3
masthead
24. července 1908. Císlo 202.
4
article
nedojde, a budou tedy míti asi pravdu. Nám
na něm záleži nejméně, poněvadž jazykových
zákonů, zabezpečujících úplnou rovnoprávnost
českého jazyka s německým, máme dosti a jest
jen třeba, aby vláda platné zákony vždy a všude
poctivě prováděla.
Z Pešti, 21. července. (Min. Josi po-
vič a bar. Rauch.) Mezi chorvatským mini-
strem Josipovičem a orgány Rauchovy vlády
vznikla tyto dni polemika. Min. Josipovič pro-
hlásil nedávno, že chorvatský sněm bude svolán
na podzim a odmítne-li projednání vládních před-
loh, že bude rozpuštěn. To se zdálo baronu
Rauchovi zasáhnutím do jeho práv a svými
orgány dol ministru oznámiti, že o svolání a roz-
puštění sněmu rozhoduje bán a nikoli chorvat-
ský ministr. Min. Josipovič nezůstal bánoví od-
pověď dlužen. Dal ji prostřednnictvím „N. P.
Journalu“. V něm sděluje, že pravomoe bánova
není tak veliká, aby mohl prováděti svou vlastní
politiku za zády uherské vlády. Můžeme bánovi
prozraditi — pravi „N. P. J.“ — že jest už
vypracován v Pešti podrobný plán o podzimí
kampani záhřebské, že tento plán byl vládou
schválen a jeho provedení závisí jen od toho,
podaří-li se v posledním okamžiku obnovit
mír s chorvatskou koalicí. Obnovo
míru jest však mnohem pravděpodobnější, než
se zdá samému bánovi.
Z Pešti, 20. července. (Rumunský
ústřední národní výbor,) jehož sídlem
jest dosud Arad, bude převeden do Sibině ja-
kežto střediska rumunského národního života.
Josi
Rauch
Josipovič
Rauchův
Pešť
Sibina
5
article
Rumuni vidí, že smír s maďarskou koalicí je na
tu dobu vyloučen, že tedy nezbývá nic jiného,
než pracovati mezi lidem za účelem jeho uvědo-
mění a k tomu se lépe hodí Sibíň, než vzdálený
Arad. Rumunští národní poslanci budou konati
veličské schůze ve všech střediskách rumun-
ského lidu; schůze započnou hned po žních,
tedy počátkem srpna.
Z Pešti, 22. července. (Volba srb-
ského patriarehy.) Srbský církevní sněm.
jenž má prověsti volbu nového srbského patri-
archy, jest svolán na 28. t. m. Královským ko-
misařem pro toto sněmování jmenován ministn
spravedlnosti dr. Günther. V prvé schůzi
za předsednictví biskupa Nikoliče bude čten krá-
lovský reskript, druhého dne budou slavnostní
bohoslužby, a dne 31. červonce, v úmrtní den
patriarchy Jiří Brankoviče, provede se volba.
Sněm sestává z 50 světských, 25 kněžských
členů a 6 biskupů. Radikální Srbové mají na
sněmu 40 hlasů, samostatní asi 30, ostatní jsou
liberální. Vládním kandidátem jest biskup bu-
dínský Lucián Bogdanovič, kandidátem
samostatné strany biskup Gruič. Kandidátem
radikálů byl vršecký biskup Zmajanov ič,
ale poněvadž dr. Wekerle přímo prohlásil, že
by jeho volbu nemohl předložiti panovníku ke
schválení, padá tato kandidatura sama sebou.
Zbude tedy volha mezi Gruičem a Bogdanovi-
čem, a poněvadž radikálové udržují dosud přa-
telské styky s uherskou koalicí a tedy i jej
vládou, zdá se pravděpodobným, že zvolen bud
Lucián Bogdanovič.
Rumun
doktor
Günther
Nikolič
Brankovič
Srba
Lucián Bogdanovič
Gruič
Wekerle
Bogdanov
Arad
Pešť
6
title
Politické zprávy zahraničné.
7
article
V Praze, 23. července.
Praha
8
article
Německé říšské časopisy o slovanské konferenci
Pražskou slovanskou konferencí počínají se
zabývati také říšské listy německé. Pěkného ne-
dočteme se v nich nic, poněvadž jejich stati
jsou psány na základě informací, dodávaných
z Vídně a z pražských kasiňáckých kruhů.
„Frankí. Ztg.“ se na př. utěšuje, že na konfe-
renci byli zastoupeni jen Češi, Rusové a Poláei
z Ruska, poněvadž i rakouští Poláci účastenství
odřekli. Smíru rusko-polskému nevěří, poněvadž
pražská úmluva váže pouze pány Krasovského
a Straszewicze, nikoli však ruskou vládu, ba
ani ruský a polský národ. Dokud prý sta Poláků
budou úpěti v ruských žalářích, zůstane rusko-
polské sbratření snem budoucnosti právě tak,
jako sjednocení slovanských národů na kultur-
ním poli.
„Dresdner Nachr.“ má z Prahy lživou
zprávu, že del. Dmowski dle prohlášení, učině-
po třeti i čtvrté na okružní pouť českými do-
mácnostmi, byly tam vesměs přijímány s touže
dobromyslnou láskou a přichylností, kterou jim
vložil do vínku náš milovaný autor.
Čech
Polák
Krasovský
Straszewicz
Dmowski
Vídeň
Rusová
Rusko
Praha
Dresdner Nachr
9
article
Naše novinky.
Arno Dvořák: „Kníže“. Tři dějství N
kladatel F. Šimáček. Praha, 1908. K 2.40,
Drana „Kníže“ (p. autor zove svůj kus úmy-
slně „tři dějství“), je založeno na nejstarších, polo-
mythyckých zkazkách o Libuši, Přemyslu, divčí
válce a pokoření Vlasty První dějství hraje se na
Vyšehradč a končí smrtí Libuše. Ve druhém líčí s
scčny v tábořu Vlastiných žen, zrada Šárky a smr
Chrada. Ve třetím pak (opět na Vyšehradě), návrai
vitězného Přemysla po dobyti Děvína.
Jednu věc provedl p. autor ve svém dramatu
konnekventně a účinně. Je to nourčitý, misteriosní.
enigmatický kolorit, mlhavá nálada celého kusu. Je
vám, jako by jste se dívali na hrající osoby několi-
kerým závojem, jako by mluvily tlumeně, anebo
z dálky. Úmysl p. autora, látku polomythyckou obe-
stříti kouslem mysteria starých kultů a tradic, dáv-
ných bájí a zkazek, se podařil. K tomu pak všecky
osoby mluví jako v extázi, jako v polosnu, každá
isolovaně pro sebe. Dialogy však nemají mnohdy do-
sti jasného, logického spojení a to by bylo
ovšem na úkor scénickému provedení.
Dvořák
Kníže
Šimáček
Drana
Libuše
Přemysl
Vlasta
Vlastin
Šárek
Praha
Vyšehrad
Děvín
10
article
Ve své snaze, shora uvedené, šel p. autor příli
daleko. Docílil sice jednolitou náladovost, ale na účet
silne charakteristiky svých figur
Kniha vyníká čistotou jazyka, chvályhodnou
formou a je v celku publikací velice interesantní Se-
riosn. sludie archeologické, historické a jiné jsou ze-
všad patrny. Scěnické pokyny jsou co nejpodrob-
nější. Všecko směřuje k efektu a účinnosti, ale po-
strádáme drematického ohniska.
Va druhém aktu, jenž je nejlepší a nejsilnější
není knížete Přemysla na jevišti. Přemysl sámje
figurou druhého řádu Je zastíněn Vlastou. Přemysl
mluví ke svému lidu, k těmto pohanským barbarům,
slova, jež by v dobách těch jistě nebyla pochopena
„Bůh sedí a čeká... Na co čeká? Na váš hlasl.
Bude to opět bojácný výkřik k malému bohu? Či t
bude výkřik mocný, vítězný, který boha
proměňuje?“ A dále: „Učiňte jiným své-
ho bohal.. . Vztyčte silného, slavného,
pyšného bola nad svoje činy a nad
svoje sny!“ Tak promlouvá kníže k lidu po pře-
možení Vlasty. Rouhá se božství stávajícímu a chce
nové. Či pokládá sama sebe za boha? Čtenář zůslává
v pochybách. Doplní-li zde jeviště mezery bás-
ně, pak ovšem lze novému básníku k umělému jeho
dílu jen gratuloval.
K. W— ter.
Přemysl
Vlasta
Přemysl mluvit
K W
Virginie
11
article
* Joe Hloucha: Vzpomínky na Japonsko.
Šimáček v Praze. K 3.—
Pěkně upravený svazek pana Hlouchy přečte čte-
nář se zájmem a zálibou. Již proto, že je Hloucha
prvním českým sutorem, jenž napsal z vlastníh
názoru knihu o Japonsku a Japoncích. Vlastně Ja
Iného v Praze, neuznává hraniční čáry, tažené
přes území polského národa. Jest známo, že
všichní delegáti na pražské konferenci hájili prá-
vě opačné stanovisko. Stejně nesprávně tvrdí
„Dr. Nachr.“, že slovanské delegáty přivedla
do Prahy jedině všem jim společná nenáv i st
k německé říši a německému národu. Nikoli ne-
návist, nýbrž obrana proti německé
brutálnosti byla jednou z příčin, pro kte-
rou se Slované sblížili.
Sionisté u ministra Stolypina.
Tyto dni domohl se předseda sionistické ar-
genisace, David Wolfísohn, slyšení u ruského
ministerského předsedy P. A. Stolypina.
Min. Stolypin dal si vylíčiti podrobně základní
body sionistického hnutí, jeho všeobecné ceíle,
činnost jednotlivých institucí a sionistickou práci
mimo Rusko. Na konci min. Stolypin vyslovil
sympatii sionistickému ideálu: opatřiti židov-
skému lidu právně zabezpečenou vlast v Pale-
stině. Pokud snahy sionistů se ponesou za tímto
cílem, ministr nehodlá jejich působení v Rusku
čmiti obtíže. — Téhož dne byl D. Wolffsohn
přijat ve slyšení také u ministra vnějších větí
A. P. Izvolského.
Hlouch
Japonec
doktor
Nachr
Slovan
Stolypin
Wolfísohn
P A Stolypin
D Wolffsohn
Izvolský
Japonsko
Praha
Rusko
Pale
12
article
Protiněmecká nálada v Anglii.
V Berlině způsobila rozčilení poslední řeč
lorda Cromera, pronesená v horní sněmovně
při jednání o starobním zaopatření. Lord Cromer
mluvil ovšem pessimisticky a jeho řeč vyzněla
obavou před budoueností, ale není v ní nic, čím
by se musili v Berlíně zvláště vyrušovati, Kdyby
opravdu horní sněmovna byla naplněna obavami
oproti Německu, nebyla by schválila vládní
předlohu, v níž viděl Cromer ohrožení prostředků
pro obranu země Zdá se vůbec, že v Berlíně
i v Londýně vládne stále větší nervosa. Tomu
nasvědčuje ta okolnost, že opět některé londýn-
ské listy se rozepsaly o německých š pe-
hounech, kteří prý pozorují anglické ná-
mořní manevry a zejmena se zajímaji o pod
mořské čluny. Bylo zjištěno, že německý dělový
člun »Ziethen« okázal se u angliekého pobčeží
v oblasti manevrů. V ponděli přijelo do Bri-
dlington-Bay několik německých důstojníků. Když
přibyla do Humbaru podmořská flotila, objevila
se anglická válečná loď. Vyšší anglický důstoj-
ník ji prohledal a zjistil, že dva Němei z můstku
lodního sledovali operace podmořských člunů.
Cromer
Anglie
Berlín
Německo
Londýn
Bri
Bay
13
article
Atentát na krále belgického.
Brusselská policie objevila, že chystán byl
atentát na belgického krále, jenž dlí nyní v Ciarg
nanu v Ardennách. Několik osob bylo zatčeno
Politická persekuce v Prusku.
Proti svobodomyslnému purkmistru v Hu-
sumu dru. Schückingovi zahájeno bylo diseipli-
nární řízení na sosazení s úřadu. Za zločin vy-
kládá se trojí kritika pruské správy, kterou na-
psal v »Berl. Tageblatu«, dále anonymní spisek
»Reakce ve vnitřní správě« a článek »Služme
vlastenectví« v časopise »Die Hilfe«. Žel, kde
liberálové ocitnou se u moci, dovedou pronásle-
dovati muže odchylného přesvědčení politického
stejně krutě na existenci, jako reakcionáři Dva
cátý věk odvykl s vůbec respektovati volnost poli-
tického vystupování a svobodu názorů osobních.
Schücking
Berl
Prusko
Hu
14
article
Francie a Německo.
Socialistický poslanec Sembat uveřejni
v Jaurésově »Humanité« článek, v němž se při-
mlouvá za dohodu s Německem. Lituje,
že byla vyvrácena zpráva o setkání se presi-
denta Falliresa a německým císařem a probla
šuje, že toto setkání by bylo důležitější a pro-
spěšnější nežli celá ostatní cesta presidentova
Sembat píše dále: »Posuzujeme-li situsci
chladně, musíme uznati, že by nebylo šťastnější
diplomalické akce, nežli dohada Francie s Ně-
meckem. Nemajhli diplomaté k tomu chuti,
musí je národ donutiti, jak již při aféře fašod-
ské ukázal a prosadil svou vůli.«
ponkách, neboť těmlo věnuje pan autor čtyři
pětiny svého spisu, což však není knize nijak n
úkor, ano, činí ji to tím interesantnější.
Není možno vzíti do ruky knihu o Japonsku,
aby nám nenapadla dvě jména světového zvuku, jmě-
na autorů, kteří uvedli Japonsko a Japonce do moder-
ní literatury zápodní. Jsou to Pierre Loti a Laí-
cadio Hearn. Pan Joe Hloucha se sice snažil
ze všech sil, aby se vybavil z mocného vlivu obou
jmenovaných spisovatelů, avšak místy, snad nevě-
domky, podlehl přece jejich silné suggestiv nosti. Chá-
peme dobře, že jeho úloha nebyla snadnou, ale byli
bychom raději vaděli, kdyby se byl pan autor díval
více okem Slovana, než okem kosmopolity.
Sembat
Jaurésův
Humanitý
Loti
Hearn
Hlouch
Slovan
Francie
Německo
Japonsko
Japonec
15
article
Než přes to je kniha pana Hlouchy velmi za-
jímavou a poučnou a má svoje umělecké kvality
Jak shora řečeno všimal si pan autor zvláště japon-
ské ženy. Vidíme je chodit, sedět, jíst, usmívati se
v jejich kimonech a ozdobných, tuhých účesích. Do-
vidáme se mnohé, co se nám zdá býti zvrácenosti
a mnohé, co se nám zdá býti pokrokem — u nás
nesnadno dosažitelným. Tak na př. japonské zákony
zakazují přísně vdaným ženám žárlivost a je žárli-
vost i příčinou k rozvodu!
Aby měl pokud možná největší příležitost studo-
vati juponskou ženu a její duši, oženil se pan aulon
po příkladu Lotiho „na čas“ s Japonkou, jak je v Ja-
ponsku zvykom. Toto svoje krátké manželství líčí
v raztomilé črtě, která patří k nejlepším v celě knize.
Zajínavá je skizza „Gunkau“, v níž je barevněa
pravdivě popsána návštěva japonských obrněncův
přístavu a ukořistěných ruských válečných lodí. Ze-
jména zasluhuje pozornosti vylíčení ruské lodi „Po-
bědy“, dosud neopravené, s celou strušnou spoustou,
kterou v ní a na ní způsobily japonské střely. Gra-
ciésně psaná je črta „U hrobu Gompači a Komura-
saíci“. Již z plety k Juliu Zeyerovi, jenž osud obou
nešťastných milenců učinil námětem své povidky,
nemohl si pamn aubor odřici, aby nenavštívil historický
hrob, o němž ví každý Japonec.
Některé obrázky se p. Hlouchovi opravdu tk
zdařily, že čtenář vnímavý zavře a odloží knihu jisté
s povzdechem, neboť se v něm probudí náhle touha
spatřiti vlastním okem všecku tu krásu, touha ne-
K. Weinfurter.
snadno spinitelná ..
Hlouch
Loti
Japonka
Zeyer
Japonec
K Weinfurter
16
article
Čnsopisv-
* „Zlatá Praha“, velký obrazový týdenník v na-
kladalelství J. Otty v Praze. Dnešní číslo tohoto ro-
dinného ilustrovaného časopisu vyniká v obrazové
části mnohými příspěvky našich i cizích výtvarných
umělců. Každého čtenáře jistě upoutají: HI. Lolka
„Topolový háj“, Aug. Salvy „Vystěhovalci“, „Motiv
z Dalmacie“ od našeho znamenitého krajináře Fr
Zvěřiny, dva obrazy van Dyka a j.
Část beletristická v pečlivém uspořádání přináší
příspěvky skutečné literární ceny; zastoupeni jsou
tu: Aois Jirások, Marie Calma, Em. ryt. z Čenkova
a Karel Vika. Současně jako příloha k dnešní „Zlaté
Praze“ vyšel „Výslavní Časopis“ čís. 11. a přináší
zajímavé obrázky z jubilejní výstavy, které isou do-
Události v Marokku.
Dopisovatel »Tempsu« oznamuje z Rabatu,
že v Marakeši vládnou nepokoje, poně-
vadž nový gevernér Si Ben Beker a paša
města Thamy Glani žijí v nesváru. Si Ben
Beker obdržel rozkaz, aby pozatýkal přední ob-
čany, podezřelé z azizismu a neobjevuje se
nežli v průvodu četných vzbouřenců. Thamy
Glani žádá zbraně a vystupuje hrozivě. Mezi
zatčenými občany je bývalý velkovezír Ben Ko-
bur, jehož jmění bylo konfiskováno. Hafidistia
azizisti bijí se stále v okolí města, kam bylo
dopraveno množství zraněných. Ve Fezu je
obyvatelstvo stále nespokojenější s Mulejem Ha-
fidem a okolní kmeny zdráhají se platit daně.
Vzdorosultánovi nepodaří se zlomit jejich odpor.
J Ott
Aug
Salva
Zvěřina
Dyk
Calma
em
Vic
ben Beker
Tham Glani
ben
ko
Praha
Dalmacie
Čenkov
Maroko
Aois Jirások
zlatý Praga
17
article
Někteří problásili, že jen proto se stali přívr-
ženci Muleje Hafida, aby se zbavili křesťanů
vybnuli se uplatnění smlouvy slgeciraské. Ta-
kové smýšlení panuje na mnoha místech maro-
ckých. Mulej Hafid dopustil se chyby svým
odjezdem do Fezu, kde jeho objevení se způ-
sobilo sice mocný dojem na Evropu, ale lím
pustil z rukou kořist získanou na jihu. Události
v Azemmuru, příznivé pro Abdula Azíza, uči-
níly dobrý dojem v Rabatu. V okoli Azemmuru
kmeny houfně se přidávají na stranu Abdula
Aziza, jehož situace v posledních týdnech se
valně zlepšila,
»Daily Telegraph« sděluje z Casablanky,
že francouzské oddělaní proniklo až do okolí
Takly, do nejzazšiho území Šaujů, kterým
v brzku má táhnouti Abdul Aziz. Francouzské
vojsko má udržeti na uzdě kmeny, již by se
chtěli postaviti proti sultánovi.
Pařížské listy přinášejí zajímavou zprávu
korespondenci poslance Jaurésa s Mule-
jem Hafidem. Vůdce francouzských sociali-
stů prý radil vzdorosultánovi, aby poslal sve
plnomocníky do Paříže. Jaurés prý vzkázal
vzdorosultánovi, že pověřil svého důvěrníka, aby
v Gibraltaru se připoji k vyslancům Muleje
Hafida a ústně jim sdělil prohlášení, jaká mají
učiniti francouzské vládě. Celá tato zpráva
zní silně fantasticky a některé listy ji uveřejňuj
s reservou.
Mulej Hafid
Aziz
Jaurésa
Hafid
Jaurés
Evropa
Azemmur
Casablanca
Takla
Šauj
Paříž
Gibraltar
Abdul Azíza
18
article
Město v deliriu
Od včerejšího rána bylo sicilské město Tra-
poni v pravém deliriu. Všechny obchody a to-
várny uzavřeny, balkony a okna všechný
ozdobeny prapory, pletenci, znaky a gobelinya
naplněny bezčetnými lidmi. I všecky lodi v při
stavu, eizích nevyjímaje, ozdobeny
prapory. Na molu městská stráž koná čestnou
službu a sbromážděni tam zástupci obeí z celé
Sieilie i spolky s prapory a s hudbami i školy.
Posádka sesílena jizdou, aby zamezila výtržno-
sti rozdrážděných mass. Nasi, když vystoupil
z parníku, byl uvítán zvuky hymny nasianské
a oblušujícím voláním »Eviva«. Tisice rukou
mávalo mu šátky vstříc a když odebral se do
radnice, nepřehledné davy valily se za ním,
neustávajíce křičeti »Eviva«. Sieilie celá jest,
jak zřejmo, přesvědčena, že Nasiovi odsouzením
stala se křivda, neb aspoň že nespravedlivo jest
jednoho neohlíbeného politika za totéž trestati
druhého za toléž povyšvati.
19
article
Krvavý zápas o Tavriz
Jezdci při pokusech o znovudobytí velkého
tohoto města perského neosvědčují se nikterak
Posádka šachova v Tavrizu má sice dosti dě
a střeliva, ale žádných téměř sehopoých dělo-
střelců. V ponděli zdál se býti revolucionářský
vůdce Satar chan pánem Tavrizu. Čivrt Mudzi-
hid byla až na jeden veliký karavanní dům
dobyta, bílý prapor, vlající nad mešitou Hujse-
novou byl stržen. Na to v minaretu po-
rubán veliký počet želdnéřů šacho-
vých Ruchim chan sám, odvolav vojsko, při
hlížel nečinné k zoufalému boji ostatních stou
penců šachových. Obyvatelstvo jásalo již. Tu
v úterý vyrazil Rachím chan znovu proti městu
Soustředil v noci znovu vojsko své ku podpoře
vytrvavších ještě přátel šachových. Satar chan
opustil potom znovu posice již dobyté a ustou-
provázeny stručnými články a referáty o důležitých
událostech výstavních. Zvláštní zmínky zasluhují zda-
řilě obrázky „Z květinového korsa“. „Zlatá Praha“
vychází v číslech každý pátek, v sešiřech jednou z
14 dní. Občas připojeny jsou zvláštní umělecké listy
přinášejicí barevné roprodukce vynikajících děl če
ských umělců výtvarných Redaktorem je A. B. Do-
stál, část obrazovou řídí Viktor Oliva. Výstavní časo-
pis pořádá Karel Vika
Revue v neurolegii, psychiatrii, fysikálnía
dínelutcké thoravii, vydávané prof. drem. Haskovcem,
vyšlo číslo 5. a 6, jež obsahuje: Pozdrav účastníkům
IV. sjezdu českých lékařův a příradozpytců v Praze.
Tavriza
A B
Oliva
Vic
doktor
Haskovc
Čivrt Mudze
Praha
20
article
Články původní: Prof. dr. Lad. Haškovec; Sociální
význam chorob nervových. — Doc. dr. J. Janský
Příspěvek k objektivním symptomům traumatické
nourosy. — Dr. P. Hess: Studie o hormafrochtismu
s kasuistickým príspěvkem. (Pokračování.) — D
Jaroslav Mourek: Příspěvek k symptomatologii a po
thokgické anatomii kompresse krční michy. (Pokrač
— Dr. Skála: Primární vleklý rheumatismus kloubní
a jeho vztahy k soustavě nervové. — Dr. Josef Step
pan: Obrna čivu vřetenného u dvou sourozenců, zí
skaná na kolovadle školním a po nepatrném úderu.
Dr. Vlad. Mladě,ovský: Význam léčeb vodam
železitými při anaemii a chlorose. Pokrač. a dokoně.)
Dále četné rozhledy z neurologie, psychiatric a fy-
sikální thearpie, literatura, feuilleton: Mořská nemoc
Dr. Panýrek: Divadlo a děti. (Phspěvek k hygieně
a vyučování.) a četné zprávy o IV. sjezdu českých
lékařův a přírodozpytců, o nových stanovách Spolku
českých lékařů v Praze, o Jubilejní všeobecné hospo-
dářsko-průmyslové výstavě v Kroměříži a jiné. Revue
vychází 15. každého měsíce a předplácí se celoročně
12 K 30 h. Redakce: Perlová ul. č. 9. Expedicea
administrace: Vodičkova ul. č. 34.
Bibliografie.
profesor
doktor
Lada
docent
J Janský
P Hess
Jaroslav Mourek
Josef step
Vlad
Panýrek
Praha
Kroměříž
Vodičkův ulice
spolek český lékař
divadlo a dítě
21
article
* Dr. Edvard Beneš: „Le Problůme aulri-
chien et la Qnestion tchěque.“ Elude sur les lutles
politiques des nationalités slaves en Autriche. Paris.
V. Giard et F. Briěre.
* Nákladem České akademie císaře Františka Jo-
sefa pro vědy atd. vyšlo: Ant. Truhlář, c. k.
vládní rada, ředitel c. k. akad. gymnasia v Praze
v. v.: „Hukověť k pisemnictví humanistickému, zvlá-
ště básnickému v Čechách a na Moravě ve stoleti
XVI.“ I. svazek.
* Sbírka pramenův ku poznání literárního ži-
vita v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Dr. Rich.
Schmertosch v. Riesenthal: „Jonnnis Co-
ciní a Cocineto opunoula I. Isagoge ad tres sermonen
Ciceronis do oratore.“
* Věstník české skademis cís. Fr. Jos. Roční
XVII. Čís 1., 2.,3.
Dr. Čeněk Zíbrt: „Bibliografie české b
storie.“ Díl IV. Svazek 1. II. zpracování. (Polit. hi-
storie od r. 1600—1618.) Třicetiletá válka. Čls. 1.—4
* Historický archiv české akademie cís. Fr. Jos.
Ph. dr. Julius Glücklich: „Václava Budovce
z Budova korrespondenca z lst 1579—1619.“
doktor
Beneš
Paris
V Giard
F Briěre
František Jo
Truhlář
Rich
František
Jos
Čeněk Zíbrt
Julius Glücklich
Budovec
Praha
Čechy
Morava
Slezsko
Le Problůme
Český akademie císař
Jonnnis Companycinit
Cocineto
22
article
pil do starých. Počala znovu bezúčelná pře-
střelka z děl. V kruzích revolucionářů zavládla
sklíčenost. Přízeň lidu rychle se obracela. Ve
2 hodiny odpoledne vytrhly velké davy, po-
drážděné agitátory, proti barikádám, obsazeným
mužstvem Satarovým, doufajíe, že toto nebude
již střileti. Když byly ale blízko nich, mužstvo
vypáhilo několik salv do davů těch, sestávajících
zvláště z neozbrojených dervišů a žebrakův.
Davy se rozprchly nejprve, ale potom zahájily
střelbu z pušek. Boj stál bezpočet obětí. Roz-
licený lid chystá se napadnouti kněze. V Ta-
vrizu celém zavládl hlad. Chudí živí se kořínky.
Ženy a děti šmabem prchají z města.
Nový kabinet perský jest definitivně sesta-
ven takto: Mušir es Saltaneh (ministerský před-
seda a ministr vnitra), Ala es Saltaneh (ministr
vnějších záležitostí), Amir ba Hadul (ministr
vojenství), Kan am Dauleh (ministr financí),
Mušir ed Dauleh (ministr spravedlnosti), Muhan-
dis el Mamalik (ministr obchodu), Mutam e
Mulk (ministr vyučování).
Prine Zillab, vůdce odbojné strany perské
usadí prý se v Londýně, kdež uložil i jmění
své 60 milionů rublů.
Satarův
Davy
Chudý
Amir
Hadul
Londýn
Kanada be Dauleh
Mušir ed Dauleh
Muhan
Mutam e Mulk
Prine Zillab
Mušir eso Saltaneh
Al eso Saltaneh
23
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obohodní a živnostenské
komory.
Nás, co každodenně navštěvujeme výstavu
od prvního dne, někdy jimá obava, jak bude
dále, čim oživit výstavní ruch. A v takových
chvílich veptáme „mea culpa“ při vzpominee
na všechno, co jsme jako „nadrobili“ zábavnímu
i jiným výborům a odborům v složitém výstav-
ním aparátu.
Dost jsme se ho nazlobili, takže jest už
jednou čas, abychom jej také pochválili. A za-
sluhuje toho, neboť se zapracoval, jak náleží.
Tento týden uchystal hned dvě velké udá-
losti, které zajisté splní svůj úkol: koncert mo-
ravských učitelů pro vážnější část návštěvníků
a anenskou slavnost pro přátele lidového vesel
a tance, nesešněrovaného frakem, bálovou toa-
letou a škrobeností všemožných zřetelů.
Přejeme oběma událostem výstavním plného
zdaru.
.. Dnešek na výslavě. Promenádní koncerty
od 4 hod. do 10 bod. pred průmystovým palácem
kapel, žižkovského „Sokola“ p. Hermanna, před
bývalou fontánou kapely pěš. pluku 91.
V 7 hod. večer populární koncert výstavníh
orchestru v koncertní sini. Dirigent p. Jan Elsni
V 9 hod. umělecký kabaret pí, Mařenky Ziegle
rové v kancertní síni.
Od 9 do 1410. slavnostní osvětlení.
. drabě Lützow na výstavě. Včera dopoledne
zavital na výstavu přítel českého národa hrab
Lützew se svojí choti a uvílán byl členy výkon-
ného výboru pp. kom. radou Macháčkem a nám
starosty Jirouskem, načež v průvodu některých
úřadníků výslavních prohlédl si zběžně celou vý-
stavu. Po prohlídce výstavy slíbil hrabě Lützow, že
k její důkladnější prohlílce ještě několikráte do
Prahy zavítá.
Hermann
Elsni
Ziegl
Lützow
Lützew
Macháček
Jirousek
Praha
slavnost pro přátelit lidový veslo
Sokol
24
article
. Hlas ciziny o výstavě. Největší skotský lib
rální list „The Scolsmann“ přináší v čísle ze dne
16. července obsáhlý článek o jubilejní výslavě praž-
ské z pěra pana Tomáše Kempa, spoluredaktora to-
hoto listu a vydhvatéle časopisu pro knihtiskaře
Pan Kemp jest jedním z britských žurnalistů, ktei
netávno Čechy, Prahu a její výstavu navštivili. Vy-
psav nejprve vznik a plán výslavy a pojednav o vý-
znamu obchodní a živnostenské komory pražské
rozepisuje se o krásách Prahy, načež popisuje cel-
kový vzhled výstavy a různé podrobnosti, jako ceny
vslupních listků, řád výstavní a pod. a dává zřízen
lato za vzor nedávno otovřené výslavě edinburské
O některých odděleních výslavy zmiňuje se pouze
stručně. Toliko o výstavě textilnictví, grafického umě-
ní a strojů, keramiky a skla pojednává obšírněji, př
čemž s uznáním vytýká, čím vynikají jednollivé er
posice nad tovary Velké Brilanie a v čem zůstávaj
za nimi. Článek koučí chválou české hudby, zvláště
filharmonických koncertů výstavních a vyzývá obe-
censtvo skotské, aby výstavu hojně navštívilo.
. Den pelských hostí pořádán bude na výslavě
v pondělí dne 27. t. m. O 127. hod. koná se v kon-
certní síni na počest hostí velký koncert, při němž
účinkují koncertní pěvkyně pi. Dobrowolská
pí. hraběnka Morsztynová, Vstupenky v před-
prodeji mají pp. F. A. Úrbánek (vedle Národníh
divadla), Mojmír Urbánek (Jungmannova tř.) a
Em. Wetzler (Ferdinandova tř.).
Od 4 do 10 hod. jsou promenádní koncerty ka
poly „Sokola“ žižkovského, před fontánou pěš. pluku
č. 11.
Kemp
Dobrowolska
Morsztynová
Úrbánek
Jungmannův
em
Wetzler
Ferdinandův
Čechy
Praha
Národníh divadlo
Sokol
25
article
.. Volká polská výprava na jubilejní výstavu.
V sobotu o 10. hod večerní přijede zvláštním
rychlikem společnosti státní dráhy výprava pol-
ských hostí z Varšavy a království polského
ža vedení knižete Zdislava Lubomirského. Vý-
pravy zúčastní se četní šlechticové, vynikající kruhy
polského měšťnnsiva a inteligence, průmyslníci, ře-
meslníci i sedláci polští. Polským hostům dostane s
zajisté v Čechách přijeti neméně nadšeného než do-
savadním výpravám slovanských hostí. Polská vý
prava zůstané v Praze 4 dny, které věnuje jednal
důkladné prohlídce Prahy, jednak prohlídce výslavy
Městské rady měst. na trati společnosti státní dráhy
ležících, chystají polským hostům při zastávce vlaku
srdečné uvítání. Vlak přijede do České Třebové as
v 7 hod. večer, do Chocně v 71/2 hod. večer, do Par-
dubic po 8. hod. a do Kolína před 9. hod. večer.
Lubomirský
Varšava
Čechy
Praha
Český Třebová
Choceň
Kolín
výslava městský rada město
26
article
.. Koncart Sdružení moravských učitelů. K ř
dě koncertů, pořádaných v koncertni síni na výsta
višti za spoluňčinkování proslulých světových uměl
ců, kteří tak skvělým způsobem uhájili slávu česré
hudby, přidruží se v neděli nový skvělý úspěch na-
šeho umění. Sdružení moravských učitelů, jehožlo
výkony pěvecké uznány byly nejdokonalejšími v obo-
ru zpěvu sborového nejen kritikou domácí, ale hu
dební kritikou ve Francii a Německu, získáno bylo
pro koncert, který koná se v neděli o 4. hod
odpol. v koncertní sini na výstavišti. Praha měla
již sice několikráte příležitost poznati uměleckou
výši moravských pěvců, avšak doposud nebyla žád
ná z koncertních síní pro uplatnění hudební jemnosti
zpívaného slova tak vhodnou, jako výstavní síň kon
certní. Výborná akustika, která orkestrálním dílům
dala vyniknoutí v plné nádheře s neobyčejnou plasti
kou, v níž zrcadlí se každý odstin partitury, při-
spěje zajisté k tomu, aby sborové skladby v bez-
vadném podání moravských pěvců daly vyniknoui
krásám sboru našich domácích písní. — Program
koncert vykazuje talo čísla: 1. Klička: „Naš
zpěv“. 2. Novák: „Jarní“. 3. Křížkovský: „Od-
vedeného prosba“. 4. Janáček: „Maryčka Magdo-
nova“. 5. Chvála: „Červená voda“. 6. Förster
Hymnus“. 7. Palla: a) „Kominíček“, b) „Kaplan“
c) „Vrták“. 8. Smetana: „Píseň na moři.“ -
Vstupenky v předprodeji mají pp. F. A. Urbáne
(vedle Národního divadla), Mojmír Urbánek (Jung-
mannova tr.) a Em. Wetzler (Ferdínand. tř.) mime
pokladny v koncertní síni od 3 hod. odpol. Ceny
míst: lože 20 K, sedadlo v loži 5 K, sedadlo v I. odd
4 K. v II. odd. 3 k.
Klička
Novák
Křížkovský
Janáček
Maryčka Magda
Förster
Palla
Urbán
Urbánek
Jung
Wetzler
Ferdínand
Francie
Německo
Praha
Koncarta sdružený moravský učitel
sdružený moravský učitel
národní divadlo
27
article
. „Národní Listy“ mají svůj klosk na vý-
stavišti hned u pravého rohu květinového parketu,
blíže pavilonu města Prahy. V kiosku možno se na
náš list předplatiti a jsou tamtéž jednotlivá čísla ran-
ního i odpoledního vydání k dostání.
„. Slovanšlí a cizí hesté na výstavě. Sctva od-
jeli z Prahy delegáti a novináři, záčastnění na slo-
vanské konferenci, již opětně zavilala celá fada no-
vých milých hostí slovanských na výstavu, mezi nimí
zvláště: člen ruské dumy prof. J. S. Kljuž ev,
lvovští novináři pp. Kamiňski a Rozenkiet
wicz, chorvatští hosté: posl. dr. Lorkovič, měst-
ský tajemník dr. Fuzger ze Zemuna, dr. Ž. Ber-
tič, advokát J. Podaubsky, zvěrolékař ze Ze-
muna, a prof. Kovačič z Oscka, z hoslí mimo
slovanských buďtež uvedeni zvláště pp.: poslanec
president obchodní komory v Gersu Thierrys
Cazes, dále korespondent „Nicuve Rotterdamsche
Courant“ dr. Rieve a korespondent několika švéd-
ských a dánských časopisů p. A. Enckel!-Bree
nikowski.
„. Anenská slavnost na výslavě. Přípravy k ne
dělní anenské slavnosti jsou již v plném proudu. Ta-
neční mistr p. Linbart, jemuž svěřeno pořádání ná-
rodních tanců, cvičí je pilně a předvede krom uvedené
již parodistické scény také národní beseduv
původním jejím uspořádání a kromě toho morav-
skou besedu s několika kolonami tanečníků.
K veselému ruchu pořádané lidové pouti přispěje za-
jisté nemálo účast smíchovských trhovců,
kteří přivezou i hojné zásoby ovoce, jež bude na
výstavišti prodáváno. Od 6. hodiny večerní rozproudí
se na prostranství před keramickém pavilonem na
dolejším výstavišti čilý tuneční ruch. Podalýkáme;
že k tanci tomu nebude vybíráno žádné zvlášt-
ni vstupné a že všem návštěvníkům výstavy bude
možno tanečního veselí výstavní pouti se zůčastniti.
profesor
Kljuž
Kamiňski
Rozenkiet
wicz
doktor
Lorkovič
Fuzger
Zemun
Ž ber
J Podaubsky
Kovačič
Courant
Rieve
Enckel
Bree
Praha
Gers Thierrys Cazes
Oscko
28
article
Vzhledem k tomu, že promenádní koncerty potrvají
až do 11. hod. noční, bude anenská neděle zajisté
z nejveselejších dnů výslavních
O anenské slavnosti vypuštěn bude léž aeronau-
tem p. Hůlkou stříbrný balen s nápisem: „Všem
Aninkám blahopřeje firma Novák“; kromě toho po-
řádány budou bohalé aeronautické hry, vypouštěny
budu balony a figuriny rovněž s nápisy, obsahují-
cími přání Aninkám.
.. Hromadné návštěvy na výste višti. Výslavu
navštívilo včera 22 žáků měšť. školy z Hlinskuz,8
hluchoněmých dívek z Horní Krče, 12 dět z Černošie
n. L., 11 žáků pokračovací průmyslové školy v Plzni,
16 žáků pokračovací školy průmyslové v Plzni, 28
žáků obecné školy z Vel. Popovic, 24 učňů průmy-
slové školy pokračovací z Rožďalovic, 19 učňů prů-
myslové školy pokračovací v Kopidlně.
.. Esperanto na jubilejní výntavě. V oddělení
grafickém uspořádala Česká společnost Esperantistů
s Prvním dmským klubem esperantským výstavku
esperantských časopisů, knih a ukázek obchodních
reklam esperaniských i dopisnic. Koutek tento, umí-
stěný ve spojovacím průchodu od exposice B. Stýbla
k exposici slévárny písem, vzbudí jistě zaslouženou
pozornost veškerých návštěvníků, Esperantistů i ne-
esperantistů a zvláště v této době, kdy na pozvání
České společnosti Esperantistů zavítají v nejbližších
dnech výpravy Esperantistů téměř z celé Evropy do
Prahy a na výstavu
. Dnes v koncertní síni na výstavě provedena
bude jako hlavní číslo uměleckého kabaretu
výtečná komická seéna se zpěvy a tanci: »Bož ská
Vvetla« s Mař Zieglerovou v úloze titulní. Lístky
lze dostati u p. Štrnada Na příkopě (květinová sín)
u p. F. A. Urbanka (u Nár. divadla) a u hlavních
pokladen výstavních. Listky do kabaretu zakoupené
opravňují k volnému vstupu na výstavu.
Hůlka
Novák
Aninka
Koutek
Bož
Vvetl
Zieglerův
Urbanka
Horní Krč
Plzeň
28 žák obecný škola z Vela
Popovice
Rožďalovice
Kopidlno
Evropa
Praha
Český společnost
29
article
„. Výstava uměleckého zařízení bytu nalézá s
firmy A. Eichler, Praha, palác Generali,
Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volný.
. Podpůrný spolek obchedníků a obchodnie
v tržnici staroměstské a na trzích pražských prohla-
šuje, že nemá pranic společného s projektovaným
průvodem pražských trhovců v neděli na výstavu.
Spolek náš, v němž soustředěni jsou skorem všichni
pražští trhovci, pořádá svou vlaslní anenskou zábavu
27. července na Žofiě a v tom smyslu bylo též vý-
stavnímu výboru na jeho pozvání odpověděno. Stalo
se tak zvláště pra utrakvistický ráz pražské výstavy.
.. Z Třebolova. Dne 13. t. m. pořádal učitelský
sbor zdejší dělskou výpravu na jubilejní výslavu.
Dětí vypraveno 98 na 6 vozech, jež provázeli 3 učite-
lé, ind. učit., kaplan a 20 osob dospělých. Největší
a hlavní zásluhu o uskutečnění výpravy získalsi
majítel villy pan Ludvík Pompe, jenž daroval pro
chudé a méně zámožné ditky obnoa 100 K. Pan
Pompe je vzácným příznivcem obce zdejší, zejména
chudiny, a jméno jeho vyslovovánc je vždy s nej-
větší úotou a láskou. Dobročinnými skutky svými
staví si v abci naší pomník ceny trvalé.
. Včara navštivilo výstavu 11.510 platícíeh
osob; celková návštěva činí 1,080.194 osob.
A Eichler
Pomp
Praha
Václavský náměstí
Generali
30
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Realistický denník uveřejnil včera vý-
střižek z jednoho krajínského týdenníku, přístup-
ného wolfovštině prof. Drtiny a Masaryka. Týž
týdenník byl dříve přístupný posl. hraběti Stern-
bergovi. Nyní tvoří s ním realistický denník par
nobile fratrum, ktoréžto bratrství projevil doslov-
ným a bezpoznámkovým otištěním stati, namí-
řené proti „Národním Listům“, stati, k jejímuž
zařadění do listu nebo citaci by se žádný slušný
český novinář nepropůjčil. I vzpomínáme nynl
slov, kterými na sněmu dr. Eduard Grégr gran-
dinsně připoutal na pranýř hanby všechny mrzké
na cti utrbače: Kdyoy někdo z vás, jda veřejnou
ulicí, byl napaden uličníkem a poházen od něho
blátem, co byste dělali? Či byste nabrali také
bláta, házeli na něj... Nemám prostředku ji-
ného, než odplivnouti si s opovržením a jíti dále
svcu cestou. — To je také naše odpověď na
injurii onoho krajinského týdenníku i těm, kdož
ji odtud převzali, majíce z ní radost.
profesor
Drtina
Masaryk
Stern
doktor
Grégr
31
article
— Novinářské neslušnosti dopustila se
osobnost, napsavší tento týden okružní článek,
právě rozeslaný z tiskové kanceláře mladočeské.
V článku tom vypočilávají se výsledky uplynulé
právě kampaně parlamentní; potom mluví se
tam o úmyslu, zorganisovati na podzim pevnou
koalici vládní. Osobnost článek ten napsavší
myslí, že „bez českých stran většina není
možna“. O toto tvrzení, dojista sporné, nebu-
deme se příti, poněvadž věc je předčasna. Je
však naší povinností, ohraditi se proti způsobu,
vlastně nezpůsobu, jakým bylo v okružním člán-
ku tiskové kanceláře mladočeské použito úterní
úvodní stati „Národních Listů“. Ve stati té bylo
upozorněno na politickou myšlenku, kterou dr.
Julius Grégr vyslovil ve své řeči v poslanecké
sněmovně vídeňské 8. dubna r. 1880: dr. Julius
Grégr připustil tehdy koaliční ministerstvo, avšak
s pevným, nám přijatelným programem. Osob-
nost, z jejíhož péra vyšel tento týden okružní
článek mladočeské tiskové kanceláře, provedla
nepřípustnou neslušnost tím, že citát z „Nárad-
ních Listů“ podala způsobem, rušícím smysl pro-
jevu dra. Julia Grégra a tím také citované stati
„Nár. Listů“. V „Nár. Listech“ bylo v úterý
upozorněno na myšlenku dra. Julia Grégra, prá-
vě zmíněnou, ale přosně dle jejího smyslu bylo
dodáno: „Mechanickou koalici s proti-
chůdnými zásadami dr. Julius Grégr za-
vrhoval; že správně, dokázáno jest udá-
lostmi od té doby až po naše dny.“ Tato
věta je v korospondenci mladočeské tiskové kan-
celáře vynechána, tím porušen byl úplně smysl
zminěného výroku dra. Julia Grégra i stati „Ná-
rodních Listů“, a tím provrdena byla proti nim
doktor
Julius Grégr
List
Grégr
Ná
poslanecký sněmovna