1
masthead
20. dubna 1900. Číslo 108
4
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Rozpočtová komise. Posl. Janda pokra-
čuje ve svém referátu o zprávě zemského výboru.
ohledně úpravy platů úřadníků a služebníků zem-
ských a dožaduje se rozhodnutí komise, má-li se
prověsti debata generální, nebo má-li se vstoupiti
hned v debatu specialní. Posl. dr. Podlipný do-
tazuje se ohledně úpravy pětiletých přídavků a posl.
Wolí stěžuje si, že mezi úřadnicivem a služební-
clvem zemským je nepoměrně málo Němců a na-
vrhuje, aby zemský výbor se postaral o fo, aby byli
jmenováni němečtí úřadníci a služebníci zemštív
poměru početném k národnosti německé. Posl. dr.
Záhoř dotazuje se na některé kategorie úřadnické
v oboru zdravotním. Posl. dr. Fořt vyvozuje, že
nelze připustiti nějaké roztříďování úřadnictva podle
národnosti, nýbrž nutno hleděti jen k náležité kvali-
fikaci a také zemský výbor nikdy neshledával zá-
vadu v národnosti žadatele a není tedy příčiny jemu
ukládati jiný postup v jmenování. Dále navrhuje
posl. dr. Fořt, aby bylo zemskému výboru uloženo,
aby na příště při stanovení služební doby jako zá-
kladu pro určování platů úřadníků technických bral
zřetel k jejich provisorní službě zemské od doby.
kdy tito předepsané kvalifikace nabyli, dále aby
zemský výbor vyrovnal nesrovnalosti, jaké se jeví.
aby neobnášel poměr ten nepříznivou hodnotu 1 :8
když u personálu konceplního na 1: 3 se upravuje.
Posl
Janda
doktor
Podlipná
Němec
Záhoř
dotazovat
Fořt
5
article
Dr. Schücker hájí návrh Wolfův s poukazemk
tomu, že by stačila znalost jednoho jazyka zemského
pro úřadnictvo zemské, že by mohlo se provésti roz
dělení referátů podle jazyku podání, nebo povaby
věci a že tak by se odpomohlo nedostatku něme
ckých úřadníků při zemském výboru. Posl. dr. Pod-
lipný, dr. Pippich a Kaftan poukazují
vlastní podstatě návrhu Wolfova, jejíž praktický vý-
znam označil dr. Schücker požadavkem, zavedení
jednojazyčnosti úřadníků zemských: leží v tom ne-
bezpečí, že zahájeno by tím bylo dělení národnostní
u ústředního samosprávného úřadu zemského, které
zásadně musí býti odmitnuto.
doktor
Schücker
Wolfův
Posl
pod
Pippich
Kaftan
6
article
Čeští poslanci přejí tomu, aby byli němečt
úřadníci, ovšem při stejné kvalifikaci a přípustné
znalosti obou jazyků zemských jmenováni, ale ne-
mohou připustiti, aby se zemskému výboru uložílo,
by se postaral o to, odstraniti snad překážku jejich
jmenování, pokud týče se neznalosti češtiny, k čemu
resoluční návrh Wolfův směřuje. Po dalších výkla-
dech posl. Wolfa a Schückra, po návrhu posl
Kaftana, který podal podobné resoluce jako posl.
dr. Fořt, přimlouvaje se za odstranění některých
nesrovnalostí při úřadnictvu technickém a manipu-
lačním, skončena debata generálni, zamítnut návri
posl. Wolfa hlasy českých poslanců lidových a velko-
statkářských, při čemž posl. Wolf ohlásil za veškeré
poslance německé votum minoritní a přijat návrh
resoluční posl. Kaftana—Jandy, když byl re-
ferent Janda s ním projevil svůj souhlas. Referent
Janda přednáší pak odst. I. a navrhuje změnu
v tom směru, aby zvýšené platy byly poukázány od
1. července t. r. Po debatě, jíž se zúčastnili posl.
dr Podlipný, navrhující, aby platilo zvýšení ode
dne 1. ledna t. r., připadně aby zůstalo při návrhu
zemského výboru, dr. Fořt a rel. Janda, přijat
návih referentův. Dále navrhuje referent, aby ve
»Služném« a adjulech úřadnictva při konceptní
službě bylo zařaděno do rozpočtu zvýšení 11.200) K.
při úřadnictvu technickém zvýšení 14.200 K, pak
přijetí návrhů zemského výboru odst. 2., 3., 5.—7.a
konečně navrhuje, aby inženýru Strnadovi udělen
byl titul stavebního rady s přidaným služným, při
čemž odpadnou však zvláštní remunerace dozorčí.
Wolfův
Wolf
Schücker
Kaftan
doktor
Fořt
Janda
Podlipná
Strnad
7
article
Veškeré tyto návrby přijaty. Dále navrhuje referent
Janda vypuštění odst. 8. a 9. a ponechání jich
ko příslušným referátům. Dr. Záhoř a dr. Pip-
pích rovněž vypuštění odstavce 10. a přijetí odst
11. s tou změnou, že referent navrhuje ve druhé ka-
tegorii konkretalního stavu úřadníků účetních, kasov-
ních a při ústavech zemských zřízení 4 míst s pla
tem 3200 K, 16 míst s platem 3000 K a 4 míst
s platem 2800 K (v celku 16 míst po 3200 K. 16
po 3000 K a 16 po 2800 K), tedy s odpadnutím
zemským výborem navrženého postupu během ná
sledujicích tří let, kteréžto návrby po přímluvě posl
dra. Podlipného příjaty.
Janda
doktor
Záhoř
Pip
Podlipný
8
article
Z komise pro záležitosti okresní
obecní. Komise konala 19. t. m. dvě schůze. V
schůzi dopol. po rozdělení referátů projednána zpráva
zemského výboru »O úpravě chudinství v] království
českém« a ve směru zprávy usnešení komise pro
záležitosti okresní a obecní, v předešlém zasedaní
sněmovním neprojednané, na jejímž základě zalo
žená je i tato zpráva zemského výboru, přijaty po
obšírném odůvodnění zpravodaje posl. Schwarze ná-
vrhy komise z předešlého zasedání, doplněné zprávou
zemského výboru ve směru zpravodajem doplněném.
Základem nové úpravy chudinské má býti dle přija-
tých návrhů i na dále obec s pomoci a jislými úkoly
okresů, země a po případě i zastupitelstev krajských
— když by totiž na zřízení jejich došlo. Co se týče
finanní stránky úpravy chudinské, po některých po-
chybnostech vyslovených posl. drem. Leitnerema
Posseltem, po vysvětlení zpravodaje přijata zásada,
aby vedení rozpočtů, účtů a fondů chudinských od-
dělilo se od účtování obecního hospodářství a aby
na potřeby chudinské uskutečnila se samostatná dan
chudinská, placená vhodným způsobem veškerými
vrstvami obyvatelstva. Konečně k dalšímu uskutečnění
věci přijat resoluční návrh, kterým úložiti se má vý
boru zemskému další vyšetřování a zprávy.
V odpolední schůzi, konané po ukončení schůze
sněmovní, podával posl. dr. Brzorád zprávu v zále-
žitosti úpravy poměrů úřadnictva samosprávného.
Schwarz
Leitnerem Posselt
doktor
Brzorád
9
article
Uvedl příčiny, pro které záležitost tato dosud k úspěš-
němu vyřízení nedospěla, poukazuje k rozdílu mezi
nynější předlohou výboru zemského proti předlohám
dřívějším, jevícímu se hlavně vtom, že nynější před-
loha má upraviti tentokráte zvláštním samostatným
zákonem jen poměry úřadnictva zastupitelstev okres-
nlch. Zpravodaj vysvětluje a podává dále k uvážení
návrhy »Ústřední jednoty úřadnictva samosprávného«
které domahají se zároveň úpravy poměrů úřadníků
jak okresních tak i obecních.
Proti návrhu zpravodaje, aby za základ jednání
vzata byla předloha zemského výboru, vyslovuje se
dr. Funke, obává se, že by předlohou tou obmezena
byla autonomie okresů, vyslovuje se proti ustano-
vování jisté kvalifikace i služného a navrhuje, by
předloha výboru zemského byla zamítnuta navrhem
na přechod k dennímu pořádku. Po debatě, které
účastnili se posl. dr. Dvořák, Brzorád a Šule, zamit
nut byl návrh posl. dra. Funka a přijat velikou
většinou návrh zpravodaje, aby předloha zemského
výboru vzata byla za základ podrobné debaty, která
odročena na schůzi příští.
V dalším jednáni doporučeno po návrhu posl
Šulce příznivé vyřízení žádostí politických obch
Skuhrova a Svinař za přidělení k obmýšlenému okr
soudu v Hostomicích.
Dle návrhu téhož zpravodaje přijaty bez debaty
příznivě návrhy na vyhovění a uskutečnění žádost
kr. hlav. města Prahy a přidělení ostrova Štvanice
k obvodu města Prahy (od Karlína) a taktéž o vý-
měnu pozemků mezi Prahou a Smíc hovem.
Záležilosti o vyloučení obce Horní Radouně od
okresu kamenického a přidělení k Jindřichovu Hradci
odloženy k dalšímu ještě jednání v komisi.
doktor
Funke
Dvořák
Brzorád
Funk
Šulc
Skuhrov
Svinaře
Hostomice
Praha
Karlín
Horní Radouň
Jindřichov Hradec
10
article
Komise pro záležitosti zemědělské
Ve včerejší schůzi místopředseda posl. Jaroš roz
dělil jednotlivé návrhy a petice. Petice rolnické školy
v Plzni za úpravu služného učitelů na školách rol
nických a petice za úpravu služného ředitele Trey
bala přidělena hr. Chotkovi, petice na změnu za
kona o myslivosti posl. dru. Dykovi, petice za zří
zení školy hospodyňské posl. Kudrnkovi, za při
znání osobního přídavku pp. Střebskému a Cicvár-
kovi hr. Chotkovi, petice ohledně zřízení lesnické
školy posl. Steinerovi, petice na zřízení rol-
nických společenstev a za udělení osobních přídavků
p. Treybalovi a Novákovi posl. br. Chotkovi, pe-
tice za udělování odměn při hubení hrabošů posl
Kudrnkovizpráva o stavu hospodářských škol
a návrh p. Alblův posl. Horákovi, návrh posl.
Doležala za změnu § 5. stanov zemského jubilejního
fondu posl. Hyršovi, zpráva zemského výboruo
úpravě vyšších hospodářských ústavů posl. Te-
klému a úprava služebných poměrů učitelstva škol
hospodyňských a mlékařských hr. Chotkovi.
Posl. Teklý oznamuje, že se zprávou zem-
ského výboru nesouhlasí a navrhuje, aby se přidělila
někomu jinému. Po delší výměně názorů, ktoréž se
zúčastnili přís. zem. výboru hr. Schönborn, posl
Barták, Hyrš, princ Schwarzenberg. Ja-
roš, Teklý. Steiner a dr. Dyk, návrh posl
Teklého přijat a zároveň se posl. Teklý zmocňuje.
aby o zprávě zemského výboru vypracoval zprávu
dle svých názorů. Příští schůze komise koná se dne
20. dubna o 9. hodině dopolední.
Jaroš
Trey bal
Chotek
Dykův
Střebský
Steiner
Treybal
Novák
Alblův
Doležal
Hyrš
Posl
Barták
Schwarzenberg
doktor
Dyk
Plzeň
Schönborn
11
article
K otázce upraveni právních poměrů
úřadniků samosprávných.
K otázce upraveni právních poměrů
úřadniků samosprávných.
Jednota samosprávných úřad-
nikův obecních a okresních v krá-
lovství českém podala k osnově zákona, vy
pracované zemským výborem a předložené právě
zasedajícímu sněmu zemskému, kterou mají být
prozatím upraveny právní poměry úřadníků
okresních, následující pamětní spis:
Veleslavný výbore zemský království
českého!
Jednota samosprávných úřadníkův obecních
a okresních v království českém považuje zá-
konné upravení právního poměrů úřadnikův
obecních a okresních k obeím a okresům z
nejdůležitější požadavek svůj, jehož uskutečněn
ku prospěchu úřadnictva, jí zastupovaného, vším
úsilím se domáhá a domáhati bude.
V úctě podepsaná Jednota ví velmi dobře.
pro které překážky snažení její ve směru tomt
nebylo až dosud korunováno úspěchem; proto
upravila v osnovách, předložených slavnémn
sněmu zemskému, požadavky své, obmezivši je
na míru minimální tak, aby nevyvolaly na žádné
straně odpor, zejmena pak hledéla k tomu, aby
v nich stejně hájeny byly jak zájmy obcí
okresů, tak i úřadníků obecních a okresních.
V osnovách svých vyhnula se Jednota sta-
novení odborné kvalifikace pro úřadníky obecn
a okresní, jakož i stanovení minimálního platu
služebního, ačkoliv uskutečnění obou těchto po-
žadavků jest nejvřelejším přáním všech úřad
níků samosprávných; Jednota vypustila poža-
davky tyto proto, poněvadž požanavky ty staly
se hlavní záminkou nepřátelův upravení poměr
našich pro zavržení osnov tímto veleslavným
výborem zemským v r. 1889 slavnému sněmu
předložených, z toho důvodu, že se prý poža-
davky těmi porušuje samospráva obcí a okresů.
Jednota
12
article
Vzhledem k tomu obmezila se Jednota —
resignujíc dočasně na uskutečnění požadavků
těchto, jimiž vlastně v prvé řadě samosprávě
samé prospěti se mělo, a které od faktorů, jimž
na povznesení samosprávy mnohem více nežl
nám, pouhým pomocným silám zvolených hod
nostů mělo záležeti, byly označovány jako ne
přijatelné, — na přesné upravení našeho ná
mezdního, soukromoprávního poměru k obclm
a okresům v rámci dosavadních ustanovení zři
zení obecního a okresního, tak aby dosavadní
právní poměr náš byl do udržitelné právnické
formy přiveden, aniž by něco nového bylo tvo-
řeno, co zavdati by mohlo podnět k námitkám.
že se tím samospráva obmezuje.
Požadavky naše v příčině upravení našieh
právních poměrů jsou zcela jasně obsaženy
v osnovách námi vysokému sněmu zemskému
předložených; poněvadž však tento veleslavný
výbor zemský rovněž předložil vysokému sněmu
osnovu, jíž mají se upraviti právní poměry pro
zatím pouze úřadníkův okresních, pokládě v úcte
podepsaná Jednota za svou povinnost k osnově
této přičiniti své poznámky s uctivou žádostl.
aby k nim vzat byl náležitý zřetel, poněvada
jinak, v případě nezměněného uzákonění osnovy
velesl. zemského výboru, nemohli bychom ni
kterak stav tím v upravení poměrů našich na-
stalý pokládati za definitivní, naopak se vším
úsilim domáhati bychom se musili zlepšení osnovy
té v zájmu zabezpečení naší existence a exi-
stence našich rodin, a ohradili bychom se prot
tomu, aby takovéto upravení právních poměrů
úřadníků okresních stalo se praejudicem pro upra-
vení těchže poměrů úřadníků obecních.
13
article
S osnovou velesl. zemského výboru (čis
126. sněm.) souhlasíme, pokud se týče kvalií-
kace, stanovené pro úřadnlky okresní (§§ 2. až
8. osnovy), dále pokud se týká minimálního platu
služebního (§ 16. osnovy), ač i tu se obáváme.
že oba tyto požadavky stanou se důvodem, pro
které osnova ta uzákoněna nebude, nehlede
k tomu, že vyměřený minimální plat nezabezpe-
čuje úřadníku, na němž se žádá táž kvalifikaee
jako od úřadníka státního téže kategorie, an
požitky služební dle VIII. třídy platu úřadníko
státních, kterýchžto požitků ve státní službě do
sáhnouti lze i na základě pouze takového vzdě
lání, jaké poskytuje škola obecná; s tohoto sta
noviska označujeme navrženě minimální služné
jako nedostatečné. Souhlasíme také s § 41.
osnovy, obsahující právo nařizovací k proveden
zákona. Částečně souhlasíme také s § 9. osnovy
a sice s prvními dvěma odstavci.
K dalším paragrafům osnovy připojujeme
tyto poznámky a požadavky:
14
article
K 8 9. Žádáme, aby provisorní ustanovení úřad
níků odpadlo vůbec anebo aby bylo obmezeno na
dobu ce nejkratší, nejděle však na dobu jednoho
roku. Definitivní ustanovení staniž se vždy po uply
nutí provisoria, leč by úřadník objevil se v době provi
soria býti neschopným k vykonávání úřadních prací
k jichž vykonávání byl ustanoven, anebo byl-li v době-
té disciplinárně trestan, a to těžším trestem nežl
důtkou starosty. O tom, zda úřadník jest neschop
ným, nechť rozhoduje v případu stížnosli zemský vý
bor po předložení patřičných průkazů a po vykona
ném šetření.
K § 10. S vydáním dekretu a služební přísahy
souhlasime; žádáme však, aby dekret obsahoval
přesné upravení vzájemného poměru mezi úřadníkem
a obcí i okresem tak, jak to navrhojeme v našem
vzorci služební smlouvy s vyloučením oněch po
měrů, jež upravují se zákonem (služební řád, slu
žební instrukce, disciplinární řád a pensijní řád)
takže dekretem hlavně stanoviti by se měl způsol
služby, k níž úřadník byl ustanoven, požitky slu
žební, trvání každoroční dovolené, náhrada za konané
komise atd.
15
article
Žádame, aby do dekretu pojato bylo ustanovení
že pro posuzování právního poměru mezi úřadníkem
a okresem rozhodným jest obsah dekretu. Opis de
kretu a všech jeho dodatků předložen buď zemskému
výboru, jenž s ním naloží dle § 2. naší osnovy.
Žádame, aby zákonem přesně bylo stanoveno,
jak jest před se jíti s úřadníky při rozdělení neb
sloučení úplném neb částečném zastupitelských
okresů; v příčině té požadavky naše obsahuje vzoreo
služební smlouvy pod č. 8.
K § 11. Paragraf tento zastupovati má náš vzore
služebního řádu a vzorec izákladů instrukce. Zněn
paragrafu toho jest tak všeobecné a neurčitě, že při
pouští nejširší výklad; není ustanoveno, co jsou »zá-
ležitosti služby úřadní«, »povinnosti služební«, »úřadní
tajemství« atd. Není stanoveno, co znamená »cho
vání bezúhonné«; ukládá se úřadníkovi chování bez
úhonné i mimo úřad, po vzoru byrokratického sv
stému státního. Ukládá se úřadníkovi, aby byl ne
stranným, a přece jest známo, že úřadníkovi, jako
pouhé pomocné síle, která jest pouze povínna dané
16
article
rozkazy a usnesení vykonávati, žádné rozhodování
kde by strannickost svou osvědčiti mohl, nepřísluší
taktéž nemůže hájiti zájmy okresu, poněvadž k tomu
nemá dle zřízení okresního a osnovy pražádného
práva a moci.
Paragraf tento přejeme si míti nabražen ustano
veními našeho služebního řádu a našich základů
služebních instrakcí. Požadavek ten hájíme tím úsi
lovněji, poněvadž, nemá-li náš právní poměr k obcí
a okresům spočívati na pouhé libovůli, jest potřeb
přesného stanovení našich povinností i práv, poně-
vadž stanovení to souvisí těsně s právem discipli-
nárním, ježto přestupkem disciplinárním může být
pouze porušení povinností úřadních, jež tedy mus
přesně býti stanoveny. Tyto povinnosti musejí zcela
jasně (jak to nase osnova činí) býti ustanoveny, aby
veškerá libovůle v právu disciplinárním, jež těžce by
se dotknouti mohla naší existence, byla vyloučena.
Appellujeme v té příčině na veleslavný výbor zemský
jmenem svobodomyslnosti, demokracie a humanity
aby zejmena v tomto směru postavení naše zabez-
pečil, poněvadž, nemá-li se nám v tom vyhověti, na
opak mají-li se poměry naše dle systému byrokrati
ckého, jenž chce svými lidmi a jejich existenci vlád
nouti dle své libovůle, upraviti, pak proh ašujeme,ž
si žádné změny dosavadních našich bídných a ne-
důstojných poměrů ani nepřejeme, poněvadž by dosa-
vadní naše bezprávnost jen byla uzákoněna, ba ješte
zhorsena.
17
article
Ohražujeme se zejmena proti tomu, aby nám bylo
ukládáno bezúhonné chování mimo službu; žádáme
naopak, aby chování naše mimo službu pohybovali
se mohlo v těchže mezich, jako chování člen
našich korporací samosprávných, a aby pro chování
naše mimo službu diseiplinárně k nám přikručovaii
se mohlo pouze v těch připadech, pro které ztrácí se
passivní pravo volební do korporací samosprávných
Požadavek tento je zcela odůvodněným, poněvadž
nevadí li samosprávě ona míra svobody, která posky
tuje se zakonem hodnostářům samospravným, ktei
jsou vlastně pravými representanty úřadů samospráv
ných, nemůže téže samosprávě vaditi také táž
míra svobudy, poskytnutá pouným pomocným silám
těchlo hodnostářů. Vyměřovati nám menši míru svo
body není ani liberální ani demokratické, ponévadž
je způsobilé pouze k tomu, aby učinlo nás lidmi
kteří veřejnému životu, v jehož středu stojí, úzkost.
livě se budou vyhýbati anebo nás učiní otrockým
nástroji vladnoucích politických stran, jak toho vi
díme příklad při úřadnictvu, které naleza se pod tla-
kem bezcitneho byrokralismu. Pozdvihámne proto v čas
svého hlasu a reklamujeme pro sebe takovou svo
bodu občanskou, kterou od demokratického zřízen
samosprávného právem čekati můžeme.
18
article
Služební povinnosti v 8 11. uvedené jsou tedy
příhá všeobecné a neurčitě; v paragrafu tom nepři
znavá se úřadnictvu žádných práv, nýbrž uvaluj
se naň jen same povinností. Žádáme tudíž za upra
vení poméru našeho ve směru tom tak, jak námi je
navrženo ve služebním řádu a služební instrukci na
šich osnov
K§12 Skládání kauce považujeme za zbytečné
poněvadž není možno, aby kaucí kryla se cena toho
co úřadníkovi se svěřuje; tu sáhala by leckde
kauce do stalisíců, takže požadování její stalo by
se illusorním, kauce pak v obnosu pooěrně ne
patrném nemá významu, naopak stěžuje ucha ečdn
dosažení vypsaného mista.
K 88 13., 14. a 15. S všeobecným zněním pa-
ragrafů téchto nemůžeme v zájmu právní bezpečnost
naší existence souhlasiti, poněvadž uslanovení ta
nehledě k jiným vadám, přípouštějí po právu uložen
trestu propuštení ze s užby (zbaveni existence) třeb
pro ten nejmenší přestupek disciplinární, ježto ne
udávají přesné, kdy kte ého stupně trestu le p
užiti. Ostatně dovolujeme si upozorniti, že trast př
sazení na místo s menším platem neda se v největs
části případů vůbec provésti.
19
article
Žádáme za nezměněné příjetí disciplinárníh
řádu našich osnov, poněvadž nám řád ten poskytuje
ochranu prohi možné libovůli a veniklému nepřatel
stvi, zároveň pak i vyhovuje zájmům korporací samo
správných; v příčině suspense žádáme za přijet
§ 12 našeho služebního řádu.
K 88 17.—38. Žadáme za přijetí našeho pensij
ního řádu, sdělaného dle pensijního řádu, platnéh
pro úřadniky zemského výboru, zvláště ohledně pře
pisů o pensi vdovské a příspěvcích vychovacich
ježto předpisy osnovy zemského výboru jsou v
směru tom nedostatečné: zejmena pak trváme n
tom, aby vzhledem k tomu, že služné naše po vět
šině velice chatrně jest vyměřeno, počítaly se do vy
služného všechny stálé platy, jež úřadník na peně
zích béře, tedy zvláště také přibytečné, jak to ben
volentně přiznal zemský výbor dolnorakouský úřad
nictvu zemskému v Dol. Rakousích.
Dolo
Rakousy
20
article
Břemeno pensí ulehčí se obcím i okresům zří
zením spo ečného pensijního fondu pro úřadníky
obecní a okresní v celé zemi, čímž premie obcí
okresů zredukovány budou na míru nejmenši; k tome
poukazujeme prolo, aby zaplašeny byly obavy ohledné
nějakého většího obřemenění obcí a okresů v přirov
nání ke stavu dosavadnímu.
K § 39. S ustanovením paragrafu tohoto nemů-
žeme souhlasiti. O sporech našich obledně nároků
povahy čistě soukromoprávní rozhodovali by laikové
zasedající ve sborech samosprávných, kteří k ře-
šení sporů takových nemají potřebné kvalifikace
hlavně pak nestrannosti, ponevadž již zahájením
sporu stávají se jako členové korporace, s níž úřad
ník spor vede, soudci ve věci vlastní. Žádame, aby
spory ty ponechany byly řádným soudům, poněvadž
soudcové řádní i svou právnickou kvalifikací i svou
zákonem zaručenou nestranností k rohodování
sporů takových jsou nejzpůsobilejšími, a ježto tím
právní bezpečnost naše nejiepšhi způsobem jest za-
jištěna.
21
article
Zavedením navrhované změny by se poměry
naše shoršily, aniž by z toho samosprávě prospěch
vzešel; vždyť tytéž spory úřadniků státních odká
zány jsou v Rakousku na pořad soudu (říšský soud
a v ostatních státech vůbec spory takové příká zány
jsou řádným soudům, aniž by tím važnost instan
správních trpěla. (Dr. Pražák, Ústavní III., str. 315
pozn. 17.)
Žádáme proto, aby spory vznikající z poměre
úřadníků k obci nebo okresu výslovně zákonem při-
kázány byly řadným soudům.
Aby požadavky naše zde vyslovené s osnovou
veleslavného výboru zemského v souhlas byly uve
deny, žádáme, aby osnova ta roztříděna byla na ná
sledující částky:
Částka I. Požadované vlastností úřad
níků. Do částky této žádáme pojmutí SS 1. až3
našeho služebního řádu a dále §8 3.—8. osnovy
zemského výboru.
Částka II. Ustanovování úřadníků. D
částky té žádáme pojmutí § 9. osnovy zemského vý
boru (první dva odstavce), pak §§ 4.—- 6. našeho slu
žebního řádu, dále ustanovení uvedeného pod č.7
a 8. naší služební smlouvy, dále § 10. osnovy zem
ského výboru.
Čásíka III. Vzdáníse služby. Částka t
obsahujž § 11. našeho služebního řádu.
Částka IV. Všeobecné služební povin-
nosti a práva úřadníků. Do částky té žá
dáme pojmutí 88 13. —24. našeho služebního řádu.
při čemž stanovena buď minimální roční dovolenáa
minimální náhrady za povoz a diety úřadníkům za
komise mimo sídlo úřadu konané příslušící
Částka V. Zvláštní povinnosti slu
žební jednotlivých kategorií úřad
níků. Žádáme, aby v části této uvedeny byly po
vinnosti jednotlivých kategorií úřadníků, jak stano
veny jsou v našich základech instrukcí.
doktor
Pražák
Rakousko
SS
Částek I
22
article
Částka VI. Vykonávání práva disci
plinárního nad úřadníky. Žádáme, aby do
částky této pojat byl § 5. naší osnovy zákona, dále
§ 12. našeho služebníno řádu a dále celý náš disci
plinární řád.
Částka VII. Služební požitky úřad-
níků. Žadáme, aby do částky této pojat byl § 16
osnovy zemského výboru a §§ 7.—10, našeho slu
žebního řádu.
Částka VIII. Předpisy pensijní. Žádáme
aby do částky této pojat byl náš pensijní řád.
Částka IX. Vyřizování sporů, vznika
jících z poměrů služebních úřadník
okresních. Žádáme, aby pojato bylo do osnovy
zákona výslovné ustanovení, že spory takové vyři-
zují se před řádnými soudr.
Částka X. Ústanovení přechodná
předpisy vykonávací. Žádáme, aby do částky
této pojat byl § 41. osnovy zemského výboru a §á
naší osnovy zákona s ustanovením, že opisy dekreto
i jejich pozdější doplňky předkládají se k uschován
zemskému výboru.
Žádáme konečně, aby vzorec dekretu, upraven
dle přání vysloveného k § 10. osnovy zemského vý
boru, ustanoven byl v přiloze zákona.
Předkládajíce tyto požadavky své, od jichž usku
tečnění zabezpečení dosavadní naší trudné existenee
očekáváme, veleslavnému výboru zemskému, žádáme
Veleslavný výbore zemský království českého
račiž tyto naše požadavky pojati jak do osnov pro
úřadníky okresní, tak i do osnov pro úřadníky
ohecní, a račiž osnovám takto upraveným mocným
vlivem svým v zájmu skutečného povznesení samo
správy k brzkému a pokud možno současnému
ústavnímu schválení dopomoci.
V Praze, dne 10. dubna 1900.
Výbor Jednoty samosprávných úřad
níků obecních a okresnlch v králov
ství českém.
Praha
23
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. dubna. (Šamánkův ná-
vrh o ruštině) straší dosud v některýeh
haličských listech, zejmena v redakci Ivovského
»Dziennika polského«. Tento nechce uvěřit, žee
znalost ruského jazyka má pro nás Čechy pře-
dovším význam praklický; ze slov Šamánko
vých, že nadejde chvíle, kdy snad i petrohrad-
ský kabinet bude nucen zabývati se otázkou
českou, vyvozuje, že se nám opravdu stýská po
nadvládě ruské. A proto, aby prý nebylo nija
kého nedorozumění mezi námí a Poláky, píše
»Náš list, jako dosud, tak i nyní chce pěsto-
vati vřelé sympatie k českému národu, nebot
ví, že v objetí panslavismu nevrhá se celý če
ský národ, nýbrž jen určitý jeho zlomek, který.
dá bůh, se vráti ze své bludné dráhy. Čechové
najdou v nás vždy upřímné obhájce svých
oprávněných požadavků. ... . Poláci půjdou
ochotné s ostatními slovanskými národy do boje
za jich slušná práva, proti útisku, proti ger-
mánské hegemonu, ale půjdou jen jako samo
statný národ vedle samostatného, nikdy však
pod hegemonií Ruska, k němuž pan Šamáne
obrací tak toužebně oči . . . Opakujeme — končí
»Dz. Pol.« — že Poláci zůstanou spojene
Čechů a obhájci jich snah, ale jen potud, po
kud tyto snahy nevykročí z hranie Rakouska
V okamžiku, kdy — jak pravil p. Šamánek —
česká otázka počne klepati na brány kabinetu
petrohradského, v tom okamžiku Čechové už
Poláků ve svém táboře nespatři.«
Šamánkův
Čecho
Polák
Šamáne
Pol
Šamánek
Praha
Rusko
Rakousko
Dziennik
24
article
Bylo by marno dokazovati lovskému listu.
že bychom se úplně spokojili, kdyby ruština
mezi západními a jižními Slovany zaujala t
místo, jež tam nyní drží němčina. Haličtí Po
láci přese všechna naučení, jichž se jim do
sfává z Poznaňska, dají přece přednost němčine
před ruštinou. Jinak však soudí Jihoslované
Terstská »La Pensěe Slave« píše v té věci
»Uvedení ruštiny na česká gymnasia je takté
logické, jako zavedení frančiny do střednieh
škol vlaských a naopak. Mluvi se mnoho o pan
slavismu, panlatinismu a pangermanismu. Tat
slova, na pohled identická, kryjí však v sob
různé pojmy. Většina Slovanů má o pansla
vismu asi talově poněti, jako románšti náro
dově o panlatinismu. Panlatinísm byl by spolek
národů, mluvicích některým románským jazy
kem: Francouzů, Španělů, Vlachů, Portugaleů
Rumunů, ale beze všeho smíšení mezi sebou
Podobně i panslavism předpokládá mravní sje-
dnocení Rusů, Poláků, Čechů, Jihoslovanů at
Ale každý z nich zachoval by svou autonomi
a svůj jazyk. Něco zcela jiného je pangerma-
nism, jehož účelem je poněmčování . . «
Jihoslovan
Slovan
Francouz
Španěl
Vlach
Rumun
Rus
Polák
Čecho
Poznaňsko
Tata
Le Pensě Slave
25
article
Z Lublaně, 18. dubna. (Ke stykům
slovinsko-chorvatským.) »Slovenee«
věnoval úvahu vzájemnosti slovinsko chorvatské
a dochází s politováním ku přesvědčení, že se
v této věci stalo dosud velmi málo platného.
Věc musí se chopiti se stránky praktické atu
»Slovenec« ukazuje na dvě věci, jichž by
Slovinci i Chorvaté měli především hleděti. Měl
by do svých středních škol zavésti aspoň jako
nepovinný předmět cborvatštinu a navzájem slo
vinčinu. Dnes sice každý vzdělaný Slovinec roz
umi chorvatsky a naopak; potom však by mohl
i správně mluviti a psáti druhým jazykem, což
by pro Slovince byla veliká výhoda, ježto s chor
vatštinou stačili by na celém balkánském polo-
ostrově. Druhý krok ku sbližení musí se stát
na poli společenském a hospodářském. Theore-
tické rozhovory o chorvatském státním právu
neodvislosti mohou míti praktický úspěch teprve
tehdy, až chorvatská opposice bude míti za se-
bou zorganisovaný a hospodářsky silný lid. T
bude síla, s níž i protivníci budou nuceni po
čitati, neboť i malí národové mají vliv na poli
tiku, je-li celý národ politicky vzdělán a hospo
dářsky pevně stojí. Pozdvihnouti národ hmotn
— jest první podmínka úspěšné práce na chor
vatsko-slovinském sjednocení.
Slovinec
Chorvat
Lublaň
26
article
Z Pešti, 18. dubna. (Přesnost rakou-
ských telegrafních úřadů.) V dnešní schůz
finanční komise uberské sněmovny omlouval minist
Lukacz sebe a Kolom. Szella, že se poslední schůze
nemohli zúčastniti, poněvadž dleli právě ve Vídni n
společných ministerských konferencícn. Zaslati tehd
z Vídně do Pešti telegram, aby se schůze výbor
odročila až do jich návratu a byli přesvědčeni, že s
schůze nekoná. Schůze však odročena nebyla, po
něvadž telegram do Pešti nedošel. Vyšetřováním zji
štěno, že vídeňská centrála telegram vůbec ani ne
odeslala. Uherská vláda zakročila v té věci u rakou
ského ministerstva obchodu.
Pešť
Vídeň
uberský sněmovna
27
title
Politické zprávy zahraničné.
28
article
V Praze, 19. dubna.
V Praze, 19. dubna.
Ruský hlas o straně professora
Masaryka.
Vídeňskému dopisovateli »HoBaro BpeMem
se zdá, že věc českého národa je na ústupu
Po zrušení jazykových nařízení přišly česko
německé konference. Táhly se mdle, beznadějn
a bezvýsledně, objevujíce pouze znova vyrostlou
nadutosť a neústupnosť Němcův a nejúplnějš
neupřímnost vlády. Němci každým dnem nabý
vají více sebedůvěry, každým dnem vystupuj
s drzejšími nároky, a položení Slovanů je ka-
ždým dnem kormutlivější. Na jihu rakouském
daří se Slovanům velmi zle a v Čechách proti
národní, socialistické živly, vedené prof. Masarykem.
sorganisovaly se v stranu »českých Rakušanů«.
jež zamítá české státní právo, při čemž nazývá
se stranou »lidovou« — úkaz to v nových do-
bách Slovanstva ještě nebývalý. Jakkoli jsou
malé vyhlídky nové strany, nicotné počtem
neoblibené v národě, v každém případě je smut
ným znamením doby, že se objevila.
Masaryk
HoBaro BpeM
Němcův
Němec
Slovan
profesor
Rakušan
Praha
Čechy
Slovan
29
article
Ruský hlas o Rakousku.
»Honoe Bpena« píše v úvodním článku;
Vládnoucí kruhy v Rakousku za každou cenu
chtějí zachrániti národní německý typ svého
různorodého státu. Vždyť ještě tak nedávno stálo
Rakousko v čele spolkového státu německéko
je tomu jedva nějakých šedesát let, co o zá-
padní Slovany zajímal se jen učený svět. Oni
sami neprojevovali skoro žádných známek poli-
tického života a němečtí byrokratě spravovali
Rakousko, skoro si nevšímajíce národnosti
ohromné většiny obyvatelstva. Rutina, od věků
zakořenělá ve vídeňských kancelářích, draze
přišla říši Habsburků. Její úřadníci spravovali
Maďary a llaly právě tak protinárodně, jako Slo-
vany, avšak obě ty národnosti byly šťastnější,
než rozrůzněné kmeny slovanské, neboť se jim
dostalo silné opory zevně ode tří velmocí : Francie,
Némecka a Italie. Války roku 1859 a 1866 zba-
vily Rakousko dvou italských provincií a daly
Maďarům politickou svobodu a samostatnost.
Rutin
Habsburk
Maďar
Italia
Rakousko
Francie
Honoe Bpen
Slovan
30
article
Zdálo by se, že takové hospodařeni německé
byrokracie muselo přesvědčiti Vídeň, že se pro
ni nehodí správa národní jen v německém smyslu
a protinárodní ve smyslu slovanském. Rutia
však podržela vrch, a také ústavou roku 1867
slíbená Slovanům rovnoprávnost s Němci zůstala
jalovým zvukem; a proto právě vniterné roz-
míšky otravují životné šťávy mocného někdy
mocnářstvi habsburského. S každým desftiletím
národní boj víc a více se rozplameňuje, hroze
Rakousku novým osudným pozárem.
Zmatků nynějších v Rakousku vinna je po-
měrně malá skupina Němcův, otevřené tihnoucích
k německé říši. Oni hrozí Vídni, oni přinutli
Vídeň zrušiti jazyková nařízení, oni nalehají,
aby dán byl výhradně německý charakter ra-
kouské armádě, ze dvou třetin slovanské. Vlád-
noucí kruhy poddávají se tomuto nerozumnému
proudu, bojíce se pangermanského hnutí, které
spojuje Němce rakouské společnou myšlenkou
s Němci hohenzollernskými. Politika tat
v značné mlře změní mapu Evrop
a není pochyby, že povede k novým komplika-
cím ne pouze v Rakousku.
Němec
Němcův
Vídeň
Rakousko
Evropa
31
article
K návštěvě berlínské
Z městských kruhů došel »Berl. Tagblattu
přípis, v němž se doporučuje, aby magistrátem
žádaný úvěr 50.000 marek povolen byl bez ná-
mitek. Zajímavý jest ale komentář listu toho.
»Třeba bychom i my v Německu — píše list
— bolestně sledovali situaci Němcův v Ra-
kousku a třeba že nynější obrat, jenž
jak se zdá, vede k lepšímu, nerozplašil
všechny naše obavy o naše soukmenovce na
druhé straně hranic, přece rozumí se samo sebou,
že city takové oněmí, když panovník Rakousko-
Uherska, spojenec německé říše, v Berlíně pro-
dlévati bude. Říšské hlavní město příčiní se za-
jisté, aby panovníku spřáteleného státu doká-
zalo, jakou cenu klademe na pěstování intimních
styků s Rakousko-Uherskem a sice Rakouskem,
Němectvem dobře skutým.« Pěče
Berlína o nadvládu Němců rakouských mohla
by rakouské státníky poučiti, jaké byly by konce
takové nadvlády. Že ale ani taková lekce ra-
kouské státníky nepoučí, o tom jsme přesvěd-
čeni.
Berl
Němcův
rakouský
Německo
RakouskoUhersko
Berlín
Rakousko
Uhersko
Pěč Berlín
32
article
Posl. dr. Kaizl v Občanském klubu
na Smichově.
Posl. dr. Kaizl v Občanském klubu
na Smichově.
Nedlouho po velké schůzi karlínského Ob-
čanského klubu dána byla říšskému i zemskému
poslanci dru. J. Kaizlovi příležitost, by
opětně promluvil ke svým voličům. Občanský
klub smíchovský svolal na čtvrtek 19. t. m
na 5. hodinu odpolední do sálu akcionářského
pivovaru na Smíchově schůzi voličů smíchov-
ských městské kurie, na kterou pozval svého
poslance dra. Jos. Kaizla.
Již po půl 5. hodině odpolední scházel
se zvolna voličové; krátce po 5. hodině byly
všechny stoly velikého sálu obsazeny. O něco
později naplněna byla i místnost sousední. Jako
hosté přišli poslanci Krumbholz a Ho-
řica, pak deputace Občanského klubu karlín-
ského.
Schůzi zahájil místopředseda Občanského
klubu smíchovského p. Šlehover. Uvital
srdečné poslance dra. Kaizla (Na zdar !),
pak poslance Hořicu a Krumbholze, městskou
radu smichovskou a vybídl pak shromážděné,
by si zvolili předsedu.
Pan Jeřábek navrhl poslance dra. K ol-
dinského.
Když návrh byl bez nejmenšího odporu
přijat, přejal předsednictví posl. dr. Koldin-
ský a udělil hned slovo poslanci dru. Kai-
zlo vi.
Poslanec dr. Kaizl: Velectění pánovél
Dovolte mi především, abych se omluvil, že
jsem proti starému zvyku pro známé vám poli-
tické události nemohl delší dobu svolati schůzi
voličskou. Dovolte mi zároveň, abych projevil,
že se téším, že se s vámi setkávám a že ve
starém přátelství vás srdečně pozdravuji.
Posl
doktor
Kaizl
J Kaizl
Krumbholz
Hořica
Jeřábek
Koldin
Smichov
Ob
Kai
33
article
Po tomto úvodu vzpomenul poslanec dr.
Kaiz! karlínské své schůze; předpokládaje,
že tamější jeho vývody jsou po většině známy,
prohlašuje, že tentokráte pojednati chce o ně-
kterých obzvláště důležitých, dnes ve veřejnosti
často přetřásaných otázkách.
Nyní jedná se znova o otázce, má-li býti
naše politika zásadně radikální nebo ne. Ve ve-
řejnosti slýcháme stálé útoky, které řečník ne-
pokládá za přílis vydatné a silné, jež však —
a to je největší snad jejich zásluha — dávají
podnět k novým úvahám o našem politickém
jednání a o zkoumání, je-li správno čili nie.
Nynější české delegaci bylo na př. vytýkáno,
že neprovozuje zásadní opposici stále, až do t
doby, kdy i nezazší naše politické eíle nebudou
splněny. Oproti tomu řečník je přesvědčen, že
za těžkých nynějších poměrů dospějeme ku
předu jen po stupních, tím způsobem, když
budeme dle možnosti využivati daných sítuací.
Nám přece nad opposici a nad taktiku jde pro-
spěch národa, který je naším nejvyšším cílem.
Důsledná radikální taktika provozovala se od
roku 1861 do roku 1879; byl to státoprávní
radikalismus, jehož nejúčinnější tehdy taktický
postup jevil se v passivní opposici. Tato taktika
byla provozována 18 let a skončila úplným ne-
zdarem přes svědomitou práci svých zastane
a přes to, že ji časem kynuly momenty příznivé
Řečník zabývá se pak historickou stránkou p
doktor
Kaiz