1
article
Sjezdů zabájil kol. PhC. Jaromír Malý, načež
k návrhu kol. inž. kand. Mil. Fialy zvolen předse-
dou kol. E. Čapek, místopředsedou kol. Josef Fe-
lix, zapisovatelem kol. Ant. Hartl. Předseda vzpo-
míná na počátky pokrokového hnutí a poukazuje na
dosavadní jeho výsledky, načež nastiňuje program
sjezdu. Na to ujal se slova p. posl. Ant. Kalina,
jenž uvitán potleskem. Vítá účastníky sjezdu jménem
výkonného výboru pokrokové strany a jako říšský
poslanec za písecký okres. Vřelými slovy promlouvá
k účastníkům a vybízí je ku práci pro ideály pokro-
kové strany. (Potlesk.)
Jménem místní organisace radikálně pokrokové
uvítal účastníky p. dr. Kavalír. Pan učitel Hoch
praví, že akademická mládež vždy byla milována če-
ským lidem, v jehož mysle zanášela nové proudya
proto těžce nesl to náš národ, když počal se v ní
před nedávnem sířiti kosmopolitismus. Tím větší je
jeho radost, že studentstvo vrátilo se k praporu če-
skému, národnímu. Vždyť pro českého studenta ne-
může a nesmí platiti heslo, že nemá se starati o po-
litiku, neboť sítuace našeho národa, obklopeného ne-
přáteli, tomu nedovoluje. Přeje snahám sjezdu jmě-
nem učitelstva všeho zdaro.
Malá
Ing
Fiala
E Čapek
Josef ferrum
Hartl
Kalina
Kavalír
2
article
Pan PhC. Kopal obírá se v širokých rysech
studentskou historií a principielními otázkami české
politiky a českého života vůbec. Líčí myšlenkový vý-
voj českého studentstva v posledním desítiletí a
zvláště myšlenky obrody, jež je vyvedly ze zmatku
tak zv. studentské krise. Mládež, jak ji požaduje sám
přirozený řád dějín, musí být opravdu mladáa
zdravá, silná a tvůrčí svou vírou, zaujatá myšlenkou
spravedlnosti a pokroku lidstva. (Hlučný potlesk.)
Kol. JUC. Brož promlouvá o úkolech Časopisu
pokrokového studentstva, načež přechází k české otázce
statoprávní, v níž poukazuje na konflikt mezi snahami
českého národa po samostatnosti a rakouským centra-
lismem. Na základě historického rozboru dovozuje, že
centralistický stát rakouský upadá, avšak jednotlivé
národy v soustátí rakouském se obrozují, roste jejich
touha po bývalé jich samostatnosti. Též národ český
a všichni jeho přední politikové staví proti centra-
lismu princip českého státního práva, českou politickou
samostatnost a tento princip je základním pilířem
naší strany. Cíl náš je jasný a veliký a nelze jej za-
měňovati drobnými požadavky, jež tříští náš národ
ve stavy a vzbuzuje tak zhoubnou politiku stavovskou.
Phc
Kopal
Brož
český státní práv
3
article
Řečník horuje pro svobodnou školu a zavrhuje beslo
»pokrokového Rakouska«. Zmiňuje se o zahraniční
politice rakouské, zvláště o snahách po sloučení Ra-
kouska s Německem, jež stále je pro nás brozivější.
Dále obírá se řečník otázkou sociální a vytýká bur-
žoasii netečnost a neenergičnost v politickém českém
životě; promlouvá o slovanské vzájemnosti a dotýká
se významu ruské revoluce. Konečně nastiňuje orga-
nisaci mladě pokrokové generace, jež by studentstvu
poskytovala příležitost k politickému vzdělání, jež
dnes střední škola neposkytuje. Prostředky k tomu
budou tisk, schůze důvěrné i veřejné a sjezdy kra-
jinské. Navrhuje zřízení pětičlenného výkonného vý-
boru, jenž by měl kooptační právo. Vybídnutím k práci
za ideály pokrokovými řečník končí. (Potlesk.)
Kol. PhC. Čadek referoval »o českém veřej-
ném životě a mladé intelligenci radikálně pokrokové«.
K státoprávnímu programu jevila se nechuť způsobená
sklamáním nadějí, jež v něj kladeny a proto činěny
proti němu námitky, jež řečník podrobně probíráa
vyvrací. Tak vytýkáno, že zapomíná se na vídeňskou
menšinu a na Slováky, promlouvá o austroslavismu
a polemisuje s názory sociálních demokratů a Němců
o českém státn. právu. Dotýká se boje protiklerikál-
ního, ženské otázky a j. v. Na to přednesena kol.
Čadek
Slovák
Němec
Rakousko
Německo
4
article
Chramostou následující resoluce.
V přijatých resolucích sjezd se vyslovil, aby
byla založena samostatná organisa ce
mladé inteligence radikálně pokro-
kové, jež přijala za základ myšlénku české sa-
mostatnosti, zásadu přetvoření společ-
nosti na základě sociální spravedl-
nosti, laicisace společnosti a rovno-
právnosti žen.
Organisace založená na základě těchto zásad má
pečovati o to, aby tyto zásady byly šířeny, a aby
zvláště studentstvo v jejich duchu bylo vychováváno
a vzděláváno. Resoluce dále podrobně se zmiňuje
o prostředcích k dosažení tohoto cíle a o organisač-
ních podrobnostech.
Na to schůze přerušena a pokračováno v ní o 1.
hod. odpol. Kol. JUSt. G. Šmejc podal podrobný
referát „Naše práce ve studentstvu vysokoškolském
a středoškoliském“ v němž poukázal na snahy po-
krokové strany v tomto směru, zvláště též na styky
se Slovinci. Uvádí práci pokrokářů ve výboru Akade-
mického domu, ve Svazu českoslovanského student-
stva, jenž byl předchůdcem, rovněž z řad pokroko-
vého studentstva vyšlé „Unie studentské“, bohužel
záhy zaniklé. S důrazem žádá, aby Svaz zůstal
indiferentní půdou, aby jeho ústřední sbo
byl parlamentem českého studentstva. Pak promlouvá
o práci klubu Ant. Čížek a o práci v kroužcích
středoškolských.
Chramosta
Just
G Šmejc
Antonín
svaz českoslovanský student
5
article
Redaktor dr. Hajn vytýká přednosti programu
pokrokového studentstva proti realistům. Je to upřím-
nost a snaha po činu a práci, k níž se druží vytrva-
lost. Realisté hledali v české politice jen stále pře-
kážky a tím ničili důvěru v ní, kdežto strana pokro-
ková jedná naopak. Řečník vítá mladší pracovníky
a doporučuje jim, aby udržovali styky jak se starší
tak i s nejmladší generací. Vybízí maši inteligenc
k větší odvaze a statečnosti oproti klerikalismu i stá-
tu. To dodá mysli i našemu lidu a pak dosáhneme
splnění cílů naší politiky. (Potlesk.)
Na to přijata jednomyslně svrchu uvedená re-
soluce a zvoleni do výkonného výboru kol. Hartl,
Fiala, Chramosta, Šmejc a Milan Čapek. K návrhu
kol. Noska přijata ještě resoluce proti slabošské poli-
tice a vysloveny sympatie kongresu Volné Myšlenky
Kol. Našinec upozorňuje, že před dvěma roky
již žádáno, aby byly zavedeny na drahách též české
studentské legitimace. Vyřízení této záležitosti odká-
záno výkonnému výboru. Na to sjezd zakončen do-
slovem předsedovým.
Na zdařilém tomto sjezdu osobně se účastnili
též poslanci pp. Kalina, dr. Hajn, Hubka, svými de-
legáty projevili své sympatie klub „Ant. Čížek“, Akad.
čtenářská jednota v Jičíně, „Radbuza“, „Prácheň“
Spolek akademíků chrudimských; písemné i telegra-
fické projevy zaslali dr. Baxa, dr. Masák, dr. Ma-
cháč, taj. Novák, taj. Hradina, slovinské studentstvo
radik, pokrokové, Středočeská omladina nár. sociální,
studentstvo mnichovohradištské a mn.j.
doktor
Hajn
Hartl
Fiala
Chramosta
Šmejc
Čapek
Nosek
Kalina
Hubka
Antonín
Baxa
Masák
ma
Novák
Jičín
Radbuza
Prácheň
spolek akademík
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— K »historce z Olomouce«, v níž vypra-
vovány dějiny převodu Mayova domu do vlast-
nictví švechatského sládka Drehera na záchranu
olomouckého němectví sděluje se nám z Olo-
mouce: »Zdejší »Tagblatt« posmívá se Čechům
olomouckým, že se jim nepodařilo zakoupiti
Mayův dům; s naší strany se na tuto koup
vážně ani nepomýšlelo. Že na této realitě vázly
peníze našeho peněžního ústavu zrovna jako
peníze Městské spořitelny, není ještě důkazem,
že česká strana chtěla Mayův dům koupiti. Ně-
mecko-liberální list měl však pověděti svým čte-
nářům pravdu a vylíčiti, jaká to byla sháňka
na radnici i ve spořitelně, co tajných schůzí
a zoufalých konferencí, aby jejich majetkem
domů již tak povážlivě přetížená Městská spoři-
telna nebyla nucena i t. zv. »palác Mayův«
převzíti. Proto vyjednávali s Dreherovou akciovou
společnosti a s ohledem na ohrožené němectví
a zajisté i ohrožený odbyt švechatského v Olo-
mouci vnutili jí koupi domu za cenu obnos
Mayův
Dreher
Čecho
Dreherův
Olomouc
Ola
7
article
400 000 K přesahující s podmínkou, že nový
majitel bude bývalému — p. Mayovi — platiti
do smrti 1200 K ročně, aby jej obec olomoucká
nemusila vziti do svého nově vystaveného chudo-
bince. Byla to perná práce a málem by se bylo
jednání v poslední den před exekučním prodejem
rozbilo.«
— Perkův zákon v osvětlení lidového den-
niku. V jednom z posledních čísel lidového denníku
brněnského čteme pod záhlavím »K akci soupisové
a zápisové« následující výměr o významu Perkova
školního zákona: »Školský zákon Perkův, jenž
jako součástka smiřovacího paktu moravského
byl považován za největší vymoženost pro Čechy
moravské, záhy se zvrhl prováděcími nařízeními
tak, že výklad jejích čelí naprosto účelu i úmyslu
zákonodárce. Dle nich mohou i nadále české
děti choditi do škol německých, budou se nám
odnárodňovati, germanisovati jako dosud jen
s tím rozdílem, že se tak díti bude na základě
zákona. »Z pravidla« stalo se bezcenným. Naři-
zení prováděcí zvrhlo je ve »výjimku«. Zákon
May
Perkův
Čechy
8
article
Perkův podobá se profesoru, jenž za themata
úkolová dával žákům vždycky jen výjímky
z pravidla. Naše děti ve smíšených místech,
ujařmených městech budou jen »výjimkou«
choditi do škol českých, protože posavadní teror
germanisatorů zvýší se »dobrodiním prováděcích
nařízení«. Takto jsou zákonodárné úmysly mo-
ravských Němců vloženy v prováděcí nařízení,
jež potřebovaly déle jednoho roku, než vešly
v platnost. — Podle českého přísloví: »eo
se peče, neuteče,« upekli Němei zname-
nitý koláč, jehož spálenou kůrku dali nám,
sobě ponechavše medem oslazený vršek.«
Tak jest, z plna souhlasíme až na to osudné
slůvko »zpravidla«. Výrok tento, k vůli němuž
svedli jsme tolik půtek se smiřovačkovými or-
gány moravskými, lidový orgán nevyjímaje, ne-
stal se »bezcenným«, jak tvrdí list,
k jehož straně náleží i autor Perkova zákona.
A to proto, že slůvko »zpravidla« pro nás
Čechy na Moravě nikdy žádnou cenu ne-
mělo. Perkovo »zpravidla« jest naopak zá-
rodkem pohromy a zhouby školské, jakou
Moravě zákon jeho přináší. Podle jeho vlast-
ního doznání před voliči slovo »zpravidla«
pojato do znění zákona jenom proto, že je tam
Němci chtěli mít, jinak by nebyli zákon přijali.
Slovem »zpravidla« teprve stvořeny výjimky.
Cenu má tudíž »zpravidla« pro Němce a to
cenu stonásobnou, než jí tušili čeští »zá-
konodárci«. Že je zákon Perkův uzákoně-
nou germanisací, je ovšem truchlivá pravda..
Perkův
Němec
Čecho
Morava
9
article
— Úmrti. Dne 15. t. m. zemřel ve Velkých Po-
povicích sládek firmy F. Ringhoffer pan František
Konečný, v 57. roce věku svého. Zesnulý budev
sobotu dne 17. srpna o 10. hod. v domě smutku ve
Velkých Popovicích vykropen a pak do ústřední kaple
na Olšanech převezen, kdež pak v neděli dne 18.
srpna o 4. hod. odpol. na tamějším hřbitově k věč-
nému spánku bude uložen.
— Moravští žurnalisté návštěvou v lázních
Skalka-Kunčice. Ve Velkých Kunčicích, 16. srpna. Je
tc zde kousek zapomenutého ráje, to údolí, do něhož
se Radhošť dívá s jedné, Ondřejník s druhé strany
kus přírody, kterým ani turista-gourmand nemůže
pohrdnouti — — ale píši znovu: zapeme nu ty
kout. A smutno dosti, že zapomenut je ne od Čechů
kterým sice krásy údolí kunčicko-čeladenského b
plně dovedly vyvážiti útrapy 12hodinně jízdy z Prahy
sem, ale, že ani bratři Moravané nedovedli dosud
pochopiti, vycítiti, využíti krás tohoto kouska země
své, k němuž pendantu nalézti by věru i v Čechách
dosti práce stálo. Schází tu vědomí a přesvědčení, že
to je plýtvání národním jměnám, jde-li si kdo kupo-
vati trochu oddechu, trochu zdravého vzduchu za
drahé „Kurtaxy“ a přemrštěné ceny všeho, nač se
jen zeplá, přes hranice našich vlastí. A řeknu přímo,
že i s naším uvědoměním národním to slabě stojí,
dokud sta a tisice majetných našinců peníze své za-
nášejí do kapsy těm, kdož pro vše, co české nemají
nežli výsměch, pokrčení rameny, urážku... Těžko
ubrániti se takovým smutným úvahám a výtkám,
když mezi shromážděnými zástupci tisku od úst
k ústům jde chvála, uznání krásy kraje a stesk nad
tím, jak je ignorován, těžko mlčeti tam, kde by
člověk nejraději a z plna svého přesvědčení volal!
F Ringhoffer
Konečná
Ondřejník
Čecho
Moravan
Velká Popovice
Olšany
Kunčice
Praha
Čechy
10
article
Návštěvu žurnalistů a spisovatelů moravských v láz-
ních kunčických vynutila si ta naše národní ospalost
a tim zároveň jí stanovila účel: propagaci! Odpadá tu
politika, nehovoří se o státoborných převratech: ti,
kdož po celý rok s napjetím všech svých nervů sle-
dovali spletitou síť soudobých událostí, shodili tu
s myslí vše, co je tíží, plnými doušky ssají vůni
zdejších lesů a zraky jich, široce 1ozevřené těkají
po tom kraji krásném, po tom pohádkovitém údolí.
Ti, kdož se sem sjeli, maji tu své dny sváteční,
své jediné velké, pravé svátky. Sjeli se tu zastanci
všech politických barev, co jich Morava má, a počtu
všech účastníků ani neznám: Brno, Přerov, Olomouc,
Ostrava, Opava, Těšín... krátce každé značnější
město mělo tu svého zástupce. Přijechal J ó ža
Úprka, neúnavný Kálal a Vilém Mrštík přišli
shlédnouti kunčické udolí, nescházal ani moravsko-
ostravský národm pracovník Sokol-Tůma, kritik
Mácha, básník Kalus a j. A když pak šero
všechny sjednotilo pod verandou lázeňského hetelu,
došlo přirozeně na řeči a debaty. Majitel lázní p dr.
May srdečným proslovem uvítal hosty a zmiňuje
se o lázních samých. Nedlouhá je jejich minulost,
ale za těch pár roků, vykonáno tu mnoho, přemnoho!
Úprka
Kálal
Mrštík
Mácha
Kalus
doktor
May
Morava
Brno
Přerov
Olomouc
Ostrava
Opava
Těšín
SokolTůma
11
article
Ale co zbývá ještě vykonati, aby lázně, jejichž frek-
vence rok od roku stoupá, se opravdu rentovaly, je
úkol velký a jřžký. Krásný kraj, zdravý a chráněný,
lesy, horský vzduch, voda, rášelina: je tu všecko,
čeho možno od lázní požadovati, vše, čeho třeba
člověku k odpočinku po únavě překotného života —
ale nemá-li podník zakrněti, je třeba peněz a zase
peněz. A tu padá slovo váhy veliké, slovo adreso-
vané lékařům moravským i českým v prvé řadě, pak
i celé veřejnosti české: „přeměňme lázně na podnik
akciový!“ Věc ta stojí za úvahu, za seriosní úvahu,
tím spíše, že Morava není jako Čechy plna „lázní“
a lázníček, jejichž konkurence by stěžovala vzrůst
podníku kunčického. A padají tu na váhu i poměry
národnostní: bylo by opravdu škodou národní, aby
to místo, které přírodou i komunikačmmi poměry
tak je obdařeno, že v každém směru dává právo po-
čítati s velkou budoucností, padlo dc rukou našich
odpůrců národnostních. Krátká, ale lapidární řeč
dra. Maye měla tolik pozoruhodných momentů, že
by šla rozepsati do celé řady úvah národohospodář-
ských. Sokol-Tůma jako zástupce moravského
tisku na vývody dra. Maye reagoval prohlášením, že
moravská žurnalistika uznávajíc správnost i váhu
uvedených důvodů, beře propagandu lázm kunčických
za svou věc, že „promluví, hlasitě promluví“ do
May
Sokol
Tůma
Morava
Čechy
12
article
všech koutů Moravy o tom útulném údolí kunčicko-
čeladenském. Je tu věru dobrá půda k výhodnému
uložení národního kapitálu, a třeba-li si čeho přáti,
je to jen, aby slova moravských žurnalistů dovedla
roznititi podnikavost jednotlivců a nezůstala „hlasem
volajícího na poušti“. Šlo už na noc, když věcné a
vážné debaty ustoupily zábavě: frenštátská hudba
střídá piecy veselé i vážné, po „Veselé vdově“ přijde
nějaká ta valašská neb hanácká písnička, a centrem,
duší zábavy stává se Jóža Úprka. Koho únava nebo
choroba přinutila, odešel, stoly se kupí blíž a blíže
k sobě, je veselo a čím dál tím veseleji! Dojde na
hanácké písničke, Úprkovi zazáří zraky a už si no
tuje:
Tancuj, tancuj, vykrúcaj
enom pec nám nezvrúcaj?
pec je dobrá na zimu,
keď má každý peřinu. —
Venku je teplá noc: nebe bez mráčku, srpek luny
stojí nad Radhoštěm a celé to tiché údol, vypadá
v magickém jeho světle jako scenerie z pohádky ...
Dr. Ota Haněl-Steffen.
Jóža Úprka
Úprka
doktor
Haněl
Steffen
Morava
Radhošť
13
article
— Restaurovaná Maislova synagoga, na jejíž pře-
stavbě a opravě po 12 let bylo pracováno, bude
dnes o 1/27. hodině večerní vysvěcena. Jak známo,
patří tato židovská modlitebna svým historickým vý-
znamem i uměleckou cenou mezi památnosti pražské,
vysvěcena poprvé již v roce 1394 a stavěna italskými
mistry. Restaurování její prováděl architekt p. Blecha.
— Nedostatek ovoce a hub na pražských trzích.
Rozmary přírody, jež v letních měsících se dostavily,
způsobily, že na pražských trzích, jindy v této době
již zaplavených všemožným ovocem a houbamni, jeví
se nedostatek obojího. Hříbky dopravovány jsou jen ze
vzdálenějších krajin, z ovoce jen něco hruší, broskví
a cizí švestky v nepatrném množství se objevují
— Prudký obrat v počasí, jenž nastal včere jšího
večera, přijat byl vedrem znaveným obecenstvem
velmi vděčně. Ačkoliv po dusné atmosféře včerejšího
dne a po vedru, které dosáhlo v letošním období
rekordu, zdálo se, že dojde k veliké bouři, kterou
věstilo hrozivé zatažení nad Prahou, zůstalo jen při
blýskání »na časy« a ochlazení, provázeném drob-
ným deštěm, jenž potrval celou noc a celé dnešní
dopoledne.
— Surová zábava. (Telefon. zpráva »Nár? Listů«)
Z Vídně, 16. srpna. Ve zdejších tak zvaných »Be-
nátkách« konají se zápasy athletů o cenu 10.000 K.
Zápas blíží se již rozhodnutí. Včera večer došlo při
bojí Francouze Aimabla s Čechem Smejkalem
k pustým scénám. Francouz Smejkala škrtil a
dával mu takové masáže, že Šmejkal na chvíli
zůstal ležeti v polomdlobách na koberci.
Rozhořčené obecenstvo házelo na Francou ze
písek a kamení. Mnoho účastníků mávalo ho-
lemi proti podiu, kde Aimable stál. Francouz
Maislův
Blech
Rozmara
Hříbek
Surová
Francouz
Aimabl
Čecho
Smejkal
Praha
Vídeň
Benátky