3
masthead
23. července 1901.
5
article
měli v něm dosud konservativci, dobyli nyní
republikáni
Francouzská šlechta a nacionalistě.
Společnost pařížská z aristokratických boule-
vardů. St. Germainského a polí Elysojských, jež
se stává čím dále tím více kosmopolitickou,
rozhodla se, že uspořádá v divadle Sary Bern-
hardtové představení něktaré opery Wagnerovy
v řeči německé. Volba kusu není dosud roz
hodnuta. Ceny jsou vyšší než Velké opery
Toto jednání francouzské šlechty nelibí se však
listům nacionalistickým, jež protestují velmi roz
hořčeně proti podobnému kosmopolitismu. Jak
se v dobře zasvěcených kruzích vypráví, k chy
stanému představení asi nedojde, poněvadž poli-
cie se obává demonstrací pařížských nacio
nalistů.
Neúspěchy německé strany agrární
Ve volebním okresu Memel-Heidebr u
konala se v sobotu doplňovací volba do říšského
sněmu, která podala nový důkaz o úpadku agrární
německé strany. Okres tento býval po desetilet
pevným sídlem konservativců a zastupoval je
dlouho generální polní maršálek hr. Moltke. Pr
nynější volbě podporovali agrárníci kandidáta
strany litavské, avšak neprorazili s ním; ocil s
v užší volbě se sociálně-demokratickým kandi-
dálem, který také, jelikož soustředí se na něj
bezpochyby i hlasy příslušníků strany svobodo-
myslné, také asi zvítězi. Počet hlasů, jež ob-
držel sociální demokrat, se od poslední volby
r. 1898 rozmnožíl o 50 procent.
Wagnerův
Moltke
St
Memel
Heidebr
Sara Bern
strana svoboda
6
article
Odstoupení Puttkamera.
Ze Štrasburku došla v sobotu překvapující
zpráva, které v Německu nikdo neočekával.
»Kölnische Zeitung« totiž sdělovala, že státní
sekretář ministerstva pro Elsasko-Lotrinky, P utt
kamer zadal za propuštění. Putt
kammer před několika nedělemi slavil sv
70leté narozeniny, při ktoréž příležitosti ve ve-
škerém německém tisku všech politických stran
oceňována a uznávána byla jeho práce o vývo
Elsaska-Lotrinska v duchu německém
vyslovováno všeobecně přání, aby osvědčené
jeho síly byly zabraným zemím ještě dlouho
zachovány.
Puttkamer při vysokém svém věku
jest duševně úplně čilý a tělesně zdravý a statný
muž, a odstoupení jeho nestalo se tudíž se zře-
telem na jeho stáří a překvapilo tím více,
zejmena když seznáno, že podal žádost za pro-
puštění sám a že nepodal ji ze své vůle, nýbrž
že byl k tomu donucen.
Státní sekretář Max šl. Puttka me
působil v Elsasko-Lotrinsku přes 30 let, tedy
téměř od okamžiku jeho zabrání Německem.
Max
Štrasburk
Německo
Lotrinsko
Kölnische Zeitung
ministerstvo pro ElsaskýLotrinka
7
article
Narodil se r. 1831 jako syn statkáře v Pomo-
řansku a studoval práva v Berlíně a Londýně.
V třiceti letech stal se krajským sudím ve
Franstadlu, v němž pobyl 10 let. Od r. 1867
byl poslancem na pruském sněmu i ve sněmu
říšském a náležel ke straně národně-liberální.
Byl dobrým řečníkem. R. 1871 jmenován byl
radou appellačního soudu v Kolmaru, r. 1877
generálním advokátem appellačního soudu pro
rýnské země, r. 1879 státním podtajemnikem
v ministerstvu pro Elsasy-Lotrinky ve Štras-
burce, r. 1888 skutečným tajným radou a r.
1889 státním sekretářem.
Za všeobecné chvály, kterou provázen
byla jeho činnost veškerým veřejným míněním
německým, jest také zjevno, jakým směrem se
brala. Francouzské obyvatelstvo mělo v něm po
celou dobu co v Elsasko-Lotrinsku působil, za-
rytého nebezpečného a neústupného odpůrce.
Puttkamer byl — hledí-li se na jeh
činnost se stanoviska německého — v Elsasku
Lotrinsku na svém místě a každý byl přesvědčen,
že zůstane na něm tak dlouho, dokud to jeho
věk dovolí. Proto všeobecně musilo překvapiti,
když přinucen byl podati žádost za propuštění,
ač dosud není známa pravá toho příčina.
Poma
Berlín
Londýn
Elsasko
Lotrinsko
Elsasko Lotrinsko
ElsasLotrinka
8
article
Myslí se, že odchod jeho souvisí se jme-
nováním býv. okresního presidenta v Metách.
Hammersteina, pruským ministrem vnitra,
kteří nebyli spolu přáteli.
S jiné strany se uvždí, že Puttk
mer byl jedním z malého počtu úřadníků,
kteří přimlouvali se za zrušení paragrafu o dikta-
tuře pro zabrané země a když císař při slav-
nosti v Hochkönigsburgu projevil k tomu ochotu.
že se přičiňoval, aby slib tento byl splněn.
A okolnost tato prý zavinila, že dán mu pokyn
aby z místa svého ustoupil.
Veřejnost zabývá se již také otázkou, k
bude jeho nástupcem a ze Štrasburku se tele-
grafuje, že stane se jim bezpochyby nynější
vrchní president šlesvickoholštýnský, šl. K öller,
jenž býval dřive státním podtajemníkem v ze-
mích rýnských. K jeho spůsobilosti pro uprázd-
něnou funkci uvádí se, že hodí se pro pohra-
niční okresy národně smíšené a že proto poslán
byl takě do Šlesviku - Hlolstýna.
Francouzští Jezovitě.
Římský zpravodaj »Paris Nouvelles« ozna-
muje, že francouzští jezovité zakoupili veliké
latifundie v Miláně a v Benátkách. Svobodo-
myslné a pokrokové listy italské upozorňují na
tento fakt jako na veliké nebezpečenství hrozleí
svobodě a pokroku. Jest jisto, že vláda připra-
vuje zákonnou osnovu proti tomute řádu, která
ovládána bude stejným duchem, jako právě
schválený zákon francouzský.
Listy katolické v Italii proti němu všemožně
se brání, uvádějíce, že i největší nepřátelé spo-
lečnosti Kristovy uznávají blahodárné působení
jezovitů. Tak na příklad uvádějí, že ministn
Grimaldi, jenž jest známým původcem sen-
teuce vatikanské »nemico eterno« (věčný ne-
přítel), neposílal svého syna na studie na svět-
ské gymnasium, nýbrž do koleje jezovitské.
A přece prý jest hlavním sloupem antikleri-
kalismu.
Puttk
Paris Nouvelles
Kristův
Grimaldi
Hammerstein
Štrasburk
Šlesvik
Milán
Benátky
9
article
Rozpočet Francie.
Letošní rozpočet republiky francouzske
obnáší 3 milliardy 748 millionů. Připočítají-l
se k těmto státním výdajům vydání departe-
mentální a obecní, dostoupí rozpočet ohromné
výše 5 milliard. Státní dluh obnášel roku 1871
22 milliardy, dnes dostoupil 37 milliard. Příjem
roční všeho obyvatelstva činí 20 milliard a pět
z nich bere stát pro sebe. Statistikové vypo-
čítávají, že každý Francouz z pěti vydělanýeh
franků platí »jeden« státu.
Věci slezské.
V Opavě, 21. července.
(Původní dopis »Národních Listd«.)
(Školská reforma. — České m-
šťanské školy ve Slezsku. — Kate-
řinky. — Útoky proti českému ve-
dení ve Slezsku. — Německá škola
v Polské O stra v ě.)
Slezské učitelstvo na národních školách
oddechlo si dne 17. t. m., když přijata byla
zemským sněmem osnova zákona o úpravě ná-
rodního školství a právních poměrů učitelstva.
Tentokráte snad přece dojde přijatý tento zákon
nejvyššího sehválení, tak že slezští národní uči-
telé dočkají se lepších dob. Dosud jest stav
jejich velmi smutný. Právní postavení jejieh
jest tak nepříznivé, jak jen pomysliti si lze-
Učitel na obecné škole ve Slezsku ustanoven
jest obci a také obecním starostou z obecní
pokladny vyplácen. Ve městech / jsou poměry
v tomto směru ještě ucházející, ale na vesnicích
bylo často — a bývá dosud — učitelům k zou-
fání. Starosta oznámí učiteli na prvního prostě,
že nemá peněz, že služné vyplatiti mu nemůže
a věc je odbyta. Stěžovati si učitel nemůže.
Francouz
Francie
Opava
Slezsko
národní Listd
Český m
10
article
Jestli učitel se starostou dobře vychází, půjet
mu tento třeba několik zlatek ze svého, než
sejdou se peníze do obecní pokladny. Tak
stalo se často, že v některých vesnicích sl ez-
ských učitelé i po tří měsíce ne-
dostali krejcaru služnéhol
Přijatou předlohou bude slezské školství po
zemštěno, učitele ustanovovati bude okresní
školní rada a služné vypláceno jim bude n
berním úřadě. I ve směru materiálním polep-
šeno zákonem tímto učitelstvu, neboť, bude-
zákon schválen, budou učitelé na národníeh
skolách slezských míti větší služné nežli v Č
chách a na Moravě.
I českému školství ve Slezsku
bude zákonem tímto pomoženo, ač budelli ho
šetřeno. Přijatý zákon praví, že v každém
školském okrese má býti měšťan-
ská škola. Německých měšťanských ško
máme ve Slezsku již dosti, za to však ani je-
diné české, jak mnohokráte na těchto místech
již bylo pověděno. Když tedy bude schválen
zákon školský, bude nutno zříditi měšťanskou
školu v Klimkovicích. Pohěvadž město
toto jest české a okres rovněž český, budeto
musit býti česká měšťanská škola.
Počinaje 1. řijnem t. r. započně svou čin-
nost okresní hejtmanství ve Frýdku. K němu
přidělen bude také obvod okresního soudu
Polaké Ostravě, jakmile soud tento za-
hájí činnost, což bude jistě příští rok. V ob-
vodu tohoto soudu bude musit býti opět mě-
měšťanská škola. Město Frýdek, které má ně-
mecké obecní zastupitelstvo a veškeré školství
německé (až na matiční českou školu), tvoři
dosud politický okres. Tak tedy bude musit být
otevřenu měšťanská škola v Pols ke
Ostravě, a to opět česká, ježto obyvatelstv
městečka tohoto jest z veliké většiny české.
Č chy
Morava
Klimkovice
Frýdek
Ostrava
okresní soud Polaký Ostrava
11
article
Takto tedy získali bychom pro Slezsko
dvě české měšťanské školy, které
měly by pro tuto zem veliký význam. Že posí-
lily by naši národní posici jak na Opavsku tak
i na Těšínsku, to ví i vláda, proto také vzpírá
se tak houževnatě zařízení české měšťanské
školy na Polské Ostravě, kdež ji obec vlastním
nákladem zaříditi a vydržovati chtěla.
O osudu Kateřinek jest již rozhodnuto.
Rekurs podaný českou stranou proti známým
kateřinským volbám v III. sboru, v němž zvitě-
zili Němci, jest již vyřízen, leží u zemského
presidenta, neznámo však, zdali jest zamítnut.
nebo bylo-li mu vyhověno. Mezi Němci opav-
skými tvrdí se s určitostí, že rekurs jest za-
mítnut, a tak že Kateřinky přejdou deflnitivně
do rukou německých. Zprávě této, vzhledem k
zkušenostem, jaké máme s obecními volbami
v Malých Kunčicích u Moravské Ostravy, k dez
voleno dosud, až přece německí
strana nabyla většiny, třeba neroz-
hodné, nelze nevěřiti. Nezbude nám nic jiného
než spřáteliti se s myšlenkou, že v Kateřinkáeh
byli jsme udoláni, ale nikoli přemoženi.
Pří této příležitosti nutno zmíniti se o ne-
pěkném zjevu, jejž způsobily volby v Kate-
řinkách. Když česká strana v obci této pora-
žena byla, tu jedna čásť časopisů na Moravě
také i v Praze vrhla se na české poslance ve
Slezsku, obviňujíc je ze ztráty Kateřinek. Me-
táno jim do tváře obvinění, že zhola nic ne-
dělají ve Slezsku pro českou věc, že i zrazují
lid atd. Právě tyto dny přináší opět jisty
pražský list články v tomto směru o věce
slezských a jiný krajinský list moravský již
v několika číslech hanebně napadá české po-
slance slezské, hlavně vůdce slezských Čechů
posl. dra. Stratila.
Němec
Stratil
Slezsko
Opavsko
Těšínsko
Ostrava
Kateřinka
Malá Kunčice
Morava
Praha
12
article
Kdo na poměry ve Slezsku dívá se se st-
noviska v Čechách aneb i na Moravě, ten
ovšem nechápe mnohé, anebo nic. Poměry ve
Slezsku nutno seznati z vlastního ná-
zoru, nutno ve Slezsku delší dobu žíti, aby
jednotlivec nabyl ponětí, s jak mocným ne-
přítelem našincům tu bojovati jest. Měli jsm
příležitosť už tolikráte poukázati na to ve
zprávách ze Slezska, že Čechové zaujímají tu
postavení takřka vyjímečné. Co platí pro
Němce, neplatí pro Čecha a dovolávání se spra-
vedlnosti u úřadů jest ve velké většině případů
zbytečno, protože marno. Jako příklad, jak
jedná se proti Čechům ve Slezsku, stačí sna
opět měsťanská škola v Polské Ostravě. Obee
tato usnešla se, že zřídí měšťanskou školu. Po-
dala k zemské školní radě patřičnou žádost.
Zemská školní rada však po dva kr áte za-
mítla žádosť tuto s odůvodněním, že pro
Polskou Ostravu není třeba české měšťanské
školy, ježto prý tam není pro ní do-
statek žáků.
A přece do obecných českých škol polsko
ostravských chodí přes 2200 žáků, jest ted
úplně vyloučeno, že by žactva pro mě
šťanskou školu dosti nebylo. Zde tedy oproti
české straně zákon neplatí a rekurs k minister-
stvu podaný nevyřízen, ač leží ve Vídni už pře
pět čtvrtí roku. A tak bývá i při obecních vol-
bách, když jde o českou stranu a také v každém
jiném směru. Tážeme se: Mohou za těchto okol
ností čeští poslanci slezští něco více konati, než
konají? Mohou oni odolati fysické moci? Jen
člověk, který věcí těchto nezná, nebo jich úmy
slně znáti nechce, může tak vystupovati a špini
české slezské poslance, jak děje se na některýeh
Čecho
Němec
Čechy
Morava
Slezsko
Ostrava
Vídeň
13
article
místech poslední dobou. Pisatelé těchto hanopisů
sami ukrývají se za ten neb onen časopis, ne-
přihlašují se však k aktivní národní práci. T
ponechávají jiným, jim stačí vše trhati. Konečn
nutno také uvážiti, že není radno se vším, e
podniknuto ve prospěch české věci ve Slezsku
choditi na trh, jak si to jistí lidé představují.
My nemůžeme jinak, než míti za to, ž
několik »kritiků« slezských věci vzalo si za
úkol znechutiti za každou cenu národní práci
těn, kteří pracují bez hluku, tolik, co
vůbec stačí jim síly
Tito kritisující lidé vědí dobře, že Kate-
řinky padly proto, že padnouti musily. Na Ka-
teřinkách hlodala řada let pomocí prušácké
Opavy a německých škol opavských ve prospěch
poněmčení. Ti voličové kateřinští, kteří při obee
ních volbách volili letos s německou stranou
a tak přivodili pád strany české, jso u u
odchovanci německých škol opav
skýc h.
S tím nutno počítati ! Zde viděti zhoubný
vliv výchovy ve škole německé v neprospěch
náš. A toto nebylo lze přemoci třem českým
poslancům slezským. Pak dále celá řada če-
ských voličů, malých- lidí, pracuje u různých
firem německých v Opavě. Těmto voličům byl
dán výhrůžný pokyn, jak voliti mají, nechtějí-l
přijíti o práci. Tu měli opět tři čeští poslanci
slezští zajistiti oněm voličům práci, kterou by
tito byli jistě ztratili, kdyby nebyli volili s ně
meckou stranou?
Kate
Slezsko
Ka
Opava
14
article
Kateřinky nebyly by padly, kdyby spojen
byly na př. s Prostějovem tak, jak spojeny
jsou s Opravou. Ne čeští poslanci slezští ztratili
Kateřinky, nás o ně připravil rakou
ský vládní system. Dokud tento bude
panovati, máme naději, že ztratíme ještě i jiné
obce české ve Slezsku, jako na př. Polskou
Ostravu.
Tak jako pracovala pro poněmčení Kate-
řinek německá škola, tak počíná pracovat
i pro poněmčení Polaké Ostravy. Obecní
zastupitelstvo polsko-ostravské donuceno velko-
kapitálem, jenž tam moc v rukou má, ke zří-
zení desítitřidní německé školy v obci, ač tam
jest dle úřadního sčítání lidu pouze 560 Němeů
z 18.500 obyvatelů. Škola tato bude naplněna
šmahem českými dítkami. Úřadníci hr. Vilezk
agitují nyní co nejhorlivěji pro německou školu
polsko-ostravskou. Všichni odvisli rodičové must
dáti zapsati dítky své do této nové německé školy.
Úřadníci Vilezkovští vybírají pro německou školu
inteligentnější dítky. Dítky méně nadané nepři-
jímají se do německé školy polsko- ostravské
Tak ovšem bude možno aspoň částečně docili
jakéhos úspěchu s českými dítkami v německ
Vzhledem právě k těmto smutným okolno-
nostem podali slovanští poslanci návrh na do-
datek k reformě školské, projednávané na zem-
ském sněmu dne 17. t. m., aby do obecných
škol přijímány byly jenom dítky znalé dobře
vyučovacího jazyka.
Německá většina sněmovní vzepřela se
proti požadavku tomuto, pravíc, že nutno, a že
také čeští rodičové si toho přejí, aby dítky jich
mohly choditi do německých škol.
škole.
slezský
Kate
Kateřinka
Prostějov
Slezsko
Ostrava
Polaký Ostrava
15
article
Krajinská výstava v Klatovech.
(Pdvodní zpráva »N. L. )
Abychom jen stručně znázornili rozsah této prvn
krajinské výstavy, musíme se zmíniti šířeji o někte-
rých exposicích vystavovatelů, zvláště z kruhu za-
hradníků klatovských, vyhlášených to pěstitelů světo-
známých karafiátů.
Hned na počátku výstavy v přízemních místno-
stech zamlouvá se kollekce prací vazačských pp. Jos.
Waltra, Ant. Pavlíka, Wimmra z Klatov. Ne-
méně pozoruhodné jsou preparáty motýlové, škůdců
bylin a stromů p. Josefa Kalousa z Klatov ato
tím více, ježto vystavovatel jenom z lásky k oboru
tomu jako laik tak velikých úspěchů docílil, že vzbudil
pozornost nejen p. protektora, ale i ostatních zá-
stupců, kteří při exposicích jeho delší čas s pozor-
ností prodleli.
V hlavním pavilonu rozbili stánek svůj zvlášte
pěstitelé klatovských karafiátů, pelargonií a jinýech
vzáených květin ozdobných. Na prvním místě jest se
nám zmíniti o kollekci p. Jos. Waltra, uměl, za-
hradníka z Klatov, jenž také první cenou byl od-
měněn. Jeho karafiáty, pelargonie, růže a jiné ušlech-
tile pěstěné květiny byly předmětem obdivu obecenstva
i zavítavších na výstavu odborníků. K němu čestně
se družili svými vystavenými předměty pp. Ant.
Bříško, Josef Fiala, Václav Klimsa, Edvard
Stuna, V. Boublik, V. Drozda, Vojt. S vo-
boda a Jos. Wimmer, vesměs zahradníci
z Klatov.
Neméně bohatě zastoupena byla i zelenína, kde-
zvláště bleděli pp. pěstitelé svými výrobky druh
druha předstihnouti. Mezi jinými vystavovali pp.
Frant. Humburský, Ed. Stuna, Ant. Bříško.
A. Pavlík, Jos. Vozka, Vít Boublík, Jos.
Wimmer, vesměs z Klatov, Vojt. M a re š z
Chlumce n. Cid., Arnošt Staníček z Plzně, Karel
Vyšín ze Strupčic u Chomutova, Bedřich W ol
z Plzně.
Waltr
Antonín
Pavlík
Wimmr
Kalous
Fiala
Klimsa
Edvard
Stuna
Boublik
V Drozda
Wimmer
František
A Pavlík
Jos
Vozka
Cid
Arnošt Staníček
Vyšín
Klatovy
Chlumec
Plzeň
Strupčice
Chomutov
16
article
V sadě ve přírodě pozornost poutal uměle
V sadě ve přírodě pozornost poutal uměle
květin zhotovený p. Jos. Waltra kobercový znak br.
Černína, p. Jos. Fialy městský znak klatovský, jakož
i oba znaky zemský i říšský a rozličné kobercov
skupiny z pelargonií, petunií, jiřin, hortensií a j.v
květin.
Ve školkách vystavovali pp. Jos. Fi a la, Jos.
Wimmer, Vojt. Švoboda z Klatov stromy, ko-
nifery a keře,
Výstava v čelařská byla neméně bohatě obe-
slána, slyneť od dávna již český jih včelařstvím
V prvé řadě pozornost poutala skupina, vystavená
známým odborníkem včelařským v okresu klatovském
p. Frant. Patočkou z Klatov, jenž ukázal, jak
český včelař na veřejnosti ukázati se má a spoji
dobré s užitečným, ve své ochutnávárně častoval ná-
vátěvníky výbornou českou medovinou.
Vedle tohoto, jenž ve svých exposicích znázornil
celý průběh prací řádného včelaře, vystavovali ještě
strojky včelařské, úly se živými včelami, různé mo
dely úlů, lisů a medometů pp.: Karel Vik z Němčie.
Waltr
Fiala
Wimmer
Švoboda
František
Patočka
Vik
Černín
Jos
Klatovy
17
article
Josef Tomášek z Újezda, Aug. Schirmer z Plá-
nice, Josef Pikhart z Týnce, Vinc. Baxa z Poci-
novic, Jindř. Buršík z Běhařova, Karel Pazou-
rek z Češtic, Aug. Rašťák a Jos. Klička z Kl-
tov. Medové výrobky vystavovali: Ant. Jína z Lom-
nice, Stan. M ayer a Kat. Patočková z Klato
Vojt. Novotný z Prahy, A. Dlabač z Jičína
J. B. Holzbach z Hradce Králové.
V odboru průmyslovém vystavovali pp. Frant
Fiala z Klatov, zahradnické nože vlastní výroby.
Frant. Hostýnek z Klatov, zahradní a hospodái-
ské náčiní, Mat. Šmíd v Přeštících, ozdoby zahradní
a pomůcky včelařské, Jan Kubový ve Vídni, dře-
věné ozdobné zboží žihané, Josef Schö nb er
v Bohumíně, zabradní náčiní a Josef Lux v Chocni
své vyhlášené zahradní stříkačky. Mimo to vystavo-
val p. A. Reinwart z Prahy kollekci knih zahrad-
ních, Vojt. Mareš z Chlumce n. Cidl., monograíi
šlechtění, Arnold Albín z Obory, kolorovaný plán
sadů, Božena Černá z Jičína, arangementy z kvě-
tin sušených a lisovaných a j.v
Sbor soudců, sestávající z vynikajících o-
borníků, rozdělil ceny takto: V odvětví za-
hradnickém: A) Čestné ceny: stříbrný kávový příbon
v pouzdře p. Vit. Boublíkovi, stříbrný příbo
stolní p. Jos. Waltrovi, státní cenu 100 K p. Jos.
Tomášek
Aug
Schirmer
Pikhart
Baxa
Pok
Jindřichův
Buršík
Karel Paza
Rašťák
Jos
Klička
Jína
Stan
Patočková
Novotná
J B
Holzbach
Fiala
František
Hostýnek
Mat
Šmíd
Kubová
Josef Schö
Lux
A Reinwart
Mareš
Albín
Černá
Boublík
Waltr
Újezd
Týnec
Inc
Běhařov
Lom
Praha
Jičín
Hradec Králové
Klatovy
Vídeň
Bohumín
Choceň
Chlumec
Cidlina
Klement
18
article
Waltrovi, cenu 100 K zeměd. rady p. Vrt. B o
blíkovi, 10 dukátů p. Jos. Waltrovi, 50 Kp
Jos. Fialovi, 50 K p. V. Klimsovi, 3 dukáty
p. Ant. Pavlíkovi, 20 K p. Janu Wimm rov
20 K pp. Janu Macháčkovi a Zemkovi, 20k
p. Ot. Jedličkovi. B. Ža karafiáty: Vít Bou-
blík stříb. medailli minist. orby, Jos. Walte
stříb. medailli min. orby, Václav Klim s a stříb. me-
dailli minist. orby a za skupení diplom zeměd. rady
Ant. Bříško stříb. medailli zeměd. rady. Vojtěch
Drozda, stříb. medailli zeměd. rady a diplom za-
hradnického spolku v Klatovech, Josef Wi mm e
stříb. medailli zahrad. spolku »Flora« v Praze, Josef
Vozka stříb, medailli zahrad. spolku v Plzni; za
pelargonie: Václ. Klims a bronzovou medailli mi-
nist. orby. Ant. Bříško bronz. medailli spolku
»Flora« v Praze; za begonie: Ed. Stuna bronz.
medailli min. orby, Václav Klimsa, stříb. medailli
zahrad. spolku v Klatovech, Josef Fiala diplom
zahr. spolku klatovského; za colensy: Ed. Stuna
stříb. medailli zabrad. spolku v Klatovech; za pelar-
gonie zonálné: Vít Boublík bronzovou medailli
min orby, Jos. Walter stříb. med. zahr. spolku
v Klatovech, Václav Klima bronz. med. spolku
»Flora« v Praze; za růže: Vojt. Svoboda a Josek
Walter stříb. med. zahr. spolku v Klatovech; za
jířiny: Vit Boublík stříb. med. spolku zahr. v Plzni
za stromy a keře: Vojt. Svoboda bronz med. min.
orby a Jos. Wimmer diplom rady zeměd. ; za hor-
tensie: Jos. Wimmer diplom spolku v Klatovech;
za zeleninu: Vít Boublík, Fr. Humburský.
Edv. Stuna stříb. med. spolku v Klatovech, Ant.
Waltr
Fiala
V Klims
Pavlík
Wimm
Macháček
Zemek
Otakar
Jedlička
B Ž
Walt
Klim
Drozda
Josef w
Vozka
Václ
Ed
Stuna
Klimsa
Boublík
stříb
Josek
Wimmer
Humburský
Antonín
Jos
Klatovy
Praha
Plzeň
Francie
Flor
Vít Bo
19
article
Bříško stříb. med. spolku v Plzni a diplom spolku
v Klatovech. Arnošt Staníček stříb. med. spolku
»Flora« v Praze, Rich. Staníček, Jan Sei dl,
Bedřich Woli, Ant. Pavlík, Jos. Vozka, Joseí
Wimmer bronz. med. rady zeměd., Karel V yšín
diplom rady zeměd.; v různých odborech: Božena
Černá, Václ. Kusý, Ant. Král, Frant. F i a la,
Jos. Wimmer, Josef Lux, Frant. Hostýnek,
Joset Kalous stříb. med. spolku v Klatovech, A.
Reinwart diplom spolku v Klatovech; za růže ře-
zané: Frant. Poustka bronz. med. min. orby, Vojt.
Svoboda diplom spolku v Klatovech; za rostliny
pro skupiny: Edv. Stuna, Vít Boublík. Václav
Klimsa diplom spolku v Klatovech; za conifery
Josef Fiala stříb. med. zeměd. rady; za skupin
mosaikové: Jos. Wimmer. Ot. Jedlička, Ma
cháček a Zemek, Jos. Flala stříb. med. spolku
v Klatovech; za práce vazačské: Ant. P avlí k bronz.
med. min orby, Jos. Walter stříb. med. spolk
v Klatovech, Fr. Humburský a Jos. Wi mmen
diplom spolku v Klatovech; za palmy: Vinc. Rend
stříb. med. spolku v Klatovech.
V odvětví včelařském vyznamenáni byli: Frant
Patočka stříb. med. zeměd. rady a 25 K, J. To-
můšek, stříb. med. zem. rady a 20 K, Aug. Schir-
mer stříb. med. a 15 K, rolnická škola v Kl
tovech stříb, med. a 5 K, Stan. Mayer stříb. med.
Eman. Jedlička bronz. med. zem. rady, Kateř.
Patočková diplom zem. rady a 10 K, Karel V lk
diplom a 10 K, Vojt. Novotný bronz. med., Jos.
Pikhart za »slovanské úly« diplom a 5 K, Vine.
Baxa diplom a 5 K, Jindř. Buršík diplom zem-
rady, Josef Ka lou s diplom zem. rady a 5 K, Karel
Pazourek bronz. med. a Aug. Raštá k diplom.
Výstava ukončena bude v úterý dne 23. t.m
odpoledne rozdělením cen.
Arnošt Staníček
Rich
Staníček
Dei
Woli
Antonín
Pavlík
Jos
Vozka
Wimmer
Karel
Černá
Václ
Kusá
Král
František
Lux
Hostýnek
Joset Kalous
A Reinwart
Stuna
Boublík
Klimsa
Fiala
Otakar
Jedlička
Zemek
stříb
Humburský
Aug
Klement
Stan
Mayer
Eman
Patočková
Pikhart
Baxa
Jindřichův
Buršík
Josef Ka
Pazourek
Klatovy
Praha
Jos
Francie
Flor
Ma cháček
František Patočka
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Posl dr. Žáček o moravských smi-
řovačkách. Konečně ujala se ve věcech jed-
nání o moravském smíření autorita v té příčině
bez odporu nejpovolanější posl. dr. Jan Žáček
na schůzi svých zemských voličů v Boskovicích,
v sobotu pořádané. Pan dr. Jan Žáček, jehož
jmenem »Mor. Orlice« před týdnem odmítal
zodpovědnost za moravské punktace na jeho
hlavu svalovanou, neospravedlnil tuto rehabili-
taci, neboť řečí jeho moravské smiřovačky ne-
objevily se jako cosi, z čehož nutno se očisti
aneb styděti. Naopak, posl. dr. Žáček ujal s
moravského jednání vyrovnacího až i citově.
politovav je veřejně, že se mu dostalo spotup-
ného pojmenování moravských smiřovaček.-
Zkrátka, dr. Žáček pronesl o moravských punk-
tacích, anebo s odpuštěním smiřovačkách, řeč
obhajovací! Co jsoa to smiřovačky? tázal s
dr. Žáček. A výměr tohoto pojmu v jeho řeče
byl velice obšírný. Uvedl, že boskovickou sk-
pinu městskou zastupuje na sněmu již od rok
1887 a že již tehdy žádávali zástupci čeští pr
sebe na sněmu většínu, a na ní že pracují d
dnos. Na požadavky české odpovídali prý Němci
tenkráte způsobem takovým, ze kterého bylo
patrno jich přesvědčení, že jim panství n
sněmu pro vždy patří. Dnes však se poměry
změnily. Dnes prý již nikdo z Němců neopova-
žuje se hájiti názor, že jim na sněmu většin
náleží i připouštějí, že většina po právu náleží
nám. Po dlouhém odmítání každoročních če-
ských stížnosti a návrhů na změnu volebního
řádu konečně Němci připustili, že by bylo
záhodno upraviti postavení české tak, aby byl
aspoň snesitelno. (I!) Němci řekli Čechům n
doktor
Žáček
Mor
Němec
Čecho
Boskovice
Orlice
21
article
Moravě: Sestavte, co absulutně (! !) potřebujete,
abychom se o tom raditi mohli. Tak došlo ke
smiřování, vypravuje pan dr. Žáček, neboť Němci
zase se své strany žádají, aby jich existence (l
byla zabezpečena. (!!) Na to rozvažoval hosko-
vieký řečník takto: »Bylo politické, národu pro-
spěšné, že jsme vůbec vešli ve smiřování a že
dosud ve vyrovnacím výboru trváme? Nebo
bylo lepší, jak radí hlasy radikální, vyrovnání
přerušiti? Odpověď dra. Žáčka zní: Myslim,
že poslednější bylo by nerozumno.
doktor
Žáček
Morava
22
article
Dr. Žáček vůbec zoufá nad tím, že by bylo
vůboc možno dosíci na sněmu moravském vět-
šiny jinak, leč dohodou s Němci. Nyní po 40
letech nabízí se nám většina, třeba s malým
přívažkem (1 1) konservativní šlechty a my máme
vyrovnání rozbíti? táže se s emfasí, kterou jsme
od dra. Žáčka slýchali za jeho šťastnějších dob,
dokud ještě nosíval troufalejší témě na tužší
šíji. Ani obstrukční násilí ve sněmu nepomůže,
aniž přijde oktroy z Vídně. Máme očekávat
zázrak, nebo až počoštíme Brno, Olomouc,
Jihlavu? táže se dr. Žáček i dodává, že o
jako svědomitý člověk takovou nerealní huzardní
politiku dělat nebude a nemůže. Z těchto všech
premis plyne pro dra. Žáčka závěr, že Če-
chům na Moravě nezbývá nic ji
ného, než smlouvat se s Něm ei,
dokud jest naděje na nějaký zdar.
A zvláště proto, aby se nám někdy neřeklo —
jak se to již u nás vícekráte stalo — kdybyste
byli vytrvali a nebyli propásli vhodnou dobu,
mohli jste ještě něčeho docíliti, « dodal posl.
dr. Žáček. — Do nejhlubší duše zkormouceni,
tážeme se dra. Žáčka, moravského vůdce par
excellence, dědice Fanderlikovy autority, myslí
do opravdy, že Němci moravští se po 40 letech
českého úpění po většině na sněmě a čtrnácti-
letém sněmování Žáčkově konečně slitovali
nad Čechy, že se v nich hnul červ spravedlno-
sti? Je to opravdové mínění, že to, co Němci
doktor
Žáček
Němec
Fanderlikův
Žáčkův
1 1
Vídeň
Brno
Olomouc
Jihlava
Morava
Německo
Čechy
23
article
Čechům poskytují je milost, kterou bráti dlužno,
dokud dávají (a dokud je naděje na zdar)? To
říká dr. Žáček, muž, který zná německoliberální
psychu tak zevrubně a jemuž bylo takřka po-
sláním života studium prohnaností Chlume-
ckého?! To by bylo přeceňování krásy vlas-
ních aneb číkoli jiného očl na Moravě! Némci
dávají jenom to, co nevyhnutelně musí a pak
vždycky dají míň než by musili. Dávají-li pak
Čechům, většinu »ovšem s přívažkem«, tedy
žádno u většinu, a dávají-li většinu, proti níž
vyhražují si veto, dávají jim pouhé č í s la
poslanců, nikoli většinu faktickou. Tam, kde
jedna strana druhé zakazuje všechny národní
vymoženosti zemské kompetence, jest zajisté
bita strana, kteráž v tom ohledu od země má
tak dobře jako nic, a bude bíta od strany,
která má všeho do boha. Nikoli o spravedlnost
Čechům, ale o pojištění Němců do budoucna se.
jedná, o preservativ proti nevyhnutelnostem
právě to jest znamením nezvratného vítězství
Čechů v době kratší a delší, ale vždy dohledné
že sami Němci dávají své víře v toto české
vítězství tak přesvědčivého výrazu, tímto opa-
třením se pro všechny případy. Cena, kterou
zaplatí české sebezkomolení, odmužnění, obnáší
netto dvě místa v zemském výboru, toť vše.
A lež je, že pak na Moravě nastane boží mír,
tisíciletá říše národní snášelivosti. Boj naší če--
ské národnosti na Moravě nezastaví žádná
úmluva domýslivých několika lidiček, ani sebe
krásnější podpisy několika poslanců, poněvadž
je to boj, ležící v přirozeném hnutí národa za
spravedlností, kterouž nechce jinakou nož celou,
nezkrácenou. Hned po smíření začne boj znova,
ale český Samson shledá že mu byly ve smi-
řovacím opojení ostřihány vlasy a dána pouta.
Čecho
doktor
Žáček
Němec
Chlum
Morava
24
article
Pak bude proklínati tv, ktoří jej při tom po-
drželi — své vlastní vůdce. Kdyby se pak měl
v důsledku moravských punktací zastaviti nál
spravedlivý boj v Olomouci, Brně, Jihlavěa
jinde, pak přiznáme se, že nevládneme v tomto
okamžiku dosti výrazy k soudu tak těžkému.
jaký bychom již nyní měli nad muži morav-
ského vyrovnání vysloviti. A ještě dodatek.
Dr. Žáček pravil, že dříve nežli on, o zaháje-
ném vyrovnání moravském věděl posl. dr. Engel,
i dodal, že bez souhlasu poslanců českých nie
se nedělo aniž děje v moravském vyrovnání.
Opakujeme s důrazem, neu zná-
váme žádného plenipotenciáře,
který by mohl jmenem českého
lidu k částečnému vyrovnání čá-
sti českého lidu s Němci dávati
dovolení a mínění některých po-
slanců v Čechách nemůže v t
věci na mínění naše míti žádnéhe
v livu.
— Politická schůze v Přepychách.
Píše se nám: Veřejná schůze lidu konala se
v neděli 21. července v Přepychách u Opočna
v místnostech pana Holance za dosti četného
účastenství. K návrhu místního pana učitele byl.
doktor
Žáček
Engel
Němec
Holance
Olomouc
Brno
Čechy
Opočno
Jihlavě
25
article
zvolen za předsedu důvěrník národní strany so-
ciální pan Fišer, stárek z mlýna na Opočně,
což mezi národními rolníky, jichž byla většina,
jakési podráždění způsobilo. Na to dle programu
promluvil poslanoc pan Jaroš o politické si-
tuaci; na konec svých vývodů poukázal na dů-
ležitost budoucích voleb do sněmu království
českého a přesvědčivým způsohem žádal, aby
rolnictvo vytrvalo při vedoucí straně politické
v národě, při straně svobodomyslné, že má pří-
ležitost, v oboru rolnickém, svých zájmů sta-
vovských hájiti a to pomocí celého klubu. Řeč
tato byla souhlasem většiny přítomných rolníků
provázena a schválena. Druhý odstavec pro-
gramu vyřídil poslanec Formánek, který jako
vždy skutečné poměry věcně vyličoval a k se-
trvání v boji našem národním vyzýval, což
shromáždění také souhlasem provázelo. Potom
přihlásil se k slovu delegát strany národně
sociální, tuším pan Kovařovic, který útočil vše-
lijak na stranu mladočeskou, mimo jiné také
nepravdou, že do úpravy řek nebude míti
práva nikdo co mluvit, než vláda; kdyz pak
líčil, jak statečně se zachovali poslanci národně-
sociální při předloze o rekrutech a jak zbabě-
lými prý byli poslanci mladočeští, tu ozvaly ae
hlasy z obecenstva: »Tonení pravda l«, což vyvo-
lalo odpor na druhé straně a došlo k ve li ké mu
sporu a rozrušení v celém shro-
máždění. Předseda se strany národně-
sociální viděl, že strana jeho v menšině se na-
lezá, prohlásil schůzi za skončenou. Potom sve-
deny mezi přítomnými ještě další ústní potyčky,
až místní starosta pan Hájek přítomné vyzval,
aby se klidně rozešli, což se také stalo. Roz-
vážní přítomní páni voličové seznali, kde mají
hledati své přátele.
Fišer
Jaroš
Formánek
Kovařovic
Hájek
Opočeň
26
article
— Pozoruhodné levity čte »Sonn- und
Montagszeitung« naším Všeněmcům pro jich
stanovisko v otázce rozdělení Tyrol a Čech.
Proklamaci všeněmeckou, že celé Čechy náleží
k německému území, nazývá vídeňský list »nej-
novějším květem velikášskélio šilenství«, kterýž
má ihned v zápětí pobodnutí radikálních če-
ských živlů a tudíž rozeštvání obou národních
kmenů, což Němcům nepřinese však pražádného
užitku. Až dosud nezjednal si pan Schönerer
ani nejmenší zásluhy o rozšíření německého
jazykového území«, píše »Sonn- und Montags-
Ztg.«, Ano, když ještě byl pámbíčkem ve Wald-
viertlu, nemohl tomu zabrániti, že právě tam
vzniklo několik českých obcí a že čásť pra-
německého města Cmuntu byla poslovaněna.
Také prohlášení Čech za jednotné německé
území nezmění ani nyní, kdy Schönerer hraje
roli pámbíčka Všeněmecka, ničeho na tom,
že se český živel v Čechách nepřetržitě
dále bude rozmnožovati a sice na útraty Němců.
Čo
Němec
Schönerer
Všeněmeck
Tyroly
Čechy
Wald
Cmunt
Sonnund Montagszeitung
Sonnund MontagsZtg
27
article
Právě rozeštvání obou národností musí Němcům
v Čechách stěžovati obhájení jich starých
sídel . . .« Jak naivní to domněnka, že vůbec
něco učiniti může, abychom užili slov víden-
ského listu, přítrž »nepřetržitému rozmno-
žování Čechů«, čili přirozenému přírostku ná-
rodnosti naší? Což míní, bláhovci, že by se
jim to podařilo rozdělením Čech na dvě území.
nepřekročitelně ohraničená? Čeho by ovšem do-
cílili, to bylo by peklo, jež by tomuto přírostku
v uzavřeném, potom do opravdy uzavřeném
území německém přichystali. Ale k výtečné de-
finici roztržení Čech ve směru národnostním
»Sonn- u. Montagsztg« materiál přece podává.
Roztržení to znamená zákonité poněmčení pří-
rozeného přírostku národa českého, pokud nucen
překročiti jazykové rozmezí. Tomu však český
lid nikdy nepřipustí, a kdyby se měl o králov-
ství české opakovati zase takový úklad, jako
před 10 léty, jest též český lid hotov podnik-
nouti proti němu týž slavný boj jako před 10
léty, i kdyby bylo nutno síly k tomu zdvoj-
násobiti.
Němec
Čecho
Čechy