1
article
tak nezbytně vojenské zájmy. Ostatní články
byly přijaty částečně bez hlasování, z části byly
přikázány hlavnímu redakčnímu výboru k nepa-
trnému pozměnění.
Protiklerikální demonstrace v Italii.
H. Z Říma, 8. srpna. Státní sekretář papež-
ský kardinál Merry del Val byl dnes poznán
na své procházce kolem pomníku Brunova hlou-
čkem protiklerikálů, a potupen.
Z anplickélio parlamentu.
Z Londýna, 8. srpna. (K. k.) Horní sněmovna
schválila ve třetím čtení finanční osnovu. K zákonu
o odvolání v trestních záležitostech byl učiněn důle-
žitý dodatečný návrh. Tento dodatek, který odvolací
právo podstatně omezujc, byl vládou úsilně potírán,
avšak přes to 54 hlasy proti 32 schválen. Má s
určitě za to, že bude dodatek dolní sněmovnou za-
mítnut a horní sněmovna asi v tomto bodě povolí.
Z Londýna, 8. srpna. (K.k.) (Dolní sněmovna
Ministr vojenství Haldane oznamuje jmenování vé-
vody z Connaughtu velitelem středomořského lod-
stva a dodává, že místní vojenská správa jako dříve
i na dále podřízena jest guvernérům v Gibraltaru
a Maltě, jakož i nejvyššímu veliteli v Egyptě a že
tudíž vévoda Connaughtský může věnovati hlavní
pozornost dozoru, cvičením a otázkám strategickým
a obranným.
Brunův
Haldane
Řím
Londýn
Gibraltar
Malta
Egypt
Merry del Val
dolní sněmovna
Italia
2
article
Návrat carských manželů do Petěrhofu.
Z Petrohradu, 8. srpna. (K. k.) (P. t. a.) Carevn
Alexandra Feodorovna opustila v 6 hodin ráno na
jachtě „Carevna“ Petěrhof, aby se setkala s carem
Mikulášem. Jiskrovou telegrafií oznámen byl příjezd
carův v Björkösundu. Jachta „Standard“ ohlašovala
Car očekává carevnu v Björkö. Car vstoupil na jachtu
„Carevnu“ a vrátivše se pak s carevnou na „Stand-
ard“ odpluli do Kronštatu, kde vystoupili z jachty
Po několikaminutovém pobytu v Kronštatě vstoupili
carští manželé se svou družinou a všemi osobnostmi,
které doprovázely cara do Svinemündu, na jachtu
„Alexandra“ a odpluli do Petěrhofu, kamž přibyli
v 1/46. hod. večer.
Dílna na pumy v technice.
H. Z Peirohradu, 8. srpna. Jak se sděluje z Mo-
skvy, byla tamní policie zpravena, že v dílnách car
ské školy technické se vyrábějí pumy. Prohlídka
zjistila pravdu udání a odhalila spojení výrobců s oby-
vateli vilové čtvrti poblíže Moskvy. Při této prohlídce
našlo se 5 pum ohromné výbušné síly, a asi 600
doutnáků. Dvacet osob zatčeno, kromě toho zaba-
veno množství nelegální literatury a rozmnožovac
lis.
Alexandr Feodorovna
Alexandr
Petrohrad
Mikuláš
Kronšta
Petěrhof
Moskva
Peirohrad
3
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— V serii německých mínění o zemské
volební opravě přináší »Bohemia« dnes názor
všeněmeckého vůdce poslance Ira. Žák Schöne-
rerův a nynější správce všeněmeckých věcí dí
že jeho strana jest pro zřízení páté dělnické
kurie a že vůči národním poměrům v Čechách
musí se vysloviti proti zavedení všeobecného
práva hlasovacího a to tím spíše, že prý se
česká sociální demokracie projevila na nové
řišské radě jakožto nejfanatičtější čeští naciona-
listé, kdežto němečtí soc. demokraté vyslovili
se i proti zákonnému zajištění němčiny jakožto
jednací řeči poslanecké sněmovny. A pro při-
pojení páté kurie k nynějšímu volebnímu řádu
dali by se Všeněmci vůbec získati jenom ten-
kráte, kdyby »souběžně« byla Němcům poskyt-
nuta dostatečná zákonitá záruka zajištěného za-
stoupení v zem. výboře a komisích zem. sněmu
a kdyby jim poskytnuto bylo veto v národnostních
otázkách. Pan Iro opakuje ve svém článku
pohádku o přirážkovém utiskování Němců v zem-
ském hospodářství i končí důtkou německému
souručenství v poslanecké sněmovně, že vstrčilo
z ohledů na dra. Luegra svobodomyslnost do
Ir
Schön
Němec
Čechy
Bohemia
poslanecký sněmovna
4
article
kapsy a klidně sneslo, když »na základě tajně
změněného jednacího řádu sněmovny (!) užívání
řečí v parlamentě změněno bylo ve smyslu a
přání vlády a Neněmců«. Sama »Bohemia« při-
pojila k Irovu slovu o tajné změně jednacího
řádu vykřičník na důkaz, že tento výrok shle-
dává nehorázným. Neboť němčina jakožto jed-
nací jazyk poslanecké sněmovny není součásti
jednacího řádu, což ví také předobře sám pan Iro,
neboť mluví o zákonitém zabezpečení němčiny
jakožto jednacího jazyka v parlamentě. Českému,
svobodomyslnému a pokrokovému stanovisku
diametrální názory Irovy o zemské volební re-
formě vyznamenávají se nejhlubší všeněmeckou
nemoralitou politickou. Svou nacionální ná-
mitkou proti všeobecnému volení do sněmu
nepraví nic víc a nic méně než tolik, že by se
zavedením všeobecného rovného práva voleb-
ního do zemského sněmu, tedy spravedli-
vým volebním řádem dostalo Čechům zdrou-
jící většinyna sněmu a že tudíž k udržení
nynějšího postavení Němců na sněmu nutným
jest jim privilej dosavadního volebního řádu.
Neněmec
Sam
Irův
Čecho
Bohemia
5
article
A tak stává se temperamentní výpad vrchního
Všeněmce proti volební reformě vlastně nej-
prostším logickým argumentem pro ni. Vše-
němci ovšem od jakživa vynikali přímostí do-
znání neoprávněnosti německých držav, nebot
zachování tohoto bezpráví, na českém národě
páchaného, jest prvním kusem jich bez obalu
a sofistiky hlásaného programu.
— Pod záhlavím »Trapný zjev či národní
ostuda« přináší »Mor. O.« článek v němž sdě-
luje, že ve feriální kolonii v Zubří na Valašsku
zaměstnána jest vařením, praním prádla a po-
klízením posluhovačka jménem Matylda Palacká,
blízká příbuzná F. L. Palackého, její děd byl
prý bratr historiografa království českého. Mimo
uvedenou Matyldu žijí ještě tyto její sourozenky,
Alžběta, živící se pletením punčoch pro židov-
ského továrníka, Anna, služka u revírníka,
Františka, nádennice u zedníků v Kopřivnici.
Otec jejich zemřel a matka churaví. Dřevě-
nou chaloupku bez polí koupil jejich otee
za 300 zlatých a dcery kupní cenu nyní
splácejí, mají jedinou kravku i za tu jsou ještě
dlužny, ve světnici nemají ani obrazu svého pří-
buzného velikána, jsou to děvčata pracovitáa
požívají nejlepší pověsti. „V blízkém Rožnově
má Palacký pomník, a přízeň jeho nádeničí —
cizincům“ píše „M. O.“ (článek podepsán „dr.
Mor
Palacká
F L Palacký
Matylda
Alžběta
Anna
František
M O
Zubří
Valašsko
Kopřivnice
Rožnov
6
article
S.), i dodává: „Kéž by děvčata měla alespon
každá několik set věna, aby se mohla slušně na
místní poměry provdati.“ Nelze pochybovati, že
„Mor. Orlice“ má pravdu ve svém bořkém člán-
ku, jejž dlužno považovati jako objev netušené
věci, která snad teprve nejnověji i moravským
vlastencům stala se povědomou. Jest ovšem
otázka, zdali k odčinění trapného zjevu bylo
skutečně třeba veřejného článku, několik set
věna pro dcery synovce muže, jenž si dobyl
jména „otce národa“, nebylo by snad za těžko
sehnati ani na bohaté Moravě, tím spíše pak
v celém národě, ale diskretně — bez „národní
ostudy“t
— Prof. Rauchberg pod záštitou c. k.
statistické ústřední komise. K úvodnímu článku
dnešního ranního čísla se nám sděluje, že stati-
stická kancelář král. hl. města Prahy pracuje
pilně na třetím oddílu sčítání lidu v Praze, ve
kterém bude poukázáno na nesprávnosti výpočtů
prof. Rauchberga. Třetí tento oddíl vydán bude
asi v listopadu letošního roku.
Mor
profesor
Rauchberg
Morava
Praha
7
article
— Schůze Čechů budějovických. V neděli dne
11. t. m. o 10. hod. dopol. koná se v Besedě každému
přístupná schůze lidu, ve které promluví na thema-
„České dítě patří do české školy“ zemský a říšský
poslanec moravský p. M. J. Kadlčák, řídící učitel
ve Frýdlantě na Moravě. Schůze má význam nepopí-
ratelný pro českou věc nyní před zápisem do škol.
proto přijď, kdo upřímným jsi Čechem a přiveď s se-
bou ty, kdož vlažnými jsou k naší věci národní. Dou-
fáme, že schůzi navštíví také Čechové z Rudolfova,
Čtyř Dvorů atd., z míst to, kde Němci loví české dět
do svých přelejváren.
— Odložení oslavy 50letého výročí kutnohorsk
raalné školy. Oslava 50letého trvání kutnohorské
relky projektována byla na den 18. srpna t. r. Ježto
však 50leté výročí připadá na školní rok 1907—08
v době prázdninové profesorský sbor ústavu se školní
mládeží slavnosti by se súčastniti nemohl, bylo usne-
seno, oslavu odložiti na rok 1908. Slavnost
pak pořádána bude společně se súčastněným ústavem.
Čecho
M J Kadlčák
Němec
Frýdlant
Morava
Rudolfov
Český dítě
čtyři Dvůr
8
article
Bližší bude v čas uveřejněno.
— Sjezd „Práchně“ v Písku. Pořad sjezdu, po-
řádaného krajinským spolkem „Prácheň“ v Písku
ustanoven takto: Dne 14. srpna zahájen bude sjezd
slavnostní valnou hromadou v Sokolovně
o 2. hod. odpol. Po jejím skončení pak konána bud
veřejná schůze studentská s tímto pro-
gramem: 1. PhC. Gustav Čadek: „O krajínských spol-
cích“. 2. ChemC. Miloš Fiala: „Sociální otázka stu-
dentská“. 3. JUC. Jos. Tvrzický: „O lidové výchově“
4. Alois Hoch, učitel: „Součinnost studentstva s uči-
telstvem“. Večer tohoto dne slavnostní aka-
demie. Při ní účinkují: koncertní pěvkyně pí. A
Váňová, sl. Leona Váškova, virt. na klavír, p. prof.
Bedř. Váška, virtuos na cello, člen Ševčíkova kvar-
tea, Mr. Antonio de Grassi, virtuos na housle, člen
Ševčíkovy kolonie, sl. zpěv. spolek „Gregora“. Ve
čtvrtek dne 15. srpna v 10 hod. dopol, pořádána bude
veřejná manifestační schůze lidu, na níž promluví
říšští poslanci prof. dr. Frant. Drtina o „Význa-
mu universit v moderním vývoji národ-
ním“ a Ant. Hubka o „Významu našich
národních menšin“. Obě tyto veřejné schůze
sludentská i lidová byly však c. k. okresním hejtman-
stvím v Písku „Práchni“ zakázány, Spolek ovšem
podal odvolání k místodržitelství, ježto ale nelze na
vyřízení jeho čekati, uspořádá schůze ty p. Lipš,
předseda místního odboru „Práchně“ v Písku, jako
svolavatel. Zákaz okresního hejtmanství píseckého
jest charakteristický. Jeť známo, že na loňském pa-
mátném sjezdu v Prachaticích bylo témuž spolku
pořádání obou takových schůzí povolenc, ač měly
program (zvláště schůze studentská) zcela podobný.
Čadek
Fiala
Tvrzický
Alois
Váňová
Váškův
profesor
Bedř
Váška
Ševčíkův
Grass
Gregor
doktor
František
Drtina
Hubka
Lipš
Prácheň
Písek
Prachatice
Ševčíkův kolonie
9
article
Možno proto doufati, že místodržitelství zákaz ten
zruší. Sjezd „Práchně“ zakončen bude dne 16. t. m.
velkolepým společným výletem na Zvíkov a Orlí
na vorech po Vllavš.
— Koncert ve prospěch národních účelů. Píše se
nám z Rovenska: Při koncertě, který ochotně uspo-
řádali slč. Miluše Eršnerova, koncertní pěvkyně,a
prof. Gustav Náhlovský, dne 4. t. m. v městské rad-
nici v Rovensku, vybralo se 51 K jež pořadatelstvo
koncertu usneslo se takto rozděliti: Ervěnicím 17 K,
Ústřední Matici školské 17 K a Husovu fondu rovněž
17 K.
— Nouze o poštovní známky u všech téměř
úřadů venkovských, čili tak zvaných poštovních
úřadů třídních, dostupuje ustavičnými novými naří-
zeními a výnosy kritického bodu, takže u mnohých
poštovních úřadů, jak se nám oznamuje s několika
stran, nelze sehnati ani nejobyčejněj-
ších známek ke frankování dopisůa
lístků. Omluvy a výmluvy úřadnictva poštovního
vyznívají vesměs a souhlasně v obžalobě c. k. ředi-
telství pošt, které každému jednotlivému úřadu obnos,
za kterýž smí své zásoby hraditi, přesně na halíi
vyměřuje — ovšem nedostatečně. Objednati známky
smí každý poštovní úřad toliko jednou měsíčně a to
ještě jen v určitý den, který také ředitelství určuje.
Eršnerův
profesor
Náhlovský
Husův
Prácheň
Zvíkov
Rovensko
Ervěnice 17 K
10
article
Běda úřadu, který objedná známky v jiný dena
překročí třeba jen o několik korunek ustanovený ob-
nos: pokuta peněžitá ho jistě nemine a důtklivé
připomenutí předpisů s úřadním »nosem« bývá ná-
davkem pro osvěžení mysli. Za takových, opravdu
tureckých poměrů, nastává ovšem zcela pochopitelně
jitření jak mezi obecenstvem, kteréž z pravidla obvi-
ňuje z liknavosti přednosty úřadů venkovských, tak
i — a to zvláště — mezi úřadnictvem poštovním,
kteréž vlastně trpí za viny jím nespáchané. Na straně
jedné, nemohouce vybověti spravedlivým požadav-
kům obecenstva, trpí úřadníci nezaslouženými výčit-
kami, na straně druhé pak jsou kátáni a trestáni
peněžitými pokutami poštovním ředítelstvím.
11
article
Jest svrchovaně na čase, aby nepřístojnost tato ener-
gickým zakročením kruhů poslaneckých i komor ob-
chodních byla přímo u ministerstva obchodu odstra-
něna. Neboť správa poštovní, která
nechce prodávati známky poštovní, je
zajisté unikem, kterýmž se chlubiti
můžejenom Rakousko. Nedůvěřuje-li správa
tato svému úřadnictvu ani do té míry, aby mu svě-
řila k používání pro službu vnitřní i pro prodej
obecenstvu známek poštovních v množství a ceně,
jež by vyhovovaly spotřebě — pak ovšem zaslouží
poštovnictví takové srdečného politování. Každé
trafikantce ve městě svěřen ku prodeji větší počet
známek, než mnohým c. k. úřadům poštovním II. tř.,
jichž přednostou je definitivní úřadník, c. k. pošt-
— Živelní pohromy. Z Trojovic u Chrudimi
se nám píše: Hrozné chvíle zažili jsme 6. srpna kol
6. hod. večerní. Po celý den bylo nesnesitelné parno
(v stínu 24° R.). Vzduch jen sálal. K 5. hod. počal
na jihovýchodě vystupovati tmavý mrak. Z dálky
dunělo. O 51/2 hod. vystoupily hrozivé mraky na zá-
padě a rychle se blížily. Blesk stíhal blesk — obloha
byla v jednom ohni. Malou chvíli před šestou hoe
dinou začalo poprchávati. Náhle však zadunělo a
již byla celá krajina jako v mraku. Slyšeti bylo jen
ohromný hukot a stromy jak pírka až k zemi se ohý-
baly; nad hlavou praskot a rachot, celé stavení se
chvělo, děti naříkaly a nikdo nevěděl, zda jej střecha
i s drahými nepohřbí. Hroznou přiznávku měl k tomu
hrom. Bylo to několik hrozných minut plných smrtel-
né úzkosti! Ne vichřice, nýbrž vše ničící smršť nás
uchvátila. Minula. A již každ, pospíchá podívati se
ven. Srdce žalem se však svírá a oči slzami se za-
lily. Krásné ovocné stromoví na návsi zničeno. Všude
nářek a úzkostí vyjevené obličeje dětí i dospělých.
Rakousko
Trojovice
Chrudim
12
article
Leč stručně — pokud možno vypsati — škody způ-
sobené. Ani jedna střecha nezůstala zdra-
vá. Ač vesnička naše malá, odhadují sousedé, že
budou potřebovati ke krytí holých střech aspoň 60.000.
tašek. Kostel je úplně odkrytý. Vichřice snášela
tašky a házela je přes náves oknem do protějších
domů. 3 stodoly jsou zde úplně smeteny, mnohé
střechy (vazby) porouchány, jedno obydelné stavení
zničeno. O síle větru svědčí: jasan v průměru 40 cm
mu vzdoroval, ale konečně přemožen, jak houžev
zkroucen a povalen. Hruška v síle 60 cm v půli zlo-
mena. Štěp v síle 50 cm byl z kořene vyvrácen a
5 m daleko odhozen, Každý 3. strom je zničen. To-
poly, kol potoka nasázené, jako pírka byly zpřelá-
mány a způsobená spousta působí dojem, jako by byl
člověk v pralese, vichřicí zničeném. Vyvrácenými
stromy břehy nahoru jsou úplně roztrhány a náhon
zničen. Jaká síla zde pracovala, viděti z toho, že to-
pol, mající v průměru 80 cm, byl vyvrácen a balvan
země, na něm držící, měří v průměru přes 3 m a
tlouštce 13/4 m. Mlynář vypravuje, že vichřice topoly
jak stébly zakroutila a pak na ráz zlomila. Lijákem,
který se podobal průtrži, stropy skoro ve všech sta-
veních jsou promočeny. Úroda, kteráž byla polehnu-
tím letos velice poškozena, již však hospodáři před
tím dobře svezli, v odkrytých stodolách promokla.
Hruška
Štěp
Mlynář
13
article
Krásné ovocné stromořadí poděl silnice je zničeno.
V zahradách (a u nás je ovocné stromoví) jsou spou-
sty ohromné. Není ani možno všechny spousty po-
psati: kdo jich neuvidí, nedovede si nijak vše před-
staviti. 10leté děvče bylo smrští překvapeno v poli.
Utíkalo, leč smršť je povalila a po zemi koulela az
k plotu zahrad. Dívka 20letá, silná, došla až ke vsi,
ale chytla se jen plotu a přes celou tu zběsilou hru
musila tam státi. Povozníka, který jel s prazdným
vozem (vozil klády), shodila vichřice i s koněm do
příkopu, kdež musil zůstati ležeti. Blesk sjel do hru-
šky, již rozbil a do kovárny, vde na štěstí, ač v ní
pracovali, ani větší škody nezpůsobil. 1 z okolních
obcí týž nářek: domy porouchány a zničeny, stromoví
zkaženo. V blízkých Rosicích komín cihelnykru-
hovky povalen, v Chroustovicích kostelní věž
stržena, v Zájezdci několik domů odkryto. V Ře-
stokách v panském dvoře zahrála si vichřice
s prázdnými žebřiňáky, jež po celém dvoře rozházela
a parní mlátičku překotila. Stohy některé úplně
zmizely. Dnes jsme u nás jako v době kácení paseky;
jen slyšíš rány seker a odporný vrzot pil. Šel jsem
ráno se podívat na způsobené škody. Všude smutno,
placho! Jak na bojišti zdvihají jako k žalobě své
stevřené rány, své ody zničené stromy. Hlavav
Blesk
Rosice
Chroustovice
Zájezdec