ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 d8045980-669b-11dc-8636-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 100, place 36, org 8, work 2
1 masthead
20. dubna 1900. Číslo 108
2 masthead
NAROSNÍ LISTY
3 masthead
Strana3.
4 article Sněmovní komise.
Sněmovní komise. Rozpočtová komise. Posl. Janda pokra- čuje ve svém referátu o zprávě zemského výboru. ohledně úpravy platů úřadníků a služebníků zem- ských a dožaduje se rozhodnutí komise, má-li se prověsti debata generální, nebo má-li se vstoupiti hned v debatu specialní. Posl. dr. Podlipný do- tazuje se ohledně úpravy pětiletých přídavků a posl. Wolí stěžuje si, že mezi úřadnicivem a služební- clvem zemským je nepoměrně málo Němců a na- vrhuje, aby zemský výbor se postaral o fo, aby byli jmenováni němečtí úřadníci a služebníci zemštív poměru početném k národnosti německé. Posl. dr. Záhoř dotazuje se na některé kategorie úřadnické v oboru zdravotním. Posl. dr. Fořt vyvozuje, že nelze připustiti nějaké roztříďování úřadnictva podle národnosti, nýbrž nutno hleděti jen k náležité kvali- fikaci a také zemský výbor nikdy neshledával zá- vadu v národnosti žadatele a není tedy příčiny jemu ukládati jiný postup v jmenování. Dále navrhuje posl. dr. Fořt, aby bylo zemskému výboru uloženo, aby na příště při stanovení služební doby jako zá- kladu pro určování platů úřadníků technických bral zřetel k jejich provisorní službě zemské od doby. kdy tito předepsané kvalifikace nabyli, dále aby zemský výbor vyrovnal nesrovnalosti, jaké se jeví. aby neobnášel poměr ten nepříznivou hodnotu 1 :8 když u personálu konceplního na 1: 3 se upravuje.
Posl Janda doktor Podlipná Němec Záhoř dotazovat Fořt
5 article
Dr. Schücker hájí návrh Wolfův s poukazemk tomu, že by stačila znalost jednoho jazyka zemského pro úřadnictvo zemské, že by mohlo se provésti roz dělení referátů podle jazyku podání, nebo povaby věci a že tak by se odpomohlo nedostatku něme ckých úřadníků při zemském výboru. Posl. dr. Pod- lipný, dr. Pippich a Kaftan poukazují vlastní podstatě návrhu Wolfova, jejíž praktický vý- znam označil dr. Schücker požadavkem, zavedení jednojazyčnosti úřadníků zemských: leží v tom ne- bezpečí, že zahájeno by tím bylo dělení národnostní u ústředního samosprávného úřadu zemského, které zásadně musí býti odmitnuto.
doktor Schücker Wolfův Posl pod Pippich Kaftan
6 article
Čeští poslanci přejí tomu, aby byli němečt úřadníci, ovšem při stejné kvalifikaci a přípustné znalosti obou jazyků zemských jmenováni, ale ne- mohou připustiti, aby se zemskému výboru uložílo, by se postaral o to, odstraniti snad překážku jejich jmenování, pokud týče se neznalosti češtiny, k čemu resoluční návrh Wolfův směřuje. Po dalších výkla- dech posl. Wolfa a Schückra, po návrhu posl Kaftana, který podal podobné resoluce jako posl. dr. Fořt, přimlouvaje se za odstranění některých nesrovnalostí při úřadnictvu technickém a manipu- lačním, skončena debata generálni, zamítnut návri posl. Wolfa hlasy českých poslanců lidových a velko- statkářských, při čemž posl. Wolf ohlásil za veškeré poslance německé votum minoritní a přijat návrh resoluční posl. Kaftana—Jandy, když byl re- ferent Janda s ním projevil svůj souhlas. Referent Janda přednáší pak odst. I. a navrhuje změnu v tom směru, aby zvýšené platy byly poukázány od 1. července t. r. Po debatě, jíž se zúčastnili posl. dr Podlipný, navrhující, aby platilo zvýšení ode dne 1. ledna t. r., připadně aby zůstalo při návrhu zemského výboru, dr. Fořt a rel. Janda, přijat návih referentův. Dále navrhuje referent, aby ve »Služném« a adjulech úřadnictva při konceptní službě bylo zařaděno do rozpočtu zvýšení 11.200) K. při úřadnictvu technickém zvýšení 14.200 K, pak přijetí návrhů zemského výboru odst. 2., 3., 5.—7.a konečně navrhuje, aby inženýru Strnadovi udělen byl titul stavebního rady s přidaným služným, při čemž odpadnou však zvláštní remunerace dozorčí.
Wolfův Wolf Schücker Kaftan doktor Fořt Janda Podlipná Strnad
7 article
Veškeré tyto návrby přijaty. Dále navrhuje referent Janda vypuštění odst. 8. a 9. a ponechání jich ko příslušným referátům. Dr. Záhoř a dr. Pip- pích rovněž vypuštění odstavce 10. a přijetí odst 11. s tou změnou, že referent navrhuje ve druhé ka- tegorii konkretalního stavu úřadníků účetních, kasov- ních a při ústavech zemských zřízení 4 míst s pla tem 3200 K, 16 míst s platem 3000 K a 4 míst s platem 2800 K (v celku 16 míst po 3200 K. 16 po 3000 K a 16 po 2800 K), tedy s odpadnutím zemským výborem navrženého postupu během ná sledujicích tří let, kteréžto návrby po přímluvě posl dra. Podlipného příjaty.
Janda doktor Záhoř Pip Podlipný
8 article
Z komise pro záležitosti okresní obecní. Komise konala 19. t. m. dvě schůze. V schůzi dopol. po rozdělení referátů projednána zpráva zemského výboru »O úpravě chudinství v] království českém« a ve směru zprávy usnešení komise pro záležitosti okresní a obecní, v předešlém zasedaní sněmovním neprojednané, na jejímž základě zalo žená je i tato zpráva zemského výboru, přijaty po obšírném odůvodnění zpravodaje posl. Schwarze ná- vrhy komise z předešlého zasedání, doplněné zprávou zemského výboru ve směru zpravodajem doplněném. Základem nové úpravy chudinské má býti dle přija- tých návrhů i na dále obec s pomoci a jislými úkoly okresů, země a po případě i zastupitelstev krajských — když by totiž na zřízení jejich došlo. Co se týče finanní stránky úpravy chudinské, po některých po- chybnostech vyslovených posl. drem. Leitnerema Posseltem, po vysvětlení zpravodaje přijata zásada, aby vedení rozpočtů, účtů a fondů chudinských od- dělilo se od účtování obecního hospodářství a aby na potřeby chudinské uskutečnila se samostatná dan chudinská, placená vhodným způsobem veškerými vrstvami obyvatelstva. Konečně k dalšímu uskutečnění věci přijat resoluční návrh, kterým úložiti se má vý boru zemskému další vyšetřování a zprávy. V odpolední schůzi, konané po ukončení schůze sněmovní, podával posl. dr. Brzorád zprávu v zále- žitosti úpravy poměrů úřadnictva samosprávného.
Schwarz Leitnerem Posselt doktor Brzorád
9 article
Uvedl příčiny, pro které záležitost tato dosud k úspěš- němu vyřízení nedospěla, poukazuje k rozdílu mezi nynější předlohou výboru zemského proti předlohám dřívějším, jevícímu se hlavně vtom, že nynější před- loha má upraviti tentokráte zvláštním samostatným zákonem jen poměry úřadnictva zastupitelstev okres- nlch. Zpravodaj vysvětluje a podává dále k uvážení návrhy »Ústřední jednoty úřadnictva samosprávného« které domahají se zároveň úpravy poměrů úřadníků jak okresních tak i obecních. Proti návrhu zpravodaje, aby za základ jednání vzata byla předloha zemského výboru, vyslovuje se dr. Funke, obává se, že by předlohou tou obmezena byla autonomie okresů, vyslovuje se proti ustano- vování jisté kvalifikace i služného a navrhuje, by předloha výboru zemského byla zamítnuta navrhem na přechod k dennímu pořádku. Po debatě, které účastnili se posl. dr. Dvořák, Brzorád a Šule, zamit nut byl návrh posl. dra. Funka a přijat velikou většinou návrh zpravodaje, aby předloha zemského výboru vzata byla za základ podrobné debaty, která odročena na schůzi příští. V dalším jednáni doporučeno po návrhu posl Šulce příznivé vyřízení žádostí politických obch Skuhrova a Svinař za přidělení k obmýšlenému okr soudu v Hostomicích. Dle návrhu téhož zpravodaje přijaty bez debaty příznivě návrhy na vyhovění a uskutečnění žádost kr. hlav. města Prahy a přidělení ostrova Štvanice k obvodu města Prahy (od Karlína) a taktéž o vý- měnu pozemků mezi Prahou a Smíc hovem. Záležilosti o vyloučení obce Horní Radouně od okresu kamenického a přidělení k Jindřichovu Hradci odloženy k dalšímu ještě jednání v komisi.
doktor Funke Dvořák Brzorád Funk Šulc Skuhrov Svinaře Hostomice Praha Karlín Horní Radouň Jindřichov Hradec
10 article
Komise pro záležitosti zemědělské Ve včerejší schůzi místopředseda posl. Jaroš roz dělil jednotlivé návrhy a petice. Petice rolnické školy v Plzni za úpravu služného učitelů na školách rol nických a petice za úpravu služného ředitele Trey bala přidělena hr. Chotkovi, petice na změnu za kona o myslivosti posl. dru. Dykovi, petice za zří zení školy hospodyňské posl. Kudrnkovi, za při znání osobního přídavku pp. Střebskému a Cicvár- kovi hr. Chotkovi, petice ohledně zřízení lesnické školy posl. Steinerovi, petice na zřízení rol- nických společenstev a za udělení osobních přídavků p. Treybalovi a Novákovi posl. br. Chotkovi, pe- tice za udělování odměn při hubení hrabošů posl Kudrnkovizpráva o stavu hospodářských škol a návrh p. Alblův posl. Horákovi, návrh posl. Doležala za změnu § 5. stanov zemského jubilejního fondu posl. Hyršovi, zpráva zemského výboruo úpravě vyšších hospodářských ústavů posl. Te- klému a úprava služebných poměrů učitelstva škol hospodyňských a mlékařských hr. Chotkovi. Posl. Teklý oznamuje, že se zprávou zem- ského výboru nesouhlasí a navrhuje, aby se přidělila někomu jinému. Po delší výměně názorů, ktoréž se zúčastnili přís. zem. výboru hr. Schönborn, posl Barták, Hyrš, princ Schwarzenberg. Ja- roš, Teklý. Steiner a dr. Dyk, návrh posl Teklého přijat a zároveň se posl. Teklý zmocňuje. aby o zprávě zemského výboru vypracoval zprávu dle svých názorů. Příští schůze komise koná se dne 20. dubna o 9. hodině dopolední.
Jaroš Trey bal Chotek Dykův Střebský Steiner Treybal Novák Alblův Doležal Hyrš Posl Barták Schwarzenberg doktor Dyk Plzeň Schönborn
11 article K otázce upraveni právních poměrů úřadniků samosprávných.
K otázce upraveni právních poměrů úřadniků samosprávných. Jednota samosprávných úřad- nikův obecních a okresních v krá- lovství českém podala k osnově zákona, vy pracované zemským výborem a předložené právě zasedajícímu sněmu zemskému, kterou mají být prozatím upraveny právní poměry úřadníků okresních, následující pamětní spis: Veleslavný výbore zemský království českého! Jednota samosprávných úřadníkův obecních a okresních v království českém považuje zá- konné upravení právního poměrů úřadnikův obecních a okresních k obeím a okresům z nejdůležitější požadavek svůj, jehož uskutečněn ku prospěchu úřadnictva, jí zastupovaného, vším úsilím se domáhá a domáhati bude. V úctě podepsaná Jednota ví velmi dobře. pro které překážky snažení její ve směru tomt nebylo až dosud korunováno úspěchem; proto upravila v osnovách, předložených slavnémn sněmu zemskému, požadavky své, obmezivši je na míru minimální tak, aby nevyvolaly na žádné straně odpor, zejmena pak hledéla k tomu, aby v nich stejně hájeny byly jak zájmy obcí okresů, tak i úřadníků obecních a okresních. V osnovách svých vyhnula se Jednota sta- novení odborné kvalifikace pro úřadníky obecn a okresní, jakož i stanovení minimálního platu služebního, ačkoliv uskutečnění obou těchto po- žadavků jest nejvřelejším přáním všech úřad níků samosprávných; Jednota vypustila poža- davky tyto proto, poněvadž požanavky ty staly se hlavní záminkou nepřátelův upravení poměr našich pro zavržení osnov tímto veleslavným výborem zemským v r. 1889 slavnému sněmu předložených, z toho důvodu, že se prý poža- davky těmi porušuje samospráva obcí a okresů.
Jednota
12 article
Vzhledem k tomu obmezila se Jednota — resignujíc dočasně na uskutečnění požadavků těchto, jimiž vlastně v prvé řadě samosprávě samé prospěti se mělo, a které od faktorů, jimž na povznesení samosprávy mnohem více nežl nám, pouhým pomocným silám zvolených hod nostů mělo záležeti, byly označovány jako ne přijatelné, — na přesné upravení našeho ná mezdního, soukromoprávního poměru k obclm a okresům v rámci dosavadních ustanovení zři zení obecního a okresního, tak aby dosavadní právní poměr náš byl do udržitelné právnické formy přiveden, aniž by něco nového bylo tvo- řeno, co zavdati by mohlo podnět k námitkám. že se tím samospráva obmezuje. Požadavky naše v příčině upravení našieh právních poměrů jsou zcela jasně obsaženy v osnovách námi vysokému sněmu zemskému předložených; poněvadž však tento veleslavný výbor zemský rovněž předložil vysokému sněmu osnovu, jíž mají se upraviti právní poměry pro zatím pouze úřadníkův okresních, pokládě v úcte podepsaná Jednota za svou povinnost k osnově této přičiniti své poznámky s uctivou žádostl. aby k nim vzat byl náležitý zřetel, poněvada jinak, v případě nezměněného uzákonění osnovy velesl. zemského výboru, nemohli bychom ni kterak stav tím v upravení poměrů našich na- stalý pokládati za definitivní, naopak se vším úsilim domáhati bychom se musili zlepšení osnovy té v zájmu zabezpečení naší existence a exi- stence našich rodin, a ohradili bychom se prot tomu, aby takovéto upravení právních poměrů úřadníků okresních stalo se praejudicem pro upra- vení těchže poměrů úřadníků obecních.
13 article
S osnovou velesl. zemského výboru (čis 126. sněm.) souhlasíme, pokud se týče kvalií- kace, stanovené pro úřadnlky okresní (§§ 2. až 8. osnovy), dále pokud se týká minimálního platu služebního (§ 16. osnovy), ač i tu se obáváme. že oba tyto požadavky stanou se důvodem, pro které osnova ta uzákoněna nebude, nehlede k tomu, že vyměřený minimální plat nezabezpe- čuje úřadníku, na němž se žádá táž kvalifikaee jako od úřadníka státního téže kategorie, an požitky služební dle VIII. třídy platu úřadníko státních, kterýchžto požitků ve státní službě do sáhnouti lze i na základě pouze takového vzdě lání, jaké poskytuje škola obecná; s tohoto sta noviska označujeme navrženě minimální služné jako nedostatečné. Souhlasíme také s § 41. osnovy, obsahující právo nařizovací k proveden zákona. Částečně souhlasíme také s § 9. osnovy a sice s prvními dvěma odstavci. K dalším paragrafům osnovy připojujeme tyto poznámky a požadavky:
14 article
K 8 9. Žádáme, aby provisorní ustanovení úřad níků odpadlo vůbec anebo aby bylo obmezeno na dobu ce nejkratší, nejděle však na dobu jednoho roku. Definitivní ustanovení staniž se vždy po uply nutí provisoria, leč by úřadník objevil se v době provi soria býti neschopným k vykonávání úřadních prací k jichž vykonávání byl ustanoven, anebo byl-li v době- té disciplinárně trestan, a to těžším trestem nežl důtkou starosty. O tom, zda úřadník jest neschop ným, nechť rozhoduje v případu stížnosli zemský vý bor po předložení patřičných průkazů a po vykona ném šetření. K § 10. S vydáním dekretu a služební přísahy souhlasime; žádáme však, aby dekret obsahoval přesné upravení vzájemného poměru mezi úřadníkem a obcí i okresem tak, jak to navrhojeme v našem vzorci služební smlouvy s vyloučením oněch po měrů, jež upravují se zákonem (služební řád, slu žební instrukce, disciplinární řád a pensijní řád) takže dekretem hlavně stanoviti by se měl způsol služby, k níž úřadník byl ustanoven, požitky slu žební, trvání každoroční dovolené, náhrada za konané komise atd.
15 article
Žádame, aby do dekretu pojato bylo ustanovení že pro posuzování právního poměru mezi úřadníkem a okresem rozhodným jest obsah dekretu. Opis de kretu a všech jeho dodatků předložen buď zemskému výboru, jenž s ním naloží dle § 2. naší osnovy. Žádame, aby zákonem přesně bylo stanoveno, jak jest před se jíti s úřadníky při rozdělení neb sloučení úplném neb částečném zastupitelských okresů; v příčině té požadavky naše obsahuje vzoreo služební smlouvy pod č. 8. K § 11. Paragraf tento zastupovati má náš vzore služebního řádu a vzorec izákladů instrukce. Zněn paragrafu toho jest tak všeobecné a neurčitě, že při pouští nejširší výklad; není ustanoveno, co jsou »zá- ležitosti služby úřadní«, »povinnosti služební«, »úřadní tajemství« atd. Není stanoveno, co znamená »cho vání bezúhonné«; ukládá se úřadníkovi chování bez úhonné i mimo úřad, po vzoru byrokratického sv stému státního. Ukládá se úřadníkovi, aby byl ne stranným, a přece jest známo, že úřadníkovi, jako pouhé pomocné síle, která jest pouze povínna dané
16 article
rozkazy a usnesení vykonávati, žádné rozhodování kde by strannickost svou osvědčiti mohl, nepřísluší taktéž nemůže hájiti zájmy okresu, poněvadž k tomu nemá dle zřízení okresního a osnovy pražádného práva a moci. Paragraf tento přejeme si míti nabražen ustano veními našeho služebního řádu a našich základů služebních instrakcí. Požadavek ten hájíme tím úsi lovněji, poněvadž, nemá-li náš právní poměr k obcí a okresům spočívati na pouhé libovůli, jest potřeb přesného stanovení našich povinností i práv, poně- vadž stanovení to souvisí těsně s právem discipli- nárním, ježto přestupkem disciplinárním může být pouze porušení povinností úřadních, jež tedy mus přesně býti stanoveny. Tyto povinnosti musejí zcela jasně (jak to nase osnova činí) býti ustanoveny, aby veškerá libovůle v právu disciplinárním, jež těžce by se dotknouti mohla naší existence, byla vyloučena. Appellujeme v té příčině na veleslavný výbor zemský jmenem svobodomyslnosti, demokracie a humanity aby zejmena v tomto směru postavení naše zabez- pečil, poněvadž, nemá-li se nám v tom vyhověti, na opak mají-li se poměry naše dle systému byrokrati ckého, jenž chce svými lidmi a jejich existenci vlád nouti dle své libovůle, upraviti, pak proh ašujeme,ž si žádné změny dosavadních našich bídných a ne- důstojných poměrů ani nepřejeme, poněvadž by dosa- vadní naše bezprávnost jen byla uzákoněna, ba ješte zhorsena.
17 article
Ohražujeme se zejmena proti tomu, aby nám bylo ukládáno bezúhonné chování mimo službu; žádáme naopak, aby chování naše mimo službu pohybovali se mohlo v těchže mezich, jako chování člen našich korporací samosprávných, a aby pro chování naše mimo službu diseiplinárně k nám přikručovaii se mohlo pouze v těch připadech, pro které ztrácí se passivní pravo volební do korporací samosprávných Požadavek tento je zcela odůvodněným, poněvadž nevadí li samosprávě ona míra svobody, která posky tuje se zakonem hodnostářům samospravným, ktei jsou vlastně pravými representanty úřadů samospráv ných, nemůže téže samosprávě vaditi také táž míra svobudy, poskytnutá pouným pomocným silám těchlo hodnostářů. Vyměřovati nám menši míru svo body není ani liberální ani demokratické, ponévadž je způsobilé pouze k tomu, aby učinlo nás lidmi kteří veřejnému životu, v jehož středu stojí, úzkost. livě se budou vyhýbati anebo nás učiní otrockým nástroji vladnoucích politických stran, jak toho vi díme příklad při úřadnictvu, které naleza se pod tla- kem bezcitneho byrokralismu. Pozdvihámne proto v čas svého hlasu a reklamujeme pro sebe takovou svo bodu občanskou, kterou od demokratického zřízen samosprávného právem čekati můžeme.
18 article
Služební povinnosti v 8 11. uvedené jsou tedy příhá všeobecné a neurčitě; v paragrafu tom nepři znavá se úřadnictvu žádných práv, nýbrž uvaluj se naň jen same povinností. Žádáme tudíž za upra vení poméru našeho ve směru tom tak, jak námi je navrženo ve služebním řádu a služební instrukci na šich osnov K§12 Skládání kauce považujeme za zbytečné poněvadž není možno, aby kaucí kryla se cena toho co úřadníkovi se svěřuje; tu sáhala by leckde kauce do stalisíců, takže požadování její stalo by se illusorním, kauce pak v obnosu pooěrně ne patrném nemá významu, naopak stěžuje ucha ečdn dosažení vypsaného mista. K 88 13., 14. a 15. S všeobecným zněním pa- ragrafů téchto nemůžeme v zájmu právní bezpečnost naší existence souhlasiti, poněvadž uslanovení ta nehledě k jiným vadám, přípouštějí po právu uložen trestu propuštení ze s užby (zbaveni existence) třeb pro ten nejmenší přestupek disciplinární, ježto ne udávají přesné, kdy kte ého stupně trestu le p užiti. Ostatně dovolujeme si upozorniti, že trast př sazení na místo s menším platem neda se v největs části případů vůbec provésti.
19 article
Žádáme za nezměněné příjetí disciplinárníh řádu našich osnov, poněvadž nám řád ten poskytuje ochranu prohi možné libovůli a veniklému nepřatel stvi, zároveň pak i vyhovuje zájmům korporací samo správných; v příčině suspense žádáme za přijet § 12 našeho služebního řádu. K 88 17.—38. Žadáme za přijetí našeho pensij ního řádu, sdělaného dle pensijního řádu, platnéh pro úřadniky zemského výboru, zvláště ohledně pře pisů o pensi vdovské a příspěvcích vychovacich ježto předpisy osnovy zemského výboru jsou v směru tom nedostatečné: zejmena pak trváme n tom, aby vzhledem k tomu, že služné naše po vět šině velice chatrně jest vyměřeno, počítaly se do vy služného všechny stálé platy, jež úřadník na peně zích béře, tedy zvláště také přibytečné, jak to ben volentně přiznal zemský výbor dolnorakouský úřad nictvu zemskému v Dol. Rakousích.
Dolo Rakousy
20 article
Břemeno pensí ulehčí se obcím i okresům zří zením spo ečného pensijního fondu pro úřadníky obecní a okresní v celé zemi, čímž premie obcí okresů zredukovány budou na míru nejmenši; k tome poukazujeme prolo, aby zaplašeny byly obavy ohledné nějakého většího obřemenění obcí a okresů v přirov nání ke stavu dosavadnímu. K § 39. S ustanovením paragrafu tohoto nemů- žeme souhlasiti. O sporech našich obledně nároků povahy čistě soukromoprávní rozhodovali by laikové zasedající ve sborech samosprávných, kteří k ře- šení sporů takových nemají potřebné kvalifikace hlavně pak nestrannosti, ponevadž již zahájením sporu stávají se jako členové korporace, s níž úřad ník spor vede, soudci ve věci vlastní. Žádame, aby spory ty ponechany byly řádným soudům, poněvadž soudcové řádní i svou právnickou kvalifikací i svou zákonem zaručenou nestranností k rohodování sporů takových jsou nejzpůsobilejšími, a ježto tím právní bezpečnost naše nejiepšhi způsobem jest za- jištěna.
21 article
Zavedením navrhované změny by se poměry naše shoršily, aniž by z toho samosprávě prospěch vzešel; vždyť tytéž spory úřadniků státních odká zány jsou v Rakousku na pořad soudu (říšský soud a v ostatních státech vůbec spory takové příká zány jsou řádným soudům, aniž by tím važnost instan správních trpěla. (Dr. Pražák, Ústavní III., str. 315 pozn. 17.) Žádáme proto, aby spory vznikající z poměre úřadníků k obci nebo okresu výslovně zákonem při- kázány byly řadným soudům. Aby požadavky naše zde vyslovené s osnovou veleslavného výboru zemského v souhlas byly uve deny, žádáme, aby osnova ta roztříděna byla na ná sledující částky: Částka I. Požadované vlastností úřad níků. Do částky této žádáme pojmutí SS 1. až3 našeho služebního řádu a dále §8 3.—8. osnovy zemského výboru. Částka II. Ustanovování úřadníků. D částky té žádáme pojmutí § 9. osnovy zemského vý boru (první dva odstavce), pak §§ 4.—- 6. našeho slu žebního řádu, dále ustanovení uvedeného pod č.7 a 8. naší služební smlouvy, dále § 10. osnovy zem ského výboru. Čásíka III. Vzdáníse služby. Částka t obsahujž § 11. našeho služebního řádu. Částka IV. Všeobecné služební povin- nosti a práva úřadníků. Do částky té žá dáme pojmutí 88 13. —24. našeho služebního řádu. při čemž stanovena buď minimální roční dovolenáa minimální náhrady za povoz a diety úřadníkům za komise mimo sídlo úřadu konané příslušící Částka V. Zvláštní povinnosti slu žební jednotlivých kategorií úřad níků. Žádáme, aby v části této uvedeny byly po vinnosti jednotlivých kategorií úřadníků, jak stano veny jsou v našich základech instrukcí.
doktor Pražák Rakousko SS Částek I
22 article
Částka VI. Vykonávání práva disci plinárního nad úřadníky. Žádáme, aby do částky této pojat byl § 5. naší osnovy zákona, dále § 12. našeho služebníno řádu a dále celý náš disci plinární řád. Částka VII. Služební požitky úřad- níků. Žadáme, aby do částky této pojat byl § 16 osnovy zemského výboru a §§ 7.—10, našeho slu žebního řádu. Částka VIII. Předpisy pensijní. Žádáme aby do částky této pojat byl náš pensijní řád. Částka IX. Vyřizování sporů, vznika jících z poměrů služebních úřadník okresních. Žádáme, aby pojato bylo do osnovy zákona výslovné ustanovení, že spory takové vyři- zují se před řádnými soudr. Částka X. Ústanovení přechodná předpisy vykonávací. Žádáme, aby do částky této pojat byl § 41. osnovy zemského výboru a §á naší osnovy zákona s ustanovením, že opisy dekreto i jejich pozdější doplňky předkládají se k uschován zemskému výboru. Žádáme konečně, aby vzorec dekretu, upraven dle přání vysloveného k § 10. osnovy zemského vý boru, ustanoven byl v přiloze zákona. Předkládajíce tyto požadavky své, od jichž usku tečnění zabezpečení dosavadní naší trudné existenee očekáváme, veleslavnému výboru zemskému, žádáme Veleslavný výbore zemský království českého račiž tyto naše požadavky pojati jak do osnov pro úřadníky okresní, tak i do osnov pro úřadníky ohecní, a račiž osnovám takto upraveným mocným vlivem svým v zájmu skutečného povznesení samo správy k brzkému a pokud možno současnému ústavnímu schválení dopomoci. V Praze, dne 10. dubna 1900. Výbor Jednoty samosprávných úřad níků obecních a okresnlch v králov ství českém.
Praha
23 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. dubna. (Šamánkův ná- vrh o ruštině) straší dosud v některýeh haličských listech, zejmena v redakci Ivovského »Dziennika polského«. Tento nechce uvěřit, žee znalost ruského jazyka má pro nás Čechy pře- dovším význam praklický; ze slov Šamánko vých, že nadejde chvíle, kdy snad i petrohrad- ský kabinet bude nucen zabývati se otázkou českou, vyvozuje, že se nám opravdu stýská po nadvládě ruské. A proto, aby prý nebylo nija kého nedorozumění mezi námí a Poláky, píše »Náš list, jako dosud, tak i nyní chce pěsto- vati vřelé sympatie k českému národu, nebot ví, že v objetí panslavismu nevrhá se celý če ský národ, nýbrž jen určitý jeho zlomek, který. dá bůh, se vráti ze své bludné dráhy. Čechové najdou v nás vždy upřímné obhájce svých oprávněných požadavků. ... . Poláci půjdou ochotné s ostatními slovanskými národy do boje za jich slušná práva, proti útisku, proti ger- mánské hegemonu, ale půjdou jen jako samo statný národ vedle samostatného, nikdy však pod hegemonií Ruska, k němuž pan Šamáne obrací tak toužebně oči . . . Opakujeme — končí »Dz. Pol.« — že Poláci zůstanou spojene Čechů a obhájci jich snah, ale jen potud, po kud tyto snahy nevykročí z hranie Rakouska V okamžiku, kdy — jak pravil p. Šamánek — česká otázka počne klepati na brány kabinetu petrohradského, v tom okamžiku Čechové už Poláků ve svém táboře nespatři.«
Šamánkův Čecho Polák Šamáne Pol Šamánek Praha Rusko Rakousko Dziennik
24 article
Bylo by marno dokazovati lovskému listu. že bychom se úplně spokojili, kdyby ruština mezi západními a jižními Slovany zaujala t místo, jež tam nyní drží němčina. Haličtí Po láci přese všechna naučení, jichž se jim do sfává z Poznaňska, dají přece přednost němčine před ruštinou. Jinak však soudí Jihoslované Terstská »La Pensěe Slave« píše v té věci »Uvedení ruštiny na česká gymnasia je takté logické, jako zavedení frančiny do střednieh škol vlaských a naopak. Mluvi se mnoho o pan slavismu, panlatinismu a pangermanismu. Tat slova, na pohled identická, kryjí však v sob různé pojmy. Většina Slovanů má o pansla vismu asi talově poněti, jako románšti náro dově o panlatinismu. Panlatinísm byl by spolek národů, mluvicích některým románským jazy kem: Francouzů, Španělů, Vlachů, Portugaleů Rumunů, ale beze všeho smíšení mezi sebou Podobně i panslavism předpokládá mravní sje- dnocení Rusů, Poláků, Čechů, Jihoslovanů at Ale každý z nich zachoval by svou autonomi a svůj jazyk. Něco zcela jiného je pangerma- nism, jehož účelem je poněmčování . . «
Jihoslovan Slovan Francouz Španěl Vlach Rumun Rus Polák Čecho Poznaňsko Tata Le Pensě Slave
25 article
Z Lublaně, 18. dubna. (Ke stykům slovinsko-chorvatským.) »Slovenee« věnoval úvahu vzájemnosti slovinsko chorvatské a dochází s politováním ku přesvědčení, že se v této věci stalo dosud velmi málo platného. Věc musí se chopiti se stránky praktické atu »Slovenec« ukazuje na dvě věci, jichž by Slovinci i Chorvaté měli především hleděti. Měl by do svých středních škol zavésti aspoň jako nepovinný předmět cborvatštinu a navzájem slo vinčinu. Dnes sice každý vzdělaný Slovinec roz umi chorvatsky a naopak; potom však by mohl i správně mluviti a psáti druhým jazykem, což by pro Slovince byla veliká výhoda, ježto s chor vatštinou stačili by na celém balkánském polo- ostrově. Druhý krok ku sbližení musí se stát na poli společenském a hospodářském. Theore- tické rozhovory o chorvatském státním právu neodvislosti mohou míti praktický úspěch teprve tehdy, až chorvatská opposice bude míti za se- bou zorganisovaný a hospodářsky silný lid. T bude síla, s níž i protivníci budou nuceni po čitati, neboť i malí národové mají vliv na poli tiku, je-li celý národ politicky vzdělán a hospo dářsky pevně stojí. Pozdvihnouti národ hmotn — jest první podmínka úspěšné práce na chor vatsko-slovinském sjednocení.
Slovinec Chorvat Lublaň
26 article
Z Pešti, 18. dubna. (Přesnost rakou- ských telegrafních úřadů.) V dnešní schůz finanční komise uberské sněmovny omlouval minist Lukacz sebe a Kolom. Szella, že se poslední schůze nemohli zúčastniti, poněvadž dleli právě ve Vídni n společných ministerských konferencícn. Zaslati tehd z Vídně do Pešti telegram, aby se schůze výbor odročila až do jich návratu a byli přesvědčeni, že s schůze nekoná. Schůze však odročena nebyla, po něvadž telegram do Pešti nedošel. Vyšetřováním zji štěno, že vídeňská centrála telegram vůbec ani ne odeslala. Uherská vláda zakročila v té věci u rakou ského ministerstva obchodu.
Pešť Vídeň uberský sněmovna
27 title
Politické zprávy zahraničné.
28 article V Praze, 19. dubna.
V Praze, 19. dubna. Ruský hlas o straně professora Masaryka. Vídeňskému dopisovateli »HoBaro BpeMem se zdá, že věc českého národa je na ústupu Po zrušení jazykových nařízení přišly česko německé konference. Táhly se mdle, beznadějn a bezvýsledně, objevujíce pouze znova vyrostlou nadutosť a neústupnosť Němcův a nejúplnějš neupřímnost vlády. Němci každým dnem nabý vají více sebedůvěry, každým dnem vystupuj s drzejšími nároky, a položení Slovanů je ka- ždým dnem kormutlivější. Na jihu rakouském daří se Slovanům velmi zle a v Čechách proti národní, socialistické živly, vedené prof. Masarykem. sorganisovaly se v stranu »českých Rakušanů«. jež zamítá české státní právo, při čemž nazývá se stranou »lidovou« — úkaz to v nových do- bách Slovanstva ještě nebývalý. Jakkoli jsou malé vyhlídky nové strany, nicotné počtem neoblibené v národě, v každém případě je smut ným znamením doby, že se objevila.
Masaryk HoBaro BpeM Němcův Němec Slovan profesor Rakušan Praha Čechy Slovan
29 article
Ruský hlas o Rakousku. »Honoe Bpena« píše v úvodním článku; Vládnoucí kruhy v Rakousku za každou cenu chtějí zachrániti národní německý typ svého různorodého státu. Vždyť ještě tak nedávno stálo Rakousko v čele spolkového státu německéko je tomu jedva nějakých šedesát let, co o zá- padní Slovany zajímal se jen učený svět. Oni sami neprojevovali skoro žádných známek poli- tického života a němečtí byrokratě spravovali Rakousko, skoro si nevšímajíce národnosti ohromné většiny obyvatelstva. Rutina, od věků zakořenělá ve vídeňských kancelářích, draze přišla říši Habsburků. Její úřadníci spravovali Maďary a llaly právě tak protinárodně, jako Slo- vany, avšak obě ty národnosti byly šťastnější, než rozrůzněné kmeny slovanské, neboť se jim dostalo silné opory zevně ode tří velmocí : Francie, Némecka a Italie. Války roku 1859 a 1866 zba- vily Rakousko dvou italských provincií a daly Maďarům politickou svobodu a samostatnost.
Rutin Habsburk Maďar Italia Rakousko Francie Honoe Bpen Slovan
30 article
Zdálo by se, že takové hospodařeni německé byrokracie muselo přesvědčiti Vídeň, že se pro ni nehodí správa národní jen v německém smyslu a protinárodní ve smyslu slovanském. Rutia však podržela vrch, a také ústavou roku 1867 slíbená Slovanům rovnoprávnost s Němci zůstala jalovým zvukem; a proto právě vniterné roz- míšky otravují životné šťávy mocného někdy mocnářstvi habsburského. S každým desftiletím národní boj víc a více se rozplameňuje, hroze Rakousku novým osudným pozárem. Zmatků nynějších v Rakousku vinna je po- měrně malá skupina Němcův, otevřené tihnoucích k německé říši. Oni hrozí Vídni, oni přinutli Vídeň zrušiti jazyková nařízení, oni nalehají, aby dán byl výhradně německý charakter ra- kouské armádě, ze dvou třetin slovanské. Vlád- noucí kruhy poddávají se tomuto nerozumnému proudu, bojíce se pangermanského hnutí, které spojuje Němce rakouské společnou myšlenkou s Němci hohenzollernskými. Politika tat v značné mlře změní mapu Evrop a není pochyby, že povede k novým komplika- cím ne pouze v Rakousku.
Němec Němcův Vídeň Rakousko Evropa
31 article
K návštěvě berlínské Z městských kruhů došel »Berl. Tagblattu přípis, v němž se doporučuje, aby magistrátem žádaný úvěr 50.000 marek povolen byl bez ná- mitek. Zajímavý jest ale komentář listu toho. »Třeba bychom i my v Německu — píše list — bolestně sledovali situaci Němcův v Ra- kousku a třeba že nynější obrat, jenž jak se zdá, vede k lepšímu, nerozplašil všechny naše obavy o naše soukmenovce na druhé straně hranic, přece rozumí se samo sebou, že city takové oněmí, když panovník Rakousko- Uherska, spojenec německé říše, v Berlíně pro- dlévati bude. Říšské hlavní město příčiní se za- jisté, aby panovníku spřáteleného státu doká- zalo, jakou cenu klademe na pěstování intimních styků s Rakousko-Uherskem a sice Rakouskem, Němectvem dobře skutým.« Pěče Berlína o nadvládu Němců rakouských mohla by rakouské státníky poučiti, jaké byly by konce takové nadvlády. Že ale ani taková lekce ra- kouské státníky nepoučí, o tom jsme přesvěd- čeni.
Berl Němcův rakouský Německo RakouskoUhersko Berlín Rakousko Uhersko Pěč Berlín
32 article Posl. dr. Kaizl v Občanském klubu na Smichově.
Posl. dr. Kaizl v Občanském klubu na Smichově. Nedlouho po velké schůzi karlínského Ob- čanského klubu dána byla říšskému i zemskému poslanci dru. J. Kaizlovi příležitost, by opětně promluvil ke svým voličům. Občanský klub smíchovský svolal na čtvrtek 19. t. m na 5. hodinu odpolední do sálu akcionářského pivovaru na Smíchově schůzi voličů smíchov- ských městské kurie, na kterou pozval svého poslance dra. Jos. Kaizla. Již po půl 5. hodině odpolední scházel se zvolna voličové; krátce po 5. hodině byly všechny stoly velikého sálu obsazeny. O něco později naplněna byla i místnost sousední. Jako hosté přišli poslanci Krumbholz a Ho- řica, pak deputace Občanského klubu karlín- ského. Schůzi zahájil místopředseda Občanského klubu smíchovského p. Šlehover. Uvital srdečné poslance dra. Kaizla (Na zdar !), pak poslance Hořicu a Krumbholze, městskou radu smichovskou a vybídl pak shromážděné, by si zvolili předsedu. Pan Jeřábek navrhl poslance dra. K ol- dinského. Když návrh byl bez nejmenšího odporu přijat, přejal předsednictví posl. dr. Koldin- ský a udělil hned slovo poslanci dru. Kai- zlo vi. Poslanec dr. Kaizl: Velectění pánovél Dovolte mi především, abych se omluvil, že jsem proti starému zvyku pro známé vám poli- tické události nemohl delší dobu svolati schůzi voličskou. Dovolte mi zároveň, abych projevil, že se téším, že se s vámi setkávám a že ve starém přátelství vás srdečně pozdravuji.
Posl doktor Kaizl J Kaizl Krumbholz Hořica Jeřábek Koldin Smichov Ob Kai
33 article
Po tomto úvodu vzpomenul poslanec dr. Kaiz! karlínské své schůze; předpokládaje, že tamější jeho vývody jsou po většině známy, prohlašuje, že tentokráte pojednati chce o ně- kterých obzvláště důležitých, dnes ve veřejnosti často přetřásaných otázkách. Nyní jedná se znova o otázce, má-li býti naše politika zásadně radikální nebo ne. Ve ve- řejnosti slýcháme stálé útoky, které řečník ne- pokládá za přílis vydatné a silné, jež však — a to je největší snad jejich zásluha — dávají podnět k novým úvahám o našem politickém jednání a o zkoumání, je-li správno čili nie. Nynější české delegaci bylo na př. vytýkáno, že neprovozuje zásadní opposici stále, až do t doby, kdy i nezazší naše politické eíle nebudou splněny. Oproti tomu řečník je přesvědčen, že za těžkých nynějších poměrů dospějeme ku předu jen po stupních, tím způsobem, když budeme dle možnosti využivati daných sítuací. Nám přece nad opposici a nad taktiku jde pro- spěch národa, který je naším nejvyšším cílem. Důsledná radikální taktika provozovala se od roku 1861 do roku 1879; byl to státoprávní radikalismus, jehož nejúčinnější tehdy taktický postup jevil se v passivní opposici. Tato taktika byla provozována 18 let a skončila úplným ne- zdarem přes svědomitou práci svých zastane a přes to, že ji časem kynuly momenty příznivé Řečník zabývá se pak historickou stránkou p
doktor Kaiz