ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 756b6e70-661a-11dc-83c9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 59 celkem · entity: place 91, work 17, person 63, org 21
1 masthead
24. července 1901. Číslo 20
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 5.
4 article
ským lihovarům a teprve na míslě dru hém ostatním lihovarům nově zřízeným a dosuo nepoděleným, avšak za posledních mimoparla mentních poměrů se tento zákon často ve Vídn zapomínal a přes naše protesty dále lihovarům velkostatků zejmena do Haliče přiděloval. Tét záležitosti by si ovšem naši pp. poslanci na radě říšské měli více všímati a starati se o uplatněn zákonů a odstranění libovůle. Bude-li se tento zákon prováděti ve sku- tečnosti, pak ovšem veškeré družstevní lihovary zvláště však menší (do 4 hl.) musí obdržet potřebný kontingent. Nejlépe však zařizovati družstevní lihovary ze začátku menší, tak aby později dala se v nich výroba rozšířiti; tak doporučuje se za- řizovati lihovar na 2 hl. při 2 zapářkách, ve kterém po případě při týchž strojích a při témž zařízení (mimo několik kvasných kádí) dá se později vyráběti 3—4 hl. při 3 zapářkách aneb prozatímně na 4 hl., aby se později dalo vy- ráběti také 6—7 hl. Obyčejně při každém družstevním lihovaru jeví se záhy veliký nedostatek výpalků, a tu často hospodáři raději sáhnou i k exkontin- gentu, jenom když mohou si rozšířiti výrobu. IV. Náklad spojený se zaříze- ním lihovaru má vždy státi v poměru k jeho výrobě. Nikde se však nedoporučuje svěřovati zařízení lihovarů lidem, již jsou snad dobrými kotláři, ale nejsou zařízeni tak, aby -mohli dodati stroje solidně stavěné pro lihovar. Co v tomto případu ušetří se na zařizování, nutno dvojnásobné platiti na stálé opravy. Celkem možno počítati pro lihovar na 4 hl denní výroby: 15.000—17.000zl 1. Na zařízení strojní 2. Na studni, vodovod, ře- meny, kádě, kontrolní stroj měřící a j. 3. Na stavbu budovy, práce řemeslníků a dlažby 27.000—31.500l
Halič zl 1
5 article
Úhrnem . . Ve druhém případě možno by bylo vyrá běti v lihovaru i 7 hl. při 3 zapářkách denně Kde jsou levné stavební hmoty a řemeslnictvo a kde rolníci povozné práce dělali by zdarma, možno stavěti levněji. Nutno však podotknouti, že zvláště na kotlu a parním stroji nedobře jest mnoho še- třiti, zvláště tam, kde se též zpracuje cukrovka, konečně často se při lihovaru může později za- říditi parní mlékárna, triér na obilí, elektrické osvětlení a p. Veškeré práce nejlépe je předati na zá- kladě řádné smlouvy a rozpočtu akordně. V. Zařizování družstev liho- varských děje se podobně jako u družstev jiných (nákupních, úvěrních, mlékařských a p. a potřebné k tomu tiskopisy a stanovy každému na požádání za náhradu výloh naše společnost Prvním krokem k zařízení jest upsání po- dílů na společném a zvláštních pro každého člena arších, svolání valné hromady, kde pro- jednají se stanovy a zvolí výbor, který se musí postarati o zapsání družstva do rejstříku spole- čenstev (u obchodního soudu).
6 article
VI. Průměrné rozdělení podíl mezi jednotlivé rolníky jest velmi důležito pro zdar družstevního lihovaru. Často se zapomíná na hlavní účel liho- varu, to jest poskytování výpalků, a poněvadz dodávání surovin a odebírání výpalků se děje dle podílů, je dobře, když každý rolník vezme sobě podily dle počtu chovaného dobytka. Tak na př. lihovar by stál 28 tisíc zlatých a ka- pitál by byl rozdělen na 280 podílů po 100 zl. Lihovar tento zařízen bude na 4 hl. lihu denně a zpracuje 1/s řepy a 1/2 bramborů (což se nej- lépe doporučuje), a potřebuje průměrně asi 38 q surovin denně, které skýtají asi 7000 1. hustých výpalků, přichází tudíž na 1 podí (100 zl.) 25 I., tedy pro jeden velký kus do- bytka. Podobně se dělí i dodávání surovin, tak že by na jeden podíl denně připadlo asi 14 kg- surovin, tedy za 240 dnů asi 34 .
kg
7 article
Dodávání surovin se určí vždy ve valné hromadě před každou kampaní, je-li neúroda bramborů, dodává se více řepy. VII. Misto, kde lihovar má státi, jest velmi důležité, a nikde se nemá předem zapomínati : a) na zajištění dostatečného množstvi vody, pokud možno studené, b) na dobrou komunikaci ku závodu, c) na přihodný a suchý pozemek poblíže lihovaru na zakládání krechtů, z niehž pak možno na kolejnicích voziti suroviny do lihovaru. Předem nutný rozpočet a plány zdarma dodá každá větší firma, rovněž i potřebné po- kyny o celém zařízení. 4) Zadání práce továrně a staviteli má se vždy státi aspoň do polovice března, má-li závod v čas t. j. do srpna býti postaven a aspoř z velké části zmontován, by se mohlo žádati u příslušného e. k. finanč. inspektorátu o uznání hospodářského charakteru lihovaru a na základě tohoto uznání o kontingent. VIII. Řízení lihovaru družstev- ního. První snahou družstva musí býti opa- tření zkušeného dílovedoucího, zvláště tam, kde se i cukrovka má zpracovati. Nejlépe jest, když dotyčný dílovedoucí jest absolventem naší liho- varnické školy v Praze a má několikaletou praksi. Dále si musí ředitelstvo zaopatřiti řádné účetní knihy a vásti hned od počátku správně peněžní denník a hlavní knihu, která rozdělena jest dle jednotlivých účtů (účet každého člena, účet podilů, reservního fondu, účet su- rovin, účet režie, účty obehodních firem, s nimiž lihovar stojí ve spojení, účet dluhů a p.) 3) Značné obezřetnosti a přisnosti je třebs při přejímání surovin, neboť v tomto směru ještě mnoho rolniciva mysli, že pro družstevní závod je vše dobré a že z hlíny také možno lih vyráběti. Dále je úplná znalost lihovarských zákon z r. 1888, 1891 a výnos ministerstva finane ze dne 21. července 1899 nevyhnutelně po
Praha Misto
9 article
*) Pokud pisateli známo, možno se na naší nej větší českou firmu Novák a Jahn v Praze v tomto směru úplně spolehnouti. Tato zařizovala také náš lihovar družstevní v Milostovicích, který pracuje dobře a dále nově družstevní lihováry na Moravěa síce v Lošticích a v Tišnově. třebná, má-li se ředitelstvo vyvarovati mnohým nepříjemnostem a citelným ztrátám, po případě pokutám. Odprodej lihu děje se obyčejně do nej bližší rafinerie a cena řídí se zvláště dle zá znamů bursy a vzdálenosti stanice od Vídně. V letních měsleích obyčejně jest lih nej dražší, poněvadž hospodářské lihovary nepracuj a rafinéři mají naplněně sklady. Jest proto dobře. zřídí-li si družstevní lihovary větší dobře uza- vřené nádržky na lih, aby nebyly tak odvislým od uměle tvořených cen na burse. Z uvedeného jest vidno, že rolníci, jimž svěřena má býti správa družstevního lihovaru musí býti nejen pořádku dbalými a v každém směru obezřetnými, ale i dobrými obchodniky. má-li závod dobře prospivati. Kde není podob ných lidí, již zároveň požívají všeobecně dů věry, lépe podobný družstevní závod nezaři zovati. ) Rolníkům, již hodlají zařizovali si lihovar doporučuji zvláště předem prohlédnouti si někter vzorně zařízené lihovary, tak v poslední době na vštívili náš lihovar v Milostovicích rolníci z Vraclav (u Vysokého Mýta), kde se nyní o zřízení družslev ního lihovaru jedná.
Novák Jahn Praha Milostovice Loštice Tišnov Vídeň Vraclav Vysoký Mýto
10 article
Ztrhů cukerních. V Praze, 21. července. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) V přítomné době poskytuje světový trh cukerní stále pramálo látky k nějakému obšírnějšímu refe- rátu, neboť zájem jeho přehlíží skoro již úplně pří- tomnost a zboží pohotové, věnuje se za to tím více všelikým kalkulacím o příští sklizni řepní a výrob cukru v nejbližší kampani. Všeliké cirkulované od- hady o výši přiští sklizně a výroby mají proto pro interessenty napořád velký zájem, ačkoliv — třeba že skoro všude popřává se jim sluchu — dnes jen málokdo jim věří. To jediné, co podobné zprávy mívají v zápětí, bývá nedůvěra budoucnost, kte- rou pak trpí celý trh a jejíž zpětné účinky pociťuje také zboží pohotové.
Praha
11 article
Pokročilá letní doba a převážně dosti pravidelný vývin řepy jsou důvody, pro něž v nějaké trvalejší zlepšení situace cukerního trhu doufati bylo by za jisté jen nejvýš optimistickým. A jestliže skutečně některý příznivý moment se vyskytne, nemá nikdy oné trvalejší ceny, jakou by měl v dobách jiných Zkušenost tato byla potvrzena také v minulém týdnu, neboť po uplynutí několika neděl dostalo se na oka mžik cukerním trhům vydatného vzpružení, jehož život svojí délkou vyrovnal se však na vlas životu jepice, neboť ve 24 hodinách vzalo úplně za své Oživení cukerního trhu mělo počáteční původ svůj v poptávce Kanady po evropském cukru, což uvítáno bylo zde všeobecně s pocitem jakéhosi upo- kojení, že aspoň na okamžik jodnotvárnost trhu byla porušena. Značný úbytek zásob hamburských bez- mála o 20.000 t. a výkaz o nalodění většího množ- ství cukru pro Spojené státy severoamerické, Kanadu a Japonsko, přispěly pak dále podstatně k oživení trhu s pohotovým zbožím; stejné služby prokázala pak zpráva, že jedna velká firma hamburská jeví za účelem úhrady svých srpnových dodávek neztenčený zájem pro pohotové zboží.
Kanada spojený stát Japonsko
12 article
Okolnosti tyto povznesly rázem náladu cuker- ních trhů tak, že v pátek stoupla cena pohotové suroviny franko Ústí z K 23.85 na K 24.45, za kte roužto cenu učiněno bylo u nás též několik závěrek, při nichž jako kupec vystoupila jedna“ ústeck rafinerie. Pro vzrůst řepy příznivé počasí a malá jen po- ptávka působily zde však opět ihned jako sprcha neboť již druhý den zájem na všech stranách opadi a cena klesla zase na K 23.90, takže z onoho vznětu resultuje proti konci minulého téhodne pouze zlepšení o 20 h při zboží starém. Všcobecnou nedůvěrou o poměrech příští výroby postiženo jest samozřejmě v první řadě zboží nové kampaně, pro kleré bylo jen málo poptávek, takž trh plynul zcela klidně. Počátkem týdne klesla cen suroviny na říjen-prosinec o dalších 10 h na K 22 80 se které pozvedla se v pátek až na K 22.95, aby hned v následujících dvou dnech sešla opět skor na původní svoji výši K 22.85. Ačkoliv o prodejích na příští kampaň do veřej nosti mnoho zpráv neproniká, možno přece zmínili se o tom, že v Čechách jest dnes nejeden cukrovar který veškerou příšti svoji výrobu má již úplně vy prodánu, důkaz to, jaká nedůvěra i ve kruzích cukro- varnických o příští výrobě panuje. Jak vidno, neposkytuje dnes ani teh se zbožím pohotovým ani se zbožím příští kampaně nijakých zvláštních momentů a přece ve mnohých obchodnich kruzích v Německu ještě dnes věří se v nějakou náhlou haussu, která podobna by byla oné, jaká zavládla v červenci m. r. Spekulaci není ovšem nio nemožného a tak dala by se haussa konečně i dne provésti; jaké by však měla trvání a jaké následky o tom v odborných kruzích nemůže býti pochyby.
Čechy Německo
13 article
Stavba na hlíněných zákládech velmi snadno se shroutí a pohřbívá ve svých troskách i stavitele, na nesmí se zapomínati. Po malých a ojedinělých srážkách v předminulém témdni nastaly počátkem minulého týdne opět parné dny, ve klerých řepa i v noci zůstávala uvadlá, po něvadž teplota noční také jest již dosti vysokou. O pátku pak udály se v různých krajích Čech hojné srážky, jež provázeny byly většinou bouřkami, hlavně řepě přinesly kýženého osvěžení. Počasí toto mělo na vzrůst a vývoj řepy znatelný účinek, nebol uvadlé listy opět se zvedly a zazelenaly svojí sytě šťavnatou barvou, tak že dnes možno stav řepy pro- hlásiti za uspokojivý Nouze o píci dobání dnes již mnohé rolníky — hlavně ve východních Čechách — k tomu, že listy řepy za účelem skrmení olamují. Počínání toto ne- srovnává se ovšem se zněním většiny smluv, a může býti příčinou mnohých sporů při odvádění řepy. neboť lato bývá pak obyčejně málo cukernatou. S tuace rolníkova jest dnes ovšem zoufalou, ale vypo- máhali si z ní prostředkem, který na něm samém později se vymstí, nezdá se nám býli správným spíše mělo by si rolnictvo přivykati k tomu, by do bytek svůj krmilo melasou, čímž poslouží nejlépe jak sobě, tak i cukrovarům. Na trhu s bílým zbožím vládne rovněž úplný klid, poněvadž rafinerie na běžný měsíc jsou úpln vyprodány, takže obchod obmezuje se jen na pro- deje z druhé ruky. Ceny zůstávají stále nezměněny to K 84.— při uzávérce vagonové a K 85.— př množství menším.
Čechy
14 article
Jednání o otázce zemědělských cel na poradě bavorských interessentů prům siníckých v Mnichově, svolané vládou ba- vorskou, jest i pro nás velice zajímavo. Jednak proto, že týká se v prvé řadě cel na ječmen, jednak proto, že zástupce vlády prothlásil, žte se jak říšský kancléř tak spolkové vlády vyslovily promírné zvýšení zeměděl- ských cel. Co se debaty samé týče, jednalo se na ní velice podrobně o otázce cla na ječmen Znalci vysloviti se velikou většinou proti zvýšení cla tohoto, pouze dva účastníci žádali mírné zvýšení. Z ministerské strany projoven názor, že se nebude lze vyhnouti mírnému zvýšení. Při jednání o sladu vysloveno přání, aby čla n tento objekt byla uvedena v souhlas se cly na ječ men. Zvýšení cla na chmel bylo odmítnuto vzhle- dem k veliké výrobě bavorské, která jest do poloviny odkázána na vývoz. Pro vinné hrozny považuje se dnešní clo za dostatečné. Co se týče cel na dříví, přímlouval se přítomný zástupce Bil z status quo, největším nepřitejem tohoto průmyslu jsou prý dopravní sazby rakouských dráh. Jedno- myslně odmítli znalci zvýšení cla na dobytek. Dovozu nelze prý postrádati a domácí chov prý zpotřebu tuto krýti nemůže. Z 25.000 volů, které zpolřebovalo měšto Mnichov v r. 1900, dodal země- dělský spolek 290. U vína navrhovalo se ponecháni dnešních sazeb. Co do zvýšení obilních cel bylo na sto poukázáno, že Německo potřebuje dovoz z ciziny a následkem toho budle nuceno samo nésti
Bil Mnichov Německo
15 title
2.000— 2.500, 10.000—12.000,
16 article
cla. Vláda nechť má na mysli, že každé vázánís předem — jak to žádá dvojitý tarif nebo nepřekro čitelný tarií minimální — uvede Německo v nový- hodné postavení proti cizíně. Co do mlý nskýck výrobků přimlouvala se konference za zvýšení cel na ně. Mouka nechť podlehá trojnásobnému clu jež se platí z obilf. Konečně vyslovili se znalcí jedno hlasně pro dlouhodobé smlouvy obcho- ní. Tolik zástupci bavorských průmyslných a obchod ních kruhů. Zdá se tedy z prohlášení ministerského zástupce, že jest německá vláda odho lána zasazovati se o zvýšení cla na ječmen. Toto její přání jest v příměm odpor s tužbami našeho zemědělstva, kterému záleží na zachování dnešních německých cel na ječ- men. Ječmen a slad zbyly nám z našeho kdys zna- čného vývozu obilí a obilních výrobků a proti nim směřuje akce německá. Mají rakouské vlády dosti síly, aby dovedly proti německým zvyšovacím chout- kám vystoupiti, a bude míti parlament dosti moci váhy, aby váhající vládu po případě donutil? Zdá se, že Německo se odporu Rakouska nebojí: kdyby s ním počítalo, nepronášeli by jeho zástupci již nyní tak otevřeně svoje názory a plány do budoucna. Německo zvyklo si s Rakouskem dělati, co se mu zlíbilo, ve Vídni nenalezalo nikdy odporu a rakousk vlády ochotně vystupovaly proti snahám o osamo statnění se tohoto státu od Německa, a tak těžko po tlačiti obavu, že rakouské vlády k potřebné energi se nevzcbopí. Nezbude tedy, než aby zástupci hiuu konal Esvou povinnost do krajností. O dopravě zboží po železnicích (předple tarlfui). Napsal Frant. Plíhal. »Obchodní Sborník.
Ječmen František Plíhal Německo Rakousko Vídeň
17 article
Pořádají dr. Josef Gruber a dr. Rudolf Hotowelz sekretářovi náměstkové obchodní a živnost. komory v Praze. Část osmá. Cena K 2.50. Sešitem tímlo do- končeno železniční tarifnictví Plíhalovo, obsahujíe první v českém jazyce vydané praktické poučen o nákladních tarifech a vedlejších poplatcích želez ničních. Vylíčiv v prvním sešitě sedmé části »Obchod ního Sborniku«, společné tarifní předpisy železnie rakouských, uherských a bosensko hercegovských. jakož i místní sazbové tarify c. k. státních dráh rakouských, probírá autor v druhé, právě vydané části nejprvé tarifní předpisy soukromý ch železnic rakouských, uváděje při každé dráze především důležitější, u ní platné změnya doplňky tarifního dílu I., dále tvorbu sazeb a čítání dovozného a konečně sazby výjimečné. Následuje polom seslavení třídových sazeb důleži- tějších místních dráh v Čechách, dále seznam zboží, které jest na hlavních tratích předníe železnic rakouských na rozdíl od obecného roz- třídění vřaděno do levnějších tříd tarifních a jeho deklassifikace i konečně seznam zboží, zař aděného v místní vozbě po hlavních tratích před ních železnie rakouských do tarifů výjimečných. V posledním od- dělení podává konečně autor přehled důležitějších vniterných i mezinárodních tarifů svazových, obraceje zvláště pozornost ke svazovým tarifům vnitro- rakouským a rakousko-německým, pro nás nejdůle- žitějším, ale uváděje zevrubně též svazové tarify naše s Francií, Švýcarskem, Italií, se zeměmi bal- kánskými a s dunajskými překladišti s Levantou.
doktor Gruber Hotowelz Plíhalův Praha Čechy Francie Švýcarsko Italia
18 article
Ruskem atd. — Proč v »Ohchodním Sborníku« věno- vány mimořádně plné dva sešity železničnímu taril- nictví, netřeba právě obchodnickému obecenstvu vy- kládati i jestliže kde, právě při styku s železnými dráhami obchodní neznalostí předpisů dopravnícha tarifních nejvíce škody utrpěti může, a ztráty, které tím naše obecenstvo trpí, obnášejí každoročně zajisté desetitisíce a statisíce — věru veliká to daň, placená dobrovolně, z neznalosti a nevnímavosti, a bez pro- testů a sporu, s jakým brání se interessenti všeli- kému oblížení v jiných směrech, třebas obtiž ení toto nemělo daleko onoho materialního význa mu, jaký má nepečlivost ve věcech dopravních, zejmena- tarifních.
Rusko
19 article
Udělování státních odměn za chov kení Za účelem zušlechtění a povznesení chovu kon v král. českém ustanoveno bylo c. k. ministerstvem orby pro středovýchodní okrsek, zaujímající politické okresy karlínský, mělnický, kolínský, poděbradský mladoboleslavský, odměňování racionálních chovatel koní, jež konalo se dne 16. t. m. ve Staré Boleslavi Bylo předvedeno celkem 15 klisen s hříbaty, 4 klisny připuštěné (šleté), 3 klisny nepřipuštěné (Bleté),5 hřebic dvouletých a 4 hřebice jednoleté. Odměny zá- ležely v státních odměnách pěněžitých, v zemské od měně peněžité, v stříbrných medaillích státních, stříbrných medaillích rady zemědělské pro král. české a v okresních odměnách peněžitých. Komise, jíž před sedal c. k. místodržitelský rada pan Jindřich Rehák z Karlína, udělila odměny následovním chovatelům koní: p. Jos. Hellebrandovi z Mírovic (státní odměnu 80 K ve zlatě), pí. Veronice Novotné ze Sovenie (st odměnu 70 K ve zlatě), p. Frant. Zedníku. ze Šove- nie (státní odměnu 60 korun ve zlatě), p Jos. Hradeckému ze St. Lysé, Jos. Petránkoví ze Že- lenče, Frant. Šulcovi ze Kbelů a Jos. Hlušičkovi z Mí rovic (státní odměny po 50 K ve zlatě), Jos. Čurdovi z Jiřic (zemskou odměnu 50 K), Jos. Matoušovi z Jiřie, Jos. Hradeckému ze St. Lysé a J. Nepomuckému v Hlavnu Sudovém (stříbrné státní medaille). Stříbrnou medailli zemědělské rady obdrželi pp.: J. Urbánek rolník v Slivnu u Nových Benátek, J. Hojka, nájeme dvora v Popovicích. V. Rezáč, rolník v Brázdimě, J Houštecký, rolník v Borku, Jos. Urbánek, rolník v Boh nicích, J. Nepomucký, rolník v Hlavnu Sudovém, V.
Rehák Jos Hellebrand Novotná František Hradecký Šulc Hlušička Čurda Matouš J Nepomucký J Urbánek J Hojek V Rezáč Houštecký Urbánek Stará Boleslav Karlín Mírovice St . Lysá Jos Kbel Jiřice Jiřie Slivno Nová Benátky Popovice Brázdim Borek zemědělský pro král Sovenie Šovnie
20 article
Novotný, rolník v Mírovicích, Jos. Dušek v Plaňa- nech, Jos. Hradecký v Sojovicích. V. Řezáč v Brázdimě F. Srb, statkář ve Svémyslicích, V. Pokorný v Bořa- novicích, Al. Syrový v Jiřicích, F. Skála v Plaňanech. Jos. Matoušek v Jiřicích a M. Šťastný v Mečeříži. Okresní peněžitou odměnu po 1 dukátu, udělenou samosprávným okresem brandýsksým, obdrželi pp. J. Hojka z Popovic. V. Řezáč z Brazdimě. J. Nepo- mucký z Hlavna Sudova, V. Novotný z Mírovic, Jos Hradecký ze Sojovic a Jos. Petránek ze Zelenče. Technologické průmyslové museum ob chodní a živnostenské komorý v Praze vy- dalo právě »odborné zprávy chemického oddělení za rok 1900« (sbírky odborných pojed- nání č. 4), jež podávají B. Šetlík, přednosta, a R Urban, adjunkt lučebního oddělení. Zpráva obsa- huje rozbory bronzů, cinů elektrolylicky sražených. hlíny z krajiny skutečské, rud pro účely průmyslové vápenců z okolí Hlubočep, barev ku přetírání kožešin pudrů a p. Připojeny jsou některé obrazce. Kurs chmelařsko-štépařský na střední škole hospodářské v Roudnici. Dne 5. srpn v pondělí zahájen bude na střední škole hospodářské v Roudnici kurs chmelařsko štěpařský, jenž jest roz- vržen na 6 dní. Návšlěvníkům kursu dostanes náležitých vědomostí theoretických a zvláště prakti ckých. Možno se též zúčastniti toliko jedné části kursu, totiž buď stěpařského nebo chmelařského v tom případě nechať každý při své přihlášce, zaslan ředitelství školy do 5. srpna své přání projeví. Chme- lařský kurs rozvržen jest na dva dny, na pátek dne 9. a na sobotu dne 10. srpna. K tomu se ještě po- dotýká, že má ústav svou rozsáhlou a vzornou zku- šebnou chmelnici i vzornou ovecnou školku.
Novotná Dušek V Řezáč V Pokorná Al Syrová F Skála Matoušek J Hojek Brazdima Hlavna Sudův V Novotná Petránek B Šetlík R Urban Mírovice Jos Plaňa Sojovice Brázdim Svémyslice Bořa Jiřice Plaňany Mečeříž Popovice Nepa Zeleneč Praha Hlubočepy Roudnice
21 article
Německý celní tarif. Čísla návrhu celního tarifu, uveřejnéná stultgartským »Beobe«, způsobila v německém tisku malou bouři. Veškerý neagrárnický tisk vyslovil se šmahem proti jakémukoli zvyšování cel obilních. Tuto bouři lze snadno chápati. Poslední udalosti na pruském sněmu, zřejmé přiklonění se císaře i vládních kruhů k stranám nesgrárním a celá řada menších zjevů na hospodářsko polilickém neb německém ukolébaly kruhy obchodní a průmyslové v pevné naději, že nebezpečí dvojitého tarifu a zvý. šení cel na zemědělské výrobky jest překonáno. »Fr. Zige pěla pravé hymny na tento obral a protestů proti zvýšování zemědělských cel ubývalo. A tat tišena veřejnébo mínění pojednou odhaleními »Beob. zčeřena. »Vorwärts«, který byl vždy jedním z nej- horlivějších odpůrců agrárních proudů, psai roz- hořčen: »Je-li sdělení toto pravdivým, pak pře- konává nejhorší obavy. To není pouhý »druh« dvojitého tarifu, nýbrž dvojitý tarif pro jme- nované položky v plném slova smyslu. Právě tato sdělení o zakrytém dvojitém tarifu jsou velmi ne- jasná. Buď bude říšskému sněmu předložen generální tarií, jehož sažby vláda při vyjednávání může snížiti, anebo bude žádati pro všechny nebo pro jednotlivé potožky dvojitý tarií, který by vázal vládo i při sazbách nejnižších. Něco třetího, jakésí cesty střední vůbec není, třeba by to odpovídalo povaze dnešní vlády, hledati nějaké »vyrovnání«. Ale právě tohoto nemožného najíti nelze. Slejně vyslovila se řada předních listů německých. Celá tato bouře bude mit prozátím alespoň jeden úspěch: dle diolšl ý cl
Zige
22 article
zpráv odhodlala se vláda německá že návrh svého tarilu uveřejní Slabé pokusy, popříti pravost uveřejněných sazeb brzy byly opuštěny, a v Německu nikdo více ne pochybuje o tom, že data stuttgartského » Beob. jsou pravdě velmi blízka. Bude-li návrh uveřejněn ihned. či stane-li se tak teprve po souhla s všech spolkových států. nelze ještě říci Ale fakt sám jest velmi pozoruhodný. A nyní př této příležitosti něco pro dono nostra: Také v Ra- kousku konají se četné porady o příštím celním tarifu. Konají se tajně, s úplným vyloučením veřejnost (až na »Neue Freie Presse«) a hlavní momenty zu stávají stále všestranně důvěrnými. U nás boj země dělců s průmyslníky nehrozí, alespoň ne v té přesné formě, jak se projevil v Německu, přoč se tedy re sultáty dosavadních úrad neuveřejní? Tajením s věci neprospěje. Vyrosté jen spousta nezaručených agitačně zbarvených a využitých pověstí, z kterých těží demagogie, ale obraz skulečnosti se tím jen za- stíní a zastře. U nás jest řada průmyslů, kterým ochrany neupře ani nejurputnější protiindustrialista proč tedy se nedomáhati ochrany této otevřené přímo a veřejně? Proč to tutlání? Že by se ovšem kritika veřejnosti obrátila proti některým pokusům které se nesou k tomu, aby obnovy obchodních smluv bylo využito proti zájmům zpotřebitelů, jest stejne patrno, jako by bylo správno. Stejně jako naše rolnické kruhy podaly svá dobrozdání a návrhy ve řejně, právě tak bylo lze čekati to i od průmyslník a můžeme se toho nadíti nyní tím spíše, když i ně mecká vláda se nebojí předstoupiti se svými návrhy před veřejnost. Prospěje se tím věci a hospodářsk výchově lidu. Jednání o obnovu petrolejového kartelu.
Německo Neue Frei Presse
23 article
Mezi rakouskými a uherskými interessenty jedná se prý v poslední době o obnovu petrolejového kartelu Jest výsledkem neutěšeného stavu trhu petrolejového ve kterém rozzuřil se boj velkých proti malým Kdyby dnešní stav potrval ještě delší dobu, došl by asi k zatlačení menších továren a výroba sou- středila by se v závodech velikých. Následkem toho sesilovalo se volání po obnově kartelu a projevuje se nyní již skutky. Povede-li jednání k eíli, dne přirozeně ovšem uhodnouti nelze. Obchodní a živnosteneká komora v Plzni přesídlí dne 25. t. m. do nových místností v K- perníkově ulici čís. 1991 a počne tam úřado vání dne 26. t. m. Vývoz stěžejek (oharnýrů) do Ruska- Vývozní kancelář pražské obchodní a živnostensk komory oznamuje, že došla jí zpráva o vyblídkácl na vývoz stěžejek do Ruska a že bližší sdělí na po žádání. Příští výroční trh na dobytek v Sedlei na dráze císaře Františka Josefa konati se bude ve čtvrtek dne 1. srpna t. r. a bude možno koupený do- bytek na stanici Heřmaničky Sedlec nakládati. »Elitní žito«. Redakci naší doručeny byly obrovské klasy »elitního žita«, jehož prodejem a pě- stěním zabývá se Arnošt Balsen v Praze. Jediný klas přes dva decimetry dlouhý čítá více než 120 plných zrn; druh tento z jediného zrna tvoří trs čítající až 36 stébel, sláma pak je neobyčejné pevná pohromám živelním vzdorující. Za letošního such urodila se žita tohoto druhu neobyčejně pěkná, jak z exemplářů donesených lze souditi a proto můžeme tento druh hospodářům jen doporučiti.
František Josef Balsen Plzeň Rusko Heřmaničky Sedlec Praha
24 article
Trhy poněžni Bursa. V Praze, 23. července. (Pův. zpr. »N. L.«) Dnešní bursa minula tiše a podáváno pouze za akcie: Živnostenské banky K 266.50, České banky »Union« K 260.50, České společnosti pro průmysl cukerní K 224.—, Pražské úvěrní banky K 656.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu K 485.— Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty Otficiální záznamy znějí:
Bursa Praha živnostenský banka Český banka Český společnost úvěrní banka
25 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » Č. Budějovic 1893 „ » Plzně r. 1886 . . » Teplice r. 1887 » Smíchova r. 1838 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » , » kom. dl. úp. » » » » mel. úpisy » » » » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . . .. dto. Em. 1871 „ 1879 dto. Místní dráha N. Brod-Humpolec Duchc.-Podm. dráha Em. 1869 dto. » 1871 dto. „ 1874 Česká montanní Em. 1896 Rak. severo-západní dráha . lit. B. . dto. Em. 1874 dlo. Česká eskompiní banka . . , banka »Union« . . .. Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka Pražská úvěrní banka . . . . Živnostenská banka pro Čechya Moravu Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . (lit. A.) (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha Rakouská sev.-západní dráha dto. (lit. B.) Pražsko-duchcovská dráha . Pražská sp. par. po Vltavě a Labí Jiho-sev.německá spoj. dráha Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojnv v Kollně . . . . . . . . Podolská cementárna . . . Česká spol. pro prům, cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. pank První česká spol. pro raí cukru (Modřany) Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Ferdinandův Daněk Č . Budějovice Teplice Smíchov Čechy N . Brod Humpolec Vltava Modřany Český průmyslový . banka úvěrní banka Český eskompinit banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Čechya Morava Ústecko Český akciový . pivo
26 article
Pražská železářská společnost » stroj. spol. (dř. Ruston) „ akc. spol. řetéz. lavky První českomorav. tov. na stroje x. Z Vídně, 23. července. (Telefonogram »Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Vzhledem na shnilé poměry ve finančních kruzích v Ně- mecku bylo smýšlení chabé, což se jevilo více chabosti obchodu nežli klesáním kursů. Stag- nace ovládala trh více než jindy a také v hod- notách kulisních, s nimiž obchodováno, došlo jen k ojedinělým závěrům. Kreditky státní alpinky byly poškozeny místními prodejemi. Ber- línská bursa s počátku byla chabá. Později se zlepšila, když oznámeno, že emissní banky vy- slovily ochotu přijímati obligace akciové spo- lečnosti Terlinden. Účinek toho byl patrný mírném zotavení hodnot mezinárodních, kdežto alpinky byly již z reprise vyloučeny. Ježto spekulace zdržela se všeliké činnosti, bylo kolísání cen velice nepatrné. Ve šraňcích vče- rejší zájem pro dopravní hodnoty povolil, a ob- chod byl zrovna tak nepatrný, jako v kulisech.
Vídeň Stag
27 article
Lacinější byly uherské hypoteční banky. H - ličské hypoteční banky poněkud zlaciněly. Na trhu rentovém proti včerejšku nebyla změna. Dovise a valuty beze změny. Na eskomptním nezměněno: 39—31/s. x. Z Vídně, 23. července. (Telf. »N. Le) (Večerní bursa.) Kreditky 633.— (po —.— uherské kreditky 642.—, anglobanka 271.— bankovní jednota 446.—, unionka 537. 50. länderbanka 403.50, státní dráha 638.50, jižnl dráha 91.50, polabská dráha 482.—, severo- západní dráha 471.—, turecké tabákové 286.— rýmavsko-muráňské 442.—, alpinky 421.—, (po —.—), květnová renta 99.—, uherská ko- runová 93.—, turecké losy 101.—, marky z Bez ob- hotové 117.48, na ultimo —.—. chodu. Z Vídně, 23. července. (Závěrečné ú řal d ni kursy. rak. severozáp. dr. —.— Únorová renta . 99.— polabská dráha . 484.— společná » květ. 99.— pražsko-ducheov. —.— » stříb. 98.95 spol. st. dr. rak. uh. 639.— rakouská » zlatá 118 40 95.7 jižní dráha . . 91.— » kor. silniční dr. lit. A. 243.— uherská » zlatá 118.45 » kor.
doktor Vídeň
28 article
» » » B. 236.— 790.— 184.— dunaj. paroplaveb. státní losy 1854 860.— ,, 1860 rakouský Lloyd 1579.— pražská želez. sp. po 500 zl. . . 1108.— česká montan. sp. po 100 zl. . . alpská montan. sp. 421.— státní losy 1864 442.— rým.-muráň. spol. losy tisské . . 263.— rak. zbrojovka » úvěrního úst. vídeň. stavebpí sp. vídeň. I. komun. peštská vagonka turecké losy. severočeská uhlář. b. anglo-rakouská západočeská ubl. vídeň. b. jednota 752.— mostecká uhl. sp. r. úst. pro úv. poz. 633.— Schodnica . . . 1255.— rak. úvěrní ústav 641.— 285.— turecká tabák. rež. uh. úvěrní banka 403.— devisa německá . 117.45 b. pro země rak. londýnská 239.65 537.— vídeňská unionka » pařížská . 95.20 česká b. Union. Živnost. banka . —.— » curyšská . 95.15 dvacetifrank . . 19.03 buštěhradská A . —.— » B . 1042.— marka papírová . 117.45 rubl „ 253.— duchcov. podmok. —.— lvovskočernovická 528.— Následkem berlínských zpráv trk dočasné oslaben; kreditky a alpinky klesaly; k závěrku však bursa se vzpa matovala. Eskontní sazby 31/, 4 procenta.
Lloyd úvěrní banka buštěhradský A
31 article Devisy.
Devisy. Amsterodam šek a krátké lhůty za 100 hol. zl. . . . . . delší lhůty Brussel šek a kr. lh. za 100 f » delší lhůty . .. Německo šek a kr. Ih. za 100 m » delší lhůty Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st » delší lhůty . . . . Nový York za 100 doll Italie šek a kr. lh. za 100 lir delší lhůty Petrohrad a ruská města šek kr. lh. za 100 rublů . delší lhůty Paříž šek a kr. lh. za 100 fr. detší lhůty Curych a Basilej šek a kr. lh. » delší lhůty Švýcary šek a kr. lh. . .. delší lhůty . . . .
Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej
32 article
Berlinská bursa, 23. července. (Zvl. telefonogr. »Nár. Listů«.) Vzhledem k nepřízni- vému stavu lipské banky a vzhledem k tomu, že pověsti, které kolovaly na včerejší burse o akciové spol. Gerhard Terlinden a jejím za- kladateli se potvrdily, byl začátek dnešní bursy chahý. Také úpadek jedné lipské továrny na kůže působil nepříznivě. Obchod v průběhu bursy byl skrovný a teprve na konee dostavilo se mírné zlepšení na zprávu, že vydatelé obl- gací padlé akciové spol. Gerhard Terlinden pro- hlásili, že jsou ochotni převzíti vydané obligaee za upisovací kurs 101.—. Na trhu bankovním byla ze začátku nálada slabá a to jak pro do- mácí bankovní hodnoty tak pro rak. kreditky; na konec se kursy zlepšily a znamenají přední spekulační papíry této kategorie proti včerejšku skoro nezměněně. Trh dopravní byl dnes n celé čáře slabý. Transvaalská dráha o 3 proe. nižší. Na trhu báňském převládala ze začátku nabídka, zejmena opět hodnot železářských; uhlářské papíry poměrně ještě klidné, na konee jak železářské tak uhlářské papíry lepší, přeee však o 0.5 až 1 proc. nižší. Kasovní trh byi dnes slabý, Schalker o 5, Geisweider, Stadt- berger a Hasper o 3, Boesperde a Kölner Bgw. o 2.5 proc. nižší. Ukládací trh pevný. Peníze na ultimo snadné. Soukromý diskont nezměněn 2.62 proe. Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou větší zájem:
Terlinden Kölner Bgw Stadt
44 article
267.50 Rakouské kredilky Diskonto Německá banka Obchodní společnost Drážďanská banka . . . . Španělské exterieury Bochumské ocelárny . . . Lauřina hut Dortmund Union lit. C. . . Harpenské uhl. doly Gelsenkirchenské uhl. doly Hibernia Consolidace. . . . . . . Dannenbaum . . . . . . Severoněmecký Lloyd . . . Hamb. amer. dopravní spol. . Kanada . . . . . . . . Transvaal Turecké losy . . . . . . 438.— 224.— 229.— 1580.
Lauřin Lloyd Dortmund Hamb Kanada Transvaal drážďanský banka Hibernia Consolidace
45 article
1570.- Z kasovních papírů: Concordia 246 — Eschweiler 179.75, Geisweider 143.—, Hoch- dahl 148.25, Katovické 179.—, Wilhelm 150 25, Phönix 132.70, Rh. Stahl 147 25, Schalker Gr. 270.—, Westfalia 143 10, Orenstein 114.— Rh. Metall 136.—, Hasper 112.—, Donners- mark 178.25, Huldschinský 97.75, Vulenn 199.50, Bismark 200.—, Caro 99.50, Hoesch 140.25, Georg-Marie 102.75, Königsborn 135.— Boesperde 106.50, Nordstern 198.40, Stadt- berger 144.75, Kölner Bgw. 292.50. Dodatečná bursa. Z Beriína, 23. července, — hod. — minut. (C.-B.) Státní dráha 136 70, jižní dráha 22.10, darmštadtská hanka 124.20, národní banka 104.—, dortmundské 150.30, buštěhradská B. —.—, Northern 95.90, středomořské 100.—, meri- dional 133.20, gotthardská 152.—, švýc. centrál. —.— švýc. severovýchodní 99.—, uherská zlatá —.— uberská korunová 93.70, italská 97.10. Za hotové: Lauřina huť 179.75, dortmundské 49.40, bochumské 164.40 gelsenkirchenské 161.20, Hibernia 162. 40, harpenské 149.40, Consolidace 231.—. — Dodatečna bursa bez obchodu.
Wilhelm Stahl Orenstein Cara 99.50 Hoesch Georg Marie 102.75 Kölner Bgw Dodatečn Schalker Gr . 270 Nordstern Stadt Beriín Donner Huldschinský 97.75 národní banka 104 Hibernia 162 Concordia 246 Eschweiler 179.75 Geisweider 143 Phönix 132.70 Hasper 112 Vulenn 199.50 Bismark 200 Northern 95.90 Lauřin huť 179.75 Consolidace 231