2
masthead
V Praze, ve středu dne 24. července 1901.
Praha
4
article
Na raput a odpol. tisty
O přilohami (Naudný Obvor“ ve
středu a „Litorárni Hlidka
v páteký předelšcí sat
Praze v zdulnhstral
na něsíe . . . . . . 9 K — h
6 K —
ne čtvrt leta . . . . .
s dvejí čpnášken
na měsle .. . . e . .
7k
na čtrt. lets
ve silaikšch?
2 K 30
na m ěsle . . . . .
Poštont
n etrr lel. . . . .
ke
s dvojí vleilkee
na mřis
nkB
štoct lal
Praha
Litorárni Hlidek
Naudný Obvor
5
title
Vojenská dohoda s královstvím
7
article
Časopis uherský »Magyar Szó«, jenž
slouži skupině politiků z okolí bývalého
předsedy ministerstva, právě se vytasil
zprávou rázu sensačního, následujícího
obsahu: Mezi Rakousko Uherskem a Rumun-
skem ujednána byla vojenská úmluva, dle
kteréž Rumunsko se zavazuje, že postav
do pole pro případ mobilisace v Rusku
250.000 mužů vojska v osmi armádních
sborech, z nichž čtyři by se soustředily na
na řece Prutu na hranicích ruských mezi
městy Jassy a Galacem, kdežto ostatní čtyř
sbory by se obrátily k Dunaji proti Bul-
harsku. »Magyar Szó« vykládá dále, jaké
úkoly by připadly oběma rumunským armá-
dám, z nichž prvá by měla překaziti sou-
středění ruských sborů, postupujících z vo
jenských obvodů symferopolského a oděs
ského, kdežto druhá by tvořila čásť voje
stojícího proti Bulharům a Srbům, kterýž
by na západ u Vidína měl spojení s vojem
rakousko uherským, Srbsku čelicím.
»Magyar Szó« praví, že trvá na prav-
divosti své zprávy, i kdyby byla vyvrácena
Význačným jest pro náladu veřejného
mínění, že ani vojenský list »Reichswehre
nepopírá pravděpodobnost sdělení madar
ského listu, naopak výslovně připomíná
že »nikterak není v odporu s duchem bal
kánské politiky a s možným vývojem taměj
ších poměrů. A spočívá-li na pravdě, bylo
by prý nejlépe postarati se o to, aby se
jí předem nedostalo nemilých
a křivých výkladů«.
Přihlížejíce k této výhradě vojenského
listu, jež jest zajisté velmi rozumná, doplňu
jeme sdělení maďarské ještě další poznámkou
z listu »Magyar Szó«, že vojenská úmluva
ona bude bezpochyby dána na veřejnost
jakmile se uskuteční balkánská federace Bul
harska, Srbska a Černé Hory.
Magyar Szó
Rumun
Bulhar
Srba
Vidín
Rakousko Uhersko
Rumunsko
Rusko
Jass
Galac
Dunaj
Srbsko
Černá Hora
8
article
Pokud nebude známo přesné znění vo
jenské dohody, již »Magyar Szók ohlásil
bylo by ovšem málo vdečným úkolem, uva-
žovati o jejím pravém významu, za to ovšem
jest po ruce dosti okolností, kteréž ozařují
politické ovzduší, v němž takováto vojenská
úmluva mohla vzniknouti.
Rumunsko, jak známo, pokládáno byl
od let za »čtvrtého« člena trojspolku. Odr
1896, kdy vznikl dosti ostrý konflikt mezi
králem rumunským a vrchním pastýřem
pravoslavné církve rumunské, okázaleji po-
stoupilo do popředí sblížení politiky krá-
lovské s vůdčími státy trojspolkovými, a zpe-
četěno zejmena návštěvou panovnickou na
zámku Sinaji. Tehdy vyskytly se i zprávy.
že království řecké nemíní postupovati spo-
lečně s Bulhary, Srby a Černou Horou, ale
že utvoří s Rumunskem zvláštní spolek. Ru
munský časopis »Lumea Kova« uvažoval
spolku Rumunska a Řecka tenkráte velm
horlivě, načež odvětil mu »Nord«, který
tehdy ještě vycházel: Pro Slovany balkánské
nevyplyne z toho škoda, neboť jim bude
možno, když budou sami pospolu, prosti
živlů jinonárodních — lépe se konsolidovati
a snáze se dohodnouti o některých otázkách.
Budou-li na př. Slované v Makedonii postu-
povati svorně, Řekové záhy poznají, co to
znamená stavěti se proti nim. Podobně Ru-
munsko po škodě pozná, že je vlastně stá
tem předdunajským a že mu ani nenálež
míchati se do věcí balkánských.
Magyar Szók
Bulhar
Srba
Kovo
Nord
Slovan
Řek
Rumunsko
Odrava
Sinaj
Černá Hora
Řecko
Makedonie
9
article
Události, kteréž zatím nadešly, způso-
bily zastávku ve vývoji poměrů na Balkáně.
jak zevně byla osvědčena známým doroz-
uměním mezi Rakousko Uherskem a Ruskem
z r. 1897, dle něhož oba státy postavily se
na stanovisko zachování posavadního stavu
Dle »Frankf. Zigu.«, jenž bývá někdy o vě-
cech balkánských dobře zpraven, platí prý
dorozumění toto na čtyři roky, totiž do
konce roku letošního.
Do doby této připadly známé bouře
čínské, kteréž soustředily na se pozornost
všech hlavních států evropských, a i Ra-
kousko Uhersko účastnilo se výpravy čínské
několika válečnými loděmi. Čím pak stávalo
se patrnějším, že výprava čínská blíží se ke
konci, tím hojněji vynořovaly se zprávy,
kteréž obracely zření opět na Balkán. Otázka
makedonská, spor makedonského komitétu
Rumuny, události v Srbsku, ruch albánský.
to byly stálé rubriky v zahraničních zprávách.
Jest ještě v dobré paměti našich čte
nářů, kterak ministr zahraničných záleži
tostí hrabě Goluchovský dosti ostře pro-
mluvil o věcech balkánských, zvláště o Bul-
harsku, takže se podobalo, že ho tamní po-
měry mnohem více zajímají, než chy staná
doma akce hospodářská, dráhy
a průplavy, na něž potřeba kapi-
tálová se páčí na milliard
korunl
Záhy na to konala se schůze králů
rumunského a řeckého v Opatii, a v červnu
pak odebral se chef generálního štábu baron
Beck s četnými důstojníky do Rumunska,
kdež také dle časopisu »Magyar Szó« do-
spělo na zámku v Sinaji k vojenské dohodě
Rakousko Uherska a Rumunska.
Ziga
Rumun
Goluchovský
Beck
Magyar Szó
Balkán
Rakousko Uhersko
Rusko
Srbsko
Rumunsko
Sinaj
kouský Uhersko
10
article
Souběžně s těmito událostmi šířilyse
zprávy o návštěvě srbského krále a bulhar.
ského knížete v Rusku, načež po před
chozích návštěvách různých ruských hod
nostů v Srbsku a v Bulharsku nastalo těs-
nější sblížení Ruska a Bulharska, poskytnuta
Bulharům ruským slátním bankem výpomoc
nezbytná a krátce po návštěvě náčelníka
generálního štábu v Rumunsku následovala
návštěva velkoknížete Alexandra Michajloviče
ve Varně v Bulbarsku, na to v Rumunsku
a odtud — neočekávaný zájezd jeho do Caři-
hradu.
Jakkoliv ruský velkokníže všude okázale
se vyslovoval proti domněnce, že by měl
zvláštní politické poslání, nieméně všeobecně
se pociťuje, že tato návštěva znamená nové
období ruské politiky na evropském jiho-
východě a zájezd do Cařihradu pokládá
i »Pester Lloyd« za známku, že v tomto
okamžiku není nijakých nesho
mezi Ruskem a Turky
Pro doplnění obrazu záhodno tu ještě
připomenouti, že na pobřeží albánském sou-
časně se probouzí zájem polítiky italské
a rakousko-uherské.
Některé časopisy, jako na př. orgán Vše
němců, pokládají poměry na jihovýchodě
evropském za vážně a uvádějí je v přímou
souvislost s delegačními výklady hr. Golu-
chovského. I »Reichswehr« připouští, že by
vojenská dohoda rumunsko-rakouská mohla
nabýti skutečného významu, kdyby drobným
státům balkánským se událo způsobiti nějaky
Bulhar
Alexandr Michajlovič
Turek
Gola
Rusko
Srbsko
Bulharsko
Rumunsko
Bulbarsko
jihovýchod
Cařihrad
Pester Lloyd
11
article
průlom do dorozumění z r. 1897, ale my se
nicméně domníváme, že rakousko-uherská
a rumunská dohoda vojenská, jak o ní píše
»Magyar Szó«, není známkou nějaké blízké
a rozsáhlé akce.
Tak, jak se poměry na jihu vyvíjejí, se
řaďování balkánských států ve dvě skupiny
jest na nejvýše přípravou k překonání tam
ních otázek místními, balkánským
silami.
Ovšem jest každé vojenské umlouván
v době, kdy vlastně se pociťuj
potřeba hospodářských úspěchů
a kdy veřejnost se na ně okázale upozorňuje.
jakýmsi vyrušením ze snění, jež i jak mnoz
hned předem skepticky rozbírali.
Magyar Szó
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. července. (Zemsk
sněmy.) Sotva se dru. Körbrovi podařilo
uchlácholiti istrijské Vlachy na tolik, že je možno
svolati novou schůzi sněmovní na den 29. t. m
s nadějí, že Vlachové do schůze přijdou
umožní, aby se projednala vládní předloha stra
definitivního stanovení města, do něhož se má
istrijský sněm příště svolávati, zase neočekávaná
kalamita zhatila klidně sněmování v jiné při-
mořské korunní zemi. Uminěná nepovolnos
Vlachů goriekých přiměla tamní Slovince, že
opustili sněmovnu a tím ji učinili neschopnou
k usnášení. Běželo o stavbu zemského blázince
Slovinci měli proti předloze oprávněné námitky
a žádali, aby se vrátila výboru s podotknutím.
že ji má opraviti tak rychle, aby mohla být
projednána ještě v tomto zasedání. Vlachové
návrh Slovinců zamitli, tito opustili sněmovnu
a poněvadž Vlachové nemají sami potřebné nad-
poloviční většiny hlasů, stal se tím sněm ne-
kompetentním. Slovinci neúčastnili se dvě lét
schůzi gorického sněmu, čímž znemožnili všelike
jeho jednání. Po dlouhém vyjednávání podařilo
se vládě přiměti je k návratu na sněm. Ale
sotva tu pobyli několik neděl, Vlachové je opě
vypudili. A dr. Körber musí vyjednávati znova
Práce v pravdě Sysifoval
Štyrský sněm projednává zemský roz-
počet. Včera schválil položky, týkající se po
třeby, dnes má pro ně odhlasovati úhradu.
Körbr
Vlach
Slovinec
doktor
Körber
Praha
Sysifovat Štyrský
13
article
Změna volebního řádu zemského není dosud na
jednacím pořadu. Má se však vyříditi ještě
v tomto zasedání. I to bude tvrdý oříšek, nebot
klerikálové hrozí odehodem ze sněmovny zmařiti
projednání této předlohy.
V Praze, 23. července. (Haličs ke
poměry rusko-polské.) Když jsme
svého času projevili minění, že Rusově měl
vážné důvody pro svůj odchod z haličského
sněmu a že Poláci jsou ještě mnoho dlužni
Rusům, aby se tito mohli pokládati za národně
zabezpečené, odvětil nám orgán místodržitele
hr. Pininského, že špatně známe poměry halič-
ské a proto prý nechápeme, jak Poláci ochotně
hoví všem oprávněným požadavkům ruským
lvovský »Przeglad« dokonce varoval haličské
Rusy, aby ničeho nedali na naše mínění a hle-
děli si jen dobrých styků s Poláky, jež jim
přinesou na všechen způsob více dobra, než
blahá přání »Nár. Listů«. S poslední větou
nutno bohužel souhlasiti. Nemáme vskutku
moci, abychom splnili ta přání haličských Rusů.
jimž může vyhověti pouze jich zemský sněm
Pokud však se týče našich znalosti poměrů ha-
ličských, odkazujeme orgány stančikovské na
mínění listů haličských, o nichž snad ne
budou tvrditi, že poměrů haličských neznají
Bereme pro příklad otázku stanislavovského
gymnasia, o níž se právě rozepisuje krakovský
»Glos. Nar.« Tento list má neochotu na straně
polské k této otázce za hlavní příčinu rusk
secesse. Otázka stanislavovského gymnasia není
nová. Vleče se již od předloňska, kdy nynějš
ruský metropolita hr. Šeptycký podal na sněmě
žádost stanislavovských Rusů za zřízení gy
mnasia.
Rusův
Polák
Rus
Glos
Praha
Nara
14
article
Sněm tehda po dlouhém jednání odkáza
petici zemskému výboru, aby se ve věci doroz-
uměl s okresním výborem stanislavovským
v dorozumění se zemskou školní radou učinil
v následujícím sněmovním zasedání vhodný
návrh. Okresní výbor stanislavovský, v němž
mají většinu Poláci, byl čtyřikrát svolán, aby
podal své dobré zdání, ale úmyslně nikdy
se nesešel. Poláci prováděli proti ruské petici
obstrukci. Zemská školní rada nebyla však
zemským výborem o dobré zdání ani požádána.
Tvrdilo se, že Rusové nemají potřebnýchsi
učitelských pro nový ústav. Ale na polských
gymnasiích v Haliči působilo ve školním roce
1899—1900 neméně než 45 zkoušených pro-
fessorů Rusů a 18 supplentů ruských; mají
tedy Rusové více učitelských sil, než je třeban
jedno nové gymnasium. Zemský výbor nevy-
hověl také rozkazu minulého sněmu, aby v le
tošním zasedání učinil určitý návrh stran stani
slavovského gymnasia. Neučinil v té věci žád
ného návrhu vůbec a proto byl posl. Barviňský
nucen, starý návrh opakovati. Návrh přišel do
školní komise, ovšem jen proto, aby jej zase
pochovala. Komise zvolila subkomitét, ten ale
nebyl po celý týden svolán. Dne 26. června
měla schůzi školní komise, v níž přijaty reso-
luce stran zřízení šosti nových gymnasií pol
ských, ale návrh posl. Vachňanina, aby vláda
byla vyzvána, by zřídila také jedno ruské
gymnasium ve Stanislavově, byl jednohl as-
ně zamítnut. Subkomitét pro ruské gym
nasium nesvolán ani po tom.
Polák
Rus
Stanislavův
Halič
15
article
Teprve na urgenci Barviňského svolán sub
komitét na den 3. července a tu se třemi hlasy
proti jednomu usnesl, vrátiti ruskou petici pl
nému výboru, aby prý zástupce školní rady se
mohl o ní vysloviti. Od tě doby návrh Barvin-
ského byl na jednacím pořadu školního výboru
jenž projednával různé předlohy, ale jakmil
mělo dojiti na ruský návrh, stával se úmyslným
odchodem několika členů neschopným k usná
šení. Kdysi náhodou pánové zapomněli ze schůze
v čas odejíti a ruský návrh ocitnul se na řadě
A tu předseda výboru hr. Dědušický prohlásil
že nedá o návrhu jednati dřive, dokud ne
budou přítomni všichni členov
výboru. Tak Poláci protáhli šťastně celou
věe až do 8. července, kdy se Rusové nasytil
hry, kterou s nimi prováděli Poláci a ze sněmu
odešli. Potřeba nového ruského gymnasia v Ha
liči jeví se z toho, že na polských ústavech stu
duje 1793 Rusů, pro něž není místa v ústavech
ruských. Uváží-li se vše to — končí »Gl. Nar.e
— nemůže býti nijaké pochybnosti, že ruští po-
slanci neopustili sněm bezdůvodně a každý ne
stranný soudce musí dáti secessionistůmz
pravdu.
To píše o ruské secessi časopis krakovský
tedy list, jemuž se nemůže namitnouti, že ha-
ličských po měrů nezná!
Polák
Rus
Nara
16
article
v arobnéna prodrjen
ranní čtslo o sobě . . . sa 9p
vépelední
. . . na 2k
vo mlislkiehí na venkově
ranní čílo, . . . . . . . 10h
edpolední . . . . . . . . Sh
Inserá t
rlati se kstové vopře
Předplacení a lneevty pěitpná z draiint
strape v Mariavska ulici č. 3.
Tam naskázelí se těž pedskes
tlekárna k ezpedics „ Nárednich Liitee
Hukoptsy se nevraorjí.
Mariavsko ulice
Nárednich Liitee Hukoptsa
17
title
Politické zprávy zahraničné.
18
article
V Praze, 23. července.
Praha
19
article
Reforma ruského středního školství
Od počátku let sedmdesátých působením tehdej-
šího ministra osvěty hr. D. Tolstého ruské střední
školství upraveno po způsobu středoevropském,
zvláště německém. Dělilo se v kiassická gym-
nasia a školy reálné. Ale jako každá instituce,
přenesená z ciziny na domácí půdu bez náleži-
tého zření k domácím potřebám se zvrhá, tak
bylo i s klassickými gymnasiemi v Rusku. Př-
lišné hovění starým klassickým jazykům, latin
a řečtině mělo za následek, že v ruských gym-
nasilch většina času se věnovala grammatikám
mrtvých jazyků a při tom zanedbávány netoliko
jazyky moderní, v tom počtu i jazyk ruský
jeho slovesnost, nýbrž zvláště i vědy přírodní.
D Tolstý
Rusko
20
article
Ruský národ je národ praktický a proto jest
přirozeno, že theoretické pěstování klassických
jazyků se v něm nevžilo, že se čím dále, úlm
více ozývaly hlasy proti jednostranným klassi-
ckým školám, až došlo letos na radikální re-
formu všeho středního školství. Ministerstvem
osvěty svolána letos zvláštní komise, již předlo-
žena řada otázek o středním školství a komise
ta po osmi plenárních schůzích sestavila návrh
přiští jednotné střední školy, jež
má žákům dáti všeobecné vzdě-
lání, postačující k návštěvě vše-
likých vysokých škol, jak uni-
versit, tak i škol technických
odborných. Zásady, na nichž se středo
školská komise usnesla, jsou následující:
1. Státní všeobecně vzdělávací střední školy
mají býti zřízeny dle jednotného, pro všechny
střední školy společného typu. Také všechny
střední školy, vydržované městy, společnostmi
atd. s příspěvkem státním mají býti zřízeny dl
téhož všeobecného typu. Odchýlky od tohoto
pravidla mohou býti dovoleny jen ministerstvem
osvěty v každém případě zvlásť. Také školy
čistě soukromě, na něž stát ničeho nepřispívá,
mohou býti zřízeny dle jiného typu jen s do-
volením ministra osvěty.
21
article
2. Střední škola má za účel vychovávat
jinochy a dáti jim dle možnosti zakončení
vzdělání, připravujíc je současně k návštěv
vysokých škol. Prvé tři ročníky střední školy
mají míti úplně ukončený program.
3. Střední škola ma býti se d m-
třídní.
4. Prvé tři třídy střední školy jsou spo-
lečny pro všechny žáky. V nich se má vy-
učovati náboženství, ruskému jazyku, domácím
a všeobecným dějinám a zeměpisu, počtům
přírodopisu, novým jazykům, kreslení, rýsování
a krasopisu. Žáci, kteři odbyli s dobrým úspe-
chem prvé tři třídy střední školy a nehodiají
pokračovati na vyšších třídách, obdrží zvláštní
vysvědčení, že ukončili n i žší vzdělání.
5. Počinaje čtvrtou třídou žáci středních
škol se dělí ve dvě skupiny: jední se zabývají
podrobněji přirodnimi vědami a grafickým umě-
ním, druzí místo těchto předmětů studují la-
tinu. Pro obě skupiny jsou však společnými
následující předměty: náboženství, ruský jazyk
se základy logiky, literatura ruská a všeobecná,
zákonověda, vlaslivěda, francouzský a německý
jazyk, mathematika, fysika, kosmografie, dějiny
domácí a všeobecné, zeměpis a přírodopis.
6. Ve všech městech universitních a v
Vilně má se ponechati jedna střední škola, na
níž by latina i řečtina byly předměty
povi nný mi.
d mtřídní
Vilno
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Do Novgorodu-
Z truských vzpomínek« Antonoviče.
Probudili jsme se, vyšli na palubu a pře
námi v rovině leží rozsáhlé kupecké město
nižegorodské. Tou dobou začínalo oživovati
za to v dobách, kdy se světoznámá »jarmarka«
nekoná, obýváno bývá jen dozorci a strážei
krámů.
Slunce pohlíželo přátelsky lehoučkým šlo
jířom ranní páry na širokou Oku, jakoby se
loučilo s řekou, která o kilometr dále měla se
utopiti ve Volze; všudy byla loď na lodi.
osobní i nákladní parníky a »karavany« (řada
velkých lodl nákladních, které vleče parník),
houpaly se v rozsáhlém přístavišti, a co chvíl
zanaříkal parní fukač truchlivým, hlubokým
tónem.
Ještě než jsme vstali — ochotní lodníei
nechali nás vyspávat, ač byla loď již skorem
prázdna — vpadli na loď Tataři, chopili se zuřivě
všeho, kde co bylo, a — odnesli to pokorně na
břeh za nepatrnou náhradu, Aby mi nikdo ne-
vylkl, že ličím něco, co se dálo v době, kdy
jsem ještě snil o vzdáleném svém čtenářstvu.
podotýkám, že se takových tatarských vpádů na
lodi vykonalo před mýma očima několik, takže
jsem si mohl dopodrobna prohlédnouti počínání
bývalých dobyvatelův Evropy, kteří teď na Rus
degradování na pouhé podomní čachráře a no
siče břemen.
Antonovič
Tatar
Rus
Novgorod
Oka
Volha
Evropa
23
article
Nevypadají již tak exoticky, jako si je
představujeme za dob Kublajových. Oči nelezi
sice po arijsku, ale do šikmosti Tatarův man
džurských mají ještě hodně daleko, také kniry
nevisí jim jako škvoří klíštky od úst po vyho-
lené bradě, ale ve snědém obličeji temníse
řídký plnovous a příslušnost jejich ke kmen
cizímu prozrazují nejvíce ještě vysedlé lien
kosti, vyšitá, přilehavá, kulatá čapka a u někte-
rého pestrý pás.
Jak žijí doma tito »Tatarini«, jejichžto
krev asi míšením s krví cizi již valně pozbyla
ryzosti, jak vypadají jejich ženy a děti, a jak
oni sami se snad nastrojí o svých svátcích,
když jdou do mešity, vystavené na konci ob
chodní čtvrti nižegorodské, nevím. Ale ze skladů
Kublajův
Tatarův
24
article
tatarských, které jsem na jarmarce prošel a
ve kterých jsem spatřil pěkné tepané, ryté a
prolamované konvice a mísy tvaru bezmála
klassického a zvláště spousty pestrých, koženou
mosaikou vyložených holinek i střevíců, vyzdo-
bených váčků, vyšívaných šál a čapek, soudím,
že se Tatar dovede nastrojiti malebně a pro
národopisce zajímavě, leda by vyráběli a svá-
želi všechny ty rázovité věci jenom pro kupce,
sami jich (krom čapek a pasů) neuživajíce.
Ovšem, Novgorod jest ještě přiliš »Evropou«
obyvatelstvo Kavkazu a Urálu sdíli asi nejeden
rys krojový s Tatary.
Obchodní čtvrt nižegorodská leží na rovin
po levém břehu Oky na cípu, vklíněném d
ústí Oky a Volhy.
Novgorod čítá prý za doby normální kolem
osmdesáti tisíc obyvatel, ale v čas nejvyššíh
rozvoje jarmarky vzrůstá počet dočasného obyva
telstva jeho na million. Pravě, staré město roz
kládá se na ploše, nad pravý břeh Oky a Volhy
hodně vyvýšeně.
Hlavou města jest Kreml, rozsáhlá tvra
s několika krásnými, starými chrámy a kláštery
Nedaleko širokého mostu přes Oku, se kterého
lze znamenitě přehlédnouti živý, bujný ruch
obchodní na vodě i na suchu, dopraví vá
elevátor do města, ve kterém usazeno stál
obyvatelstvo nižegorodské a obchodníci místní
městští, kteří spoléhají především na celoroční
odběratelstvo z města a z gubernie.
Tatar
Novgorod
Evropa
Kavkaz
Oka
Volha
Kreml
25
article
Tramway projíždí jak městem tak i čtvrt
trhovou; v městě vidíte v ní většinou paničky
vracející se z nákupu nebo z procházky, dů
stojníky, chůvy s dětmi a občany, na kterých
je z daleka viděti, »že jsou zdejší« — slovem.
skorem vosměs obyvatelstvo domácí. Někde se
vám sice do toho vplete černoch, Číňan neb
nějaký pestře oděný Asiat, jehožto národnost i
netroufáte jen tak zhola určiti, ale to jsou
výjimky. Jsou patrně ze čtvrti obchodní a vyjeli
si nahoru podívat se na ruské město, na nov-
gorodské chrámy a pokochat se pohladem
s Kremlu na místo, ve kterém se Oka s Volhou
v jedno pojí.
Ten pohled je v celém Novgorodě nej
úchvatnější. Stojíte v parku před Kremlem
pod vámi se rozkládá do daloka rovina s ob
chodním městem a oběma řekami, plnými par
níků, velkých pramic, lodí i lodiček. Za řekam
a dolním městem vidite pak pláň, hojně po
rostlou huštinami rázu takového, že zřejmo, že
se za jarních povodní po celé voda rozlévá
a v dálce vesničky a kosteliky, roztroušené až
k mlžnému obzoru.
A jako u nás Vltava utápí v labskýeh
proudech svoje jméno, ačkoliv spojený tok za
chovává směr Vltavy a nikoliv Labe, tak i jméno
Oky sice mízí ve staroslavném jméně »mátušky
Volhy«, ale ta se ochotně poddává dosavadnímu
směru Oky, tratíe směr vlastní.
Jak vidite, stává se nejen u lidi, ale i v říš
vodstva, že někteří jednotlivci nemají štěstí
ztrátou vlastní existence přispívají k utužen
méně oprávněné existence jiného.
Krásný je pohled od Kremlu do nižegorod-
ského kraje, ale srdce přece jen toužilo, abychom
už byli na proslulém trhu, jehožto fantastickým
ličením jsme se vzněcovali již za útlého mládí
netušíce, že bude nám přáno vlastním zrakem
si jej prohlědnouti.
Číňan
Kreml
Novgorod
Vltava
Labe
Volha
26
article
Široký most, spojující úpatí starého města
s městem obchodním, oživen množstvím chváta
jicích postav vzezření nejroztodivnějšího. A čím
hlouběji vnikáte do města obchodního, tím vle
přejete si míti ne-li tisíc očí, jako Argus, tedy
aspoň oči osm, jako pavouk, abyste mohl
všechno obhlédnouti a do paměti zachytiti. Po-
divné tváře, nevídané kroje, na které nešetřen
ani stříbrem ani sametem, překrásné zbraně
u boku a za pasem postavy, kterou byste zařadil
buď mezi hrdiny nějakého kavkazského kmene
bojujícího za svobodu, nebo mezi náčelníky nej
romantičtější bandy loupežníkův, pleť bílá, snědá
temná, žlutá, zelená a čert ví jaká, hlavy
s dlouhým copem, lebky podholené i nadobr
oholené, mizící v ohromných vysokých čepicleh
z beranního rouna, ve kterých bylo majitel
v hodinách, kdy jsme se potili i ve slaměných
kloboucích, snad dosti příjemno, uniformy, kter
již skorem vypadají jako národní kroje (na p
čerkesská) a zase národní kroje, které vypadaj
jako uniformy — vše to se hemží v úžasném
pestrém a neskonale zajímavém kaleidoskopu
hýřící oko neví, kam se má dříve podivati, n
čem dříve utkvěti, čeho si dřive všimnouti; ba
neví ani, má-li si všímati lidí, nebo prohlížel
krámy a sklady. Všude samá zajímavost, pout
vost, nezvyklost.
Argus
27
article
Vidite na první pohled, že to není trh p
našem smyslu, ale schůzka Evropy s Asil, oka-
mžik, trvající dva měsíce, kterého civilisovan
i polocivilisovaní národové a obyvatelé krajů
nejen evropských, ale i (a to měrou ještě větši
asijských uživají, aby se zásobili na celý rol
vším, čeho vyžaduje nutnost, potřeba, přepych.
choutka i zvůle, a aby prodali výrobky své či
národů vzdálených, které dopravili přes pouště
a hory na všeobecné tržiště. Najdete tam ohromné
sklady takových drobnosti, ba řekl bych po
našem názoru malichernosti — třeba tahacie
harmonik — že se podivíte. Ale mají li drob-
nosti takové zásobiti kraje skorem až po činské
hranice a po moře Černé a Ledové, není divu.
že sklad vybočuje daleko z rozmérův, jakým
jsme zvykli my
Evropa
28
article
Vídile tam zbraně kavkazské, pěkně rytým
a kaleným stříbrem pobité, vidite sperký, kter
ve skříni nejednou vypadají přiliš pestře,č
přílis těžce, které však na hrdle, na vlásech
v ušich či na pasu asijské krasavice asi teprv
správně se zalesknou, vidíte satstvo, ve kterém
možno v parných rovinách asijských za dne
jenom jeti na koni a nikoli kráčeti pěsky, ktere
však za mrazivých noci, následujících po žha
vém dni, bezpečné ehrání jezdce a snad i koně,
vidíte dětské šaty, celičké z bílého čií šedého
labutího puchu — věru, nedovedu si představit
matku, která by si nepřála koupiti na zimu
svému mazánkovi takový šat, v němž asi vypadá
dítě jako velká sněhová vločka — vidite kože
šiny a hedvábi . . . achl
Kožešiny a hedvábí! Diváte-li se na ně
v Nižním, zabolí vás srdce, že nemůžete n
koupiti těch krás celý vagon. Jsou tam kožešiny
tygří, medvědí, vlči, sobolí, 1 kožešiny, o nichž
se vám ani nesnilo, měkké, nádherně vybarvené
jemné, že ruka zatouží zabořiti se do nich,
hladiti je a probírati se jimi. Nedovedu je jme
novati — prodavači jim dávali podivná, necvi-
čenému uchu našemu nesrozumitelna jmena, ale
dosud na ně vzpomínám toužebně.
29
article
Hedvábí nejlépe svědčilo, že jsme v místě
s Čínou přímo spojeném.
Prodavači hedvábí jsou aristokracií jar
marky, po většině jsou to bohatí Tataři v nád
herných krojích, přepásaných střibrnými, tyrky
sem prokládanými pasy, a jakmile projevíte
trochu chuti kupovati a trochu zvědavosti, za
nesou vás vlnami nejčistšího hedvábí, ve kterých
div neutonete.
Nemluvím o stůčkách hedvábí čisunčového,
režného, z něhož si Rusové pořizují na léto
celé obleky, ani o hedvábí, zpracovaném p
evropsku, ale obchodník vám začne rozbalovati
látky se vzory ryze orientálními, — tuším bu-
charské — vyšívané puchy, jakoby je vítr při-
vál z »Tisíce a jedné noci«, a lehoučké tka-
niny závojové, tak vzdušné a tenké, jakoby
kouzelník nějaký spředl bělostnou mlhu.
Koupite to, ono, ale obchodník, který z po-
čátku hleděl jen, aby co nejvíce prodal, poznal
zatím z celého vašeho rázu, řeči a chování, že
jste cizinci, kteří ani v Nižním Novgorodě, ci-
zinci naplněném, se neobjevují každého roku.
a povelí cos po tatarsku a sluhové přivlékaí
nové divy hedvábnictví, protkávané látky, hed-
vábné, lesklé koberce, celé činské, honosně vy-
šité kroje . .
Stéží se na konec odtrhnete, abyste pro-
hlédli ostatní trh.
Tatar
Rus
Čína
Novgorod
30
article
Znalci nás ujistili, že nebyl ještě v úplném
rozvoji, tak o čtrnáct dní že jsme měli příjet
později. Vskutku, nejedna ulice obchodního
města byla ještě prázdna, neobydlena, nejeden
krám naplněn zbožím, složeným v balicích č
bednách, ale mnoho krámů bylo již úplně zři-
zeno a v nich byl čilý ruch.
Před krámem bývá často na širokém chod-
níku, krytém přečnívající střechou, opřenouo
sloupce, postavena pohodlná lavička, aby mimo-
jdoucí mohli si odpočinouti a při tom aby do-
nuceni byli pohlížeti na výkladec lidumilnéhoi
vypočítavého obchodníka, a usednete-li na chvii
na lavíci, vidíte, že se to ve vehodu krámu
hemží jako na úlovém česle. Ovšem, všichni,
kdož se tam hemží, nekoupí, protože některý
odejde a vrátí se i desetkrále, nežli koupi;
»torgovať« dovedou v Nižním ještě lépe nežli
v Moskvě. Ale přece jenom jest kupců dost.
Také jsem tam spatřil ledacos, co bych
raději nebyl viděl. Zvláště výrobky keramické.
Člověk by se nadál v zemi tak svérázné, v městě,
které jest rozhraním dvou světů, také plastiky
zajímavé, třeba snad primitivní, a zatím tam najde
nejhloupější figurky Fausta a Markéty, nejne-
možnější plastická zobrazení starých laneknechtův
a amorků, »humoristické« skupiny nejnizslho
kalibru, pidimuže, prosté veškeré poetické po-
Faust
Markéta
Moskva