ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b642c120-8f1b-11dd-be0a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 52, person 131, org 6, work 6
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, ve středu 19. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 318.
4 article
ranni a večerní lloty předplání sa * Praze v aduinistra n ne vrésin na štvrt leta . dvojí donáškou na měste - 2 K 04 na čterti leta ik nsh ve 5lálkách „ g o na nsásle Poštou a nsěsle os čtvrt Jet v K n * dsojí sesilka na měsío vdloe ae dtvrt leta Dnešní číslo pro Prahu jest o 9, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5 article Delegace.
Delegace. Hr. Berchtold, když loni dne 22. listo- padu po delegacích se vracel z Pešti s těž- kou hlavou do Vídně, netušil, že po roce bude vstupovati do delegací s hlavou ještě těžší. Loni sliboval delegátům, že Rakou- sko-Uhersko rádo dopřeje balkánským stá- tům nových území, dobytých na Turecku že se vynasnaží navázati s nimi styky co nejpřátelštější, ale nikdy nespustí se zřete- le legitimních zájmů rakousko-uherských Bylo tehda hádankou, jaké jsou to legitím- ní zájmy, jichž hr. Berchtold tak slavnostně sliboval hájiti. Dnes, bohužel, už celé Ra- kousko cítí následky tohoto Berchtoldova hájení legitimních zájmů říšských a soud o něm je stejný, ať vychází z úst odborného politika, nebo nejprostšího státního přísluš- Sotva kdy se delegace scházely za ná- lady tak stísněné, jako včera. Po leta se zdálo, že jest výsadou českých a jihoslo- vanských delegátů, projevovati nespokoje- nost s vnější politikou habsburské monar- chie. Letos tato výsada mizí, neboť nespo- kojenost s Berchtoldovou politikou je tak všeobecná, že zachvátila i povždy věrné
Berchtold Berchtoldův Hradec Pešť Vídeň Uhersko Turecko
6 article
Němce. Hospodářská tíseň, která se po vypuknutí balkánské války objevila nej- prve ve finančně a průmyslově slabých ze- mích — Haliči a Uhrách — šířila se postup- ně a neúprosně i do zemí silnějších, až za- chvátila i nejsilnější průmysl český a ně- mecký a vnutila i německým průmyslníkům nejostřejší protesty proti nepochopitelné vnější politice, jakoby schválně vypočítané na zničení domácího průmyslu, obchodu a spojeného s nimi blahobytu. Účinky hospo- dářské tísně ukázaly se silnějšími, než dávné sympatie k trojspolkové politice, k politice, vyhovující přáním německého spo- jence a bývalí chvalopěvci této politiky počínají uvažovati, stojí-li domnělé rakou- sko-uherské úspěchy na Balkáně za ty ohromné ztráty ve všech oborech domá- cího hospodářství.
Němec Halič Uhry Balkán
7 article
Dnes je po válce, v několika dnech bude v Cařihradě uzavřen posledni, srbsko- turecký mír, také rozhraničovací práce v Albanií se schylují ke konci, všechny evropské státy, jež byly v uplynulém roce také postiženy hospodářskou tísní, se zo- tavují, jen u nás depresse nedostoupila ještě krajního bodu a zdá se, že se ještě bude prohlubovati. Aspoň průmysl rakouský dlouho ještě bude cítiti následky nešťastné politiky, která mu stále odcizuje zákazní- ky. Srbská vláda právě vysílá svého zmoc- něnce do Německa, aby tam navázal nové obchodní styky a hledal pro Srbsko — nejbližšího souseda Rakouska — spojenís Hamburkem! Hrabě Berchtold ovšem ne- opomine ve svěm exposé poukázati, že Rakousko za ztrátu srbského trhu získává novou Albanii. Ano, za zdvojnásobené, kulturně pokročilé Srbsko, které se stává stále hledanějším odběratelem, rakouský průmysl získá divokou Albanii, v níž jsou zatím jen ochotní odběratelé rakouských bakšišů. Toho nesmlčí hr. Berchtoldovi v dele gacích kritika, která tentokráte nebude jen akademickým sporem o plemenných otázkách, nýbrž bude čistě věcná a pro- mluví ji zástupcové oněch tříd, které mu- níka.
Berchtold Cařihrad Albánie Německo Srbsko Rakousko Hamburk
8 article
sejí draze zaplatiti chyby našich diploma- tů. Zahraniční politiku zvykli u nás poklá- dati za jakousi regalii, za výsadné právo do něhož parlamentu nedovolují se vměšo- vati. Ale po letošní rakouské diplomatick kampaní nahlédnou snad i v rozhodujících místech, že ani vnější politika se nedá prováděti beze všeho ohledu na obyvatel- To asi bude jediným úspěchem přísné kritiky, které bude aspoň v rakouské de- legaci podrobena Berchtoldova vnější poli- tika. Projev nedůvěry, i kdyby byl navržen. nenajde většiny ani v rakouské, tím méně v uherské delegaci a vydaná sta milionů n albanské dobrodružství nikdo rakouským a uherským národům nevrátí. Hr. Berch- told bude míti v delegacích také své za- stance. V rakouské delegaci ochotně nad jeho špatnou politikou zamhouří oči dele- gáti panské sněmovny a referent o vnější politice, markr. Bacquehem, vyšperkuje svůj referát obvyklým skvělým slohem tak, aby pod jeho lesklým povrchem utonula každá pochybnost o správném postupu naší diplomacie, ač sám bude svému refe- rátu věřiti ještě měně, než obyčejně.
Berchtoldův Bacquehem Hradec panská sněmovna
9 article
Lehkou práci bude míti hr. Berchtold v uherské delegaci. Ojedinělé hlasy ne- spokojenosti, které jistě uslyšíme z krátl řady oposičních delegátů, přehluší slov souhlasu většiny, jež na pokyn Tiszův od- hlasuje hr. Berchtoldovi i důvěru za to, že hr. Berchtold ponechává hr. Tiszoviv Uhrách úplně volnou ruku jak proti Chor- vatsku, tak i proti všem národnostem uher- ským, ba i proti oposičním maďarským hrabatům a nepozastavil se ani nad tím, když hr. Tisza po první balkánské válce jménem celého uherského státu a tedy jménem monarchie cynicky prohlásil, že balkánské státy mají právo rváti se mezi sebou, jak jim libo, čímž z veliké části za- vinil truchlivé události, jichž jsme byl svědky za druhé války. Jak z uherské, tak nepochybně také aspoň z části rakouské delegace uslyšíme ocenění oněch úspěchů, jichž Rakousko- Uhersko dobylo utvořením samostatné Albanie a rozbitím balkánského spolku Bude zajímavo sledovati, jak přesvědčující bude takové hodnocení a čím se zastanci Berchtoldovy politiky vynasnaží nahraditi rakouským národům ztráty, jimiž zapla- ceny ony domnělé úspěchy. Bude k tomu třeba velice obratné sofistiky. Nezdaří-l se, zůstane v širokém obecenstvu trvalý zdrcující dojem, že všechny tyto balkánsko úspěchy habsburské monarchie jsou nej- krutější Pyrrhovo vítězství, jaké kdy svě- stvo.
Berchtold Tisza Berchtoldův Pyrrhův Uhry Rakousko Uhersko Albánie
11 title
Rakouská delegace.
12 article
(Schůze 1.)
13 article
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“) Z Vídně, 18. listopadu. Rakouská delegace sešla se dnes k ustavu jící schůzi v zasedací síni panské sněmovny Lože její byly plny. Dostavilo se přes 100 členů sněmovny poslanecké a mnoho dam kterým na kloboucích bělala se péra rajek Na ministerské lavici usedli dva noví lidé ministr vojenství ryt. Krobatin a chef mariny Haus. Bývalého m. p. svobod. p. Vlad. Becka pozdravovali členové poslanecké sněmovny velmi srdečně. Vedle ministerské lavice stál nový odborný chef zahraničního ministerstva
Vlad Beck Vídeň Hausa panská sněmovna poslanecký sněmovna
14 article
a býv. vyslanec v Srbsku hr. Forgách Proslov předsedy dra. Lea byl velmi stručný Patrně byla jeho krátkost smluvena. Všechny výbory ustanovily své zpravo- daje mimo bosenský. Byl navržen pro rozpo- čet o zemích anektovaných Slovinec dr. P Korošec, učinil však přijetí referátu závislým na splnění četných požadavků. V příčině těch- to vyjednával se Slovinci a Chorvaty společný ministr financí dr. Biliňski. Do budouc středy bude se dru. Korošcovi rozhodnout. Zahraničný výbor rakouské delegace koná schůzi zitra o 15. hod. večerní, pouze však, aby vyslechl ministra zahraničních zále- žitostí hr. Berchtolda. Rokování o něm bude teprve v pondělí.
doktor Slovinec Chorvat Biliňski Berchtold Srbsko Leo P Korošec
15 article Plenární schůze.
Plenární schůze. Předseda dle stáří svob. p. Schwegel za- hájil schůzi po 1//47. hod. Na ministerské lavici ministr hr. Berchtold se všemi společným ministry a s velitelem vojenského loďstva admi- rálem Hausem, a min. předseda hr. Stürgkh. Nejdříve byla provedena volba praesi- dia. Delegát dr. Leo byl zvolen předsedo všemi odevzdanými 44 hlasy. Poděkovav za svoji volbu, pravil: Pociťuji toto své vyznamenání tím živěji, poněvadž jsem si velmi dobře vědom, že smím toto parlaméntní čestné místov zaujati jako nástupce četných, vynikajících a o veřejné blaho zasloužilých mužů. V době, která uplynula od po- sledního zasedání delegací, byli jsme svědky av jistém ohledu také účastníky světových histori- ckých událostí, které značně otřásly dosavadními základy politické sítunce Evropy. Jak o bezpro- střední sousední stát, jehož politické a hospodář- ské životní zájmy jsou po mnohá staletí co nejúžeji spojena s útvarem a řešením tak zvané východní otázky, musilo naše mocnářství mnohem víc než kterákoli jiná evropská velmoc pociťovati účinek těchto událostí. Vysvětlení a posouzení průběhů a účinků politického pozměňovacího procesu, kte- rý dospěl už k jistému zakončení na Balkáně, bude hlavním předmětem našeho jednání. Minula-li tato nebezpečná doba, aniž byly poškozeny naše vi- tální zájmy, máme za to především děkovati osvědčené mírumilovnosti a velké moudrosti svého mocnáře.
Berchtold Stürgkh doktor Lea Evropa Balkán
16 article
Chceme tudíž v tomto okamžiku z hloub srdce projeviti své city, volajícec Sláva J. V. na- šemu nejmilostivějšímu císaři a králil (Nadšené projevy souhlasu.) Potom konala se volba místopředsedy Všemi odevzdanými 47 hlasy byl jím zvolen hr Sylva Taroueca. Děkuje za své zvolení, ubez- pečoval, že vynasnaží se, aby si zasloužil osvěd- čené důvěry Na to byli zvolení zapisovatelí: dr. Koroše prine Bedř. Lobkowitz. Loser a Maštál ka; pořadateli: Dreher a Höher.
Taroueca Koroš Bedř Lobkowitz Dreher Höher
17 article
Ministr hr. Berehtold podal potom spo- lečný rozpočet na I. pololetí r. 1914 a zvoleny výbory. V došlých spísechejsou dotazy delegátů Němce: k ministru vojehství, aby vdovy a si- rotci po staropensistech byli na roveň postaven ostatním pensistům; Losera: po chystaném zří- zení ústavu na zhotovování stejnokrojů pro dů- stojníky a vojenské úřadníky. Konec schůze v 7 hod. več., příští bude oznámena písemně. Do výboru pro zahraniční záležitost zvoleni delegáty: markýz Bacquchem, dr. Baern- reither, dr. Bugatto, hr. Clam-Martinic, dr ryt. Czaykowský, dr. Ellenbogen, sv. p. Fuchs. sv. p. Gautsch, Hauser, ryt. Jedrzejowicz, K a dl- čák, dr. Kralmář, dr. Laginja, šl. Langenhahn dr. Levický, sv. p. Parish, hr. Pininský, dr. Rosne sv. p. Schwegel, dr. Šusteršič, Udržal. Vaněk dr. Waltner a Wolí. Do vojenského výboru zvoleni dele- gáti: sv. p. Beck. dr. Bialy, hr. Clam Martinic, dr- Exner, Goll, zl. Grabmayr, Höher. Klofáč. Ko- rošec, dr. Laginja, dr. Lecher, Leuthner, Loser Maštálka, Němec, Neumann dr. Rosner dr. Schlegel, kn. Schönburg. Sedlák, kn. Star- hemberg. Tonelli, hr. Walterskirchen, ryt. Vasilko — Do výboru pro záležitosti Bosny Hereegoviny delegáti: dr. Baernreither, sv p. Fuchs, Korošec, dr. Laginja, šl. Langenhan, kn Lobkovic, hr. Lützow. Maštálka, ryt. Met- tal, ryt. Mühlwerth, Němec. Niedrist, hr. Rey sv. p. Schwegel, ryt. Vasilko. — Do finaněn - ho výboru delegáti: Dreher. šl. Grabmayr. Ko- rošec, dr. Levický, kn. Lobkovic. Niedrist, sv p. Parish. Pittoni, Ptás, Londzin, Schürl
Němec Bacquch doktor Baern Bugatto Martinic Ellenbogen Fuchs Gautsch Hauser Kralmář Laginja Parish Rosne Schwegel Šusteršič Udržal Vaněk Waltner Wolit Beck Biala Exner Goll Grabmayr Höher Klofáč Lecher Leuthner Loser Maštálek Neumann Rosner Schlegel Schönburg Sedlák Tonelli Vasilko Baernreither Korošec Lobkovic Lützow Maštálek Rey svatý Dreher Ptás Londzin Schürl ko Bosna Met svatý p
18 article
Schweiger, Sedlák, Waldner. — Do petiční- ho výbo ru del.: Dreher, Jedrzejowicz, Kadlěák Korošec, hr. Rey, hr. Lützow, Schürl, Schweiger Tonelli. Po plenární schůzi výbory se ústavily. Výbor pro zahraniční záležitosti zvolil předsedou dr. Baernreithera, jeho náměstkem sv.p. Fuchse, zapisovateli dra. Langenhana, sv. p. Pa- rishe a dra. Rosnera. Výbor má schůzí zejtra ve 412 hod. odpol., ale vyslechne v ní pouze výklad ministra hr. Berchtold a Vojenský výbor zvolil předsedou dra Lechra, jeho náměstkem knižete Schönburga. zapisovateli dra. Bialého a kn. Starhemberga, zpravodajem o řádném rozpočtu dra. Rosnera, mimořádném hr. Clam Martinice, o vojenském námořnictvu dra. Schlegela. Do užšího výboru pro vojenské záležitosti byli zvoleni: dr. Exner. Rosner, hr. Clam Martini dr. Schlegel, dr. Bialy. Goll. Höher, Leuthner, Ma- štálka, Sedlák. Užší výbor se ihned ustavi a zvolil předsedou a zpravodajem o průmyslových a živnostenských dodávkách dra. Exnera, o z- mědělských dodávkách Sedláka Přiští schůze vojenského výboru jest projek- tována na středu 26. t. m.
Schweiger Sedlák Waldner Dreher Jedrzejowicz Kadlěák Korošec Rey Lützow Schürl Tonelli doktor Baernreither Fuchs Rosner Berchtold Lechr Schönburg Martinic Schlegel Exner Martini Biala Goll Höher Leuthner ma
19 article
Finanční výbor zvolil předsedou dra Korošce, jeho náměstkem sv. p. Becka, zapisova- teli kn. Lobkovice a Pittona, zpravodajem pr účetní závěrky šl. Grabmayra, pro clo a všeobe- ná ustanovení šl. Grabmayra, pro rozpočet spo- lečného ministerstva financi a nejvyšší účtárny dra. Pláse, hl. zpravodajem Grabmayra. Bosenský výbor zvolil předsedou kníž Lobkovice a jeho náměstkem dra. 5l. Langen hana, zajisovateli dra. Korošce a dra. šl. Metala Petiční výbor zvolil předsedou Dreher jeho náměstkem Kadlčáka a zapísovatelem Sed- láka. Z Lublaně, 18. listopadu. „Slovene! oznamuje z Vídně, že jihoslovanšti de- legáti v bosenském výboru se usneslí z po- litických a státoprávních důvodů nepřijíma žádných referátů, aby měli úplně volnou ruku vůči politice společného ministra financí ryt Biliňského.
Koroška Beck Lobkovic Pitton Grabmayr Langen hana doktor Dreher Kadlčák jítlegát Lublaň Vídeň
20 article Uherská delegace.
Uherská delegace. Uherská delegace konala o půl 5. hod. odpol za předsednictví předsedy dle stáří bar. B. Har kanye ustavující schůzi. Z oposičních delegátů poslanecké sněmovny nedostavil se žádný, z oposičních delegátů sné- movny panské prine L. Windisch-Graetz který měl býti též zapisovatelem dle stáří, ale ode- šel před samým počatkem schůze. Jeho místo za- ujal delegát Šzül5. Potom byl zvolen jednomyslně předsedou bar L. Lang, místopředsedou hr. Aug. Zichy. Předseda bar. Lang poděkoval stručným pro- slovem za důvěru, ubezpečoval, že ve svém úřadě bude si počínati nestranně a konečně prohlásil, že tlumočí jen tradiční dynastickou věrnost a odda- nost maďarského národa, vzývá-li i při této příle- žitosti jménem delegace boha, by požehnal koruno- vaněmu králi Františku Josefu I. Členové delegace povstali ze svých mist a pro- volávali dlouho. „Eljen“. Polom podal ministr hr. Berchtold Iv maďar- ském jazyku) společný rozpočet na I. polo- letí r. 1914. Volbami do různých výborů byla schůze skon- čena. — Výbor pro záležitosti zahr a níčné bude miti zejtra ve 3 hod. odp. schůzi, niž ministr hr. Berchtold pronese výklad. V budově uherského ministerstva a latere, kde zasedá uherská delegace, koná službu 16členní uherská parlamentní stráž pod podplu- kovníkem Horváthem a setníkem Bärtlem. Přístup do budovy je velmi přísně střežen.
L Windisch Graetz Šzül L Lang Aug Zich Lang Berchtold maďar Horváth Bärtl Polom poslanecký sněmovna
21 article Společný rozpočet
Společný rozpočet Rozpočet o společných výdajích a příjmech za I. pololetí 1914 vykazuje u pol. „Ministerstvo zahraničných věcí“ řádnou potřebu 9.504.188 mimořádnou 50.000 K, tudíž úhrnem 9,554.188 K. U pol. „Min. vojenství“ řádnou potřebu vojska K 238.826.207, mimořádnou K 760.000, do- hromady K 239.586.207. u vojenského námořnictva řádnou potřebu K 35.464.050, mimořádnou 2,674.530 celkem K 38.138.580
22 article
a rnstande
23 article
V drobném prodejle ranmí čisle o soba sa vačerni aa d Ve fliálkach na venkově ranní čisle večerní lnserátv plati se hotově napřed Předplasceni a inserty přijíma administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se tál redakce, riskárna a expedlee „Národnicb Listů“ Eukopísv se navracei
24 article
U pol. „Společné min. financí“ úhrnem potřebu 2,589.245, u pol. „Účetní kontrol a“ 186.638 K, takže úhraný obnos potřeby činí 290,054.856 K. Odečte-li se z toho úhrnný obnos úhrady K 5.441.264, zbývá čistá potřeba 284,613.59 korun, resp. po připočtení dodalečného rozpočtu K 6.677.000 činí podstatnou součástku řádného vo- jenského rozpočtu úhrnná čistá potřeba 291,290.59 korun. Po srážce přebytku cel per 97,251.714 K, zbývá hraditi kvotovými příspěvky 194.038.878 K, z ně- hož připadá na Rakousko 123,408.726 K 41 h zbytek na Uhersko. U min. zahraničných věci je řádná čistá potře- ba naproti povolené polovině na r. 1913 o 125.640 kor. vyšší, naproti tomu mimořádná potřebao 48.320 K nižší. U min, vojenství je preliminovana řádná potřeba vojska oproli povolené polovině nar. 1913 o 37,047.232 K. mimořádná o 161.500 K větší. Po odčítání úhrady zbývá úhrnná čistá potřeba 235.054.360 K, který oproti polovině požadavků na r. 1913 jest o 37.070.054 K větší, po případě o přičítání additionálního rozpočtu o 43,747.054 K větší. Celkový čistý rozpočet vojenského lod- stva jest o 744.975 K větší než polovina nákladu v r. 1913. Potřeba 194,038.870 K, která má býti hrazena kvotou, je naproti polovině r. 1913 o 46.190.801 K vyšší. Následkem toho je kvotový příspěvek Rakouska okrouhle o 29.300.000 K a příspěvek Uherska o 16.500.000 K vyšší.
Rakousko Uhersko
25 article
Mimořádná potřeba, pro velitelstva, vojsko ústavy v Bosně á Hercegovině, f. j. potřeba úhrady zvýšených nákladů, které vojenské správé vzniknou na velitelství, vojsko a ústavy v Bosné a Hercegovině v I. polovině r. 1914 naprotí řádné potřebě vojenské, páči se, odečtou-li se vlastní příjmy, na 8,158.835 K. Po připočtení addičního rozpočtu 575.000 K. který tvoří integrující sou- částku této mimořádné potřeby vojenské, vyplývá celková čistá potřeba 8.731.835 K, z kteréhožto obnosu připadá na Rakousko 5.553.447 K a na Uhersko zbytek. Čistá potřeba 8.731.835 K jest oproti polovině r. 1913 o 1.748.633 K větši.
Boseň á Hercegovina Bosný a Hercegovina Rakousko Uhersko
26 article
Mimořádná potřeba v min. zahr. věci, činic 50.000 K, je způsobena nákladem na zástupce mezi- národní kontrolní komise v Albansku. V důvodové zprávě uvádí se dál: Ná- sledkem politických poměrů v Marokku zrušuje se vyslanectví v Tangeru a zřízuje se lam hlavní kon- sulát. Na zřízení efektivného vicekonsulátu v Ada- lii žádá se na pololetí 1914 K 14.400. Ve vysvětliv- kách k rozpočtu zdůrazňuje se naléhavá nutnost této instituce, aby byla tam zjednána obchodu mož- nost odbytu, a aby byla vybudována na bezpečném základě. Mimo vilaje! adanský nejsme zastoupeni na jižním pobřeží maloasijském, ač nelze význam tohoto území pro náš vývozní obchod doceniti. Pri cestě v oněch krajích, k niž došlo na podnět min. zahraničných věcí, seznalo se, že jak vilajet adan- ský, tak zejména též velmi úrodný a pro odbyt způ- sobilý okres Tekké, jehož hlavním městem jest Adalia, zasluhuje obzvláštní pozornosti se sta- noviska našich vývozních zájmů. Toto území může býti nesporně ještě mnohem příznivějším trhem pro naše zboží, než dosud a může našemu vývozní- mu obchodu poskylnouli aspoň částečnou náhradu za úbytek jejž doznal vývozní obchod v evropském Turecku následkem nedávných politických uďálostí.
Maroko Tanger Ada Turecko
27 article
Min. zuhraničních věcí žádá dále o povolení dodatečných úvěrů 4 mil., mezi nimi 300.000 K na zvýšené náklady při přestavbě Palazzetto dí Venezia v Římě, 2.800.000 K na větší vý- daje za balkánské války následkem zvýšené te- legrafní dopravy, následkem drahotních přídavků většímu počtu zahraničních funkcionářů v místech. válečnými událostmi postižených, na péči o naše osady a ústavy, dále na výdaje pro doprävu uprch- líků domů, na zdravotní opatření, na pomocnou akci po zrušeném obležení Skadru a na náklady, souvisící s lodní demonstrací a s obsazením Skadru oddíly vojska. Dál o povolení 250.000 K jako ná- kladů na 3 deliminační komise, zřízené ve smyslu usnesení londýnské konference velvyslanců. Konečně 25.000 K na zastoupení v mezináro d ní albanské kontrolní komisi za 3 poslední měsíce r. 1913. Náklad na rakousko-uherské koml- saře v této komisi a personálu bude činiti o 100.000 kor. ročně více, z čehož je 50.000 K zařaděno do rozpočtu I. pololetí 1914. Min. vojenství žádá pro rok 1913 doda- tečné úvěry 32,770.000 K, z toho 22,670.000 K bylo způsobeno hlavně zvýšenými cenami potravin, zejména masa, a 10.000.000 K vzniklo následkem provedení některých neodkladných organisačních akcí. (Nákup koní, zbraní, střeliva, zdravotních a zásobních potřeb, jakož i oděvů, výstroje atd.) Tento obnos 10,000.000 K žádá se nyní jako doda- tečný úvěr k mimořádné potřebě při provedení branné reformy. Jako adiční potřeby min. vojenství figurují pro I. pololetí 1914 doplněk k řádné po-
Řím
28 article
Plenární schůze.
29 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Z Kremlu.) — Říká se, že Kreml je srdcem Moskvy. Ale ten, kdo nenavštívil „má- tušky bělokamenné“, nedovede si učinit před- slavy, jak vrchovatou měrou je tento obraz případný. V samém středu města, polohou takořka s ním splývaje, kupí se tento shluk kostelů, klášterů, paláců a státních budov, ja- ko živý střed moci, státní i církevní, která se odtud rozlévá všemi ulicemi, všemi předmě- stími a z předměstí celou širou Rusí. Naše Hradčany, odloučené řekou od vlastní tepny města, jsou čímsi hrozivě krásným, pevnou, feudální tvrzí, oddělenou od vlastní Prahy ne- jen Vltavou, ale zároveň aristokratickým ovzdušim, ostře odlišeným od demokratického pravého břehu. Naproti tomu Kreml je kol do- kola obetkán, obklopen, ochráněn sterými a sterými domy ostatního města, jež ti připa- dají jako včely vlastní život nasazující za ži- vot královnin. Snad právě pro tuto pospolitost hradu. jeho sousedství nemá první pohled na Kreml bližíš-li se k němu z městské strany, té úchvatnosti, jíž by ses nadál. Spatřil jsem je ponejprv z Červeného Náměstí, velikého pro- stranství, rozloženého těsně pod hradbami Přede mnou rýsovaly se zubaté zdi, z nichž čněly dvě brány, Nikolskaja a Spasskaja, obě z červených cihel a za nimi několik málo ko- stelních věží. Věru odtud zdálo se mi velko- lepějším to bizarrní dílo ruského stavitelstv XVII. věku, chrám Blaženého Vasila, jenž na jižním konci náměstí pne své pestrobarvé, tur- banovité báně, podobající se ohromným arti- čokům.
Kreml Spasskaja Moskva Hradčany Praha Vltava Kreml Červený náměstí Kreml Blažený Vasil
30 article
Stačí však, abys jednou ze bran prošel do vlastního dvorce a staneš udiven tvárným i historickým bohatstvím, jež se nakupilo na jediné ploše. Každým krokem stoupáš na kus ruských dějin, na půdu zbrocenou krví, slyšíš v duchu houkání děl, cvakot tisícerých koň- ských kopyt, carové i cařice, bojaři i jejich ženy, nepřehledné zástupy ruského lidu, ge- nerace za generací, ubírají se tu kolem tebe neslyšným krokem mrtvých — mrtvých, již však svým potomstvem i svým úsilím prodlou- žili svou životní pout do současnosti. Vstoupit ne do těch ohromných paláců se střízlivými frontami, vystavěných v minu- lém století německými architekty, ale do ně- kterého z chrámů — to tě nejdříve zláká. Cí- tíš, že zde je vlastní nerv ruského života. A vskutku, nic nezdá se mi osobitějším nad tyto staré chrámy. Popatřme na jeden z nich, Blagověščenskou katedrálu. Vně je to mohutný blok, rozložitý, svalnatý jako obří tělo. Ale uvnitř ani zdání o této vnější mohut- nosti. Celý chrám rozpadá se uvnitř v několik těsných, temných kaplí, jež mají do sebe ja- kousi záludnou mystiku. Ne pocit volného rozletu k Bohu, jako v prostranných lodích na- šich kostelů, ale cosi podobného bázlivé hrů- ze. Ne laskavý otec, ale přísný, strašlivý ne- beský samoděržec, k němuž neodvažuje se upříti lidské oko — takový je Bůh staro- ruských kostelů. V popředí, v těžké, slavnostní ztrnulosti svítí zlatý ikonostáz, bohatě obložený zlatem Rozžaté tenounké svíce odrážejí se ve svíti- vých kovových plochách, vrhají sem do to- hoto mučivého šera trochu záře, ale záře ni- koli teplé, nýbrž zmrazující, jakoby měla po- strašit všechna hříšná srdce. Toliko dopad- nou-li na obrazy Bohorodičky (a těch je ve všech zdejších kostelích nepoměrně víc než u nás), zdá se, jakoby nabyly trochy vlídnosti.
bůh
31 article
Boží máť bývá zobrazována s Ježíškem na ru- kou, ale tak, že vše, mimo obličej a ruce, je samý kov samé zlato. Jak jsme tu však da- leko Rafaelových Madonn, usměvavých tváři a pomněnkově modrých očí! Zde v tváři Boho- rodiččině takořka ničeho nerozeznáváš: je všechna tmavá, ale chrámové temno činí ji ještě tmavší. I tu uplatňuje se rys pochmurné mystiky. Co však na tom sejde, že nerozezná- váš jejího výrazu? Je zde, a prostý fakt pří- tomnosti dodává mysli důvěrného tepla: cítíš že více než v kterékoli jiné církvi je ona sladkou prostřednicí mezí červem-člověkem a velitelským Hospodinem. Vše je tu barvou: ikonostáz i lesknouc se jaspisové dláždění a — pokud ovšem mů- žeš v matném přísvitu dohlédnout — stěny křičící pestrými neodstíněnými malbami. Na hnědém pozadí, od země až ke klenbě, jsou namalováni světci, carové, knížata, starořečti filosofové i ženské postavy, vše byzantsky protaženo, v postoji přísného ceremonielu. Na křiklavě zelený trávník spadají jejich roucha, červená nebo zlatá, a zpod nich rýsují se ohni- vě červené nohavice, rudé košile; obličeje těchto postav, rozestavených mechanicky ve- dle sebe a nad sebou, takže nohy jednoho do- týkají se temene druhého, jsou tvrdé a nehyb- né. Hnědé aureoly jsou rozepiaty nad jejic hlavamí. A jejich ruce svírají svými dlouhými sestilisovanými prsty zlatý meč nebo žezlo. kopí nebo kříž.
Boho Rafaelův Madonna
32 article
Procházíš ostatními kaplemi, ještě nižší- mi a temnějšími než tato hlavní, a všude pro- následuje tě to záludné, k zemi a do prachu stlačující ovzduší staroruského chrámu. V jed- nom z těchto šerých zákoutí nalezneš ve zd výklenek, kde prý Ivan Hrozný sedával př bohoslužbě. Při pohledu na toto kamenné, ne- pohodlné sedátko zdálo se mi, že jsem po- chopil celou dějinnou perspektivu Kremlu Zde tedy prodléval tento vladař, jehož ruka- ma prošly životy tisíců, jenž nešetřil ani nej- bližších. Nedaleko odtud, na tak zv. Červe- ném schodišti, přijal Vasila Šíbanova, posla jednoho ze zpronevěřívších se knížat, ale tak že mu vbodl do nohy svou ostře okovanou hůl, a o ní se opíraje, vyslechl poselství. Jako na krvavý, děsivý stín narážíš všude v Kremlu na tuto postavu samovládce. A přece, když syt krví, uchýlil se do kláštera, přišli jeho poddaní, ti, z nichž jednomu zabil otce, dru- hému ženu, třetímu syna a uprosili jej, že znovu se ujal vlády. Neboť staroruský člověk potřeboval někoho, jemuž by se klonil, koho by uctíval, hlavu maje skloněnou do prachu potřeboval velitelského, přísného boha a jeho přísného a velitelského pozemského zástupce cara.
Hrozná Šíbanův Kreml
33 article
Na freskách zdejších kostelů, mimo po- stavy svatých, jsou zobrazovány nesmírnou většinou dvě dějství náboženského života- pád Adama a Evy, z mrtvých vstání a posled- ní soud. Obojí upínají se k nejvlastnějšímu dra- matu náboženského citu: k vědomí viny a jeji odplatě. Mezi tímto dvojím mementem kolotá zdejší religiosita, neustále zneklidněná před- stavou hříchu a jeho trestu. Toho, kdo si ta- to fakta uvědomuje, neudiví bezvýhradný, ra- dikální spiritualismus pravoslaví, jemuž tělo není ničím, za to však duch a zázračné věci vším. V lidu stejně jako u vybraných jedno- tlivců, světců. Těsně pod hradbami Kremlu je nepatrná kaple Iberské Matky Boží. V je- diné její místnosti je vystavena kopie obrazu Bohorodičky z iberského kláštera na hoře
Adam Eva Kreml kaple iberský Matek boží
34 article
Athosu. Zde zastavují se carové, kdykoli při- jíždějí na Kreml. Od rána do večera tísní kupí se vně i uvnitř zástupy, které prochá- zejí kaplí a líbají zázračný obraz. Lidé všech stavů, všech tříd a všichni, již před vchodem odkrývajíce hlavu a čekajíce, až na ně přijde řada, jsou jakoby schvácení horečkou stanout zázraku tváří v tvář. Oč ještě větší měrou platí to o světcích! Vlídní k bližnímu, jsou k sobě samým naplněni fanatickou přísností. zabíhající v krutost. Katolická askese, byt sebe bezohlednější, má vždy ještě jistý ohled k tělesné bolesti. Pravoslavná však přehlíže tělo vůbec, mučí se bez jediného výkřiku, bez jediného vzdechu. V ruských klášteřích jsou podzemní koby poustevníků, kteří tu žili ta- kořka jakoby v hrobech; a jiní, jako na př. kyjevský Joann Mnogostradalnyj, ještě dnes vyčnívá plecemi a hlavou ze země, do níž se prý dal za živa zakopat a dle legendy 30 lek tak vytrval. Podobnou necitelnost k utrpení připomíná příběh z krymské války, o němž vypravuje G. Brandes. Raněný voják požáda prý své druhy, aby ho za žíva pohřbilí. Uči- nili tak, a když kdosi jim vytýkal, že jejich soudruh vytrpěl hrozná muka, odpověděli: „o. ničevó, my hrob rychle udupali.
Mnogostradalnyj G Brandes Kreml
35 article
Jaké však divné, nečekané kontrasty při- pravuje pravoslaví. Vyjdeš-li z té dusné my- stické atmosféry Blagověščenské katedrály do jejího ochozu, spatříš livrejované lokaje s blýštícími se knoflíky, kteří tu mají své krámky: prodávají svěcené chleby, svíčky a td. Zcela po živnostnicku jsou zařízení a provo- zují své obchůdky s nepokrytostí, která za- Ale v tom, zdá se, jen věrně sledují jednu z vlastností zdejšího církevnictví: zájem o po- zemské statky, zájem, jevící se tu jaksi bez roušky, dravěji, odkrytěji než u nás na zápa- dě. V kostelích a ještě více v klášteřích. Z mysli mi nevymizí příhoda, jež se mi stala v kyjevské Lavře, slavném klášteře, kam při- chází každoročně stalisíce poutníků. V jedné části Lavry jsou katakomby s ostatky mno- hých svatých, úzké podzemní chodby, tak úzké, že místy právě je jen tolík místa, abys prošel. Čekalo nás asi 30, abychom byli uve- dení mnichem. Mezi námi pět mužických žen, vychrtlých, zmořených hladem a porody, tak sezvířečtěných bídou, že v celém jich ze- vnějšku i v postojích bylo cosi, co upomínalo na opice. Vstoupili jsme do temného podzemí držíce v rukou rozžehnuté voskovky. Zůstal jsem poslední, neboť pohled na ony ženy mne zajímal: zastavovaly se u každé z truhel,v nichž pod hedvábnými ornáty leží tělo někte- rého svatého. Plnými ústy líbaly rozpadáva- jící se látky a kladly tam kopejku či dvou- kopejku. Mnich s podivuhodným klidem se- bral vždy nakladené peníze, při tom však ne- přestával se drsně osopovat na poutnice, jež mu nešly dosti rychle. Pojednou obrátil se ke mně s otázkou, proč také nekladu peněz. Podal jsem mu rub!, žádaje ho, aby mi vrátil „poltinnik“, 50 ko- pejek. S jakou dravostí, jak hladově sáhl ten člověk po stříbřel Z kapsy svého černého kaftanu podával mi papírový kornout, plný