1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve středu 19. listopadu 1913.
Praha
4
article
ranni a večerní lloty
předplání sa
* Praze v aduinistra n
ne vrésin
na štvrt leta
. dvojí donáškou
na měste -
2 K 04
na čterti leta
ik nsh
ve 5lálkách „ g o
na nsásle
Poštou
a nsěsle
os čtvrt Jet
v K n
* dsojí sesilka
na měsío
vdloe
ae dtvrt leta
Dnešní číslo pro Prahu jest o 9,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5
article
Delegace.
Delegace.
Hr. Berchtold, když loni dne 22. listo-
padu po delegacích se vracel z Pešti s těž-
kou hlavou do Vídně, netušil, že po roce
bude vstupovati do delegací s hlavou ještě
těžší. Loni sliboval delegátům, že Rakou-
sko-Uhersko rádo dopřeje balkánským stá-
tům nových území, dobytých na Turecku
že se vynasnaží navázati s nimi styky co
nejpřátelštější, ale nikdy nespustí se zřete-
le legitimních zájmů rakousko-uherských
Bylo tehda hádankou, jaké jsou to legitím-
ní zájmy, jichž hr. Berchtold tak slavnostně
sliboval hájiti. Dnes, bohužel, už celé Ra-
kousko cítí následky tohoto Berchtoldova
hájení legitimních zájmů říšských a soud o
něm je stejný, ať vychází z úst odborného
politika, nebo nejprostšího státního přísluš-
Sotva kdy se delegace scházely za ná-
lady tak stísněné, jako včera. Po leta se
zdálo, že jest výsadou českých a jihoslo-
vanských delegátů, projevovati nespokoje-
nost s vnější politikou habsburské monar-
chie. Letos tato výsada mizí, neboť nespo-
kojenost s Berchtoldovou politikou je tak
všeobecná, že zachvátila i povždy věrné
Berchtold
Berchtoldův
Hradec
Pešť
Vídeň
Uhersko
Turecko
6
article
Němce. Hospodářská tíseň, která se po
vypuknutí balkánské války objevila nej-
prve ve finančně a průmyslově slabých ze-
mích — Haliči a Uhrách — šířila se postup-
ně a neúprosně i do zemí silnějších, až za-
chvátila i nejsilnější průmysl český a ně-
mecký a vnutila i německým průmyslníkům
nejostřejší protesty proti nepochopitelné
vnější politice, jakoby schválně vypočítané
na zničení domácího průmyslu, obchodu a
spojeného s nimi blahobytu. Účinky hospo-
dářské tísně ukázaly se silnějšími, než
dávné sympatie k trojspolkové politice, k
politice, vyhovující přáním německého spo-
jence a bývalí chvalopěvci této politiky
počínají uvažovati, stojí-li domnělé rakou-
sko-uherské úspěchy na Balkáně za ty
ohromné ztráty ve všech oborech domá-
cího hospodářství.
Němec
Halič
Uhry
Balkán
7
article
Dnes je po válce, v několika dnech
bude v Cařihradě uzavřen posledni, srbsko-
turecký mír, také rozhraničovací práce v
Albanií se schylují ke konci, všechny
evropské státy, jež byly v uplynulém roce
také postiženy hospodářskou tísní, se zo-
tavují, jen u nás depresse nedostoupila ještě
krajního bodu a zdá se, že se ještě bude
prohlubovati. Aspoň průmysl rakouský
dlouho ještě bude cítiti následky nešťastné
politiky, která mu stále odcizuje zákazní-
ky. Srbská vláda právě vysílá svého zmoc-
něnce do Německa, aby tam navázal nové
obchodní styky a hledal pro Srbsko —
nejbližšího souseda Rakouska — spojenís
Hamburkem! Hrabě Berchtold ovšem ne-
opomine ve svěm exposé poukázati, že
Rakousko za ztrátu srbského trhu získává
novou Albanii. Ano, za zdvojnásobené,
kulturně pokročilé Srbsko, které se stává
stále hledanějším odběratelem, rakouský
průmysl získá divokou Albanii, v níž jsou
zatím jen ochotní odběratelé rakouských
bakšišů.
Toho nesmlčí hr. Berchtoldovi v dele
gacích kritika, která tentokráte nebude
jen akademickým sporem o plemenných
otázkách, nýbrž bude čistě věcná a pro-
mluví ji zástupcové oněch tříd, které mu-
níka.
Berchtold
Cařihrad
Albánie
Německo
Srbsko
Rakousko
Hamburk
8
article
sejí draze zaplatiti chyby našich diploma-
tů. Zahraniční politiku zvykli u nás poklá-
dati za jakousi regalii, za výsadné právo
do něhož parlamentu nedovolují se vměšo-
vati. Ale po letošní rakouské diplomatick
kampaní nahlédnou snad i v rozhodujících
místech, že ani vnější politika se nedá
prováděti beze všeho ohledu na obyvatel-
To asi bude jediným úspěchem přísné
kritiky, které bude aspoň v rakouské de-
legaci podrobena Berchtoldova vnější poli-
tika. Projev nedůvěry, i kdyby byl navržen.
nenajde většiny ani v rakouské, tím méně
v uherské delegaci a vydaná sta milionů n
albanské dobrodružství nikdo rakouským
a uherským národům nevrátí. Hr. Berch-
told bude míti v delegacích také své za-
stance. V rakouské delegaci ochotně nad
jeho špatnou politikou zamhouří oči dele-
gáti panské sněmovny a referent o vnější
politice, markr. Bacquehem, vyšperkuje
svůj referát obvyklým skvělým slohem tak,
aby pod jeho lesklým povrchem utonula
každá pochybnost o správném postupu
naší diplomacie, ač sám bude svému refe-
rátu věřiti ještě měně, než obyčejně.
Berchtoldův
Bacquehem
Hradec
panská sněmovna
9
article
Lehkou práci bude míti hr. Berchtold
v uherské delegaci. Ojedinělé hlasy ne-
spokojenosti, které jistě uslyšíme z krátl
řady oposičních delegátů, přehluší slov
souhlasu většiny, jež na pokyn Tiszův od-
hlasuje hr. Berchtoldovi i důvěru za to, že
hr. Berchtold ponechává hr. Tiszoviv
Uhrách úplně volnou ruku jak proti Chor-
vatsku, tak i proti všem národnostem uher-
ským, ba i proti oposičním maďarským
hrabatům a nepozastavil se ani nad tím,
když hr. Tisza po první balkánské válce
jménem celého uherského státu a tedy
jménem monarchie cynicky prohlásil, že
balkánské státy mají právo rváti se mezi
sebou, jak jim libo, čímž z veliké části za-
vinil truchlivé události, jichž jsme byl
svědky za druhé války.
Jak z uherské, tak nepochybně také
aspoň z části rakouské delegace uslyšíme
ocenění oněch úspěchů, jichž Rakousko-
Uhersko dobylo utvořením samostatné
Albanie a rozbitím balkánského spolku
Bude zajímavo sledovati, jak přesvědčující
bude takové hodnocení a čím se zastanci
Berchtoldovy politiky vynasnaží nahraditi
rakouským národům ztráty, jimiž zapla-
ceny ony domnělé úspěchy. Bude k tomu
třeba velice obratné sofistiky. Nezdaří-l
se, zůstane v širokém obecenstvu trvalý
zdrcující dojem, že všechny tyto balkánsko
úspěchy habsburské monarchie jsou nej-
krutější Pyrrhovo vítězství, jaké kdy svě-
stvo.
Berchtold
Tisza
Berchtoldův
Pyrrhův
Uhry
Rakousko
Uhersko
Albánie
11
title
Rakouská delegace.
13
article
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“)
Z Vídně, 18. listopadu.
Rakouská delegace sešla se dnes k ustavu
jící schůzi v zasedací síni panské sněmovny
Lože její byly plny. Dostavilo se přes 100
členů sněmovny poslanecké a mnoho dam
kterým na kloboucích bělala se péra rajek
Na ministerské lavici usedli dva noví lidé
ministr vojenství ryt. Krobatin a chef
mariny Haus.
Bývalého m. p. svobod. p. Vlad. Becka
pozdravovali členové poslanecké sněmovny
velmi srdečně. Vedle ministerské lavice stál
nový odborný chef zahraničního ministerstva
Vlad
Beck
Vídeň
Hausa
panská sněmovna
poslanecký sněmovna
14
article
a býv. vyslanec v Srbsku hr. Forgách
Proslov předsedy dra. Lea byl velmi stručný
Patrně byla jeho krátkost smluvena.
Všechny výbory ustanovily své zpravo-
daje mimo bosenský. Byl navržen pro rozpo-
čet o zemích anektovaných Slovinec dr. P
Korošec, učinil však přijetí referátu závislým
na splnění četných požadavků. V příčině těch-
to vyjednával se Slovinci a Chorvaty společný
ministr financí dr. Biliňski. Do budouc
středy bude se dru. Korošcovi rozhodnout.
Zahraničný výbor rakouské delegace
koná schůzi zitra o 15. hod. večerní, pouze
však, aby vyslechl ministra zahraničních zále-
žitostí hr. Berchtolda. Rokování o něm bude
teprve v pondělí.
doktor
Slovinec
Chorvat
Biliňski
Berchtold
Srbsko
Leo
P Korošec
15
article
Plenární schůze.
Plenární schůze.
Předseda dle stáří svob. p. Schwegel za-
hájil schůzi po 1//47. hod. Na ministerské lavici
ministr hr. Berchtold se všemi společným
ministry a s velitelem vojenského loďstva admi-
rálem Hausem, a min. předseda hr. Stürgkh.
Nejdříve byla provedena volba praesi-
dia. Delegát dr. Leo byl zvolen předsedo
všemi odevzdanými 44 hlasy. Poděkovav za svoji
volbu, pravil: Pociťuji toto své vyznamenání tím
živěji, poněvadž jsem si velmi dobře vědom, že
smím toto parlaméntní čestné místov zaujati jako
nástupce četných, vynikajících a o veřejné blaho
zasloužilých mužů. V době, která uplynula od po-
sledního zasedání delegací, byli jsme svědky av
jistém ohledu také účastníky světových histori-
ckých událostí, které značně otřásly dosavadními
základy politické sítunce Evropy. Jak o bezpro-
střední sousední stát, jehož politické a hospodář-
ské životní zájmy jsou po mnohá staletí co nejúžeji
spojena s útvarem a řešením tak zvané východní
otázky, musilo naše mocnářství mnohem víc než
kterákoli jiná evropská velmoc pociťovati účinek
těchto událostí. Vysvětlení a posouzení průběhů
a účinků politického pozměňovacího procesu, kte-
rý dospěl už k jistému zakončení na Balkáně, bude
hlavním předmětem našeho jednání. Minula-li tato
nebezpečná doba, aniž byly poškozeny naše vi-
tální zájmy, máme za to především děkovati
osvědčené mírumilovnosti a velké moudrosti svého
mocnáře.
Berchtold
Stürgkh
doktor
Lea
Evropa
Balkán
16
article
Chceme tudíž v tomto okamžiku z hloub
srdce projeviti své city, volajícec Sláva J. V. na-
šemu nejmilostivějšímu císaři a králil (Nadšené
projevy souhlasu.)
Potom konala se volba místopředsedy
Všemi odevzdanými 47 hlasy byl jím zvolen hr
Sylva Taroueca. Děkuje za své zvolení, ubez-
pečoval, že vynasnaží se, aby si zasloužil osvěd-
čené důvěry
Na to byli zvolení zapisovatelí: dr. Koroše
prine Bedř. Lobkowitz. Loser a Maštál
ka; pořadateli: Dreher a Höher.
Taroueca
Koroš
Bedř
Lobkowitz
Dreher
Höher
17
article
Ministr hr. Berehtold podal potom spo-
lečný rozpočet na I. pololetí r. 1914 a zvoleny
výbory.
V došlých spísechejsou dotazy delegátů
Němce: k ministru vojehství, aby vdovy a si-
rotci po staropensistech byli na roveň postaven
ostatním pensistům; Losera: po chystaném zří-
zení ústavu na zhotovování stejnokrojů pro dů-
stojníky a vojenské úřadníky.
Konec schůze v 7 hod. več., příští bude
oznámena písemně.
Do výboru pro zahraniční záležitost
zvoleni delegáty: markýz Bacquchem, dr. Baern-
reither, dr. Bugatto, hr. Clam-Martinic, dr
ryt. Czaykowský, dr. Ellenbogen, sv. p. Fuchs.
sv. p. Gautsch, Hauser, ryt. Jedrzejowicz, K a dl-
čák, dr. Kralmář, dr. Laginja, šl. Langenhahn
dr. Levický, sv. p. Parish, hr. Pininský, dr. Rosne
sv. p. Schwegel, dr. Šusteršič, Udržal. Vaněk
dr. Waltner a Wolí.
Do vojenského výboru zvoleni dele-
gáti: sv. p. Beck. dr. Bialy, hr. Clam Martinic, dr-
Exner, Goll, zl. Grabmayr, Höher. Klofáč. Ko-
rošec, dr. Laginja, dr. Lecher, Leuthner, Loser
Maštálka, Němec, Neumann dr. Rosner
dr. Schlegel, kn. Schönburg. Sedlák, kn. Star-
hemberg. Tonelli, hr. Walterskirchen, ryt. Vasilko
— Do výboru pro záležitosti Bosny
Hereegoviny delegáti: dr. Baernreither, sv
p. Fuchs, Korošec, dr. Laginja, šl. Langenhan, kn
Lobkovic, hr. Lützow. Maštálka, ryt. Met-
tal, ryt. Mühlwerth, Němec. Niedrist, hr. Rey
sv. p. Schwegel, ryt. Vasilko. — Do finaněn -
ho výboru delegáti: Dreher. šl. Grabmayr. Ko-
rošec, dr. Levický, kn. Lobkovic. Niedrist, sv
p. Parish. Pittoni, Ptás, Londzin, Schürl
Němec
Bacquch
doktor
Baern
Bugatto
Martinic
Ellenbogen
Fuchs
Gautsch
Hauser
Kralmář
Laginja
Parish
Rosne
Schwegel
Šusteršič
Udržal
Vaněk
Waltner
Wolit
Beck
Biala
Exner
Goll
Grabmayr
Höher
Klofáč
Lecher
Leuthner
Loser Maštálek
Neumann
Rosner
Schlegel
Schönburg
Sedlák
Tonelli
Vasilko
Baernreither
Korošec
Lobkovic
Lützow
Maštálek
Rey svatý
Dreher
Ptás
Londzin
Schürl
ko
Bosna
Met
svatý p
18
article
Schweiger, Sedlák, Waldner. — Do petiční-
ho výbo ru del.: Dreher, Jedrzejowicz, Kadlěák
Korošec, hr. Rey, hr. Lützow, Schürl, Schweiger
Tonelli.
Po plenární schůzi výbory se ústavily. Výbor
pro zahraniční záležitosti zvolil předsedou
dr. Baernreithera, jeho náměstkem sv.p.
Fuchse, zapisovateli dra. Langenhana, sv. p. Pa-
rishe a dra. Rosnera. Výbor má schůzí zejtra ve
412 hod. odpol., ale vyslechne v ní pouze výklad
ministra hr. Berchtold a
Vojenský výbor zvolil předsedou dra
Lechra, jeho náměstkem knižete Schönburga.
zapisovateli dra. Bialého a kn. Starhemberga,
zpravodajem o řádném rozpočtu dra. Rosnera,
mimořádném hr. Clam Martinice, o vojenském
námořnictvu dra. Schlegela.
Do užšího výboru pro vojenské záležitosti
byli zvoleni: dr. Exner. Rosner, hr. Clam Martini
dr. Schlegel, dr. Bialy. Goll. Höher, Leuthner, Ma-
štálka, Sedlák. Užší výbor se ihned ustavi
a zvolil předsedou a zpravodajem o průmyslových
a živnostenských dodávkách dra. Exnera, o z-
mědělských dodávkách Sedláka
Přiští schůze vojenského výboru jest projek-
tována na středu 26. t. m.
Schweiger
Sedlák
Waldner
Dreher
Jedrzejowicz
Kadlěák
Korošec
Rey
Lützow
Schürl
Tonelli
doktor
Baernreither
Fuchs
Rosner
Berchtold
Lechr
Schönburg
Martinic
Schlegel
Exner
Martini
Biala
Goll
Höher
Leuthner
ma
19
article
Finanční výbor zvolil předsedou dra
Korošce, jeho náměstkem sv. p. Becka, zapisova-
teli kn. Lobkovice a Pittona, zpravodajem pr
účetní závěrky šl. Grabmayra, pro clo a všeobe-
ná ustanovení šl. Grabmayra, pro rozpočet spo-
lečného ministerstva financi a nejvyšší účtárny
dra. Pláse, hl. zpravodajem Grabmayra.
Bosenský výbor zvolil předsedou kníž
Lobkovice a jeho náměstkem dra. 5l. Langen
hana, zajisovateli dra. Korošce a dra. šl. Metala
Petiční výbor zvolil předsedou Dreher
jeho náměstkem Kadlčáka a zapísovatelem Sed-
láka.
Z Lublaně, 18. listopadu. „Slovene!
oznamuje z Vídně, že jihoslovanšti de-
legáti v bosenském výboru se usneslí z po-
litických a státoprávních důvodů nepřijíma
žádných referátů, aby měli úplně volnou ruku
vůči politice společného ministra financí ryt
Biliňského.
Koroška
Beck
Lobkovic
Pitton
Grabmayr
Langen hana
doktor
Dreher
Kadlčák
jítlegát
Lublaň
Vídeň
20
article
Uherská delegace.
Uherská delegace.
Uherská delegace konala o půl 5. hod. odpol
za předsednictví předsedy dle stáří bar. B. Har
kanye ustavující schůzi.
Z oposičních delegátů poslanecké sněmovny
nedostavil se žádný, z oposičních delegátů sné-
movny panské prine L. Windisch-Graetz
který měl býti též zapisovatelem dle stáří, ale ode-
šel před samým počatkem schůze. Jeho místo za-
ujal delegát Šzül5.
Potom byl zvolen jednomyslně předsedou bar
L. Lang, místopředsedou hr. Aug. Zichy.
Předseda bar. Lang poděkoval stručným pro-
slovem za důvěru, ubezpečoval, že ve svém úřadě
bude si počínati nestranně a konečně prohlásil, že
tlumočí jen tradiční dynastickou věrnost a odda-
nost maďarského národa, vzývá-li i při této příle-
žitosti jménem delegace boha, by požehnal koruno-
vaněmu králi Františku Josefu I.
Členové delegace povstali ze svých mist a pro-
volávali dlouho. „Eljen“.
Polom podal ministr hr. Berchtold Iv maďar-
ském jazyku) společný rozpočet na I. polo-
letí r. 1914.
Volbami do různých výborů byla schůze skon-
čena. — Výbor pro záležitosti zahr a
níčné bude miti zejtra ve 3 hod. odp. schůzi,
niž ministr hr. Berchtold pronese výklad.
V budově uherského ministerstva a latere, kde
zasedá uherská delegace, koná službu 16členní
uherská parlamentní stráž pod podplu-
kovníkem Horváthem a setníkem Bärtlem. Přístup
do budovy je velmi přísně střežen.
L Windisch
Graetz
Šzül
L Lang
Aug
Zich
Lang
Berchtold
maďar
Horváth
Bärtl
Polom
poslanecký sněmovna
21
article
Společný rozpočet
Společný rozpočet
Rozpočet o společných výdajích a příjmech za
I. pololetí 1914 vykazuje u pol. „Ministerstvo
zahraničných věcí“ řádnou potřebu 9.504.188
mimořádnou 50.000 K, tudíž úhrnem 9,554.188 K.
U pol. „Min. vojenství“ řádnou potřebu
vojska K 238.826.207, mimořádnou K 760.000, do-
hromady K 239.586.207. u vojenského námořnictva
řádnou potřebu K 35.464.050, mimořádnou 2,674.530
celkem K 38.138.580
23
article
V drobném prodejle
ranmí čisle o soba
sa
vačerni
aa d
Ve fliálkach na venkově
ranní čisle
večerní
lnserátv
plati se hotově napřed
Předplasceni a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se tál
redakce, riskárna a expedlee
„Národnicb Listů“
Eukopísv se navracei
24
article
U pol. „Společné min. financí“ úhrnem
potřebu 2,589.245, u pol. „Účetní kontrol a“
186.638 K, takže úhraný obnos potřeby činí
290,054.856 K. Odečte-li se z toho úhrnný obnos
úhrady K 5.441.264, zbývá čistá potřeba 284,613.59
korun, resp. po připočtení dodalečného rozpočtu
K 6.677.000 činí podstatnou součástku řádného vo-
jenského rozpočtu úhrnná čistá potřeba 291,290.59
korun.
Po srážce přebytku cel per 97,251.714 K, zbývá
hraditi kvotovými příspěvky 194.038.878 K, z ně-
hož připadá na Rakousko 123,408.726 K 41 h
zbytek na Uhersko.
U min. zahraničných věci je řádná čistá potře-
ba naproti povolené polovině na r. 1913 o 125.640
kor. vyšší, naproti tomu mimořádná potřebao
48.320 K nižší. U min, vojenství je preliminovana
řádná potřeba vojska oproli povolené polovině nar.
1913 o 37,047.232 K. mimořádná o 161.500 K větší. Po
odčítání úhrady zbývá úhrnná čistá potřeba
235.054.360 K, který oproti polovině požadavků
na r. 1913 jest o 37.070.054 K větší, po případě o
přičítání additionálního rozpočtu o 43,747.054 K
větší.
Celkový čistý rozpočet vojenského lod-
stva jest o 744.975 K větší než polovina nákladu
v r. 1913. Potřeba 194,038.870 K, která má býti
hrazena kvotou, je naproti polovině r. 1913 o
46.190.801 K vyšší. Následkem toho je kvotový
příspěvek Rakouska okrouhle o 29.300.000 K a
příspěvek Uherska o 16.500.000 K vyšší.
Rakousko
Uhersko
25
article
Mimořádná potřeba, pro velitelstva, vojsko
ústavy v Bosně á Hercegovině, f. j. potřeba
úhrady zvýšených nákladů, které vojenské správé
vzniknou na velitelství, vojsko a ústavy v Bosné
a Hercegovině v I. polovině r. 1914 naprotí řádné
potřebě vojenské, páči se, odečtou-li se vlastní
příjmy, na 8,158.835 K. Po připočtení addičního
rozpočtu 575.000 K. který tvoří integrující sou-
částku této mimořádné potřeby vojenské, vyplývá
celková čistá potřeba 8.731.835 K, z kteréhožto
obnosu připadá na Rakousko 5.553.447 K a na
Uhersko zbytek. Čistá potřeba 8.731.835 K jest
oproti polovině r. 1913 o 1.748.633 K větši.
Boseň á Hercegovina
Bosný a Hercegovina
Rakousko
Uhersko
26
article
Mimořádná potřeba v min. zahr. věci, činic
50.000 K, je způsobena nákladem na zástupce mezi-
národní kontrolní komise v Albansku.
V důvodové zprávě uvádí se dál: Ná-
sledkem politických poměrů v Marokku zrušuje se
vyslanectví v Tangeru a zřízuje se lam hlavní kon-
sulát. Na zřízení efektivného vicekonsulátu v Ada-
lii žádá se na pololetí 1914 K 14.400. Ve vysvětliv-
kách k rozpočtu zdůrazňuje se naléhavá nutnost
této instituce, aby byla tam zjednána obchodu mož-
nost odbytu, a aby byla vybudována na bezpečném
základě. Mimo vilaje! adanský nejsme zastoupeni
na jižním pobřeží maloasijském, ač nelze význam
tohoto území pro náš vývozní obchod doceniti. Pri
cestě v oněch krajích, k niž došlo na podnět min.
zahraničných věcí, seznalo se, že jak vilajet adan-
ský, tak zejména též velmi úrodný a pro odbyt způ-
sobilý okres Tekké, jehož hlavním městem jest
Adalia, zasluhuje obzvláštní pozornosti se sta-
noviska našich vývozních zájmů. Toto území může
býti nesporně ještě mnohem příznivějším trhem
pro naše zboží, než dosud a může našemu vývozní-
mu obchodu poskylnouli aspoň částečnou náhradu
za úbytek jejž doznal vývozní obchod v evropském
Turecku následkem nedávných politických uďálostí.
Maroko
Tanger
Ada
Turecko
27
article
Min. zuhraničních věcí žádá dále o povolení
dodatečných úvěrů 4 mil., mezi nimi 300.000 K
na zvýšené náklady při přestavbě Palazzetto
dí Venezia v Římě, 2.800.000 K na větší vý-
daje za balkánské války následkem zvýšené te-
legrafní dopravy, následkem drahotních přídavků
většímu počtu zahraničních funkcionářů v místech.
válečnými událostmi postižených, na péči o naše
osady a ústavy, dále na výdaje pro doprävu uprch-
líků domů, na zdravotní opatření, na pomocnou
akci po zrušeném obležení Skadru a na náklady,
souvisící s lodní demonstrací a s obsazením Skadru
oddíly vojska. Dál o povolení 250.000 K jako ná-
kladů na 3 deliminační komise, zřízené ve
smyslu usnesení londýnské konference velvyslanců.
Konečně 25.000 K na zastoupení v mezináro d ní
albanské kontrolní komisi za 3 poslední
měsíce r. 1913. Náklad na rakousko-uherské koml-
saře v této komisi a personálu bude činiti o 100.000
kor. ročně více, z čehož je 50.000 K zařaděno do
rozpočtu I. pololetí 1914.
Min. vojenství žádá pro rok 1913 doda-
tečné úvěry 32,770.000 K, z toho 22,670.000 K
bylo způsobeno hlavně zvýšenými cenami potravin,
zejména masa, a 10.000.000 K vzniklo následkem
provedení některých neodkladných organisačních
akcí. (Nákup koní, zbraní, střeliva, zdravotních a
zásobních potřeb, jakož i oděvů, výstroje atd.)
Tento obnos 10,000.000 K žádá se nyní jako doda-
tečný úvěr k mimořádné potřebě při provedení
branné reformy. Jako adiční potřeby min. vojenství
figurují pro I. pololetí 1914 doplněk k řádné po-
Řím
28
article
Plenární schůze.
29
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Z Kremlu.) — Říká se, že Kreml je
srdcem Moskvy. Ale ten, kdo nenavštívil „má-
tušky bělokamenné“, nedovede si učinit před-
slavy, jak vrchovatou měrou je tento obraz
případný. V samém středu města, polohou
takořka s ním splývaje, kupí se tento shluk
kostelů, klášterů, paláců a státních budov, ja-
ko živý střed moci, státní i církevní, která se
odtud rozlévá všemi ulicemi, všemi předmě-
stími a z předměstí celou širou Rusí. Naše
Hradčany, odloučené řekou od vlastní tepny
města, jsou čímsi hrozivě krásným, pevnou,
feudální tvrzí, oddělenou od vlastní Prahy ne-
jen Vltavou, ale zároveň aristokratickým
ovzdušim, ostře odlišeným od demokratického
pravého břehu. Naproti tomu Kreml je kol do-
kola obetkán, obklopen, ochráněn sterými a
sterými domy ostatního města, jež ti připa-
dají jako včely vlastní život nasazující za ži-
vot královnin.
Snad právě pro tuto pospolitost hradu.
jeho sousedství nemá první pohled na Kreml
bližíš-li se k němu z městské strany, té
úchvatnosti, jíž by ses nadál. Spatřil jsem je
ponejprv z Červeného Náměstí, velikého pro-
stranství, rozloženého těsně pod hradbami
Přede mnou rýsovaly se zubaté zdi, z nichž
čněly dvě brány, Nikolskaja a Spasskaja, obě
z červených cihel a za nimi několik málo ko-
stelních věží. Věru odtud zdálo se mi velko-
lepějším to bizarrní dílo ruského stavitelstv
XVII. věku, chrám Blaženého Vasila, jenž na
jižním konci náměstí pne své pestrobarvé, tur-
banovité báně, podobající se ohromným arti-
čokům.
Kreml
Spasskaja
Moskva
Hradčany
Praha
Vltava
Kreml
Červený náměstí
Kreml
Blažený Vasil
30
article
Stačí však, abys jednou ze bran prošel
do vlastního dvorce a staneš udiven tvárným
i historickým bohatstvím, jež se nakupilo na
jediné ploše. Každým krokem stoupáš na kus
ruských dějin, na půdu zbrocenou krví, slyšíš
v duchu houkání děl, cvakot tisícerých koň-
ských kopyt, carové i cařice, bojaři i jejich
ženy, nepřehledné zástupy ruského lidu, ge-
nerace za generací, ubírají se tu kolem tebe
neslyšným krokem mrtvých — mrtvých, již
však svým potomstvem i svým úsilím prodlou-
žili svou životní pout do současnosti.
Vstoupit ne do těch ohromných paláců
se střízlivými frontami, vystavěných v minu-
lém století německými architekty, ale do ně-
kterého z chrámů — to tě nejdříve zláká. Cí-
tíš, že zde je vlastní nerv ruského života.
A vskutku, nic nezdá se mi osobitějším
nad tyto staré chrámy. Popatřme na jeden
z nich, Blagověščenskou katedrálu. Vně je to
mohutný blok, rozložitý, svalnatý jako obří
tělo. Ale uvnitř ani zdání o této vnější mohut-
nosti. Celý chrám rozpadá se uvnitř v několik
těsných, temných kaplí, jež mají do sebe ja-
kousi záludnou mystiku. Ne pocit volného
rozletu k Bohu, jako v prostranných lodích na-
šich kostelů, ale cosi podobného bázlivé hrů-
ze. Ne laskavý otec, ale přísný, strašlivý ne-
beský samoděržec, k němuž neodvažuje se
upříti lidské oko — takový je Bůh staro-
ruských kostelů.
V popředí, v těžké, slavnostní ztrnulosti
svítí zlatý ikonostáz, bohatě obložený zlatem
Rozžaté tenounké svíce odrážejí se ve svíti-
vých kovových plochách, vrhají sem do to-
hoto mučivého šera trochu záře, ale záře ni-
koli teplé, nýbrž zmrazující, jakoby měla po-
strašit všechna hříšná srdce. Toliko dopad-
nou-li na obrazy Bohorodičky (a těch je ve
všech zdejších kostelích nepoměrně víc než
u nás), zdá se, jakoby nabyly trochy vlídnosti.
bůh
31
article
Boží máť bývá zobrazována s Ježíškem na ru-
kou, ale tak, že vše, mimo obličej a ruce, je
samý kov samé zlato. Jak jsme tu však da-
leko Rafaelových Madonn, usměvavých tváři
a pomněnkově modrých očí! Zde v tváři Boho-
rodiččině takořka ničeho nerozeznáváš: je
všechna tmavá, ale chrámové temno činí ji
ještě tmavší. I tu uplatňuje se rys pochmurné
mystiky. Co však na tom sejde, že nerozezná-
váš jejího výrazu? Je zde, a prostý fakt pří-
tomnosti dodává mysli důvěrného tepla: cítíš
že více než v kterékoli jiné církvi je ona
sladkou prostřednicí mezí červem-člověkem
a velitelským Hospodinem.
Vše je tu barvou: ikonostáz i lesknouc
se jaspisové dláždění a — pokud ovšem mů-
žeš v matném přísvitu dohlédnout — stěny
křičící pestrými neodstíněnými malbami. Na
hnědém pozadí, od země až ke klenbě, jsou
namalováni světci, carové, knížata, starořečti
filosofové i ženské postavy, vše byzantsky
protaženo, v postoji přísného ceremonielu. Na
křiklavě zelený trávník spadají jejich roucha,
červená nebo zlatá, a zpod nich rýsují se ohni-
vě červené nohavice, rudé košile; obličeje
těchto postav, rozestavených mechanicky ve-
dle sebe a nad sebou, takže nohy jednoho do-
týkají se temene druhého, jsou tvrdé a nehyb-
né. Hnědé aureoly jsou rozepiaty nad jejic
hlavamí. A jejich ruce svírají svými dlouhými
sestilisovanými prsty zlatý meč nebo žezlo.
kopí nebo kříž.
Boho
Rafaelův Madonna
32
article
Procházíš ostatními kaplemi, ještě nižší-
mi a temnějšími než tato hlavní, a všude pro-
následuje tě to záludné, k zemi a do prachu
stlačující ovzduší staroruského chrámu. V jed-
nom z těchto šerých zákoutí nalezneš ve zd
výklenek, kde prý Ivan Hrozný sedával př
bohoslužbě. Při pohledu na toto kamenné, ne-
pohodlné sedátko zdálo se mi, že jsem po-
chopil celou dějinnou perspektivu Kremlu
Zde tedy prodléval tento vladař, jehož ruka-
ma prošly životy tisíců, jenž nešetřil ani nej-
bližších. Nedaleko odtud, na tak zv. Červe-
ném schodišti, přijal Vasila Šíbanova, posla
jednoho ze zpronevěřívších se knížat, ale tak
že mu vbodl do nohy svou ostře okovanou
hůl, a o ní se opíraje, vyslechl poselství. Jako
na krvavý, děsivý stín narážíš všude v Kremlu
na tuto postavu samovládce. A přece, když
syt krví, uchýlil se do kláštera, přišli jeho
poddaní, ti, z nichž jednomu zabil otce, dru-
hému ženu, třetímu syna a uprosili jej, že
znovu se ujal vlády. Neboť staroruský člověk
potřeboval někoho, jemuž by se klonil, koho
by uctíval, hlavu maje skloněnou do prachu
potřeboval velitelského, přísného boha a jeho
přísného a velitelského pozemského zástupce
cara.
Hrozná
Šíbanův
Kreml
33
article
Na freskách zdejších kostelů, mimo po-
stavy svatých, jsou zobrazovány nesmírnou
většinou dvě dějství náboženského života-
pád Adama a Evy, z mrtvých vstání a posled-
ní soud. Obojí upínají se k nejvlastnějšímu dra-
matu náboženského citu: k vědomí viny a jeji
odplatě. Mezi tímto dvojím mementem kolotá
zdejší religiosita, neustále zneklidněná před-
stavou hříchu a jeho trestu. Toho, kdo si ta-
to fakta uvědomuje, neudiví bezvýhradný, ra-
dikální spiritualismus pravoslaví, jemuž tělo
není ničím, za to však duch a zázračné věci
vším. V lidu stejně jako u vybraných jedno-
tlivců, světců. Těsně pod hradbami Kremlu
je nepatrná kaple Iberské Matky Boží. V je-
diné její místnosti je vystavena kopie obrazu
Bohorodičky z iberského kláštera na hoře
Adam
Eva
Kreml
kaple iberský Matek boží
34
article
Athosu. Zde zastavují se carové, kdykoli při-
jíždějí na Kreml. Od rána do večera tísní
kupí se vně i uvnitř zástupy, které prochá-
zejí kaplí a líbají zázračný obraz. Lidé všech
stavů, všech tříd a všichni, již před vchodem
odkrývajíce hlavu a čekajíce, až na ně přijde
řada, jsou jakoby schvácení horečkou stanout
zázraku tváří v tvář. Oč ještě větší měrou
platí to o světcích! Vlídní k bližnímu, jsou
k sobě samým naplněni fanatickou přísností.
zabíhající v krutost. Katolická askese, byt
sebe bezohlednější, má vždy ještě jistý ohled
k tělesné bolesti. Pravoslavná však přehlíže
tělo vůbec, mučí se bez jediného výkřiku, bez
jediného vzdechu. V ruských klášteřích jsou
podzemní koby poustevníků, kteří tu žili ta-
kořka jakoby v hrobech; a jiní, jako na př.
kyjevský Joann Mnogostradalnyj, ještě dnes
vyčnívá plecemi a hlavou ze země, do níž se
prý dal za živa zakopat a dle legendy 30 lek
tak vytrval. Podobnou necitelnost k utrpení
připomíná příběh z krymské války, o němž
vypravuje G. Brandes. Raněný voják požáda
prý své druhy, aby ho za žíva pohřbilí. Uči-
nili tak, a když kdosi jim vytýkal, že jejich
soudruh vytrpěl hrozná muka, odpověděli: „o.
ničevó, my hrob rychle udupali.
Mnogostradalnyj
G Brandes
Kreml
35
article
Jaké však divné, nečekané kontrasty při-
pravuje pravoslaví. Vyjdeš-li z té dusné my-
stické atmosféry Blagověščenské katedrály
do jejího ochozu, spatříš livrejované lokaje
s blýštícími se knoflíky, kteří tu mají své
krámky: prodávají svěcené chleby, svíčky a td.
Zcela po živnostnicku jsou zařízení a provo-
zují své obchůdky s nepokrytostí, která za-
Ale v tom, zdá se, jen věrně sledují jednu
z vlastností zdejšího církevnictví: zájem o po-
zemské statky, zájem, jevící se tu jaksi bez
roušky, dravěji, odkrytěji než u nás na zápa-
dě. V kostelích a ještě více v klášteřích.
Z mysli mi nevymizí příhoda, jež se mi stala
v kyjevské Lavře, slavném klášteře, kam při-
chází každoročně stalisíce poutníků. V jedné
části Lavry jsou katakomby s ostatky mno-
hých svatých, úzké podzemní chodby, tak
úzké, že místy právě je jen tolík místa, abys
prošel. Čekalo nás asi 30, abychom byli uve-
dení mnichem. Mezi námi pět mužických
žen, vychrtlých, zmořených hladem a porody,
tak sezvířečtěných bídou, že v celém jich ze-
vnějšku i v postojích bylo cosi, co upomínalo
na opice. Vstoupili jsme do temného podzemí
držíce v rukou rozžehnuté voskovky. Zůstal
jsem poslední, neboť pohled na ony ženy mne
zajímal: zastavovaly se u každé z truhel,v
nichž pod hedvábnými ornáty leží tělo někte-
rého svatého. Plnými ústy líbaly rozpadáva-
jící se látky a kladly tam kopejku či dvou-
kopejku. Mnich s podivuhodným klidem se-
bral vždy nakladené peníze, při tom však ne-
přestával se drsně osopovat na poutnice, jež
mu nešly dosti rychle.
Pojednou obrátil se ke mně s otázkou,
proč také nekladu peněz. Podal jsem mu rub!,
žádaje ho, aby mi vrátil „poltinnik“, 50 ko-
pejek. S jakou dravostí, jak hladově sáhl ten
člověk po stříbřel Z kapsy svého černého
kaftanu podával mi papírový kornout, plný