáždí v Petrohradě, přinesou s se- bou už plody slovanského sblížení. Dobrým zna mením, že Slovanstvo je nyní na pravé cestě, jest slovinskénu listu postrach, vzniklý z pražské konference mezi odvěkými nepřáteli Slovanstva.
Krasovský Maklakov Bobrin Polák Praha Petrohrad
17 article
Ze Záhřeba, 22. července. (List Björ- sonův.) „Agr. Tagbl.“ obdržel z Aulestadu v Norvéžsku od Björnsona list, týkající se ně- kterých literárních věcí chorvatských. V závěrku Björnson dodává: „Sleduju napjatě váš sta- tečný zápas. Pokud rozumím, Madaři nemaji tentokrát Evropu na své straně. Proto přihlížím k věci jen jako divák. Ale velkoslovanské hnuti přichází jako výstražné znamení. Budoucnost Evropy určí se v Rakousku.“ Ze Záhřeba, 22. července. (Madarštin na železnicích.) Min. obchodu Košut vydal nedávno nařízení, že do železničních slu- žeb i v Chorvatsku mohou se přijímati jen ta-í aspiranti, kteří umějí maďarsky. Aspiranti dříve přijatí budou ustanovení definitivně jon tehdy. když prokážou znalost maďarštiny. Poněvad nařizení ministrovo odporuje uhersko-chorv. vyrovnání, podali chorvatští želozniční úřadníei bánovi žádost, aby upozornil ministra obehodu na nesprávnost, jíž se dopouští a aby své naří- zení změnil ve smyslu platného zákona. V žá- dosti se uvádí, že na území chorvatském jest asi 10.000 osob. zaměstnaných v železniční službě, ale z nich je pouze 2000 Chorvati většinou dělníků a sluhů. Mezi 200 podůřad- níky je pouze 50 Chorvatů. Nařízení Košutove je zvláště osudné pro dělníky, kteří, ač slouž. státu deset i více let, nemohou býti bez znalost maďarštiny ustanoveni delinitivně a následken toho nemají práva státi se členy pensijníbo fondu.
Björnson Madar Košut Chorvat Záhřeb Björ Norvéžsko Evropa Rakousko Chorvatsko
18 title
Politické zprávy zahraničné.
19 article
V Praze, 24. července.
Praha
20 article
Výsledky pražské konference. Ruské listy, otisknuvše podrobné, referáty o pražské slovanské konferenci, podávají nyn také své mínění o výsledeích porad. „Birž. Vě- domosti“ staví do popředí rusko polské sblížení 1 ruští, i polští delegáti — praví — jeli na sjer v náladě více pessimistické, než zástupci jinýe národů. Málo věřili v možnost slovanského sblí- žení, poněvadž mu v cestě stála překážka na pohled nepřekonatelná, totiž staletý spor ruisko- polský, uměle rozdmýchaný a udržovaný zvenči i osudnou slepotou vnitřní. A hle, tato překážka odvalena. Ruská delegace úsly dra. V. Krasov- ského prohlásila, že to, co se dálo dříve, bylo plodem nedorozumění, kleré se nebude opako- vati ve světle národního svědomí. Za prvním upřímným a srdečným slovem zavznělo druhé třetí. Led se prolomil a s obou stran vztahovaly se ruce, aby se stiskly na důkaz, že na obou stranách je ochota, působiti kl odstranění starých nedurozumíění. Uváží-li se — praví dál „B. V.“ — že de legáty byly jak na ruské, tak na polské straně hlavně příslušníci nacionalistických směrů, má jich sblížení tím větší cenu. Vždyť ona nedo- rozumění na mnoze úmyslně pěstována právě v jejích táborech. Skupiny polské i ruské, stojíe dále na levo, než Krasovský a Dmowski, nepo- kládaly spor rusko-polský nikdy za tak spletilý aby se nedal ukliditi Druhý úspěch konferencí „B. V.“ spatřují v tom, že učiněn pokus o slovanské sblížení na půdě hospodářské a osvětové. Jen společnost ho-
Krasovský Dmowski národní svědomí
21 article
V drobném Prouejit ranní čísle o sobě . . . sa S n odpoledni . . . . . . . za 2 k Ve Mlialkách na venkovět ranní čísle. . . . . odpolední . . . . . . . . 4 k Inserálv plati se ketové napřeě. Přočplacení a inserty přijimá ndmlsl- slraca v Marianské slicl č. a Tan narlátají se též ročakee. kárnn a ezpědica „Národnich Listů“, Eakepisy se zevrapsjí
22 article
spodářských zájmů a vědomí této společnosti může vytvořiti mezi Slovany pevný, nerozryvný svazek. Všeslovanská výstava v Moskvě pude prvým vážným krokem na dráze reálného sblí- žení Slovanů. Pisatel je přesvědčen, že krok tento bude učiněn. Ručí uu za to debata o slo- vanském banku a usnosení, že příští konference bude napřesrok v Petrobradě. Konferonce tato bude už najisto všeslovanská, poněvadž ani Ukrajinci nenaleznou už rozumného důvodu, aby se jí vzdalovaly. „A tak od utopie k ren- lismu! — končí „B. V.“ — V tom spočívá hi- storická zásluha právě ukončeného pražského slovanského sjezdu. Petrohradské „Slovo“ píše ve své úvaze Pražský sjezd zavedl novotu do techniky slo- vanské vzájemnosíi a tuto novotu vífäme. Jest v ní viděti ruku pořadatelů sjezdu, Čechů, pil- ných a nadaných žáků evropeizmu, kteří nepro- šli přísnou německou školou bez užitku. Za doby svého obrození se přesvědčili, že nemůže býti širokého společenského hnutí, neopírá-li se o povnou půdu všelidské idey; s druhé strany však všechny ideálné momenty zakrní a uvad- nou, nedostává-li se jim podpory praktickými podniky. Tuto zásadu Čechové snaží se vštípiti Slovanstvu. S výsledky porad je Slovo jinak úplně spokojeno a těší se, že příští konference odbude se záse v Petrohradě. Doufá, že ruští Slované se na luto konferenci náležitě připraví.
Ukrajinec Čecho Slovan Moskva Petrohrad Slovan
23 article
Podminky dohody obou srhských radikálných stran. „Samouprava“ otiskuje zápisník delegátů poslaneckého klubu radíkálného a samostatně radikálného, podepsaný P. Velimirovíčem a Ljubou Sitojanovičem. V úvodě se praví, že zástupci obou klubů se shodli, aby P. Veli- mírovič sestavil zalímné ministerstvo, ježto se nepodařilo utvořiti ministorstvo Milovanovičovo. Podmínky dohody jsou takové: Ministerstvo Velimirovičovo provede v ny- nějším mimořádném zasedání skupštiny rozpočet na r. 1908 bez apanáži, obchodní smlouvu s Ra- kouskem a jině nezbytné státní potřeby ukážou-li se nutnými Až bude mimořádné z- sedání ukončeno, P. Velimirovič doplní svůj ka- binet třemi příslušníky samostatné radikálné strany. Vláda bude povinha přiměti úřadniky. aby přísně dbali ustanovení zákona a potrestati ony, kterým se dokáže, že zákon přestupují. V řádném zasedání podzimním skupětina má vy- řídili rozpočet na r. 1909, provésti opravu sně- movního volebního řádu, opravu obecního ve- lebního řádu a jiné nezbytné pužadavky státní. Potom se skupština rozpustí a nové volby mají se provésti nejpozději do 8. (21.) záři. 1909. Nové volby má provésti koaliční vláda.
Podminka Sitojanovič Milovanovičův P Velimirovič ministerstvo Velimirovičovo
24 article
Diktalura v Persii Skutečným diktätorem Porsie jest dnes emir Boghdur, nejmocnější rádce šachův Dnes radí mu, aby svolání sněmu odročil na neurčto, tedy ke skulečnému novému převratu státulmu a k despocii. Guverněrové prý telegra ficky též zrušení úslavy žádali. Skutečně šach dává pro- vávět opatření nyní již, jež pouze sněmu ná- leží. V Tavrizu trvá dále střelha z děl. Nékolik budov opět zbořeno V úterý měli revolueionáři sta mrtvých. Přes to zahájili ve středu znovu po- uliční boj se střídavým šlěslím. President Falliěres v Dánsku. Dánský ministrprehident Chrinstensen zplno- moenil dopisovatele »Matinu«, aby uveřejnil z obapolné rozmluvy jich toto prohlášení : »Základem dánško francouzských slyků jest histo- rické přátelství. Návštéva presidenloval al upřímině, vřelé uvítání jeho Kodaní sesilují toto přátelství. President Falliras odnáší si jisté odtud pře-
Falliěres Matin Falliras Persie Dánsko Kodaň
25 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 22. července. H. (Literární import.) Leží přede mnou kupa knih. Překlady z nejrůznějších Biteratur. Autoři slavní, uznávaní, autoří vyhle dávaní pouze malou skupinou lilerárních gour mandů, autoři poněkud exotičtí a bizzarní. O Baudelnira a Fromentina až k dekadentovi Fran- eis Jammesovi. Rozlomilá společnost z ciziny a z různých dob, ale, jak shledáte, dosti si při- buzná a harmonická, neboť má stejné vy- znání umělecké, je podřizena jakémusi všeobee- nému zákonu sstelickému a všechny združuje vysoký ideál krásy a kulturní noblesy. Jsem povděčen horlivým překladatelům, kteři seznamují českého čtenáře a tak zajíma- vými a vzácnými representanty moderní litera- tury, jako jsou Camille Mauclair, Maurice Bar rés, Artur Symous nebo Johannes Schlať. Tento literární dovoz z ciziny je nepostrádatelným obohacením českého života duševního. Je obohacením, osvěžením a nikdy porušením, jak se obávají příliš úzkostliví ochránci národního ducha před zhoubnosti cizích vlivů. České břehy nemohou býti nežli zůrodněny moeným přibojem cizích kullur. Slunce poznání, přinášející volnost všemu lidstvu, musí ozářiti též český obzor, otevřený všem proudům lid- ského ducha. Tento krásný kosmopolitismus ideový, vy tvořivší světovou republiku vědy a literatury, níž není omezena ani potlačena žádná svéráz- nost, v niž harmonicky splývají osobité tony všech rac a všech národů a připravují vznešenou píseň budoucí společnosti, je též nezbytným našemu žiti, pozvedá úroveň inteligence, ukazuje vyšší cíle české kultuře a povzbuzuje naši vášnivoua hrdou touhu žíti stejným krokem s národy, krá- čejíeími v čele civilisace, Proto všichní, kdo uřicházeli s touhou
Fromentin Fran Jammes Mauclair Mauric bar Symous Johannes schnout Praha světový republika
26 article
obrození, s programem reforem do našeho zi- vota, vždy usilovali, abychom vysli ze svého ústraní na velké kulturní tržiště Evropy a roz hojňovali své zásoby potřebným importem ideo- vým. Neruda i po něm následující generace Vrehlického měli svrehované porozumění pro tyto nezbytnosti přirozeného rozvoje. A ti, kteří přišli po nich, s horečným úsilím a chvatem seznamovali naši litersturu se vším, co vytvuřilo moderní umění a estetika, publikovali překlady, essave, články i causerie o všech možnýcho nejexklusivnějších a nejsubtilnějších zjevech ci- zích literatur. Slačí nahlédnouti do deseli po sledních ročníků »Lumíra« a »Moderní Revue«, aby se objevila rušnost a všestrannost této čin- Pokračuje se v ní stále a zdá se méně na- hodile a caprieiosně nežli dřive. Vznikly zvláštní podniky věnované výhradně tomuto literárnímu importu. Netřeba se tu šířiti o významu, vše- obecně uznávaném naší »Ruské knihovny«, jež učinila populárními u českých čtenářů geniální romanopisce ruské. Určitý program estetickýa umělecký sledují nové podobné knihovny, ze- jména knihovna »Dráhy a cíle« vydávaná »Ma- nesem« a sbírka drobnějších překladů »Modern biblioteka«.
Neruda Lumír Evropa Ma
27 article
Moderní výtvarníci češti, směli sledovatelé a průkopníci nového umění, setřásující se sebe všechna pouta konvence, sablony a strojenosti akademické, dokazují svou uměleckou energui a estetickou jemnost i s ou solidárností s litera- turou, která jde podobnými drahami výbojných novotářů ku podobným vysokým a čistým cílům ryzího uměnl. Je přírozeně, že mladí umělci, kleří našli své mistry mezi francouzskými im- pressionisty, jsou vyznavači genia Rodinova a Whistlerova, jsou zaujati pro literaturu přl- buznou těmto velkým zjevům a směrům, a ve stránkách Barrěsových, Mauclairových i Fromen- tinových shledávají pocity a vzněty je obohacu- jíel a okouzlující. Dosud byly z cizích hiteralur vvdány v knihovně »Dráhy a clle« tři chek- nosti.
Rodinův Whistlerův Barrěsový Mauclairův Fromen
28 article
d'oeuvry francouzské prosy: román » Město světla« od Camilla Mauclnira, sbírka postických, estetických a nlosofických skizz a studil » Kuiha krve, rozkoše a smrli« od Maurice Barrěsa umělecké stadie »Něk dejší mistři« od Eugene Fromentina. Mauelair ani Darrěs nejsou ne- známi. Patři mezi autory dychlivě čtené naší mlá- deží. Mauela r kritik a romanopisec překvapuje přepychem svého všestranného ducha a utvrzuje svou duchaplnou výmluvnoslí. Jako krilik napsal nejkrásnější a nejsuggestivnější stránky, v niehž vykládal a hájil moderní maliře, hiudebníky i básníky. Podmaňuje svou učeností a okouzluje svou elegancí. Jeho román »Město světla« je je skvělým a hrozným obrazem i obžalobou umělecké Paříže, té šitené orgie slávy a zlata, jež udolává genie, vyssává tvůrčí slly, uštvává talenty. Jemný a opatrný ciseleur prosy Maurice Barrés je unaveným dědicem příliš staré kul tury, jenž zironisoval největšího ironika Renana. ale příliš opravdové bral Taina a tak skonči jako politický reakcionář. Jeho »Kniha krve- rozkoše a smrti« je vzáenou a zneklidňujíeí lekturou duchů rafinovaných a zvědavých.
Camillo Mauclnira Mauric Barrěsa Fromentin Mauric Barrés Tain Paříž kniha krev
29 article
Překladem »Někdejších mistrů« poprvé se k nám uvádí Egěne Fromentin, maliř a spiso- vatel, již předlety zesnulý. Za svého života byl uznáván jen elitou, měl málo, ale vybra- ných čtenářů a elitelů. Byl stejně ohnivým koloristou ve svých obrazech orientálních jako ve své prose. Jeho jediný román »Dominik« má své věrné čtenáře jako Stendhalova »Char- treuse de Parme« a jeho umělecké studie » Ně kdejší mistři« jsou vroucí zpovědí u mělce, je muž se cele zjevilo božství krávy a jenž v hlu boké a zanicené extasí vypravuje své vidění Nebylo napsáno skvělejších stránek o zářivěm grandseigneurovi umění Rubensovi nežli ty, je mu věnuje Fromentin v »Někdejších mistrech« Mezi potěšitelné položky našeho literárního importu patří překlady z Morežkovského, uve- řejněné v lidové Sokolově bibliolece »Levná osvětová knihovna«. Měl jsem již přiležitost ně- kolikráte hovořiti na těchto místech o Merež- kovském, který s Gorkým a Andrejevem tvor vltězné trojhvězdí moderní literalury ruské Jebo román »Leonardo da Vinei« (Vzkřišení bohů) vyšlý ve zmíněné sbírce, učinil jmeno mladého pisovatele svěloznámým. S neskonalou důklad- nosti a znalostí líčí Merežkovský zázračnou dobu rennassance, s obdívuhodnou plastičností za- chycuje portréty geniů, heroů a zlosynů, kteři znsmenají nejpyšnější rozkvět Florencie, Řima a Milana a uprostřed nichž pozvedá se titánská záhadná poslava vznešsného umělce, hloubavého učence a smělého, v budoucnost zírajícího snílk Leonarda da Vincia. Román Merežkovského patří mezi skvosty současné literatury slovansko a jeho místo bude jednou v literární histori vedle Fiaubertovy »Salambo«.
Egěne Fromentin Dominik Stendhalův jít Parme Rubens Fromentin Sokolův Gorká Andrejev Dei Vzkřišení Milan Leonard Vincio Merežkovský Chara Florencie
30 article
Celou skupinu drobných, koketních knížek vydala již neunavná »Moderní bibliotéka«, redi- govaná p. Hilarem. Je věnovaná téměř výlučně překladům ze spisovatelů nejdále pokročivších v modernismu. Některé svazky patři starším mi strům, na př. Gautierovi nebo Bandelsirovi, sle většmou seznamuje nás s muží dneška. I zd- nalezáme Camilla Mauclaira, od něhož přeložena bobatá, ideově překypující kniha essayí »Žijící ideje«. Úvodem je připojena krátká studie o Mauelairovi od Remya de Gourmonta. Skoro všechny svazky knihovny jsou opatřeny podob- nými krátkými, vysližnými studiemi úvodními. Z posledních svazků »Moderní bibliotéky« upo- zorňují tu aspoň na některé, zasluhující pozor- nosti všech přátel uměleckých a intelektuálnich požitků. Arthur Symous je zastoupen překladem svých uměleckých a filosofických konfesí: »Du- chová dobrodružstvi«. Symous je bojovným kri- tikem anglické moderny a vzlelným, náruživým propsgatorem francouzské moderni poesie. Po- bouril před lety Londýn, když pozval k sobě básníka Verlaina, stavého a nenapravitelného
Hilar Gautier Bandelsir Camillo Mauclair Symous Verlain Londýn Remya jít Gourmont
31 article
tuláka a bohéma, jenž napsal nejsladši a nej- horoucnější verše, jež slyšela Francie od dob Villonových. Symous je nadšeným a zbožným poutníkem krásy a zove se jako Ibsen »obča- nem svěla« — cilizien of the woorld. Napsal vzácné a rozkošné studie o fantastickém a per- versním umění Aubreye Beardsleye, velmi cenné pojednání o symbolickém hnuti v literatuře, barvitou knihu »Města«, v nlž je též krásný popis Prahy, a četné publikace kratieké. Též za ukazku z Jules Leforgua jsme vděčni. Rozmarný a ironický poeta, janž dovedl rozechvivati nejdelikátnější struny lyrické a pro- nášeli zbrklé paradoxy, zemřel jako mladika dal jen tušiti skvětost svého nadání. Jaho »Hamlet«, uveřejněný v »Moderní bibliotéce«, ukazuje originálnost, někdy trochu nucenou, jeho poelické a ironické prosy.
Villonův Ibsen Jules Leforgua Hamlet Francie Praha Aubrey Beardsley cilizien of the woorld
32 article
Rovněž mlád zemřel Marcel Schwob, jehož dvě kálké práce zařazeny jsou do »Moderní bibliotéky«. Patřl mezi nejsvéráznější talenty mladé literatury francouzské. Měl děmonickou fantastičnost Poěovu a těžký, vášnivý kolorit Goyův. Nebyl jasný, jak přesvědči vás překlad jeho »Křižové výpravy děti«, ale ani stin bana- lity nedotkl se jeho pyšného a groleskního stylu. A v tomto ovzduší literární rafinovanost a exoličnosti pohybuje se program moderní knihovny překladů, z níž zaznamenáváme ješté některé knižky: Stanislava Przybyszewského »Vigilie«, Huguesa Rebella »Saisona v Bajich«, Johannesa Schlafa »Leonora«, Theophila Gau- tiera »Noc Kleopatřina«, Jamesa Hunekera »Vi- sionáři«, Francise Jammesa »Klára d'Eljébeuse« a Charlesa Baudelatra »Rakely«. Knihy ty ne- jsou určeny pro každého. Některé mají přílis ostrou a dráždivou vůni poesie, jiné jsou sub- tilní a vzdušné a rozplývají se v neurčitýcha snivých mlhovinách. Ale přátelé vybranýcha labužnických hodů duševních mohou po nich sáhnouti s důvěrou, nezklame je skoro an jedna.
Schwob Poěův Goyův Przybyszewský Schlaf Leonora Kleopatřin Huneker Francis Jammesa Klár Eljébeus Baudelatra Raket Bajich Hugues Rebella Theophil Gao