2
masthead
V Praze, v úterý dne 23. července 1901.
Praha
4
article
ramí odneh lIsty
erarní Hlidk
ttodráriee
Praze v adnninist
Enis! : -
s dvojí denáško
Praha
Enis
6
article
s si on
Ek
osč aini
8
article
Německý vděk Rakousku za
nejvěrnější přátelství.
Německý vděk Rakousku za
nejvěrnější přátelství.
Tak tedy všechna ta horoucí vyznání
lásky, jež vyplýtvali i v letošních delegacíc
hr. Goluchowski, Němci a Maďař
vůči našemu předobrému spojenci na Sprévě
byla starého kozla platna: Neobměkčila ani
dost málo sobectví pruského, nezjemnil
krutých celních obmyslů německého kaneléře
Bülowa vůči Rakousko-Uhersku ani o poznání
Kdežto pravicí svou drží nás pevně jako
svého nevolného spojence a pomocníka vá
lečného, levice jeho nasazuje nám na prsa
nůž bezohledné a nemilosrdné krutosti ně-
meckého sobectví národohospodářského.
Chystáť k nedalekému obnovení obchodních
smluv s námi vláda německá celní tarif, jehoz
sazby stihly by zrovna nejdůle zi
tější druhy našeho vývozného
zboží do Německa — piímo vra-
žedně: Vývoz našeho obilí, zejmena na-
šeho ječmene, jakož i vývoz našeho do-
bytka, zvláště hovězího a vepřového, tolikéž
drůbeže, másla a vajec má býti na hrani-
cích německých obtízen dvoj. až trojnásob
vyšším clem než dosavad. Tak na př. clo
na vepřový dobytek se zdvojnásobuje, clo
na vejce se ztrojnásobuje, kdežto u někte-
rých plodin polních obnáší zvýšení až 300
procent. A nota bene: tato cla budou povo-
lena jen sousedním říším a zemím, které
s Německem uzavrou své obchodní smlouvy -
všecky ostatní země, které tak neučiní, ne-
budou smět do Německa vůbec ničeho do
vážeti, leda »ve výminečných případech«,
tedy z milostivého dopuštění vysoké německé
vlády. —
Lze si pomyslit, jak tento »dík domu
Hohenzollerského« všecky ty zdejší horlivce.
bojovníky a nadšence pro allianei rakousko
německou do jejich lokajských čel udeřil
Zůstali jako omráčeni.
Goluchowský
Němec
Bülow
Rakousko
Spréva
Uhersko
Německo
9
article
Takové odplaty pruským opatkem
za svou bezměrnou lásku přece neočekávali.
Svíjí se pod ranou a kňučí jako karabáčem
spráskaní ohaři. Ne snad z úzkosti o škodua
újmu, jakou tam utrpí naše rolnictvo, ztratí-li
pro své plodiny a hospodářské výrobky trh
Německa, ale ze strachu před zlým dojmem
a pohoršením, jaké vzbudí tento důkaz pru-
šáckého přátelství v národech zdejších.
Snese-li a vydrží-li této rány vražedné
náš politický spolek s Německe m?
To jest prvnl jejich myšlenka po utrženém
berlinském pohlavku.
»Pravda, politické spolky neuzavírají se
pro ječmen a dobytek« — jektá všecek
zdrcen hlavní vídeňský advokát trojspolku
»Neue Freie Presse« — savšak k popu-
lárnosti alliance náleží přece jen
také poznání hospodářského pro-
spěchu a ekonomické přízně.«
Tak vida! Dávno li tomu, co ještě táž
»Neue Freie Presse« z celé duše přizvuko-
vala klassické státní filosofii
pana hr. Goluchowského, že prý to
sice zrovna není hezké, když se političtí
spojenci hospodářsky vražedně potírají, ale
že prý na druhé straně zase nemohou býti
politické alliance prostým kompensačním
objektem za výhody obchodní a národo-
hospodářské, nýbrž hověti mají v yšší po-
třebě zájmů politických.«
Tato lichá práce se tehda orgánu něme-
ckých levičáků náramně líbila, to prý je
znamenitá a duchaplná odpověď našeho vý-
tečného Goluchowského onomu italském
ministru věcí zahraničných Prinettovi, jenž
při nastoupení úřadu svého prohlásil zrovna
naopak, že Italie obnoví svůj spolek s Ně-
meckem a Rakouskem pouze tehda, dojdou-li
národohosdodářské prospěchy
Italia
Německo
Rakousko
spolek s Německe
Neue Frei Presse
10
article
NARO
NARO
Italie při uzavírání obchodních smluv
s těmito politickými spojenci — nál ezi
tých ohledů.
Nuže, dnes by nám mohla »Neue Freie
Presse« snad říci, na čí straně byla větší
moudrost státnická a rozumější péče vl
stenecká: zda na straně její geniálního mistra
Goluchowského či na straně italského mini
stra Prinetta?
Ano, dnes dostali všichnit
německo-maďarští advokát
»nejvroucnějšího spolku« Rakou
ska s Německem své zasloužené, dů-
kladné palmare z Berlína: »Tedy se hrabe
Bülow zapsal německým agrárníkům tělem
duší?« trne orgán maďarské vlády Szellovy
»Pester Llovd« a srdcelomnými domluvami
zapřísahá »ještě v poslední chvíli« říšskou
vládu německou a všecky vlády a knížata
německá, aby si to dvakrát rozmyslili zdvi-
hnouti proti nám takovouto ukrutnou celní
válku: »Tím dohání Německo sve
sousedy k národohospodářske
sebeochraně,« běduje Szellův orgán
domlouvá Němcům . Prušákům úpěnlivě
»Třeba jste se pravili býti našimi nejdůvěr
nějšími přáteli, jakmile začnete do svého
nejlepšího přítele střílet, nezbude tomuto
než také střílet do vás.«
A to by bylo to nejhroznější neštěstí
jaké si může maďarský lokaj hr. Goluchow
ského vůbec pomyslit.
Goluchowský
Bülow
Szellův
Němec
Prušák
Nara
Německo
Berlín
Neue Frei Presse
Pester Llovd
11
article
Věrnost a láska vládnoucí strany ma
ďarské k Německu jest prý sice tak skalo
pevná, že by ani pod touto těžkou zkouškou
německou nepraskla, ale přece pry
bude lépe, zůstane-li alliance
Rakousko - Uherska s Německem
ušetřena této nebezpečné obtěžkávac
zkoušky, jakou by pro ni byla válka ná-
rodohospodářská, poněvadz by cizi n
pak nevěřila v dlouhé potrván
a upřímnost té alliance, majíc z
věc nemožnou, aby Rakousko-Uhersko dalo
si od přítele líbit takových ústrkův, ran
škod na těle svém a přece mu zůstalo od-
dáno a věrno až do smrti. —
Pochybujeme, že by si v Berlíně tyto
úzkostné vzlvky svých rakousko německo-
maďarských přátel, osvěděujících j im
i po takoveto karabáčové ráne,
takovouto přímo psí oddanosta
věrnost, vzali brubě k srdci. Spíše opač-
ného účinku lze se tam nadíti. Avšak nej-
pěknější ze všeho jest závěrečná morálka,
jakou cislajtanští officiosové
této pruské kalamity vyvozují:
Nyní prý je nutno, abychom horem-
pádem přijali vládami rakouskou a uherskou
sjednané vyrovnání o celní a obchodní
smlouvě mezi Uhry a námi; když nám Ně-
mecko zavře své hranice, tedy prý si musím
co nejrychleji pro své plodiny a výrobkv
otevříti trhy doma navzájem: my Úhrám,
Uhry nám a proto horempádem schválit deí-
nitivně ten provisorní náš celní spolek
rakousko-uherský, nechť už se nám libí nebo
nelíbí, abychom svorni a sjednoceni doma
měli proti Německu síly k odporu«. My ale
ke všem těm deklamacím odpovídáme prostě:
»Dokud Maďarům a Němcům jde o udržení
politického spolku s Německem, z a kaž dou
cenu, dotud nemůže býti ani řeči o něja-
kém opravdovém a vážném od-
poru Rakousko-Uherska vůč
nepřátelské celní politice Ně-
mecka a my bychom byli blázny, abychom
Maďarům horem pádem povolili výhody.
tržíce za to z Německa škodu.«
Uher
Maďar
Němec
Německo
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Berlín
Uhry
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 22. července. (Roztržen
Čech dle náro d nos ti.) SPester Lloyd-
Čo
Praha
SPester Lloyd
13
article
DNILI
DNILI
podává v pražském dopise historický přehled, jal
od r. 1884, kdy dr. Herbst napsal svou studii
o národnostním rozhraničeni, rozvíjela se mez
českými Němci myšlenka rozdělení Čech ve dne
samostatná samosprávná území. Přehled konč
všeněmeckou schůzí v Chobu dne 30. června t. r.
kde Schönerer vystoupil proti dělení, jež byl
po 17 let dogmatem německých pokrokářů i na-
cionalistů, čímž tato čásť německého národního
programu vstupuje do nové fáse. »Vzhledem
k tomu, — píše »P. L.« — že Všeněmci drž
už většinu říšských německých mandátů z Čec
a také do příštího českěho sněmu vtáhnou
v počtu sesíleném, stojíme nyní před zájímavým
faktem, že v otázce rozdělení království českého
nastalo mezi samými Němci rozdělení. Poněvadz
pak jak Čechové tak i konservativní šlecht
trvá na jednotě země, vysvitá z toho, že v Če-
chách domáhá se roztržení země dle národnost
jen malá menšína. Tím je ovšem samo sebou
dáno také stanovisko zástupců českého lidu.
kteří v této věci smýšleji stejně jako Něm
v Tyrolsku a ve Štvrsku«.
V Praze, 22. července. (Banffova vo-
jonská diktatura.) »Budap. Tagbl.« při-
náši dnes některé další zprávy o absolutistických
úmyslech bar. Banffa. Když spojená opposice
uherského sněmu zmařila r. 1898 projednání
rozpočtu a novým rokem 1899 nastal v Uhrách
stav sexlex«, tu bar. Banífy pomýšlol před
vším na rozpuštění sněmu a vypsání nových
voleb. Tento plán předsedy uherského mini-
sterstva narazil však na rozhodný odpor Kolom.
Szella a bar. Banffy byl nucen od něho upustiti.
doktor
Herbst
Němec
P L
Čecho
Banffův
Budap
Čechy
Čec
Německo
Tyrolsko
Praha
spojený opposice
Uhry
Banff
14
article
Tu vznikla v něm myšlenka, zkusiti to s abso-
lutismem, což nepopírali ani jeho přivrženci v
sněmovně ani v tisku, mluvice tu i tam o »zdra-
vém absolutismu«. Jest dále známo — pokra-
čuje »Budap. Tagbl.« — že dissidenti vystoupil
tehda hlavně proto z vládní liberální strany.
poněvadž se dověděli z nejlepšího pramene, ž
bar. Banffy zákonu Tiszovu nepřikládá nijak
váhy, nýbrž sám na rozhodujíclch m
stech předložil jiné, dale ko s áhle
ná vrhy. Tyto návrhy Banffovy byly ovšem
zamilnuty«.
Na jiném místě projevuje týž list očeká-
vání, že vládní kruhy nezůstanou dlouho dlužny
vysvětlení k pověstom, jež vysoce nyní zajímjí
veřejné minění. Od obsahu tohoto vysvětlení
bude záviseti, má-li se »státní převrat v theoriie.
jejž osnoval důkladně již odbytý politik, dál
ještě přetrásati v časopisectvu, po případě
v parlamentě. Uhry mají prý na všechen způso
přičinu, vřele poděkovati oném vlasteneckým
politikům, kteři Banffův režím zvrhli a na jeh
místo postavili nový politický řád. Kdybys
opposice nebyla chopila boje s nejvělším odu-
ševněním a kdyby jí nebyli přispěli na pomo
vynikající státnici ze samě vládní strany, byly
by země koruny sv. Štěpána nuceny vypiti n
dno kalich státnického umění Banffova, jež s
jevilo jednak v jeho praktickém volebním sy-
stemu, jednak v jeho theoretickém státním pře-
vratu. Pro ty, kdo Banffův režím pomohli svr-
hnouti, jest velikým zadostučinéním právět
okolnost, že absolutistické choutky Banffovy
vyzradil právě ten vídeňský tisk (»N. Fr. Pr.e).
jenž Banffův systěm až do konce hájil a vy-
chvaloval.
Uher
Banffův
Štěpán
Francie
15
article
My ovšem nezapomináme, že v tu dobu
byli v Rakousku u vesla vládního hr. Thun
s drem. Kaizlem, proti nimž vídeňskému libe-
rálnímu tisku byla dobrá každá zbraň, tedy
i chválení politiky Banffovy.
Z Lublaně, 20. července. (Progr am
pokrokové strany slovinské.) Dn
18. t. m. měl sbor důvérníků pokrokové strany
slovinské schůzi, v níž přijat program, navržen
drem. Ferjančičem. Program má následují
obsah:
1. Národní pokroková strana stojí na stano-
visku národní autonomie a s toho
stanoviska bojuje o všestranný rozvoj slovinské
Thun
Kaizl
Rakousko
Lublaň
16
article
národnosti na poli politickém, kulturním a so-
ciálním. Za tím účelem domáhá se úplné rovno-
právnosti a rovnocenosti slovinské národnosti
slovinského jazyka ve všech státních a samo-
správných úřadech, ve chrámech, školách a v
veřejném životě. 2. Strana žádá svobodnou, od
církve neodvislou národní školu, zlepšení hmot-
ného postavení učitelů a povznesení jieh od-
borného vzdělání. 3. Strana nevměšuje se do
otázek církevních, žádk však, aby se církev
také nevměšovala do politiky. 4. Strana uznává
rovnoprávnost všech stavů a jest tedy proti
jakýmkoli výsadám stavovským. 5. Proto je pro
všeobecné přímé tajné volební právo a proti
všelikému nátlaku, jejž na voliče činí zejmena
církev. 6. Strana uznává veliký význam měšťan-
stva pro politický a kulturní rozvoj národa
přeje si, aby mezi měšťanstvem a ostatním
obyvatelstvem panovala vždy dobrá shoda.
odvislý národní škola , zlepšený hmota
17
article
7. Ve vzhledě národohospodářském uznává vý-
znam selského stavu, snaží se o zjednání reál-
ního úvěru pro hospodáře, a zejmena o spra-
vedlivé vyrovnání s Uhrami, jež bude míti
význam pro ceny hospodářských plodin. K po-
vznesení stavu rolnického jest přede vším třeb
odborného vzdělání a k tomu je třeba nedo-
stávajících se odborných škol, pak organisace
za účelem svépomoci. 8. K povznesení stavu
obchodnického strana chce dháti zakládání
všem přístupných obchodních škol. Poněvadz
konsumní družstva po vesnicích jsou na škodu
obchodníkům, jest strana proti takovým druž-
stvům, která se neomezují prodejem pouze
takových tovarů, jež potřebuje rolník. 9. Stavu
dělnickému budiž pomáháno rozmnožením po-
kračovacích škol průmyslových, pojišťováním
dělníků pro případ nemoci a úrazu, jakož
i opatřením jich ve stáří. 10. Národně-pokroková
strana jest ochotna vstoupiti ve styk se všemi
národněpokrokovýmí stranami slovinskými i slo-
vanskými, jež se shodují s národními a hospo-
dářskými požadavky tohoto programu.
Uhry
18
title
Politické zprávy zahraničné.
19
article
V Praze, 22. července.
Praha
20
article
Ruský konsulát v Praze. Červnové slav.
nosti pražské uvedly ruským listům opět na
pamět tu zvláštnost, že v Praze mají své kon-
suly všechny evropské velké státy, jen Rusko
ne. Petrohradský »Svět« věnoval této otázce
jeden ze svých posledních úvodních článků,
v němž poukazuje, že nejsou-li rakouskému
státu nebezpečny konsuláty jiných velikých
držav, nemůže mu býti nebezpečným ani kon-
sulát ruský. »Ruský, jako každý jiný konsul —
píše »Svět« — může býti Čechům jen potvrze-
ním a uznáním jejich významu pro obcho
ostatního obchodního světa, nemůže se však
nikterak obírati jich národními otázkami, poně-
vadž by neměl nijakého práva, vměšovati se
ve vnitřní věci rakousko-uherské. Proto byly by
ovšem marny všechny naděje Čechů v tomto
vzhledě zrovna tak, jako jsou zbytečny všechny
obavy rakouských šovinistů, že by ruský kon-
sulát v Praze mohl býti přičinou nějakých ne-
pokojů a rušení veřejného pořádku . . . Ruský
konsulát může míti jen význam praktický a
něm musí nabyti přesvědčení jak ve Vídni,
tak v Petrohradě. K tomu mohou české ob-
chodní kruhy dopomoci statistickými výkazyo
potřebě konsulátu. Pro Rusko bylo by důležíto
míti v Praze svého konsula zejmena nyní, když
jest zákonem už stanovena úprava vodních dráh
a stavba průplavů, jež mají Severní a Baltické
moře spojiti s Černým mořem prostřednictvím
Dunaje, Vltavy a Labe. Až tyto podniky budou
hotovy, změní se velmi mnoho ve stycích zá-
pado evropského a zejména českého obchodního
a průmyslového světa se zeměmi jihoslovan-
skými, s celým balkánským poloostrovem
i s Ruskem, které, jako vždy, i zde zůstan
pozadu !e
Čecho
Praha
Rusko
Vídeň
Petrohrad
Dunaj
Vltava
21
article
V arobném prodejí
nníčnjo o sobě . . . na s h
ve slialkách za veakov
vopolednle. . . . ..
Inseraty
platí se hotově rapřee.
Poěslcen nrtz rjn dpiel-
am nacbárejí se tek redste,
tlskárns a expedico .Národnich Listů“.
Bakepiy s aevne
22
article
Ze Starého Srbska. Bělehradskému »Dnev-
niku« sděluje se ze Sjenice, že jsou lživy všechny
turecké zprávy, jakoby v Sjenici a okolí pa-
noval klid. Naopak, tam všechno vře a Srbové
jsou pronásledováni, jako v celém Starém Srbsku.
V Sjenici jest uvězněno 40 Srbů, mezi nimi
i učitel Vuko Sekulič, jehož nejprve zmučilia
potom uvěznili jen proto, že u něho nalezli vý-
herní list srbské loterie. U ostatních uvězněných
Srbů nenalezeno pranic podezřelého a přes to.
je nepouštěji z vězení. Podobně i v Kolašíně
pronásledování Srbů neustává. Od nového vpádu
na kolašínské území zdržela tamní Arnauty jen-
zpráva z Cařihradu, že vláda pošle do Kolašína
vojsko, aby dále pátralo po srbských zbraních.
Osvědčí-li se tato zpráva, vystřídá vojsko
arnautské bašibozuky v řádění. Bezpečnost
v celém kosovském kraji jest tak špatně opa-
třena, že sama vláda poradila srbskému konsulu
v Prištině, aby se nikde neukazoval, po ně-
vadž nemůže ručiti za jeho bez-
peč no s tl
Ke stykům italsko- černohorským.
»Temps« sděluje, že černohorský generální kon-
sulát v Římě bude v nejbližší době změněn
v titulární vyslanectví s M. Popovičem v čele,
v černohorském Baru bude zřízen italský kon-
sulát, jenž upevní styky Italie s Černou Horou.
jež byly od několika let uvolněny na prospěeh
Rakouska.
Srba
M Popovič
Starý Srbsko
Sjenica
Cařihrad
Kolašín
Priština
Řím
Rakousko
Vuka Sekulič
23
article
Dozvuky k sokolským slavnostem
Přítel našeho listu píše nám z jižního Ruska:
Sokolské slavnosti způsobily nad obyčej příznivý
dojem po celém Rusku, což možno pozorovati
i v dalekých od hlavních měst krajich jiho-
ruských. O českých Sokolech neměli v Rusku
do nedávna téměr nijakého poněti. Dnes je tu
zná každý a letošním pražským slavnostem při-
kládá se tu veliký význam pro veškero Slo-
vanstvo.
V Rusku sice dnes ještě neznají příčin ná-
rodního našeho boje (mysíím totiž široké vrátvy
lidové, ač namnoze i intelligence málo o tom
ví), přece však již prohlédli a vidi, že boj če-
ského národa se nese za ideály vyššími, ba za
jsoucnost a posilení celého Slovanstva. A toto
mínění rozšířilo se zvláště následkem sokolských
slavnosti pražských.
Ruské časopisy přinesly bohaté zprávy
slavnostech a zároveň hleděly obeznámiti čte-
náře i s poměry českého národa a jeho sna-
Miy vzdálení pozorovatelé všeho, co doma
se děje, srdečně těšíme se, že opět jednou byl
proveden kus národní záslužné práce, která
dobré jméno národa povznesla.
hami.
Sokol
Rusko
24
article
Volby do generálních rad
ve Francii.
Letošní volby do generálních rad, kter
provedeny byly v neděli dne 21. t. m., končily
značným vítězstvím republikánů, jejichž kandi-
dáti obdrželi z 1084 dosud známých výsledků
celkem 841 mandátů, kdežto konservativci zvo-
leni pouze 204. V 80 připadech třeba jest užst
volby, z níž republikáni vyjdou zajisté ješté
více posileni. Dosud ztratili 18, ale získali za
ně 39 mandátů, takže počet jejich členů
generálních radách se o 21 zvětšil.
Mezi zvolenými jsou Pavel Loubet, Me-
line, Deschanel, Delcassé, Krantz
a bratr generála M ercie ra.
Z Paříže, 22. července. Dosud známy
jsou 1444 výsledky včerejších voleb do geno-
rálních rad. Z 10 zpráva ještě nedošla. Zvoleno
bylo 557 republikánů, 477 radikálů a radikál-
ních socialistů, 33 socialistů, 54 tak zv. sdru-
žení, 29 nacionalistů a 209 konservativců. P -
třebí jest 85 užších voleb. Republikáni dobyli
47 míst. Většiny v generální radě v departe-
mentu Charente in teri e u r e, kterou
Pavel Loubet
Krantz
Francie
Paříž
Ilinout
Deschanel
26
article
Z výletu do Slezska.
Z výletu do Slezska.
—B. Stojíme na návsi vesničky. Čistáje
úpravná, stavení svítí čerstvou běli, v pravo opra-
vují kostel a před ním, přes ulici, pracuje prvý
rok nový lihovar. Jest vzorně zařízen a jeh
podíly veskrze v rukou rolnických. A mozi sta-
veními plno stromů, jichž zeleň se vesele odrázi
od černých, břidlicových střech.
Vedou nás několika statky, těmi největším
Vše překvapuje. I byt hospodářův, kde připravil
osvěžení, i úpravný dvůr, kde děti se honily a ted
si nás zvědavě prohližejí, i stáj, kde řady pěkného
dobytka.
Odbočím stranou. Vzdyeky jsem o slezském
lidu českém slýchával, že zápasí s nouzí,ž
jisktičky uvědomění národního jen po dlouhých
a dlouhých pokusech se dokřešeš a zatím totu
vypadá jako v nejlepším a nejuvědomělejším kraj
českém. Svěřuji se svou radosti starému občanu
který opřen o plot, s úsměvem prohliží kone
opavských Sokolů.
»I ano, ano; tady ono to jde. Ale tam k
Klimkovicím už je půda horší a tam,« ukáza
táhlým pohybem po obzoru, »tam už je hodně
bídy. Ale tam pány nepovedou, to to, nelibil
by se jim tu.s
Nelíbilo by se jim? A tak se mi maně vy
bavují obrazy minulých dnů. Vyzdobená Praha
plná jasných, živých barev, osvětlená, jásající
skrývající úzkostlivě postranní uličky své a za-
stírající pečlivě kde jaké lešení a zase táž Prah
sviticí radostným nadšením a ohlušujícím po-
zdravem Sokolů. A nyní tu stojím uprostře
jedné z nejbohatších našich vesnic a úzkostlivě
bloudím po stopách širokého, ukazujícího po-
bybu starcova. Slovanský prapor třepetá se mi
nad hlavou a tam přes pole obec, také tak bo-
hatá a skoro tak také česká a přece jen s ně
meckým zastupitelstvem, které německy neumí.
Sokol
Slezsko
Klimkovice
Praha
27
article
Ba: nejsme ani k jiným ani k sobě upřl-
mnými. Chlubíme se rádi pokrokem, vyspělost
a nastrkáme všude ozdob, jen abychom zastřel
pravdu. Stavíme sobě i jiným Potemkinovy ves-
nice. I zde na té slezské dědině. Že přišlo jen
několik zámožných nás uvítat, že chudší se krč
za ploty a jen plaše a letmo si nás problížeji,
na to nikdo neupozorní. Kdyby nás tak tín
zeleným, svěžím mořem klasů zavezli, kam
stařec ukazoval, pravdy netajili a řekli, že tam
právě jest náš boj nejúpalnější, protože bíd
děti nám rve, bylo by se pohnulo svědomí sna
k práci. Blahobyt, který nám rozevřeli, svědomi
jen uspává.
Ta neupřímnost celým naším životems
táhne. Na schůzích hlomozíme, dupeme a v-
láme, ale abychom, sejdouce se z různých
krajů, pravdivě se informovali, nás nenapadne
A tak se nemohu zhostiti toho dojmu, že
spoluúčastníci výletu, až o Slezsku budou čísti.
vybaví si tu pěknou vesnici, se stromy, lihova-
rem, ty plné stáje a — — Ale k tomu již ne-
třeba dalších výkladů.
Potkám v Opavě venkovského učitele
Tam odkudsi od Klimkovic sem přišel. Slyšel
že příjelo z Čech hostů mnoho, jde jich po-
zdravit. A nepozdravil jich: nemohil. Tak nějak
zaražen mi o tom vyprávěl. Vešel do Národního
domu opavského, do zahrady. Okolo stolu živo.
plno výletníků s odznaky. Jak to bývá, směj
se a píší pohlednice.
Náš učitel obchází, hledá zde, hledá onde,
přechází zahradou: ani jediné známé tváře tu
není a má přece v Opavě tolik známých. Ptá
se hostinského, nepřišel prý nikdo.
A teď mi tu naříká, co že si ti páni
Čech a Moravy o Slepácích pomyslí. Tuk by
je byl ten lid rád uvítal a řekl jim, co clt.
Potemkinův
Čo
Opava
Klimkovice
Čechy
Morava
národní dom
28
article
Ale tici se mu to mělo, upozorniti se na t
měl. A to by prý jistě hostě z Čech si byl
vyprávěli, že tu rádi mají knížky, a byli b
snad nějakou novo u přinesli.
»Ba přinesli«, smějí se, »ale říci se jim
to mělo !«
Hledi na mě překvapen. Myslií, že nám
tam v Čechách napadne vše samo sebou. Al
hned vykládá, že jest to vlastně pochopitelno,
protože asi máme za to, že tu lid český dobře
alespoň v tomto směru obsloužen.
»A není, věřte, neni. Dokud nám tu pan
dr. Sláma vydával kroníku a po vsích zadarmo
rozesílal a i roznášel, bylo dobře. Ale teď s
tu na nás nějak zapomíná. Ani toho obecnih
zákona nám česky Jnevydali a tolik bychom h
potřebovali. Vypomáháme si německým, kte-
rému málo rozumíme.«
»A co z Opavy ?«
»Také to tam není, jak bývalo. Hledí s
tam na nás v jistých kruzích s patra. Nestarají
se o nás a pan X. jen do německé společ nosti
chodí. Na vsi se pak o tom vypráví a příkla
takového pána jen zlo působi !«
»A co schůze, poučné a nabádavé ?
»Tak před volhiami — ale pak je zas
klid. Ještě štěstí, že tu máme několik dobrých
kněží. Starají se o nás a cití s námí. Vytkly
se nám ty styky s nimi jistým pánem a padl
při tom prudké slovo o klerikalismu. Ale ani
ten pán, aní jiní se o nás nestarají. Jen “ ten
kněz. «
»A což mladí ?«
»Naši nám tu nezůstanou, usazují se n
Moravě nebo v Čechách a ti co sem přijdou,
valně nedbají. Přišel prý do Opavy mladý kon-
cipient, bohatý, poslanecký synek — ani slova
o něm neslyšeti. Jakoby ti páni nevěděli, že
jim k hříchu to padá, že lid tak zvolna po-
kručuje.«
Al
doktor
Sláma
Čechy
Opava
Morava
29
article
Řadu steska ješté prodvádi. Ale dosti ji
řekl. Nedostatek demokratismu, málo lásky k lidu,
nedostatek vědomí zodpovědnosti a povinnosti
— to stačí, až bolestně stačí všude, nad to
ve Slezsku!
A když jsme se loučili, ten zákonnik mi
připamatoval. Tlumočím věrně. Snad nalezn
se u nás nakladatel, který by vydal na svů
náklad a ztrátu slezské zákony ústavy obecní
česky s populárním výkladem. Překladatele
vykladatele mu rádi opatříme. Jest přece tak
dobře, vštěpovati lidu znalost zákona a vůli do-
máhati se jeho ustanovení.
Slezsko
30
article
Jdu do kavárny. Řeklo se mi, že se tam
Češi scházejí. Dobře, pohovoříme si. Vejdu
Kráčím přímo k naznačenému zákoutí a stolu
Není tam nikoho. Aha — tam u kulečníku.
Postoupím k nim. Hrají » kuželkovou«, při-
brali jednoho Němce, hlásí německy, mluví ně-
mecky a při nepodařené ráně zaklejí česky. Jes
to patrně projev jich českosti.
Ba, milý učiteli tam ze zapadlé vesničky
ba, není to tu tak, jak by býti mělo, nenl.
Chci si koupiti fotografii Opavy. Českéh
závodu, který by je prodával, tu není; alespoň
se mi tak řeklo. Zastavím se se známým Opa-
vanem před krámem největšího opavského pa-
pírníka. Upozorňuje mne na to, že tam asi ne-
budou mluviti česky. Eh — však se nějak do-
rozumím. Zdravím česky, děkují česky, kupuj
česky, prodávají česky a poroučejí se mi česky
»A já myslel, že by tam česky nepromluvili !«
díví se známý. Jest přes tři léta v Opavě
Jedeme s několika známými vlakem z Opavy
k Moravské Ostravě. Vyprávíme si své dojmy
z cesty Slezskem a pobytu v Opavě. Moji spo-
ločníci valně nejsou spokojeni. Poznali a videl-
prý málo. Slibovali si z toho výletu mnoho, n
památku si chtěli přivézti »něco česko-slezského«,
něco, co by jim vybavilo všechny ty zvláštnost
slezského lidu. Náhodou mluvili se zdejšími ně-
kterými »malými« lidmi. Libili se jim svou
poetivostí a jednoduchostí myšlení a nazlrání.
Čech
Němec
Opava
moravský Ostrava
Slezsko
31
article
A zatím si nevezou ničeho, leda hrst chvatných.
necelých a také i nemilých dojmů. Až si prý
po druhé do Slezska vyjedou, obstarají si pro-
gram cesty sami. Ale pak prý to bude cesta
Slezskem po dědinách. Opavy prý ani se ne-
tknou. Za to do Klimkovic jistě pojedou. Několik
účastníků výletu si tam totiž zajelo. Nechal
kateřinskou schůzi schůzí (máme jich doma!)
a zajeli si do blizkých Klimkovic. Nemohl jsem
s nimi, vázán referentskou povinností. Vítali je .
tam srdečně, přijali pěkně po domácku, mile
hosty mezi sebe rozsadili a nyní jim srdce ote-
vřeli. A naši výlelníci byli jako vyměněni. Jen
se rozplývali pochopením pro Slezsko a cel
historie ze zdejšího utrpení vyprávěli. A my,
kteři jsme byli v Kateřinkách, jsme pěkné tiše-
a s netajenými vzdechy poslouchali. A mohl
jsme do těch hezkých Klimkovic všichni. Jen
měli páni opavšti pořadatelé schůzi kateřinskou
ustanoviti na dopoledne a nenutiti nás, abychom
sami, nikým nevšímáni, bloudili horkými ulicem
opavskými. I — to oni v Opavě na Klimko-
vické zárlili, padne prý odtamtud leckteré perné
slovičko — prohodil kdosi v rohu. »Ale za to
jsou ti Klimkovičti dobří lidé a snad více po-
zornosti zasluhují než — —« Bude tato epi-
soda opavským pořadatelům pokynem pro příště?
A bude jim také pokynem, že vždy nutno za-
chovati proti hostu pozornost a všímavost ? Po-
slouži tím sobě i jiným.
A zrovna se těším na nový nějaký výleí
tam v to krásné, žírně Opavsko s rozlehlými
lány a krásnými stromy ... Těším se —.
na to se pak jistě připravíme my i Opavštl
Opava
Klimkovice
Slezsko
Kateřinka
Klimko
Opavsko