ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d7c79580-6615-11dc-989c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 171, place 99, org 11, work 7
1 masthead
„ Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
23. července 1901.
4 masthead
Číslo 20t
5 article
měli v něm dosud konservativci, dobyli nyní republikáni Francouzská šlechta a nacionalistě. Společnost pařížská z aristokratických boule- vardů. St. Germainského a polí Elysojských, jež se stává čím dále tím více kosmopolitickou, rozhodla se, že uspořádá v divadle Sary Bern- hardtové představení něktaré opery Wagnerovy v řeči německé. Volba kusu není dosud roz hodnuta. Ceny jsou vyšší než Velké opery Toto jednání francouzské šlechty nelibí se však listům nacionalistickým, jež protestují velmi roz hořčeně proti podobnému kosmopolitismu. Jak se v dobře zasvěcených kruzích vypráví, k chy stanému představení asi nedojde, poněvadž poli- cie se obává demonstrací pařížských nacio nalistů. Neúspěchy německé strany agrární Ve volebním okresu Memel-Heidebr u konala se v sobotu doplňovací volba do říšského sněmu, která podala nový důkaz o úpadku agrární německé strany. Okres tento býval po desetilet pevným sídlem konservativců a zastupoval je dlouho generální polní maršálek hr. Moltke. Pr nynější volbě podporovali agrárníci kandidáta strany litavské, avšak neprorazili s ním; ocil s v užší volbě se sociálně-demokratickým kandi- dálem, který také, jelikož soustředí se na něj bezpochyby i hlasy příslušníků strany svobodo- myslné, také asi zvítězi. Počet hlasů, jež ob- držel sociální demokrat, se od poslední volby r. 1898 rozmnožíl o 50 procent.
Wagnerův Moltke St Memel Heidebr Sara Bern strana svoboda
6 article
Odstoupení Puttkamera. Ze Štrasburku došla v sobotu překvapující zpráva, které v Německu nikdo neočekával. »Kölnische Zeitung« totiž sdělovala, že státní sekretář ministerstva pro Elsasko-Lotrinky, P utt kamer zadal za propuštění. Putt kammer před několika nedělemi slavil sv 70leté narozeniny, při ktoréž příležitosti ve ve- škerém německém tisku všech politických stran oceňována a uznávána byla jeho práce o vývo Elsaska-Lotrinska v duchu německém vyslovováno všeobecně přání, aby osvědčené jeho síly byly zabraným zemím ještě dlouho zachovány. Puttkamer při vysokém svém věku jest duševně úplně čilý a tělesně zdravý a statný muž, a odstoupení jeho nestalo se tudíž se zře- telem na jeho stáří a překvapilo tím více, zejmena když seznáno, že podal žádost za pro- puštění sám a že nepodal ji ze své vůle, nýbrž že byl k tomu donucen. Státní sekretář Max šl. Puttka me působil v Elsasko-Lotrinsku přes 30 let, tedy téměř od okamžiku jeho zabrání Německem.
Max Štrasburk Německo Lotrinsko Kölnische Zeitung ministerstvo pro ElsaskýLotrinka
7 article
Narodil se r. 1831 jako syn statkáře v Pomo- řansku a studoval práva v Berlíně a Londýně. V třiceti letech stal se krajským sudím ve Franstadlu, v němž pobyl 10 let. Od r. 1867 byl poslancem na pruském sněmu i ve sněmu říšském a náležel ke straně národně-liberální. Byl dobrým řečníkem. R. 1871 jmenován byl radou appellačního soudu v Kolmaru, r. 1877 generálním advokátem appellačního soudu pro rýnské země, r. 1879 státním podtajemnikem v ministerstvu pro Elsasy-Lotrinky ve Štras- burce, r. 1888 skutečným tajným radou a r. 1889 státním sekretářem. Za všeobecné chvály, kterou provázen byla jeho činnost veškerým veřejným míněním německým, jest také zjevno, jakým směrem se brala. Francouzské obyvatelstvo mělo v něm po celou dobu co v Elsasko-Lotrinsku působil, za- rytého nebezpečného a neústupného odpůrce. Puttkamer byl — hledí-li se na jeh činnost se stanoviska německého — v Elsasku Lotrinsku na svém místě a každý byl přesvědčen, že zůstane na něm tak dlouho, dokud to jeho věk dovolí. Proto všeobecně musilo překvapiti, když přinucen byl podati žádost za propuštění, ač dosud není známa pravá toho příčina.
Poma Berlín Londýn Elsasko Lotrinsko Elsasko Lotrinsko ElsasLotrinka
8 article
Myslí se, že odchod jeho souvisí se jme- nováním býv. okresního presidenta v Metách. Hammersteina, pruským ministrem vnitra, kteří nebyli spolu přáteli. S jiné strany se uvždí, že Puttk mer byl jedním z malého počtu úřadníků, kteří přimlouvali se za zrušení paragrafu o dikta- tuře pro zabrané země a když císař při slav- nosti v Hochkönigsburgu projevil k tomu ochotu. že se přičiňoval, aby slib tento byl splněn. A okolnost tato prý zavinila, že dán mu pokyn aby z místa svého ustoupil. Veřejnost zabývá se již také otázkou, k bude jeho nástupcem a ze Štrasburku se tele- grafuje, že stane se jim bezpochyby nynější vrchní president šlesvickoholštýnský, šl. K öller, jenž býval dřive státním podtajemníkem v ze- mích rýnských. K jeho spůsobilosti pro uprázd- něnou funkci uvádí se, že hodí se pro pohra- niční okresy národně smíšené a že proto poslán byl takě do Šlesviku - Hlolstýna. Francouzští Jezovitě. Římský zpravodaj »Paris Nouvelles« ozna- muje, že francouzští jezovité zakoupili veliké latifundie v Miláně a v Benátkách. Svobodo- myslné a pokrokové listy italské upozorňují na tento fakt jako na veliké nebezpečenství hrozleí svobodě a pokroku. Jest jisto, že vláda připra- vuje zákonnou osnovu proti tomute řádu, která ovládána bude stejným duchem, jako právě schválený zákon francouzský. Listy katolické v Italii proti němu všemožně se brání, uvádějíce, že i největší nepřátelé spo- lečnosti Kristovy uznávají blahodárné působení jezovitů. Tak na příklad uvádějí, že ministn Grimaldi, jenž jest známým původcem sen- teuce vatikanské »nemico eterno« (věčný ne- přítel), neposílal svého syna na studie na svět- ské gymnasium, nýbrž do koleje jezovitské. A přece prý jest hlavním sloupem antikleri- kalismu.
Puttk Paris Nouvelles Kristův Grimaldi Hammerstein Štrasburk Šlesvik Milán Benátky
9 article
Rozpočet Francie. Letošní rozpočet republiky francouzske obnáší 3 milliardy 748 millionů. Připočítají-l se k těmto státním výdajům vydání departe- mentální a obecní, dostoupí rozpočet ohromné výše 5 milliard. Státní dluh obnášel roku 1871 22 milliardy, dnes dostoupil 37 milliard. Příjem roční všeho obyvatelstva činí 20 milliard a pět z nich bere stát pro sebe. Statistikové vypo- čítávají, že každý Francouz z pěti vydělanýeh franků platí »jeden« státu. Věci slezské. V Opavě, 21. července. (Původní dopis »Národních Listd«.) (Školská reforma. — České m- šťanské školy ve Slezsku. — Kate- řinky. — Útoky proti českému ve- dení ve Slezsku. — Německá škola v Polské O stra v ě.) Slezské učitelstvo na národních školách oddechlo si dne 17. t. m., když přijata byla zemským sněmem osnova zákona o úpravě ná- rodního školství a právních poměrů učitelstva. Tentokráte snad přece dojde přijatý tento zákon nejvyššího sehválení, tak že slezští národní uči- telé dočkají se lepších dob. Dosud jest stav jejich velmi smutný. Právní postavení jejieh jest tak nepříznivé, jak jen pomysliti si lze- Učitel na obecné škole ve Slezsku ustanoven jest obci a také obecním starostou z obecní pokladny vyplácen. Ve městech / jsou poměry v tomto směru ještě ucházející, ale na vesnicích bylo často — a bývá dosud — učitelům k zou- fání. Starosta oznámí učiteli na prvního prostě, že nemá peněz, že služné vyplatiti mu nemůže a věc je odbyta. Stěžovati si učitel nemůže.
Francouz Francie Opava Slezsko národní Listd Český m
10 article
Jestli učitel se starostou dobře vychází, půjet mu tento třeba několik zlatek ze svého, než sejdou se peníze do obecní pokladny. Tak stalo se často, že v některých vesnicích sl ez- ských učitelé i po tří měsíce ne- dostali krejcaru služnéhol Přijatou předlohou bude slezské školství po zemštěno, učitele ustanovovati bude okresní školní rada a služné vypláceno jim bude n berním úřadě. I ve směru materiálním polep- šeno zákonem tímto učitelstvu, neboť, bude- zákon schválen, budou učitelé na národníeh skolách slezských míti větší služné nežli v Č chách a na Moravě. I českému školství ve Slezsku bude zákonem tímto pomoženo, ač budelli ho šetřeno. Přijatý zákon praví, že v každém školském okrese má býti měšťan- ská škola. Německých měšťanských ško máme ve Slezsku již dosti, za to však ani je- diné české, jak mnohokráte na těchto místech již bylo pověděno. Když tedy bude schválen zákon školský, bude nutno zříditi měšťanskou školu v Klimkovicích. Pohěvadž město toto jest české a okres rovněž český, budeto musit býti česká měšťanská škola. Počinaje 1. řijnem t. r. započně svou čin- nost okresní hejtmanství ve Frýdku. K němu přidělen bude také obvod okresního soudu Polaké Ostravě, jakmile soud tento za- hájí činnost, což bude jistě příští rok. V ob- vodu tohoto soudu bude musit býti opět mě- měšťanská škola. Město Frýdek, které má ně- mecké obecní zastupitelstvo a veškeré školství německé (až na matiční českou školu), tvoři dosud politický okres. Tak tedy bude musit být otevřenu měšťanská škola v Pols ke Ostravě, a to opět česká, ježto obyvatelstv městečka tohoto jest z veliké většiny české.
Č chy Morava Klimkovice Frýdek Ostrava okresní soud Polaký Ostrava
11 article
Takto tedy získali bychom pro Slezsko dvě české měšťanské školy, které měly by pro tuto zem veliký význam. Že posí- lily by naši národní posici jak na Opavsku tak i na Těšínsku, to ví i vláda, proto také vzpírá se tak houževnatě zařízení české měšťanské školy na Polské Ostravě, kdež ji obec vlastním nákladem zaříditi a vydržovati chtěla. O osudu Kateřinek jest již rozhodnuto. Rekurs podaný českou stranou proti známým kateřinským volbám v III. sboru, v němž zvitě- zili Němci, jest již vyřízen, leží u zemského presidenta, neznámo však, zdali jest zamítnut. nebo bylo-li mu vyhověno. Mezi Němci opav- skými tvrdí se s určitostí, že rekurs jest za- mítnut, a tak že Kateřinky přejdou deflnitivně do rukou německých. Zprávě této, vzhledem k zkušenostem, jaké máme s obecními volbami v Malých Kunčicích u Moravské Ostravy, k dez voleno dosud, až přece německí strana nabyla většiny, třeba neroz- hodné, nelze nevěřiti. Nezbude nám nic jiného než spřáteliti se s myšlenkou, že v Kateřinkáeh byli jsme udoláni, ale nikoli přemoženi. Pří této příležitosti nutno zmíniti se o ne- pěkném zjevu, jejž způsobily volby v Kate- řinkách. Když česká strana v obci této pora- žena byla, tu jedna čásť časopisů na Moravě také i v Praze vrhla se na české poslance ve Slezsku, obviňujíc je ze ztráty Kateřinek. Me- táno jim do tváře obvinění, že zhola nic ne- dělají ve Slezsku pro českou věc, že i zrazují lid atd. Právě tyto dny přináší opět jisty pražský list články v tomto směru o věce slezských a jiný krajinský list moravský již v několika číslech hanebně napadá české po- slance slezské, hlavně vůdce slezských Čechů posl. dra. Stratila.
Němec Stratil Slezsko Opavsko Těšínsko Ostrava Kateřinka Malá Kunčice Morava Praha
12 article
Kdo na poměry ve Slezsku dívá se se st- noviska v Čechách aneb i na Moravě, ten ovšem nechápe mnohé, anebo nic. Poměry ve Slezsku nutno seznati z vlastního ná- zoru, nutno ve Slezsku delší dobu žíti, aby jednotlivec nabyl ponětí, s jak mocným ne- přítelem našincům tu bojovati jest. Měli jsm příležitosť už tolikráte poukázati na to ve zprávách ze Slezska, že Čechové zaujímají tu postavení takřka vyjímečné. Co platí pro Němce, neplatí pro Čecha a dovolávání se spra- vedlnosti u úřadů jest ve velké většině případů zbytečno, protože marno. Jako příklad, jak jedná se proti Čechům ve Slezsku, stačí sna opět měsťanská škola v Polské Ostravě. Obee tato usnešla se, že zřídí měšťanskou školu. Po- dala k zemské školní radě patřičnou žádost. Zemská školní rada však po dva kr áte za- mítla žádosť tuto s odůvodněním, že pro Polskou Ostravu není třeba české měšťanské školy, ježto prý tam není pro ní do- statek žáků. A přece do obecných českých škol polsko ostravských chodí přes 2200 žáků, jest ted úplně vyloučeno, že by žactva pro mě šťanskou školu dosti nebylo. Zde tedy oproti české straně zákon neplatí a rekurs k minister- stvu podaný nevyřízen, ač leží ve Vídni už pře pět čtvrtí roku. A tak bývá i při obecních vol- bách, když jde o českou stranu a také v každém jiném směru. Tážeme se: Mohou za těchto okol ností čeští poslanci slezští něco více konati, než konají? Mohou oni odolati fysické moci? Jen člověk, který věcí těchto nezná, nebo jich úmy slně znáti nechce, může tak vystupovati a špini české slezské poslance, jak děje se na některýeh
Čecho Němec Čechy Morava Slezsko Ostrava Vídeň
13 article
místech poslední dobou. Pisatelé těchto hanopisů sami ukrývají se za ten neb onen časopis, ne- přihlašují se však k aktivní národní práci. T ponechávají jiným, jim stačí vše trhati. Konečn nutno také uvážiti, že není radno se vším, e podniknuto ve prospěch české věci ve Slezsku choditi na trh, jak si to jistí lidé představují. My nemůžeme jinak, než míti za to, ž několik »kritiků« slezských věci vzalo si za úkol znechutiti za každou cenu národní práci těn, kteří pracují bez hluku, tolik, co vůbec stačí jim síly Tito kritisující lidé vědí dobře, že Kate- řinky padly proto, že padnouti musily. Na Ka- teřinkách hlodala řada let pomocí prušácké Opavy a německých škol opavských ve prospěch poněmčení. Ti voličové kateřinští, kteří při obee ních volbách volili letos s německou stranou a tak přivodili pád strany české, jso u u odchovanci německých škol opav skýc h. S tím nutno počítati ! Zde viděti zhoubný vliv výchovy ve škole německé v neprospěch náš. A toto nebylo lze přemoci třem českým poslancům slezským. Pak dále celá řada če- ských voličů, malých- lidí, pracuje u různých firem německých v Opavě. Těmto voličům byl dán výhrůžný pokyn, jak voliti mají, nechtějí-l přijíti o práci. Tu měli opět tři čeští poslanci slezští zajistiti oněm voličům práci, kterou by tito byli jistě ztratili, kdyby nebyli volili s ně meckou stranou?
Kate Slezsko Ka Opava
14 article
Kateřinky nebyly by padly, kdyby spojen byly na př. s Prostějovem tak, jak spojeny jsou s Opravou. Ne čeští poslanci slezští ztratili Kateřinky, nás o ně připravil rakou ský vládní system. Dokud tento bude panovati, máme naději, že ztratíme ještě i jiné obce české ve Slezsku, jako na př. Polskou Ostravu. Tak jako pracovala pro poněmčení Kate- řinek německá škola, tak počíná pracovat i pro poněmčení Polaké Ostravy. Obecní zastupitelstvo polsko-ostravské donuceno velko- kapitálem, jenž tam moc v rukou má, ke zří- zení desítitřidní německé školy v obci, ač tam jest dle úřadního sčítání lidu pouze 560 Němeů z 18.500 obyvatelů. Škola tato bude naplněna šmahem českými dítkami. Úřadníci hr. Vilezk agitují nyní co nejhorlivěji pro německou školu polsko-ostravskou. Všichni odvisli rodičové must dáti zapsati dítky své do této nové německé školy. Úřadníci Vilezkovští vybírají pro německou školu inteligentnější dítky. Dítky méně nadané nepři- jímají se do německé školy polsko- ostravské Tak ovšem bude možno aspoň částečně docili jakéhos úspěchu s českými dítkami v německ Vzhledem právě k těmto smutným okolno- nostem podali slovanští poslanci návrh na do- datek k reformě školské, projednávané na zem- ském sněmu dne 17. t. m., aby do obecných škol přijímány byly jenom dítky znalé dobře vyučovacího jazyka. Německá většina sněmovní vzepřela se proti požadavku tomuto, pravíc, že nutno, a že také čeští rodičové si toho přejí, aby dítky jich mohly choditi do německých škol. škole.
slezský Kate Kateřinka Prostějov Slezsko Ostrava Polaký Ostrava
15 article
Krajinská výstava v Klatovech. (Pdvodní zpráva »N. L. ) Abychom jen stručně znázornili rozsah této prvn krajinské výstavy, musíme se zmíniti šířeji o někte- rých exposicích vystavovatelů, zvláště z kruhu za- hradníků klatovských, vyhlášených to pěstitelů světo- známých karafiátů. Hned na počátku výstavy v přízemních místno- stech zamlouvá se kollekce prací vazačských pp. Jos. Waltra, Ant. Pavlíka, Wimmra z Klatov. Ne- méně pozoruhodné jsou preparáty motýlové, škůdců bylin a stromů p. Josefa Kalousa z Klatov ato tím více, ježto vystavovatel jenom z lásky k oboru tomu jako laik tak velikých úspěchů docílil, že vzbudil pozornost nejen p. protektora, ale i ostatních zá- stupců, kteří při exposicích jeho delší čas s pozor- ností prodleli. V hlavním pavilonu rozbili stánek svůj zvlášte pěstitelé klatovských karafiátů, pelargonií a jinýech vzáených květin ozdobných. Na prvním místě jest se nám zmíniti o kollekci p. Jos. Waltra, uměl, za- hradníka z Klatov, jenž také první cenou byl od- měněn. Jeho karafiáty, pelargonie, růže a jiné ušlech- tile pěstěné květiny byly předmětem obdivu obecenstva i zavítavších na výstavu odborníků. K němu čestně se družili svými vystavenými předměty pp. Ant. Bříško, Josef Fiala, Václav Klimsa, Edvard Stuna, V. Boublik, V. Drozda, Vojt. S vo- boda a Jos. Wimmer, vesměs zahradníci z Klatov. Neméně bohatě zastoupena byla i zelenína, kde- zvláště bleděli pp. pěstitelé svými výrobky druh druha předstihnouti. Mezi jinými vystavovali pp. Frant. Humburský, Ed. Stuna, Ant. Bříško. A. Pavlík, Jos. Vozka, Vít Boublík, Jos. Wimmer, vesměs z Klatov, Vojt. M a re š z Chlumce n. Cid., Arnošt Staníček z Plzně, Karel Vyšín ze Strupčic u Chomutova, Bedřich W ol z Plzně.
Waltr Antonín Pavlík Wimmr Kalous Fiala Klimsa Edvard Stuna Boublik V Drozda Wimmer František A Pavlík Jos Vozka Cid Arnošt Staníček Vyšín Klatovy Chlumec Plzeň Strupčice Chomutov
16 article V sadě ve přírodě pozornost poutal uměle
V sadě ve přírodě pozornost poutal uměle květin zhotovený p. Jos. Waltra kobercový znak br. Černína, p. Jos. Fialy městský znak klatovský, jakož i oba znaky zemský i říšský a rozličné kobercov skupiny z pelargonií, petunií, jiřin, hortensií a j.v květin. Ve školkách vystavovali pp. Jos. Fi a la, Jos. Wimmer, Vojt. Švoboda z Klatov stromy, ko- nifery a keře, Výstava v čelařská byla neméně bohatě obe- slána, slyneť od dávna již český jih včelařstvím V prvé řadě pozornost poutala skupina, vystavená známým odborníkem včelařským v okresu klatovském p. Frant. Patočkou z Klatov, jenž ukázal, jak český včelař na veřejnosti ukázati se má a spoji dobré s užitečným, ve své ochutnávárně častoval ná- vátěvníky výbornou českou medovinou. Vedle tohoto, jenž ve svých exposicích znázornil celý průběh prací řádného včelaře, vystavovali ještě strojky včelařské, úly se živými včelami, různé mo dely úlů, lisů a medometů pp.: Karel Vik z Němčie.
Waltr Fiala Wimmer Švoboda František Patočka Vik Černín Jos Klatovy
17 article
Josef Tomášek z Újezda, Aug. Schirmer z Plá- nice, Josef Pikhart z Týnce, Vinc. Baxa z Poci- novic, Jindř. Buršík z Běhařova, Karel Pazou- rek z Češtic, Aug. Rašťák a Jos. Klička z Kl- tov. Medové výrobky vystavovali: Ant. Jína z Lom- nice, Stan. M ayer a Kat. Patočková z Klato Vojt. Novotný z Prahy, A. Dlabač z Jičína J. B. Holzbach z Hradce Králové. V odboru průmyslovém vystavovali pp. Frant Fiala z Klatov, zahradnické nože vlastní výroby. Frant. Hostýnek z Klatov, zahradní a hospodái- ské náčiní, Mat. Šmíd v Přeštících, ozdoby zahradní a pomůcky včelařské, Jan Kubový ve Vídni, dře- věné ozdobné zboží žihané, Josef Schö nb er v Bohumíně, zabradní náčiní a Josef Lux v Chocni své vyhlášené zahradní stříkačky. Mimo to vystavo- val p. A. Reinwart z Prahy kollekci knih zahrad- ních, Vojt. Mareš z Chlumce n. Cidl., monograíi šlechtění, Arnold Albín z Obory, kolorovaný plán sadů, Božena Černá z Jičína, arangementy z kvě- tin sušených a lisovaných a j.v Sbor soudců, sestávající z vynikajících o- borníků, rozdělil ceny takto: V odvětví za- hradnickém: A) Čestné ceny: stříbrný kávový příbon v pouzdře p. Vit. Boublíkovi, stříbrný příbo stolní p. Jos. Waltrovi, státní cenu 100 K p. Jos.
Tomášek Aug Schirmer Pikhart Baxa Pok Jindřichův Buršík Karel Paza Rašťák Jos Klička Jína Stan Patočková Novotná J B Holzbach Fiala František Hostýnek Mat Šmíd Kubová Josef Schö Lux A Reinwart Mareš Albín Černá Boublík Waltr Újezd Týnec Inc Běhařov Lom Praha Jičín Hradec Králové Klatovy Vídeň Bohumín Choceň Chlumec Cidlina Klement
18 article
Waltrovi, cenu 100 K zeměd. rady p. Vrt. B o blíkovi, 10 dukátů p. Jos. Waltrovi, 50 Kp Jos. Fialovi, 50 K p. V. Klimsovi, 3 dukáty p. Ant. Pavlíkovi, 20 K p. Janu Wimm rov 20 K pp. Janu Macháčkovi a Zemkovi, 20k p. Ot. Jedličkovi. B. Ža karafiáty: Vít Bou- blík stříb. medailli minist. orby, Jos. Walte stříb. medailli min. orby, Václav Klim s a stříb. me- dailli minist. orby a za skupení diplom zeměd. rady Ant. Bříško stříb. medailli zeměd. rady. Vojtěch Drozda, stříb. medailli zeměd. rady a diplom za- hradnického spolku v Klatovech, Josef Wi mm e stříb. medailli zahrad. spolku »Flora« v Praze, Josef Vozka stříb, medailli zahrad. spolku v Plzni; za pelargonie: Václ. Klims a bronzovou medailli mi- nist. orby. Ant. Bříško bronz. medailli spolku »Flora« v Praze; za begonie: Ed. Stuna bronz. medailli min. orby, Václav Klimsa, stříb. medailli zahrad. spolku v Klatovech, Josef Fiala diplom zahr. spolku klatovského; za colensy: Ed. Stuna stříb. medailli zabrad. spolku v Klatovech; za pelar- gonie zonálné: Vít Boublík bronzovou medailli min orby, Jos. Walter stříb. med. zahr. spolku v Klatovech, Václav Klima bronz. med. spolku »Flora« v Praze; za růže: Vojt. Svoboda a Josek Walter stříb. med. zahr. spolku v Klatovech; za jířiny: Vit Boublík stříb. med. spolku zahr. v Plzni za stromy a keře: Vojt. Svoboda bronz med. min. orby a Jos. Wimmer diplom rady zeměd. ; za hor- tensie: Jos. Wimmer diplom spolku v Klatovech; za zeleninu: Vít Boublík, Fr. Humburský. Edv. Stuna stříb. med. spolku v Klatovech, Ant.
Waltr Fiala V Klims Pavlík Wimm Macháček Zemek Otakar Jedlička B Ž Walt Klim Drozda Josef w Vozka Václ Ed Stuna Klimsa Boublík stříb Josek Wimmer Humburský Antonín Jos Klatovy Praha Plzeň Francie Flor Vít Bo
19 article
Bříško stříb. med. spolku v Plzni a diplom spolku v Klatovech. Arnošt Staníček stříb. med. spolku »Flora« v Praze, Rich. Staníček, Jan Sei dl, Bedřich Woli, Ant. Pavlík, Jos. Vozka, Joseí Wimmer bronz. med. rady zeměd., Karel V yšín diplom rady zeměd.; v různých odborech: Božena Černá, Václ. Kusý, Ant. Král, Frant. F i a la, Jos. Wimmer, Josef Lux, Frant. Hostýnek, Joset Kalous stříb. med. spolku v Klatovech, A. Reinwart diplom spolku v Klatovech; za růže ře- zané: Frant. Poustka bronz. med. min. orby, Vojt. Svoboda diplom spolku v Klatovech; za rostliny pro skupiny: Edv. Stuna, Vít Boublík. Václav Klimsa diplom spolku v Klatovech; za conifery Josef Fiala stříb. med. zeměd. rady; za skupin mosaikové: Jos. Wimmer. Ot. Jedlička, Ma cháček a Zemek, Jos. Flala stříb. med. spolku v Klatovech; za práce vazačské: Ant. P avlí k bronz. med. min orby, Jos. Walter stříb. med. spolk v Klatovech, Fr. Humburský a Jos. Wi mmen diplom spolku v Klatovech; za palmy: Vinc. Rend stříb. med. spolku v Klatovech. V odvětví včelařském vyznamenáni byli: Frant Patočka stříb. med. zeměd. rady a 25 K, J. To- můšek, stříb. med. zem. rady a 20 K, Aug. Schir- mer stříb. med. a 15 K, rolnická škola v Kl tovech stříb, med. a 5 K, Stan. Mayer stříb. med. Eman. Jedlička bronz. med. zem. rady, Kateř. Patočková diplom zem. rady a 10 K, Karel V lk diplom a 10 K, Vojt. Novotný bronz. med., Jos. Pikhart za »slovanské úly« diplom a 5 K, Vine. Baxa diplom a 5 K, Jindř. Buršík diplom zem- rady, Josef Ka lou s diplom zem. rady a 5 K, Karel Pazourek bronz. med. a Aug. Raštá k diplom. Výstava ukončena bude v úterý dne 23. t.m odpoledne rozdělením cen.
Arnošt Staníček Rich Staníček Dei Woli Antonín Pavlík Jos Vozka Wimmer Karel Černá Václ Kusá Král František Lux Hostýnek Joset Kalous A Reinwart Stuna Boublík Klimsa Fiala Otakar Jedlička Zemek stříb Humburský Aug Klement Stan Mayer Eman Patočková Pikhart Baxa Jindřichův Buršík Josef Ka Pazourek Klatovy Praha Jos Francie Flor Ma cháček František Patočka
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Posl dr. Žáček o moravských smi- řovačkách. Konečně ujala se ve věcech jed- nání o moravském smíření autorita v té příčině bez odporu nejpovolanější posl. dr. Jan Žáček na schůzi svých zemských voličů v Boskovicích, v sobotu pořádané. Pan dr. Jan Žáček, jehož jmenem »Mor. Orlice« před týdnem odmítal zodpovědnost za moravské punktace na jeho hlavu svalovanou, neospravedlnil tuto rehabili- taci, neboť řečí jeho moravské smiřovačky ne- objevily se jako cosi, z čehož nutno se očisti aneb styděti. Naopak, posl. dr. Žáček ujal s moravského jednání vyrovnacího až i citově. politovav je veřejně, že se mu dostalo spotup- ného pojmenování moravských smiřovaček.- Zkrátka, dr. Žáček pronesl o moravských punk- tacích, anebo s odpuštěním smiřovačkách, řeč obhajovací! Co jsoa to smiřovačky? tázal s dr. Žáček. A výměr tohoto pojmu v jeho řeče byl velice obšírný. Uvedl, že boskovickou sk- pinu městskou zastupuje na sněmu již od rok 1887 a že již tehdy žádávali zástupci čeští pr sebe na sněmu většínu, a na ní že pracují d dnos. Na požadavky české odpovídali prý Němci tenkráte způsobem takovým, ze kterého bylo patrno jich přesvědčení, že jim panství n sněmu pro vždy patří. Dnes však se poměry změnily. Dnes prý již nikdo z Němců neopova- žuje se hájiti názor, že jim na sněmu většin náleží i připouštějí, že většina po právu náleží nám. Po dlouhém odmítání každoročních če- ských stížnosti a návrhů na změnu volebního řádu konečně Němci připustili, že by bylo záhodno upraviti postavení české tak, aby byl aspoň snesitelno. (I!) Němci řekli Čechům n
doktor Žáček Mor Němec Čecho Boskovice Orlice
21 article
Moravě: Sestavte, co absulutně (! !) potřebujete, abychom se o tom raditi mohli. Tak došlo ke smiřování, vypravuje pan dr. Žáček, neboť Němci zase se své strany žádají, aby jich existence (l byla zabezpečena. (!!) Na to rozvažoval hosko- vieký řečník takto: »Bylo politické, národu pro- spěšné, že jsme vůbec vešli ve smiřování a že dosud ve vyrovnacím výboru trváme? Nebo bylo lepší, jak radí hlasy radikální, vyrovnání přerušiti? Odpověď dra. Žáčka zní: Myslim, že poslednější bylo by nerozumno.
doktor Žáček Morava
22 article
Dr. Žáček vůbec zoufá nad tím, že by bylo vůboc možno dosíci na sněmu moravském vět- šiny jinak, leč dohodou s Němci. Nyní po 40 letech nabízí se nám většina, třeba s malým přívažkem (1 1) konservativní šlechty a my máme vyrovnání rozbíti? táže se s emfasí, kterou jsme od dra. Žáčka slýchali za jeho šťastnějších dob, dokud ještě nosíval troufalejší témě na tužší šíji. Ani obstrukční násilí ve sněmu nepomůže, aniž přijde oktroy z Vídně. Máme očekávat zázrak, nebo až počoštíme Brno, Olomouc, Jihlavu? táže se dr. Žáček i dodává, že o jako svědomitý člověk takovou nerealní huzardní politiku dělat nebude a nemůže. Z těchto všech premis plyne pro dra. Žáčka závěr, že Če- chům na Moravě nezbývá nic ji ného, než smlouvat se s Něm ei, dokud jest naděje na nějaký zdar. A zvláště proto, aby se nám někdy neřeklo — jak se to již u nás vícekráte stalo — kdybyste byli vytrvali a nebyli propásli vhodnou dobu, mohli jste ještě něčeho docíliti, « dodal posl. dr. Žáček. — Do nejhlubší duše zkormouceni, tážeme se dra. Žáčka, moravského vůdce par excellence, dědice Fanderlikovy autority, myslí do opravdy, že Němci moravští se po 40 letech českého úpění po většině na sněmě a čtrnácti- letém sněmování Žáčkově konečně slitovali nad Čechy, že se v nich hnul červ spravedlno- sti? Je to opravdové mínění, že to, co Němci
doktor Žáček Němec Fanderlikův Žáčkův 1 1 Vídeň Brno Olomouc Jihlava Morava Německo Čechy
23 article
Čechům poskytují je milost, kterou bráti dlužno, dokud dávají (a dokud je naděje na zdar)? To říká dr. Žáček, muž, který zná německoliberální psychu tak zevrubně a jemuž bylo takřka po- sláním života studium prohnaností Chlume- ckého?! To by bylo přeceňování krásy vlas- ních aneb číkoli jiného očl na Moravě! Némci dávají jenom to, co nevyhnutelně musí a pak vždycky dají míň než by musili. Dávají-li pak Čechům, většinu »ovšem s přívažkem«, tedy žádno u většinu, a dávají-li většinu, proti níž vyhražují si veto, dávají jim pouhé č í s la poslanců, nikoli většinu faktickou. Tam, kde jedna strana druhé zakazuje všechny národní vymoženosti zemské kompetence, jest zajisté bita strana, kteráž v tom ohledu od země má tak dobře jako nic, a bude bíta od strany, která má všeho do boha. Nikoli o spravedlnost Čechům, ale o pojištění Němců do budoucna se. jedná, o preservativ proti nevyhnutelnostem právě to jest znamením nezvratného vítězství Čechů v době kratší a delší, ale vždy dohledné že sami Němci dávají své víře v toto české vítězství tak přesvědčivého výrazu, tímto opa- třením se pro všechny případy. Cena, kterou zaplatí české sebezkomolení, odmužnění, obnáší netto dvě místa v zemském výboru, toť vše. A lež je, že pak na Moravě nastane boží mír, tisíciletá říše národní snášelivosti. Boj naší če-- ské národnosti na Moravě nezastaví žádná úmluva domýslivých několika lidiček, ani sebe krásnější podpisy několika poslanců, poněvadž je to boj, ležící v přirozeném hnutí národa za spravedlností, kterouž nechce jinakou nož celou, nezkrácenou. Hned po smíření začne boj znova, ale český Samson shledá že mu byly ve smi- řovacím opojení ostřihány vlasy a dána pouta.
Čecho doktor Žáček Němec Chlum Morava
24 article
Pak bude proklínati tv, ktoří jej při tom po- drželi — své vlastní vůdce. Kdyby se pak měl v důsledku moravských punktací zastaviti nál spravedlivý boj v Olomouci, Brně, Jihlavěa jinde, pak přiznáme se, že nevládneme v tomto okamžiku dosti výrazy k soudu tak těžkému. jaký bychom již nyní měli nad muži morav- ského vyrovnání vysloviti. A ještě dodatek. Dr. Žáček pravil, že dříve nežli on, o zaháje- ném vyrovnání moravském věděl posl. dr. Engel, i dodal, že bez souhlasu poslanců českých nie se nedělo aniž děje v moravském vyrovnání. Opakujeme s důrazem, neu zná- váme žádného plenipotenciáře, který by mohl jmenem českého lidu k částečnému vyrovnání čá- sti českého lidu s Němci dávati dovolení a mínění některých po- slanců v Čechách nemůže v t věci na mínění naše míti žádnéhe v livu. — Politická schůze v Přepychách. Píše se nám: Veřejná schůze lidu konala se v neděli 21. července v Přepychách u Opočna v místnostech pana Holance za dosti četného účastenství. K návrhu místního pana učitele byl.
doktor Žáček Engel Němec Holance Olomouc Brno Čechy Opočno Jihlavě
25 article
zvolen za předsedu důvěrník národní strany so- ciální pan Fišer, stárek z mlýna na Opočně, což mezi národními rolníky, jichž byla většina, jakési podráždění způsobilo. Na to dle programu promluvil poslanoc pan Jaroš o politické si- tuaci; na konec svých vývodů poukázal na dů- ležitost budoucích voleb do sněmu království českého a přesvědčivým způsohem žádal, aby rolnictvo vytrvalo při vedoucí straně politické v národě, při straně svobodomyslné, že má pří- ležitost, v oboru rolnickém, svých zájmů sta- vovských hájiti a to pomocí celého klubu. Řeč tato byla souhlasem většiny přítomných rolníků provázena a schválena. Druhý odstavec pro- gramu vyřídil poslanec Formánek, který jako vždy skutečné poměry věcně vyličoval a k se- trvání v boji našem národním vyzýval, což shromáždění také souhlasem provázelo. Potom přihlásil se k slovu delegát strany národně sociální, tuším pan Kovařovic, který útočil vše- lijak na stranu mladočeskou, mimo jiné také nepravdou, že do úpravy řek nebude míti práva nikdo co mluvit, než vláda; kdyz pak líčil, jak statečně se zachovali poslanci národně- sociální při předloze o rekrutech a jak zbabě- lými prý byli poslanci mladočeští, tu ozvaly ae hlasy z obecenstva: »Tonení pravda l«, což vyvo- lalo odpor na druhé straně a došlo k ve li ké mu sporu a rozrušení v celém shro- máždění. Předseda se strany národně- sociální viděl, že strana jeho v menšině se na- lezá, prohlásil schůzi za skončenou. Potom sve- deny mezi přítomnými ještě další ústní potyčky, až místní starosta pan Hájek přítomné vyzval, aby se klidně rozešli, což se také stalo. Roz- vážní přítomní páni voličové seznali, kde mají hledati své přátele.
Fišer Jaroš Formánek Kovařovic Hájek Opočeň
26 article
— Pozoruhodné levity čte »Sonn- und Montagszeitung« naším Všeněmcům pro jich stanovisko v otázce rozdělení Tyrol a Čech. Proklamaci všeněmeckou, že celé Čechy náleží k německému území, nazývá vídeňský list »nej- novějším květem velikášskélio šilenství«, kterýž má ihned v zápětí pobodnutí radikálních če- ských živlů a tudíž rozeštvání obou národních kmenů, což Němcům nepřinese však pražádného užitku. Až dosud nezjednal si pan Schönerer ani nejmenší zásluhy o rozšíření německého jazykového území«, píše »Sonn- und Montags- Ztg.«, Ano, když ještě byl pámbíčkem ve Wald- viertlu, nemohl tomu zabrániti, že právě tam vzniklo několik českých obcí a že čásť pra- německého města Cmuntu byla poslovaněna. Také prohlášení Čech za jednotné německé území nezmění ani nyní, kdy Schönerer hraje roli pámbíčka Všeněmecka, ničeho na tom, že se český živel v Čechách nepřetržitě dále bude rozmnožovati a sice na útraty Němců.
Čo Němec Schönerer Všeněmeck Tyroly Čechy Wald Cmunt Sonnund Montagszeitung Sonnund MontagsZtg
27 article
Právě rozeštvání obou národností musí Němcům v Čechách stěžovati obhájení jich starých sídel . . .« Jak naivní to domněnka, že vůbec něco učiniti může, abychom užili slov víden- ského listu, přítrž »nepřetržitému rozmno- žování Čechů«, čili přirozenému přírostku ná- rodnosti naší? Což míní, bláhovci, že by se jim to podařilo rozdělením Čech na dvě území. nepřekročitelně ohraničená? Čeho by ovšem do- cílili, to bylo by peklo, jež by tomuto přírostku v uzavřeném, potom do opravdy uzavřeném území německém přichystali. Ale k výtečné de- finici roztržení Čech ve směru národnostním »Sonn- u. Montagsztg« materiál přece podává. Roztržení to znamená zákonité poněmčení pří- rozeného přírostku národa českého, pokud nucen překročiti jazykové rozmezí. Tomu však český lid nikdy nepřipustí, a kdyby se měl o králov- ství české opakovati zase takový úklad, jako před 10 léty, jest též český lid hotov podnik- nouti proti němu týž slavný boj jako před 10 léty, i kdyby bylo nutno síly k tomu zdvoj- násobiti.
Němec Čecho Čechy