2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
19. listopadu 1913. Číslo 318.
4
article
třebě 6,677.000 K. k mimořádné vojenské potřebě
na velitelstva, vojsko a ústavy v Bosně a Herce-
govině 573.000 a k mimořádné potřebě při příleži-
tosti zdokonalení vojska 4,600.000 K.
Mezi mimořádnými potřebami vojenskéhe
loďstva figuruje 25.000 K, jako I. splátka na
celkovou potřebu asi 300.000 K, na vybudování
leteckých stanic, dále 50.000 K jako I. splátka na
celkovou potřebu asi 1.400.000 K na stavby ve sta-
nici Šibeniku, jako oporného bodu loďstva,
V rozpočtu o společných příjmech a vydáních
na prvních 6 měsíců r. 1914 žádá se o povolení celé
řady mimořádných úvěrů, mimo jiné: 1. Na
zdokonalení vojska 7,910.000 K a k tomu ještě
zmíněný už adiční rozpočet 4,600.000 K. 2. Na opa-
tření nového materiálu pro pošní dělostřelectvo
200.000 K. 3. Nl opatření válečného materiálu
fortifikačních opatření 26,800.000 K. 4. Na prove-
dení zvláštních opatření vojenských
316,678.000 K. (Mimořádný úvěr výzbrojný.]) 5. Na
vydržování ottomanských vojenských osob, kter
přešly na území mocnářství, 800.000 K. 6. Na zdo-
konalení loďstva 47,500.000 K. rozložený
plánovitě na několik let. 7. Na přístavní stavby
v pevnostním obvodu v Pulji 500.000 K. 8. Na opa-
tření zvláštních potřeb námořních 7.207.500 K a
9. na provedení zvláštních vojenských opa-
tření za balkánské krise 40.443.860 K.
Boseň
Šibenik
5
article
Mimořádné úvěry pod 1. až 5. týkají se vojska.
pod 6. až 9. vojenského loďstva. Při úvěrech sub
1.. 2. a 3. jedná se o částečné obnosy mimořádných
úvěrů, které byly už delegací povoleny. Při úvěru
sub. 4. jedná se o úhradu mimořádného nákladu
na provedení zvláštních vojenských opatření ná-
sledkem událostí na Balkáně.
V odůvodnění příslušných požadavků pra-
vi se v předloze min. vojenství: Válečné události.
Balkán
6
article
které se v r. 1912 a 13 odehrály na balkánském
poloostrově, jakož i jimi vyvolaná vážná situace
politická, donutily vojepskou správu, aby se sou-
hlasem obou vlád učinila jistá opatření, týkající s
urychlení pohotovosti vojska. Tato opatření, která
byla diktována opatrností a držela se v mezích
bezpodmínečně nutného, týkají se jednak částeč-
ného zvýšení stavu mužstva, částečně zřízení no-
vých formací, přeložení vojska, opatření válečného
materiálu a zásob, koní, potravin a dopravních
prostředků, šatstva výzbroje, jakož i provedení
fortifikačních, stavebních a jiných opatření, jich
zevrubné vyličení musí býti vyhraženo ústnímu
projednání. Použití peněžních prostředků na uhra-
žení nákladu na organisační opatření, která sahaji
přes r. 1913, děje se vojenským rozpočtem za l
pololetí r. 1914. Obnos 316.678.000, o který se žádá
zvláštní předlohou, sestává z nákladů běžného rázu
a z nákladu jednou pro vždy. Běžné výdaje
páčí se pro r. 1912 na 13,760.000 K, na r. 1913
na 99.929.000 K, kdežto náklad jednou pro
vždy, který vznikl zvýšením stavu mužstva no-
vými formacemi, přeložením vojska a opatřením
materiälu, činí 202.989.000 K. Ministerstvo vojen-
ství prosí, by opatření, která byla učiněna za po-
litické krise a byla podmíněna mimořádnými po-
měry, byla dodatečně schválena a aby su ma
316,678.000 K, potřebná na úhradu tako-
vých vzniklých výloh, byla schvále-
na. Z této sumy připadá na Řakousko 201,407.208
korun, na Uhersko 115,270.792 K.
Uhersko
ministerstvo vojna
7
article
Při nimořádném úvěru sub 5. jedná se o ná-
klad na zaopatření, ubytování a cestovní výlohy
55 gážistů a 1595 mužů otomanského vojska, kteř
přešli na území mocnářství a složili zde zbraně
Min, zahraničních věcí obrátilo se na otomanskou
vládu se žádoslí, aby dotyčné náklady nahradila
U úvěrů sub 6., 7. a 8. jedná se rovněž o čá-
stečné obnosy mimořádných námořních úvěrů, kter
byly už dříve delegacemi povoleny.
U úvěru 9. poukazuje předloha na nejistou po-
litickou situaci v letech 1912 a 1913, která donutila
též správu námořnictva učiniti řadu opatřenť n
ochranu pobřežního území a k sesílení pohotovosti
loďstva. Výdaje na r. 1912 činily 8.616.220 K, na
r. 1913 činily 31.827.640 K. Ze žádaného úvěru
40,443.860 K připadá na Rakousko 25.722.295 K.
Min. vojenství žádá dál, aby bylo dovoleno
prodloužiti dobu k použití některých mimořádných
vojenských nvěrů z r. 1911 a 1912. Konečně žádá
vojenské ná mořnietvo, aby smělo 16.500.000
korun, povolených na stavbu 6 ponorných foddí
o okrouhlé 550 tunách nosnosti, použíti na opatřeni
jen 5 ponorných člunů o okrouhle 685—350 tunách
nosnosti.
Min
Rakousko
8
article
Výkaz o hospodářství
za rok 1912.
Společná vláda podala zárovéň se společným
rozpočtem výkaz o hospodářství za r. 1912. V té
přičině dlužno vytknouti, že pokud jde o úhradu
preliminováných příjmů celního důchodku mohou
u porovnání výnosu 238,644.670 K s rozpočteným
výnosem 183,466.719 K resullující větší přijmy
55,177.951 K býti považovány za definitivní vý-
sledek, jenž opravou nedozná již žádné změny.
Koncem kulendářního roku 1912 jeví se v řádném
rozpočtu překročení úvěru okrouhle o 15 mil.,
v mimořádném rozpočtu úvěrový zbytek okrouhle
115 mil., celkem menší použiti okrouhle o 40.5 mil.
Příčinou vykázaného značného překročení v řád-
něm rozpočtu jest okolnost, že částí výdajů, po-
volených v mimořádném rozpočtu, je z účetně-tech-
nických důvodů zatím ještě ve formě záloh zatížen
řádný rozpočet a že tato část bude teprve v do-
dafečném období převedena do příslušného mimo-
řádného rozpočtu a že mimo to v řádném rozpočtu
10
article
mědi. „Je to fak správné!“ řekl. Já však
odepřel přijmout tuto zátopu mědi. Znovu
sáhl do svého kaftanu a při tom se mu ně-
kolik drobných mincí rozsypalo na vemi. Stej-
ně hladově jako dříve shýbl se pro ně, a svítě
si svíčkou, sbíral kus po kuse. Zde, v těchto
místech, kde mučedníci náboženské myšlenky
strádali a se odříkali, a ten člověk — syn je-
jich víry — chamtivě sbírá rozkutálené ko-
pejky. Bylo mi z něho trapno a zanechal jsem
jej jeho osudu.
A přece mají pravoslavné kostely své
kouzlo. Vkročíš-li sem v době bohoslužby.
zazní ti vstříc od ikonostázu zvučný hlas kně-
ze a jemu odpovídající tenory a basy. „Ho-
spodi, pomiluj!“ prozpěvují táhle. Je v tom
melodický půvab, vroucí vážnost a předen
fakt, jenž mocně dojme: modliť se svým ja-
zykem ke svému Bohu.
O. T.
11
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Podivuhodná pamět slepcova. V Paříži
vzbuzuje nemalý podiv mladý muž, od narození
slepý, který vystudoval gymnasium a universitu
a dosáhl doktorátu filosofie. Za celou dobu svého
studia nečinil si žádných zápisků. Pamatovals
vše jen z přednášek a z toho, co mu sestra před-
čítala. Má tak výbornou pamět, že mu stačí sly-
Jeti něco jen jednou, aby si to zapamatoval. Při
této přiležitosti připomínají pařížské listy, žev
nemocnici pro tuberkulosní v Dunningu v severo-
americkém státě Hlinois je mladý, od narozená
slepý lékař dr. Bolofin, jemuž prokazuje jeho ne-
obyčejně jemný sluch při konstatování plicní tu-
berkulosy neobyčejné služby. Rozezná chorobu
tam, kde i nejlepší lékaři věří dosud ve zdravé
plíce pacientovy. Doktor Bolotin chodí ulicemi
města zcela bezpečně, jako vidoucí, a ze 3500
nemocných, které prohlížel, poznalo jen 60, žeje
slepý. Ostatní neviděli mezi ním a vidoucím léka-
řem rozdílu, s takovou jistotou si dr. Bolotin po-
činal.
= Turisté pohřešují se. Z Vídně, 18. listo-
padu. (K. k.) Dva vídenští turisté, železniční úřad-
níci, kteří podnikli výlet do Goldberských hot
v Korutanech, jsou od včerejška postrádáni. Mysl
se, že jsou v chatě duisburské, úplně zasypané
sněhem.
jsou obsaženy náklady skutečně zaplacené násled.
kem hrozivé politické situace na podzim r. 1912
pro zvláštní vojenská opatření v r. 1912, pro běž-
nou potřebu, pro kterou v době sestavení předlo-
ženého účtu nebylo ještě žádných úvěrů.
Společná vláda podala dále účetní závěrku
za rok 1911. Celková potřeba, povolená pro tento
rok, činila 399,753.440 K. Se zřetelem na skutečný
výsledek v obnosu 330.855.146 K zmenšuje se pla-
tební povinnost obou států mocnářství o 68,898.294
korun.
doktor
Bolofin
Bolotin
Paříž
Vídeň
Korutany
13
article
Poslanecká sněmovna.
Schůze 175.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 175.
Z Vídně, 18. listopadu.
Zejtra odebere se poslaneck
sněmovna zase na prázdniny. Po-
trvají do úterka. Přestávlny bude u žito v
Lvově ku poradám polsko-rusín-
ským, ve Vídni k jednání výborové -
mu. Dává se ujištění, že tato pausa bude po-
slední za příčinou haličské volební reformy
Slyšíme zvěst, ale víry nemáme, poněvadž by-
lo nám praveno, že jest úmysl svolati haličský
sněm na budoucí středu nebo sobotu na jeden
den, by se ustavil a přijal elaborát smluvené
volební reformy.
Zejtra ráno přibude sem místodržitel dr
Korytowski. Podá teprve vládě zevrubný
referát o své dohodě se třemí stranami pol-
skými, které dosud proti volební reformě by-
ly. Takových zpráv vláda dosud neměla
proto jich nemohla také dáti předsednictvu
ukrajinskému, které dnes u hraběte
Stürgkha v poledne bylo. Následkem
toho byla také schůze ukrajinského- klubu
krátká. Bylo řečeno: „Nevědouce o detailech
dorozumění mezi místodržitelem a mezi pol-
ským protiblokem, nemůžeme se o něm usná-
šeti. Vyslechneme nejdříve, co nám hr. Stürgkh
o tom poví. Svoláme schůzi zemského klubu
rusínského na sobotu do Lvova.
Dnes domluvili všichni poslanci, kteří za-
psáni byli k t. zv. věcným opravám, jež pravi-
delně nebyly ani opravami ani věcnými. Také
tři Rusini je učinili, ale dosti stručně. B
zhostil se dnes funkce své i jeden zpravoda
menšiny dr. Diamand. Ostatní všichni od-
budou si svůj part zejtra. Budoucí úterek za-
končí celou rozpravu, věnovanou zvýšené dan
lihové, zpravodaj většiny prof. dr. Steinwen-
der. Potom bude tato daň odhlasována.
Korytowski
Stürgkh
doktor
Diamand
profesor
Steinwen
Vídeň
Lvov
poslanecký sněmovna
14
article
Události minulého pátku měly dnes ve sně-
movně koncem schůze dohru dosti bouřlivou
Posl. Knirschovi nestačilo, že posl. dr. Strán-
ský dostal dvě důtky za to, že „ministr práv
vychovává německé soudce v král. Českém n
pacholky“, žádaje. by presidium dalo soud-
covskému německému stavu v král. Českém
ještě satislakci. V čem by mohla záležeti, o-
pravdu nevíme. Zajisté nikdo nebude tvrditi
že všichni němečtí soudcové v král. Českém
jednají, jak by jednati měli, že však jsou soud-
cové mezi německými, kteří nejednají, jak by
měli, zákoušíme již několik let. Nějakou sebe
rozhodnější satisfakci, kterou by dalo presi-
dium poslanecké sněmovny, by se tato anar
chie v soudnictví v král. Českém se světa ne
sprovodila.
Posl. dr. Adolí Stránský v dotaze na
presidium hájil se proti ortelu, který dnes na
ním vynesl vídeňský magistrát. Benjaminu po-
slanecké sněmovny, dru. Mattajovi, kter
je sám členem městské rady, přihodil se mal
heur, že prokázal radikální nevědomost o če-
ském školství vídeňském, tvrdě, že nejedná se
ve III. okresu vídeňském, kde byla česká ško-
la vídeňským magistrátem zapečetěna, nikte-
rak o školu soukromou, nýbrž veřejnou
Tvrdí-li něco podobného doktor práv a člen
městské rady veřejně v parlamentě, je-li do
takové míry ignorantem o věcech, které opět-
ně byly předmětem veřejné diskuse, čeho mož-
no se nadíti u prostého občana vídeňského
který zajisté, jsa dobrodušným a dobromysl-
ným, nedal by se veštvati proti soukromé české
škole vídeňské, kdyby se mu řekla pravda, že
násilníci na vídeňském magistrátu vylévaj-
svou národnostní zášt proti Čechům na škole
soukromé. Čtenáři naleznou podrobnosti sráž
ky pro tuto věc v referátě.
doktor
Strán
Posl
Stránský
Benjamin
Čecho
poslanecký sněmovna
slanecký sněmovna
15
article
Křesťansko-sociální svaz uve-
řejňuje večer zprávu, ve které sděluje, že mě
společnou. poradu s německo-ná
rodním svazem, v níž projeveno souhlas-
ně roztrpčení nad tím, že se poctivým snahán
obou německých stran dosud nepodařilo vy-
moci rychlé vyřízení malého finančního plánu
naopak, že narazily obě strany ty na jednotný
odpor slovanských stran a že dokonce český-
mi agrárníky, kteří dosud náleželi k přívržen-
cům malého finaněního plánu, pohrozeno byle
podporováním rusínské obstrukce. Bylo vyslo-
veno také politování, že vláda všem pokusůn
odkladným nečelí. Obě strany že si vyhražuj
po stránce taktické odhodlání svoje, vyslovuj
však již dnes, že nižádným způsobem nestrpí
by parlamentarismu bylo zneužíváno způsobem
jej ponižujícím a finanční plán byl protaho-
Bylo kdysi řečeno, že jsou drzosti, které
možno měřiti jenom jimi samými. Náleží k to-
mu skutečně veliká ponce troufalo sti,
líčí-li německo-národní svaz, který
provozoval v poslanecké sně-
movně obstrukci nejpustší a nej-
sprostší, nějaké mravní rozhoř-
čení. Kromě toho dlužno konstatovati, že
brzké skoncování malého finsn
čníhoplánu v zájmu státníchúřad-
níků, učitelů na obecnýchškolách
a země, nestarají se pouze oba jme
nované německé kluby, nýbrž také
klub český! Křesťansko-sociální svaz a ně-
mecko-národní svaz nemají žádnou privile
hráti si na jediné zastance úřadníků nebo
učitelů.
národní svaz
sociální svaz
16
article
V „Národní Politice“ čteme reproduke
stesků z „Venkova“, oficiálního orgánu česko
slovanské strany agrární na netečnost poslance
českých při debatě, věnované odpovědi na
dotaz posl. Staňka a s. v příčině dosazen
zemské správní komise v král. Českém. Dlou-
ho jsme pátrali, jaká neúčast a při které příle-
žitosti jest „Venkovem“ míněna, protože byla
jen jedna, při které dala se presence poslane
ván.
českých zjistiti: při hlasování o tom, má-li se
o vládní odpovědí na vzpomenutý dotaz de-
bata konati či nic. Hlasování to konalo se po-
dle jmen. Při něm byli přítomni všichni po-
slanci národně-svobodomyslní, tolikéž pak
všichni národní sociálově, kdežto agrárních
scházelo 8. Jsme „Venkovu“ povděční, že
troufá si pokárat vlastní své poslance.
Staněk
bata
17
article
Po prohlášení ministra železnic o drahách bo-
senských a místních (viz včerejší večerní vydán
„Nár. Listů“) pokračováno v debatě
o novele k daní lihové.
K věcné opravě ujal se slova posl. Sedlák, jeni
poukázal na to, že těžko dnes v Rakousku mluviti
o hospodářských otázkách.
Dnes byla podána předloha o bosenských dra-
hách. O předloze v příčině místních drah se nevi
nebude-li vlastně odložena ad calendas grae cas.
Bosenské dráhy nemají hospodářský, nýbrž nanej-
výš strategický význam. V polemice s drem. Dia-
mandem praví, že bonifikace a kontingenty nejsou
darem z milosti, jsou to výhody pro zemědělské
palírny, které jsou nezbytně nutny, poněvadž by
jinak zemědělské palírny vůbec neexistovaly.
Po věcné opravě posl. Smal-Stockého
Trylovského, kteří polemisovali s Kurylovi-
čem, odmitl posl. Staněk výtku dra. Diamanda.
že pnodal malorolniky velkostatkářům. Vyslovil
pak naději, že vyrovnání v Čechách i Haliči se zda-
ří. Po polemikách posl. Bačinského, Golla a Genti-
liho (s Dlamandem a Batlistiou) ujal se slova
zpravodaj menšiny dr. Díamand a polemisuje v
doslovu s vývody posl. dra. Damma.
Sedlák
Zeus
Stocký Trylovský
Staněk
Bačinský
Goll
Gent
doktor
Díamand
Damm
Rakousko
Čechy
Halič
Dlamand
18
article
Pak pokračuje se v projednávání pilných ná-
vrhů
o zajištění obnosu 20 milionů na zlepšení
platů učitelů obecných škol.
Posl. Lipka prohlašuje, že jest svrchovaně na
čase, aby se učitelům a úřadníkům odpomohlo v
jich nouzi. Proto nutno, aby finanční plán byl vy-
řízen. Pak promlouvá o poměrech v Čechách. Ani
svrchovaně zpátečnický zemský výbor nebyl by
učinil to, co učinila zemská správní komise, která
ze 40 milionů zajištěnýchvyšších příjmů věnovala
jen 4 míliony na zlepšená učitelských platů, za to
však 18 milionů na splacení dluhů, jež byly uzavře-
ny za morálního, třebas ne písemného ručení pánů
Thuna a Schönborna. Nedůstojnou hrou, která
provádí se v Čechách s učiteli, jest 30.000 učitel-
škých sil připravováno n trpce zasloužený chléb.
Řečník nabádal sněmovnu, by nedopustila, aby
z učitelstva byl zrovna vypuzován příslovný jeho
idealismus a aby na jeho místě byly v učitelstvu
vypěstovány revoluční city. Vyzývá strany sněmov-
ny ke svornosti, aby byl vyřízen finanční plán, po-
něvadž v jeho vyřízení doufají statisice, a aby se
též učitelstvu dokázalo, že lze najiti v parlamentě
pro ně obětavou náladu.
Také projednávání tohoto předmětu bylo pře-
rušeno.
Posl
Thun
Schönborn
Lipka
Čechy
19
article
Dotazy na předsedu.
Posl. Knirsch litoval, že útoky dra. Stránskéh
na německý soudcovský stav v Čechách nebyly
předsednictvem odmitnuty.
V poznámce místopředsedy, že nemůže str
pěti takové výroky, nelze spatřovati náležité za
dostiučinění. Také na počátku dnešní schůze ne
dalo předsednictvo uraženému soudcovskému stavi
žádné zadostiučinění. Táže se předsedy, co hodlá
podniknouti, aby německému soudcovskému slavu
zjednal plné zadostiučinění v zájmu sněmovní váž-
nosti.
Předseda: Projevil jsem již několikráte polito-
vání, že některý člen sněmovny počíná si co nej-
přikřeji a nejurážlivěji proti nepřítomným osobám
které nejsou poslanei
Posl. Knirsch: Projevujete jen politování? Pro
s d
nevrozhořčení?
Předseda: Prosim, nyní mám slovo já. Rylíi
Pogačník, který tehdy předsedal, odmití fhnee
týto výrazy jako nepříjiistné. Poslanec dr. Stráh-
ský volán k pořádku. žádám opětně členylsněmov
ny, aby proti osobám mimo sněmovnu nevyslu-
povali tak prážlivou fořmou. (Hlučný souhlas.)
Posl. Pernerstorier odpovídal jako předsed
výboru pro národnostní záležitosti, že svolal na
čtvrtek 20. 1. m. schůzi tohoto výboru, v níž m
se debatovati o předmětech výboru přikázaných
a má býti zvolen zpravodaj. [Pochvala.)
Posl. dr. Stránský reaguje na resoluci, kterou
přijala dnes městská rada vídeňská proti němu.
Nikdy prý mu nepříšlo na mysl urážet obyvatel-
stvo vídeňské, nebo je charakterisovati tak, aby
mohlo být uraženo. Celému světu je povědomo,že
člověk, mluví-li o nějakém městě, nemyslí oby-
vatelstvo, nýbrž representaci jeho.
Posl
doktor
Stráh
Pernerstorier
Stránský
Čechy
20
article
Posl. Mataja: „To není pravda, to myslí člo-
věk obyvatelstvo.
Posl. dr. Stránský: „Neměl jsem nie jiného n
mysli, než ducha, kterým řídí se vídeňská městská
rada, ducha pronásledování a nenávisti vůči če-
skému národu.
Posl. Mataja: „O nenávisti nemůže být žádné
řečí.“
Posl. dr. Stránský: „Není žádného města na
celém světě, ve kterém by obyvatelstvo, čitající
několik set tisíc, nemohlo míti soukromou školu.
Posl. Mataja: „O nějaké soukrom
škole není tady žádná řeč. Udejte nán
město, kde by malý zástup štváčů mohl působio
nesváry v obci.
Posl. dr. Stránský (obrácen k Matajovi): „V
jako městský radní, nevíte ani, že se jedná ve IIl
okrese vídeňském o českou školu soukromou. Jal
to má vědět potom prostý oběan?
Posl. Tuzar: „Jako člen městské rady jste
poslanče Matajo spoluvinén. Vy jste v městské ra-
dě vídeňské samí lupiči a zloději!“ (Veliký hluk
předseda zvoní.
Posl. Mataja: „Nedáme si město zruinovat
jako království České. V zájmu dětí je, aby se
učily německy.“ (Velký nepokoj.)
Předseda zvoní a žádá řečníka, aby činil dotaz
Posl. dr. Stránský: „Mým úmyslem bylo postih-
nout ducha, kterým proniknuti jsou vůdci v měst-
ské radě, pronásledujíce český element vídeňský
Kromě toho minil jsem kruhy, které četbou urči
tých listů mohou jen zhloupnout.
Posl. Ferd. Seídl: „Lidovými Novinami ne
získají.
Posl
doktor
Stránský
Tuzar
Mataj
21
article
Posl. dr. Stránský: „Učinil-li jsem tedy sváj
Posl. dr. Stránský: „Učinil-li jsem tedy sváj
výrok o městu Vídni, neodměnil jsem se špatně z
pohostinství města Vídně. Jako poslanec jsem tady
v sídle říšské rady doma jako kdokoliv jiný, a v
fobrácen k Matajovi) nejste našimi hostiteli. [Ve-
liký hluk.) Myslite-li, že jsme tady hosty, byl by to
jen opět důkaz, že čeští poslanci jsou zase ve
svých právech zkracováni.
Posl. Knírsch: „Není přece míněno pohostinstv
vůči poslancům, nýbrž vůčí Čechům.“ (Veliký hlul
u Čechů.)
Posl. Modráček: „To je pěkné pohostinství
Což pak jsou Čechové tady ve Vídní v Německu
neb v Rakousku?“ (Opětný hluk.)
Posl. dr. Stránský: „Protestují proti názoru
jako bychom tady požívali pohostinství. Jsme tady
doma. Faktum, že Vídeň je hlavním městem celé
říše a sídelním městem císařovým dává nám právo
abychom kromě národních práv domáhali se tady
škol pro své soukmenovce. Vídeň jest hlavním
městem celé říše a hlavní město jest mezinárodní.
Žádám presidenta.
Posl. Ferd. Seídl. „... aby dal městské radě
vídeňské důtku.
Posl. dr. Stránský: „Nikoli. Nejsem tak ner-
vosní, musím však ohradit se proti tomu, aby se
tady s námi nakládalo jako s cizími a hosty a žá-
dám předsedu, by nás vzal proti takovým insinua-
cím v ochranu.“ (Hlučná pochvala u Čechů.)
Předseda: „Vyslovuji ještě jednou své poli-
tování, že následkem urážlivých výroků měli jsme
dnes dohru a prosím opětně všechny poslance, by
takových urážlivých a potupných slov neuživali.
Konec schůze v 5 hod. odpol.; příšt
zítra dopoled ne.
Posl
doktor
Stránský
Čecho
Modráček
Vídeň
Německo
Rakousko
22
title
Politický přehled.
23
article
Země české.
Země české.
Německý „klenot“
24
article
„O kom jiném může býti řeč, mluví-li s
o německém klenotu, než o famosním ministru
spravedlnosti Hochenburgerovi, jejž National-
verband schrání jako německý poklad, aby se
mu nic lidského nepřihodilo?“ — Touto řeční-
ckou otázkou počíná orgán německých sociál-
ních demokratů teplická „Freiheit“ zdrcující
úvahu o posledním případu ministra Hochen-
burgera, jeho důtce soudci Estlovi k vůli „pra-
sečí hlavě“, kterou Estl zjistil ve svém zná-
mém rozsudku jako neklamně kasárenský vý-
květ tuzemské vojenské poešie. Sociálně-de-
mokratický list německý nepojímá tuto ryze
rakouskou frašku se stránky humoristické
nýbrž obořuje se na německo-nacionální Ver-
band pro jeho stanovisko zprvu proti Hochen-
burgerovi a známému jeho výkladu zcela roz-
hodné a na konec před teroristickým úkazem
Volksratu ustupujíci. „Členové německo-nacio-
nálního Svazu, kteří v první schůzi justičního
výboru, kde záležitost rozvinuta, sršeli ohněm
a bylí by k vůli tomu málem svého předsedu
prof. Waldnera porazili, kdyby nebyl nadeše
počátek schůze sněmovny, ti ještě spolk-
nou tento činsvého ministra spra-
vedlnosti jako němí psi (!!), ji m
bylo předloženo sousto.
Takovým tonem mluví němečtí sociální
demokraté s Verbandem, v němž vidí jenon
slepého vykonavatele rozkazů „pana Titty
z Třebenic“. Už prý jim prostřednictvím
Volksratu zaslal ukaz, že případ Estlův „ne
žádnou pohnutkou k bezmezným útokům n
ministra spravedlnosti, jemuž Volksrat vyslo-
vuje nezkrácenou důvěru a doufá, že němečti
poslanci energicky se postaví proti sočení na
ministra Hochenburgera, pocházejícímu jenom
z politických důvodů.
Německému národu bude tedy jeho kleno
zachován — končí „Freiheit“, která, jak vidět
má týž respekt k Hochenburgerovi, jako k
Verbandu a jako k Volksratu.
Freiheit
Hochen
Estl
profesor
Waldner
Titta
Hochenburger
Verbanda
Třebenice
National
25
article
Rakousko-Uhersko.
Chorvatské věci.
Na ponděli byli do Pešti pozváni členov
chorvatsko-srbské koalice na poradu s hrab
Štěp. Tiszou. „Obzor“ se dovídá, že na po-
radu tu jedou bývalí odb. přednostové Niko-
lič, Badaj, býv. sněmovní předseda Medakovi
a posl. Mažuranič. K tomu dodává „Obzor
očekávání, že volby do chorvátského sněmu
budou vypsány příšti týden, jestliže konferen-
ce hr. Tiszy se zástupci koalice povede k cíli
o čemž prý se nepochybuje.
„Pester Lloyd“ zaznamenává zprávu zá-
hřebských listů a praví, že „sankvinické na-
děje“ chorvatského tisku nepokládá za zcela
bezdůvodné. Spočivá prý skutečně v rukou
koaličních politiků, aby komisariát byl co nej-
dříve zrušena v Chorvatsků nástaly zase nor-
málné poměry. Ale jen prý zaurčítých podmí-
nek. Chorvatsko-srbská koalice musí prý svou
politiku vpraviti do rámce myšlenky uinioni-
stické a mimo to se zříci nároku, že o budok-
cích osudechstátní pospolitosti Chorvatska
s Uhrami smí rozhodovati pouze koalice.
„Pest. Lloyd“ opákuje tu známý požada-
věk hr. Tiszy, o který se dosud rozbíjejí vše-
chny snahy bar. Skerlecze, aby se v Chorvat-
sku obnovily co nejdříve ústavní poměry
„Myšlenkavunionistická“ znamená nadvládu
maďařstva v Chorvatsku; druhou podmínkou
vymáhá se na koalici, aby přijala za své spolu-
pracovníky unionisty z tábora Rauchova a To-
mašíčova, proti čemuž se vzpírá celá koalice
Štěp
Badaj
Mažuranič
Tisza
Lloyd
Chorvat
Rauchův
RakouskoUhersko
Pešť
Chorvatsko
Uhry
Tisza
26
article
Za hranicemi.
Dva přístavy pro srbský vývoz.
Mezi Řeckem a Srbskem stala se doho-
da, kterou se řecký přístav solunský dává
Srbům ke společnému užívání. Po prvé válce
jsme si představili, že k takové dohodě o uží-
vání solunského přístavu dojde mezi Bulhar-
skem a Srbskem.
Londýnská konference zabezpečila Srb
sku, že mu bude dán k disposici některý pří
stav albanský, ale protože dlouho potrvá, ne
poměry v Albanii budou upraveny a ustáleny
a kterýkoli z albanských přístavů pro obcho
zřízen, Srbsko vyšle tyto dni do Berlina od-
borného přednostu dra. Bogdana Markoviče
aby tam jednal o tom, aby srbskému vý-
vozu byl otevřen přístav hambur
ský. Dr. Markovič při té příležitosti objede
k vůli inspekci srbské konsuláty v Německu
a konsulům uloží horlivě napomá-
hat rozvoji vzájemných obchod-
ních styků mezi Německem a Srb-
skem. Konečně se dr. Markovič odebere d
Hamburku studovat otázku, které druhy srb-
ského zboží by se tamějším přístavem mohly
vyvážeti a do kterých zemí a měst. Srbské
konsuláty v Německu a německé v Srbsku bu-
dou rozmnoženy.
Vídeň bude tedy míti, k čemu po leta
pracovala.
Panamský průplav a sibířský obchod.
V Panamě prokopali průplav a v Rusku již s
bojí, že suroviny východní Sibíře půjdou již ne ne
západní ruský trh, nýbrž na trh americký. Takově
přeměny v jednom díle světa způsobuje dnes změn
vodní dráhy v jiném díle světa. Ve Spojených stá-
tech amerických vydán byl právě zákon o bezplal-
ném dovozu surovin. Moskovští továrníci sukna ji
se bojí, že mongolská vlna bude též kupována hlav.
ně americkými kupci, protože doprava vodníje
nepoměrně lacinější než doprava, po suché zemi
Mongolské a mandžurské boby kupovali hlavně
Anglii; i pro toto zboží cesta panamským prů-
plavem bude výhodnější.
Srba
Bulhar
Srb
Markovič
Řecko
Srbsko
Albánie
Berlín
Německo
Hamburk
Vídeň
Panama
Rusko
spojený stý
Anglie
27
article
Vyjednávání mezí Francií a Německem.
O vyjednávání francouzskosněmeckém, o němi
se šířily zprávy dosti různé, sděluje „Temps“t, že
počalo již před nějakou dobou a týká se jedině
franeouzských a německých zájmů v turecké Asii
Jest důsledkem rozhovorů, zahájených vzhledem
k chystané dohodě mezi finančníky francouzským
a německými v záležitosti bagdadské dráhy.
Je známo, že tato dohoda by učinila z bagdad-
ské dráhy podnik čistě německý, naproti tomu pal
by se železniční síť arménská a syrská stala ho-
spodářskou doménou francouzskou. Dohody fran-
couzsko-turecké získaly k tomu svolení Turecka
které bude doplněno dohodami německo-tureckými
o něž Džavid bej nyní vyjednává v Berlině, a takto
se francouzsko-německá úprava otázky bagdadské
může státi definitivní.
Výhody, plynoucí z potlačení francouzsko-ně-
meckého soupeřství v Anatolii, povzbudily Franci
a Německo, aby přikročily k dohodě ještě všeobec-
nější pokud jde o jejich zájmy v turecké Asil,
tyto zájmy jsou předmětem vyjednávání berlínské-
ho, při němž má francouzský velevyslanec Cambon
ku pomoci Sergenta, místoguvernera Banque de
France, a Ponsota, přednosty sekretariátu mezi-
národní finanční komise balkánské, kdežto vedle
šl. Zimmermanna, německého podsekretáře zahra-
ničních záležitostí, jsou finance zastoupeny Hell-
ferichem jedním z ředitelů Deutsche Bank.
Franek
Cambon
Sergent
Banque Franc
Zimmermann
Hell
Francie
Německo
Asie
Turecko
Berlín
Anatólie
Deutsche Bank
28
article
Home rule.
Home
29
article
Dle zprávy „Timesů“ chystá anglická vláda
zájímavý návrh na rozřešení irské olázky. Tento
přední unionistický orgán sděluje, že za několik
dní budou vůdcové oposice znáti ministerské ná-
vrhy, a že možno již nyní říci, že budou spočívatl
na těchto základech
Rozhovor mezi ministerským předsedou As-
quithem a vůdcem oposice Bonarem Lawem bude
se vztahovati na určitý bod a nikoli, aspoň z po-
čátku, na celou irskou otázku.
Jediným možným rozřešením otázky je dle
všeobecného mínění vyloučení Ulstru z nové irské
správy. To vláda skutečně navrhne, ale nikoli
na vždy.
Dodatečný článek k zákonu o home rule
odročí působnost tohoto zákona na provinci
Ulster na jistou řadu let, jež se stanoví.
Posud prý se navrhovalo vyloučiti Ulster ze
zákona o samosprávě Irska na počátku a pone-
chati mu právo, aby se později podřídil všeobec-
nému zákonu, nebo naopak podřítit tuto provincii
zákonu o home rule hned s možností, aby se
z něho později vymkla. Nyní však se ví, že ministři
nejsou pro kombinaci toho druhu. Chtějí dáti
zadostiučinění irským nacionalistům tím, že zákon
se má vztahovati na celé Irsko a uklidniti Ulster-
ské tím, že se jim povolí určitá lhůta.
Možno prý také pokládati za jisté, že se mi-
nistři uchýlí k novým daním, aby se nacionali-
stickému Irsku poskytla náhrada za dočasnou
ztrátu ulsterského bohatství.
Law
Ulster
Irsko
Timesy
30
article
Rivalita ve Středozemním moři.
Tiché dělení asijského Turecka mezi evropské
velmoci, prozatím ve sféry zájmů, v důsledku
balkánské války a nově probuzené imperialistické
choutky Italie, způsobily, že Anglie a Francie de-
monstrují velmi účinně své mocenské postavení v
východní části Středozemního moře soustřeďová-
ním silného loďstva.
Francouzský ministr námořnictva Baudin vy-
slovil se k zástupci „Matinu“, že tradiční vliv
Francie v Levantu vyžaduje, aby se tam její prestiž
ještě zvýšil a že po bukurešťském míru pokládal
za vhodné, aby se francouzská vlajka objevila ve
východním Středozemním moři, kde má Francie
věrná přátelství, tím cennější, že byla časem
vyzkoušena.
První eskadra francouzská, vyslaná z Toulonu.
přistála v Egyptě, kdež byla nadšeně uvilána
její velitel, viceadmirál Lapeyrěre přijat slavnost-
ně chedívem a lordem Kitchenerem, jenž při té
příležítosti připomenul, že r. 1870 sloužil ve fran-
couzské armádě.
jítmonstrovat
Baudin
Matin
Lapeyrěre
Kitchener
Turecko
Anglie
Francie
Toulon
Egypt
Italia
31
article
Dle zprávy z Malty, hodlá anglická admiralita
britské loďstvo ve Středozemním moři sesíliti na
dřívější stav přivtělením čtvrté eskadry bitevních
lodí, jež se nalézá nyní u Malty. Než se tak stane.
má býti tato čtvrtá eskadra okamžitě sesílena
několika staršími dreadnoughty, náležejícími posu
k první eskadře bitevních lodí.
„Matin“ se dále dovídá, že asi 30. listopadu
dojde k velmi významné manifestaci v Píreu
První francouzská eskadra, obsahující 16 jednotek
setká se jam s imposantní lodní mocí anglickou.
složenou z anglické eskadry levantské, obsahující
13 jednotek, za velení admirála Coville, a druhé
eskadry domácího loďstva anglického, obsahujie
rovhěž 13 jednotek,řzh sveleníl admirálavprince
Battenberga. Tyto 42 jednotky francouzské
anglické pobudou v řeckých vodách tři nebo čtyř
dny, a jejich přítomnost má ukázati silu a důvěr-
nost anglo-francouzské dohody.
Coville
Malta
Matin
32
article
Není pochyby, že tato lodní demonstrace
v řeckých vodách má především za účel dodati
váhy stanovisku Anglie a Francie v otázce osudu
ostrovů v Egejském moři, které obě velmoci chtěji
přiřknouti Řecku, kdežto Italie, která má tyto
ostrovy posud obsazeny od války tripolské, posu
tomu houževnatě odporuje. Oficiosní „Tribuna“
popírá domnělé imperialistické choutky Italie v
Středozemním moři a odvolává se na celým náro-
dem schválený program ministra di San Giuliana,
dle něhož musí každá nadvláda jednotlivých
mocností ve Středozemním moři přestati. Hale
trvá prý pevně na tom, že nynější východní krise
nesmí žádné mocnosti zjednati nabylí území
pročež je vyloučeno předání egejských ostrov
Řecku. Italie prý si přeje zachování integrity nyněi-
šího Turecka a chce tam jen rozšířit vliv italské
řeči, jakož i své hospodářské uplatnění za čestné
soutěže se všemi mocnostmi, které zaručí vzá-
jemnost.
S límto stanoviskem souhlasí zpráva, že vévo-
da Abruzzský, velitel italské lodní divise, která
příplula k ostrovu Rhodu, přijav zástupce řecké-
ho obyvatelstva s vikářem řeckého metropolity.
kteří mu podali adresu, vyslovující přání, aby
ostrov byl připojen k Řecku, odpověděl jim, že se
timto přáním nemůže zabývati, poněvadž jde
o politickou otázku.
Italie dle všeho, nemohouc obsazené ostrovy
podržeti pro odpor velmocí trojdohody a vzhle-
dem k určitým dřívějším závazkům, chce je zatím
udržeti v moci turecké a zabezpečiti si na nieh
svůj vliv, aby se jich mohla zmocniti později, a
dojde k definitivní líkvidaci Turecka
da abruzzský
Rhoda
Anglie
Francie
Řecko
Turecko
Sana Giuliana
33
article
Mezinárodní závod tělocvičny
v Paříži.
Mezinárodní závod tělocvičny
v Paříži.
(Od zvlášt. zpravodaje „Nár. Listů“)
V neděli o 1/49. hod. več. po dvanácti-
hodinném závodění prohlášen byl zná-
mý Vám již výsledek, Čechové po třetí od-
nášejí si vítězství ze závodu nejtěžšího, závo-
du, jehož nesnadnost a úroveň se zvyšuje kaž-
dým novým uspořádáním a to hlavně zásluhou
Čechů. Jaká jest tělocvičná úroveň tohot
závodu, vysvilá z toho, že Italové, kteří
byli ve Štokholmu při olympických zá-
vodech minulého roku prvními daleko
nad všemi ostatními národy, s tím-
též družstvem zatlačeni byli v Pa-
říži až na třetí místo, dále že Braglia
vítěz olympický, do družstva italského se vů-
bec nedostal, postrádaje výcvík v tělocviku
prostém, a že druhý vítěz štokholmský, Fran-
couz Segura, mohl býti zařaděn do francouz-
ského družstva pařížského jen jako ná-
hradník.
Češi nikdy nebyli tak dokonalí jako ten-
tokráte. Svojí stejnoměrnou hodnotou, vše-
stranností „umačkali“ takřka své sou-
peře. Neudělali ani jediné chyby
povinných sestavách a vyšvihli se
vysoko nad ostatní ve volných co do pů-
vodnosti, novosti, cviku a krásy sestavení.
Byli nejlepší na prostných (16 body
nad družstvo francouzské a italské), na hraz-
dě, běhu, šplhu a také (ovšem ne dle počtu
bodů, ale hodnotou, na bradlech).
Když odcházeli z prostných na bradla.
pravil již po několika změnách jeden z před-
ních odborníků francouzských Scherb: „L e
Tchěques sont inbatablel“ (Čechy
Čecho
Italos
Fran
Čech
Paříž
L e
couz Segura