ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d7c301a0-6615-11dc-afd2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 68, person 39, org 6, work 4
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, v úterý dne 23. července 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 201.
4 article
ramí odneh lIsty erarní Hlidk ttodráriee Praze v adnninist Enis! : - s dvojí denáško
Praha Enis
5 article
ke akoi
6 article
s si on Ek osč aini
8 article Německý vděk Rakousku za nejvěrnější přátelství.
Německý vděk Rakousku za nejvěrnější přátelství. Tak tedy všechna ta horoucí vyznání lásky, jež vyplýtvali i v letošních delegacíc hr. Goluchowski, Němci a Maďař vůči našemu předobrému spojenci na Sprévě byla starého kozla platna: Neobměkčila ani dost málo sobectví pruského, nezjemnil krutých celních obmyslů německého kaneléře Bülowa vůči Rakousko-Uhersku ani o poznání Kdežto pravicí svou drží nás pevně jako svého nevolného spojence a pomocníka vá lečného, levice jeho nasazuje nám na prsa nůž bezohledné a nemilosrdné krutosti ně- meckého sobectví národohospodářského. Chystáť k nedalekému obnovení obchodních smluv s námi vláda německá celní tarif, jehoz sazby stihly by zrovna nejdůle zi tější druhy našeho vývozného zboží do Německa — piímo vra- žedně: Vývoz našeho obilí, zejmena na- šeho ječmene, jakož i vývoz našeho do- bytka, zvláště hovězího a vepřového, tolikéž drůbeže, másla a vajec má býti na hrani- cích německých obtízen dvoj. až trojnásob vyšším clem než dosavad. Tak na př. clo na vepřový dobytek se zdvojnásobuje, clo na vejce se ztrojnásobuje, kdežto u někte- rých plodin polních obnáší zvýšení až 300 procent. A nota bene: tato cla budou povo- lena jen sousedním říším a zemím, které s Německem uzavrou své obchodní smlouvy - všecky ostatní země, které tak neučiní, ne- budou smět do Německa vůbec ničeho do vážeti, leda »ve výminečných případech«, tedy z milostivého dopuštění vysoké německé vlády. — Lze si pomyslit, jak tento »dík domu Hohenzollerského« všecky ty zdejší horlivce. bojovníky a nadšence pro allianei rakousko německou do jejich lokajských čel udeřil Zůstali jako omráčeni.
Goluchowský Němec Bülow Rakousko Spréva Uhersko Německo
9 article
Takové odplaty pruským opatkem za svou bezměrnou lásku přece neočekávali. Svíjí se pod ranou a kňučí jako karabáčem spráskaní ohaři. Ne snad z úzkosti o škodua újmu, jakou tam utrpí naše rolnictvo, ztratí-li pro své plodiny a hospodářské výrobky trh Německa, ale ze strachu před zlým dojmem a pohoršením, jaké vzbudí tento důkaz pru- šáckého přátelství v národech zdejších. Snese-li a vydrží-li této rány vražedné náš politický spolek s Německe m? To jest prvnl jejich myšlenka po utrženém berlinském pohlavku. »Pravda, politické spolky neuzavírají se pro ječmen a dobytek« — jektá všecek zdrcen hlavní vídeňský advokát trojspolku »Neue Freie Presse« — savšak k popu- lárnosti alliance náleží přece jen také poznání hospodářského pro- spěchu a ekonomické přízně.« Tak vida! Dávno li tomu, co ještě táž »Neue Freie Presse« z celé duše přizvuko- vala klassické státní filosofii pana hr. Goluchowského, že prý to sice zrovna není hezké, když se političtí spojenci hospodářsky vražedně potírají, ale že prý na druhé straně zase nemohou býti politické alliance prostým kompensačním objektem za výhody obchodní a národo- hospodářské, nýbrž hověti mají v yšší po- třebě zájmů politických.« Tato lichá práce se tehda orgánu něme- ckých levičáků náramně líbila, to prý je znamenitá a duchaplná odpověď našeho vý- tečného Goluchowského onomu italském ministru věcí zahraničných Prinettovi, jenž při nastoupení úřadu svého prohlásil zrovna naopak, že Italie obnoví svůj spolek s Ně- meckem a Rakouskem pouze tehda, dojdou-li národohosdodářské prospěchy
Italia Německo Rakousko spolek s Německe Neue Frei Presse
10 article NARO
NARO Italie při uzavírání obchodních smluv s těmito politickými spojenci — nál ezi tých ohledů. Nuže, dnes by nám mohla »Neue Freie Presse« snad říci, na čí straně byla větší moudrost státnická a rozumější péče vl stenecká: zda na straně její geniálního mistra Goluchowského či na straně italského mini stra Prinetta? Ano, dnes dostali všichnit německo-maďarští advokát »nejvroucnějšího spolku« Rakou ska s Německem své zasloužené, dů- kladné palmare z Berlína: »Tedy se hrabe Bülow zapsal německým agrárníkům tělem duší?« trne orgán maďarské vlády Szellovy »Pester Llovd« a srdcelomnými domluvami zapřísahá »ještě v poslední chvíli« říšskou vládu německou a všecky vlády a knížata německá, aby si to dvakrát rozmyslili zdvi- hnouti proti nám takovouto ukrutnou celní válku: »Tím dohání Německo sve sousedy k národohospodářske sebeochraně,« běduje Szellův orgán domlouvá Němcům . Prušákům úpěnlivě »Třeba jste se pravili býti našimi nejdůvěr nějšími přáteli, jakmile začnete do svého nejlepšího přítele střílet, nezbude tomuto než také střílet do vás.« A to by bylo to nejhroznější neštěstí jaké si může maďarský lokaj hr. Goluchow ského vůbec pomyslit.
Goluchowský Bülow Szellův Němec Prušák Nara Německo Berlín Neue Frei Presse Pester Llovd
11 article
Věrnost a láska vládnoucí strany ma ďarské k Německu jest prý sice tak skalo pevná, že by ani pod touto těžkou zkouškou německou nepraskla, ale přece pry bude lépe, zůstane-li alliance Rakousko - Uherska s Německem ušetřena této nebezpečné obtěžkávac zkoušky, jakou by pro ni byla válka ná- rodohospodářská, poněvadz by cizi n pak nevěřila v dlouhé potrván a upřímnost té alliance, majíc z věc nemožnou, aby Rakousko-Uhersko dalo si od přítele líbit takových ústrkův, ran škod na těle svém a přece mu zůstalo od- dáno a věrno až do smrti. — Pochybujeme, že by si v Berlíně tyto úzkostné vzlvky svých rakousko německo- maďarských přátel, osvěděujících j im i po takoveto karabáčové ráne, takovouto přímo psí oddanosta věrnost, vzali brubě k srdci. Spíše opač- ného účinku lze se tam nadíti. Avšak nej- pěknější ze všeho jest závěrečná morálka, jakou cislajtanští officiosové této pruské kalamity vyvozují: Nyní prý je nutno, abychom horem- pádem přijali vládami rakouskou a uherskou sjednané vyrovnání o celní a obchodní smlouvě mezi Uhry a námi; když nám Ně- mecko zavře své hranice, tedy prý si musím co nejrychleji pro své plodiny a výrobkv otevříti trhy doma navzájem: my Úhrám, Uhry nám a proto horempádem schválit deí- nitivně ten provisorní náš celní spolek rakousko-uherský, nechť už se nám libí nebo nelíbí, abychom svorni a sjednoceni doma měli proti Německu síly k odporu«. My ale ke všem těm deklamacím odpovídáme prostě: »Dokud Maďarům a Němcům jde o udržení politického spolku s Německem, z a kaž dou cenu, dotud nemůže býti ani řeči o něja- kém opravdovém a vážném od- poru Rakousko-Uherska vůč nepřátelské celní politice Ně- mecka a my bychom byli blázny, abychom Maďarům horem pádem povolili výhody. tržíce za to z Německa škodu.«
Uher Maďar Němec Německo Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Berlín Uhry
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 22. července. (Roztržen Čech dle náro d nos ti.) SPester Lloyd-
Čo Praha SPester Lloyd
13 article DNILI
DNILI podává v pražském dopise historický přehled, jal od r. 1884, kdy dr. Herbst napsal svou studii o národnostním rozhraničeni, rozvíjela se mez českými Němci myšlenka rozdělení Čech ve dne samostatná samosprávná území. Přehled konč všeněmeckou schůzí v Chobu dne 30. června t. r. kde Schönerer vystoupil proti dělení, jež byl po 17 let dogmatem německých pokrokářů i na- cionalistů, čímž tato čásť německého národního programu vstupuje do nové fáse. »Vzhledem k tomu, — píše »P. L.« — že Všeněmci drž už většinu říšských německých mandátů z Čec a také do příštího českěho sněmu vtáhnou v počtu sesíleném, stojíme nyní před zájímavým faktem, že v otázce rozdělení království českého nastalo mezi samými Němci rozdělení. Poněvadz pak jak Čechové tak i konservativní šlecht trvá na jednotě země, vysvitá z toho, že v Če- chách domáhá se roztržení země dle národnost jen malá menšína. Tím je ovšem samo sebou dáno také stanovisko zástupců českého lidu. kteří v této věci smýšleji stejně jako Něm v Tyrolsku a ve Štvrsku«. V Praze, 22. července. (Banffova vo- jonská diktatura.) »Budap. Tagbl.« při- náši dnes některé další zprávy o absolutistických úmyslech bar. Banffa. Když spojená opposice uherského sněmu zmařila r. 1898 projednání rozpočtu a novým rokem 1899 nastal v Uhrách stav sexlex«, tu bar. Banífy pomýšlol před vším na rozpuštění sněmu a vypsání nových voleb. Tento plán předsedy uherského mini- sterstva narazil však na rozhodný odpor Kolom. Szella a bar. Banffy byl nucen od něho upustiti.
doktor Herbst Němec P L Čecho Banffův Budap Čechy Čec Německo Tyrolsko Praha spojený opposice Uhry Banff
14 article
Tu vznikla v něm myšlenka, zkusiti to s abso- lutismem, což nepopírali ani jeho přivrženci v sněmovně ani v tisku, mluvice tu i tam o »zdra- vém absolutismu«. Jest dále známo — pokra- čuje »Budap. Tagbl.« — že dissidenti vystoupil tehda hlavně proto z vládní liberální strany. poněvadž se dověděli z nejlepšího pramene, ž bar. Banffy zákonu Tiszovu nepřikládá nijak váhy, nýbrž sám na rozhodujíclch m stech předložil jiné, dale ko s áhle ná vrhy. Tyto návrhy Banffovy byly ovšem zamilnuty«. Na jiném místě projevuje týž list očeká- vání, že vládní kruhy nezůstanou dlouho dlužny vysvětlení k pověstom, jež vysoce nyní zajímjí veřejné minění. Od obsahu tohoto vysvětlení bude záviseti, má-li se »státní převrat v theoriie. jejž osnoval důkladně již odbytý politik, dál ještě přetrásati v časopisectvu, po případě v parlamentě. Uhry mají prý na všechen způso přičinu, vřele poděkovati oném vlasteneckým politikům, kteři Banffův režím zvrhli a na jeh místo postavili nový politický řád. Kdybys opposice nebyla chopila boje s nejvělším odu- ševněním a kdyby jí nebyli přispěli na pomo vynikající státnici ze samě vládní strany, byly by země koruny sv. Štěpána nuceny vypiti n dno kalich státnického umění Banffova, jež s jevilo jednak v jeho praktickém volebním sy- stemu, jednak v jeho theoretickém státním pře- vratu. Pro ty, kdo Banffův režím pomohli svr- hnouti, jest velikým zadostučinéním právět okolnost, že absolutistické choutky Banffovy vyzradil právě ten vídeňský tisk (»N. Fr. Pr.e). jenž Banffův systěm až do konce hájil a vy- chvaloval.
Uher Banffův Štěpán Francie
15 article
My ovšem nezapomináme, že v tu dobu byli v Rakousku u vesla vládního hr. Thun s drem. Kaizlem, proti nimž vídeňskému libe- rálnímu tisku byla dobrá každá zbraň, tedy i chválení politiky Banffovy. Z Lublaně, 20. července. (Progr am pokrokové strany slovinské.) Dn 18. t. m. měl sbor důvérníků pokrokové strany slovinské schůzi, v níž přijat program, navržen drem. Ferjančičem. Program má následují obsah: 1. Národní pokroková strana stojí na stano- visku národní autonomie a s toho stanoviska bojuje o všestranný rozvoj slovinské
Thun Kaizl Rakousko Lublaň
16 article
národnosti na poli politickém, kulturním a so- ciálním. Za tím účelem domáhá se úplné rovno- právnosti a rovnocenosti slovinské národnosti slovinského jazyka ve všech státních a samo- správných úřadech, ve chrámech, školách a v veřejném životě. 2. Strana žádá svobodnou, od církve neodvislou národní školu, zlepšení hmot- ného postavení učitelů a povznesení jieh od- borného vzdělání. 3. Strana nevměšuje se do otázek církevních, žádk však, aby se církev také nevměšovala do politiky. 4. Strana uznává rovnoprávnost všech stavů a jest tedy proti jakýmkoli výsadám stavovským. 5. Proto je pro všeobecné přímé tajné volební právo a proti všelikému nátlaku, jejž na voliče činí zejmena církev. 6. Strana uznává veliký význam měšťan- stva pro politický a kulturní rozvoj národa přeje si, aby mezi měšťanstvem a ostatním obyvatelstvem panovala vždy dobrá shoda.
odvislý národní škola , zlepšený hmota
17 article
7. Ve vzhledě národohospodářském uznává vý- znam selského stavu, snaží se o zjednání reál- ního úvěru pro hospodáře, a zejmena o spra- vedlivé vyrovnání s Uhrami, jež bude míti význam pro ceny hospodářských plodin. K po- vznesení stavu rolnického jest přede vším třeb odborného vzdělání a k tomu je třeba nedo- stávajících se odborných škol, pak organisace za účelem svépomoci. 8. K povznesení stavu obchodnického strana chce dháti zakládání všem přístupných obchodních škol. Poněvadz konsumní družstva po vesnicích jsou na škodu obchodníkům, jest strana proti takovým druž- stvům, která se neomezují prodejem pouze takových tovarů, jež potřebuje rolník. 9. Stavu dělnickému budiž pomáháno rozmnožením po- kračovacích škol průmyslových, pojišťováním dělníků pro případ nemoci a úrazu, jakož i opatřením jich ve stáří. 10. Národně-pokroková strana jest ochotna vstoupiti ve styk se všemi národněpokrokovýmí stranami slovinskými i slo- vanskými, jež se shodují s národními a hospo- dářskými požadavky tohoto programu.
Uhry
18 title
Politické zprávy zahraničné.
19 article
V Praze, 22. července.
Praha
20 article
Ruský konsulát v Praze. Červnové slav. nosti pražské uvedly ruským listům opět na pamět tu zvláštnost, že v Praze mají své kon- suly všechny evropské velké státy, jen Rusko ne. Petrohradský »Svět« věnoval této otázce jeden ze svých posledních úvodních článků, v němž poukazuje, že nejsou-li rakouskému státu nebezpečny konsuláty jiných velikých držav, nemůže mu býti nebezpečným ani kon- sulát ruský. »Ruský, jako každý jiný konsul — píše »Svět« — může býti Čechům jen potvrze- ním a uznáním jejich významu pro obcho ostatního obchodního světa, nemůže se však nikterak obírati jich národními otázkami, poně- vadž by neměl nijakého práva, vměšovati se ve vnitřní věci rakousko-uherské. Proto byly by ovšem marny všechny naděje Čechů v tomto vzhledě zrovna tak, jako jsou zbytečny všechny obavy rakouských šovinistů, že by ruský kon- sulát v Praze mohl býti přičinou nějakých ne- pokojů a rušení veřejného pořádku . . . Ruský konsulát může míti jen význam praktický a něm musí nabyti přesvědčení jak ve Vídni, tak v Petrohradě. K tomu mohou české ob- chodní kruhy dopomoci statistickými výkazyo potřebě konsulátu. Pro Rusko bylo by důležíto míti v Praze svého konsula zejmena nyní, když jest zákonem už stanovena úprava vodních dráh a stavba průplavů, jež mají Severní a Baltické moře spojiti s Černým mořem prostřednictvím Dunaje, Vltavy a Labe. Až tyto podniky budou hotovy, změní se velmi mnoho ve stycích zá- pado evropského a zejména českého obchodního a průmyslového světa se zeměmi jihoslovan- skými, s celým balkánským poloostrovem i s Ruskem, které, jako vždy, i zde zůstan pozadu !e
Čecho Praha Rusko Vídeň Petrohrad Dunaj Vltava
21 article
V arobném prodejí nníčnjo o sobě . . . na s h ve slialkách za veakov vopolednle. . . . .. Inseraty platí se hotově rapřee. Poěslcen nrtz rjn dpiel- am nacbárejí se tek redste, tlskárns a expedico .Národnich Listů“. Bakepiy s aevne
22 article
Ze Starého Srbska. Bělehradskému »Dnev- niku« sděluje se ze Sjenice, že jsou lživy všechny turecké zprávy, jakoby v Sjenici a okolí pa- noval klid. Naopak, tam všechno vře a Srbové jsou pronásledováni, jako v celém Starém Srbsku. V Sjenici jest uvězněno 40 Srbů, mezi nimi i učitel Vuko Sekulič, jehož nejprve zmučilia potom uvěznili jen proto, že u něho nalezli vý- herní list srbské loterie. U ostatních uvězněných Srbů nenalezeno pranic podezřelého a přes to. je nepouštěji z vězení. Podobně i v Kolašíně pronásledování Srbů neustává. Od nového vpádu na kolašínské území zdržela tamní Arnauty jen- zpráva z Cařihradu, že vláda pošle do Kolašína vojsko, aby dále pátralo po srbských zbraních. Osvědčí-li se tato zpráva, vystřídá vojsko arnautské bašibozuky v řádění. Bezpečnost v celém kosovském kraji jest tak špatně opa- třena, že sama vláda poradila srbskému konsulu v Prištině, aby se nikde neukazoval, po ně- vadž nemůže ručiti za jeho bez- peč no s tl Ke stykům italsko- černohorským. »Temps« sděluje, že černohorský generální kon- sulát v Římě bude v nejbližší době změněn v titulární vyslanectví s M. Popovičem v čele, v černohorském Baru bude zřízen italský kon- sulát, jenž upevní styky Italie s Černou Horou. jež byly od několika let uvolněny na prospěeh Rakouska.
Srba M Popovič Starý Srbsko Sjenica Cařihrad Kolašín Priština Řím Rakousko Vuka Sekulič
23 article
Dozvuky k sokolským slavnostem Přítel našeho listu píše nám z jižního Ruska: Sokolské slavnosti způsobily nad obyčej příznivý dojem po celém Rusku, což možno pozorovati i v dalekých od hlavních měst krajich jiho- ruských. O českých Sokolech neměli v Rusku do nedávna téměr nijakého poněti. Dnes je tu zná každý a letošním pražským slavnostem při- kládá se tu veliký význam pro veškero Slo- vanstvo. V Rusku sice dnes ještě neznají příčin ná- rodního našeho boje (mysíím totiž široké vrátvy lidové, ač namnoze i intelligence málo o tom ví), přece však již prohlédli a vidi, že boj če- ského národa se nese za ideály vyššími, ba za jsoucnost a posilení celého Slovanstva. A toto mínění rozšířilo se zvláště následkem sokolských slavnosti pražských. Ruské časopisy přinesly bohaté zprávy slavnostech a zároveň hleděly obeznámiti čte- náře i s poměry českého národa a jeho sna- Miy vzdálení pozorovatelé všeho, co doma se děje, srdečně těšíme se, že opět jednou byl proveden kus národní záslužné práce, která dobré jméno národa povznesla. hami.
Sokol Rusko
24 article
Volby do generálních rad ve Francii. Letošní volby do generálních rad, kter provedeny byly v neděli dne 21. t. m., končily značným vítězstvím republikánů, jejichž kandi- dáti obdrželi z 1084 dosud známých výsledků celkem 841 mandátů, kdežto konservativci zvo- leni pouze 204. V 80 připadech třeba jest užst volby, z níž republikáni vyjdou zajisté ješté více posileni. Dosud ztratili 18, ale získali za ně 39 mandátů, takže počet jejich členů generálních radách se o 21 zvětšil. Mezi zvolenými jsou Pavel Loubet, Me- line, Deschanel, Delcassé, Krantz a bratr generála M ercie ra. Z Paříže, 22. července. Dosud známy jsou 1444 výsledky včerejších voleb do geno- rálních rad. Z 10 zpráva ještě nedošla. Zvoleno bylo 557 republikánů, 477 radikálů a radikál- ních socialistů, 33 socialistů, 54 tak zv. sdru- žení, 29 nacionalistů a 209 konservativců. P - třebí jest 85 užších voleb. Republikáni dobyli 47 míst. Většiny v generální radě v departe- mentu Charente in teri e u r e, kterou
Pavel Loubet Krantz Francie Paříž Ilinout Deschanel
25 title
FEUILLETON.
26 article Z výletu do Slezska.
Z výletu do Slezska. —B. Stojíme na návsi vesničky. Čistáje úpravná, stavení svítí čerstvou běli, v pravo opra- vují kostel a před ním, přes ulici, pracuje prvý rok nový lihovar. Jest vzorně zařízen a jeh podíly veskrze v rukou rolnických. A mozi sta- veními plno stromů, jichž zeleň se vesele odrázi od černých, břidlicových střech. Vedou nás několika statky, těmi největším Vše překvapuje. I byt hospodářův, kde připravil osvěžení, i úpravný dvůr, kde děti se honily a ted si nás zvědavě prohližejí, i stáj, kde řady pěkného dobytka. Odbočím stranou. Vzdyeky jsem o slezském lidu českém slýchával, že zápasí s nouzí,ž jisktičky uvědomění národního jen po dlouhých a dlouhých pokusech se dokřešeš a zatím totu vypadá jako v nejlepším a nejuvědomělejším kraj českém. Svěřuji se svou radosti starému občanu který opřen o plot, s úsměvem prohliží kone opavských Sokolů. »I ano, ano; tady ono to jde. Ale tam k Klimkovicím už je půda horší a tam,« ukáza táhlým pohybem po obzoru, »tam už je hodně bídy. Ale tam pány nepovedou, to to, nelibil by se jim tu.s Nelíbilo by se jim? A tak se mi maně vy bavují obrazy minulých dnů. Vyzdobená Praha plná jasných, živých barev, osvětlená, jásající skrývající úzkostlivě postranní uličky své a za- stírající pečlivě kde jaké lešení a zase táž Prah sviticí radostným nadšením a ohlušujícím po- zdravem Sokolů. A nyní tu stojím uprostře jedné z nejbohatších našich vesnic a úzkostlivě bloudím po stopách širokého, ukazujícího po- bybu starcova. Slovanský prapor třepetá se mi nad hlavou a tam přes pole obec, také tak bo- hatá a skoro tak také česká a přece jen s ně meckým zastupitelstvem, které německy neumí.
Sokol Slezsko Klimkovice Praha
27 article
Ba: nejsme ani k jiným ani k sobě upřl- mnými. Chlubíme se rádi pokrokem, vyspělost a nastrkáme všude ozdob, jen abychom zastřel pravdu. Stavíme sobě i jiným Potemkinovy ves- nice. I zde na té slezské dědině. Že přišlo jen několik zámožných nás uvítat, že chudší se krč za ploty a jen plaše a letmo si nás problížeji, na to nikdo neupozorní. Kdyby nás tak tín zeleným, svěžím mořem klasů zavezli, kam stařec ukazoval, pravdy netajili a řekli, že tam právě jest náš boj nejúpalnější, protože bíd děti nám rve, bylo by se pohnulo svědomí sna k práci. Blahobyt, který nám rozevřeli, svědomi jen uspává. Ta neupřímnost celým naším životems táhne. Na schůzích hlomozíme, dupeme a v- láme, ale abychom, sejdouce se z různých krajů, pravdivě se informovali, nás nenapadne A tak se nemohu zhostiti toho dojmu, že spoluúčastníci výletu, až o Slezsku budou čísti. vybaví si tu pěknou vesnici, se stromy, lihova- rem, ty plné stáje a — — Ale k tomu již ne- třeba dalších výkladů. Potkám v Opavě venkovského učitele Tam odkudsi od Klimkovic sem přišel. Slyšel že příjelo z Čech hostů mnoho, jde jich po- zdravit. A nepozdravil jich: nemohil. Tak nějak zaražen mi o tom vyprávěl. Vešel do Národního domu opavského, do zahrady. Okolo stolu živo. plno výletníků s odznaky. Jak to bývá, směj se a píší pohlednice. Náš učitel obchází, hledá zde, hledá onde, přechází zahradou: ani jediné známé tváře tu není a má přece v Opavě tolik známých. Ptá se hostinského, nepřišel prý nikdo. A teď mi tu naříká, co že si ti páni Čech a Moravy o Slepácích pomyslí. Tuk by je byl ten lid rád uvítal a řekl jim, co clt.
Potemkinův Čo Opava Klimkovice Čechy Morava národní dom
28 article
Ale tici se mu to mělo, upozorniti se na t měl. A to by prý jistě hostě z Čech si byl vyprávěli, že tu rádi mají knížky, a byli b snad nějakou novo u přinesli. »Ba přinesli«, smějí se, »ale říci se jim to mělo !« Hledi na mě překvapen. Myslií, že nám tam v Čechách napadne vše samo sebou. Al hned vykládá, že jest to vlastně pochopitelno, protože asi máme za to, že tu lid český dobře alespoň v tomto směru obsloužen. »A není, věřte, neni. Dokud nám tu pan dr. Sláma vydával kroníku a po vsích zadarmo rozesílal a i roznášel, bylo dobře. Ale teď s tu na nás nějak zapomíná. Ani toho obecnih zákona nám česky Jnevydali a tolik bychom h potřebovali. Vypomáháme si německým, kte- rému málo rozumíme.« »A co z Opavy ?« »Také to tam není, jak bývalo. Hledí s tam na nás v jistých kruzích s patra. Nestarají se o nás a pan X. jen do německé společ nosti chodí. Na vsi se pak o tom vypráví a příkla takového pána jen zlo působi !« »A co schůze, poučné a nabádavé ? »Tak před volhiami — ale pak je zas klid. Ještě štěstí, že tu máme několik dobrých kněží. Starají se o nás a cití s námí. Vytkly se nám ty styky s nimi jistým pánem a padl při tom prudké slovo o klerikalismu. Ale ani ten pán, aní jiní se o nás nestarají. Jen “ ten kněz. « »A což mladí ?« »Naši nám tu nezůstanou, usazují se n Moravě nebo v Čechách a ti co sem přijdou, valně nedbají. Přišel prý do Opavy mladý kon- cipient, bohatý, poslanecký synek — ani slova o něm neslyšeti. Jakoby ti páni nevěděli, že jim k hříchu to padá, že lid tak zvolna po- kručuje.«
Al doktor Sláma Čechy Opava Morava
29 article
Řadu steska ješté prodvádi. Ale dosti ji řekl. Nedostatek demokratismu, málo lásky k lidu, nedostatek vědomí zodpovědnosti a povinnosti — to stačí, až bolestně stačí všude, nad to ve Slezsku! A když jsme se loučili, ten zákonnik mi připamatoval. Tlumočím věrně. Snad nalezn se u nás nakladatel, který by vydal na svů náklad a ztrátu slezské zákony ústavy obecní česky s populárním výkladem. Překladatele vykladatele mu rádi opatříme. Jest přece tak dobře, vštěpovati lidu znalost zákona a vůli do- máhati se jeho ustanovení.
Slezsko
30 article
Jdu do kavárny. Řeklo se mi, že se tam Češi scházejí. Dobře, pohovoříme si. Vejdu Kráčím přímo k naznačenému zákoutí a stolu Není tam nikoho. Aha — tam u kulečníku. Postoupím k nim. Hrají » kuželkovou«, při- brali jednoho Němce, hlásí německy, mluví ně- mecky a při nepodařené ráně zaklejí česky. Jes to patrně projev jich českosti. Ba, milý učiteli tam ze zapadlé vesničky ba, není to tu tak, jak by býti mělo, nenl. Chci si koupiti fotografii Opavy. Českéh závodu, který by je prodával, tu není; alespoň se mi tak řeklo. Zastavím se se známým Opa- vanem před krámem největšího opavského pa- pírníka. Upozorňuje mne na to, že tam asi ne- budou mluviti česky. Eh — však se nějak do- rozumím. Zdravím česky, děkují česky, kupuj česky, prodávají česky a poroučejí se mi česky »A já myslel, že by tam česky nepromluvili !« díví se známý. Jest přes tři léta v Opavě Jedeme s několika známými vlakem z Opavy k Moravské Ostravě. Vyprávíme si své dojmy z cesty Slezskem a pobytu v Opavě. Moji spo- ločníci valně nejsou spokojeni. Poznali a videl- prý málo. Slibovali si z toho výletu mnoho, n památku si chtěli přivézti »něco česko-slezského«, něco, co by jim vybavilo všechny ty zvláštnost slezského lidu. Náhodou mluvili se zdejšími ně- kterými »malými« lidmi. Libili se jim svou poetivostí a jednoduchostí myšlení a nazlrání.
Čech Němec Opava moravský Ostrava Slezsko
31 article
A zatím si nevezou ničeho, leda hrst chvatných. necelých a také i nemilých dojmů. Až si prý po druhé do Slezska vyjedou, obstarají si pro- gram cesty sami. Ale pak prý to bude cesta Slezskem po dědinách. Opavy prý ani se ne- tknou. Za to do Klimkovic jistě pojedou. Několik účastníků výletu si tam totiž zajelo. Nechal kateřinskou schůzi schůzí (máme jich doma!) a zajeli si do blizkých Klimkovic. Nemohl jsem s nimi, vázán referentskou povinností. Vítali je . tam srdečně, přijali pěkně po domácku, mile hosty mezi sebe rozsadili a nyní jim srdce ote- vřeli. A naši výlelníci byli jako vyměněni. Jen se rozplývali pochopením pro Slezsko a cel historie ze zdejšího utrpení vyprávěli. A my, kteři jsme byli v Kateřinkách, jsme pěkné tiše- a s netajenými vzdechy poslouchali. A mohl jsme do těch hezkých Klimkovic všichni. Jen měli páni opavšti pořadatelé schůzi kateřinskou ustanoviti na dopoledne a nenutiti nás, abychom sami, nikým nevšímáni, bloudili horkými ulicem opavskými. I — to oni v Opavě na Klimko- vické zárlili, padne prý odtamtud leckteré perné slovičko — prohodil kdosi v rohu. »Ale za to jsou ti Klimkovičti dobří lidé a snad více po- zornosti zasluhují než — —« Bude tato epi- soda opavským pořadatelům pokynem pro příště? A bude jim také pokynem, že vždy nutno za- chovati proti hostu pozornost a všímavost ? Po- slouži tím sobě i jiným. A zrovna se těším na nový nějaký výleí tam v to krásné, žírně Opavsko s rozlehlými lány a krásnými stromy ... Těším se —. na to se pak jistě připravíme my i Opavštl
Opava Klimkovice Slezsko Kateřinka Klimko Opavsko