Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 218. ze dne 9. srpna 1907.

Sportovní věstník

Athletika a sportovní hry. ** S. K. Kladno hraje v neděli ve Slaném proti tamnímu »S. K.e * Slavia Reserves hraje 29. září s Me- teo rem, Praha VIII. ** Terminový seznam First Vienn obisahuje tyto terminy: 1. září Viktoria (hřiště Vienny), 8. Rapid (?), 15. W. Sport C., 22. W. A C (? 29. Cricketa, 6. října meziměstský zápas Vídeň- Bevrlín, 13. D. F. C., 20. Rapid, 27. *B. T. C. Pešť, listopadu W. Sport C., 3. Dresdn. S. C., 10 *(Zricketa, 17. Germania, 24. Viktoria, 1. prosince *5 il avia. *Hanácký zápasník Joža Pečm a zí hoasí v cirku Variété v Chotěboři. Jsa v dobré fo nmě, jest ochoten měřiti síly s opravdu dobrými kopllegy, kteří mohou zaslati přihlášky na ředitelství sikku Variété v Chotěboři. Automobilism. **Kníže Borghese o své cestě. Zpravo- drúji berlínského listu vypravoval kníže: »Mimo poušt G obi, která byla rovná jako stůl, měli jsme strašné ce tsty, a co nejhoršího, věčně deštivé počasí. Avšak niiš motor nás nenechal ani na okamžik v úzkých. Pooslechněte, hučí ještě dnes, jakoby byl právě opustil to várnu.« — Na dotaz, zda nasbíral technicky cenné zk aušenosti, pravil kníže: »Zajisté, především tu, že pe svnost a největší jednoduchost konstrukce jde nad vše ostatní. Dale, že kardanový převod jest mnohem už ýtečnější než řetěz, jenž při naší jízdě by byl zne- či: jitěním velice trpěl. Pak že vůz, který má jezdit i na nerovných cestách, musí míti dostatečnou výšku odl země, a ještě mnohé jiné technické detaily. Ale hl. z vní věcí, pro kterou jsem také podnikl svou cestu, zů sitavá pro mne zjištění výkonnosti automobilu, o níž do ssud nikdo neměl ani zdaleka správného pojmu.

Tř eba jí příště využitkovati pro nejrůznější nové účely do ppravní a výzkumné; že to možno, dokázala ma ce sta. Slyšel jsem, že mé cestě podkládány účely re- klttmní; je to naprosto nesprávno. Vítěz neobdrží pen ěžité ceny, a svou cestu zaplatím ze své kapsy. Ne přijde mi zvláště draho, asi na 20.000 lir, poněvadž jse in spotřeboval jen 14 pneumatik. Že jsem na ital- sk ém stroji Itala vykonal obtížnou cestu, mne ovšem jal to Vlacha nesmírně těší; litoval bych však velmi, kd vby při posuzování výpravy se ozýval nationalism. Priuvé vlastenectví se ukazuje v takovýchto případech tímý, že příslušníci jiných národů se snaží překonati dolarý výkon člena národa jiného.« Žurnalista se tázal, zda kníže napíše o své cestě knihu: »Nikoli, to učini přítel Barzini. Znamenitěj- šího vypravovatele než tohoto výborného a geniál- ního muže si nemůže přáti žádný cestovatel.« — Na otítz ku, má-li už opět nové cestovní plány, pravil kniže: »Dosud nikoli. Má paní, kterou jsem opustil v 1Voskvě a která odtamtud jela přímo do Italie, má tak é: právo říci své slovíčko. Ovšem, kdo může vědět. co ibudoucnost ještě přinese. Zkoušky spolehlivosti vše lno druhu mne velmi lákají, kdežto čisté závody ryc blostní pokládám za věc, která jest toliko uži- teč na inženýrům a technikům, pro obecenstvo však ner ká zvláštní ceny.« — Kníže jest nanejvýš demo- kratického smýšlení, přes to že pochází z jednoho z nějstarších šlechtických rodů. Má okouzlující rozto- milost a srdečnost, především však se vyznamenává velikou skromností. Celý muž železné konstituce tě- lesné, nezlomné vůle a nejsympatičlějších vlastností povahových. — Podle zprávy jedno bo z italských žurnálů bude kníže Borg- hese zvolen starostou města Říma.

** Složky úspěchu. O výsledku a úspěchu v automobilním závodě rozhoduje vedle zdatnosti vozu celá řada okolností, jež vzdálenějšímu pozoro- vateli zůstávají úplně zakryty. Ve francouzských automobilních kruzích se horlivě dosud přetřásá vý- sledek letošního Grand Prix, zkoumají všechny okol- ností a čerpá z nich poučení pro budoucnost. Většina těchto úvah jest ovšem podbarvena zaujatostí pro do- mácí průmysl a vedena tendencí trochu smazati trapný dojem porážky; ale ve všech se ujišťuje, že krásné vítězství Nazzarovo na Fiatu nemá býti sni- žováno. Jest zajímavo a poučno čísti, jak dům Re- nault mimoděk poškodil své chance přílišnou až ra- finovaností v přípravě závodu. Jak známo, bylo účast- níkům závodu množství benzinu odměřeno na 30 litrů na 100 km. Spotřeba benzinu závisí nemálo na počasí; každý automobilista ví, že za deštivéhoa větrného počasí spotřebuje mnohem více benzinu než za sucha a bezvětří. Počasí několik dní před závo- dem bylo tak nepříznivé, že dům Renault uznal za vhodno s ním počítati. Domníval se také, že roz- měklé a kluzké silnice nepřipustí maximální výkon vozu ani v den závodu, že však naopak spotřeba benzinu bude větší. Aby pak neuvázl pro nedostatek benzinu, zmenšil přívod plynu u svých vozů.

Konstruktér míní a počasí mění. V den závodu bylo počasí ideální, silnice výborná — a vozy Re- naultovy příliš pomalé, než aby Sisz byl mohl pora- ziti Nazzara. Nicméně skutečnost potvrdila výpočty Renaultovy. Vítěz Nazzaro měl po závodě ještě 11 litrů benzinu ve své nádrži; kdyby počasí bylo zů- stalo tak nepříznivé, jako bylo několik posledních dní před závodem, byl by Nazzaro uvázl pro nedo- statek benzinu. Siszovi zbylo ještě přes 30 litrů, s nimiž by byl za nepříznivého počasí plně vystačil. Sisz při zmenšené své spotřebě potřeboval na každý kilometr o 1/2 vteřiny asi více než Nazzaro. Zdá se, že Renault prohrál závod přílišnou vypočítavostí. Ale nebyl Fiat, jenž ne nadarmo proslul svým vzorným menagerováním závodů, ještě chytřejší? Kdo vidí za kulisy? Kdo ví, zdali menageři Fiatu v poslední den, takřka v poslední chvíli, vidouce obrat počasí k lepšímu, nepřizpůsobili své splynovače změněným okolnostem? Mezi závodícími firmami jest tomu jako mezi válčicími státy. ** Automobily v německé armádě. Dobré výsledky, kterých docíleno s nákladními auto- mobily v jihozápadní Africe a jinde, přiměly pruské ministerstvo vojenství objednati automobilní nákladní vlak, s nímž v letošních podzimních manevrech bu- dou provedeny obsáhlé zkoušky. Daimlerova továrna už dohotovila objednaný vlak o osmi vozech a po- drobuje jej zkouškám. Z cyklistského ruchu. ** Major Taylor odstupuje defini- tivně s jeviště. Černý mistr se ukáže naposledy v Evropě obecenstvu 15. srpna, 17. opustí Paříž, aby se vrátil domů a nikdy více neobjevil se na cementu

závodiště. Zpráva tato překvapuje nyní, kdy Major Taylor po úsilovném trainingu nabyl — jak se zdá — formy svých velkých dní. A překvapuje ještě více ve spojení s jinou zprávou. Negr odmítl skvělou na- bídku z Australie, odkud mu za turné nabízeno 50.000 franků! Taylor jest úplně uspokojen formou, kterou osvědčil v posledních svých závodech: »Trai- noval jsem — praví — jako nikdy jindy. Byl jsem povzbuzován úvahami (nepříznivými; pozn. red.) ně- kterých listů o mně. Dokázal jsem jim, že jen na mně záleželo, nabudu-li dřívější formy. U nás Zim- mermann, u vás Fournier a Bourilion nebyli více dobří po několikaleté nečinnosti. Jest to věc povahy a možná i vůle. Nyní má poslední ctižádost jest tri- umfovati nad Friolem a Poulainem. Mám důvěru; avšak nechť jest jakýkoli výsledek těchto utkání, ne- přijmu žádných více a od soboty za čtrnáct dní »s bohem, pánové.- Vodní sporty- ** Národní plavecké závedy v Mladé Boleslavi. Upozorňujeme zejména pražské plavce, že konec přihlášek jest zejtra 10. srpna o 6. hodině več. Adresovati p. dru. V. Vysokému, Mladá Bole- slav, hotel »Vysoký«. Turistika. *e Sarajevo — Prah-a. Členové kroužku klubu českých turistů Sarajevo, kteří náhodou ve značnějším počtu dlí ve vlasti, sejdou se zejtra v so- botu 10. srpna o půl 9. hod. večer v restaurantu »Louvre«. Hosté vítáni.

Pěvecký věstník. Z činnosti a úspěchů spolku „Sme- tana“. O schůzi absolventů učitelského ústavu z r. 1882 „u Vostrovských“ v Praze dne 6. srpna pro- mluvil pan Jakub Tichý, učitel a člen plzeňského zpěváckého spolku „Smetana“, aby několika črtami z uměleckých cest po světě, jež se spolkem konal, kolegy své četně shromážděné pobavil. V hovoru poukazoval na slávu českého zpěvu v cizině, vkládaje ve vypravování své různé zajímavé episodky. Poprvé zúčastnil se spolek „Smetana“ zápasů v Brusselu 22./VII. 1900. Zde s malým vědomím své síly před davy vystoupil, avšak odešel jako první vítěz, nejvíce poctěný. S nemenším úspěchem (až na nepěkné zklamání co do počtu obecenstva) zpíval již druhý den 23./VII. zase v Paříži. S nadšením hovořil o zpěv. zápasech na slovanském jihu v Lublani a Záhřebě. Všude odměněni Čechové první cenou, nikde ne- úspěch nekazil náladu — toliko v Haliči v městech Krakově, nejvíce však v Zakopaném, nenalezli, kdo by se zanícením vyslechl jejich zpěv. Zabývali se tehdy zbožní Poláci příliš událostmi nábožensko-poli- tickými, jevíce smutek nad úmrtím papeže Lva XIII. Při poslední návštěvě panovníkově v Čechách zazpíval spolek „Smetana“ na Karlově Týně v kapli křížové. Uměnímilovný císař ohromen krásou a sílou zpěvu českého, pravil, že podobného cos ani v Ko- líně n. R. neslyšel a podáním ruky děkoval dirigentu, odměnil brilantovou jehlicí a spolku blahopřál. Po vylíčení úspěchů ve Verviersu poukázal mluvící na to, že všichni účastníci zápasů nezištně a jen z lásky hledali uplatnění českého zpěvu v cizině a že tuto mohli navštíviti jen z korunek, jež ukládali při každe

»Kdo ti to povídal ? »Tvůj muž to povídal, když jsi odešla.« Růměnec mevole rozlil se po osmáhlé líci Kateřinině. »Kde je?« tázala se. »Teď právě byl v sednici . . « Kateřina se zachmuřeným čelem vstoupila do ba- ráku. Praskovja jí sdělila, že muž právě vyšel ven. Kate- řína obešla dvůr a zaslechnuvši šramot pod kolnou, po- hbédla tam. Nudla si právě lehl; blížení se známých kroků přinutilo jej rychle zavříti oči a tvářiti se spícím. Prrvní rozmach Kateřinin nevěstil Nudle nic dobrého; ona se však okamžitě zastavila, zlostně odvrátila hlavu, od- pližvla si a odešla do baráku. Po chvíli Andrej a jeho žena dověděli se, jak se věci vlastně mají; lež mužovu ani neomlouvala: z dvou tří. slov hospodářů okamžitě poznala, že oba okamžitě po- ro zuměli a prohlédli Nudlu; zároveň však prohlédli i Ka- teitinu. Jak Praskovja, tak i Andrej neustávali zahrnovati ji skutečnou přízní a nelíčenou upřímností. Oba jenom litovali, že paní jim jistě nedovoli pomoci Kateřině upravit přiilbytek a může být, že jim i zapoví třpěti u sebe pře- stělhovalce. K večeru však objevila se Pjaška a rozptýlila všecky pochybnosti: Anisja Petrovna svolila, aby Andrej vystavěl barák pro příchozí. »Poručila jen, abyste si dali hodně zaplatit!« dodala Pjaška. »Jenom kdyby se nám do toho nepletla, nebudeme se háddat o cenu! Vždyť se nějak smluvíme,« děl. Andrej. Bylo rozhodnuto vypraviti se druhého dne na kudla- čin skou louku a vyhledati tam příhodné místo pro studnu a bparák.

Sergěj Vasiljevič vybranými, uhlazenými, ba i něž- nými výrazy vysvětloval nepopíratelné právo své jako ma- jitel louky. Sotva však vyšlo na jevo, že přesídlená selská rodina má okamžitě ujati se louky a vystavěti si příbytek, Anisja Petrovna vytrhla dopis, plivla naň, smačkala a ho- dila ho na zem. »Aha! proto vás sem tedy poslali!« vykřikla, sápa- jíe se nenadále na Kateřinu, »kliďte se odtud, ničemové I ty jedna . . . kliď se, povídám! . .« Kateřina nehýbala se s místa. »I ty jedna drzá opice!« vyjela Anisja Petrovna, syčíc jako rozkvašené těsto v díži, jímž bylo zamícháno kopistí: »i ty jedna! ..« Karjakin uchopil ji rychle za jednu ruku, Nataša za druhou. »Přestaňte, buďte klidna . . . neračte se rozčilo- vati... Je to hloupá ženská, nezná žádných způsobů ...« pravil, komicky mrkaje na Natašu. »Upokojte se, tetičko, škodí vám to,« podotkla Nataša. »Ach vím, že mně to škodí, má drahá . .. vím to . . . dyť se mně až zatmělo v očích . . . Ach, můj Ježíši Kriste! . . .« zasténala stařena, zdrcena sběh- nuvší se událostí. Sklesla na židli, avšak po nějaké chvíli opět vstala a opět zalomila rukama a rozvzteklila se. »Ne, co pak jsem hloupá husa? čeho jsem se za- lekla? . . . budu žalovat, já jim ukážu, darebákům Mám tu louku už deset let! . . Deset let minulo: je tedy moje . . . Co mám dělat? . . Ach, rodičko boží ! . . .« „Přestěhovalci.-