leč by ve vypsání bylo učiněno zvláštní ustanovení. Přidávání jiných látek se tresce«. Nešvař, proti němuž Edge bojoval, záležel v tom, že někteří závodníci užívali kyslíkem naplněného malého válce, jenž umí- stěn v karooseerii, byl spojen s explosní komorou motoru. ** V soutěži o Gliddenův pohár se udála v jediném dni celá řada vážných nehod. Na téže silniční křížovatce vážně poškozeno neméně než 21 vozů, při čemž 3 osoby zahynuly. ** Targa Florío bude jeta příštího roku 12. května za týchž podmínek jako letos. ** Poulnin, který vašnivě holduje automobil- nímu sportu, vystoupí jako professionelní řidič v zá- vodech na okruhu brescijském u volantu jednoho z vozů firmy Branchi, která majíc už bývalého hrdinu Tomasse liho, zabezpečila si i služby Jacquelinovy. Aby jen Poulain, sedaje na dvě židle, nedopadl jako v Německu Robl. ** Po závodech v Ardenách. Příštího ro- ku hodlá belgický automobilní klub uspořádati mezi- národní kriterium pravidelnosti, jehož trať má vésti pěti zeměmi a vrátit se na belgickou půdu ve Spaa, v jehož blízkosti pak by vozy byly podrobeny rych- lostnímu závodu na 500 km. Druhý den pak bude jet závod na okruhu ardenském podle nového závod- ního řádu.

** Oantomobilismu ve Francii uve- řejňuje zajímavý článek »Frankfurter Zeitung«. Úřad- nísčitání automobilů ve Francii se provádi od roku 1899, neboť na základě zákona z r. 1898 uvržena na ně zvlaštní daň. která se vyměřuje od r 1901 na základě koňských sil vozu. Od r 1901 stoupl po- čet přepychových do r. 1906 ze 4427 na 17.358; úhrnný počet koňských sil z 22 415 na 179264 a průměrný počet HP z 5.06 na 10.33. Sil- nější vůz si dobývá víc a více půdy. Počet »prů- myslových« vozů t. j. vozů užívaných v povolání, které platí jen poloviční daň (2.5 fr. za 1 k. s.), stonpi v udaném pětiletí z 939 na 8904; počet jeji ch k. s. ze 4012 na 71.664 a průměrna síla se 4.18 na 8.05 k. s. (Zajímavo, že průměrná síla užitkových vozů jest o 20% menší síly vozů přepychových.) V obou skupinách bylo r. 1906 úhrnem 26.262 vozů se 250.938 k. s. a průměrnou silou 9.55 k. s. Čítáme-li cenu vozu 1000 fr. na koňskou sílu, kterýžto obnos jest nižší než skutečná cena, má Francie ve svých užívaných automobilech investováno 260 milionů.

Udržovací náklad roční za vůz možno odhadnouti na 300 fr. (málo!), takže se jeví další výdej 80 mi- lionů ročně. Překvapujícím zjevem jest, že z 26.262 automobilů připadá na Paříž toliko 5058, Na daních přijal stát r. 1899 jen 90.830 fr., r. 1906 už 2,263.251 fr. Vedle automobilů napočteno v minulém roce ještě 23.829 motorových kol a 1,470.745 obyčej- nýchkol, jež mají úhrnnou cenu 320 mihionůa odvádějí daní 9,200.000 fr. Ohromné číslice vykazuje spotřeba »esence« (benzinu), jehož spotřebováno r. 1901 za 51/2 milionu, r. 1906 už za 311/4 mifonu franků. Současně se vzrůstem automobilního trhu domácího stoupají však i číslice francouzského vý- vozu, jehož cena byla v r. 1899 41/2 milionu, r. 1906 137.8 milionu a v prvním semestru r. 1907 652/2 mi- lionu franků. Dovoz automobilů do Francie byl na- proti tomu mizivě nepatrný: r. 1899 byla jeho cena 473.000 fr. r. 1906 7.933.000 fr., v prvních 6 mě- sících letošního roku 3.291.000 fr. Od roku 1899 vy- vezla Francie o 463,094.000 franků více než impor tovala. — Slovo so jezdících milionech« není frazí

Vodní sporty- ** Plavecké mistrovství Rakouska v proudu (9 km) obhájil Leopold Mayer, ač o jeho úspěchu v odborných kruzích bylo pochybováno. Závod byl vysoce zajímavým zápasem mezi Leop. Mayerem (W. A. C.) a Manym (Austria). Obhájce konečně zvítězil za 42: 523/4, Many byl druhým 43:41/5, 3. Bernhardt (Austria) 43: 452/2, 4. dr. H. Blau (W. A. C.) 43:52, 5. Rodler, 6. V. Mayer,7. Henner, 8. Hammel (Austria). Alpism. ** Výstup na Dolgi Hrbet se verní stěnou provedli dne 27. července pp. J. Čermáka K Hlava ve společnosti pp. dra. Dvorského a dra. Dlouhého. Obtíže cesty byly velice značné; mlhya mrazivý déšť je stupňovaly ještě při silném vichru. Pro nedostatek lana musili dva z účastníků turu pře- rušiti Na vrchol dostali se pouze J. Čermák a K. Hlava. Tura trvala od České chaty asi 7 hod.

Různé. ** Odvážnou sázku učinil Santos Dumont) vsadiv se, že zkonstruuje hydroplane (sklouzavý člun, s rychlostí 100kilometrovou a aeroplan (létací stro těžší než vzduch, tudíž bez balonu), který ulétne ve vzduchu 500 m. Jestli do šesti měsíců se mu to ne- podaří, ztratí 50 000 franků. Sázka byla uzavřena při číších šampaňského, avšak Santos Dumont dokázal už tolik, že jeho sázku nelze pokladati za slova, mluvená do vetru.

Školská hlídka. Pražská jednoroční obchodní škola Českoslovan- ské obchodnické besedy v Praze, II., v Jerusalemské ulici č. 7. Nový školní rok v oddělem mužském i dšvčím začíná 20. září a trvá 10 měsíců. Písemné přihlášky přijímá kancelář Č. O. B. v Jerusalemské ulici č. 7. Vzhledem ke každoročnímu návalu žactva doporučuje se učiniti přihlášku v době prázdnin. Do ústavu přijímají se žáci nejméně čtrnáctiletí, kteří s dobrým prospěchem absolvovali III třídu měšťan- ské nebo střední školy, dále ti, kdož nemají tohoto předběžného vzdělání, avšak vykazují dvouletou praxi v obchodě a složí-li zkoušku z počtu a češtiny. Pod- mínky ty platí i pro oddělení dívčí. Žáci a žačky. vykazujcí obchodní praxi mají přednost. Prospekty a výkazy o vhodném umístění absolventů zašle zdarma a vyplaceně ředitelství ústavu. Obchodní škola ředitele A. Eckerta v Praze. Zá- pis do dvouroční obchodní školy pro pány a jedno- roční obchodní školy pro dámy, jakož i do odborné školy a večerního běhu koná se denně do 18. září. Jest však žádoucno, aby přihláška dříve byla učiněna, jelikož se pouze určitý počet přijímá. Počátek školní 19. září. Prospekty zdarma a franko. Bližší vy- světlení podá ústně neb písemně ředitelství ústavu (Praha, Štěpánská ulice, 29.).

Bezplatná porada lékařská. (Denně mimo neděle a svátky.) Ve všecbecné nemocnici u Karlova nám. ordinuje se: na klinice prof. Maiznera pro nemoci vnitřní od 9—11 hod. — na klinice prof. Tho- mayera pro nemoci vnitřní od 9—10 hod.; tamtéž pro choroby krční a nosní od 4 do 5 hodin odpoledne ordinuje doc. dr. J. Císler; — klinice prof. Kukuly pro choroby ranlékařské od p—ii hod. na klinice prof. Janovského pro ne- moci kožní a příjičné od 9—10 a odpol. od 3—4 hod. — na klinice prof. Deyla pro nemoci oční od 8—10 hod. — na klinice prof. Pavlíka pro nemoci ženské od 9—10 hod. — na klinice prof. Kauf- manna pro nemoci ušní, nosní a hrtanové 8—10 hod. — V jiných ústavech: na klinice prof. dra. Scherera pro nemoci kojných, kojenců a novorozenců bezplatná ordinace pouze pro nemajetné denně od 2—3 hod. odpol. vyjma ne- děle a svátky v českém oddělení zemského na- lezince u Karlova č. 8; — na klinice prof. Kuffnera pro choroby duševní a nervové od 9—11 hod. v zem- ském ústavu pro choromyslné.

Zemřelí v Praze.

Dne 27. července: Rada Václav, býv. mly- nářský pomocník, 49 roků, čp. 268—I. Dörflerová Kateřina, vdova po c. k. dozorci vězňů, 82 roky, čp. 1883—II. Theol. dr. Krásl František, biskup, 62 roky, čp. 34—IV. Fric Václav, syn obuvníka, 17 dní, čp. 436—VII. — V. všeobecné nemocnici: No- car Josef, ředitel obchod. školy. Reinová Marie, vdova, 73 roky. Starcová Marie, šička, 24 r. Šimůn- ková Anna, manž. soukromníka, 75 roků. Váchová Anna, manž. sluhy, 35 roků. Vojtíšková Karla, děl- nice, 30 roků. Dne 28. červenc e1907: Růžička Emanuel, zednický mistr, 691/2 roku, 719—I. Vaníček Antonín, kočí, 51 rok, 291—I. Svobodová Anna, soukromnice, 75 roků, 74—V. Loskot Jan, krejčí, 57 roků, 652—VII. Šimrová Marie, dělnice, 22 roky, 996—VII. — U Mi- losrdných bratří: Kos Vojtěch, dělník, 46 r. — U Milosrdných sester; Kratochvílová Marie, vdova po nádenníku, 78 roků. — V židovské ne- mocnici: Václavík František, tkadlec, 68 roků. — Ve všeobecné nemocnici: Seidl Josef, skle- nář, 32 roky. Váňova Marie, služka, 16 roků. Záme- čník Jan, fotograf, 68 roků.

Aréna na Smichově

LIdové divadlo „Urania“ v VII. části Prany: V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 7. hod. V pátek 2. srpna. Po páté: Bratr Martin. idová hra se zpěvy o 4 jedn. Napsal Karel Costa. Hudba od M z Weinzierlů. Přeložil Jar. Rudloff. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý. (blíže Palaexého nosta V pátek 2. srpna. Začátek o 7. hod. Paní Mařenka Zieglerová j. h. Novinka. Dráteníček. Opereta o 3 jedn. Text od Victora Leona. Přeložili Josef Kubík a Vrlém Táborský. Hudbu složil Frant. 14538 Lehár. Režisér Josef Kubík.

Pištěkovo lidové divadlo vnehrrt. na Kra. Začátek o 7. hod. V pátek 2. srpna. Lidové představení při malých cenách. 14527 V tiché uličce. Veselohra o 4 jedn. Napsal J. M. Barrie. Přeložila vypravil režisěr Jar. Pulda. Zejtra při mallých cenách, Strakonický dudák.

obilí; tráva na mezích zdála se hustší a rozmanitější, půda se černala jako uhel a byla jaksi naskrz prosycena za- žloutlou šťávou. Kola povozu zanechávala na cestě, zvlhlé ránní rosou, hladké, lesknoucí se koleje. Přírodní síla stepi jevila se tím více v lesích . .. často v jedné skupině na- lézaly se lípa, jilm a mladý klen, jehož zoubkovité, prů- svitné listí vyčnívalo z pod temné zeleně starého dubu — nejstaršího z okolních stromů; tu a tam objevily se i celé lipové háje; vůbec všecka krajina nabývala rázu ploského ale širokého, prostranného a daleko se rozkládajícího. Ob- zor mizel v dáli, obloha stávala se blankytnější, luka byla jasně ozářena stoupajícím sluncem.

Ale všecky tyto zvláštnosti, vynikající charakteristi- ckým půvabem krajiny, setkaly se s úplnou lhostejností u všech našich cestovatelů bez výminky. Prostý lid pohlíží na přírodu svým zvláštním způsobem. Jemu je bříza nej- lepším stromem, dobrá na veřeje i na louč se hodí a jako palivo dává největší žár; stará, košatá lípa má jen tehdy cenu, když možno nadělati z ní hodně lýka a nařezati včelních špalků. Pohlíží-li prostý lid na řeku, půvabně vi- noucí se údolím, myslí při tom na ryby; spatří-li dub, v jehož stínu hoví si celé stádo, tu zdá se mu, že bylo by už na čase skáceti ho. Stojí nadarmo — hnije beze. všeho užitku, vydrží ještě nějaký rok, neb dva — dřeň vyschne, nebude pak z něho ani jediného prkna; upře-li náhodou zrak v nedozírný obzor, mizící v modravé, mlhavé dáli, tu zvolá: to je kus země! Škoda jí! . . . a tak je se vším. Všude hledali jen užitek, ne však z lakoty — to nikoli. Není-li toho příčinou, že prostý lid trpí vskutku ve všem nedostatek? Kdyby ku příkladu posadil někdo někoho z nás hladového do tmavé a studenné jizby: za jediný den jistě by nás děsně dráždilo poetické nadšení vzhledem 330 —

k půvabu vinoucí se říčky neb malebnosti některé břízy. Říčka nestála by za nic, kdyby se v ní nemohlo okamžitě naloviti rybiček na uchu *), dříví a louč byly by nejprvněj- ším, přirozeným požadavkem nejkrásnějšího stromu. Poe- tičký názor o věcech nevyplývá věru ani tak z hojně na- daných vlastností duševních jako z materielního blahobytu vůbec a sytého žaludku zvláště . Slunce stálo již vysoko na bezmračném nebi, když přestěhovalci dojeli k malé dřevěné kapličce, stojící na křížovatce několika cest; jedna z nich vedla přimo ke dvoru, kamž zbývala již jen jedna versta. Než dvora ne- bylo dosud viděti: mizel v rovině, ježto žito podle silnice bylo tak vysoké, že nebylo možno daleko přehlédnouti krajinu. První živou bytostí, s níž se pocestní setkali, byl šedý psík se žlutýma jako jantar očima a špičatýma, na- pnutýma ušima, jenž vyskočil z nenadání ze žita. Zočiv Víčka, zastavil se, hrdě vypjal hlavu, která zřejmě vy- jadřovála příjemné překvapení a mžikem počal mrskati rýchle huňatým, vysoko zvednutým ohonem, při čemž Vlček, z počátku couvající, skroutil pevně svůj ohon do kolečka a běžel k neznámému drobným, ale opatrným krůčkem. Děti zároveň s Nudlou počaly křičet, hvízdat a volat Vlčka; nikdo nepochyboval, že okamžitě nastane půtka — ale ani pomyšlení. Psi stáli chvíli proti sobě, jakoby chtěli vyzkoumati jeden u druhého nejtajnější my- šlénky, načež náhle oba povyskočili a zamrskali ohonya postavivše se posléze vedle sebe, svorně běželi napřed po silnici. Toto setkání bylo patrně dobrou předzvěstí; o něco dále, ze žita vyšel mužíček prostřední postavy, středních

*) Rybí polévka.