Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY

22. března 1905. Číslo 84.

netu, podvolil se příkazu koruny, aby se ještě jednou pokusil o oblomení spojené opposice. Dle „Budap. Hirl.“ koruna trvá neodvratně na tom, že velení ve vojsku musí býti německé. Král prý opětevně prohlásil, že by se raději po- děkoval, než aby učinil Uhrám nové vojenské ústupky, příčící se jeho četným prohlášením i jeho přesvědčení a tím přispěl k rozdělení ar- mády. Řešení krise má býti všemožně urychleno, zvláště i proto, že hr. Tisza žádá nalehavě, aby byl sproštěn svého úřadu. „Budap. Tagbl.“ zaznamenává pověst,že neujme-li se hr. Andrássy úkolu, sestaviti nový kabinet, bude tím úkolem pověřena osoba, poli- ticky úplně bezbarevná, která se za pomoci libe- rální strany pokusí o provedení nejnutnějších státních nezbytností (odvodu a zatímného roz- počtu), a nezdaří-li se to, přikročí k novým volbám. Pešťský list ovšem nevěří této po- věsti, poněvadž kabinet, opírající se o pora- ženou liberální stranu, má přímo za šílenství.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. března. Rozsudek vojenského soudu v Petrohradě o ne- hodě dne 19. ledna. Po třídenním veřejném líčení vojenský soud dospěl k vynešení rozsudku. Zlého úmyslu při žádném z obviněných nenalezeno. Za to soue uznal na zanedbání úřadní povinnosti za zvláště těžkých okolností, a odsoudil, s přiznáním po- lehčujících okolností, kapitána Davydova, štáb- ního kapitána Karceva a podporučíka Rota II.. podporučíka Rota I., mladšího ohňostrojce Gan- dareva a dělostřelce Apalkova. Odsouzeným vyměřeny následující tresty: kapitán Davydov vyloučen z vojenské služby bez degradaee a do žaláře na pevnosti po dobu roku a šesti měsíců; štábní kapitán Karcev vyloučen z vojenské služby bez degradace a v žaláři na pevnosti po- sedí si rok a pět měsíců; podporučík Rot II. vyloučen z vojensk služby bez degradace a na pevnosti posedí s rok a 4 měsíce; podporučík Rot I. uvězněn bude na hlavn stráži po dobu 3 měsíců; mladší ohňostrojce Gandarev degradován odsouzen na dvě leta k službě v trestaneckém praporu; dělostřelec Apalkov odsouzen na dvě leta k službě v trestaneckém prapo Plukovník gen. štábu Polovcev a ohňo strojce Patrikjejev osvobozeni.

Pomník Syvelonovi. Několik předáků nacionalistických, s admi rálem posl. Bienaimém a žurnalisty Henry Ro chefortem a Drumontem v čele, sestoupilo s v komitét, mající za účel postaviti pomník na paměť Gabriela Syvelona. Pomník má býti zbu- dován na jeho hrobě na hřbitově Montparnasse v Paříži. Dosud bylo sebráno pro tento účel 2000 franků. Italie a Rakousko. Turinský časopis »Stampa« uveřejnil dnes telegram svého římského dopisovalele poslance Arhida našanlano jak sa zdá. Paloti e m. ve kterém se praví: Ministr vojenství. Pelotli činí své setrvání v ministerstvu závislým na povolení 225 millionů lir k opev- něním na rakouské hranici a na zvýšení vojenského rozpočtu. Marokánská olázka. Dle londýnského telegramu uveřejňují »Ti- mes« telegrafickou zprávu svého dopisovatele v Tangeru, který sděluje, že dle jeho soukromé informace z Fezu vyzval sultán náčelníky fana- tických kmenů berberských, by se dostavil k radě pohlavárů a zúčastnili se poradyo Irancouzských návrzích. Sultán, praví dopisovatel dále, žádá o francouzského delegáta vysvětlení o francouz ském útoku na území kvatské a figigské. Roz- sáhlé území kvatské zabráno bylo Francií přes protest maurské vlády. Po podepsání anglicko- francouzské smlouvy přetřásána byla v Paříži otázka, pozvati ku projednávání marokánské zá- ležitosti také Německo, ale později od tohoto úmyslu upuštěno, jelikož se vědělo, že každý pokus, přibrati Německo, narazil by na velk odpor ve francouzské sněmovně, ve které po- hlíželo se na účasť Německa v marokánské otázce jako nenutnou a nevitanou.

Marokánské úřady počaly již s přípravam k návštěvě německého císaře. Španělský vysla nec v Tangeru povolán byl kvapně do Madridu kamž již odjel. Účel téchto zpráv anglického listu o po- rážce francouzského vlivu v Marokku a vyná- šení vzrůstu německého v této zemi jest oči- vidný, ale zablhá tak daleko, že dopisovatel »Timesů« vlastními slovy vyvrací, co sám tvrdi. Prohlašuje totiž, že návrhy francouzské vlády byly sultánem prostě zamítnuty, ale hned dodává zároveň, že sultán svolává radu pohla- várů, by se o nich radila. Kdyby byly zamít- nuty, nemusili by se pohlaváři o nich přece Prolhanost anglických zpráv o osudech rad francouzské vlády marokánskému sultánovi, jež přeměňují v »návrhy«, vysvítá také zřejmě z telegrafické zprávy o dnešní schůzi minister- ské rady francouzské. Ministr zahraničních zá- ležitostí Delcassé předložil v ní zprávu francouzského vyslance v Tangeru ze dne 11. t. m., ve které se praví, že rady Francie uči- nily na sultána velmi příznivý dojem a že vyvrátily všechny pověsti, které pokusily se úmysly Francie vylíčiti v klamn ém světle. raditi.

Debata o odloučení církve od státu byla včera zahájena ve sněmovně francouzské. Její průběh bude asi velmi pohnutý a bude též jednou z nejzajímavějších, neboť všechny strany vyšlou do ní své nejlepší řečníky. Dvě vůdčí idey, jež rozdvojily veřejné mínění ve dva tábory, ostře se potírající, střetnou se tu v skvělém zápase řečnickém. Bylo přihlášeno 63 řečníků. Jeden z prvních uchopí se slova Paul Deschanel. Šedesátým řečníkem má býti Jaurés. Zpráva socialistického poslance Brianda o předloze byla rozdělena poslancům minulý čivrtek. Podává historický nástin styků státu církve ve Franeii od Chlodvika až po dnešní dobu a s důrazem dovozuje, že nový režim jen tehdy může míti očekávaný blahodárný vliv. když bude proveden v absolutně liberálním smyslu. Doufá se, že všeobecná rozprava bude vyřízena do Velikonoc. Klerikálové a pokud s nimi jdou nacionalisté a mírní republikáni, připravují se ku prudkému boji. Generální de- bata může však přes to býti vyřízena dřive, nežli se předpokládá.

Největší řečnický zápas rozvine se teprve při speciální debatě v letním sezení. Lze též očekávat, že bude použito obstrukční taktikya ovšem budou do rokování zatáhnuty všechny velké otázky, zaměstnávající nynější Francii, otázky sociální, kulturní a politické, související s touto významnou reformou, jež má definitivně upraviti poměr republiky k církvi. Přivrženei rozluky nasadí všechny síly, aby předloha byla projednána ještě před nastávajícími volbami, aby mohli před voliče předstoupili s vykonaným dílem, jež je nejdůležitějším v jejich reformač- ním programu. Pařížské telegrafické zprávy včerejší ozna- mují: Sněmovna zahájila porady o předloze zá- kona pro rozluku církve od státu. Nacionali- stický posl. Berry odůvodňuje svůj návrh, aby před zahájením debaty bylo otázáno veřejné mínění. Řečník snaží se dokázati, že většina voličů je proti rozluce a prohlašuje, že odhla- sování zákona o rozluce způsobí v zemi velké rozčilení, jež bude nutno mocí potlačiti. Klerikální demonskrace. Ze Sables d'Olonne se oznamuje do Paříže: Prior řádu rademptoristů, P. Ribier, jenž byl odsouzen pro překročení zákona spolčova- eího a odporu proti soudnímu vykonavateli k po- kutě 3000 franků, byl vzat do vazby, poněvadz se zdráhal obnos ten zapraviti. Před vězením shromáždil se 20. t. m. velký dav a jeden z jeho vůdeů zaplatil pokutu za Ribiera. Kněz byl propuštěn ihned na svobodu a přijat s vel- kým jásotem a za bourlivých projevů proti vládě.

List z Paříže. 19. března 1905. Krise, již prodělává Rakousko, je sledo- vána bedlivou pozorností politických kruhů francouzských. Proto též shledal jsem názory těch, kteří jsou přáteli Čech a zde je věrně tlumočím. Vyhledal jsem p. Chěradama, jejž jsem zastihl v plně činnosti v jeho žurnále »L' Energie Frangaise«. Položil jsem mu otázku: »Jaká může být role Čech, jakou by mohly býti překážkou proti pangermanismu v nynějš krisi?« Pan Chéradama odvolal se na své knihy, v nichž pojednával o těchto otázkách a jež jsou stejně známy politikům francouzským jako českým a pravil: »Vaše otázka je příliš dlouhá a speciální.

Mám ve zvyku mluviti jen o věcech, jež dů- kladně jsem poznal a prostudoval a řeknu vám upřímně, že neznám otázku uherskou tak, jak hveh si nřálV nasladaí dahá zahýval ja hlavně východní Asil, již jsem poznal na své poslední cestě. Nebezpečí pangermanistické vy- skytuje se všude. Vliv Německa se okazuje všude. Nebezpečí je tím větší teď, poněvadž Rusko bude dlouho oslabeno a bude nám teď schá- zeti ve své vůdčí roli. Následkem tohu je tím větší povinnosti Slovanů, aby se dorozuměli, aby se spojili Slované v Rakousko-Uhersku i na Balkáně v boji proti pangermanismu. Jdu ještě dále: Slované měli by se dorozuměti i s Anglií, aby našli novou oporu proti nástrahám velkého Ně- meckal« »Nepřeháním. Na všech stranách roste ne- bezpečí pangermanismu. Heslem všech Slovanů má býti: »Pangermanismus — toť je nepřítel !« A tento nepřítel ohrožuje též Francii. Allianee Slovanů musí býti pevná, neboť Němci dovedou rozsévati nesvár, vzbuzovati nedůvěru. V uherské krisi jsou v popředí činitelé, kteří jsou vědomě neb nevědomě nástroji diplomacie berlínské. To nutno nepřehlédnouti. Každá neshoda mezi Čechy a Uhry byla by vitána Německu. Bylo by chybou upadnouti do léče německé.« »Máme nějaký zájem na tom, aby Rakousko se oslabilo a rozčlenilo ?« »Myslím, že to není v zájmu ani Francouzů ani Slovanů. Proto nesmí se propůjčiti snahám pangermanistů, kteří sejí vítr, aby za bouře mohl lovit pro sebe . . .« Tak ve stručnosti vyložil mi pan Chéradame svůj názor. Čechové pochopí mínění tohot opravdového jejich přítele, jenž je tak znameni- tým znalcem zahraniční politiky a nyní obratně vede časopis sympatisující s Čechy.-

Denni zpravy. — Nová německá agrární strana — pří- činou ozbrojeného zakrečení Německa! Vznik německé strany sgrární ze dne 18. března se- tkal se s živou pozorností veškerého německého tisku, z něhož právě listy stran, kteréž mají v nové straně nejpočetnější zastoupení, chovaji se k jejímu útvaru nejméně přátelsky. Tak na příklad liberecká »Deulsehe Volkszlg.« klade do vínku německé strany agrární v Čechách článek, jehož rozum jest asi ten, že je sice všechno krásné, ale lépe že by bylo bývalo, kdyby strana jako taková nebyla ani světlo světa spa- třila, a když, tedy nejvýše jako volné agrární sdružení podle vzoru německého na říšské radě. Nebylo příčiny k jejímu založení, dovozuje libe- recký nacionální list a její zřízení v době poli- tické a nacionální malomoci německé v Čechách jest počinem, který prý musí každého naplniti největšími obavami přes to, že se strana tato prohlašuje přísně nacionální. Stát prý vinen jejím vznikem nejvíce, neboť v posledním deslti- letí nebylo prý ministra orby, který by mě aspoň stínu zdání o zemědělství. Největší brouky dělá německo-nacionálnímu orgánu otázka, jak se asi zachová nová agrární strana vůči ně- mecké obstrukci na zemském sněmu. Němet mají prý vstoupiti (?) zase do sněmu, »aniž by i jediné z jich »oprávněných přání a poža- davků« bylo splněno. Jaké stanovisko za- ujmou agrárníci v této otázce? A bude nyn německým politickým stranám možno, když

tak velice odloučením se agrárníků byly sesla- beny, aby tyto požadavky s větší silou pro- vedly? »A konečně, co má se státi z nás Němců v národním a politickém směru, jestliže budou také jiné stavy pří- kladu toho následovati a jestliže také živnostníci a průmyslníci aj. budou žádati své zvláštní stran- nické svazky? Jaká budoucnost kyne nám tu?« Takově otázky, kteréž ostatně nejsou důle- tostí svou obmezeny jenom výhradně na tábor německý, klade si německo-nacionální denník i nezná na ně jiné odpovědi leč povzdechu Třeba že bychom snahy rolnictva vítali, přece nemůžeme vůči utvoření nové strany hleděti do budoucnosti jinak, leč s úzkostí. Všeněmecké noviny pro »provincii českou« »Gablonzer Tag- blatt« ztrácí hlavu a zoufá si. Německá agrární strana v Čechách jest mu oslabením němectví v Čechách a zřízení podobných stavovských stran »dříve než národním vyrovnáním německá država nedotknutelně za- jištěna bude« znamená kapitulaci. List končí následovně: »Půjde-li to s německým národem takhle dále pak bude věru lépe, když doporučíme zaveden obligátního českého vyučuvání na německých obec- ných školách, a když staneme se »dvojjazyčnými zemskými dětmi« i pomůžeme zbudovati trojjediné království, po němž Češi tak velice dychtí. Pak by nám zbyla aspoň ta jediná naděje, že by se náš německý soused nového »králov- ství« zmocnil a Němce v nočních če- picích kyrysnickou šavlí probudila jim připomenul, že byli kdysi Němci.e Jedinou útěchou německých nacionálníeh stran může tu býti — pohled do národního tá- bora českého. Tady installace stavovská, nad níž v táboře svém tak hořekují, provedena u dávno. Či snad její důsledky v české politick posici jsou to, jež přiměly tisk německý k tak živěmu projevu žalu nad seslabením němectv a úzkosti před budoucností ?!

— Boj proli českému jazyku jako zemsky obvyklému zahajují vzdor judikátu správníh soudu, jimž český jazyk prohlášen obvyklým v chebském okresu, autonomní úřady v uzavřeném. Městské zastupitelstvo teplické usneslo se roz- hodně ohradili se proti tomuto rozsudku a všem německým obcím a okresům doporučiti, aby se v takových připadech, obracely k říšskému soudu a to tím spíše, »že samosprávné úřady mají právo svěurčení při stanovení své jednaci řeči.« Že jednací řeč úřadu a přijímání podání v zemských jazycích jest věc dvojí, je ovšem nepochybuv. — My a Němci. Dle zprávy vydané c.k zemskou školní radou o stavu škol v král. če- ském v r. 1903—4 učilo se jazyku německému nepovinně na 817 českých školách (loni na 787). Naproti tomu jazyku českému učilo s jen na 136 školách německých (loni na 137) Českých škol, v nichž se učí němčině, při bylo 30; naproti tomu počet německých škol. v nichž učilo se češtině, zmenšil se o1. K tomu poznámek netřeba. — Dvojí rychlost a germanisace při poště Jak rychle obsazují se úřadnieká místa u pošty v německém kraji a jen Němci, toho dokla- dem jsou tyto malé ukázky: Místo poštovního správce ve Falknově na Ohři vypsáno bylo o eervence u opsazeno zU. Tedna, místo vreh- ního správce ve Výprtech, vypsané 18. srpna, obsazeno již 20. prosince, místo vrchního správce v Ústi n. L., vypsané 2. září, obsazeno již 14. prosince, místo správce v Liberci, vypsané 7. října, obsazeno 20. ledna, místa kontrolorů v Trutnově, vypsaná 5. října a v Liberci 27. října, jsou právě nyní obsazená a sice první dostal officiál Karel Hoffman, který přesko- čil 37 svých kollegů a druhé ofliciál Jul

Gube, který přeskočil 39 svých kollegůi taktéž místo vrchního kontrolora v Ústí n. L. vypsané 14. listopadu, jest již obsazeno, ovšem opět Němcem Rob. Gaiplem ze Žatce. Naprot tomu několik míst pro Prahu, Budějovice, Par- dubice a Žižkov, vypsaných již 24. června, doposud obsazeno není, rovněž místa vrehního kontrolora, jakož i hlavního pokladníka v Praze. vypsána téhož dne, kdy vrchního kontrolora v Ústí n. L. (již obsazené) doposud obsazena nejsou. Jakmile nějaké místo v německém místě se uprázdní, ihned se vypíše a obsadí za to však místa v českém kraji i syste mi- sována se nevypisují, ani se neobsa- zují, tak že službu kontrolorskou vykonávají officiálové. Místa poštovních ředitelů příčiněním spolku c. k. pošt. úřadníků obsazována jsou o roku 1899 výkonným úřadnictvem. Prvním ředielem byl pan Hvězda (Čech), r. 1902 pan Drahos (Čech), oba v Praze, r. 1903 jmenován již p. Hauf v Teplicích (Němec), r. 1904 do- konce již čtyři Němci a jen jeden Čech a to: pp. Ebert v Liberci (N.), Lang v Budějovicích (N.), Kohoušek v Plzni (Č), Bittner v Karlo- vých Varech (N.) a Merkl v Praze (N.), tak že nyní máme v král. českém osm ředitelů a to 5 Němců a jen 3 Čechy! Tedy poměr docela obrácený. Šťastným je v Rakousku, kdo narodí se Němcem, běda sebe lépe kvali- fikovanému Čechu. A pak prý Němci nejsou všude zkracováni.

— Novým presidentem c. k. zemského soudu v Praze má se prý státi p. Rudol Regner z Bleylebenů, dvorní rada v mi- nisterstvu spravedinosti atd. prý z toho důvodu, že pro obtíže »v národním ohledu« nemůže být jmenován presidentem žádný soudcovský funk- cionář z Čech. Zprávu tu pokládáme za pokus známých kruhů v ministerstvu spravedlnosti při- praviti nás Čechy o poslední vyšší místov Praze, kde byl funkcionářem Čech nejen rodem, nýbrž i smýšlením. Zmíněný pan kandidát jest bratrem nynějšího zemského presidenta v Černo- vicích, který byl pravou rukou bývalého před- sedy ministerského šl. Körbra. Ti dva mladl páni se dělili o vládní moc v Rakousku. Aby nebylo žádné pochyhnosti na rozhodujících mí- stech, konstatujeme, že pana dvorního radu Regnera, jenž od svého mládí byl činnýmv administrativě, nepokládáme vůbec za způsobi- lého, aby stál v čele pražského zemského soudu a kromě toho známe jej nejen jako velkého Němce, nýbrž jako rozhodného odpůree našeho národa, jenž měl v době své čin- nosti v praesidiální kanceláři při všem ruce, co stalo se na újmu a škodu našich práv a zájmů, zejmena od doby ministra p. Kindingra neblahé paměti. Soudcovský sbor v království českém má ve středu svém tolik způsobilých kandidátů pro úřad ten, že by jich opomenut

bylo citelnou urážkou českých soudců. Jak ta- koví »objektivní« soudcové vypadají, seznali jsme dobře. Presidentem pražského soudu zem- ského státi se může jen vynikající soudce, jenž v Praze působil a poměry v Čechách zná nikoli praesidiální oblibenec německých ministrů, který by se jen snažil ve Vídni se zalibiti. Obvod pražského zemského soudu jest českým a proto má první nárok na místo presidenta Čech. Upozorňujeme poslance naše na ten úskočný úmysl a vyzýváme je, aby s největším úsilím ozvali se proti snaze správce minister- stva pana Kleina, obsaditi důle- žité místo soudcovské milostní- kem byrokratické kliky vídeňské. — Z Bakova. Při volbě do obecního představenstva městské obce Ba- kova n. Jizerou dne 20. března zvoleni pp.: Augustin Fibigr z Bakova starostou, MUDr, Josef Satran, lékař, náměstkem a radními pp. Antonín Horčička, Čeněk Procház ka, obchodník, Čeněk Vodka, cukrář, Josel Studníčný, továrník, vesměs z Bakova Jan Cerma n, mlynář z Trenčina. — Z Vídně, 21. března. Ve společnosti Leonově přednášel včera večer prof. Nevěřil z Uherského Hradiště »O vykopaninách velehradských«, provázeje výklady své světelnými obrazy skioptickými. Velmi četné po- sluchačstvo se dostavilo, ve kterém se nalezal ministr Randa, biskup Marschal, biskup Bělopo tocki, býv. ministr Rezek, svob. p. Helfert, dv r. Jagič, sekční chef Kaněra a sekční chel Popp, dv. r. Huemer, posl. dr. Pacák, posl Stojan, Hruban, Dyk, Barvinski a Potoczek, velmi četné úřadnictvo všech ministerstev, ma- líři, architekti a důstojníci. Professor Nevěřil vyvrátil názory Prokopovy. Byl odměněn četnou pochvalou.

— Uprázdněný zemský mandát za obchodni komoru brněnskou. Z Brna, 21. března. Dnes oznámil zdejši radniční orgán, že posl. Sin gen vzdal se zemského mandátu za obchodní ko- moru brněnskou. Tento krok poslance Singra měl svoji předehru. Jak známo, ucházeli seo říšský mandát za komoru, resignací dra, bar Offermanna uprázdněný, dva kandidáti: přísedící zemského výboru Jelinek a zemský poslanec Singer. Pro Jelinka agitovalo živnost- nictvo, které přálo si míti aspoň tentokráte svého zástupce. Odpor německých živnostníků hleděl utišiti Rohrer, jenž kandidaturu Singrovu sám vyvolal slibem, že Singer po svém zvolen na říšskou radu vzdá se mandátu zemského. Slib tento posl. Singer veřejně prohlásil a když na něho bylo naleháno, by jej splnil, vzdal se právě zemského mandátu. Živnostenský kandidát pro tento mandát nebyl posud stanoven, ale hlásí se jich několik. — Úmrlí polské básnířky. Ze L vo v došel nás tento telegram: Včera zemřela zde proslulá polská básnířka a spisovatelka Marie Wyslouchova, překladatelka četných au- torů českých do polštiny. Pohřeb její koná se dnešního dne.

— Úmrtí. Dne 20. t. m. zemřel v Nov. Bydžově inž. pan Josef Zuna, inspektor severo západní dráhy u věku 57 let. Zesnulý byl otcem koncertního mistra česku rmarmonie pana Milana Zuny. Sám výborný zpévák, byl pan lnz. Josef Zuna vellkým ciitelem hudebního umění, jež horlivě pěstoval; rovněž byl znám jako neunavný a obětavý pracovník četných vzdělávacích, národních a pěveckých spolků. Pro své vynikající schopnosti pak ve svém oboru, přímou povahu a dobré srdce těšil se všeobecné úctěa vážnosti. Čest budiž jeho památce! — Včera zemřel v Praze ve věku 32 let pan Bohumil Hrabánek, finanční účetní assistent. Pohřeb koná se ve čvírtek dne 23. března o 4. hod. odp. z kaple u sv. Štěpána na hřbitov olšanský. — Na Smíchově zemřel včera ve věku 57 let pan Norbert Srb, chef dopravního závodu v Praze a člen »Sokola« pražského. Pohřeb koná se ve čtvrtek dne 23. března o 4. hod. odpol. z chrámu na hibitově smíchovském » Malvazinka«. — Ezhumace. Ve čtvriek dne 9. t. m. byly z příčinou zrušení vojenského hlbitova v Karlíně tělesné pozůstntky c. a k. generála Vojtěche Samtze, majitele mnoha řádů, vesměs s válečnou dekorucí. býv. říšského poslance za města Litomyšl. Poličku, Ústí n. O., Českou Třebovou, Chotěboř, Skuteča Hlinsko, člena klubu svobodomyslných poslanců na radě říšské atd., nákladem pana prof. Karla Špalka na hřbitov VIII. do Olšan převeženy a do hrobu sestry generálovy, Terezie, uloženy. — Pohřeb. Včera odpoledne konal se z domu smulku na Letné pohřeb pí. Olgy Hoppeové. Četna byla společnost dam a pánů, která přišla vzdáti poctu zesnulé paní. Rakev byla obklopena svěžím kvítim Po obřadech pohřebních byly tělesné ostníky zesnuié paní převezeny na státní nádraži a odtud do K romě- říže, kde bude pochována.

— Z městské rady pražské. Po uplynutí své do- volené předsedal opět starosta p. dr. Srb. Za srdečného souhlasu rady městské přivitár byl k nové činnosti p. drem. Holubovským. — Sbor obecních starších usnesl se dne 4. března 1901, aby při názvech uličních vynecháváno bylo slovo „ulice“. Poněvadž při usku- tečňování tonoto usnesení často se vyskytují obtíže a nelze bez použití slova „ulice“ se obejit, přivolila rada městská, aby v případě nulosti děly se od dří- vějšího usnesení odchylky. — Ústřední hasičská jed- nota postoupila radě městské dopis — o němž p. dr. Podlipný nedávno v radě městské učinil zmínku — vyličující smutný stav musea Komenskéno v Naar- denu. Usneseno, aby dopsalo se jednak městské radě v Naardenu (ježto museum je v radnici), dále společ- nosti musea a českému spolku „Komenský“ v Amste- rodamě o informace,by bylo možno zakročit o ná- pravu. — Připojení Smíchova ku Praze. Po vyřízení jednacího pořadu včerejší schůze smíchovského obec- ního zastupitelstva konala se schůze důvěrná. V této starosta p. Elhenický sdělil podrobnosti o dosa- vadním výsledku jednání ve příčině připojení Smí chova ku Praze. Veškeré přípravy pro připojení jsoe bezmála skončeny- — Nová půjčka města Smichovn. Po usnesen městské rady smíchovské učinil stavební rada o. Du- choň ve včerejší schůzi městského zastupitelstva ob šírný výklad o stavu výpůjčky již dříve uzavřené. které podniky obecní z výpůjčky té byly již provedeny a které se maji ještě uskutečnit, jaký obnos z výpůj- čky obecní ještě obci zbývá a mnoho-li je zapotřebí aby veškeré naléhavé obecní práce byly provedeny.

Ze seznamu toho je patrno, že obec smíchovská má uskutečnit ještě tyto práce, pokud se týče, že má do- platit náklady za práce již vykonané: na stavbu stoky na Ferdinandově nábřeží, Jakubské ulici a Královské třídě je zapotřebí 30.000 K, na stavbu stok v ulic Preslově, na tržišti a v ulici Jakubské 85.800 K na stoky, provedené firmou Hrůza a RosenHerg. 10.400 K; na ukončení schválených dlažeb na Skalce. v ulici Poděbradově, Karlově, v Jakubské a Resslove 84.000 K: doplatek na přístavbu elektrárny 80.896 K na zřízení nové desky rozvodné v elektrárně, nov batterie akumulátorové a nový napájecí bod na Plzen- ské třídě 80.000 K: na nová elektrická počítadl 15.000 K; na rozšíření podjezdu státní dráhy u vo- dárny 40.000 K; na úpravu ulic v bývalé Botanické zahradě, kartounce a Portheimově zahradě 40.000 K na zakoupené vozy k převážení nemocných a voznice k rozvážení vody 4000 K; na zřízení studny v býv botanické zahradě, úpravu vodojemu a rozvedení pilné vody po městě 40.000 K: pražské obci příspěvek za vpuštění sběrače č. L. do tamních stok 269.768 K;na stavbu sběrače č. II. od třídy Palackého třídou Kr- lovskou až k Plzeňce 212.000 K; na potřeňné nové vodovody k novostavbám 20.000 K: na potřebné roz- šíření elektrické sítě k novoslavbám 10.000 K: na nové dlažby ulice Vyšehradské a u novostaveb 30.000

K: na nové stoky a odbočky k novostavbám 30.000 K doplatek obce na úpravu Motolského potoka 200.000 K (celkový rozpočet 620.000 K); na provedení soustavné kanalisace současně se stavbou regulace potoka Mo- tolského v ulici Duškově, Mozartově, Plzeňské, Schwarzenbergově a Komenského 830.000 K; na stavbu infekční nemocnice „na Perníkáfce“, na adap- taci budovy „Pernikářky“, ohražení a zřízení cesty k iní. nemocnici 100.000 K; na slavbu tržnice na pozemku při ulici Preslově 300.000 K; na stavbu trž- nice na maso i s pozemkem 150.000 K; na společnou vodárnu v roce 1905 158.400 K; na stavbu obec- ního domu na pozemku mezi Královskou třídou a ulicí Preslovou 400.000 K. Veškeré tyto pro- jekty vyžadují nákladu 2,720.264 K 72 h. Poněvadž obec smíchovská má dosud k disposici z dřívějších výpůjček 1,444.406 K (u Zemské banky 1,084.406 K a u Občanské záložny na Smichově 360.000 K), ne- dostává se k provedení uvedených prací 1,275.858 k. Městská rada doporučila, aby zastupilelstvo schválilo uzavření nové výpůjčky obecní v obnosu 1,300.000 K u Občanské záložny na Smíchově. Návrh tento byl jednomyslně schválen. Návrh p Šte- fana na zřízení lidových lázni byl odkázán radě městské. Pan prof. Vlach při té příležitosti zmínil se o poplatcích za pozemky, jež připadnou jedno- tlivcům po upravení Motolského potoka. Náměstek p. dr. Koldínský odpověděl, že od soukromníků má obec zajištěnou náhradu 42.000 K. Zemský výbor sice činil na tuto náhradu nárok, ala zástupcové Smí- chova rozhodně prohlásili, že náhrada ta náleží Sm- chovu.

— Městské zastupitelstvo na Smícliově mělo včera odpoledne schůzi, v níž starosta p. Al. Elheni- cký sdělil, že obec košfřská žádala městskou radu smíchovskou o podporu její žádosti ve příčině zave- dení přímé dopravy vozů elektrické dráhy z Prahy do Košíř. Městská rada učinila rozhodnutí, ale proti tomu byly podány námitky, o nichž se zastupitelstvu bude ke konci schůze možno vysloviti. — Dále sdělil pan starosta, že návrh p. prof. Vlacha na zvýšení daně ze psů nebyl dán na jednací pořad, poněvadž na- vrhovatel návrh svůj odvolal. — Ministerstvo zaslalo podrobný projekt na splavnění Vltavy v obvodu král.

hlav. města Prahy a projekt ten bude u obecního úřadu smichovského vyložen. — Místodržitelství dalo sve- lení k odbourání starého domku na hřbitově male- stranském. Tím bylo splněno dávné přání obce smichovské, nebot plných sedm let již usilovala o sbo- ření onoho domku. — Msgr. Švehla de věžních vý- klenků smíchovské basiliky věnoval sochy slovan- ských věrozvěstců sv. Cyrilla a Methoděje a budou tam co nejdíve sochy vsazeny. Dárci povstáním pro- jeveny díky. — Na to schváleny byly změny plánu polohy v roce 1904. — Stavební rada p. Ducihon referoval o návrhu na regulaci pozemků severně z třídy Karlovy mezi zahradou Kinských a okresní silnicí Bělohorskou. Dle navržené regulace bude získáno nejkratší spojení Karlovy třídy se Strahovskou bránou usedlostí Hřebenkou, takže na příště nebude nutno povozům jezditi velikou oklikou přes Hradčany a Malou stranu na Smíchov, nýbrž budou míti mne- hem kratší trať na Smíchov. Dále se změní poněkud směr Bělohorské silnice, takže její stoupání bude nej- výše 6—7%. V nové části Smíchova projektují s stavby rodinných domků, které se zajisté stanou okrasou Smíchova. Návrh regulace byl jednomyslně schválen. — Sděleno, že k účelům převážení osob zraněných a chorobami infekčními stížených op- třila obec dva ambulanění vozy nákladem 1272 K.

Za použití vozu stanoven poplažek 3 K a 4 K. Pro chudé bude převoz bezplatný. — Do svazu obce smíchovské dle zák. z r. 1896 bylo přijato 76 ža- dalelů, 29 žádostí bylo odmnítnuto. — Obacní volby v Mor. Ostravě. Z Mo r a v s ké Ostravy, 21. března. Včera vypsány byly zdejším předslavenstvem nové volby, kleré budou se dle vy- hlášky konati: ve III. s bonu vet dnech 3. až 8. dubna, v e II. sboru 13. dubna a v I. sbor u 15. dubna. Volba náhradníků stanovena jest pro III. sbor na dny 10. a 11. dubna, pro II. sbor na den 14. duhna a pro I. sbor na den 15. dubna. V každém volebním sboru volí se 10 členů výboru a pět ná- hradníků.

— O zrvedení přímé dopravy na elektrické dráz z Prahy do Košíř. Ohšírná rozprava povstala v včerejší schůzi obecního zastupiteistva na Smíchově o důležité pro obyvatelstvo Košíž otázce: aby zave- dena byla přímá doprave elektrickou dráhou z Prahy do Košíř. Starosta p. Elhenický podal přehled o cel záležilosti. Původně byla vozbu na soukromé elektrické dráze košířské provozována z Košír na Smíchov k „Andělu“. Když pak obec trať tu koupila, byl vozba prodloužena z Koštř kolem Národního divadla až na Žižkov. Ale přímá lato doprava neuspokojoval ty, kdož bydlili na Malé straně a jezdili západní dráhou na výlety. Ž. musili u „Anděla“ přestupoval a také čekat, stále se domáhali, aby „červené vozy“ (žižkovsko-košířské) jezdily přímo i západnímu ná- draží a dokazovali, že podnik dráhy tímto způsobem vozby získé Názor tento v Praze zvítězil a tak se košířská trať opět přerušila. Jezdí zase z Košíř jea- k „Andělu“ a vozy žižkovské jedou k západnímu ná- draží, kam od „Anděla“ jedov také vozy zelené z Buben. V Košířích tato změna způsobila nevoli, četné schůze pořádány, žádosti podávány a ačkoli podniky elektrické touto „přímou“ dráhou nic ne- získaly, ba spíše o 50.000 K náklady se zvětšily. přece marnou až dosud byla snaha, aby zavedena byla dřívější přímá doprava z Prahy do Košíř. Ná- zory o tom jsou různé. V Košířích representaee města a Občanský klub domáhají se přímého spojení s Prahou a snaha tato nalézá ohlasu značného i na

Smíchově. Jen sumárně zmíníme se o výsledku rozpravy ve včerejší schůzi smíchovského zastupitei- stva. Košířské městská rada žádala smíchovskou radu městskou, aby podporovala její zádost za zavedení přímého spojení Košíř elektrickou dráhou s Prahou. Smíchovská rada městská vělšinou hlasů souhlasil s touto žádostí, ale v zápětí dostala protest pode- psaný 150 občany, aby souhlas ten odvolala.. Že prý dosavadní způsob dopravy úplně vyhovuje a že spo- jení západníh. nádraží s Malou stranov je důleži- tějším než spojení Košíř s Prahou. Naproti tomu byl zaslán projev z Košíř a dokazoval, že přímá vozba z Košíř do Prahy je výhodnější nejen pro obyvatee Košíř, ale i pro podniky elektrické. Vozy červené od „Anděla“ jezdí k západnímu nádraží prázdné a do- prava z Košíř je značná. Zejmena ráno pocituje s trapně nedostatek přímé dopravy, když dělnictvo na přestupovění musí čekat. Po těchto různých projevech městská rada smíchovská usnesení své prozatím ne- provedla a ponechala rozhodnutí zastupitelstvu. Pan Jeřábek prohlásil, že je nutno hájiti zájmy obe- censtva a mínil, že nejlépe by se obhájily zájmy ty tím způsobem, kdyby vozy červené ze Žižkova kolem

Národního divadla jezdíly až k západnímu nádraži a vozy zelené z Buben po mostě Palackého aby jely přímo do Košíř. Tent. způsob nalézal v zastupitel- stvu dosti ohlasu, zejmena proto, že by s Prahou byla spojena smíchovská Plzeňská třída i Košíře a dále, že by v Palackého třídě byla zřízena dvojitá kolej. načež by zrušila se kolej v Komenského ulici, kde beztak je nebezpečnou pro školní dítky. Tento přímný způsob dopravy byl už jednou doporučen při místní komisi, ale tehdá zástupcové Košíř žádali přímou vozbu k Národnímu divadlu. A tak z toho tenkráte sešlo. Nyní by se v Košířích se zelenými vozy smířili, totiž s přímou vozbou do Prahy přes mest Pala- ckého. Pan dr. Koldínský zastával vřele tento způsob dopravy a dovozoval, že vozha od „Anděla“ k západnímu nádraží v červených vozech nemůže vynášeti, poněvadž vozy ty jezdí prázdně. Někteří jiní členové zastupitelstva přimlouvali se za ponechání dosavadního způsobu, poněvadž prý vyhovuje. Po debatě, již se zúčastníli pp.: Linhart, msgr. Švehla. Štefan, Váňa, Keller. Tykač, prof. Vlach a Zhuzek. konstatoval p. dr. Koldínský, že není dostatečný pře- hled o požadavcích a navrhoval odročení této záje- žilosti a zavedení jednotného postupu obou obcí za účelem přímého spojení Košíř s Prahou pe mostě Palackého. Návrh tento byl jednomyslně schválen. — Z elektrických podniků města Prahy. Ve vče- rejší schůzi městské rady pražské byl schválen návrh správní rady elektrických podniků, aby zavedeny byly na pražských elektrických dráhách předplatni lístky měsíční po 12 K. Usnesení to učiněno na přání z kruhů úřadnických a studeniských. — Při té příležitosti proneseno několik návrhů a přání