Periodikum ALTO Viewer

1

V Praze, v pátek dne 2. srpna.

Praha

2

K číslu 21l. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h

Praha

3 article

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

Praha

4 title

NARUDN

5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Ministr financí na dovolené. Z Vídně, 2. srpna. Ministr financí dr. Ko- rytowskti odebral se včera k delšímu po- bytu na Simmiering. Anglický král a císař rakouský. Z Vídně, 2. srpna. Ke schůzce císaře s anglickým králem třeba dodati, že v Išlu bude také rakouský ministr zahraničních záležitostí bar. Aehrenthal. Anglického krále bude, jak známo, provázeti státní podsekretář v mini- sterstvu zahraničních záležitostí sir Charl Har- din ge. Anglický král v Německu. Z Kastelu, 2. srpna. Příjezd krále angli- ckého v nádraží Wilhelmshöhe očekává se 14. t. m. o 9. hodině dopolední. Na ná- draží bude vojenské uvítání. Posádka, školya spolky budou tvořiti špalir. Bulharský kníže ve Vídni. Z Vídně, 2. srpna. »Frdbl.« oznamuje z Išlu: Kníže Ferdinand bulharský při- jede sem v neděli a bude přijat císařem. Od- poledné zúčastní se kníže dvorní hostiny a zase večer odjede. Události v Marokku. Z Londýna, 2. srpna. Z Casablancy do- cházejí povážlivé zprávy do Tan- geru. Město bylo včera obsazeno tisícem fanatickýchdemonstrantů. Nečetní Evropané, kteří zůstali, jsou ve veli- kém nlebezpečí, protože Maurové nechtějí jim dovoliti, aby se utekli na cizí lodi v při- stavu. Z Berlína, 2. srpna. »Voss. Ztg.« ozna- muje z Tangeru: Fanatické obyvatel- stvo ubilo 8 Evropanů kamením. Mrtvoly jejich byly strašně zohaveny. Všichni zavraždění byli zaměstnáni buď jako strojnici, nebo jako řemeslníci na francouzských stavbách v přístavu Casablancy. Nepřá- telským kmenům se vyprávělo, že stavby mají za účel zřízení žeiezničního spojení mezi Casa- blancou a Kabatem, pročež obyvatelstvo již po 2 dny hrozilo stavby zničit. Cizinci v C- sablanee byli nejvýš znepokojeni. Četné ro- diny opustily již město.

doktor ko Frdbl Ferdinand Evropan Maurová Voss Vídeň Išlu Německo Maroko Londýn Casablanca Tana Berlín Tanger Casa Pearl Haro Evropan

6 title

Telegrafické zprávy.

7 article Z úřadního věstníku.

Z úřadního věstníku. Z Vídně, 2. srpna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ sděluje Císař udělil rozhodnutím z 16. července vrchním inspektoru finanční stráže I. třídy Martinu Vac kářovi v Praze rytířský kříž řádu Františka Josefa Z císařské rodiny. Z Išlu, 2. srpna. (K. k.) Pan arcivévoda Františel Salvator odejel včera v 9 hodin 30 minut večen do Vídně, princezna Gizela Bavorská v 10 hodin 30 miní v noci do Mnichova. Po smrti patriarchy Brankoviče. Z Karlovců, 2. srpna. (Ch. tel. kor. kanc.) Mrtvol zemřelého patriarchy byla včera večer v plném bi- skupském rouše uložena do kovové rakve a vysta vena v synodním sále patriarchálního paláce. Z ne smírného množství soustrastných projevů sluší uvésti Neobyčejně srdečný soustrastný telegram knížet černohorského, projev srdečné soustrasti pánů arci- vévodů Rainera, Ludvíka Salvatora a Františka Sal vatora, ministra kultu hr. Apponya, bána chorvat- ského, někdejšího bána hr. Khuena Hedervarya metropolitů srbského, černohorského, černovického benjaluckého a mostarského, biskupů z Níše v Srb sku, ze Zadru a Kotoru, Ve všech telegramech přípo mínají se slovy nejupřímnější chvály a nejvyššího uznání mnohé a velké zásluhy patriarchy Branko- viče o církev, o kůlturní život a pokrok jeho národa Události v Marokku. onle Z Tangeru, 1. srpna. (K. k.) (Reuter.) Mohame el Torres oznámil zástupcům mocností, že byly ně- které kmeny pobouřeny intervencí francouzských cel- ních úřadníků a že byla učiněna opatření, abyse Evropanům, bydlicím v Rabatu, zabránilo přejíti hra- nice města. Obyvatelstvo rabatské jest klidno,- Japonci v Koreji.

Wiener Ztg Mac František Josef Frantijít Salvator odejet Gizela Brankovič Rainer Ludvík Salvator František Sal Srb Torres Evropan Japonec Vídeň Praha Išlu Mnichov Karlovec Zadr Kotor Maroko Tanger Korea Reuter

8 article

Z Washingtonu, 1. srpna.. (K. k) Státní odděleni obdrželo od generálního konsula Tomáše Sammonsa ze Seulu zprávu, že bylo dnes zabito neb zraněno 40 Korejců. Srážka byla vyvolána při odzbrojování korejské armády. Japonci měli jer nepatrné ztráty. Z anplického parlamentu. Z Londýna, 1. srpna. (K.k.) Dolní sně- movna. Zo debaty rozebírá Dilke četné l otázky zahraniční politiky. Pojednává pak o navržené

Sammonsa Korejec Japonec Dilke Washington Seul Londýn

9 article

Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

10 article SII

SII Janglicko-ruské smlouvě a vyslovuje se zře- telem k přítomné situaci v Rusku své uspokojení nad nedávným sdělením, že bude vyjednávání omezeno na pohraniční otázky.

Janglicko Rusko

11 article

Ribeiro zemřel.

12 article

Z Lisabonu, 1. srpna. (K.k.) Dnes zemřel náhle vůdce konservativců Hinze Ribeiro.

Hinz Ribeiro Lisabon

13 article Povýšení na středních školách a učitelských ústavech.

Povýšení na středních školách a učitelských ústavech. Na středních školách státních povýšeni byli do VIII. tř. profesoři: na gymnasiích: Bernt Al. dr. v Litoměři- cích, Besiak Frt. ve Střibře, Chloupek Jan dr. v Č. Budějovicích, Cvrček Jos. dr. na Král. Vinohradech, Endt Jan na Smichově, Feierfeil Václ. dr. v Teplicích, Havlíček Tomáš v Mistku, Hermann Karel v Ústí n. L., Hruška Jan v Plzni, Janků Vladimír dr.v Přerově, Kádner Otakar dr. v Praze (Tru- hlář. ul.), Kisch Al. v Praze, Kohout Frt.v Čáslavi, Kostlivý Alois dr. v Hostinném, Kra- cík Jaroslav v Benešově, Krejčí Jan dr. v Praze (Žitná ul!), Kroysz v Č. Budějovicích, Kuhn Jos. na Smíchově, Martan Mart. ve Stráž- nici, Martin Jos: v Ústi n. L , Matouschek Frt. v Liberci, Muk Jindř. v Žižkově, Müller Karel dr. v Ústí n. L., Novák Jan v Pelhřimově, Pešek Kar. v Litomyšli, Pospíšil Josef dr. v Třeboni, Rebhann Ondř. dr. v Litoměři- cích, Schally O. v Ústi n./L., Schwarz Aug. v Plzni, Skazel Kar. ve Frýdku, Špirek Frant. v Jindř. Hradci, Staněk Josef v Tá- boře, Svědínek Josef v Časlavi, Trojan Václav v Jičíně, Trnka Frant. v Praze (Tru- hlářská ul.), Tschinkel Jan dr. na Smíchově, Valentin Jan v Prachaticích, Voděrek Alois v Morav. Třebové, Voit Frant. tamtéž; — na reálných a vyšších gymnasiích: Fabinger Frant. na Smíchově, Flajšhans Václav dr. v Praze (Křemencová ul.), Karras Rudolf v Novém Bydžově, Koza Jan v Klatovech, Nov ák Karel v Novém Bydžově; — na reálkách: Franke Jaroslav v Náchodě, Friedrich Jaroslav v Praze na Starém městě, Grünwald Ant. v Praze, Hlavatý Emanuel v Pardu- bicích, Hoszner Karel dr. v Litoměřicích,

Chloupek Jan doktor Cvrček Král Smichův Feierfeil Václ Havlíček Tomáš Hermann Karel Hruška Vladimíra Otakar Kisch Al Kohout Frt Alois Jaroslav Kroysz Kuhn Martan Mart Martin Jos Matouschek Muk Jindřichův Müller Novák Pospíšil Josef Schally O Schwarz Aug František Staněk Svědínek Časlav Trojan Václav Trnka Tschinkel Jan doktor Valentin Jan Voit Flajšhans Antonín Emanuel Litoměr Střibrý Č . Budějovice Teplice Mistka Ústí Plzeň Přerov Praha Čáslav Benešov Žitná ulice Smíchov Stráž Liberec Žižkov Pelhřimov Litomyšl Třeboň Skazel Kara Frýdek Jindřichův Hradec Tá Jičín Prachatice Třebová Nový Bydžov Klatovy Náchod Starý město Grünwald Litoměřice Besiak Frt Pešek Kara SF Ondř můj . / L Voděrek Alois v Morava Karras Rudolf Friedrich Jaroslav Bernt Al . doktor Tr Fabinger František Franke Jaroslav

14 title

FEUILLETON.

15 article Inteligence opic.

Inteligence opic. „Gazette Medicale de Paris“ píše v jednom z po- sledních čísel: „Jisté opice v Guyaně, vřešťani, jsou snad nejinteligentnější a nejpodivnější ze všech opic. Jsou nejen neunavnými řečníky a výtečnými zpě- váky, tito „tenorové lesů“ jsou také znamenitými ranhojíči. Je-li některý vřešťan zraněn, přiběhnou všichni jeho malí druhové k němu, obklopí jej, litují ho živě a co nejdůležitější, také mu pomáhají. Jedni vkládají mu do rány prsty, jako by chtěli sondo- vati její hloubku, druzí shledávají rychle listí stromů, které kladou na ránu, aby zastavili krev. Opět jiní odbíhají a hledají léčivé byliny, které na ránu při- kládají, aby se rychle zahojila.

Guyana Gazette Medicale jít Paris

16 article

Tato zpráva, jež se zdá na první pohled pravdě nepodobnou, nepřekvapuje nikterak cestovatele, kteří měli příležitost pozorovati opice z blízka a aby,ji potvrdil, uvádi Henry de Parville v „Annales“ ně- které neméně podivuhodné důkazy inteligence opic ze své vlastní zkušenosti. Proslulý šimpanz Edgar, jenž byl v pařížském Jardin de. Plantes velmi ob- divován, schovával si do starého hrnce různé před- měty, které pokládal za užitečné, především několik křemenů, jichž používal k roztloukání pecek, kus láhve a kus černé látky. Co však chtěl se sklem a s látkou? Dával látku za sklo a dělal si takto zrcadlo, v němž s výrazem nejvyššího uspokojení často pozoroval svůj obličej. Je to tím podivuhod- nější, ježto zvířata obyčejně jen velmi zřídka jeví údiv, vidí-li se v zrcadle; psi na příklad odvracejí ponejvíce od zrcadla hlavu a odcházejí, nevěnujíce svému dvojenci žádné pozornosti. Vynález zrcadla lidoopicí jest skutečnost, která prozrazuje vyvinutou inteligenci, jakou jeví opice v Guyaně tím, že po- máhají raněným. Ostatně se přihází jen u opice a u psů, že si zraněná zvířata vzájemně pomáhají. Zajímavo jest ve zmíněném případě, že opice dovedou také zastaviti krev, a že znají léčivé byliny.

Parville Edgar Jardin jít Guyana

17 article

Parville vypravuje případ, který sám zažil a jenž převyšuje vše, co je mu v té příčině známo. Dobro- družství přihodilo se mu ve střední Americe na po- kraji mohutného pralesa. Chytil malou lidoopici a dal jí svobodu teprve po několika měsících, až uvykl žíti v chatrči po boku člověka. Byl to výtečný druh, jenž se rychle civilisoval a byl velmi přítulný. Často odcházel na celý den a večer se opět pravidelně do- stavil. Skočil pak svému pánu na ramena a zahrnul jej la ská ním. Jednoho dne způsobil si jeho pán z neopatrnosti nožem hlubokou ránu na ruce, když chtěl odříznouti vělev se stromu. Když opice viděla proudem téci krev, náhle zmizela. Parville obvázal zatím ránu kapesní- kem, když opice po několika minutách opět přiběhla, nesouc v ruce listy. „Porozuměl jsem, co chtěla a položil jsem listy na ránu. Pedro — tak slula opice — jevil nad tím velké uspokojení, skákaje do výše. Byla to náhoda nebo čin rozvahy? Zdá se mi těžko,“ píše Parville, „věřiti zde v náhodu. Zvíře zdálo se býti příliš potěšeno, že jsem použil jeho listů, pročež soudím, že je natrbalo v úmyslu, zahojiti moji ránu.“

Pedro Amerika

18 article

= Vzteklí psi v Cařihradě. Od několika dnů zmocnil se obyvatelstva milionového města na Zla- tém Rohu strach, že se může tamních dvě stě tisíc pouličních psů vzteknouti. Kdyby nak každý pes jen pět lidí kousl do lýtka, vztekl by se celý Cařihrad. Příčinu k tomuto strachu zavdalo několik nochyb- ných případů které místní noviny nafoukly. Žijeme právě ve psích dnech. Ve skutečnosti nebyla u caři- hradských psů vzteklina posud nikdy nesporně do- kázána. Soudí se naopak, že pouliční psi jsou této nemoci ušetřeni. Otázka zasluhuje vědeckého ob- jasnění, neboť kdyby vzteklina v Cařihradě sku- tečně vypukla, mohla by míti nedozírné následky Vyskytuje se také mínění, že by se v tom případě obmezila na psy jednoho okresu. Divocí psi tvoří mnoho malých států s pevnými hranicemi, které nikdy nepřekročí. Snad jest pud, v těchto hranicích žíti a zemříti a zároveň strach před člověkem tak velký, že jej ani tato nemoc nepřekoná. Tu by psí

Cařihrad

19 article

národ jedné říše vymřel. V Bulharsku panuje mínění, že hojná potrava v horké době může způsobiti vzteklinu. Proto mají tam tři psí svátky. O těchto podivných svátcích bije do psů kde kdo, až utekou do lesů, odkudž se po několika dnech vrátí vyhublí. Cařihradský pes žije vlastně stále v takových svát- cích; dostane jistě více bití než potravy a řádný, čestný a při vši cikánské svobodymilovnosti vděčný pes zasluhuje ochrany proti obvinění ze vztekliny, pokud někdo povolaný nedokáže opak.

Bulharsko

20 article

—Koupil celé město. Jsou v Novém Yorku ještě soudcové? Vzpomínáme-li na historickou legenduo starém mlynáři ze Sanssouci, jenž odporoval pru- skému králi s poukazem na berlínské soudce, zdá se, že nikoli. Ovšem, v americkém případě nejde jen o evropského krále, jenž jest prvním služebníkem státu, nýbrž o krále z milosti dolaru, petrolejového krále Williama Rockefellera, bratra známého miliar- dáře. William Rockefeller jest majitelem ohromného území v Tarrytownu ve státě Washingtenu, kdež v nádherných zahradách hledá zotavení po útrapách svého miliardářského života. Jeho majetek zaujímá asi 20.000 hektarů a proto nemohl se William Rocke- feller jednoho dne ubrániti dojmu, že toto území jest pro něj vlastně příliš malé a neposkytuje mu dosta- tečné volnosti pohybu. Rozhodl se tedy svůj kousek země zvětšiti. Ale byla tu překážka, mezi majetkem petrolejového krále a Tarrytownem leželo malé město Brandon. Williamu Rockefellerovi nemohla ovšem taková maličkost brániti. Město mu překáželo a proto je koupil! Všichni lidé sklonili se před argumentací nevyčerpatelného měšce, jen jediný starý rolník zdrá- hal se opustiti dům, v němž se narodil. William Rockefeller neztrácel slov. Když Brandon přešel v je- ho majetek, počal tím, že uzavřel všechny silnice, cesty, stezky, jež byly dříve veřejné. Starý rolník byl odsouzen, neopouštěti svůj pozemek, nechtěl-li býti trestán pro svémocné vkročení na cizí majetek. Šel k soudu a podal na Rockefellera žalobu, ale ne- došel u soudců sluchu a nezbylo mu, než podrobiti se vůli petrolejového krále, nechtěl-li se vzdáti ve- škerého styku s ostatním světem.

Rockefeller Rocke Brandon Nový York Sanssouci Brandon