1
masthead
24. července 1901. Číslo 20
4
article
ským lihovarům a teprve na míslě dru
hém ostatním lihovarům nově zřízeným a dosuo
nepoděleným, avšak za posledních mimoparla
mentních poměrů se tento zákon často ve Vídn
zapomínal a přes naše protesty dále lihovarům
velkostatků zejmena do Haliče přiděloval. Tét
záležitosti by si ovšem naši pp.
poslanci na radě říšské měli více
všímati a starati se o uplatněn
zákonů a odstranění libovůle.
Bude-li se tento zákon prováděti ve sku-
tečnosti, pak ovšem veškeré družstevní lihovary
zvláště však menší (do 4 hl.) musí obdržet
potřebný kontingent.
Nejlépe však zařizovati družstevní lihovary
ze začátku menší, tak aby později dala se
v nich výroba rozšířiti; tak doporučuje se za-
řizovati lihovar na 2 hl. při 2 zapářkách, ve
kterém po případě při týchž strojích a při témž
zařízení (mimo několik kvasných kádí) dá se
později vyráběti 3—4 hl. při 3 zapářkách aneb
prozatímně na 4 hl., aby se později dalo vy-
ráběti také 6—7 hl.
Obyčejně při každém družstevním lihovaru
jeví se záhy veliký nedostatek výpalků, a tu
často hospodáři raději sáhnou i k exkontin-
gentu, jenom když mohou si rozšířiti výrobu.
IV. Náklad spojený se zaříze-
ním lihovaru má vždy státi v poměru
k jeho výrobě. Nikde se však nedoporučuje
svěřovati zařízení lihovarů lidem, již jsou snad
dobrými kotláři, ale nejsou zařízeni tak, aby
-mohli dodati stroje solidně stavěné pro lihovar.
Co v tomto případu ušetří se na zařizování,
nutno dvojnásobné platiti na stálé opravy.
Celkem možno počítati pro lihovar na 4 hl
denní výroby:
15.000—17.000zl
1. Na zařízení strojní
2. Na studni, vodovod, ře-
meny, kádě, kontrolní
stroj měřící a j.
3. Na stavbu budovy, práce
řemeslníků a dlažby
27.000—31.500l
Halič
zl 1
5
article
Úhrnem . .
Ve druhém případě možno by bylo vyrá
běti v lihovaru i 7 hl. při 3 zapářkách denně
Kde jsou levné stavební hmoty a řemeslnictvo
a kde rolníci povozné práce dělali by zdarma,
možno stavěti levněji.
Nutno však podotknouti, že zvláště na
kotlu a parním stroji nedobře jest mnoho še-
třiti, zvláště tam, kde se též zpracuje cukrovka,
konečně často se při lihovaru může později za-
říditi parní mlékárna, triér na obilí, elektrické
osvětlení a p.
Veškeré práce nejlépe je předati na zá-
kladě řádné smlouvy a rozpočtu akordně.
V. Zařizování družstev liho-
varských děje se podobně jako u družstev
jiných (nákupních, úvěrních, mlékařských a p.
a potřebné k tomu tiskopisy a stanovy každému
na požádání za náhradu výloh naše společnost
Prvním krokem k zařízení jest upsání po-
dílů na společném a zvláštních pro každého
člena arších, svolání valné hromady, kde pro-
jednají se stanovy a zvolí výbor, který se musí
postarati o zapsání družstva do rejstříku spole-
čenstev (u obchodního soudu).
6
article
VI. Průměrné rozdělení podíl
mezi jednotlivé rolníky jest velmi důležito pro
zdar družstevního lihovaru.
Často se zapomíná na hlavní účel liho-
varu, to jest poskytování výpalků, a poněvadz
dodávání surovin a odebírání výpalků se děje
dle podílů, je dobře, když každý rolník vezme
sobě podily dle počtu chovaného dobytka. Tak
na př. lihovar by stál 28 tisíc zlatých a ka-
pitál by byl rozdělen na 280 podílů po 100 zl.
Lihovar tento zařízen bude na 4 hl. lihu denně
a zpracuje 1/s řepy a 1/2 bramborů (což se nej-
lépe doporučuje), a potřebuje průměrně asi
38 q surovin denně, které skýtají asi 7000 1.
hustých výpalků, přichází tudíž na 1 podí
(100 zl.) 25 I., tedy pro jeden velký kus do-
bytka.
Podobně se dělí i dodávání surovin, tak
že by na jeden podíl denně připadlo asi 14 kg-
surovin, tedy za 240 dnů asi 34 .
kg
7
article
Dodávání surovin se určí vždy ve valné
hromadě před každou kampaní, je-li neúroda
bramborů, dodává se více řepy.
VII. Misto, kde lihovar má státi,
jest velmi důležité, a nikde se nemá předem
zapomínati :
a) na zajištění dostatečného množstvi vody,
pokud možno studené,
b) na dobrou komunikaci ku závodu,
c) na přihodný a suchý pozemek poblíže
lihovaru na zakládání krechtů, z niehž pak
možno na kolejnicích voziti suroviny do lihovaru.
Předem nutný rozpočet a plány zdarma
dodá každá větší firma, rovněž i potřebné po-
kyny o celém zařízení. 4)
Zadání práce továrně a staviteli má se
vždy státi aspoň do polovice března, má-li závod
v čas t. j. do srpna býti postaven a aspoř
z velké části zmontován, by se mohlo žádati
u příslušného e. k. finanč. inspektorátu o uznání
hospodářského charakteru lihovaru a na základě
tohoto uznání o kontingent.
VIII. Řízení lihovaru družstev-
ního. První snahou družstva musí býti opa-
tření zkušeného dílovedoucího, zvláště tam, kde
se i cukrovka má zpracovati. Nejlépe jest, když
dotyčný dílovedoucí jest absolventem naší liho-
varnické školy v Praze a má několikaletou praksi.
Dále si musí ředitelstvo zaopatřiti řádné
účetní knihy a vásti hned od počátku správně
peněžní denník a hlavní knihu, která rozdělena
jest dle jednotlivých účtů (účet každého
člena, účet podilů, reservního fondu, účet su-
rovin, účet režie, účty obehodních firem, s nimiž
lihovar stojí ve spojení, účet dluhů a p.) 3)
Značné obezřetnosti a přisnosti je třebs
při přejímání surovin, neboť v tomto směru
ještě mnoho rolniciva mysli, že pro družstevní
závod je vše dobré a že z hlíny také možno
lih vyráběti.
Dále je úplná znalost lihovarských zákon
z r. 1888, 1891 a výnos ministerstva finane
ze dne 21. července 1899 nevyhnutelně po
Praha
Misto
9
article
*) Pokud pisateli známo, možno se na naší nej
větší českou firmu Novák a Jahn v Praze v tomto
směru úplně spolehnouti. Tato zařizovala také náš
lihovar družstevní v Milostovicích, který pracuje
dobře a dále nově družstevní lihováry na Moravěa
síce v Lošticích a v Tišnově.
třebná, má-li se ředitelstvo vyvarovati mnohým
nepříjemnostem a citelným ztrátám, po případě
pokutám.
Odprodej lihu děje se obyčejně do nej
bližší rafinerie a cena řídí se zvláště dle zá
znamů bursy a vzdálenosti stanice od Vídně.
V letních měsleích obyčejně jest lih nej
dražší, poněvadž hospodářské lihovary nepracuj
a rafinéři mají naplněně sklady. Jest proto dobře.
zřídí-li si družstevní lihovary větší dobře uza-
vřené nádržky na lih, aby nebyly tak odvislým
od uměle tvořených cen na burse.
Z uvedeného jest vidno, že rolníci, jimž
svěřena má býti správa družstevního lihovaru
musí býti nejen pořádku dbalými a v každém
směru obezřetnými, ale i dobrými obchodniky.
má-li závod dobře prospivati. Kde není podob
ných lidí, již zároveň požívají všeobecně dů
věry, lépe podobný družstevní závod nezaři
zovati.
) Rolníkům, již hodlají zařizovali si lihovar
doporučuji zvláště předem prohlédnouti si někter
vzorně zařízené lihovary, tak v poslední době na
vštívili náš lihovar v Milostovicích rolníci z Vraclav
(u Vysokého Mýta), kde se nyní o zřízení družslev
ního lihovaru jedná.
Novák
Jahn
Praha
Milostovice
Loštice
Tišnov
Vídeň
Vraclav
Vysoký Mýto
10
article
Ztrhů cukerních.
V Praze, 21. července.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
V přítomné době poskytuje světový trh cukerní
stále pramálo látky k nějakému obšírnějšímu refe-
rátu, neboť zájem jeho přehlíží skoro již úplně pří-
tomnost a zboží pohotové, věnuje se za to tím více
všelikým kalkulacím o příští sklizni řepní a výrob
cukru v nejbližší kampani. Všeliké cirkulované od-
hady o výši přiští sklizně a výroby mají proto pro
interessenty napořád velký zájem, ačkoliv — třeba
že skoro všude popřává se jim sluchu — dnes jen
málokdo jim věří. To jediné, co podobné zprávy
mívají v zápětí, bývá nedůvěra budoucnost, kte-
rou pak trpí celý trh a jejíž zpětné účinky pociťuje
také zboží pohotové.
Praha
11
article
Pokročilá letní doba a převážně dosti pravidelný
vývin řepy jsou důvody, pro něž v nějaké trvalejší
zlepšení situace cukerního trhu doufati bylo by za
jisté jen nejvýš optimistickým. A jestliže skutečně
některý příznivý moment se vyskytne, nemá nikdy
oné trvalejší ceny, jakou by měl v dobách jiných
Zkušenost tato byla potvrzena také v minulém týdnu,
neboť po uplynutí několika neděl dostalo se na oka
mžik cukerním trhům vydatného vzpružení, jehož
život svojí délkou vyrovnal se však na vlas životu
jepice, neboť ve 24 hodinách vzalo úplně za své
Oživení cukerního trhu mělo počáteční původ
svůj v poptávce Kanady po evropském cukru, což
uvítáno bylo zde všeobecně s pocitem jakéhosi upo-
kojení, že aspoň na okamžik jodnotvárnost trhu byla
porušena. Značný úbytek zásob hamburských bez-
mála o 20.000 t. a výkaz o nalodění většího množ-
ství cukru pro Spojené státy severoamerické, Kanadu
a Japonsko, přispěly pak dále podstatně k oživení
trhu s pohotovým zbožím; stejné služby prokázala
pak zpráva, že jedna velká firma hamburská jeví za
účelem úhrady svých srpnových dodávek neztenčený
zájem pro pohotové zboží.
Kanada
spojený stát
Japonsko
12
article
Okolnosti tyto povznesly rázem náladu cuker-
ních trhů tak, že v pátek stoupla cena pohotové
suroviny franko Ústí z K 23.85 na K 24.45, za kte
roužto cenu učiněno bylo u nás též několik závěrek,
při nichž jako kupec vystoupila jedna“ ústeck
rafinerie.
Pro vzrůst řepy příznivé počasí a malá jen po-
ptávka působily zde však opět ihned jako sprcha
neboť již druhý den zájem na všech stranách opadi
a cena klesla zase na K 23.90, takže z onoho vznětu
resultuje proti konci minulého téhodne pouze zlepšení
o 20 h při zboží starém.
Všcobecnou nedůvěrou o poměrech příští výroby
postiženo jest samozřejmě v první řadě zboží nové
kampaně, pro kleré bylo jen málo poptávek, takž
trh plynul zcela klidně. Počátkem týdne klesla cen
suroviny na říjen-prosinec o dalších 10 h na K 22 80
se které pozvedla se v pátek až na K 22.95, aby
hned v následujících dvou dnech sešla opět skor
na původní svoji výši K 22.85.
Ačkoliv o prodejích na příští kampaň do veřej
nosti mnoho zpráv neproniká, možno přece zmínili
se o tom, že v Čechách jest dnes nejeden cukrovar
který veškerou příšti svoji výrobu má již úplně vy
prodánu, důkaz to, jaká nedůvěra i ve kruzích cukro-
varnických o příští výrobě panuje.
Jak vidno, neposkytuje dnes ani teh se zbožím
pohotovým ani se zbožím příští kampaně nijakých
zvláštních momentů a přece ve mnohých obchodnich
kruzích v Německu ještě dnes věří se v nějakou
náhlou haussu, která podobna by byla oné, jaká
zavládla v červenci m. r. Spekulaci není ovšem nio
nemožného a tak dala by se haussa konečně i dne
provésti; jaké by však měla trvání a jaké následky
o tom v odborných kruzích nemůže býti pochyby.
Čechy
Německo
13
article
Stavba na hlíněných zákládech velmi snadno se
shroutí a pohřbívá ve svých troskách i stavitele, na
nesmí se zapomínati.
Po malých a ojedinělých srážkách v předminulém
témdni nastaly počátkem minulého týdne opět parné
dny, ve klerých řepa i v noci zůstávala uvadlá, po
něvadž teplota noční také jest již dosti vysokou. O
pátku pak udály se v různých krajích Čech hojné
srážky, jež provázeny byly většinou bouřkami,
hlavně řepě přinesly kýženého osvěžení. Počasí toto
mělo na vzrůst a vývoj řepy znatelný účinek, nebol
uvadlé listy opět se zvedly a zazelenaly svojí sytě
šťavnatou barvou, tak že dnes možno stav řepy pro-
hlásiti za uspokojivý
Nouze o píci dobání dnes již mnohé rolníky —
hlavně ve východních Čechách — k tomu, že listy
řepy za účelem skrmení olamují. Počínání toto ne-
srovnává se ovšem se zněním většiny smluv, a může
býti příčinou mnohých sporů při odvádění řepy.
neboť lato bývá pak obyčejně málo cukernatou. S
tuace rolníkova jest dnes ovšem zoufalou, ale vypo-
máhali si z ní prostředkem, který na něm samém
později se vymstí, nezdá se nám býli správným
spíše mělo by si rolnictvo přivykati k tomu, by do
bytek svůj krmilo melasou, čímž poslouží nejlépe jak
sobě, tak i cukrovarům.
Na trhu s bílým zbožím vládne rovněž úplný
klid, poněvadž rafinerie na běžný měsíc jsou úpln
vyprodány, takže obchod obmezuje se jen na pro-
deje z druhé ruky. Ceny zůstávají stále nezměněny
to K 84.— při uzávérce vagonové a K 85.— př
množství menším.
Čechy
14
article
Jednání o otázce zemědělských cel na
poradě bavorských interessentů prům
siníckých v Mnichově, svolané vládou ba-
vorskou, jest i pro nás velice zajímavo. Jednak proto,
že týká se v prvé řadě cel na ječmen, jednak
proto, že zástupce vlády prothlásil, žte se
jak říšský kancléř tak spolkové vlády
vyslovily promírné zvýšení zeměděl-
ských cel. Co se debaty samé týče, jednalo se na
ní velice podrobně o otázce cla na ječmen
Znalci vysloviti se velikou většinou proti zvýšení cla
tohoto, pouze dva účastníci žádali mírné zvýšení.
Z ministerské strany projoven názor, že se
nebude lze vyhnouti mírnému zvýšení.
Při jednání o sladu vysloveno přání, aby čla n
tento objekt byla uvedena v souhlas se cly na ječ
men. Zvýšení cla na chmel bylo odmítnuto vzhle-
dem k veliké výrobě bavorské, která jest do poloviny
odkázána na vývoz. Pro vinné hrozny považuje
se dnešní clo za dostatečné. Co se týče cel na
dříví, přímlouval se přítomný zástupce Bil z
status quo, největším nepřitejem tohoto průmyslu
jsou prý dopravní sazby rakouských dráh. Jedno-
myslně odmítli znalci zvýšení cla na dobytek.
Dovozu nelze prý postrádati a domácí chov prý
zpotřebu tuto krýti nemůže. Z 25.000 volů, které
zpolřebovalo měšto Mnichov v r. 1900, dodal země-
dělský spolek 290. U vína navrhovalo se ponecháni
dnešních sazeb. Co do zvýšení obilních cel
bylo na sto poukázáno, že Německo potřebuje dovoz
z ciziny a následkem toho budle nuceno samo nésti
Bil
Mnichov
Německo
15
title
2.000— 2.500,
10.000—12.000,
16
article
cla. Vláda nechť má na mysli, že každé vázánís
předem — jak to žádá dvojitý tarif nebo nepřekro
čitelný tarií minimální — uvede Německo v nový-
hodné postavení proti cizíně. Co do mlý nskýck
výrobků přimlouvala se konference za zvýšení
cel na ně. Mouka nechť podlehá trojnásobnému clu
jež se platí z obilf. Konečně vyslovili se znalcí jedno
hlasně pro dlouhodobé smlouvy obcho-
ní. Tolik zástupci bavorských průmyslných a obchod
ních kruhů. Zdá se tedy z prohlášení ministerského
zástupce, že jest německá vláda odho
lána zasazovati se o zvýšení cla na
ječmen. Toto její přání jest v příměm odpor
s tužbami našeho zemědělstva, kterému
záleží na zachování dnešních německých cel na ječ-
men. Ječmen a slad zbyly nám z našeho kdys zna-
čného vývozu obilí a obilních výrobků a proti nim
směřuje akce německá. Mají rakouské vlády dosti
síly, aby dovedly proti německým zvyšovacím chout-
kám vystoupiti, a bude míti parlament dosti moci
váhy, aby váhající vládu po případě donutil? Zdá
se, že Německo se odporu Rakouska nebojí: kdyby
s ním počítalo, nepronášeli by jeho zástupci již nyní
tak otevřeně svoje názory a plány do budoucna.
Německo zvyklo si s Rakouskem dělati, co se mu
zlíbilo, ve Vídni nenalezalo nikdy odporu a rakousk
vlády ochotně vystupovaly proti snahám o osamo
statnění se tohoto státu od Německa, a tak těžko po
tlačiti obavu, že rakouské vlády k potřebné energi
se nevzcbopí. Nezbude tedy, než aby zástupci hiuu
konal Esvou povinnost do krajností.
O dopravě zboží po železnicích (předple
tarlfui). Napsal Frant. Plíhal. »Obchodní Sborník.
Ječmen
František
Plíhal
Německo
Rakousko
Vídeň
17
article
Pořádají dr. Josef Gruber a dr. Rudolf Hotowelz
sekretářovi náměstkové obchodní a živnost. komory
v Praze. Část osmá. Cena K 2.50. Sešitem tímlo do-
končeno železniční tarifnictví Plíhalovo, obsahujíe
první v českém jazyce vydané praktické poučen
o nákladních tarifech a vedlejších poplatcích želez
ničních. Vylíčiv v prvním sešitě sedmé části »Obchod
ního Sborniku«, společné tarifní předpisy železnie
rakouských, uherských a bosensko hercegovských.
jakož i místní sazbové tarify c. k. státních dráh
rakouských, probírá autor v druhé, právě vydané
části nejprvé tarifní předpisy soukromý ch
železnic rakouských, uváděje při každé
dráze především důležitější, u ní platné změnya
doplňky tarifního dílu I., dále tvorbu sazeb a čítání
dovozného a konečně sazby výjimečné. Následuje
polom seslavení třídových sazeb důleži-
tějších místních dráh v Čechách, dále
seznam zboží, které jest na hlavních tratích předníe
železnic rakouských na rozdíl od obecného roz-
třídění vřaděno do levnějších tříd tarifních a jeho
deklassifikace i konečně seznam zboží, zař aděného
v místní vozbě po hlavních tratích před ních železnie
rakouských do tarifů výjimečných. V posledním od-
dělení podává konečně autor přehled důležitějších
vniterných i mezinárodních tarifů svazových, obraceje
zvláště pozornost ke svazovým tarifům vnitro-
rakouským a rakousko-německým, pro nás nejdůle-
žitějším, ale uváděje zevrubně též svazové tarify
naše s Francií, Švýcarskem, Italií, se zeměmi bal-
kánskými a s dunajskými překladišti s Levantou.
doktor
Gruber
Hotowelz
Plíhalův
Praha
Čechy
Francie
Švýcarsko
Italia
18
article
Ruskem atd. — Proč v »Ohchodním Sborníku« věno-
vány mimořádně plné dva sešity železničnímu taril-
nictví, netřeba právě obchodnickému obecenstvu vy-
kládati i jestliže kde, právě při styku s železnými
dráhami obchodní neznalostí předpisů dopravnícha
tarifních nejvíce škody utrpěti může, a ztráty, které
tím naše obecenstvo trpí, obnášejí každoročně zajisté
desetitisíce a statisíce — věru veliká to daň, placená
dobrovolně, z neznalosti a nevnímavosti, a bez pro-
testů a sporu, s jakým brání se interessenti všeli-
kému oblížení v jiných směrech, třebas obtiž ení toto
nemělo daleko onoho materialního význa mu, jaký
má nepečlivost ve věcech dopravních, zejmena-
tarifních.
Rusko
19
article
Udělování státních odměn za chov kení
Za účelem zušlechtění a povznesení chovu kon
v král. českém ustanoveno bylo c. k. ministerstvem
orby pro středovýchodní okrsek, zaujímající politické
okresy karlínský, mělnický, kolínský, poděbradský
mladoboleslavský, odměňování racionálních chovatel
koní, jež konalo se dne 16. t. m. ve Staré Boleslavi
Bylo předvedeno celkem 15 klisen s hříbaty, 4 klisny
připuštěné (šleté), 3 klisny nepřipuštěné (Bleté),5
hřebic dvouletých a 4 hřebice jednoleté. Odměny zá-
ležely v státních odměnách pěněžitých, v zemské od
měně peněžité, v stříbrných medaillích státních,
stříbrných medaillích rady zemědělské pro král. české
a v okresních odměnách peněžitých. Komise, jíž před
sedal c. k. místodržitelský rada pan Jindřich Rehák
z Karlína, udělila odměny následovním chovatelům
koní: p. Jos. Hellebrandovi z Mírovic (státní odměnu
80 K ve zlatě), pí. Veronice Novotné ze Sovenie (st
odměnu 70 K ve zlatě), p. Frant. Zedníku. ze Šove-
nie (státní odměnu 60 korun ve zlatě), p
Jos. Hradeckému ze St. Lysé, Jos. Petránkoví ze Že-
lenče, Frant. Šulcovi ze Kbelů a Jos. Hlušičkovi z Mí
rovic (státní odměny po 50 K ve zlatě), Jos. Čurdovi
z Jiřic (zemskou odměnu 50 K), Jos. Matoušovi z Jiřie,
Jos. Hradeckému ze St. Lysé a J. Nepomuckému
v Hlavnu Sudovém (stříbrné státní medaille). Stříbrnou
medailli zemědělské rady obdrželi pp.: J. Urbánek
rolník v Slivnu u Nových Benátek, J. Hojka, nájeme
dvora v Popovicích. V. Rezáč, rolník v Brázdimě, J
Houštecký, rolník v Borku, Jos. Urbánek, rolník v Boh
nicích, J. Nepomucký, rolník v Hlavnu Sudovém, V.
Rehák
Jos
Hellebrand
Novotná
František
Hradecký
Šulc
Hlušička
Čurda
Matouš
J Nepomucký
J Urbánek
J Hojek
V Rezáč
Houštecký
Urbánek
Stará Boleslav
Karlín
Mírovice
St . Lysá
Jos
Kbel
Jiřice
Jiřie
Slivno
Nová Benátky
Popovice
Brázdim
Borek
zemědělský pro král
Sovenie
Šovnie
20
article
Novotný, rolník v Mírovicích, Jos. Dušek v Plaňa-
nech, Jos. Hradecký v Sojovicích. V. Řezáč v Brázdimě
F. Srb, statkář ve Svémyslicích, V. Pokorný v Bořa-
novicích, Al. Syrový v Jiřicích, F. Skála v Plaňanech.
Jos. Matoušek v Jiřicích a M. Šťastný v Mečeříži.
Okresní peněžitou odměnu po 1 dukátu, udělenou
samosprávným okresem brandýsksým, obdrželi pp.
J. Hojka z Popovic. V. Řezáč z Brazdimě. J. Nepo-
mucký z Hlavna Sudova, V. Novotný z Mírovic, Jos
Hradecký ze Sojovic a Jos. Petránek ze Zelenče.
Technologické průmyslové museum ob
chodní a živnostenské komorý v Praze vy-
dalo právě »odborné zprávy chemického
oddělení za rok 1900« (sbírky odborných pojed-
nání č. 4), jež podávají B. Šetlík, přednosta, a R
Urban, adjunkt lučebního oddělení. Zpráva obsa-
huje rozbory bronzů, cinů elektrolylicky sražených.
hlíny z krajiny skutečské, rud pro účely průmyslové
vápenců z okolí Hlubočep, barev ku přetírání kožešin
pudrů a p. Připojeny jsou některé obrazce.
Kurs chmelařsko-štépařský na střední
škole hospodářské v Roudnici. Dne 5. srpn
v pondělí zahájen bude na střední škole hospodářské
v Roudnici kurs chmelařsko štěpařský, jenž jest roz-
vržen na 6 dní. Návšlěvníkům kursu dostanes
náležitých vědomostí theoretických a zvláště prakti
ckých. Možno se též zúčastniti toliko jedné části
kursu, totiž buď stěpařského nebo chmelařského
v tom případě nechať každý při své přihlášce, zaslan
ředitelství školy do 5. srpna své přání projeví. Chme-
lařský kurs rozvržen jest na dva dny, na pátek dne
9. a na sobotu dne 10. srpna. K tomu se ještě po-
dotýká, že má ústav svou rozsáhlou a vzornou zku-
šebnou chmelnici i vzornou ovecnou školku.
Novotná
Dušek
V Řezáč
V Pokorná
Al
Syrová
F Skála
Matoušek
J Hojek
Brazdima
Hlavna Sudův
V Novotná
Petránek
B Šetlík
R Urban
Mírovice
Jos
Plaňa
Sojovice
Brázdim
Svémyslice
Bořa
Jiřice
Plaňany
Mečeříž
Popovice
Nepa
Zeleneč
Praha
Hlubočepy
Roudnice
21
article
Německý celní tarif. Čísla návrhu celního
tarifu, uveřejnéná stultgartským »Beobe«, způsobila
v německém tisku malou bouři. Veškerý neagrárnický
tisk vyslovil se šmahem proti jakémukoli zvyšování
cel obilních. Tuto bouři lze snadno chápati. Poslední
udalosti na pruském sněmu, zřejmé přiklonění se
císaře i vládních kruhů k stranám nesgrárním a celá
řada menších zjevů na hospodářsko polilickém neb
německém ukolébaly kruhy obchodní a průmyslové
v pevné naději, že nebezpečí dvojitého tarifu a zvý.
šení cel na zemědělské výrobky jest překonáno. »Fr.
Zige pěla pravé hymny na tento obral a protestů
proti zvýšování zemědělských cel ubývalo. A tat
tišena veřejnébo mínění pojednou odhaleními »Beob.
zčeřena. »Vorwärts«, který byl vždy jedním z nej-
horlivějších odpůrců agrárních proudů, psai roz-
hořčen: »Je-li sdělení toto pravdivým, pak pře-
konává nejhorší obavy. To není pouhý
»druh« dvojitého tarifu, nýbrž dvojitý tarif pro jme-
nované položky v plném slova smyslu. Právě tato
sdělení o zakrytém dvojitém tarifu jsou velmi ne-
jasná. Buď bude říšskému sněmu předložen generální
tarií, jehož sažby vláda při vyjednávání může snížiti,
anebo bude žádati pro všechny nebo pro jednotlivé
potožky dvojitý tarií, který by vázal vládo i při
sazbách nejnižších. Něco třetího, jakésí cesty střední
vůbec není, třeba by to odpovídalo povaze dnešní
vlády, hledati nějaké »vyrovnání«. Ale právě tohoto
nemožného najíti nelze. Slejně vyslovila se řada
předních listů německých. Celá tato bouře bude mit
prozátím alespoň jeden úspěch: dle diolšl ý cl
Zige
22
article
zpráv odhodlala se vláda německá
že návrh svého tarilu uveřejní
Slabé pokusy, popříti pravost uveřejněných sazeb
brzy byly opuštěny, a v Německu nikdo více ne
pochybuje o tom, že data stuttgartského » Beob.
jsou pravdě velmi blízka. Bude-li návrh uveřejněn
ihned. či stane-li se tak teprve po souhla s
všech spolkových států. nelze ještě říci
Ale fakt sám jest velmi pozoruhodný. A nyní př
této příležitosti něco pro dono nostra: Také v Ra-
kousku konají se četné porady o příštím celním
tarifu. Konají se tajně, s úplným vyloučením veřejnost
(až na »Neue Freie Presse«) a hlavní momenty zu
stávají stále všestranně důvěrnými. U nás boj země
dělců s průmyslníky nehrozí, alespoň ne v té přesné
formě, jak se projevil v Německu, přoč se tedy re
sultáty dosavadních úrad neuveřejní? Tajením s
věci neprospěje. Vyrosté jen spousta nezaručených
agitačně zbarvených a využitých pověstí, z kterých
těží demagogie, ale obraz skulečnosti se tím jen za-
stíní a zastře. U nás jest řada průmyslů, kterým
ochrany neupře ani nejurputnější protiindustrialista
proč tedy se nedomáhati ochrany této otevřené
přímo a veřejně? Proč to tutlání? Že by se ovšem
kritika veřejnosti obrátila proti některým pokusům
které se nesou k tomu, aby obnovy obchodních smluv
bylo využito proti zájmům zpotřebitelů, jest stejne
patrno, jako by bylo správno. Stejně jako naše
rolnické kruhy podaly svá dobrozdání a návrhy ve
řejně, právě tak bylo lze čekati to i od průmyslník
a můžeme se toho nadíti nyní tím spíše, když i ně
mecká vláda se nebojí předstoupiti se svými návrhy
před veřejnost. Prospěje se tím věci a hospodářsk
výchově lidu.
Jednání o obnovu petrolejového kartelu.
Německo
Neue Frei Presse
23
article
Mezi rakouskými a uherskými interessenty jedná se
prý v poslední době o obnovu petrolejového kartelu
Jest výsledkem neutěšeného stavu trhu petrolejového
ve kterém rozzuřil se boj velkých proti malým
Kdyby dnešní stav potrval ještě delší dobu, došl
by asi k zatlačení menších továren a výroba sou-
středila by se v závodech velikých. Následkem toho
sesilovalo se volání po obnově kartelu a projevuje
se nyní již skutky. Povede-li jednání k eíli, dne
přirozeně ovšem uhodnouti nelze.
Obchodní a živnosteneká komora v Plzni
přesídlí dne 25. t. m. do nových místností v K-
perníkově ulici čís. 1991 a počne tam úřado
vání dne 26. t. m.
Vývoz stěžejek (oharnýrů) do Ruska-
Vývozní kancelář pražské obchodní a živnostensk
komory oznamuje, že došla jí zpráva o vyblídkácl
na vývoz stěžejek do Ruska a že bližší sdělí na po
žádání.
Příští výroční trh na dobytek v Sedlei
na dráze císaře Františka Josefa konati se bude ve
čtvrtek dne 1. srpna t. r. a bude možno koupený do-
bytek na stanici Heřmaničky Sedlec nakládati.
»Elitní žito«. Redakci naší doručeny byly
obrovské klasy »elitního žita«, jehož prodejem a pě-
stěním zabývá se Arnošt Balsen v Praze. Jediný
klas přes dva decimetry dlouhý čítá více než 120
plných zrn; druh tento z jediného zrna tvoří trs
čítající až 36 stébel, sláma pak je neobyčejné pevná
pohromám živelním vzdorující. Za letošního such
urodila se žita tohoto druhu neobyčejně pěkná, jak
z exemplářů donesených lze souditi a proto můžeme
tento druh hospodářům jen doporučiti.
František Josef
Balsen
Plzeň
Rusko
Heřmaničky
Sedlec
Praha
24
article
Trhy poněžni
Bursa.
V Praze, 23. července. (Pův. zpr. »N. L.«)
Dnešní bursa minula tiše a podáváno pouze za
akcie: Živnostenské banky K 266.50, České
banky »Union« K 260.50, České společnosti
pro průmysl cukerní K 224.—, Pražské úvěrní
banky K 656.—, Královéhradeckého úvěrního
ústavu K 485.—
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty
Otficiální záznamy znějí:
Bursa
Praha
živnostenský banka
Český banka
Český společnost
úvěrní banka
25
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
„ » Plzně r. 1886 . .
» Teplice r. 1887
» Smíchova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » , » kom. dl. úp.
» » » » mel. úpisy
» » » » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . . ..
dto. Em. 1871
„ 1879
dto.
Místní dráha N. Brod-Humpolec
Duchc.-Podm. dráha Em. 1869
dto. » 1871
dto.
„ 1874
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo-západní dráha .
lit. B. .
dto.
Em. 1874
dlo.
Česká eskompiní banka . .
, banka »Union« . . ..
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banka . . . .
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev.-západní dráha
dto.
(lit. B.)
Pražsko-duchcovská dráha .
Pražská sp. par. po Vltavě a Labí
Jiho-sev.německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojnv
v Kollně . . . . . . . .
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům, cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. pank
První česká spol. pro raí cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Humpolec
Vltava
Modřany
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Český eskompinit banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Čechya Morava Ústecko
Český akciový . pivo
26
article
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)
„ akc. spol. řetéz. lavky
První českomorav. tov. na stroje
x. Z Vídně, 23. července. (Telefonogram
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Vzhledem
na shnilé poměry ve finančních kruzích v Ně-
mecku bylo smýšlení chabé, což se jevilo více
chabosti obchodu nežli klesáním kursů. Stag-
nace ovládala trh více než jindy a také v hod-
notách kulisních, s nimiž obchodováno, došlo
jen k ojedinělým závěrům. Kreditky státní
alpinky byly poškozeny místními prodejemi. Ber-
línská bursa s počátku byla chabá. Později se
zlepšila, když oznámeno, že emissní banky vy-
slovily ochotu přijímati obligace akciové spo-
lečnosti Terlinden. Účinek toho byl patrný
mírném zotavení hodnot mezinárodních,
kdežto alpinky byly již z reprise vyloučeny.
Ježto spekulace zdržela se všeliké činnosti, bylo
kolísání cen velice nepatrné. Ve šraňcích vče-
rejší zájem pro dopravní hodnoty povolil, a ob-
chod byl zrovna tak nepatrný, jako v kulisech.
Vídeň
Stag
27
article
Lacinější byly uherské hypoteční banky. H -
ličské hypoteční banky poněkud zlaciněly. Na
trhu rentovém proti včerejšku nebyla změna.
Dovise a valuty beze změny. Na eskomptním
nezměněno: 39—31/s.
x. Z Vídně, 23. července. (Telf. »N. Le)
(Večerní bursa.) Kreditky 633.— (po —.—
uherské kreditky 642.—, anglobanka 271.—
bankovní jednota 446.—, unionka 537. 50.
länderbanka 403.50, státní dráha 638.50, jižnl
dráha 91.50, polabská dráha 482.—, severo-
západní dráha 471.—, turecké tabákové 286.—
rýmavsko-muráňské 442.—, alpinky 421.—,
(po —.—), květnová renta 99.—, uherská ko-
runová 93.—, turecké losy 101.—, marky z
Bez ob-
hotové 117.48, na ultimo —.—.
chodu.
Z Vídně, 23. července. (Závěrečné ú řal d ni
kursy.
rak. severozáp. dr. —.—
Únorová renta . 99.—
polabská dráha . 484.—
společná » květ. 99.—
pražsko-ducheov. —.—
» stříb. 98.95
spol. st. dr. rak. uh. 639.—
rakouská » zlatá 118 40
95.7
jižní dráha . . 91.—
» kor.
silniční dr. lit. A. 243.—
uherská » zlatá 118.45
» kor.
doktor
Vídeň
28
article
» » » B. 236.—
790.—
184.—
dunaj. paroplaveb.
státní losy 1854
860.—
,, 1860
rakouský Lloyd
1579.—
pražská želez. sp.
po 500 zl. . .
1108.—
česká montan. sp.
po 100 zl. . .
alpská montan. sp.
421.—
státní losy 1864
442.—
rým.-muráň. spol.
losy tisské . .
263.—
rak. zbrojovka
» úvěrního úst.
vídeň. stavebpí sp.
vídeň. I. komun.
peštská vagonka
turecké losy.
severočeská uhlář.
b. anglo-rakouská
západočeská ubl.
vídeň. b. jednota
752.—
mostecká uhl. sp.
r. úst. pro úv. poz.
633.—
Schodnica . . .
1255.—
rak. úvěrní ústav
641.—
285.—
turecká tabák. rež.
uh. úvěrní banka
403.—
devisa německá . 117.45
b. pro země rak.
londýnská 239.65
537.—
vídeňská unionka
» pařížská . 95.20
česká b. Union.
Živnost. banka . —.—
» curyšská . 95.15
dvacetifrank . . 19.03
buštěhradská A . —.—
» B . 1042.—
marka papírová . 117.45
rubl
„ 253.—
duchcov. podmok. —.—
lvovskočernovická 528.—
Následkem berlínských zpráv trk
dočasné oslaben; kreditky a alpinky
klesaly; k závěrku však bursa se vzpa
matovala.
Eskontní sazby 31/, 4 procenta.
Lloyd
úvěrní banka
buštěhradský A
31
article
Devisy.
Devisy.
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl. . . . . .
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 f
» delší lhůty . ..
Německo šek a kr. Ih. za 100 m
» delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st
» delší lhůty . . . .
Nový York za 100 doll
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
delší lhůty
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů .
delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 100 fr.
detší lhůty
Curych a Basilej šek a kr. lh.
» delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . ..
delší lhůty . . . .
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
32
article
Berlinská bursa, 23. července. (Zvl.
telefonogr. »Nár. Listů«.) Vzhledem k nepřízni-
vému stavu lipské banky a vzhledem k tomu,
že pověsti, které kolovaly na včerejší burse
o akciové spol. Gerhard Terlinden a jejím za-
kladateli se potvrdily, byl začátek dnešní bursy
chahý. Také úpadek jedné lipské továrny na
kůže působil nepříznivě. Obchod v průběhu
bursy byl skrovný a teprve na konee dostavilo
se mírné zlepšení na zprávu, že vydatelé obl-
gací padlé akciové spol. Gerhard Terlinden pro-
hlásili, že jsou ochotni převzíti vydané obligaee
za upisovací kurs 101.—. Na trhu bankovním
byla ze začátku nálada slabá a to jak pro do-
mácí bankovní hodnoty tak pro rak. kreditky;
na konec se kursy zlepšily a znamenají přední
spekulační papíry této kategorie proti včerejšku
skoro nezměněně. Trh dopravní byl dnes n
celé čáře slabý. Transvaalská dráha o 3 proe.
nižší. Na trhu báňském převládala ze začátku
nabídka, zejmena opět hodnot železářských;
uhlářské papíry poměrně ještě klidné, na konee
jak železářské tak uhlářské papíry lepší, přeee
však o 0.5 až 1 proc. nižší. Kasovní trh byi
dnes slabý, Schalker o 5, Geisweider, Stadt-
berger a Hasper o 3, Boesperde a Kölner Bgw.
o 2.5 proc. nižší. Ukládací trh pevný. Peníze
na ultimo snadné.
Soukromý diskont nezměněn 2.62 proe.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem:
Terlinden
Kölner
Bgw
Stadt
44
article
267.50
Rakouské kredilky
Diskonto
Německá banka
Obchodní společnost
Drážďanská banka . . . .
Španělské exterieury
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina hut
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské uhl. doly
Gelsenkirchenské uhl. doly
Hibernia
Consolidace. . . . . . .
Dannenbaum . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . .
Hamb. amer. dopravní spol. .
Kanada . . . . . . . .
Transvaal
Turecké losy . . . . . .
438.—
224.—
229.—
1580.
Lauřin
Lloyd
Dortmund
Hamb
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Hibernia Consolidace
45
article
1570.-
Z kasovních papírů: Concordia 246 —
Eschweiler 179.75, Geisweider 143.—, Hoch-
dahl 148.25, Katovické 179.—, Wilhelm 150 25,
Phönix 132.70, Rh. Stahl 147 25, Schalker Gr.
270.—, Westfalia 143 10, Orenstein 114.—
Rh. Metall 136.—, Hasper 112.—, Donners-
mark 178.25, Huldschinský 97.75, Vulenn
199.50, Bismark 200.—, Caro 99.50, Hoesch
140.25, Georg-Marie 102.75, Königsborn 135.—
Boesperde 106.50, Nordstern 198.40, Stadt-
berger 144.75, Kölner Bgw. 292.50.
Dodatečná bursa. Z Beriína, 23. července,
— hod. — minut. (C.-B.) Státní dráha 136 70, jižní
dráha 22.10, darmštadtská hanka 124.20, národní
banka 104.—, dortmundské 150.30, buštěhradská B.
—.—, Northern 95.90, středomořské 100.—, meri-
dional 133.20, gotthardská 152.—, švýc. centrál. —.—
švýc. severovýchodní 99.—, uherská zlatá —.—
uberská korunová 93.70, italská 97.10. Za hotové:
Lauřina huť 179.75, dortmundské 49.40, bochumské
164.40 gelsenkirchenské 161.20, Hibernia 162. 40,
harpenské 149.40, Consolidace 231.—. — Dodatečna
bursa bez obchodu.
Wilhelm
Stahl
Orenstein
Cara 99.50
Hoesch
Georg
Marie 102.75
Kölner Bgw
Dodatečn
Schalker Gr . 270
Nordstern
Stadt
Beriín
Donner
Huldschinský 97.75
národní banka 104
Hibernia 162
Concordia 246
Eschweiler 179.75
Geisweider 143
Phönix 132.70
Hasper 112
Vulenn 199.50
Bismark 200
Northern 95.90
Lauřin huť 179.75
Consolidace 231