Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV.

2

V Praze, ve středu dne 22. března 1905.

Praha

3

Číslo 8.

4 article

Ka ranní a odpol. lIsty předslácí sue v Praze v admsinšsírati Ba niske . . . . . . 2 K na čivrt leta . . . . 6 K — s dvejí čenálkoe a mění nn člr lsta . . . . 7 K 50h ve fillalkách: na měsíe . . . . . . 2 K 30 h Poštout peat vrlia . . . : 9 k 8 s drojí zánllkou na měske sa činrt lela : . . .n K ei

Praha

5 article Ze současných politických otázek

Ze současných politických otázek Nepřeceňovati vlastních sil jest právě tak důležité pravidlo politické opatrnosti, jako jes nepopíratelnou chybou, podceňují-li se. Tato chyba způsobuje nerozhodnost v požadavcícha v jednání a tím i nedostatečné a opozděné úspěchy. Soudobé poměry politické v obou po- lovinách soustátí jsou pro praktickou politiku českou okamžikem velmi vzácným, okamžikem, na jehož příchod jsme čekali od počátku éry ústavní, zvláště však od roku 1867, zaveden soustavy dualistické. V Uhrách dorostly zatím domácí síly k ta- kové mohutnosti, že položily Vídni požadavek likvidace dualismu a nahražení jeho pouhou osobní unif. Chtějíce dosáhnouti splnění tohoto svého požadavku, Maďaři nezbytně mají zapo- třebí, aby pro plány své získali ne-li sympatií tedy aspoň zdrželivosti části činitelův čislajtán- ských. Ve Vídni stojí dosud na stanovisku, že říše jest jednotna, a že Maďarům po- skytla v rámci této jednoty určité výsadní po- stavení v oněch záležitoslech, jež se jednoly netýkají. V dualismu takto pochopeném zůstává nadvláda v celém soustátí v rukou německých a jejím nejvýznačnějším vtělením jest jednota armády s tradičním duchem německým. Proto ve věcech armádních Maďaři narážejí na nej- tužší odpor.

Maďar Uhry Vídeň

6 article

Dále se lekají Maďaři nové středoevropské hospodářské politiky, zahájené Německem uskutečněné v nové obchodní smlouvě Rakousko- Uherska a Německa, jež svým ochranným rá- zem hrozí znemožniti další rozvoj průmyslu uherského, stěžujíc zároveň vývoz zemědělských výrobků uherských. Tak vznikla rozhodná vůle Maďarův, způsobiti celní a hospodářskou roz- luku, třeba by pro ně byla spojena s mnohým nebezpečím, ale poskytující jim aspoň do bu- doucnosti naděje, že se lépe ubrání hospodářské převaze německé na vlastním samostatném území celním. I tu tedy Maďarům diktuje tento hospodářský požadavek uvažování politické; ho- spodářská rozluka jest jim opatřením nejen hospodářským, ale i politickým. Právě opačné politické snahy vedou Vídeň k odporu proti požadavkům maďarským a ona konečně by byla ochotna obětovati i posavadní hospodářskou pospolitost, jen aby uhájila nej- bezpečnější tvrz jednoty státní — jednotu ar- mády.

Maďar Maďarův Německo RakouskoUhersko Vídeň

7 article

Ale Vídeň má zapotřebí v tomto zápase všech spojených sil této poloviny soustátí, jinak pozbude posavadni své převahy v soustátí. t . j. jmými slovy řečeno, posavadní hegemonie ně- mecká v soustátí bude zlomena. Tato dvě protichůdná stanoviska, maďarské a německo - vídeňské, utvořila onen historický okamžik, kdy síly národův slovanských, zvláště pak našeho národa českého mohou býti rozhodu- jícími pro konečný výsledek zápasu mezi Vídní a Peští vedeného. V takovém okamžiku nutne nejen veškeré této síly použiti na prospěch zájmů národa českého, ale i postaviti zájmy tyto na celé čáře do popředí. Nestačí tu přihlížeti jen k jednomu nebo dvěma požadavkům, jak se hájily v posledních létech, kdy spor obou polo- vin soustátí nenabyl ještě takových rozměrů jako nyní, a kdy obě strany snaží se soustřediti všechny síly vlastní a oslabiti síly strany druhé. Ani jedna, ani druhá strana neobejde se tu bez činitele, jakým jest náš národ český.

Vídeň Pešť

8 article

Nutno tedy Vídni a Němcům předložiti a na nich žádati řešení všech našich zájmů, jak ná- rodních, tak hospodářských, jak kulturních, tak politických. Máme za to, že asi podobné myšlenky ta- nuly na mysli říšskému poslanci za Smíchova Karlín dru. Fiedlerovi, když v pondělí ve smí- chovském klubu promluvil o denních politických olázkách. Dospěl správně k rozpoznání, že my Čechové při průběhu otázky uherské máme se říditi pouze svým vlastním zájmem. Vývoj krise uherské povede nutně k revisi soustavy dualisti- cké, podaří-li se Maďarům vnésti do poměru obou polovin soustátí aspoň zásadní uznání svéhe požadavku po osobní unii. Ovšem jest možná, že prozatím ještě se stane pokus, roz- řešiti krisi uherskou provedením všech důsledků dualismu ve smyslu ma- darském i pokud se týkají armády. To by ovšem na dobu kratší neb delší oddálilo — revisi nynějšího poměru dualistického obou polovin soustátí a pozdrželo i řešení záležitost nám blízkých. Dr. Fiedler předpokládá však, že lze oče- kávati již za nynější krise uherské revisi dualismu, zejmena že by zmizely delegace, a že by jejich agenda se přenesla na říšský sněm uherský, pokud se týče radu řišskou. Tím by agenda a kompetence rady říšské, již nyní přes- příliš veliká a složitá, nutně vyžadovala zmen- šení a přenesení částí svých na sněmy zemské což pro příští postavení zemí českých by bylo velmi důležilo. Ovšem tu nutno předpokládati, že by pře- nesly se na sněm český agendy, odpovídající hi- storickému významu jeho.

Němec Fiedler Čecho Maďar doktor Vídeň Smíchov Karlín

9 article

Ale agendou sněmovní nebyly by nikterak zyčerpány veškery zájmy národa českého. Zájmy tyto nutno opatřiti jednak ve všech institucích říšských, jednak v institucích, pouze zemí če- ských se týkajících. Národ český má své zájmy nejen v celé správě státní, při ústředních úřa- dech a v ministerstvech, ale i v armádě, v zále- žilostech zahraničných, v národní bance, v cel- nietví atd. a tu všude by se musilo národu na- šemu dostati přiměřeného zastoupení a revise ústavy by se také nemohla obejíti bez revise vo- lebního řádu do rady říšské ve směru rovno- měrného zastoupení všech národů. Jen za těchto předpokladů bylo by lze při- stoupiti na úpravu poměrů vzhledem k oběma národům, země české obývajícím, pokud s Blezska týče i Polákům. Zde má dr. Fiedler na mysli, že by se mohlo vyhověti požadavkům německým, pokud se týkají přesně (zákonem) stanoveného a za- jištěného zastoupení v zemském výboru, v ko- misích sněmovních, v ústavech zemských, dle počtu obyvatelstva a poplatnosti; v témž poměru by s. dosazovali i úřadníci zemští. Tyto poža- davky pokládá dr. Fiedler za přijatelné, když by se dle téhož klíče postupovalo nejen v zemi. ale i v celé říši, pokud jde o veřejné ústřední ústavy a správu. Připomenuli jsme již, že by tato zásada mu- sila se provésti bezpodmínečně ve všech agen dách státních, žádné nevyjímaje, a ještě dodá váme, že stanovení toho klíče jest věcí dosti po- vážlivou, pokud sčítání lidu se neděje dle ma- teřského jazyka, a pokud národnost berního groše jest nezjistitelna. Mimo to přímé daně, dle nichž Němci klíč onen vyhledávají, tvoří po- měrně menší čásť příjmů státních a jsou tudíž rovněž měřítkem málo spolehlivým.

Polák Fiedler doktor Němec národní banka

10 article

Netřeba snad podotýkati, že by v zemích českých ani za tohoto řešení nebyli možní úřad- níci, neznalí obou jazyků, protože nemohou býti dány národní menšiny na pospas lidí, neschop- ných vyřizovati jejich podání a ústavů a úřadů zemských. Pokud dále některé, veřejným úče- lům sloužící ústavy během doby nesprávně byly okkupovány Němci, jako na př. Česká spoři- telna, jež vyšla z podnětu stavů českých a hospo- dařila a hospodaří s jměním vkladatelů obou ná- rodností, musil by onen klíč stejně otvírati jak na straně české, tak německé, jinak bychom si sami do svého domova vtáhli trojánského koně. Nynější doba, jak jsme předem naznačilí, jest vhodna k řešení všech sporných záleži- testí; pokud se týká vyřízení poměru našeho národa ke státu a poměru obou národů v zemi. dá se k řešení tomu dospěti, jen když přijatá methoda a vedoucí zásady se provedou s na- prostou důsledností a se stejnou spravedlivostí a na základě rovnocennosti obou národů. Jinak dovedeme čekati, až nouze naučí Dalibora housti; a tím Daliborem za nadcháze- jícího vývoje poměrů mezi Peští a Vídní my Če- chové býti nemusíme. Ale naše vyčkávání ne- musí zůstati klidem zbraní, když se dosud ni- kde neobjevují činy, jež tento klid zbraní předpokládají, a když z Vídně se mimo to již nepokrytě za hranicemi šíří mínění, že hospo- dářské olázky zatlačí národní zájmy české do pozadí, jako to dnes na př. jsme opět četli ve vídeňském dopise do známého listu — berlín- ského. Takové názory jsou způsobílé vésti česk síly — k rychlé akci útočné.

Němec Dalibor Pešť Vídeň

11 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 21. března. (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Po třídenní rozpravě byl návrh dra. Der- schatty na vyšetření poměru obou polovin říše přikázán všemi hlasy proti polským zvláštnímu 48člennému výboru. Po- láci, kteří navrhli jeho přidělení výboru pro ra- kousko-uherské vyrovnání, zůstali docela sami. Návrh odůvodňoval bývalý předseda posla- necké sněmovny Dav. ryt. Abrahamowlez za všeobecné pozornosti veškerých stran, shro- mážděných dnes počtem, v poslední době nebý valým. Mluvil naboru a mluvil do Uher. S ma lým štěstím. Ještě s menším, když konstruoval nové, „čistě rakouské“ stanovisko, na kterém dle jeho slov jest kolo polské a které postavil v protivu k nynějším snahám vítězné opposic maďarské. Pro haličsko-polskou delegaci jsou vyrovnací smlouvy, uzavřené v sylvestrovské neci r. 1903 Szellem-Körbrem jediným tou dobou správným podkladem pro posouzení po- měru mezi oběma polovinami říše a vše jiné na- zval řečník „politikou netrpělivosti“

Vídeň Uhry poslanecký sněmovna

12 article

Po jeho projevu zájem sněmovny potuchl S nedočkavostí očividnou sledován výklad ostat- ních řečníků. Ani dr. Grabmayr nemohl za plašiti apatii, která dostavuje se pravidelně trvá-li nějaké rokování déle, než snese předmět tehdy, kdy výsledek řečnického zápasu je témět lhostejný jako v tomto případě. Neboť dle zcela střízlivého nazírání na skutečnost jest celkem jedno, zda podnět Derschattův uvázne v sub- kemitétu výboru speciálního, anebo ve výboru vyrovnacím. Proto přijatá jeho stranníky for- mule, aby se dosadila proň komise samostatná, nemá takového dosahu, jaký má zajisté a bez odporu nejpolitičtější, ba, lze říci, jedině poli- tický zjev celé třídenní diskusse: isolova- nost polské delegace. Právě proto, že má důležitost naprosto podřízenou, kde bude návrh Derschattův pochován, bylo neopatr- ností, vydávati se v nebezpečí býti přehlaso- vánu celou ostatní sněmovnou. Jindy, při věcech mnohem nepatrnějších, jsou polští vůdcové obe- zřetnější. Beze vší škodolibosti konstatujem prostě jejich porážku. Tolikéž beze vší hořkosti připojujeme, že minuly doby, kdy polský klub měl vedení vídeňského parlamentu. Ovšem ne- můžeme zatajiti, že hlavní vinu ztráty tohoto primátu má sám. Návrh na telefonní půjčku, k ně- muž dal podnět posl. Maštálka a který pode psán jest 321 poslanci všech stran a skupin, byl dnes podán. V annálech vídeňského parlamentu zajisté vzácná, ba nebývalá to shodal

doktor Grabmayr Derschattův Maštálek Jindo sněmovna

13 article

Z Vídně, 21. března. (C. B.) Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11.15 hod Posl. Basevi oznamuje písemně, že vzdává se říšského mandátu. Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanců Maštálky. Hofmanna, Baerenreithra, Černého, Gla- biňského. Haucka a sp. na půjčku k telefonním úče lům a Kaisera a sp. na stavbu železnic v západ- ním Slezsku. Dotazy podali poslanci: Baxa a sp. po nedo- statcích na chlapecké a dívčí národní škole v Písku — Bečvář a sp. po předpisu a vymáhání příspěvku úrazovnám; — Fresl a sp. po nevyřízené stížnosti pekařských pomocníků píseckých na nezachovávání

Vetter Posl Maštálek Hofmann Baerenreithr Černý Gl Hauck Kaiser Baxa Bečvář Fresl Vídeň Slezsko dívčit národní škola v Písek

14 article

nedělního klidu; — Staněk a sp. po trestu V. Du šáka v Neplachovce pro neoprávněné zednictví a po exekučním vymáhání daní na Jindřicho-Hradecku; — Choc a sp. po nedělním klidu v kancelářích advo- kátských, nolářských, spořitelních a soukromých: — Berger a sp. po poměrech služebnictva u okres. hejtmanství a služebním poměru úřadnictva finanční kontroly technické. Posl. Boh. Ryšánek a sp. podali tento dolat po nebezpečí, spočívajícím v přívozu zámot- ské kukuřice, znečištěné pilousy. Následkem neůrody pícnin a hlavně značně menší sklizně kukuřice v král. uherském i v zemích pobalkánských dováží se letos do naší říše veliké množství kukuřice ze zemí zámořských. V kukuřici této jest však pravidelně nasazeno ohromné množství broučků »pilousů«, kteří, jak známo, jsou velikými a nebezpečnými škůdci obilí a tak zejmena pšenice, ječmene i sladu a proto pravým postrachem každého majitele obilních sýpek. Jest přirozeno, že transportem takovéto zámoř- ské kukuřice nahnízdí se tito nebezpeční škůdci obilí nejenom do lodí, ve kterých kukuřice ze zemí zámořských do přístavů evropských jest dovážena. ale i do lodí dopravě po řekách sloužících, jakož do vagonů železničních, ve skladištích veřejných i v sýpkách soukromých, zemědělcům neb obchod- níkům náležejících.

Staněk Choc Berger Posl Ryšánek Hradecko

15 article

Jest dále známo, jak úžasně rychle obilní škůd- cové tito se rozmnožují, i jak velmi nesnadno jest je vypuditi z míst, v nichž jednou se zahnízdili. Pro veliké nebezpečí z importu zámořské kuku- řice našemu zemědělství, obchodnictvu, hospodář- ským průmyslům a co hlavního: našemu vývozu ječmene a sladu hrozící, sluší pomýšleti na krajní obmezení tohoto nebezpečí a poněvadž z příčiny ne- dostatku krmiva na zákaz neb obmezení přívozu ta- kovéto kukuřice pomýšleti nelze, a na straně druhé poškození našeho zeměděiství, obchodnictva hospo- dářských průmyslů, jakož i ohrožení našeho, beztoho tak dost novou celní smlouvou s Německem poško- zeného vývozu ječmene i sladu na žádný způso připustiti se nesmí, jest nevýhnutelně potřebí, aby užilo se při dovozu zámořské kukuřice takových opa- tření, kterým by se nebezpečí z přívozu tohoto ply noucí na míru nejmenší obmezovalo. Opatření taková shledávají podepsaní v násle dujícím 1. v náležitém čistění zámořské kukuřice na fu karech a sýtech při jejím bezprostředním vykládán z lodí, kteréž muselo by se díti za přísného dozoru úřadních orgánů. Takověto opatření učinila již král. uherská vlád při vykládání zámořské kukuřice v přístavu rěckém 2 V transportování kukuřice po železničníc dráhách jen ve vozech uhelných, nepromokavým plachtami opatřených. Jen v případu krajní nutnosti smělo by býti použito takových krytých vagonů, kte- rých se ku dopravě obilí, sladu a mlýnských výrobků nepoužívá. 3. Lodi a vagony železniční buďtež po vyložení důklad ému čistění, za úřadního dohledu konanému podrobeny a užito k účelu tomu látek, které by tyt dopravní prostředky pro další expedici obilnin, mouky sladu atd, neschopnými neučinily.

Německo

16 article

Poněvadž doprava zámořské kukuřice dosavad ním způsobem vykonávaná zahrnuje v sobě krajn nebezpečí pro naše zemědělství, obchod, hospodářský průmysl ipro export našeho ječmene a sladu a po něvadž nebezpeci takove nastavajícím tepiejsím po časím se stupňuje, táží se podepsaníi Jest Jejich Exeellencím ministru orby, dále mi nistru obchodu a ministru železnie I. známo nebezpečí z přívozu zámořské, pilousy značně promísené kukuřice do Rakouska plynoucí II. Hodlají uvedení páni ministři přísnými, ve smyslu hořejších návrhů se nesoucímni nařízeními, za současného úřadního dozoru ke zmenšení nebezpečl takového čeliti a v příčině té jak soukromým tak i c. k. státním železničním i vodním dopravním orgá- nům přísná nařízení vydati a jich správné plnění dohlídce úřadních orgánů podrobiti?

Rakousko

17 article

Správce ministerstva spravedlnosti Klein odpo věděl na Pommerův dotaz po postupu kancelářských pomocníků po kancelářské a listovní zkoušce, že při propůjčování kvalifikovaných míst kancelářských po mocníků má se dbáti vyšší kvalifikace zkoušených v mezích vytčených finančními poměry; — na dotaz posl. Holanského po zmaru řízení ve Florisdorfu, protože nedostavil se tlumočník, že tomuto soudu byl přídělen poslední dobou kance- lářský úřadník, znalý dokonale češtiny, takže bude-l třeba, může býti tlumočníkem. Ministr obchodu baron Call odpověděl na Elder sehův dotaz po revisi pracovní doby v tak zvaných nepřetržilých závodech, že pomýšlí na úpravné před- pisy a svým časem vyžádá si úsudek příslušnýc poradců. Správce ministerstva spravedinosti Klein odpo věděl na Bareutherův dotaz po předloze nového trest- ního zákona a nového soudnělékařského řízení, že průpravné práce pro nový trestní zákon již značně pokročily, takže za nedlouho bude se moci pod t sněmovně předloha nového trestního zákona. Sněmovna zvolila 36členný výbor pro vy šetření žalob na posl. ryt. Walewského, načež roko vala dále

Klein Pommerův Call Elder odpo Bareutherův Walewski

18 article

o Derschatlově návrhu.

Derschatlův

19 article

Posl. Tschan považuje návrh za zkoušku, stojí-li sněmovna na výši své úloby. Řeč ministerského před sedy se mu nelibila. Měl upozorniti korunu, že nelze rozhodovati jednostranně, bez ohledu na přání a po třeby Rakouska. Vývody ministerského předsedy vůbe zaslubují málo důvěry, také ten, že vláda v pravý čas bude konati svou povinnost. Povolaní průmyslníci a zemědělci chtějí, aby rozluka provedla se teď a ne později. Ministerská rada, trvajíc při dřívějších úmlu- vách, nezastupuje státní zájem a nemůže míti žádného programu. Proměnlivé vlivy u dvora nejsou žádným programem. Přimlouvá se za rozvázání celního a o- chodního svazku od r. 1907.

Posl Rakousko

20 article

Pojednávaje o vojenských věcech, tvrdí, že a mádní jednoty není již dávno a nemůže již ani býti Přijetím Tiszova programu nabylo platnosti zákonn ustanovení, že uherský parlament ve všech vojen- ských záležitostech je činitel rovnocenný koruně. Ma- darské požadavky nezadrží se, ale čím dále budou dražší. Přimlouvá se za Derschattův návrh, nabádaje ke svornosti nejen proti maďarským přehmatům, ale také proti dvorským kruhům. Posl. ryt. Abrahamowicz prohlašuje, že jeho vý vody nebudou se bráti pessimistickým směrem, jenž za debaty ovládl sněmovnu. Debata překonala meze. jež st asi sám navrhovatel urychlí, a sněmovna ro- kuje o jedné z nejdůležitějších státních a právníe otázek bez pevného objektivného a konkretního pod kladu. (Souhlas mezi Poláky.) Není zde programu uherské vlády o nové úpravě vzájemných poměrůa ani příslušného usnesení parlamentního. Není spisů. z nichž by se mohlo posoudit, jak uherské poža- davky vypadají. (Hlučný odpor.) Pochybuje, že sluši považovati za botovou událost, co se v Úhrách píše a mluví. Stanoviště »Pryč od Uher« je pochopiteln řečníkům, již stojí při lineckém programu, neboťu těch je heslo »Pryč od Uher« protějškem hesla » Pryč od Říma«. (Posl. Kasper: »Pryč od Haliče!« Ve- selost.) Nepochopuji, jak mohli se postaviti na toto stanoviště řečníci, stojící na stanovišti rakouském.

Derschattův Posl Polák Kasper Ma Uhry Řím Halič

21 article

Brojí proti odcizování se obou částí říše. Prohlašuje jmenem svých přátel: Dokud ujednání a úmluvy z r. 1903 nebudou odvolány oběma vládami, že sluší je považovati za jediný správný základ našeho po- měru k Uhrám. Hospodářské rozluky z uherské strany neobává se. Skutečné poměry konečně přece jen zvítězí. Není třeba chovati se odmítavě k podstatě celého návrhu Derschattova, ale za volbu výboru se řečník přimlouvati nemůže. Navrhuje proto, aby se výbor nevolil, aby se Derschattův návrh přikáza výboru vyrovnacímu. Konečně varoval uherské poli- tiky, aby nezastávali se nynějšího stavu s tím dů vodem, že Uhry rozluku ještě provésti nemohou. Tím vzbuzuje se jen nedůvěra a my musíme praco- vati se vzájemnou důvěrou. (Hlučná pochvala mezi Poláky.) Posl. bar. Morsey prohlásil se pro Derschattův návrh, protože jeho účelem jsou přechodná opatření naproti příštím událostem. Pojednávaje o vyrovnání až do r. 1877, pravil, že v Rakousku jednalo se ve- lice lehkovážně. Zmiňuje se o celní rozluce, soudí, že Uhry nemohou se obejíti bez rakouského trhu pro své výrobky. Bludné je mínění, že společenství obou částí říše zachová se, třeba celní a obchodní společenství pominulo. Dojde-li teď ke změně po- měru, musíme žádati, aby se pořídil bezpečnýa trvalý právní základ, aby se nemohl vykládati jedno- stranně. Myslíme li to s Derschattovým návrhem do opravdy, národní otázka musí odstaviti se. Kéž by si v léto důležité chvíli strany podaly ruc k smíru! Vyrovnání § 14. není více možno, avšak také není možná, aby se zjednala většina některými národními opatřeními. (Souhlas.)

Derschattův Uher Polák Posl bar Morse Uhry Rakousko

22 article

Posl. Klofáč (nejprve česky, potom německy) pro- hlašuje Derschattův uávrh za šleh do vody. Charakte- ristickým je, že Němci jsou nespokojeni se svým dílem z r. 1867. O osobní unii se teď v Uhrách ne- mluví; jen zdejší Němci se ji obírají. Positivně by se mohlo mluvit o celní rozluce, na niž dojde volky nevolky. V armádní otázce Čechové nebudou Němcům vyhrabávati kaštany z ohně. Armáda by znárodněním získala. Maďaři a Češi, historičtí zakladatelé této státní směsice, měli by své vzájemné poměry upra viti lépe než dosud. Maďaři by mohli věděti, že pangermanismus je nebezpečným také jim. V tomto parlamentě nedáme rozhodovat o svém poměu k Maďarům. Oba národové znají jiné prostřednické instituce a z těch musí se ozvati skutečně česká slova. Proto jeho strana se zásadního stanoviště ne bude hlasovati pro Derschattův návrh. Debata uzavírá se a hlavními řečníky zvolen poslanci Grabmayr (pro) a Biankini (contra). Posl. Grabmayr nepochybuje, že vývoj věch v Uhrách směřuje k úplné hospodářské a vojenské samostatnosti uberského státu. Nesmíme býti nečin- nými a resignovanými diváky, kdy v Uhrách otřásají základy právní. Derschattův návrh je podnětem k nezbytnému jednotnému postavení se, ale třeb vyhýbati se vášnivosti. Budou-li žádati z Úber rozluku opravdově, nemáme práva ani moci ji trvale odpo- rovati. Jedná se pouze o to, kdy a jakým způsobem se to provede. Rakousku musí se zabezpečiti spolu- rozhodující vliv na úpravu hospodářských poměrů.

Posl Klofáč Němec Čecho Maďar Čech Grabmayr Uhry Rakousko Biankini

23 article

Přechodné poměry ve prospěch Uher dopustiti se nesmějí. S hospodářským společenstvím stojía padá idea společného státu. Až Maďaři zruší hospo- dářské společenství, my Rakušané musíme žádati změnu zákonodárství o kvotě. (Souhlas.) Nejedná se pouze o hospodářský poměr obapolný, nýbrž krise vztahuje se také na státoprávní poměry, na tak zv. pragmatické společenství. Po polemice s vý- vody dra. Fiedlera a krátké zmínce o Schönaichově interviewu tvrdil řečník, že podlomená jednota ar- mády oslabí velmocenské postavení říše a bude na újmu armády. Změny ve vojště po přání Maďarů vrkaduj vyrovnánngrě en praveni na všecko, ale budeme spolurozhodovat věcech, jež se nás dotýkají. Použijeme v čas své hospodářské převahy, abychom docílili nového po- řádku prospěšného našim zájmům. K ochraně na- šeho práva třeba zachovati dělný parlament. Va- rujme se, aby nepřevládl zase § 14. Ať umiknou národní spory, až podaří se upraviti trvale naše po- měry. Chceme míru a k němu musí dojíti mezi oběma částmí říše. Slibovaná ráznost rakouské vlády bude míti úspěch, bude-li za ní svorný, své síly vědomy parlament. (Pochvala a potlesk; řečníku gratulují. Posl. Biankini (nejprve chorvatsky, potom ně- mecky) vrací se k chorvatské otázce, již navrhovale opomenul. Ta se se světa zprovoditi nedá. Potlačo- vání Chorvatů roznítilo v tomto dynastickém národě oprávněnou nevoli proti Pešti i Vídni. Vytknuv dále právní stanovisko Chorvatska k Uhrám, líčil škody jež mělo Chorvatsko z dualismu a připomněl, že L. Košut v jednom svém listu uznal národní i státní samostatnost Chorvatska. Avšak, kdy jedná se o Chor- vaty, Maďaři zaprou také Košula a proto oni sami nesmějí dopustiti novou úpravu říšských poměrů bez uznání státní samostatnosti své vlasti. Přimlouvá se za přivtělení Dalmacie k Chorvatsku.

Uher Maďar Rakušan Fiedler Posl Chorvat L Košut Virginie Pešť Vídeň Chorvatsko Uhry Dalmacie

24 article

Celní rozluka byla by pro Chorvatsko hospo- dářskou pohromou. Pro Úhry je tato olázka poli- tickou, ne hospodářskou. Pro zabrané země musí se zřídit zvláštní celní šraňky. Bez rozřešení chorvatské otázky není možná nová úprava poměrů této říše Bylo by vlasteneckým skutkem, kdyby příští výbo příčinil se o slušné spravedlivé rozřešení chorvatsk otázky. Proto budu hlasovati pro Derschattův návrh. (Pochvala.) Navrhovatel posl. dr. Derschatta zřekl s doslovu, načež změna navrhovaná posl. Abrahamo wiezem propadla a Derschattův návrh přija valnou většinou. (Hlučná pochvala a potles mezi lidovou stranou německou.) Potom přijata k pilnému návrhu předsedy želez ničního výboru bar. Šchwegela výborová zpráva o vládní předloze stran postátnění rakou ských tratí haličsko-uherské a západní dráhy uherské (ref. dr. Sylvestr) ve všech čteních. Posl. Schönerer navrhl vzhledem k pověstem že Čechové chtějí odkládati s poradou o celním ta- ritu, aby výborová zpráva o Peschkpvě návrhu stran dovozu dobytka a masa z Ruska a balkánských států neprojednávala se společně s eelním tarifem. nýbrž dala se jako zvláštní poslední odstavec na jednací pořad. Návrh ten propadl 111 proti 75 hlasům a schůze skončena. Příští bude v páte k 24. března.

doktor Derschatt Derschattův Sylvestr Posl Čecho Chorvatsko Rusko

25 article Z parlamentních výborů. Z Vídně, 21. března. (C. - B.)

Z parlamentních výborů. Z Vídně, 21. března. (C. - B.) Odbor národohospodářského výboru. dosazený pro vybavení dluhů pozemkových, zvoli předsedou posl. Grabmayera a usnesl se, že má býti zároveň referentem ve věci té, že maji se pozvat zástupcové zúčastněných ministerstev a vykonati po- všechná, po případě také podrobná debata o návr- zích referentových. Návrhy jeho stanou se v ten rozum, že zástavní právo na hospodářské usedlosti jest odůvodněno toliko pro pohledávky nevypovědi- telné, nejdéle v 60 létech annuitami splatné. Tyto předpisy mají také platnost pro hypoléky exekutivní. Pohledávky úvěrních ústavů, veřejným účtováním povinných, váznoucí na usedlosti, pokud nebyly umořeny tou dobou annuitami, buďtež přeměněny v dluhy annnitní, při čemž doba ke splatce nesmí býti větší nežli 60 let. Dlužníkovi poskytnouti se musí možnost tuto lhůtu také ukrátiti. Při nuceném prodeji usedlosti intervenuje způsobilý veřejný ústav (zemský hypoteční ústav) za tím účelem, aby use- dlost byla sproštěna všech vypověditelných, neumo řitelných hypoték. Kupec budiž však zavázán nej- vyšším podáním umořiti všechny hypotéky, při čemž může užiti intervenujícího ústavu a jeho úvěru. Ve dnešní schůzi legitimačního výbor byla volba posl. Krützner a schválena V drobném prodeji: znnni člsla o zobě . . . za 8k odpeledei .. . . na zh Ve flialkácho na venkově ranní číalo. . . . . . . odpplodní . . . . . . . . 3b Inserát platí se hotově napřed Přečplscení a inarrty přijíná sčnisl- strace v Mariauské ulici č. z. Tam nacházejí se též rrdskce tiskárna a ezpečice „ Národnich Láistá“. Rukopisy se no vransjí.

Krützner Národnich Vídeň Mariauský ulice

26 article

V branném výboru předseda Lupul podě- koval za své znovuzvolení a vítal ministra zemské obrany pol. zbrojm. Schönaicha, žádaje ho za podporu výborových prací. Návrhy a petice přikázány zpravodajům. Ref. dr. Ploj předložil odborovou zprávu o vo- jenských dodávkách a výbor usnesl se dát ji do tisku a teprve potom o ní rokovati. V rozpočtovém výboru referent Gčrski podal zprávu o tit. »Finanční správ a«. Poslanec Baernreither žádal, by re před- ložil finanční plán a prohlásil přírážkové hospodář- ství za velkou chybu. Pivní daní se řád aě nepo- mohlo, také otázka sanování zemských fir incí není dosud řešena. Uznává nesnáze spojené s přikazo- váním podílů zemím, ale nepochybuje, že se najde přiměřený »klíč«. Moderní finanční politika států ne- záleží pouze v každoročním »lisování citronův«, ale také v racionálném rozdělení břemen, tedy také v berních úlevách. Protestuje proti půjčkám a na- vrhuje příslušnou resoluci. Poslanec dr. Urban prohlašuje, že kromě f- nančního plánu je také nezbytně třeba reformy samo- správných financí. Možnost poplatnictva není v po- měru s požadavky státní správy. Investiční politika je charakteristickou známkou finančního hospodářství posledních lel. Berní reforma daní, jež slouží také potřebám samosprávy, zůstane marnou, dokud neupraví se poměr státních daní k samosprávným. Oprava samo- správných financí nesmí omezovati se na finance zemské, nýbrž musí obsahovati také reformu financi obecních. K vypracování reformního programu třeba zvláštního odboru při ministerstvu financí. Ptá se ministra, pomýšlí li na to? Řečník pojednal dáleo úvěrních operacích a navrhl příslušné resoluce. Posl. Pernerstoríer přimlouval se za úřadnické požadavky, dovozuje, že spořivost v té věci není na místě.

Schönaich Ref doktor Ploj Gčrski Baernreither Urban Posl Lupul poda

27 article

Posl. dr. Sylvestr pojednal o tak zv. centrál- ných aktivách, litoval, že likvidační komise není dosud ustanovena a nalehal na zevrubné sůčtování této položky. Posl. Hofmann Wellenhof ptal se, jak se staví finanční správa k náhradě obcím za pře- nesenou působnost. Dále zastal se přání různých státních úřadníkův a služebníkův a stýskal si na zmáhající se byrokratisování správy Posl. Skene prohlásil, dokud nebude v parla- mentě pevně zodpovědné většiny, že není naděje n spořádané finanční hospodářství. Rozpočet vzrůstá každým rokem úřadnickými platy, což dokazuje čí- selně Ustavičným používáním velkých úvěrů ne- zavedou se spořádané finance. Konečně se musí jednou spořiti. Samosprávné výdaje hradí se tak jako státní z kapes poplatnictva a žádají-li sněmy na říši výpomoc, také tu musí zaplatiti po- platníci. Posl. dr. Dvořák vyslovuje se proti Skenovu spoření při úřadnictvu a žádá, by všichni státní úřadníci měli stejně hmotné i povýšovací poměry v celé říši. Stav úřadnictva v Čechach je nepřízni- vější než v jiných korunních zemích. Lituje, že kon- ceptní praktikanti bývají celá léta bez platu nebo dostávají jen skrovná adjuta. Řečník formuluje zvláště požadavky berních úřadníků a praktikantů. Posl. dr. Kramář praví, že v nynějším roz- počtu jeví se první příznaky, že třeba vrátiti se Anánjklai nsa- aseverů meo By pominouli, neboť se tím za- krývá pravý stav hospodářství. Třeba nabýti jasného rozhledu v budžetních poměrech a proto musí znik- nouti přenášené úvěry a povolovati se pouze, čeho třeba. Zemské finance vyžadují nalehavě již důkladné reformy. Autonomní daň pivní není žádným ne- štěstím, neboť náklad na její správu je velice skrovný. Souhlasí s drem. Urbanem, aby se zřídil zvláštní odbor k studiu této otázky.

Posl doktor Sylvestr Hofmann Wellenhof Skene Dvořák Skenův Kramář Anánjklai Urbano

28 article

Vinou velkého rozmnožení úřadnictva v mini- sterstvech je veškeré zařízení naší správy. Bez roz- umné decentralisace správy ministerstva budou stále vzrůstati a budou méně schopny konati své úkoly. V tom smyslu souvisí správní reforma arci úzce s úpravou financí. Řečník zastává se rozhodně sv- stému annuit, arci s náležitou parlamentní kontrolou, protože by bez nich finanční správa nebyla s t postarati se o potřebné výstavnosti. Nepořádek ne- nastane v rozpočtu, bude-li parlament znáti výši záva kův a způsob jich úbrady. Žádá ministra, by se vyjádřil, co soudí o nou- zových půjčkách. Nikdo je nebude považovati za újmu našeho hospodářského života. Obecenstvo na ně zvyklo za dlouhá léta nespořádaných valutních poměrů, takže by bylo skoro morální Don Quichot- terií nyní od nich upustiti. Vysoké kursy losů svědčí nejlépe pro tuto instituci, jež má sloužiti dobrýma krásným účelům. Jedná se o provedení kulturních úkolů, jimž se stát vyhýbati nemůže, jako jsou za- chovávání uměleckých památek, nemocnické fondy, ústavy pro léčení tuberkulosy a p. Není li v řádném rozpočtu místa pro tyto úkoly, musí se sáhnouti k mimořádným prostředkům. Pro- testuje však, aby se losových půjček používalok státofinančním účelům. Stát, jenž před 40 lety vy- vázl losovou půjčkou z finanční tísně, nesmí se dáti svést a chápati se prostředků, jež svědčí o nezdra- vém a špatném stavu státních financí. Ref. dr Gorski pojednal o finančním stavu, poukazoval na vzrůst úvěrů za poslední čtyři léta z 50 na 80 mill. Přebytkův ubývalo a poslední tři léta bylo třeba refundací. Úpadek finančních poměrů způsobila bezparlamentní doba, hospodářství § 14. a obstrukce. Konečně zmínil se referent o přílišném namožení poplatnictva. Příští schůze bude zejtra.

Ref Gorský

29 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 21. března. (Dr. Ebenhoch o rozluce s Uhrami.) Dr. Ebenhoch píše v „Linzer Volksbl.“, že zrušení pospolitosti ra- kousko-uherské mělo by vážné následky, poně- vadž by oslabilo oba státy hospodářsky, vojen- sky i politicky. Ale budou-li v Uhrách na roz- luce trvati, pak jest nutno ukázati, že bychom rozluky sice litovali, ale báti se jí nemusíme. „A proto — píše dr. Ebenhoch — chtějí-li Uhry hospodářskou rozluku, tedy raději nneda ne teprv po přechodní době, v které my bynchom seslábli, ale Uhry by mohly sesíliti. Požadavek, aby Rakousko uzavřelo celní jednotu s Něme- ckem na místo Uher, zodpověděl záporně již Bismark, nazvav jej nemožný m. V Praze, 21. března. (Uherská kri se.) Dnes dopoledne podával hr. Tisza panovníku opět zprávu o situaci. Po slyšení oznámil hr. Jul. Andrássyovi, že se má hned, jakmile ukončí vyjednávání se spojenou opposicí, ode- brati ku panovníkovi. Hr. Andrássy měl dnes poradu s některými dissidenty a s Frant. Ko- šutem. O včerejším slyšení hr. Andrássye se sdě- luje dodatečně, že v otázce vojenských prapor a emblemů koruna činí ústupky, jež vyhovují požadavkům opposice. Ale tyto ústupky dle mínění Andrássyova nestačí, aby opposici při- měly k odzbrojení. Ale poněvadž nechce, aby se mu vytýkalo, že činí obtíže koaličnímu kabi-

Ebenhoch doktor Volksbl Uher Jula Andrássy František Praha Uhry Rakousko spojený opposice Hradec ko