ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d8ad5eb0-78fa-11dc-9c54-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 39, person 32, org 4, work 2
1 masthead
V Praze, v pátek dne 16. srpna.
Praha
2 masthead
K číslu 225. čisto v Praze za 2h a na venkově za 4h
Praha
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předpřácí se v Praze v administrací na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 title
NARU
Nara
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Panovnická schůze v Išlu. Z Vídně, 16. srpna. Při včerejší dvorní ta- buli v Išlu nebyly pronešeny žádné zdravice. Toliko panovníci si připili. Ministr zahraničníc záležitostí bar. Aehrenthal přijede dnes do Vídně. Státní sekretář sir Hardinge odjede z Išlu dnes přímo do Lo adý na. Z Vídně, 16. srpna. „N. F. P.“ oznamuje o výsledku konferencí, že jednáno bylo zejména o makedonské otázce. Zvláště reforma justice v Makedonii byla předmětem úvah, dále diplomatická podpora turecké akce proti četám. Marocká otázka nebyla sice dů- kladně probírána, ale přes to možno konstato- vati, že názory rakouské shodují se úplně s anglickými a německými zvláště pokud se týká vměšování se do fran- couzsko-španělské akce. Takové vměšování pro- hlášeno za naprosto zbytečně.
Hardinge Išlu Vídeň Makedonie
6 article
Z Vídně, 16. srpna. „Zt.“ sděluje z Išlu, že schůzka obou panovníků jest toliko před- běžnou rozpravou k politickým událostem, jež záhy nastano u. Pro Evropu jde především o to, aby udržen byl mír na Balkáně a učiněn konec tamějším řežím. Balkánské státy mají býti postaveny před evropskou koalici, aby poznaly, že celá Evropa má pevnou vůli, obnovíti na Balkáně klid a pořádek. Taková vážná koalice jest nyní možna, když byly odstraněny nesnáze mezi Ra- kouskem a Italií a na druhé straně mezi Anglí a Německem. Zvláště významno prc rozřešení balkánské otázky jest odstranění zmatků v Srb- sku, kteréž působily v poslední době diplomatům velké starosti. Možno ujistiti, že v té příčině se podařilo také docíliti dohody mezi velmocemi. eož stanoveno také na včerejší konťerenci v Išlu. Angličtí a rakouští diplo- maté jsou s průběhem a výsledkem schůzky úplně spokojeni. Německý lidový tábor v České Lípč. Z České Lípy, 16. srpna. Na 18. t. m. byl sem svolán německý lidový sjezd čili tábor který se měl konati pod širým nebem, ale okres- ní hejtmanství tábor z akázalo. Nyní povolen byl na den 1. září. Zúčastní se v něm poslanei všech německo-nacionálních stran. Konati se bude průvod k pomníku císaře Joslef a, kde položeny budou věnce za města volebního okre- su lipsko-mimoňského.
Zt Srb Joslef Vídeň Išlu Evropa Balkán Německo Český Lípč Český Lípa
7 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Řády. Z Vídně, 16. srpna. (K. k.) Císař uděli státnímu podtajemníku siru Charlesu Hardin- gov i velkokříž řádu Leopoldova. Král anglický udělil ministru zahraničních záležitosti svob. pánu Aehrenít hal u velko- kříž řádu Viktorie. Morenga na německém území. Z Kapského Města, 14. srpna. (Reuter. Morenga přešel se 400 stoupenci na německé územi. Kapské úřady, které pracují s něme- ckým generálním konsulem ruku v ruce, učinily všechna opatření, aby Morengovi bylo zabráněno vrátiti se do Kapské osady. Učiní-li, tak přece, bude zajat. Z Berlína, 14. srpna. Wolfova kancelář po- dotýká k uvedené zprávě, že ve zdejších úřad- ních kruzích je pouze známo, že se Morenga uchýlil do hor ze strachu, aby nebyl vydán. Anglická policie však doufá, že se sám dostaví. až se vysvětlí skutečný stav věcí,zseějnoe r Turecko a Rumunsko.ásvoq i Z Cařihradu, 15. srpna. (K. k.) Vyjedná- vání o turecko-rumunskou konsulární smlouvu bylo dnes skončeno. 9onžbonodl Události v Marokku. Z Tangeru, 16. srpna. (K. k.) [Reuter. Z Mazaganu přibyl sem franeouzský parníkse 300 uprchlíky, většinou Evropany. Když lod opouštěla Mazagan, panovalo tam dle „ sdělen uprchlíků ještě velké rozechvění, ačkoli se nestal žádný útok., Proslýchá se, ž e ta ké jiné kmeny přiblížily setěsně k Ma- zaganu a žádaly peníze s h ro z bou.
Hardin Moreng Wolfův Evropan Vídeň Leopoldov kapský město Berlín Turecko Rumunsko Cařihrad Maroko Tanger Ma Viktoria Reuter
8 article
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
9 article
že napadnou město, nebude-li jim vyhověno. Dostaly prý 7000 dolarů. Řecký zástupce v Cetyni Z Cetyně, 14. srpna. (K. k.) Řecký diplo- matický jednatel Fontana odevzdal dnes ve slav- nostní audienci svůj pověřovací list. Řeči prone- sené při tom byly srdečného rázu. Ruské události. Výbuch pyrozilinovýcli patron. Z Pinčova (gubernie kjecká), 15. srpna. (K. k.) Pr praktickém cvičení oddílu zákopníků nastal předčasný výbuch pyroxilinových patron; jeden poddůstojník byl zabit a 4 vojáci zraněni. Cholera. Z Petrohradu, 15. srpna. (K. k.) Pro hrozící ne- Bezpečenství cholery byla ve všech guberniích učiněna rázná zdravotní opatření. Listy sdělují, že byly v Petrohradě zjištěny 3 případy nákazy, ze nichž jeden skončil smrtí.
Dostal Fontana Petrohrad
10 article
Mor. Z Brestu-Litovského, 15. srpna. (K. K) V zubernii grodenské vyskytly se případy moru. Sjezd radikálně-pokrokového stu- dentstva v Písku konal se dne 13. a 14. t. m. Prvý den byl zabájen uvítacím večírkem v místnostech hotelu Dvořáčkova. Uvítací slova pronesl kol. PhC. Jaromír Malý, jenž vytkl, že král. město Písek bylo zvoleno za místo sjezdu z toho ohledu, že zástupcem jeho na říšské radě jest známý předák pokrokové strany posl. Ant. Kalina. Poděkovav za hojnou účast kolegů, do- stavivších se z rozličných končin Čech, předal slovo kol, Hartlovi, jenž přednášel »O otázce ná- rodnostní v mladé české literatuře.« Ve své zdařilé přednášce podrobně probíral literární hnutí posledních dvacíti let. Informativní tato před- náška byla vhodně doplněna recitacemi z moderních českých básníků, jež přednesli kol. Felix Fiala a No- vák. Kol. Smejc pak pronesl přípitek místní straně pokrokové. Pan učitel Burghauser jménem píseckého radikálně pokrokového kroužku vítal přítomnéa akcentoval práci studentstva mezi lidem na venkově. V tomtéž smyslu promluvil kol. Kolatka. Účast- níci setrvali pak ještě dlouho v družné zábavě. Dru- sld hého dne konal se pak vlastní sjezd v Sokolovné.
Mor Dvořáčkův Malá Kalina Hartl Fiala Burghauser Brest Litovský Písek Čechy
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Upomínky na francouzsko-něme- ckou válku. V „Corriere della Sera“ uveřejňuje Livio Min Euzzi nové vzpomínky na nedávno zemřelého ital- ského diplomata hraběte Nigru, které souvisí z velké části s francouzsko-německou válkou. Dlouho pře vypuknutím války měl Nigra s pruským králem, po- zdejším cisařem Vilémem I. zajímavou rozmluvu. Hrabě přibyl do Německa, aby navštívil svého syna, jenž studoval na německém gymnasiu. Zastavil se v Baden-Badenu a pokládal za svou povinnost ode- vzdati u pruského krále, jenž tam jako obvykle me- škal na léčení, svou navštívenku. Brzy na to přišel do hotelu pobočník králův a pozval hraběte z rozkazu svého pána k hostině.
Vilém Hrabě Německo Baden Corriere della Ser
12 article
Nigra, jenž byl touto pozorností královou velmi potěšen, odebral se v ustanovenou hodinu do skrom- ného, malého paláce, v němž budouci německý císa bydlel. Král byl neobyčejně laskav a vyzval po jídle italského diplomata, aby jej násleďoval do jeho pra- covny. Sotva král vkročil do malého salonu, ani se neposadv otázal se neočekávaně rozčileným hlasem hraběte: „Eh, pourquci donc T'empereur veut-il me faire la guerre?“ Tato náhla otázka měla patrně za účel hraběte překvapiti: král chtěl z výrazu fysiogno- mie uhodnouti myšlenky Napoleonova prítele. Ale Nigra byl úplně přesvědčen, že Napoleon nechce válku; proto se upřímně snažil krále upokojiti. Jsou sice, přavil, ve Francii žívly, které ženou k válce, může však ujistiti, že na city, jenž Napoleon chová ke králi a národu pruskému, nemá válečná strana Rozhovor trval pak ještě dlouho a král, jenž se zdál býti poněkud upokojen, požádal hraběte při roz- chodu, aby vyřídil Napoleonovi pozdrav. Nigra byl do poslední hodiny svého života přesvědčen, že osobně ani král Vilém ani Napoleon nechtěli válce. „Lze tedy,“ tázal se Minguzzi hraběte, „přičítati velkou válku opravdu Bismarkoví a zfalšování emžské depeše?“ — „Kníže Bismark,“ odvětil Nigra živě „depeši nezfalšoval; jest nanejvýš zodpovědným za to, že ji uveřejnil.“ — „Kdo však tedy chtěl válce? vlivu.
Napoleonův Napoleon Vilém Minguzzi Bismark Francie
13 article
„Všichni a nikdo,“ odpověděl Nigra. „Ve francouz- ském tisku, ve francouzské vládě. zkrátka v celém milieu se všechno spiklo, aby probudílo válečnou ná- ladu gallské duše. Rozsáhle založený plán jevil se i v maličkostech. Národní písn druhého císařství byla známá hymna královny Hortensie „Pataní pour la Syrie“ a marseil- laisa byla zapovězena. Roku 1870 všakolicie náhle dovolila také marseillaisu a ve všecn pařížských krčmách nezpívalo se odtud nic jiného, než tato bo- jovná revoluční hymna.“ — „Plukovník Stoffel však uvědomil ve svých proslulých zprávách z Berlína císařskou vládu o velkých přípravách Pruska?! — „Tyto zprávy,“ pravil Nigra s úsměvem, „měly osud tak mnohých jiných zpráv, nikdo jich nečetl. Ministr vojenství stále prohlašoval, že je vše při- praveno a nechybí ani knoflík. Ubohý císař vytáhl těžce nemocen do války; u Sedanu dal vztýčiti bílou vlajku, aby zabránil zbytečné řeži a mohu vujistíti, že pak šel do vyhnanstv chud, neboť nechtěl nikdy pečovati o sebe. O proslulé scéně odevzdání kordu u Sedanu vy- právěl Nigra také zajímavý příběh. Když opouštěl své vyslanecké místo v. Petrohradě, jel přes Berlín a po- užil té příležitosti, aby učinil návštěvu u císaře. Císař Vilém pozval jej opět k hostině a po jídle mu vyprávěl o svém setkání s Napoleonem. Vzpomněl svých návštěv ve Francii (1861 a 1867) a postavil tyto upomínky na velikost Francie vedle výjevu u Sedanu. Způsobilo prý mu velkou bolest, když dříve tak mocný císař poražen, zlomen a zdrcen mu ode- vzdával kord. „Oh! Je le crois bien, Majesté,“ odvětil Nigra poněkud měle, „pourtant Votre Majesté ne d lui a pas laissée!
Hortensius Pataný Vilém Napoleon Sýrie Berlín Sedan Petrohrad Francie lada gallský duše
14 article
= Krvavá pohovka. V brusselském „Soiru“ ob- jevil se nedávno následující inserát: „Řídká příleži- tost. Prodá se pohovka, corpus delicti sensačního zločinu. Dotazy... atd.“ Spolupracovník „Indepen- dence Belge“ odebral se d udané ulice a nalezl v čalounickém krámě pohovku, na níž byl před ně- kolika nedělemi zavražděn jistý muž. Na látce byla velká krvavá skvrna a tři nahnědlé pruhy ukazovaly, že krev zavražděného tekla až na podlahu. Kdyby byl čalouník měl také mrtvolu, jistě by ji byl položil na pohovku, aby zvýšil jeji cenu. „Škoda, že ji ne- nahradil aspoň voskovou figurou,“ pomyslil si žur- nališta. Co tak přemýšlel, vešla z vedlejšího pokoje důstojná matrona. „Prohlížíte tuto pohovku?“ tázala se přívětivě. — „Ano. Jest na prodej?“ — „Ovšem. Je to pohovka z vražedné aféry X... vzácná příle- žitost!“ — „Kolik má státi?“ — „150 franků!“ — „To je trochu mnoho. Jakou cenu má bez té krve?“ — Matrona váhala na okamžik, pak pravila: „Nu, 50 franků!“ — „Žádáte tedy za tu krvavou skvenu 100 franků?“ — Dáma zdála se býti uraženou, neboť neodpověděla. — „Nalezli se již interesenti?“ tázal se žurnalista dále. — „Posud nikoli, inserát právě teprve vyšel!“ — „150 franků jest mi přece příliš mnoho,“ pravil žurnalista, bera klobouk. — „O, vždyť se dorozumíme!“ — „Na každý způsob si to ještě rozmyslím.“ — „Ano, rozmyslete si to,“ od- větila matrona, hladíc s jakousi něžností látku s krva- vou skvrnou. A to stalo se r. 1907
15 article
— Rodičům dospívajících dívek nastává starost o další praktické vzdělání pro život. Po dlouholetém blahodárném působení možno s plnou důvěrou do- poručiti Českoslovanský pensionát pro dívky v Praze, na Karlově nám. č. 26. Účelem pensionátu jest vychovávati dívky v duchu ryze ná- rodním. Chovanky seznamují se tu proto s národními a domácími svými povinnostmi a vedeny jsou k ži- votu pracovitému a k chování ušlechtilému, v širší společnosti obvyklému. Dozor nad chovankami vyko- návají vychovatelky paedagogicky vzdělané. Bližší vy- světlení podává a na požádání program stavu zašle ředitelka slečna Jindřiška Jakubičkova. = Řeč mořských racků. Dr. John B. Watson, profesor psychologie na universitě chicagské vrátil se z pozoruhodné badatelské cesty na ostrovech Dry Tortuga u pobřeží dolejší Floridy. Práci svou konal v Carnegiově stanici. Prof. Watson prohla šuje, že mořští rackové na ostrovech mají vlastní řeč, která může býti napodobena člověkem; ptáci ti žijí v „ro- dinných skupinách“, stavíce zvláště svá hnízda pro- tento účel; a dle tvrzení profesora ve skutečnosti myslí, když pátrají po potravě a dávají na jevo ne- obyčejnou rozumovou sílu. Watson předpokládá, že ptáci mají zataženu politiku do svých vládních zále- žitostí, ale že strannické potyčky, které povstávají mezi vůdci, nesmějí zasahovati do vlády. Vše jest řízeno v úplném pořádku. Starší ptáci poučují mlá- data, jak mají lítati a sháněti potravu systematickým způsobem.
Jindřišek Jakubičkův doktor Watson profesor Praha Karlov já Florida dra Tortugo