Načítám náhled…
Chunky — 30 celkem
· entity: person 120, place 87, work 5, org 11
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
10. srpna 1907. Císlo 219.
4
article
0lel
jásotu, nesoucí se dvoranou jako hněvný pro-
test proti maďarskému násilí, která dojmula
nejzatvrzelejší mysl, zvolna jen utuchala. . A po
ní rozzvučela se dvoranou ohnivě pronesená
slova:
„Můj drahý brat a priatel dr. Kolísek pravil
že kdě se na Slovensku obrátil v době své osmi-
denní toulky, všude byl prijat s lasků a priatěl-
stvem. Já byl na Morave tri neděle, ale tak.
jak nás tam vítali — nelze vylíčit! V Kroměříži
v Olomouci, v Prostějově... Chteli vedět, zda
jsme skutečně zbojníky a buriči, za jaké nás
vydávajů! Riekol jsem jim: nejsme zbojníci, ale
bojovnici za práva slovenského ludu! My zde
musíme bojovat a prece jsme, jak riekol Appo-
nyi, na ostrově svobody! Nuž, my chceme tu
svobodu vidět! Kdě je ta svoboda? Kdě? Po-
vězte nám, již můžeme dnes zpivat: Bylo nás
jedenáct a je nás len deset! (Bouřlivý pollosk.
Neutuchající výkřiky: Sláva Jurigovi!) Něpo-
víte! Něcht! My prece za tu našu reč, za t
práva budeme bojovat a v boji trebas mriť! (Po-
tlesk.) Připíjí pak slovenskému lidu, aby v práci,
pravdě a vědě založil si budoucnost. Chtějme
všichni v tom směru pracovat pro spásu, blaho-
byt, budouenost a rozkvět slovenského narodal
(Bouřlivý potlesk!)
Po neohroženém bojovníkovi P. Hlinkov
ujal se slova dr. Markovič, jehož hromový
hlas zaburácel dvoranou:
„Kdosi se snad na galerii těší (uka zuje
na dva slůžné, kteří tam zapisuj
se čtyřmi konfidenty přípitky), že
budeme bůrit (bouře potlesku)! Chvala bohu ně-
budem! Ale bojovat budem za práva ludu, no
za práva Slováků, ale za práva všech! Připiji
pak na zdraví starým pracovníkům dru. Mudro-
ňovi a Svetozaru Hurbanu Vajanskému.
doktor
Kolísek
Juriga
Něcht
P Hlinkov
Markovič
Chval
Slovák
Mudra
Hurban Vajanský
Slovensko
Kroměříž
Olomouc
Prostějov
5
article
Další přípitky pronesli pak: Jan Obuch
a Dušan Porubský, spoluprocovník „Slov.
Tyždeníka“, jenž uvítán byl rovněž bouřlivým
potleskem. Mladý, zasloužilý buditel sloven-
ského lidu, jenž dne 12. srpna odchází do stát-
ního vězení, aby si odpykal jednoroční trest za
„pobuřování“, pravil;
„Jdu s klidným srdcem a s klidnou duš
do vězení, neboť vím, že slovenská pravda zví-
tězit musí!“ (Bouřlivý potlesk.)
Nádhernými zpěvy a produkcemi tambu
rašů, jakož i tancem „odzemoka“, který zatanči
hoch Tisovce, zakončen byl společný oběd
jehož dojem dlouho nevymizí cizím účastníkům
z paměti.... A pro domácí bude účinnou vzpru
hou, aby snáze snášeti mohli další utrpení pod
maďarským jhem ..
Slavnosti zakončeny byly elitním plesem
ve dvoraně „Dómu“. Pestrá směsíce nádherných
plesových toilett tvořila ladnou harmonii s krá-
sou drahocenných národních krojů, jichž rušno
šelestění za bujného rythmu cikánské kapely vl
nilo vzduchem do bílého rána. Kromě obvyklýeh
kolových tanců, jakož i čtverylky a besedy tan-
čen byl skočný čardáš, jehož arciť nám, hostůn
z Čech a z Moravy, bylo se zúčastnit jen oči-
ma . .
Plesem, na nějž uváděn bývá dívčí dorost
z celé Slovače, důstojně slavnosti Martinské
byly zakončeny.
Vracíme se z Martinských slavností. S div-
nými pocity opouštíme malé městečko, vroubené
věnci lesnatých velikánů horských, neradi lou-
číme se s milými hostiteli a — uvidíme ještě
někdy Martin? Tu v pravdě slovenskou, od ci-
zích vlivů horami chráněnou společnost — uvi-
díme ji? Snad jich bude potom jen devět,
osm... ale vůle, síly a poctivosti vždy dost.
aby naděje na vítězství slovenské věci byla
oprávněna.
Tomu na zdar!
Obuch
Dušan porubský
Tisovec
Čechy
Morava
Slovač
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 9. srpna. (Zemské sněmy.)
Kromě sněmu království českého, jehož svolání
k podzimnímu zasedání se stává pochybným,
nesejde se prý také sněm moravský a tyrolský.
Některé české listy moravské tvrdí sice, že zaří-
jové zacedání moravského sněmu je za-
bezpečeno, ale brněnský „Tagesbote“? sděluje
na základě informací, čerpaných prý z kompe-
tentního pramone, že sněm se na podzim ne-
sejde. Nerozhoduje prý při tom pouze odpor
Němců, kteří jsou proti dodalečnému sněmo-
vání, když je jisto, že se sněm v prosinci sejde
k zasedání zimnímu, ale také zemský výbor není
s přípravnými pracemi hotov tak, aby mohl
v zá přodložiti sněmu dostatečný materiál.
IIlavní předloha, zemský rozpočet na příští rok,
bude v zemském výboru vypracována toprve
někdy v říjnu nebo listopadu. Jde pri vlastně
pouze o pilné návrhy nouzové, ale ty může zem-
Němec
Praha
7
article
Hudba.
Hudba.
+ Z České Filbarmonie. Dnes o 5. hod. odpol.
koná se koncert v Riegrových sadech na Král. Vino-
hradech. Na programu jsou m. j. skladby: Mendela-
sohn: Ouv. k op. k »Ruy Blas«: Nedbal: a) Valse
triste, b) Pas de cing, e) Krakowiak; Dvořák: Humo-
reska; Čajkovskij: Andante cantabile. Vstupné 20
za osobu.
Riegrův
Král
Mendel
Blas
Nedbal
triste
Krakowiak
Dvořák
Huma
Čajkovský
Český Filbarmonie
Andante cantabile
8
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Mrtvola v kufru. Z Paříže, 9. srpna. (KK. k
Státní zastupitelství v Marseilie našlo četné skvoslyi
které přináležely zavražděné Emmě Lewinové, jinak
Williamové, v cestovní prašně manželů Gooldových.
Znalci páčí conu těchto skvostů na 14.000 franků,
avšak má se za to, že manželé Gooldoví větší část
skvostů někde ukryli, poněvadž paní Lewinová no-
sila drahocenný šperk, jehož cena se páčila na 90.000
franků. — Z Paříže, 9. srpna, Manželé Gooldovi
byli již z vraždy usvědčeni, popírají však posud. Zj-
stilo se, že vlastně ani nejsou manžely a že si Gool
neprávem přikládal buronský titul, jenž náleží jen
jeho bratru, ale rodina Gooldova jest starou šlechti-
ckou rodinou irskou. Námitka Gooldovy společnice.
že jako Francouzka musí býti souzenu ve Franci,
jest oprávněna a proto nebude vydána do Monaka.
Goold se oženil se sestrou nynější demnělé své man-
želky. Ta zemřela, načež vzal k sobě svou švakrovou
Marii Girodinovu a nýmí ji vydává za svou chot.
Vyšetřování bylo rozšířeno také na jejich neleř, po-
něvadž její chování budí podezčení. Osoby, jež se
v Monte Carlu se zavražděnou Wiliamovou stýkaly,
sdělují, že Williamová, vdova po štokhoknském prů-
myslníku, žža sice poněkud lehkomyslně, ale nikte-
rak nenáležela k polosvětu. Nejspiše prohrála v herně
a chtěla zastavin své skvosty. Gooldová jí to vy-
mlouvala, poukazujíc na to, že se v zastavárnách
často drahokamy vyměňují za nepravé. Williamová
dača se dle všeho Gooldovými svésti k obchodním
transakcím. Anglickému konsulu nebylo dovolenos
Gooldovými mluviti
= Cholora v Rusku. Z Petrohradu, 9. srpna.
(K. k.) Společnost Červeného kříže povolila 100.000
ský výbor vyříditi sám a vyžádati si po čase od
sněmu dodatečné schválení.
Lewin
William
Gooldový
Goold
Gool
Gooldův
Francouzek
Girodinův
Wiliamův
Williamová
Paříž
Monako
Monte Carlo
Rusko
Petrohrad
Červený kříž
KK
Lewinová no
9
article
Věřime, že co píše „Tgbt.“, jde mu ze
srdce, neboť jako orgán posledních trosek bý-
valé ústavácké strany německé viděl by nej
raději, kdyby se zemské sněmy vůbec nesvolá
valy a veškera jejich působnost se přenechala
centrálnímu parlamentu.
Jinak mají se věci v Tyrolsku. Tam
prý není naděje, že by stálé spory německo-
vlašské připustily plodnou sněmovní činnosta
vláda se tedy rozhodla, že sněm předčasně roz-
pustí. Nodávno meškal v Tyrolsku ministr vnitra
bar. Bienerth a měl poradu se zástupcem
místodržitelovým, bar. Spiegelfelde m a
zemským bojimanem drom. Kathreine m.
Na poradu přizváni i někteří zástupci strany kře-
stansko-sociálné a jednáno o tom, má-li se stát
ještě jeden pokus se svoláním sněmu, neb má-li
se ihned rozpustiti. Konečné rozhodnutí odro-
čeno do poloviny tohoto měsíce, kdy bude svo-
lána konference všech stran a po ní se stane ko-
nečné rozhodnutí. Nedávné udalosti v jižním
Tyrolsku ukazují, že klidného sněmování sotva
jest se nadíti a proto se očekává, že již v říjnu
budou v Tyrolsku nové sněmovní volpy.
V Praze, 9. srpna. (K rekonstruke
kabinetu.) Splitské „Naše Jedinstvol!, orgán
dalmatské chorvatské strany, má zprávu z Ví-
dně, že se tam pomýšlí na zřízení nového k ra-
janského ministerstva pro jižní
Slovany, takže by v kabinetě vedle ministra
krajana Čecha, Poláka a Němce zasedal také
jižní Slovan. „N. J.“ uvádí dokonce i jména
kandidátů tohoto ministerstva; jsou to dr. Iv-
čevič, dvor. rada Ploj a dr. Šusteršič.
Bienerth
Jedinstvol
Čecho
Polák
Němec
doktor
Iva
Šusteršič
Tyrolsko
Praha
Kathreine m
10
article
Z Lublaně, 7. srpna. (Valná hromada
spolku sv. Cyrilla a Methoda.) Letošní
výroční valná hromada spolku sv. Cyrilla
Methoda, jenž u Slovinců koná úkol české Ma-
tice školské, svolána byla do Bochyňské Bystři-
ce, jež se stala přístupnou po nové bochyňské
dráze. Účastenství bylo veliké; sjeloť se na 500
členů z Kraňska, Štyrska, Korutanska a Přímoří,
ale také průběh valné hromady lišil se značně
od schůzí předešlých. Hlavní výsledek letošní
valné hromady je ten, že řízení důležitého to-
hoto spolku valná hromada svěřila osobám smý-
šlení pokrokového, kdežto dosud bylo v rukou
klerikálných. Za předsedu zvolen gymn. řediteí
v. v. Ondřej Senekovič, do výboru pak ve-
likou většinou hlasů kandidáti strany pokrokové
při čemž jsou ve výboru poměrně zastoupeny
všechny korunní země, obývané Slovinci. Bý-
valý předseda spolku, Msgr. Zupan, odstoupi
již v březnu a navržený klerikály kandidát před-
sednictví, zem. hejtman Detela, propadl.
Z účetní a jednatelské zprávy vyjímáme.
že spolek měl v minulém roce 63.983 K příjmů
a 54.674 K výdajů. Vydržoval 11 mateřských
škol a 3 podporoval, pak 5 obecných škol se
17 třidami (v Muti, Mariboru, v Sv. Rupertu
u Velikovce a v Sv. Jakubu v Terstě). V mateř
ských školách bylo 829 slovinských dětí, v obec-
ných školách 1141, celkem tedy na spolkových
školách zachráněno od poněmčení neb povlaště-
ní 1970 slovinských děti.
Senekovič
Zupan
Detel
Rupert
Velikovec
Jakub
Lublaň
Kraňsko
Štyrsko
Korutansko
Muť
Maribor
spolek svatý . Cyrilla
český Ma
11
article
Ze Záhřeba, 5. srpna. (Nadace hr. Pe-
jačeviče.) Bývalý bán hr. Theodor Pejačevič
věnoval celé své výslužné 8000 K ročně na sti-
pendia, ktérá se budou udíleti nadaným malířům
a sochařům, kteří pojedou do ciziny na studia.
Zřídí-li se v Záhřebě medicinská fakulta a vy-
soká škola technická, budou i posluchači töchto
vysokých škol míti právo na cestovná stipendia.
Z Pešti, 6. srpna. (Madarské pravo-
slavné bohoslužby.) Sentešská pravo-
slavná obec v čongradské stolici usnesla se, že
zavede ve svých chrámech maďarský liturgický
jazyk. Valná schůze stoliční podá za tím účelem
sněmu žádost, aby se v Uhrách zorganisovala
samostatná maďarská pravoslavná církev.
Pejačevič
Záhřeb
Pešť
Uhry
soká škola technický
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Rusko-anglická smlouva.
Smlouva ruskoranglická není ještě pode
psána a není tedy znám také její doslovný
obsnh. Ale dle něktorých ustanovení nové
smlouvy, jež pronikla již na veřejaost, Rusové
nejsou novou smlouvou valně potéšení. Petra-
bradský »Svět« vidí v nové smlouvě jen ruské
ú stupky, jimiž má býti vykoupeno přátelství
anglické. Tak se celý Tibet a veškeren vliv
v něm přenechává Anglii. Rusko nebude Anglii
nadále překážeti, aby její vojsko přecházelo
přes Hindukuš na sever a utvrdilo se tam až
do hranic sibířských. Co se týče Persie
Beludžistanu, Rusko dle nové smlouvy nebude
již míti právo hledati východ k Perskému zálivu
a tím zůstane odříznuto od Indického oceánu.
Smlouva je prý stylisována tak, že v severní
rublů pro nemocné cholerou a rozhodla se, že vyšle
lékaře do území, cholerou slíženého. Znovu bylo
oznámeno 8 případů onemocnění cholerou, z nichž
tři byly smrtelné. Včera konal tékařský výbor v Pe-
trohradě poradu o potírání cholery, kdyby se vyskylla
epidemicky v Petrohradě. Předevčírem večer zemřela
v Petrohradě osobu, která byla podezřelá, že one-
mocněla cholerou.
= Neštěstí v Tatrách. Z Dolních Smokov-
ců, 9. srpna. (Uh. tel, kor. kanc.) 20letý posluchav
filosofie Evžen Wächter, rodilý z Pětikosteli, vystou-
pil včera se čvěma soudruhy bez průvodčíhio n
vrchol Simenkoronyje poblíž Mořského oka. Když
sestupovali, přetrhlo se lano a Wächter, sřítiv se de
hlubiny, byl okamžitě mrtev. Jeho mrivola byla dnes
nalezena.
Rus
Petro
Persius
Wächter
jít hlubina
Anglie
Rusko
Petrohrad
Tatry
Dolní Smokov
13
article
= Vražda ve vinném sklepě. Z Kremže, 9
srpna. V březnu t. r. zmizela za záhadných okolností
vdova po domkáři Anna Lendbauerová v Höben-
bachu. Před několika dny obdrželo čelnictvo v Mau-
ternu anonymní dopis, v němž byl obviněn rolník
Jan Farster, že Lendkauerovou, s níž měl důvěrný
poměr, zavraždil. Vyšetřováním se zjistilo, že Forster
vlákal Lendbauerovou do vinného sklepa a tamji
usmrtil ranami du hlavy. Mrtvola byla skutečně na-
lezena ve sklepě zakopána. Vrah, jenž učinil úplne
doznání, byl dodán k soudu.
Z nešťastné lásky. Z Milána, 9. srpna.
17letá Klára Klikova z Vídně se zde včer
zatřelila, poněvadz její příbuzní nechtěli svoliti, aby
se provdala za ilalského důstojníka
= Sebevražda pasterovy choti. Manželka pa-
stora Kirchberga z Brunšviku, jenž uprchl, aby se
vyhnul stíhání pro zločin proti mruvopočeslnosti,
spáchula sebevraždu, přeřezavši si tepny.
Lendbauerová
Farster
Lendkauerová
Forster
Klár Klikův
Kremže
Höben
Mau
Milán
Vídeň
Brunšvik
14
article
Utonuli při koupání. Z Paříže, 9. srpna
(K. k.) Ve Viliens-sur-Mer utopil se bohatý pařížský
advokát Barou a jeho 20lotý syn při koupání.
= Neštěstí v horách. Z Pontresiny, 9. srpna
(K. k.) Na Pic Bianco sřítili se 2 lázeňští hostě ze
Sils-Maria, 60letý muž jménem Kind z Turinaa
30letý V. Weber z Vídně a jich rezuřištěá těla byl
pak nalezena na Tschierwapském ledovci. Oba po-
kusili se bez vůdce v ponděli o výstup na nebez-
pečnou horu. Obě mrtvoly dopraveny byly do údolí.
části Persie se připouští vliv ruský, v jižní
Persii a Beludžistaně vybražuje se Anglii, »Ta-
kovým způsobem — píše »Svět« — Rusko
novou úmluvou s Anglil, kterou vyhlašují za
vitězství ministra Izvolského, samo si na dlou-
hou dobu odňalo možnost, dostati se k šírému
moři. Ve skutečnosti je to vlastně horší, nez
prohraná japonská válka.«
Ale také možno, že »Svět« na rusko-
anglickou smlouvu pohliží přílis černými skly
Skutečný význam úmluvy bude možno oceniti
teprve tehdy, až její text bude uveřejnén.
Marius
Kind
V Weber
Anglit
Izvolský
Paříž
Viliens
Bara
Pontresina
Vídeň
Persie
Anglie
Rusko
15
article
Nové válečné loďstvo ruské.
Ruské listy otiskují přípitky, jimiž zakon
čena schůzka caře Mikuláše s clsačem Vilěmem
u ústi Sviny. Oliskují je v originále (cař mluvil
francouzsky, císař. Vilém odpověděl ně-
mecky!) i v překladě a připojují k nim vět
šinou bezvýznamné poznámky. Jen. petrohradské
»Slovo« si dovolilo výjimku. »Zvláštní pozorno-
sti — praví — zasluhuje přání císaře. Viléma,
aby stavba nového ruského válečného loďstva
pokračovala úspěšně. Tato slova jakoby ukazo-
vala na nutnost obromných pro Rusko výdajc
na loďstvo v době, kdy stejně nezbytná potřeb
vnitřního zřízení také bude vyžadevati obromných
výdajů na reformy, zvláště na všeobecné vzdě-
lání lidu a na reformu agrární. Výdaje na stavbu
loďstva jsou ovšem nutny; avšak ještě nutnější
je vnitřní zařízení státu. Obrozené Rusko snadno
nalezne prostředky i na loďstvo. A poněvadž
z úřadní zprávy vidime, že míru nyní nic ne-
hrozl, máme právo se domnívati, že vnitřn
potřeby, jež musejí býti nezbytně ukojeny, bu-
dou na všschen způsob postaveny do pr v
řady a lím se pomůže také rychlejšímu obno
vení polřebného nám válečného lodstva «
Mikuláš
Vilěm
ústit Sviny
Rusko
16
article
Volební program »svazku ruského národa«.
Hlavní orgán zpátečnického svazku ruského
národa, »Rosskoje Znamja«, otiskuje volebn
program, přijatý stranou na sjezdě, jenž právě
konán v Moskvě. Vybíráme z tohoto programu
některé body, jež charakterisují snahy krajní
pravice ruské. Strana bude dle svého programu
státi za svatou, pravoslavnou víru, za svo-
bodu samodržavného neobmezenéh
caře a svobodu ruského národa; za prvenství
a nadvládu ruského národa v Rusku, za přísnou
a účinnou kontrolu nad ministry a úřadniky
též nad hospodařením stální pokladny i města
zemstev, při čemž však ministři a úřad-
nícá nejsou odpovědniříšské dumě.
nýbrž caři a vydaným dle jeho roz-
kazu zákonům. Svazek ruského národa s
přeje, aby rolníci i měšťané, zabývající se země-
dělstvím, jsou-li původu ruského, naděleni byl
dostatečným množstvím pozemků, ale musíse
to státi způsobem pokojným a nesmí se ukřiv-
diti jiným stavům, při čemž právo vlastnické
musí zůstati nedotknutelným. Přeje dále zlepšení
stavu dělnietva a odstranění opilství. Úřad soudeů
má se svěřovati jen opravdu ruským lidem.
věrným poddaným carovým, kteří by nečinili
ústupků revolucionářům. Škola má býti rusko-
národní a všem dostupná a má se nacházeti
pod dozorem cfrkve a vlády. Žádá se přísné
stibání politických vražed, loupeží a jiných zlo-
činů, jakož i osob veřejného tisku, jež
k nim dávají podnět atd. Netřeba upozorňovati
na logieké nesrovnalosti tohoto programu; jasné
a logické je v něm toliko to, že přímo vyzývá
k státnímu převratu a k návratu ke starému
absolutismu.
Moskva
Rusko
Rosskoj Znamja
17
article
Kongres zlonistů v Haagu.
Osmý kongres zionistický bude zahájen již
příští středu za účasti četnější, než kdy před
tím. Oznámili jsme již, že je přihlášeno as
400 delegátů, kromě toho objednáno jest as
1000 míst na tribunách pro hosty. Před samol-
ným jednáním kongresovým projektována jest
řada předběžných konferene! zionislů
z jednotlivých krajů a říší — dle speciálníeh
potřeb a zájmů. Tak ruští zionisté, kteří mají
ovšem svých bolestí nejvíc. Zahájili svoje kon-
ference již včera — v pátek — a setrvají
v nich až do středy. Účastní se jich na 300
delegátů ruských.
Zahajovací řeč bude míti Max Nori d au,
známý bolanik prof. Otton Warburg pro-
mluví o praktických podnieích zionistických
v Palestýně. Referát o nejpalčivějším problému
zionismu — o otázce vystěhovalecké — svěřen
byl dru. Halpernovi. O nacionální výchově
židovské přednášeti bude bulharský vrehní rabín
dr. Ehrenpreis. Z předběžných konfereneí
před kongresem samým stojí za zmínku ještě
projektovaná konference spolku pro fedrování
Max Nori
profesor
Otton Warburg
Halpern
doktor
Ehrenpreis
Haag
18
article
V Praze, 9. srpna.
Praha
19
article
= Šílenec na lokomotivě. Z Paříže, 9. srpna.
Strojvůdce Gatse, jenž náhlo zšílel, jel se svou loko-
malivou 100 kilometrů po trati mezi Chaumoutem a
Chalonsem, nedbaje enálů, až jeden výhybkářv
Chalonsu, aby zacuránil ohrožený rychlovlak, jedouc
z Nancy do Paříže, způsobil vyšinutí lokomotivy.
Mladému topiči, jenž se nalézal na lokomotivě se
šílencem, podařilo se včas uskočiti. Podivnou náho-
dou nestalo se na celé trati žádné neštěstl.
= Loupsžné přepadení v aulomobilu. Z Vídni
9. srpna. Dnos se prihlásil třetí obchodník s auto
mobily, Alfréd Sehmidt, u něhož onen muž, jenz
uči. úlok na Krausa, v posledních dnech by
kupoval aulomobil. Také tam vymínil si domnělý
Steiner jizdu na zkoušku, ale už nepřišel. Mecha-
nik Kraus vyvázl ja z nebezpečí života. Včera ne-
dostavila se již horečka a za několik neděl bude moci
uzdraven opustiti nemocnici. — Z Vídně, 9. srpna
V odpoledních hodinách nepodalo se policii najit
novou slopu záhadné aféry přepadení v automobilu.
Gats
Sehmidt
Steiner
Mech
Kraus
Paříž
Chalons
Nancy
Vídeň
20
article
Stále však docházejí nová oznámení, ve kterých se
nějaký chauffeur označuje z činu podezřelým. V jed-
nom udání oznámeny byly jako podezřelé z činu dvě
osoby, které však nebyly ve Vídni, nýbrž v jislém
městě na jižní dráze. Policie konečně oprátila se
telegraficky na tamějí úřad. O výsledku tohoto še-
tření není doposud zpráv. — Z Vídně, 9. srpna.
V téže věci se oznamuje, že podcie nyní zjistila, že
pachatelé navštívili jeden automobilový závod v Leeb-
gasse a sice ve čivrlek dne 1. l. m. Čelkem tedy na-
vštívili pokud jest policii známot čtyry obchojly
s aulomobily. Z toho vysvitá, že dr. Steimer a jeho
ohauffeur dleli od 1.t . m. ve Vídní a snažili se zmoc-
niti se aulomobilů. Úřady se domnívají, že dr. Stei-
ner, který patmě jest úplně bez peněz, potuluje se
někde jako žebrák. — Z Vídně, 9. srpna. Policie
soudí, ze nalezla obchod, ve kterém falešný dr. Stei-
ner koupil kladivo, kterým se pokusil zavražditi
obchodníka Kraus. Jest to jistý obchod v okresu
Mariahilí. — Ze Záhřeba, 9. srpna. Jistý vážený
občan učinil zde na policii udání, že zná podezřelého
člověka, který se před lety zdržoval v Záhrebě. Jest
známým podvodníkem, na kterého se hodi úplně po-
pis osoby Steinerovy. Zábřebská policie teleg- aficky
sdělila tyto údaje do Vídně.
jazyka hebrejského »Joriah«, jehož účele
jest zaváděti mezi židy hebrejštínu jako jazyk
moderní, jazyk dorozumívací a literární. Utopie
Čelko
doktor
Steimer
Stei
Kraus
Steinerův
Vídeň
Leeb
Záhřeb
21
article
O Marokko.
O Marokko.
Charakteristika francouzské žurnalistiky.
která Marokko zvykla si nazývati »vosím hni-
zdem«, se znova potvrdila. Fanatismus pobouře
ných domorodců přenáší se jako bouře z města
do města a z kraje do kraje. Po C a sa-
blance přichází na řadu Magazan, Ra-
bat, Mogador. Také v Tangeru domo-
rodé obyvatelstvo se silně bouří proti Evropanům
hlavně Francouzům. Zdá se, že uklidňovacís pro-
ces nebude tak lehký a snadný, jak si původno
představováno. Největší poplach vzbudily v Parlž
zprávy došlé včera odpoledne, že šerif M a-el
Alnin, velmi známý a proslulý mezi Mahome
dány po celé západní Africe vůdce a »svat
muž«, táhne v čele 8000 fanatických domorodců
proti městu Mogadoru.
Poněkud uklidňujícím dojmem naproti tomu
působila pouze zpráva »DailyTelegraph ue
která oznámila, že Raisuli snížil podstatně
svoje podmínky za vydání Mac Leana. Ne
žádá, než aby mu se strany anglické byla za
ručena ochrana, aby mohl žíti se svojí rodinou
v klidu a pokoji.
Dle zpráv »Reuterovy kanceláře« z Mo-
gadoru byl mys Jubi náhle přepaden
dobyt dvěma kmeny. Četní vojácí posádky byl
zabiti a ostatní zajati. Zásoby a proviant byly
vypleněny. Guvernér uprchl v malém člunu do
ostrovní tvrze Mulajneenu. Také karavana.
ubírající se z Adraru k mysu Jubi, byla pře-
padena a donucena vrátití se.
Evropan
Francouz
Raisout
Mac Lean
Reuterův
Maroko
Tanger
Afrika
Mogador
Adrar
Mogador
Rabat
22
article
Pomoci jiskrové telegrafie žádal anglický
konsul v Mogadoru, aby vyslán byl tam
anglický parník. Parnik tento nalézá se té doby
na cestě.
Situace v Casablance jest kritickou
protože jest pochybno, zdali francouzské vojsko
bude s to odolati společnému útoku rozhořče-
ných domorodců celého okolí. Střelivo křižáků
jest následkem bombardování skoro vyčerpáno.
Větší část města rovná se hromadě ssutin. Ulice
jsou naplněny hnijícími mrtvolami. Vzduch jest
otráven a potraviny se skoro nedovážejí. Mnoho
špýcharů obilí stojí v plamenech. Kancelář státní
banky jest rozbita, pokladny vyloupeny. Nej-
hrozněji vypadá židovská čtvrť. Jsou také obavy,
co se stane v Mogadoru. Šerif Ma-el-Ain
s 800 domorodei vytáhl prý tamním směrem
k pobití cizinců.
V dlouhém telegramu, který zaslal fran
couzský obchodní jednatel v Tangeru ministru
zahraničních záležitostí Pichonovi, se obšírným
způsobem vykládá o hrdinském držení se od-
dilu, který pověřen byl 5. srpna ochranou fran-
couzského konsulátu a dodává se, že četní ci-
zinci, kteří byli svědky udatnosti a ducha-
přítomnosti francouzského vojska, nemohli po-
tlačiti svůj obdiv. Telegram generála Druda,
zaslaný ministru vojenství Piequartovi, ozna-
muje, že 7. t. m. byla obsazena Casablanka,
která od 5 hodin ráno byla hájena oddilem ná-
mořního vojska. Tento oddil, háje většť část
diplomatických jednatelstev, měl ztrátu: 2 muže
a 2 důstojníky mrtvé a 10 mužů poraněných.
Pichon
Druda
Piequart
Casablanka
Casablanca
Tanger
Šerif Ma
23
article
V telegramu se praví, že obrana slouží ke ct
všem, kteří se ji zúčastnili. Telegram admirála
Filiberta o prudkém útoku, který 7. srpna pod-
niknut byl na konsulátní čtvrť a který odražen
byl námořními vojáky francouzskými a španěl-
skými, praví, že bylo usmreeno 5 námořních
vojáků z »Du Chayly«. Také španělské námořní
vojsko mělo mrtvé a raněné. Kmenové, kteří se
vzbouřili proti maghzenu, měli prý značné ztráty,
které byly zvýšeny ještě palbou křižáků »Gahilée«
a »Forbin«. 4 pancéřové křižáky přišly o 11.
hod. dopol. ješté v pravý čas, aby odrazily
útuk, jemuž oddíl nebyl by mohl dlouho vzdo-
rovati. Po pěti minutách trvalé palby bylo vojsko
vyloděno, aby vyklidilo okolí města. Vylodění
přes vysoko se vzdouvající vlny provedeno bylo
rychle a město bylo obsazeno. Ve vyloďování
materiálu bylo pokračováno v noci při světle
reflaktorů. Admirál Filibert a generál Drude
nechali na pevnině nalepiti proklamaci, v níž se
oznamují úmysly Francie. V dalším telegramu
admirála Filiberta z 8. t. m. odpoledne se praví,
že generál Drude táboří blizko měsťa a odrazil
statečné útok 5000—6000 jezdců.
Filibert
Drude
Francie
24
title
Denní zprávy.
25
article
oe
— »Budoucnost německé národnosti.« Po
záhlavím tímto vyšel právě čtvrtý svazek spisu
»Deutsehe Politik«, výdávaného pověstným před-
sedou říšskoněmeckého »Alideutacher Verbandu«.
prof. Ar. Hassem, jedním z nejčilejších agento
popruštění »bývalých buntovních provineiíe
v Rakousku. Několik poznámek, svědčíefch
velikášství tohoto pravzoru Velkoněmce, nebude
nemístno. Prof. Hasse náleží k německým učen-
cům statistikům, jichž skvělou ukázku i v Praze
velmi ceníme a jako statistik pracuje také
s čislicemi. Na počátku 20. stoleti vykazují
počet obyvatelstva: Velká Britanie 398.4 mil.
Rusko 130.4 mil., německá říše 73.4 mil.
Rakousko-Unersko 45.4 mil., Francie 89.1 mil.
Italie 34 1, Spojené státy sev.-amer. 86 5 mil.
K tomu vykládá p. prof. Hasse doslovně: »Ně-
mecký státní útvar jest sice britskou a ruskou
světovou říší co do počtu obyvatelstva daleko
předstižen, přes to však stojí německá národnost
na prvním místě mezi všemi velkými národy
evropské racy a v daleké budoucnosti ohrožo-
vána jest vlastně jenom severoamerickým ná-
rodem jankejčíků « Vzhledem k tomu, že z ně-
meckého národa v domovinském státě žije toliko
56.1 milionů (10 mil. v Rakousku, 2.5 mil.
profesor
Ara
Hasse
Rakousko
Praha
Velká Británie
Rusko
spojený stát
Alideutachry Verband
Italia 34 1
26
article
v Uhersku, 2.4 ve Švýearech, O.2 v Lucem-
burku, nečítaje Holanďany a Vlámy), jest Haste
toho názoru, že nemůže naléhavěji nic raditi,
než aby národnosti oproti státům byla přikládána
větší důležitost než dosud.« Také o »pansla-
vismu« v německém porozumění a výměru vy-
slovuje se prof. Hasse. Podie něho jest »vše-
slovanstvo velikou lží, maskou, kteráž rovnost
všech slovanských národů předstírá, za niž
však předstírá se všerusství, ruská knuta pro
všechny slovanské děti.« Jinak považuje obavy
před panslavismem za neoprávněné, při nejmenším
za přehnané. Má však za nutno, aby na »nadějné
postavení německé národnosti jako první ve
světě« vázáno bylo do budouenosti na pod-
minku, »že veškerá německá v střední Evropě
osídlená národnost bude shromážděna ja zužit
kována také pro účel státu«, a na jinou ještě
podminku, »že plémě a jakost télo německé
hmoty obstojí v budouenosti srovnání s jinými
velkými národy země.« Jinými slovy podmín-
kou německého světového primátu jest Velko-
německo. K tomu poznamenává vídeňský Hau-
ckův »Alldeut. Tagblatte: »My nechceme nic ji-
ného, naše chtění jest však zároveň výrazem
nejvyšší nutnosti, pro kterouž bohužel jest v ně-
mecké říši dosud málo porozumění. Myslíme,
že kniha Hasseova jest způsobilá, na š e mu
chtění v německé říši zjednati poroz-
umění, v širších kruzích našich soukmenoveů
za hranicemi vzbuditi poznání, jak těsně spo-
jeny jsou osudy naší národnosti v Rakousku
s osudy většího množství Němeů v Německu.«
Tak tedy! Zajímavé jest ještě Hasseovo tvr-
zení, jaké jediné nebezpečí hrozí Němcům vedle
severoamerického, jakožto prvnímu národu světa.
Holanďan
Vlám
profesor
Hasse
Němec
Uhersko
Evropa
Velko
Rakousko
Německo
Hasseov
27
article
Je to zničení německého svérázu v Rakousku
a takto rozmnožení počtu jiných národnosti, jež
Hasse nepokládá za nikterak vyloučené. Zaji-
stění a trvalé zachování německé národnosli
v Rakousku jest tedy možno jenom trvalým
připojením německého Rakouska k německé
říši, píše »Alld. Tagblatt« ve své recensi Has-
seova spisu. Jaká to národnost tato první ná-
rodnost světa; v germanisujícím Rakousku hoři
tedy jenom dychtivostí odnárodniti se, toť logi-
cký závěr Hasseovy alldeutschnationalfllosofie
— O německých násilnostech v Rudol-
fově uveřejňuje česko-budějovická »Stráž Lidu«
článek, jenž osvětluje řádění starosty městyse
Rudolfova, Eppingera. Muž tento vyložil před-
loni volební seznamy a provedl celé rekla mačnt
řízení tak nezákonně, že bylo okr. hejtmanstvím
zrušeno, zrušení přes Eppingrův rekurs místo-
držitelstvím potvrzeno a vyložení nových listin
nařízeno. Eppinger prohlásil potom, že by rád
věděl, kdo mu na celém svělě může poroučet,
aby zavedl nové reklamační řízení a při tom
také zůstalo, uplynuly již 3 měsíce, aniž by
Eppinger i jen rukou hnul k vyřízení místo-
držitelského rozkazu. — Jiný skufek starosty
Eppingra, spáchaný na českém školství, jest
svědectvím naprosté hrůzo- a libovlády německé
v Rudolfově. Po dlouhém boji a nekonečných
stížnostech českých rodičů bylo obci nařízeno
opatřiti pro českou školu, co nejhanebněji uml-
stěnou, novou budovu. Bylo usneseno, aby vy-
stavěna byla společná budova pro obě školy,
českou i německou, předešlého měsíce však po-
jednou bylo na žádost něm. místní školní rady
ustanoveno okresním hejimanstvím komisí
řízení k účelu schválení plánů pouze na
stavbu školy německé. Německý
Hasse
Hasseův
Eppingr
Rakousko
Rudol
městys Rudolfov
Rudolfov
28
article
»Schulverein« slibil totiž obei
Rudolfovu z jubilejního fondu
příspěvek na postavení německé
školy s podminkou, že bude zabrá-
něno stavbě české školy. Starosta
Eppinger, jakožto vykonavatel toholo plánu, dal
si tajně odhlasovati, že společný pozemek po-
stupuje se výhradně na stavbu školy německé,
a okresní hejtmanství, ačkoli znalo celý tento
postup, ihned nařídilo konání komise, při niž
starosta Eppinger prohlásil, že ke stavbě české
školy nedojde a že nikdo obec ke stavbě této
školy nedonutí. Čeští zástupcové v komisi ener-
gicky se ohradili proti tomuto obelstění a zná-
silnění Čechů v Rudolfově a přiškolených obcích,
Lincové Hoře a Dubičném. Podle zpráv téhož
listu pomýslí se odpověděti na tento peský čin
německé vlády v Rudolfově stávkou návštěvy
české školy, kteráž rozstrkána jest po Rudolfově
a ubytována v místnostech, v nichž české děti
nuceny jsou seděti na podlaze. Jest nutno, aby
k neuskutečnění podlého plánu Eppingrova v Rudol-
fově, směřujícího zeela zjevně ke zmaru tamní
české školy, bylo vynaloženo vše, co je v silách
i tamních Čechů i veškeré politické representace
české. Především nutno zakročili proti moenému,
v okrese rozhodujíeímu patronátu rudolfovských
zlořádů i jest zajisté povinností krajanského mi-
nisterstva českého nastoupiti veškerou svou vahou
proti dalšímu napomábání nezákonitého stavu
v Rudolfově, jaké děje se se strany činitelů po-
volaných naopak k ochraně práva a zákona.
Eppinger
Čecho
Rudolfův
Rudolfov
Linc hoře
Dubičné
29
article
— K obvinění spisovatele Milana Fučíka
z klerikální denunciace. Pan Milan Fvčík nám
oznamuje, že předevčírem požádal svého práv-
ního přítele, aby bez odkladu podal u c. k.
trestního soudu v Praze návrh na za-
vedení přípravného vyhledávání pro přečin
urážky na cti tiskem spáchané proti
zodp. redaktoru „Nár. Obzoru“, redl.
K. Horkému jako pisateli obvinění a proti
zedp. redaktoru ,Času“ jako jejich šiři-
teli. Zároveň požádal nás p. M. Fučík, abychom
otiskli tyto řádky: „Řekl jsem, že s p. Horkým
nemluvím. Proto jen s největší nechutí jsem nu-
cen konstatovati, že p. Horký mluví vědomou
nepravdu ve středečním „Čase“, když tvrdí,
že nechci žalovat. P. Horký zamlčuje, že
již minulou sobotu do oči a před svědky
jsem mu prohlásil, že žaluji, nebudu-li do
této soboty, v dnešním čísle „N. O.“ odpro-
šen. To p. Horký zamlčel. Není tedy pro
gentlemana shocking mluvit s tímto pánem??
Byl to poslední zbytek humanitního lyrismu
v měm nitru, který mi říkal: „Dej jim lhůtu,
at se mohou vzpamatovat, jsou jen pouhými ná-
stroji lidí naprosto špatných.“ Lituji této senti-
mentálnosti, ale opakuji, bohudík, byl to po-
slední zbytek. A ten mi došel již ve středu a
proto jsem ihned zahájil soudní kroky. Milan
Fučík
Fvčík
M Fučík
P Horká
Milan
Praha
30
article
— Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Josef Ve-
verka, em. asistent porodnické kliniky prof. dra.
Rubešky a lékař nemocenské okr, pokladny pražské,
dli od 11. srpna do 2. září mimo Prahu.
— Úmrtí. Dne 8. t. m. zemřel v Mnichovicích
p. Vojt. Koch, pražský měšťan, majitel domu, býv.
mistr krejčovský a otec chudých, v 61. roce věku.
Télesné zůstatky zesnulého budou dnes o 5. hod.
odpol. převezeny do Prahy a zde zejtra o 2. hod.
pohřbeny na hřbitově olšanském.
— Vlastenecké odkazy. Velkookchodník pan Ja-
roslav Babor, který předevčírem na občanské
plovárně náhle zemřel, raněn byv mrtvicí, ve svo
poslední vůli nedávno sepsané učinil odkazy, jež
svědčí o vlasteneckémí uvědomění předčasně zesnu-
lého. Tak v prvé řadě pamatoval na Ústřední Matici
školskou, které odkazuje 1000 korun, uváděje vý-
slovně, že považuje tento spolek za první mezi ná-
rodními, který dlužno všemožně podporovati. Dále
vzpomněl v odkazu svém národních našich jednot
obranných a to Národní jednoty pošumavské odka-
zem 200 K, Národní jednoty severočeské taktéž
200 K, pražského „Sokola“ jemuž odkázal rovněž
200 K. jsa jeho příspívajícim členom. Dál vzpomněl
Fučík.
MUDr
Josef
profesor
doktor
Rubeška
Koch
Babor
Fučík
Praha
Mnichovice
Olšanský
Sokol