Dne 18. května 1900.

KATOLIOK LISTY.

Číslo 135. Strana 5.

Zerlinka, Román pana Roznětínského, Pan Zákon a paní Korábová, Pepička. — Historky ty — pravíme to předem — nejsou psány pro rozprouděné mozky četbou Zolovských a pod. románů; kdo ale che se mile bez rozrušení pobaviti, tomu je upřímně doporučujeme. Bibliografle. Z katolických nakladatelství: Český Kneipp. Roč. VII. č. 11. (Cyrillo-Meth. kniht. V. Kotrba.) — Fr. Kalvoda: Praktický výklad středního katechismu. Sešit 2. Cena 50 h. Nákl. pap. kniht. bened. rajhr. — „Rozhledy po lidumilství“. Roč. VIII. číslo 5. — Náš Domov. Roč. IX. čís 10. (Nákl. Jednoty Našeho Domova, Olomouc.) Z nakladatelství J. Otty v Praze: Světová knihovna. Číslo 152. Cena 10 kr. Plerre Corncille Cid., přel. Jar. Vrchlický. — Besedy Lidu. Roč. VIII č. 14. — Zlatá Praha. Ročník XVII. číslo 27. — V. Mrštík: Pohádka máje. Seš. 14 Cena 40 h. — Sebrané spisy Karoliny Světlé. Seš. 39 — 41. po 15 kr. Znaklad atelství Bursíka a Kohouta v Praze:

Čítárna Českého Lidu. Seš. 15—21. Po 20 h. Romány historické Prok. Chocholouška. — Dějiny ná- rodu českého v Čechách a na Moravě od Františka Palackého. (Jub. vydání) seš. 93—96 Po 20 hal. — O tvor- stvu předvěkém. Dr. F. Počta. Seš. 18—29. Cena 48 h. — Frant. Palackého Spisy drobné. Díl II. Spisy z oboru dějin českých. K tisku upravil dr. V. J. Nováček. Seš. 26., cena 40 h. — E. St. Vráze: Cesty světem. Seš. 26. až 28. Cena 60 h. Z nakladatelství J. R. Vilímka v Praze Malý čtenář. Č. 17. — Dr. K. May: Po stopě zlého činu. Sešit 75. Cena 30 h. — Královic Marko. Dle v. Filipoviče B. Klika. Sešit 11. a 12. Cena 10) haléřů. J. Verne: Dobrodružství tří Rusů a tří An- gličanů v Jižní Africe. Seš. 4. Cena 30 hal. — J. A. Salov: Přeludy. Seš. 2. a 3. Cena 30 hal. Z nakladatelství I. L. Kobra: B Němcové: Sebrané spisy. Illustrov. vyd seš. 11. a 12. Cena 36 hal. — Ornamentika, přehled dějin okrasného umění všech dob. Upravil Bedřich Mach, c. k. profesor. Sešit 6 Cena sešitu 20 kr. Z různých nakladatelství: Kapesní slovník českopolský. Prof. F. A. Hora. Seš. 4. Cena 45 hal. (Nákl. vlast) — Časopis pro pěstování matematiky a fysiky. Red. prof. A. Pánek. Roč. XXIX. č. 4. (Nákl. jednoty českých matemat.) — Český včelař. Roč. XXXIV. č. 5. (Nákl. Zemského ústř. spolku včel.) — Švanda dudák. Roč. XIX. č. 20. (Nákl. F. Topiče.)

Ze soudní síně. Služebník své paní. Před pražskou porotou stál včera 46letý zahradník Josef Pospíšil, obžalovaný ze z l o- činuyraždy. Jednalo se o událost, jež sběhla se v za- hradě u villy pí. Františky Dick-Branlové v Bubenči, dne 27. března t. r. a jež končila smrtí výšeřečené paní. Tehdy přinesly pražské žurnály zprávu, že Pospíšil v hádce zasadil paní Dick-Branlové takovou ránu motykou do hlavy, až jí prorazil lebku, což mělo v několika dnech smrt poraněné paní v zápětí. Pospíšil pracoval v domě od 15. ledna t.r. ale zaměstnavatelka poznala, že zahradník pije rád kořalku, že odbíhá od práce a že je často napilý, ba opilý, práci pak že odbývá nedbale. Paní Dicková Pospíšilovi nejednou do- mlouvala, ale tento odpovídal jí vždy hrubě a neurvale. Také pí. Bedřišce Erneeové, dceři zavražděné, Pospíšil vynadala hrozil pěsťmi, když se ho kdysi tázala po kterýchsi roubech. Dne 27. března dopoledne stěžovala si pí. Diek-Branlová své dceři Bedřišce, že Pospíšil je na ní velmi hubatý a že nechce dělati co mu poručí, jakož i že jí řekl když mu nějaký rozkaz dávala: »Rozumíte-li tomu lépe, udělejte si to sama.« Podobným způsobem stěžovala si pí. Dick-Branlová i svěd- kovi Jahodovi bezprostředně před činem. Pospíšil byl však urputným a surovým nejen proti svým zaměstnavatelům, nýbrž také proti svým soudruhům a proti členům své rodiny. Jos.

Ungrová, s užebná u Ernéeové udala, že někteří zahradničtí pomocníci, kteří v zahradě zavražděné v různých dobách J. Pospíšilovi vypomáhali, velmi si na něho naříkali, že jim nadává a s nimi práti se chce a že jeden z nich, jménem Sitař, jen pro Pospíšila z práce odešel. Svědek Berthold, který s obviněným po pět měsíců v témž domě bydlil, vy- pověděl, že poznal v Pospíšilu človéka prudkého a surového, jenž ženě a dětem nadává a jim i zabitím vyhrožoval. Dle seznání tohoto svědka jsou manželka a tchýně Pospíšilovy hodny politování. Dne 27. března kolem 2. hodiny šla pí. Dick-Branlová do zahrady, aby tam Pospíšilovi něco nařídila. V minutě na to přiběhla do villy služka Jandovská a kři- čela, že se v zahradě cosi stalo. I kvapily do zahrady dcera Ernéeova se služkou Ungrovou a na ezly pí. Dick-Braulovou na zemi v krvi a v bezvědomí. Dle udání svědků byl pohled na zraněnou a na rány jí zasazené hrozný. Na levé části čela a temene zela rána strašlivá; kosť lebeční roztříštěnaa vražena do vnitř do hloubky 4 cm. Levá část oketní v ho- řejší třetině byla šikmo zlomena, a mimo to shledány po- zději na těle četné krevní podlitiny. Ubohá paní nenabyla již vědomí a po jedenácti dnech (6. dubna ráno) zemřela.

Soudní lékaři označili za bezprostřední příčinu smrti zlomení kosti temenní. Poněvadž v zahradě tou chvíli nebyl nikdo jiný než nešťastná paní a Pospíšil, bylo zjevno, že smrtící rána jen zahradníkem byla jí asazena. Pospíšil doznal toliko, že svou služebnou paní, když vedle něho se sehnula, jen ná- hodou a jen jednou ndeřil zahradnickou motyčkou do hlavy. poněvadž se mu paní Dicková připletla do rány, Výmluva tato jest ovšem nejapná a svědky i znalci vy- vrácená. To potvrdila svou výpovědí zejména svědkyně Jeniková, která pracovala v osudné chvíli v sousední za- hrádce, z níž do zahrady zavražděné, níže ležící, jest dobře viděti. Jeníková zaslechla, jak Dicková vytýkala Pospíšilovi, že je ožrala, načež Pospíšil zvolav: „Tu máš, mrcho stará, tu máš ožralu!“ — udeřil paní Dickovou motykou. Rána ta byla tak pádná, že ji svědkyně slyšela až na místo, kde stála. Před tím zvolala paní: Hilfe!a padla k zemi. Na to Pospíšil odešel ke sklenníku, přišel zase s motykou a dal na zemi ležící dámě ještě několik ran. Podobně svědčí ještě školák A. Kureš, služka B. Jan- dovská, školák Rais, Vaníčkova a j. Houževnatost, s jakou Pospíšil bušil do ženy v bezvědomí na zemi ležící, jest zajisté pádným dokladem, že Pospíšil jednal proti služebné paní svě v přímém úmyslu, aby ji zavraždil. Že Pospíšil

paní svou služebnou v zášti měl, toho důkazem též vý- pověď kupce Vašíčka v Bubsnči, u něhož Pospíšil dne 27. března dopoledne o pí. Dickové pravil že „ta zatra- cená potvora na něm pořád jen sedí a pořád mu jen po- roučí“. Obžaloba vytýká Pospíšilovi, že byl již několikráte pro svoji surovost obžalován a že pro těžké ublížení na těle seděl dva měsíce v žaláři. Pospíšil choval se i po skutku úplně otrle a surově, takže hrozný čin, který spáchal, zdál se mu patrně lhostejný. Porotnímu soudu předsedal r. v. zem. soulu p. Stolla, veřejným žalobcem byl p. dr Worel, obhájcem p sekretář Scheidler, soud- ními znalci pak pp. prof. dr. Reinsberg a docent dr. Sla- vík. Porotní sál byl přeplněn hlavné občanstvem z Bu- benče. Porotě byly dány dvě otázky. Prvá zněla na zločin vraždy a druhá na zločin zabití. Veřejný žalobce žádal, aby porotcové uznali na vraždu Obhájce, jenž pronesl něco o zesnulé paní Dickové, byl zakřiknut předsedou, aby neurážel zemřelou. Na to líčil obhájce osudy a život obviněného a žádal, aby Pospíšil byl z obžaloby propu- štěn. V 5 hodin odpoledne odešli porotci k poradě. Porota odpověd la na první otázku 6 hlasy ano a 6 hlasy ne. Na druhou 12 hlasy a n o. Porota přisvědčila ku zlému úmy- slu. Pospíšil byl na to odsouzen na 8 let do těžkého ža- láře se čtvrtletním postem a vždy dne 27. března bude mu vytrpěti temnou komoru s tvrdým ložem a postem.

Hodiny pro pacienty. Ve všeobecné nemocnici v Praze nalézá se při pavilonu profesora dra. Eiselta pokoj, v němž jsou uschovány a zavřeny na klíč různé utensilie z inventáře nemocnice. Mimo jiné bylo tu uloženo 11 hodin na stěnu, jež dávaly se na třídy nemocným. Než loni v pod- zimu ztratily se dvoje takové hodiny. V podezření upadl 29letý dělník zámečnický Vilém Štědrý z Jílového. V roce 1899 opravovaly se místnosti nemocnice a Štědrý byl při rom zaměstnán s Jaroslavem Trnkou od Kroftovy firmy in- stalaterské. Výšeřečený pokoj byl uzamčen a klíč měl od něho jen oficiál p Führer, bez jehož svolení nikdo do dot- čeného pokoje vstoupiti nebyl oprávněn Štědrý zaměstnán byl v nemocnici při pracích opravných od léta do zimy mi- nulého roku. Někdy koncem listopadu při revisi inventáře shledal oficiál Führer, že dvoje visací hodiny od fírmy Hainz mu schází. Po vánocích m r. dověděl se topič Hubička od

pradleny Hanzlové, že podobné hodiny, jaké se ztrasily, na- lézají se v bytě Štědrého. Na oznámení policejní byla prove- dena u Štědrého prohlídka a nalezeny tam skutečně kulaté visací hodiny, ve kterých svédci Führer, Hubička a zejména p. Ruttner s veškerou určitostí poznali ztracené hodiny přes to, že patrně asi pachatel sám značky s hodin seškrábal, na pokraji je pozlatil a zadní část stříbrnou harvou natřel, aby tak dal hodinám jiný vzhled. Druhé hodiny zmizely. Ob- žaloba tvrdí, že obviněný veškeré místnosti nemocnice dobře znal a svědek Fuxa potvrdil, že obviněný do pokoje č. 53 v pavilonu dostal se kdysi paklíčem a že vůbec instalaterští pomocníci otvírali si paklíčem, by si nemusili choditi k ofi- ciálovi pro klíč. Štědrý popírá krádež se vší rozhodností, popírá, že by byl kdy paklíčem pokoj ten si otevřel, popírá, že viděl kdy takové hodiny v nemocnici a vymlouvá se, že hodiny ve stavu, jak byly u něho nalezeny, koupil koncem září na Karlově náměstí od neznámého muže za 4 koruny.

To potvrdil mu dělník Trnka Soud nenabyl přesvědčení o vině Štědrého a odseudil ho pouze pro koupí podezřelých věcí na 3 dny do vězení. Líčení předsedal. r. v. z. s. Stolla, veř. žalobcem byl p. dr. Baukal. Jeden jako druhý. Dne 13. dubna přinesli jsme zprávu o bouřlivém výjevu, který vyvolala v soudní síni ta- jemníka zemského soudu p Hofbauera domovnice Knoblo- chová v Hopfenštokově ulici. Knoblochová byla žalována pro urážku na cti pí. H., jelikož o ní be příčiny namluvila množství hanebných pomluv. Následkem výstředního chování obžalované odročil soudce líčení a dal Knoblochovou vy- vésti dozorcem až za vrata soudní budovy K novému líčení byla Knoblochová vyzvána, aby poslala za sebe svého zá- stupce a tak na jejím místě objevil se včera u soudu její muž. Sotva soudce přečetl obžalobu a výpovědi jednotlivých svědků, postavil se domovník před krucifix a prohlásil slav- nostním hlarem: »To je všechno drzá lež. Svědkyně S. je drzá lež«.... Výrok tento výnesl zástupci »zdvořilé« do- movnice přísnou důtku se strany soudce a naději na novou obžalobu, neboť zástupce žalující p. dr. Kožený vyhradilsi právo stihati ho pro urážku na cti. Soudce na to prohlásil průvodní řízení za skončené a vynesl rorsudek, jímž Knoblo- chová byla odsouzena ku pokutě 2 kor. a k náhradě 20 kor. útrat. Mírný tento trest odůvodnil soudce tím, že dle jeho přesvědčení jest Knoblochová asi churavá.

Válka v jižní Africe. Jakkoliv ještě v této chvíli jsou mnozí, kdož po- chybují o pravdivosti zprávy, že Mafeking kapituloval, dlužno pověděti, že i kapitulace tohoto města měla by pro Boery sotva nějakou praktickou cenu, poněvadž situace na válečném jevišti nedoznala by tím změny asi žádné. Nedá se sice upříti, že by kapitulace Ma- fekingu měla značný mravní účinek v tom směru, že by znovu obnoven byl odpor Boerů, jinak však zna- menala by kapitulace ona až i výhodu pro Angličany. Proto, poněvadž vojsko, jež vede generál Hunter za účelem vybavení Mafekingu, mohlo by prostě obrátiti se proti Johannesburgu-Pretorii, kterážto místa jsou, jak známo, cílem operací lorda Robertse. Naproti tomu, kdyby potvrdila se zpráva o kapitulaci Mafekingu, při- padla by Boerům vážná péče o zaopatření asi 5000 osob čítajícího, spolu vyhladovělého obyvatelstva v Ma- feking. Péče ta byla by arciť nemalá, protože Boerové neučinili dojista pro ten případ potřebných příprav Na štěstí nalézá se v bezprostřední blízkosti Mafe- kingu nad míru úrodné údolí Marico, odkud, myslíme, mohly by potřebné zásoby býti beze všech zvláštních obtíží opatřovány. Z Londýna, 17. května. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje z Upingtonu ze včerejška: Zdejší okres není dosud uklidněn. V obvodu Grootrinkském bylo včera jedno skladiště rebelly úplně vydrancováno. Obyvatelé Upingtonu obávají se útoku. Z Thabanchu, 17. května. (T. k.) Generál

Rundle obsadil Megnatlinksnek. Z Londýna, 17. května. (T. k.) Jak oznamuje Reut. kanc«. z Maseru ze včerejška, obsadili yeo- manry Ladybrand. Z Londýna, 17. května. (T. k) »Reut. kanc.« oznamuje z Pretorie ze dne 15. t. m.: Úřadní vá- lečná zpráva praví: Spolkové vojsko vzalo v sobetu pevnůstky u Mafekingu útokem a obsadilo je. V noci na neděli bylo však obklíčeno, a mělo, pokud známo, 7 mrtvých a 17 raněných, jakož i nějaký počet za- jatých. Jak se praví, byla přední stráž jižní osvobo- zovací kolony v sobotu odražena. Z Londýna, 17. května. (T. k.) Generál Baller oznamuje dnes z Dannhausenu: Moje v před posu- nuté hlídky budou asi již v New Častlu. 5. divise odešla v oddílech cestou od Elandslaagte do Glencoe a zaměstnává se úpravou železnice Všecky zprávy souhlasí v tom, že 7000 Boerů dne 14. a 15. t. m. táhlo s největším spěchem na sever. Boje o Mafekingi Z Londýna, 17. května. (T. k.) Dle te- legramů zdejších listů z Laurengo-Marquesu udála se dne 15. t. m. u Kraalpanu, 32 angl. mil jižně od Mafekingu, bitka. Z Kapského města, 17. května. (T. k.) List »Argus« oznamuje v depeši z Larenco Marquesu: Ve- litel Eloff vstoupil s hlídkou do Mafekingu. Vojsko plukovníka Baden-Powella zahájilo palbu, zabilo 17 Boerů a zajalo Eloffa s 90 jinými.

Angličané v Transvaalu. Z Londýna, 17. května. (T. k.) Telegram lorda Robertse z Kroonstadu ze dneška praví: Gene- rál Hunter vniknul do Transvaalu a stojí nyní deset mil od Kristiany. Generál Methuen postoupil na ce- stě koopštatské, aniž by nepřítele uzřel. Zprávyo desorganisaci mezi Boery z republiky potvrzují se z mnoha stran. — Pozdější telegram lorda Robertsa praví: Generál Hunter obsadil včera bez překážky Kristianu. Rundlovo vojsko nalézalo se včera bezpro- středně u Clocolanu. Boerské poselstvo v Severních státech. Z Washingtonu, 16. května. (T. k.) Tři se- nátoři, tři členové kongresu a více měšťanův odjede ve čtvrtek do Nov. Yorku, aby doprovodili sem boer- ské poselstvo, které dojede v pátek v poledne. Po- selstvo navštíví presidenta Mac Kinleye v sobotu. V neděli večer konáno bude v domě representantů veliké shromáždění lidu, ve kterém budou mluviti Boerové, senátoři a členové domu representantův. Z Nov. Yorku, 16. květua. (T. k.) President Krüger talegrafoval poselstvu jihoafrických republik: »Kéž je s vámi spravedlnost a poctivost !«

Telegramy- K situací. Z Vídně, 17. března. (Telef. zpráva »K. L e) Způsob, jakým ryt. Jaworski a dr. Kaftan zahájili operace proti mladočeské obstrukci, dal stranám levice vítanou příležitost, aby celou nepříjemnou práci a zodpovědnost za ni svalily na Poláky a německé konservativce. Jsou prý ochotni podporo- vati strany pravice při potlačování obstrukce. Němečtí pokrokáři byli při tom ještě tak zlo- myslní, že vyslovili pochybnosti o dobré vůli obou pánů. Také zároveň prohlašují, že svolí jenom k lámání obstrukce dlouhými schůzemi, patrně spekulujíce, že při tom dojde ku srážkám, jimiž se obnovení svazku pravice znesnadní. Na odpoledne svolaná schůze výkonného vý- boru pravice následkem prodloužení se schůze sně- movny do 4. hod., odpadla. Posl. Jaworski chce prý Čechům dáti na výběr, aby buď vzdali se obstrukce, nebo že bude svazek pravice s nimi přerušen.

Z Vídně, 17. května. (T. k.) Místodržitel hr. Coudenhove přijel sem dnes z Prahy. Z Vídně, 17. května. (T. k) »Wiener Abend- post« oznamuje, že se arcivévodkyně Marie Imma- culata Rainerie, dcera zesnulého arcivévody Karla Salvátora se svolením císaře zasnoubila s vévodou Robertem Virtemberským. Z Pešti, 17. května. (T. k.) Jeho Veličen- stvo císař přijel ráno z Jedlové a udílel všeohecné audience. Žítra ráno bude odbývati přehlídku celé zdejší posádky, které bude veleti sborový velitel princ Lobkowitz, a vrátí se pak odpoledne do Je- dlové. Ze Rěky, 17. května. (T. k.) Královští a ko- runní manželé odjeli do Bukurešti. Z Mnichova, 17. května. (T. k.) Nejnovější bulletin o zdravotním stavu krále Otty praví: Stav jest nezměněn. Sil tělesných přibylo, ale Jeho Veličenstvo nemůže jestě samostatně choditi nebo státi. Z Londýna, 17. května. (T. k.) V pří- tomnosti královny, členů královské rodiny a prince Albrechta pruského byl dnes biskupem Winche- sterským pokřtěn novorozený syn vévody z Yorku