ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d7f899b0-669b-11dc-b6b0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 36, work 3, person 39, org 5
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, v patek dne 20. dubna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 108
4 article
Na ranní a odpol. listy přelplácí ses v Praze v administrael na měsíe . . . . . . .. 6K — na čtvst lela- s dvejí donáškou měsi tr lts . . . . 7 K 50 vo flislkách na nisíc . . . . . . 2 K 80 Poštout něst Br . . . . 9 R en s dvojí zásilkou na měst s arrt lela . . . . 1i k eo
Praha R en
5 title
Dnsšni čislo pro Prahu Ie o 10 stranách.
Dnsšni Praha
6 article Věci dospívají do koncův.
Věci dospívají do koncův. Ještě se nedostal sněm království če ského ani ke hlavní své úloze: ke svrcho vaně nutnému zpomožení zbědovaným finan cím země české: a nastojte! již z Vídně se ozývají kuliší hlasy, ohlašující jeho blízký předčasný — konec. Ani k vyřízení rozpočtu zemského ne dopřeje prý se mu již v této dubnové kam pani času! A proč to? Poněvadž vláda p Körbrova prý má najednou nesmírně na pilno s uklizením — jazykové otázky v Čechách a na Moravě a tudíž chce co nej spěšněji svolati znova smiřovací kon ference do Vídně, vyzvati je ku po- slednímu slovu a nedohodnem-li se na nich s Němci sami, předložiti hotovou již vládní osnovu jazykových zákonů pro Čechy a Moravu v prv- ních dnech května svolané — říšské radě. Ano, stane prý se, jak si Němci přáli. Ačkoli dle předpisů platné ústavy nepřísluší cislajtánské radě říšské naprosto právo usná šeti se o podobném speciálním zákoně jazv kovém pro Čechy a Moravu, má k tomu dle vůle německých centralistů přece dojítil Na sněmech českém a moravském chtějí zříditi národní kurie s právem veta pří otáz- kách jazykových, tu chtějí míti svou něme- ckou národnost chráněnu proti majorisování se strany nás spoluobčanů téže vlasti: ale v parlamentě vídeňském máme my Čechové si dát líbit, aby tu Němci z Horních a Dol- ních Rakous, ze Štyrska, Korutan, Tyrol Vorarlberku, Salepurku atd. vyměřovali nám právo našeho jazyka ve státních úřadech Cech a Moravy Již tato otázka kompetenční sama o sobě jest tak břitká a tak důležitá, že vyzývá v boj sebeobránný veškeré přesvědčené ob- hájce národních práv, svézákonnosti a samo- správy vlastí a národů!
Němec Čecho Vídeň Čechy Morava Dolo Rakousy Štyrsko Korutany Tyroly Vorarlberk Salepurk
7 article
Týkáť se otázka jazyků nejen nejdůtkli vější stránky národního citu, nýbrž i nej- důležitějších životních zájmů národa a tu měla by se každá vláda rakouská spíše všeho jiného odvážit, nežli pokusu, aby jed nomu národu přiznávala moc vyměřovati ja- zykové právo národu druhému dopouštěti, majorisování toho národa příslušníky jiných zemí proti vlastní jeho vůli. Avšak což víme, jaký že bude ten chy staný vládní návrh jazykového zákona pro nás a pro bratry naše moravské! Neznáme dosud ovšem ani jediného jeho paragrafu jako že ho bezpochyby znají již dobře za- svěcení němečtí důvěrníci páně Körbrovi, leč podle celého vývoje věcí od 17. října m. r., podle celého neblahého vzezření a směru dočasné politiky vídeňské, tušíme, že obsah jeho bude pro dobré právo našeho národa tak otčímsky skoupý, jak jen v Cislajtani možno. Svým časem již měl pan Körber připravený jakýs prý elaborát jazykového zákona, o němž sám pronesl okřídlené slovo, že uveřejnění jeho na Čechy působiti bude jako puma. Nedávno opět vykládal komusi. proč nepředložil osnovu svého jazykového zákona delegátům na smiřovacích konferen- cích: »Obával jsem se, že by se mi roz utekli.« To jsou zajisté velmi charakteri stické výroky, které nás připravují na roz- tomilé překvapení moudrosti rakouské. Nesměli bychom pak znáti a věděti jakou měrou jest pan Körber v zajetí našich národních a politických odpůrců, nesměli bychom věděti, co denně vidíme, kterak pa- nující systém jen napořád úzkostně vyhovuje Němcům, kterak mocným stal se vliv Chlu- meckého, Goluchowského, Eulenburga a t.p.
Körbr Körber Němec Goluchowský Eulenburg Čechy Chla
8 article
přátel a příznivcův našeho národa. V tomto ovzduší vídeňském sotva vzklíčí pro nás cos dobrého, tu věru ani největší optimista ne- může rozumně očekávat, že se našemu právu vyjde vstříc návrhem pro nás přijatelným, životnímu zájmu a prospěchu národa našeho jen zdaleka vyhovujícím. Jakoliv Beust na- zval Rakousko říší pravděnepodobností, toho zázraku se v ní dnes nedočkáme, aby vládní návrh jazykového zákona vlády Körbrovy odpovídal věrně duchu kabinetního listu ko- runovaného krále českého Ferdinanda V. ze dne 8. dubna 1848 a poctivě provedl jeho zákonná ustanovení I. Národnost česká budiž položena z základ tak, že se česká řeč ve všec větvích státní správy a veřejného vyučování s řečí německou v úplnou rovnost staví. IX. Od nynějška mají v Čechách všichni úřadové veřejní a všecky soudy obsazeny býti jedině osobami oboji řeči zemské mocnými. Mohlo-li se státi, aby přes toto císařské nařízení, o němž nejvyšší soud rozhodnutím ze dne 13. prosince 1898 uznal, že »jeví se býti ve smyslu tehdejšího práva státního zákonem a žádným pozdějším zákonem zru- šeno nebylo«, nadešla v Rakousku pro nás katastrofa dne 17. října 1899, pak věru těžko dnes očekávati poctivý a odhodlaný návrat rakouské politiky na onu zákonnou půdu, přiznanou slavně národu českému za jitra svobody králem jeho před 52 léty. Spíše pohříchu připravme se na to,že dokonává se právě ve Vídni osudný obrat v levo, že dráha panujícího systému žene se po šikmé ploše dál a dále od právního stano- viska valné většiny národů této říše do úvalu a tunelu velkoněmeckých snaha záměrův.
Körbrův Jakoliv Beust Rakousko Čechy Vídeň
9 article
Smiřovací konference nejeví se býti ni- čím jiným, nežli pouhým mostem před tímto osudným tunelem. Děje se jimi poslední pokus, abychom my Čechové sami dobro- volně přinesli oběť na svém právu prefensím německým a tak upokojili německou lačnost, by nebořila na dále ten vídeňský parlament. nybrž nechala ho pracovati pro stát a vládu. Jestliže však delegáti naši na konferenci k tomuto harakiri se neodhodlají a konfe- rence bez výsledku se rozejdou, předloží pan Körber svůj elaborát, stvořený asi věrně k obrazu svatodušního programu německého, říšské radě, žádostiv, aby v této sehnal pro své mistrovské dílo potřebnou většinu. Se- hnati ji, znamená rozbiti pravici a dohnatí osamocený a zrazený národ český ku nedo- zírné zoufalé sebeobraně. Nesežene li však většiny té — a sami Němci silně pochybují, že by ji sehnal, pak prý vezme vídeňský parlament prostě za své a bude prý se po mýšlet na prostředky, aby státní stroj byl nějak do pohybu uveden. Takovou perspektivu označuje německý tisk jako tajný plán vlády Körbrovy. Nuže, pravda-li vše to, pak je touže chvílí dráha politiky české určitě a neuprosně vyměřena, pak je konec všemu diplomatisování a všem ohledům v pravo v levo a uvědomělý, za- chovalý náš lid se svými poslanci podstoupí za své dobré právo svorně a vytrvale na celé čáře boj nejodhodlanější až do kraj- nosti, bera za svědky dějiny souvěké, že dříve vyčerpal všechny prostředky trpělivosti a dobré vůle v obraně životních zájmův svých, své cti a svého legitimního práva-v této říši.
Čecho Körber Němec
10 article Sněm království českého.
Sněm království českého. Schůze dvanáctá. R. V Praze, 19. dubna. Nejhledanějším ve dnešní schůzi byl pan místodržitel. Poslanci všech stran a odstínů
Praha
11 article
ho v dnešní schůzi vyhledávali, vyptávali se ho a činili mu sdělení. Byli mezi nimi i po- slanci čeští, vynikající i nevynikající, z če- hož soudíme, že bylo odvoláno usnesení, ne míti s panem náměstkem žádných styků. Poslanci vrátili se, jak bylo pozorovati z velkonočních svátků posíleni a svěží, od- hodlaní zasedati, kdyby bylo nutno, třeba ještě tři měsíce. Však škoda, že prý jejich práci nejdele do 6. května bude bez milosti odzvoněno, poněvadž nutno svolati vídeňský parlament, aby vláda presentovati mohla zá stupcům zemí českých pěkné nadělení, jež uchystala předlohou jazykovou, a potom aby učinila pokus prosaditi parlamentně předlohu o půjčce investiční a tím naplniti prázdné pokladny státní. Na počátku schůze zedpovídal nejvyšš maršálek některé dotazy, potom místodržitel. Zajímavo bylo při tom, že nejvyššího hod- nostu autonomního zrovna tak jako nejvyš šího úřadníka zeměpanského v královstv českém neposlouchali ani ti, kdož je byl interpellovali. Na jednacím pořadu bylo pokračován v debatě uhelné. Bylo již tři čtvrti na jednu, když poslanec dr. Baxa ujal se slova Charakterisoval nejdříve jednání sněmovní. Čtyři neděle již radí se zastupitelstvo země a přece nevykonalo v zájmu země dosud pra- nic. Sněmovní jednání je komedie, ktera má působiti pouze na venek. Ti, kteří doufali, že sněm něco vykoná v záležitosti uhelné, budou náramně zklamáni, budou zklamáni právě tak, jako jednáním parla- mentu vídeňského. Vláda stojí na straně velkokapitálu a sotva se opře těmto svým uhelným spojencům, mezi nimiž nalezají se velicí páni a sotva namáhati se bude, aby nemožnými učinila hříchy, jichž se tito na obecném prospěchu dopouštějí. Že ale na sněmu nic se neděje, tím vinen dle dra.
doktor Baxa
12 article
Baxy hlavně nejvyšší maršálek, zdali v do- rozumění s Vídní, či o své vůli, není sice známo, ale zdá se dru. Baxovi, že jedná v intenci rozhodujících kruhů. Řečník obrací se pak proti židům, kteří mezi uhelnými lichváři zaujímají přední místo a o nichžje známo, jak hrozným způsobem vykořistili kalamity uhelné. Třeba prý to konstato vati, poněvadž židovský vliv šíří se již všude také v soudnictví, kde prý vliv jejich pů sobí velmi neblaze. Řečník přešel na to na půdu dělnictva v dolech a prohlašuje poža davky horníků za úplně spravedlivé, a to oč žádali, za slušné a skrovné. Posl. dr. Klouček horlil proti neustálému doprošování se Vídně, aby to- či ono uči- nila, kdežto sami, i tam, kde právo nepo píratelně je na straně naší, klademe ruce v klín. Proč vyzýváme vládu, aby učinila to či ono, proč sami neusneseme se na je- dině rozumném a možném upravení poměrů v těžbě a v prodeji uhlí? Proč neusneseme se bez ohledu na pravo či na levo a sice úplně v kompetenci sněmu na vyvlastnění na pozemštění dolů? — Připomínáme, že dr. Klouček nevykládal snad 88 11. a 12. zemského řádu pro království české zcela správně, ale povinností autonomistů musí býti, vkládati do ustanovení, jež týkají se sněmovní kompetence, spíše větší právo nez menší. Přistřihovačů samosprávy zemské najde se v Rakousku vždy dost. Poslanec Hořica dojista odpustí, řek neme-li mu tentokráte upřímně, že dnešní jeho debut šťastný nebyl, jakkoli pronesl mnohou dobrou myšlenku. Jiným pánům dovolili bychom si ve vší šetrnosti připome nouti, že kdo stěžuje si a naříká na de kadenci parlamentarismu, v první řadě sám povinnou úctu musí osvědčovati ke sborům parlamentním, jejichž je členem.
Baxa Posl doktor Klouček Hořica Vídeň Rakousko
13 article
Poslanec dr. Žalud ujal se dle povin nosti své těch, na něž po starém příslovi že žid musí býti bit, ať se má věc takči onak, vlastně všechno se svezlo. Poslane dr. Žalud měl postavení dnes nesnadné př notorický dokázáném faktu, že největší vydři duchové uhelní, jako Guttmannové, Weiman- nově, Petschkové atd., jsou židé, mohl ovšem poukázati právem k tomu, že mezi majiteli dolů je židů počet minimální, za to ale mezi nejnesvědomitějšími uhelnými lichváři také dost křesťanů. V ohledu tom měl pravdu. rovněž měl pravdu, když poukázal k smlou- vám, jež uzavírají komisionáři a obchodníei s majiteli dolů, a k tomu, že u nás všechno víme teprve tehdy, když neštěstí již nás drž za pačesy. Před tím po celých třicet let jsme o řádění exploitérův uhelných nevěděli. Po řeči dra. Žaluda ukončil nejvyšší maršálek schůzi, tak že přihlášení ještě řeč níci posl. Scharf a Gebler mluviti budou te- prve zejtra. Na počátku schůze — jak již tom zmínka učiněna v předu — odpovídal nejvyšší maršálek na dotaz poslance dra Podlipného a soudruhů ohledně připo jení předměstí pražských ku hlavnímu městu. Z odpovědi nejvyššího maršálka zjevno. s jakou liknavostí, ba řekli bychom přímo. s jakou bezohlednou nevšímavostí vláda chová se k zemskému výboru i v otázkách velkého dosahu a důležitosti.
doktor Žalud Guttmann Weiman Petschek Scharf Gebler Podlipný
14 article
Nejvyšší maršálek zemský zahajuje schůzi o 11. hod. 30 min. U vládního stolu: c. k. místodržitel hr. Cou denhove, místodržitelský rada dr. Vojáček okresní hejtman dr. Neuma nn. Nejvyšší maršálek zemský odpovídá na dotaz posl. dra. Podlipného ze dne 30. pro- since v příčině akce zemského výboru v otázce spo jení obcí předměstských s Prahou. Pokud se týče otázky, co opatřil zemský výbor vzhledem k usne- sení sl. sněmu ze dne 24. února 1899, nemůže nežl uvésti, co v té příčině uvedl v odpovědi ve schůz sněmu dne 13. května 1899. Zmíniv se o usnesení sboru obecních starších ze dne 24. února 1898, by zemský výbor ve srozumění s c. k. místodržitelstvím zabájil jednání za účelem spojení obcí Karlína, Smí chova, Král. Vinohradů, Žižkova, Libně, Dejvic Střešovic, Košíř. Vršovic, Nuslí a Podolí s obcí praž skou v jedinou obec, praví, že zemský výbor sděli tuto žádost c. k. vládě a žádal, aby za účelem zjed nání reálního podkladu pro nové jednání, prohlásila jaké stanovisko zaujímá vůči požadavkům, které vte příčině obec pražská v příčině známých předpisů domovní dani činžovní a dani potravní c. k. vládě byla již vyslovila. Když došlo výboru zemského usnesení sla sněmu ze dne 24. února 1898, jehož prvním odstav cem se mu ukládá, aby zavedl jednání s obcí praž skou a ostatními obcemi za účelem jich sloučení dospěl po bedlivé úvaze ku přesvědčení,ž nelze rozhodnouti o způsobu, jakým se má přikro čiti k provedení odstavce I. sněmovního usnesení dokud nebude známo, jaké stanovisko zaujímá vláda ve věci této.
doktor Vojáček Podlipný Král Praha Karlín Žižkov Libeň Dejvice Střešovice Košíře Vršovice Nusle Podolí sla sněm NN
15 article
Poněvadž pak vláda dosud v té příčině sdě- lení žádného neučinila, bylo přípisem ze dne 30 dubna 1898 č. 24.101 pražské místodržitelství dožá- dáno za vyřízení přípisu ze dne 7. února 1898. Vyřízení toho nedostalo se výbor zemskému podnes přes to, že přípisem ze dne 16. března 1891 výbor zemský znovu v té pří- čině na vládu se obrátil a dalším přípisem ze dne 26. června 1899 č. 41.129 na vyřízení věci nalehal. K vyzvání zemského výboru předložila mu rada městská návrhy, jež měly býti náležilým dostatečným podkladem pro zahájení jednání, ale rada městská obmezila se na to, že jen zcela vše obecně dotkla se okolností, na které výbor zemský v usnesení svém váhu kladl, aniž dospěla k určl tému vytčení zásad, podle nichž řešití dlužno tutc jak pro obec pražskou, tak i pro ostatní obce mající náležeti ke svazku příští velké obce Prahy nad jiné důležitou otázku. Byť i slušelo připustiti, že není zcela možným návrhy striktní a přesně formulované již dnes činili měl by přece po náhledu výboru zemského obc pražskou, od níž iniciativa vychází, podán býti úpl- nější obraz o tom, jakou formu má míti příští útva spojených obcí v různých oborech správy, aby jed nání, k němuž se má přikročili, mělo naději na vý- sledek. Výbor zemský nemůže zejmena znovu ne- vytknouti, že najmě hlavní zásady, na nichž má
Praha
16 article
V drobném prodejit saaní čísle o soě . . . zs 8 odpolední .. . . . na t Ve tlialkách na vezkovšt ranní čjsle. sdpolední. Inserasy platí se hotevě napřea Předplscení a insmrty přijímá sdminl strace v Marianské ulici 4. 3. Tam nacházejí se též redakea tskirna s szpedine „ Narodnich Llstěs Bukopisy se novraneji
marianský ulice Narodnich Llstěs Bukopisa
17 article
spočívati příští statut a volební řád, by měly obcí pražskou býti dány, aby obce, s nimiž jednati dlužno, měly substrát pro vyjadřování své. Výbor zemský nepokládá tedy zmíněné podání za dostatečný podklad pro to aby jednání ve smyslu zmíněných usnesení bylo zahájeno a má za to, že podáním obce pražské nebyly vystiženy podmínky, za kte- rých výbor zemský přislíbil v ře- šení otázky již nyní činně za sá- hnouti. Přes to však jest úmyslem výboru zemského akce ve věci té se uchopiti a zúčastněn obce nyní již k jednání vyzvati, za kte- rýmž účelem zamýšlí výbor zemský předem svolati ke společné úradě zástupce obeí, jichž se týče. To se stane v době nejbíližšt. Zemský výbor plně uznává důležitost zdárného rozřešení této veledůležité otázky a očekává s plnou důvěrou, že při obmýšlených poradách najde se správní podklad, na jehož základě bude možno dospěti k vyřízení otázky sloučení král. hlavního města Prahy s okolními obcemi ku spokojenos všech, jichž se tý če. Na dotaz posl. Sokola a soudr., co zemský výbor vykonal ve příčině provedení loňského usne- sení sněmu, týkajícího se změny disciplinár- ního řádu učitelského, odpovídá nejvyššl maršálek zemský, že ve schůzi ze dne 13. května r. 1899 usnesl se sněm postoupiti návrh posl. dra. Herolda a soudr., podaný r. 1892, pak návrh posl. dra. Sokola a soudr., podaný r. 1895 a ko- nečně petice osob učitelských ve příčině změny disciplinárního řádu zemskému výboru, aby dohodnuv se s c. k. zemskou školní radou o zásadách, které mají býti touto opravou k platnosti přivedeny, před- ložil sl. sněmu v nejbližším jeho zasedání zprávu spolu s návrhem nového dísciplinárního řádu.
Herold Praha Sokol
18 article
Podstatnou částí obou uvedených návrhů jest kromě jiných změna 8§ 26., 39. a 41. zákona o práv- ních poměrech učitelstva veřejných škol národních. V téže schůzi usnesl se slavný sněm na osnově zá- konů, jimiž se mění jednak § 26., jednak §§ 39.a 41. citovaného zákona a byly dotčené osnovy dne 7. června 1899 presidiem sněmovním sděleny c. k. vládě, aby vymohla nejvyšší schválení těcht osnov. Obě tyto záležitosti, totiž návrhy posl. dra Herolda a soudr. a posl. Sokola a soudr. s jedné osnovy obou zákonů, na nichž se sl. sněm usnesl. se strany druhé byly v úzké souvislosti, neboť smě- řovaly ke změně těchže předpisů zákonných a bylo tudiž nutno, dříve než zahájeno jednání ve smyslu sněmovního usnesení, vyčkati, zdali dojdou uvedené osnovy zákona nejvyššího schválení, resp. z jakých důvodů schválení odepřeno, aby získán byl spole- hlivý základ pro evěntuálné další úvahy ve příčině změny citovaných paragralů. Když pak dne 20. prosince 1899 sděleno zem- skému výboru, že osnova zákona, jímž se mění § 39. a 41. zákona ze dne 13. května 1874 č. 36 z. z. byla sankcionována, kdežto druhé osnově zákona bylo odepřeno nejvyšší schválení, byla c. k. vláda na základě usnesení zem. výboru ze dne 24. ledna 1900 dožádána, aby ve smyslu uvedeného sněmov- ního usnesení podala své dobré zdání o uvedených návrzích, jakož i o petitech, obsažených ve shora uvedených žádostech. Dobré zdání c. k. vlády však dosud nedošlo; jakmile se tak stane, vezme zemský výbor změnu disciplinárních předpisů platných pro osoby učitelské v úvahu a neopomene o výsledku podat sl. sněmu zprávu s příslušnými návrhy.
Herold Sokol zákon o práv
19 article
Ve 4. schůzi sl. sněmu ze dne 28. března 1900 učinili ke mně p. posl. Dyk a soudr. dotaz v zále- žitosti osadou a katastrální obcí malonick o žádaného vyloučení z místní obce Lštění (okresu horšovotýnského.) Páni interpellanti poukazují ze- jmena k tomu, že záležitost ta po více nežli dese roků jest předmětem jednání samosprávných úřadů. táží se mne jako předsedy výboru zemského, jsem-l ochoten dáti případ tento přísně vyšetřiti a zvláště okresní výbor v Horšově Týně přiměřeným způso- bem k tomu pohnouti, aby žádost obce malonické řádně vyřídil. Na základě usnesení výboru zemského ze dne 11. dubna 1900 kladu si za čest k tomuto dotazu odpověděti: Osada malonická zakročila již v roce 1868 o vyloučení z místní obce Lštění a ustavení za samostatnou místní obec. Její žádost byla však usnesením sl. sněmu ze dne 14. října 1869 zamí- nuta (výnos výboru zemského ze dne 29. listopadu 1869 čís. 25.340.) Sub. praes. 22. října 1887 č. 763 podal osadní starosta Josef Kuber k výboru okresnímu znovu žá- dost téhož obsahu, k níž byl vyzván, aby předložil doklady, k vyřízení potřebné. Poněvadž však se tak vůbec nestalo, ponechal okresní výbor řízení o žá- dosti ve své míře, vyrozuměv osadní představenstvo, že po předložení potřebných dokladů jednání bude zahájeno. K tomu ale nedošlo, poněvadž osada malo- nická dokladů těch nepředložila, takže musil výbon okresní míti za to, že na žádosti netrvá. Teprve po- dáním ze dne 6. února 1899, došlým výboru zem-
Dyk Kuber Lštění Horšův Týn
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Komedian t. Vzpomínka V. R.. .a. Vyšel jsem si odpoledne lenošit do lesa — jako denně. Přes lávku, složenou ze dvou ne- otesaných kmenů, kolem mlýnka, zarostlého do země, vápenným lomem, nad nímž se krčila v kamenném prachu opuštěná chalupa, az k potoku, zarostlému pomněnkami a pryskyř- níky, za nímž hrčela pila mezi širokým černými smrky, jež stnily širokou, červe- nou lesní cestu, zabíhající až pod rozsypané hradní trosky. Znal jsem již tak dokonale tu denní pěšinu, po které se ráno pestřily šaly na- šich výletních slečinek a odpoledne haveloky starých pánů, putujících na stráň k odpoled- nímu spánku, že mne zarazil neznámý člověk, sedící na kameni u potoka a kouříci z krátké francouzské dýmky. Celý Podol, v němž jsem trávil léto, neopomenul se hned v prvních dnech od posledního kluka až do kostelních stařenek představit každému hostu malých lázniček, jimi se živila obec v létě, že nebyl jsem na pochy- bách o cizím původu neznamého. Ostatně byl by mne o tom přesvědčil jeho zevnějšek. Same- tový černý kabát, jako nový, odřené spodky. červený soukenný pás, ledabyle ovázaný, široký měkký klobouk a se schvální nedbalostí uvázan siroká kravata — nebylo pochyby, že Podolu přibyl nový cizinec.
Sam Podol Podol
21 article
Jeho zaměstnání odhadl jsem brzy, když jsem se vracel k obědu, přes louku za jezem Mezi několika krásnými, košatými lípami, před malým kostelikem nade vsi, stála veliká boud s malými okénky, zeleně natřená, nemotorný ne- lvor na čtyřech kolech, v okéncích pěkné kvě- tiny a bílé záclonky, pod podlahou buben a ně- kolik barevných praporečků, vedle menší, po dobný dopravní prostředek, chundelatý, bílý ov řác ký pes a veselá koza s růžovou páskou na krku, jež dráždila svými skoky několik huňa tých koníků. Před vozem na dřevěné třínožce visel měděný kotlík a dvě hezká děvčatav jednoduchých, městských šatech připravovala na vyschlém trávníku otřelé talíře a příbory k obědu. Po obědě, když jsme trávili siestu v za- nedbané »lázeňské« zahradě, dámy na ruském kuželníku a my na plaidech na trávě, vsunula se do zahradních dvířek vysoká postava v sa- metovém kabátci, s několika černí rozmnože nými cedulemi v ruce a tu jsem teprve zpozo roval hnědý, do ostrých záhybů skládaný obličej. veliké, zcela modré oči, nepřirozeně dlouhý, štihlý a vyschlý nos, vysoké čelo a dlouhé modročerné vlasy, jež se kroužkovaly až po čistém měkkém limci režné košile. Patron při- bylé společnosti přál silným, energickým hlasem dobré odpoledne, stěžoval si, že teprve přímlu- vou vzácných hostí vymohl si u starosty povo- lení k večernímu představení a zdvořile zval k zvláštnímu večernímu »elitnímu« divadlu v »taliánské manýře«.
22 article
Hrávali jsme večer obyčejně karty — roz manité ty komplikované hry, vynalezené pro zábavu dam, aby co nejhojněji mohly uživat různých úskokův a podvodů, mezi hráči nepří pustných, někdy jsme též povídali pohádky, občas se i tančilo, a když bylo nejhůř, dali se starší pánové do důkladnější, vážné hry, a my mladší provázeli dámy na večerní promenády při měsíčku. Komedie byla opravdovým osvěžením. Bilo osm, když jsme již obsadili několik nehoblo- vaných prken před dosti slušným divadélkem pod lipami a královským honorářem zapudi veškeré domorodě obyvatelstvo do ctihodné vzdálenosti, za sudy, na nichž se houpala naše improvisovaná sedadla Bylo tam milo posedět v širokém věne košatých lip, jichž vůně domírala se zrajícím plody na vyschlém palouku, ozářeném měsícem na tmavém nebi, v jehož bílém světle se třepe- taly páchnoucími plaménky knoty petrolejových konviček, přivázaných na několika tyčích. Sotva jsme se usadili, zazněla hudba, melodický plno- zvuký italský kolovrátek. Očekávali jsme oby čejnou komedii, ale už to jeviště, zavěšené hrub pomalovanou oponou, slibovalo jiný požitek.
23 article
Sotva se opona vyhrnula, vystoupil prin cipál v bezvadném úboru — ani bílé rukavice nescházely — a deklamoval s dobrým pathosem »Stávku kovářů«. Považovali jsme toto číslo za jakousi poctu pro nás, a odměnili přednášeče též náležitě potleskem. Ale údiv náš, zpočátku pomíjející, rostl, když na konec náší deklamáton zvěstoval, že bude se hráti tragédie, na němohru upravená, od pana Šilera, »Marie Stuartkae zvaná. A vskutku — hrála se. Dosti čelný personál, dcery, synové i malé děti ředitele. jeho žena, zeťové i snachy v kostumech opravdu obdivuhodných, čistě vypravených a poměrně nákladných, kupili se se vzorným nacvičením v živé obrazy, k nimž starý ředitel za scénou deklamoval jasným, dobře akcentovaným hlasem celý děj, a vlastní rukou, jež leckdy trochu neopatrně vylézala z chudých sufit, zapalova zelený i červený bengál, nezapominaje při ton vytahovati i spouštěti oponu. Sotva že si oddychl kat, jenž v poslednín obraze za neutuchajícího potlesku vydržel ně kolik minut třímati těžkou, vypůjčenou řeznickou širočinu, oznamoval ředitel v kostumu polici nella, že bude sehrána stará italská komedie, přesně dle vzoru atd. A před našimi zraky opravdu dováděla rozkošná Colombina se všem svými soudruhy italské komedie ve vzornýeh kostumech a řikala s roztomilou prohnanost trochu tvrdé české verše, jež živě připomínaly dějem i fakturou italskou comedia dell' arte Byla to vskutku skvostná podívaná: staré lípy s tmavými korunami, jež nás kryly, ozářené ze spodu, jak umělé pěsténé loubl, to chudé okolí s vylámanými, zaprášenými vápenými lomy, kontury kočovných voziků na krají stráně, a to
Šiler Stuartkae
24 article
osamělé, ve tmě svítici divadélko, v němž pěknou deklamací rozkvétala stará veselohra v celém svém primitivním půvabu. A zas spadla opona, zas zazněly melan cholické zvuky italského kolovrátku a rozkošná dívčí postava v bezvadném baletním úboru oznamovala »balet ve dvou«, pak jakousi škot skou čtverylku a nevím, co ještě. Na malém. pískem posypaném jevišti objevilo se vskutku šest děvčat, na jichž krátkých sukénkách, stře- víčeích i účesech bylo pozorovati, jak pečlivě byla vypravena k vystoupení starostlivou rukou principálovy ženy. Netřeba podotýkati, žen i ta sklidila za své evoluce zasloužený potlesk, jenž ustal teprve, když neunavný ředitel oznámi poslední číslo programu, němohru »Šve v úzkostech«. A sehráli ji znamenitě. Nebyly to surovosti, tak oblíbené na prknech našieh chantantů, ale zas stará jakási hra i oděvy prozrazovala svůj cizí původ, vzorně pro- vedená. Dříve, než dohořely petrolejové knoty, do provodil nás ředitel veršovaným přáním dobr noci a všeho dobra až na věky. Nemohl jsem odolati, abych s ním ještě nepromluvil. Dopro- vodil jsem naši nadšenou společnost domů, ale vrátil jsem se právě, když můj oblibenec zha sínal světlo a nařizoval disposice pro příští den.
25 article
Nedal se dlouho přemlouvati, aby šel se mnou na večeři do druhé, odlehlejší hospody, »na špici«. Nezapírám, že během nejbližší hodiny silně vybledl můj ideál, vyrostlý za večen v tomto zneuznaném talentu, jehož umělecké nadšení mne tak nadchlo. Ale poznal jsem něm člověka, jehož jsem si tím více pak na učil vážit. Český člověk, několikrát ztroskotaný nedotknutý naším »vyšším« vzděláním, ale př tom se silně vývinutým citem pro vše pěkné. umělecké, co se mu kdy dostalo do rukou. S splašenými, často dosti primitivními ideály, jež by byly mohly asi docela jinak vy- zráti, kdyby byl jeho duch jinak býval vzdé- lán, — ale co vskutku ve mně vzbudilo úctu, to byla energie, s kterou ty svoje, v mých očích ovšem kusé, ubohé, rozbité ideály dovedl realisovat, vzdor nepříznivým okolnostem. Uka- zoval mi na druhý den svoji garderobu, jíž věnoval celý jeden vozík, a již uhájil několi- kráte před exekucí jen zoufalými úskoky, jimiž převáděl jeji vlastnietví na jednotlivé členy své rodiny. Vykládal mi jednotlivé ty sametové ka- bátky, péra, drahá trika, vyšívané střevíčky, imitace skvostů a všechny ty své poklady s ta- kovou péčí a s takovou pýchou, jakoby všechny ty našívané perličky a kamínky i s těmi žlu- tými a bilými cetkami byly pravé zlato a pravé drahokamy. Jeho dcerušky, které se červenaly. když zavolal je, aby vyložily svoji vzorně se- řízenou a uloženou »výbavu«, jak jmenoval jich divadelní garderobu, byly tak jednoduchá děv- čátka přímých zraků a ostýchavých pohybů, že bych v nich byl nikdy nehledal obratné taneč- nice předešlého večera.
26 article
Ptal jsem se ho, proč se nestará o jejieh budoucnost. Zalichotil jsem mu, a myslím, že ne ncprávem, že by leckterý člen jeho rodiny jež tvořila zároveň celou společnost, mohl od- vážiti se na větší jeviště, sic že zakrní takhle zbytečně. I tu nevím, byl-li to u něho slavomam, či co jiného, ale podival se na mne velice podivně a řekl mi asi tak: »Pane, toto mi stačí. My jsme umělci, a kdo se na nás dívá, to je nám stejné, jen když máme co jíst, ale umění, to není velké jeviště a to všechno, a dokudjá budu, budeme pohromadě a budeme dělati umění pro nás, třeba bez dekorací. Až umru, ať si dělají děti co chtějí. Já už na to nejsem.- Neviděl jsem ho od té doby, je to už kolik let. Nevím jestli již jeho děti dělají co chtějí ale mohu říci s dobrým svědomím, že jsem na- šel málo lidi, kteří by tak vážně pojímali pravé umění a kteří by je tak nezištně věnovali lidu, jako ten starý český komediant.