ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d7b238c0-6615-11dc-8cb9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 127, place 101, org 7, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
22. července 1901. Číslo 200.
4 article
Předseda p. dr. Uchytil, vysloviv zvláštní potěšení, že do schůze zavítali zástupcové jed noty moravské pp. Jan Pisťalák z Jevišovic Emanuel Valníček z Jaroměřic, vzpomínal za- slána, uveřejněného v t. l. proti svolání valné hromady do Prahy. Uvedl, že dle znění stano valná hromada jinam ani svolati se nemohla přání pronesenému dle znění nových stanov úplně bude vyhověno. Výtky, jakoby správní výbor zameškal minulého zasedání sněmovního pro své požadavky, nejsou oprávněné, nebot stalo se vše, co mohlo se podniknout. Hlavní závadou, že požadavky samosprávného úřad- nietva nedostaly se na jednací pořad, byl krátká doba sněmování. Byly činěny také výtky orgánu jednoty. Trpce dotkly se redaktora jeho p. dra. Uhliře, který pravdu v dopise odhalil »Vinu nesou sami členové, kteří do listu svého žádné příspěvky neposílají a sami o své zájmy se nestarají !« a proto raději oznámil, že seo Nového roku vedení listu vzdá. K valné hromadě posláno z venkova několik písemných návrhů. Jeden pisatel sdělil, že bude nutno ohlížeti se po jiných poslaneích. Pan Fikrle z Přeštic předložil návrhy o nedělním klidu, o disciplinárním řádu okresních a obec- ních úřadníků a o pensijním fondu. Přání tužeb, existence se týkajících, má jednota celou řadu a jejich vyřízení ukládáno výhradně na bedra poslanců.
doktor Uchytil Pisťalák Valníček Uhlira Fikrle Jevišovice Jaroměřice Praha Přeštice
5 article
Jedním z hlavních bodů jednacího pořadu valné hromady bylo podání výroční zprávy kterou přečetl jednatel p. Materka. Uvádím z ní tyto podrobnosti: Minulý 17. rok činnosti Jednoty náležel zvlášti vnitřní organisaci. V prvé řadě pokračováno na dal- ším zřízení krajských odborů a sice pro kraje pí secký, plzeňský, král. hradecký, pražský a budějo vický. Odbory tyto vešly v život a jest jich nyn 11 v činnosti. Zřízení odborů pokládáme za nejdůle žitější podklad naší činnosti k účelu dosažení žá- doucí úpravý poměrů samosprávného úřadnictva Zřízení léto naší organisace vyžudovalo velkou prác a obětavého spolupůsobení pp. koliegů, avšak prá- vem očekáváme, že výdatnou součinností tohoto sdru- žení v krajích českých stav náš dojde povznesení zasloužilého ocenění. Po dokonaném provedení kraj ské organisace jest nyní na řadě osnova nových stanov pro Ústřední jednolu. Dalším důležitým podnikem naším jest sebrán statistických dat o poměrech českého samosprávného úřadnictva. Práce tato zdržela se tím, že odbory krajské teprv v poslední době jsou ustaveny. Výbor maje na paměti povznesení stavu, zasazoval se při každé vhodné příležitosti o zlepšení poměrů. Zakročeno bylo u městské rady v Kouřimi prot ustanovení toliko 500 zl. služného ročně pro měst ského pokladníka, jakož i u městské rady v Solnie proti vypsanému místu městského tajemníka se služ- ným 400 zl. ročně. Neblahé poměry, panující na venkově, zavdaly příčinu, že jsme pracovali na opatření podpů něho fondu pro rodiny našich kollegů. K tomu účelu dostalo se nám žádoucí podpory od okresních výborů a některých předních měst, takže umožněno nám bylo přispěti všude, kde toho třeba bylo.
Materka Kouřim
6 article
Nemůžeme dosti vyzývati pp. kolegy, aby doku nebude úprava našich právních poměrů zákonem zemským zajištěna, hleděti vzorné řády služební uplatniti v zájmu svém i veřejném. Vzorné řády jsou neocenitelné pro úřady samosprávné a určují spra- vedlivě práva i povinnosti obou stran Při rožšířené a zvýšené činnosti jevíla se po- třeba, aby jednota měla svůj orgán v kratších lhů tách vycházející a učiněno dohodnutí s majitelem Samosprávného Obzoru« p. J. Ottou a uzavřen smlouva, dle které list vydáván býti musí pravidelně dvakráte za měsíc. Zodpovědnost za »Samosprávný Obz.« převzal náměstek předsedy p. JUC. Fr. Kurka. ředitel měst. úřadu v Nuslích.
František Kurek Nusle
7 article
Z veřejných vystoupení uvádím s milou vzpo- mínkou: zdařilý sjezd, konaný roku 1900 v královském městě Domažlicích, s vy- cházkou k památnému místu statného Choda Jana Koziny Sladkého na Hrádku a s výletem na Cerchov a do České Kubice. Letošní sjezd konati se bude v král. věnném městě Chrudimi, na kterýž právem se opět těšíme. Resoluci přijatou na sjezdu domažli- ckém, žádající úpravu právních i hmolných poměro obecního a okresního úřadnictva, zavedení tříletých přídavků k služnému a nedělní klid v úřadech, sdě- liti jsme všem městským radám a okresním výborům a hlas ten nebyl marným. S povděkem konstatuji. že tam, kde jest porozumění pro pokrok a úkoly samosprávných korporací, byly našim kollegům jich služební poměry zlepšeny. Na doklad uvádím okresní zastupitelstvo v Rokycanech a na Král. Vinohradech obecní zastupitelstvo ve Vršovicích, Čáslavi, P'říbrami Král. Vinohradech, Podolí aj. O povinném zavedení nedělního klidu v úřadech bude třeba za tento čistě humanní požadavek ještě dále bojovati. Pokud nás zprávy došly, zaveden jest nedělní klid u městských úřadů: Boleslav Mladá. Dobruška, Dvůr Králové, Jilové, Horažďovice, Kame- nice nad Lipou, Karlín, Kladno, Kolín, Košíře, Kutná
Kozina Sladký Král Mladá Domažlice Český Kubice Chrudim Rokycany Vršovice Čáslav Dobruška Dvůr Králové Jilová Horažďovice Kame Karlín Kladno Kolín Košíře Kutná P ' říbry Královský
8 article
Suchou nohou přecházíme po jezu a stou páme do vrchu k bývalému klášteru. Z býva- lého chrámu, který snad ani nebyl nikdy do staven, zbyly jenom dvě zdi a sloupy z červe- ného pískovce. V nynějším kostele na hlavním oltáři jest obraz od německého umělce »Na- nebevzeti Panny Marie«, na postranním »zá zračný« obraz biskupa. Vešli jsme do krypty. kde hrubě řozaná, dřevěná socha sv. Prokopa je pořezána noži návštěvníků, takže bylo nutno vyhrožovati soudním stiháním, aby se řezán učinilo již jednou přitrž. Z Černých Hutí to jde zase vesele kopce na Nechybu. Odtud posledně obracím se zpět a loučíme se s rozkošným údolim Sá- zavy. Oko přelátá chlumy, řeku, městečko »čertovu brázdu«, utkví naposled na sklárnách, novém nádraží, krouží v levo, kde se krajina otvírá a kam i my zatočíme, neboť přítel jest archaeolog a v Hryzelech jsou valy ve třech kruzíeh, zbytky lo bývaléhö staroslovanského opevnění a ve Škvrňově romanský kostelík s přepěknou věží. A to si přece nedáme ujít Každý se jinak loučíme.
Prokop Hryzely nebevzeť pannus Marie čertův brázda
9 article
Příjel T. znova a znova ukazuje zpět n bývalý chrám, přítel D. hledá kytiěky a mně se chce tu poírvati jen čtyři neděle, abych vy zkoumal, jsou li tu v řece přece jen také vělš ryby než ta ubohá bělice na motouze. Avšak slunce připaluje a my mámeei daleký. S bohem krásné údoli a na brzkou shledanou Dovoluji si přičiniti ještě tři skromné po- známky. 1. Načrtl jsem cestu jen letmo, protože kdybých vám vše podrobně pověděl, zůstal byste doma, to nejlepší jsem jen nafukl. Znám se ! Proto jen veseie ven 2. Kdosi pravil, že jsou zmije u Sázavy Ani jediné jsme nespatřili a hledali jsme je schválně 3. Hrnéčky, džbánečky a uzlíky nechte doma. Jediná houby nikde není. O borůvkách ani potuchy a jahoda sem tam jednal Apropos! Peníze a dobrý deštník nemohou nikdy schiázeti. Fr. Flos. Hora, Lochovice, Mnichovo Hradiště, Pardubice, Písek Plzeň, Polička, Podolí, Rokycany, Rychnov nad Kn. Král. Vinohrady. Votice, Vršovice, Smíchov. Strako nice, Žebrák, Žižkov a u okresů: Benešov u Prahy Čáslav. Hradiště Mnichovo. Kamenice nad Lipou Karlín, Kladno, Kostelec nad Orlici, Libochovice Mělník, Opočno, Písek, Plzeň, Rokycany, Sedlee Strakonice. O jmění spolkovém podal zprávu pokladník koll Josef Bobek. Veškerý příjem za rok 1900 obnáše 18.357 K, vydání 6565 K.
František Flos Král Straka Bobek Sázava Lochovice mnichův Hradiště Pardubice Písek Plzeň Polička Podolí Rokycany Rychnov nad Kněžná Votice Vršovice Smíchov Žebrák Žižkov Benešov Praha Čáslav Hradiště Kladno Kostelec nad Orlice Libochovice Mělník Opočno Sedlee Strakonice Lipá Karlín
10 article
Snahy jednoty, nesoucí se za dosažením zákon zemského o upravení našich poměrů, nejsou po tolika- letém namahání posud u cíle. Naděje naše, kladené do sněmu království českého se neuskutečnily. Známo. že sněmu tohoto království nebylo dopřáno ani tolik času, aby nejnutnějším potřebámí zemským dostalos žádoucího opatření. Předsednictví jednoty naší ihned prvý den zasedání sněmu dne 12. prosince 1900 ode- bralo se do sněmovny, aby u poslanců vyžádalosi podpory za neodkladné již vyřízení zákona zemského o upravení poměru úřadníků okresních. Dostalo se nám u rozhodujících činitelů přátelského přijetí a uji- štění všemožné podpory, avšak pro naprostý nedo- statek času nebylo lze ničeho dosáhnouti. Pamatováno také na všestranně projevené přání, aby svolána byla v době zasedání sněmu v Praze mimořádná valná hromada, avšak třídenní život sněmu učinil svolání sjezdu bezvýsledným.
Praha
11 article
Proto již v květnu podali jsme zemskému vý boru království českého předsedou panem dr. Janem Uchytilem vypracovaný obsáhlý pamětní spis. v němž tužby naše za zákonnou úpravu právních a hmotných poměrů jsou obsaženy a zároveň nedo- statky navržené osnovy vytknuty, jakož i projevena stížnost na ustanovení nedostatečného základního služného pro okresní úřadníky a žádáno za zlepšení navrženého zákona a jeho neodkladnéh projednání ve sněmu. Chováme důvěru v klub poslanců českých a v slib poslanců velkostatkářů, že ještě v letošním záři jovém zasedání sněmu osnova zákona pro úřadníky okresní dojde vyřízení, jakož i že přijata bude re- soluce za neodkladné vypracování zákona zemského pro úřadníky obecní, tohoto nejnut nějšího a spravedlivého našeho pož- davk u. Za okolností předcházejících, když naděje do sněmu kladené nás opět sklamaly, vydal výbor v pro sinci 1900 veřejné provolání ke všem městským okresním zastupitelstvům se slušnou žádostí, aby při jednáních rozpočtových záležitostí pamatovai současně na časově nutné zlepšení hmotných po měrů úřadnictva obecního i okresního. S povděkem sluší zaznamenati, že slova tate nevyzněla marně a že mnoha kollegům dostalose žádoucího zlepšení jich služného, což loy a ln konstatujeme.
doktor Uchytil
12 article
Jednota čítá členy čestné 3, členů zakládajícícl 96, členů řádných 650, dohromady 749 členů. Proti minulému roku více o 140 členů. Přistupuji dále k čestné povinnosti své a sdě luji, že vřelé díky naše zasloužili sobě tito pánové Na prvním místě, jako vždy, náš čestný člen bývalý předseda pan František Švarc, ředitel okresní kanceláře v Plzni, zemský poslanec, kter jako předseda sněmovní komise pro obecní a okresn záležitosti prokázal nám služeb neocenitelných př- jednání o zákoně zemském pro úřadníky okresní. Neméně uvésti sluší přáteiské rady, vlídného přijetí a podpory p. dra. Václava Škardy zem- ského poslance a přísedícího zemského výboru, při jednání našem a žádosti za projednání zakona pro úřadníky okresní i obecní. Rovněž ardečně vzpomí náme vydatné a přátelské podpory zemského poslanc pana dra. E. Brzoráda jako rejerenta sněmovno komise. Velkými díky zavázáni jsme zemskému poslane pana Josefu Anýžovi, jako redaktoru »Nárou ních Listů«, za veškerou obětavou podporu naší Jed notě stále a ochotně prokazovanou. Dále diky vy- sloveny všem těm, kdož snahy Jednoly podpo rovali. Vděčná vzpomínka naše platí pp. P. Hanovi starostovi a dru. A. Steidlovi, okresnímu staro- stovi za zdar sjezdu domažlického; dále pp. K. Lukášovi, starostovi král. města PIsk a hosp. řediteli Frant. Reineroví za zda sjezdu při založení odboru pro kraj písecký, jakoi i p. Adolfu Hejdukovi, básníku, za vzácn přijetí naší delegace v Písku a nezapomenutelné její doprovázení na hrad Zvíkov a Orlík. Dále měs tsk radě v Třeboni a koll. p. K. V. Fárovi, dů- chodnímu, za zdar sjezdu samospráv. úřadníků č- ských z kraje českobudějovického.
Švarc Škarda E Brzorád Anýž A Steidl František Hejduk K V Fára Plzeň Pisk Písek Zvíkov Orlík Třeboň sněmovna
13 article
Okresnímu výboru v Rokycanech a měst ské radě v Jindřichově Hradci a v Pří- brami za přátelské naklonění k požadavkům jick úřadnictva. Kollegům Jos. Liškovi, Hanuši Milinov skému. Janu Vlčkovi a dru. Uhlířovi za obětavě častějí konané cesty ke sjezdům odboru při jich organisování v zastoupení správního výboru. Taktéž přijměte všichni pp. předsedové jednatelové krajských odborů upřímné díky za veškeré obětavé spolupůsobení a podporu našeho snažení. Ke konci vysloveny díky kollegům ze správníh výboru. Památka zesnulých členů byla důstojně oslavena Výroční zpráva byla schválena. K návrhu p. Ježka z Chrudimi usneseno telegrafick sděliti díky p. posl. Schwarzovi za dosavadn podporu Jednoty a žádost, aby přízeň tu Jednot i na příště prokazoval. Po trapných episodách vykonány volby aklamací zvolen dosavadní výbor a sice předsedou p. dr. Jan Uchytil, náměstkem p. JUC Fr. Kurka, do výboru pp. Václ. Axamit, Josei Bobek, dr. Jos. Kos, Kamil Harmach, Jose Liška, Hanuš Milinovský, Ant. Materka, Jan Vlček, Ben. Řezníček, dr. Uhlir, Fr. Renner Jan Zákostelecký; za náhradníky pp. V. Ježek, dr. Musil, Josef Kacl, Jos. Smrž, dr. Jandač Lad. Tůma. Ke konci schůze, pět hodin trvající, projed nány některé záležitosti ve prospěch Jednoty směřující. Pozdravné telegramy do schůze zaslali pp Jan Vlček z Kostnice, B. Řezniček ze Sněžky Jan Vondráček z Vlašimi, dr. Kos z Tábor K. Fára z Třeboně a p. Příští sjezd bude se konati na Moravě.
Kolleg Jos Liška Hanuša Milinov Vlček Schwarz doktor Uchytil Kurek Václ Axamit Josei Bobek Jos Harmach Jose Liška Milinovský Antonín Materka Řezníček Uhlir Renner Zákostelecký V Ježek Musil Kacl Smrž Tůma Vondráček Kos K Fára Rokycany Jindřichov Hradec Chrudim Francie Sněžka Vlašim Třeboň Morava Jandač lada
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 21. července. (Potvrzen zákon.) Nejvyšším rozhodnutím ze dne 12. t. m. byl schválen zákon o úprav potoka Rokytky vodním družstvem ve Vy- sočanech, na němž se usnesl sněm královstv českého. V Praze, 21. července. (Volební re forma ve Štyrsku.) Ústavní výbor sněmu štyrského měl schůzi dne 19. t. m., v níž projednal návrhy na změnu volebního řádu pr štyrský sněm. Na sněmu zasedá nyní 63 po- slenců, z nichž jsou 3 virilisté, 12 zástupců velkých statků, 6 zástupeů obchodních komo 19 poslanců za města a 23 poslanců za ven kovské obce. Výbor se usnesl, aby se počet vi rilistů (dvou bískupů a rektora university) roz množil o jednoho (rektora štyrskohradecké tech niky); pak aby se městu Štyrskému Hrade místo posavadních číyř poslanců přirknulo po- slanců šest. Kromě toho má býti zřízena nová volební kurie, v níž mají voliti ti voličové, kteřo dosud nemají volebního práva a nevoli tedy žádné jiné kurii; ti mají míti na sněmě 4 zá stupce. Počet poslanců stoupl by tedy na 70
Praha Rokytka Štyrský Hrad
15 article
Návrhy klerikálů, aby z venkovských obcl byla vy loučena všechna průmyslová místa, a aby s počet poslanců za venkovské obce rozmnožil tři, kteří by jim byli náhradou za nové po- slance městské, byly zamítnuty. Klerikálové stojí však na svých návrzích a ohlásili minoritní votum. Nebude-li jim vyhověno ani v plenu sněmovním, čská se, že svým odchodem učin sněm neschopným k usnášení a pohřbí tak ce- lou volební reformu. V Praze, 21. července. (Banffov zastavení ústavy.) V »N. Fr. Pr.« ob- jevila se tyto dni zpráva, že bývalý předseda uherského ministerstva bar. Banffy v době ob strukce na podzím r. 1898 a počátkem r. 1899 vyjednával s rakouskými i se společnými mi- nistry, ba i s vynikajícími kruhy vojenským o zastavení uherské ústavy. Peštské listy ovšem se rozepsaly o tomto zajímavén odhalení a některé z nich se ptají, má-li »N.
V N Praha Francie
16 article
Fr. Pr.« také důkazy pro to, co o Banffovi na- psala. Orgán bar. Banffa, »Mag. Szo.« pověs nevyvrací, poněvadz prý za vyvracování ani nestojí a poukazuje jen na to, že většina členů jeho bývalého kabinetu sedí i v kabinete Szellově, a jest tedy jejich povinností, abys ozvali proti nařčení »N. Fr. Presse«. Ale orgán hr. Apponya, jenž býval nejroz hodnějším odpůrcem Banifovým, píše v sobot- ním čísle: »Každý, kdo zná zákulisni histori poslední obstrukce, může věděti, že zpráv vídenského listu úplně odpovídá pravdě, ba i méně zasvěcení politikové mohou se upamatovati, že bar. Banfty prohodil v ku- loárech sněmovních následující veliká slova »Já budu poslední ústavní mi ni sterský předseda v Uhrách « Banffov plán — sděluje dále »Budap. Tagbl. « — zá ležel v tom, aby se v Uhrách a so u č a s no také v Rakousku zavedia vojenská dikua tura, dokud by opposice v obou polovinách řise nezměkla. Že se tento plán nezdařil, jest zá sluhou tehdejší opposice, v jejíž čela stáli Szi- lágyi, Apponyi, Csáky, Andrássy, Horánszky Košut a Justh, jakož i té okolnosti, že Kolom Szell mocně zakročil, vyložil ve Vídni situaci tím zachránil nejen Uhry, nýbrž i Rakousko o nebezpečného absolutistického experimentu. Nen pchybno, že Banffy chtel pro Uhry zřídit vojenskou díklaturů; otázkou jest jen to, koh z ministrů a svých přívrženců d svého plánu zasvětil a kdo mu slibi podporu při provádění tohoto »patriotickéhoe plánu. Nýní před volbami bylo by důležito vi denské odhalení v tomto směru doplniti« — končí »Budap. Ta gblatts.
František Mag Szo Apponya Banifův Apponyi Csáka Andrássy Horánszky Košut Justh Uhry Rakousko Vídeň Nen Banff
17 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. července.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. července. Řádění Arnautů v Kolašíně. Srbsk časopisy přinášejí podrobnější zprávy o udá lostech v Kolašíně, jež měly za následek za- kročení srbského vyslance u vysoké Party. Ko- lašin jest srbská oasa v kraji, obydleném Ar nauty. Jest tu malá republika na řece Ibaru záležející z 33 osad, z nichž žádná nemá více než 20 dvorců; celkem obývá tu ast 300 Srbů. Kolašin měl odedávna právo, připadající naň daně si rozvrhovati a vybírati. Starešina zdejšího obyvatelstva, které zije dosud vesmě v zádruhách, jakmile sebral daně, odvedl je vždy svědomitě bermínu úřadu v Prištině. Také své spory vyřizovali si Kolašínští sami doma. Soud poctivých mužů dbá přísně čistoty mravů. Celé území kolašínské jest pokryto lesy a hodí se málo k orbě a k chovu dobytka; obyvatelstvo živí se tedy hlavně řemesly. Zbraň nositi není jim dovoleno a proto se vystříhají všelikých sporů s okolními Albánci, ozbrojenými až po uši. Naopak snaží se uchovati si jich přízeň. poněvadž mezi nimi nacházejí odbyt svých vý- robků: hrubého oděvu, obuvi, dřevěných a ple- tených nádob. Skutečně s největší částí Albáne žijí ode dávna v poměrech přátelských. V poslední době objevily se však mezi Albánci osoby, jež je štvaly proti klidným ko- lašínským Srbům. Prištinskému mutešarifovi.
Ibar Srba Kolašin Kolašínský Albánec Praha Kolašín Srbsko ko Priština
18 article
Džemal-beji vskutku se podařilo, podnítiti prot kolašínské samosprávě místního mufti. Džemal bej má v Prištině veliký vliv, neboť je blízký příbuzný bývalého vrchniho velitele tureckýeh vojsk ve válce s Řeckem, Edhema paše, proto si troufá jednati bez ohledu na rozkazy svého bezprostředního představeného, kosov- ského vali. Pomocníkem a důvěrníkem Džema- lovým jest hraniční komisař Hamdi paša, známý svým nepřátelstvím k Srbům, jenž, opíraje se také o příbuzenské svazky, nedbá vládních roz- kazů a jedná bezprostředně s některými moe nými kruhy v Jildiz klosku. Hamdi paša pokládá Kolašín za překážku stavby velké strategi cké dráhy z Mitrovice pře Rožaj do Beranů. Přál by si, aby srbské osady kolašínské zmizely; aby pak měl záminku k za kročení přoti Kolašínu, dal prostřednictvím Džemal beje po delší dobu roztrušovati mez Arnauty, že Kolašínští obdrželi ze Srbska zbraně aby se mohli vzbouřiti proti sultánovi a Alban- cům. Prištinský mufti také přiložil polínko následek byl, že Arnauté přepadli Kolašín a celý zpustošili. Nenašli sice ani jediné bambitky, ani jediné srbské zbraně, ale pět Srbů bylo zabito, množství zraněno a mezi ostatními řádí Albanei doposud.
Džemal Hamdi Srba Kolašínský Arnautý Kolašín Priština Řecko Mitrovice Rožaj Beran Kolašín Srbsko Alban Džema
19 article Zemské sněmy.
Zemské sněmy. Slezský sněm. Schůze 15. V Opavě, 20. července.
Opava
20 article
(Od našeho zvláštního zpravodaje.) Slezský honební zákon stíhá nehod za nehodou: čeká už tak dlouho na opravu, každý rok se jedná o reformě této ve sněmovně, ale k ně- jakému určitému resultátu nelze dojíti. Letos byla osnova honebního zákona již dvakráte na jednacím pořadu, k projednání jejímu však nedošlo. Poprvé vyplnil návrh zákona o reformě národního školství slezského celou schůzi, v níž také měl býti honebn zákon projednán a tak tento odložen do schůze čtvrteční, kterou opět vyp-nila zpráva o činnosti zemského výboru. A do programu dnešní schůzu pojat nebyl opět proto, poněvadž zpravodaj dr. Ro- chovanski nalezl v poslední chvíli v osnově tohoto zákona vadu. Tak snad dostane se předloha tato konečně v úterní schůzi, 23. t. m., na program. Dnešní schůzi zahájit po 10. hod. zemský hejt- man hr. Larisch- Mönnicn. Posl, dru. Mengrovi udělena dovolená na zbytek letošního zasedání. Po přečtení došlých spisů projednán jednae pořad. Městu Klimkovicím povolena subvenc v obnosu 12.000 kor. na stavbu vodovodu
doktor ro Larisch Mönnicn Posl Klimkovice
21 article
Žádost spolku »Matice osvěty lidové Těšíně, aby země zaplatila deficit v obnos 58 korun 25 hal., vzniklý při výstavce tkalcovské ve Vyšních Lhotách, spolkem uspořádané, byla zamít- nuta. Posl. V. Hrubý vyslovil podiv nad tímto jednáním. Sněmovna na jedné straně usnese se, ž nutno podporovati slezské tkalce co nejvydatněji když malým obnosem má k účelu tomu přispěti mění honem své přesvědčení. Ovšem, tu šlo české tkalce, živořící na úpatí Lysé Hory Zemský hejlman hr. Larisch-Mönnich oznámil v sou- kromé rozmluvě posl. Hrubému, že zaplatí z svého malý ten deficit. Při následujícím odstavci jednacího pořadu osvěd čila se opět německá důslednost v nedodržování slova. Šlo o volbu náhradníka do odvolací komise pro daně z příjmů z kurie venkovských obcí. V kuri této mají slovanští poslanci většinu a tu při volbác do komise této ujednán s Němci kompromis, že Češ zvolí také jednoho Němce, což skutečně učinili Dnes však němečtí poslanci navzdor tomuto ujednání nevolili ujednaného náhradníka českého, za zemře lého dra. Moravce, lékaře v Klimkovicích, nýbrž ode- vzdali hlasy pro svého kandidáta německého. Český kandidát p. Edvard Ditrich, majitel pivovaru v Štěbořicích, zvolen však českými a pol- skými hlasy. Městu Těšínu povolena další půjčka v obnosu 40.300 kor. ze zemského úvěrního ústavu k rozší ření vodovodu. Zvolen poradní výbor šestičlenný k úpravě ry bářského zákona. Zvolení do něho poslanci: Latzel Bayer, Bukowski, Cienciala, dr. Tůrk Janota.
Posl V Hrubá Larisch Mönnich Hrubý Němec Moravec Ditrich Latzel Bayer Bukowský Ciencial doktor Tůrk Janota Vyšňa Lhota Klimkovice Těšín lidový Těšín
22 article
Městu Vrbnu povolena subvence v obnosu 5000 kor. ke stavbě vodovodu. Sněmovna schválila předběžný rozpočet země dělského fondu na rok 1901. Příjmy fondu tohoto rozpočteny jsou na 42.884 kor. 70 hal., vydání na 42.786 korun. Na stavbu polské dvoutřídní školy v Michal kovicích (okres bohumínský) povoleno 3800 ko subvence. Někteří poslanci slezského sněmu jsou však ne důtkliví páni. Dokázali to dnes. V minuté, čtvrteční schůzi, při jednání o zprávě činnosti zemského vý- boru za minulý rok, byla navržena resoluce, kterou vyzývá se vláda, aby ospíšila kroky, směřující provedení stavby průplavu dunajsko-oderského. Po- dobné resoluce ve příčině vodních cest přijaty byly také na sněmích moravském a českém. Navržená resoluce tato způsobila značnou debatu, ve které jmenovitě poslanci dr. Pohl a baron Zdeněk Se- dlnický vystupovali proti stavbě průplavů, které zase hájil referent posl. dr. Menger. Navržená resoluce při hlasování rovností hlasů zamítnuta. O tomto výsledku hlasování přinesl opavský liberální německý denník zpráva s kousavou po- známkou, že sočmovna musí se brzy přičiniti, aby směšnost, do jaké ji přivedli onine dva poslanci, střásla. Proti zprávě tét ohradil se ve dnešní schůzí posl. dr. Bukowski, který zvláště vyžádal si k tomu slovo. Rozhořčenými slovy mluvil o takovékritice činnosti sněmu a od- mítal rozhodně tuto »urážku«. Jiná, část poslaneů však smála se tomuto zbytečněmu roz čilování Nejbližší schůze ustanovena na úterý, 23. t. m. o 10. hod. dopoledne.
Michal kovice doktor Pohl Zdeněk Menger Bukowský Vrbno
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Co se vleče, neuteče. Německá »P - litik« s velkou oblibou provozuje sport, redi- govati jiné redakce, aniž by viděla břevna v vlastních svých očích. Ve včerejším svém čísle diví se tomu, že nám moravské vyrovnání náhle vjelo do údů. Pět let prý uplynulo, aniž bychom byli ukázali nejmenší symptom ne- volnosti, až najednou prý se bolesti pro- valily atd. Máme za to, že motafora o mo- ravských vyrovnávačkách a našich údech jes naprosto nešťastná, my spíše, a jak viděti s úspěchem jiným z údů vyháníme tento ma- rasmus, který se dostavuje pravidelně u všech přežilých stran. Že uplynulo pět let, aniž by- chom byli jevily symptom nevolhosti, vy- světluje se tím, že moravské vyrovnání nebylo nikdy žádným nebezpečím, vypadalo vždycky tak jako jakási forma politické zdvořilosti mezi českými a německými poslanci na Moravě, jako zapomenutá porce zmrzliny, zvolna tající a jen nechutenství slibující. Zajisté spíš smrti bychom se byli nadáli, než toho, že některá česká at konservativní, ať svobodomyslná strana na Mo- ravě bere si za vzor nestvůru českých punktací
Morava
24 article
před desíti lety hříchem nepřirozenosti na svět přivedených, ke kopii, pro markrabství dost dobré. Teprve po řeči bar. D' Elverta a odvětech českých řečníků, kteří neodmítli proposice D' Elver- tovy a límine, bylo zjevno, že politické dějiny vlastního českého národa marně zaopatřují zá- stupce jeho strašnými výstrahami. Tu ovšem byl čas nejvyšší šlápnouti odpornému morav- skému obojživelníku vyrovnacímu do týla to, doufáme, se podařilo. Hle, kde se to pečeti osud národa českého! V prostějovském politi- ckém spolku! Je-li pak dr. Perek skutečným kmotrem moravských vyrovnávaček či není, ne- může na našem úsudku o věci změníti ani zbla, byť i dr. Perek byl členem svobodomyslné strany národní na Moravě. A bije-li »Politik« na to, že naše »inkvisitorské« prý zvědy po oněch vůdeích pražských, jichž souhlas si dr. Perek sjednal, mohou vésti k stejným výsledkům, jako pátrání po dru. Perkovi, nemáme příčiny za- příti, že neslevíme z toho, co jsme o morav- ských vyrovnávačkách řekli českým poslancům na Moravě povíme do tváře i oněm českým poslancům v Čechách, o nichž tvrdí dr. Perek.
D Elvert Perek doktor Perk Morava Čechy strana národní na Morava
25 article
že mu dali, k čemu neměli práva, svolení k moravským punktacím. Ve svém románu »Fromont jeune et Risler ainé« srovnává Daudet špatnou obligaci s hořící dračkou, kterouž jeden druhému co nejrychleji podávají, až konečně poslední její majitel si prsty notně připálí. N vlas tah se to má i s odpovědností za morav- ské punktacp; je to podívaná, jak bleskurychle je jedna strana na druhou hází. Jsme přesvěn čeni, že to na konec jinak nedopadne, lečž bude zodpovědností i punktacemi udeřeno zem milé naší Moravěnky, až to zaduní. — Politická schůze v Příbrami. Dn 20. července o 8. hod. večer konala se veřejná schůze Nár. soc. spolku »Havliček« v sále ho- telu Bucharova. Dostavili se posl. Kr a to ch vi a Klořáč. Záhy po 8. hod. naplnil se sá účastníky, mezi nimiž převládala strana sociálně demokratická. Zastoupeno bylo také nár. soc. dělnictvo a z části také řemeslnictvo. Při zahá- jení schůze a při volbě předseďnictva strhla se obrovská bouře, na to zvoleni za před- sedu a místopředsedu stoupenei sociální demo- kracie. Když bylo zjevno, že má místo referenta Klořáče mluvíti stoupenec soc. demokracie a pak zástupce národní strany svobodomyslně, opustil sál posl. Klofáč. Nyní se mu přímo reklo, pro že ho nenechají veřejně mluvit — až prý se vyrovná s Fárkem a odklidí celou tu afféru. Na to nastal nevýslovný zmatek s ohlusujíci vřavou a vládní zástupce schůzi rozpustil. Potom sešli se stoupenci »Havlíčka« do svě místnost na Rýchtě a pozvali tam i posl. Kratochvila
Daudet Bucharův Klofáč Fárek Havlíček Kratochvil Příbram
26 article
Týž se také dostavil. Tam zahájil Klofáč roz- hovor delší řečí“ o sociální výchově a ke konci dosti mírně prohlásil se proti taklice poslanců svobodomyslných. Jemu odpověděl delší, obsažnou a přesvědčující řečí poslanec Kratoch v íl jehož vývody provázeny byly plným souhlasem. Sám předsedající nazval řeč poslance Krato- chvíla výtečnou. Společnost setrvala pohromadě do pozdních hodin nočních. — Nové flasko t. zv. agrárníků v Písku. Dne 21. července o 2. hod. odpo- lední konala se veřejná schůze Občanské jed- noty v Písku, v sokolovně. Sešlo se několik set účastníků: dělníků, řemeslníků a rolníků. Schůze byla potají aranžována posl. Ratajem přivrženci »Sdružení zeměděleů« a děly se kn přípravy též v okresním hospodářském spolku, jenž konal schůzi dopoledne. Za předsedu zvolen za úplné netečnosti účastníků p. J un, sice jenom asi několika hlasy, ale povolán, aby řídil schůzi. Za místopředsedu zvolen p. Got- vald, předseda »Občanské jednoty«. Dosta- vili se Kratochvíl, Klofáč a Rataj, příslušníci strany svobodomyslné jako takové se nezúčastnili. První ujal se slova posl. Klofáč. Pojednal o soci- alismu, o zhoubnosti centralisace, přešel pak ke taktice poslanců na radě říšské, kteréž zeel mírným způsobem projevil svůj nesouhlas.
Klofáč Kratoch Krato Rataj uno Kratochvíl Písek Gota Dosta
27 article
přešel dále na sfěmování v Praze, káral ne- praktičnost a škodnost jednacího řádu a do- vozoval nutnost opravy v tom směru. Byl zeela krotkým, pronesl jenom pochybnosti a obavy vzhledem k předlohám investičním a průplav- ním. Na to ujal se slova posl. Kratoch víl, který, ač stížen jest těžkým chrapotem, přece obhajoval postup poslanců českých na radě říšské, uváděje důvody, jež k těto taktice vedly, rozvedl kalkulaci politickou a přešel k rozvoji otázek hospodářských, při kterých pozna- menal, že mají u národa našeho důležitost politickou. Dovozoval, jak správnou byla taktik poslanců svobodomyslných, která měla v zápětí, že rozrazila šiky německé a přiměla Všeněmce, že odkryli úplně karty, což nezůstalo bez účinku na vládu i dynastii. Pak pojednal řečník o jednání vlády s poslanci českými, dotkl se marných a proto bezúčelných pokusů smiřo- vaeích a vzpomínaje hospodářských vymožeností svobodomyslných poslanců pravil, že zájmy ho- spodářké jsou u nás Achillovou patou, že nas český jih hyne stále v hospodářské mizerii a že svobodomyslní poslanci zvláště z těchto důvodů vhodné chvíle využili k hospodářskému se- sílení lidu našeho na základě dávného přání rolnictva a průmyslu našeho, aby zřízeny byly cesty vodní a provedla se regulace a meliorace řek českých, nevzdávajíce se nijak opposice a zá- pasu proti centralisaci a majíce zbraň obstrukce stále připravenu jakožto prostředek a nikoliv jako program. Ke konci svých vývodů vznesl pan poslanec na posluchače appell, aby uvážili, že jenom mohutný a jednotný šik českého po- selstva může doeilit úspěchů, že je síce nutno, aby jednotlivé stavy hospodářsky se organi- sovaly, poněvadž každý stav musí býti schopen
achillův Praha
28 article
plně ovládati vědomí o základech svého rozvoje, avšak otázky národní a politické že jsou a musí býti společny všem stavům a musí býti prová- děny zápasem společným. Žádný stav nemás aomnivatí, ze ma on sam a jediný patent na pravé vlastenectví. Vývody své skončil p. poslanee za bouřlivého souhlasu přítomných. Potom povstal agrární poslanec p. Rataj a pustil se vášnivým tónem do kritiky činnosti po- slanců svobodomyslných, neuvedl v šl ak ani jediného důvodu a neudal žádného směru způsobu, jak by se mělo pracovat mimo vulgární frázi, že měl se rozbit parlament a pak že by vláda byla přikročila k vyrovnání s českým národem na základě našeho státního práva. Povídání, které bylo již tak často vyvrá- ceno a jakožto mělký tlach usvědčeno. Sou- hlas získal si p. Rataj také jenom u několik stupenců »sdružení«. Když se po něm nikdo k slovu již nehlásil, soudilo se, že předseda schůzi prostě ukončí. Avšak chyba lávkyl
Rataj
29 article
Předseda pan Jun dal pokyn a na ten vyvsta člen sdružení a jal se předčítati rosoluci, v níž nebyly sbrnuty vývody všech řečníků, nýbrž chrlena jenom všechna zášť agrárníků na stranu svobodomyslnou, jejíž prý chabost zasluhuje odsouzení atd. Proti tomu ovšem ozval se rázně posl. Kratochvíl, nazvav to úsko- kem, vypočtěným jenom na vzájemné se po- dráždění. To bylo signálem, že celé shromáž- dění se na ráz zvedlo a považujíc resoluci tuto za dětinskou hračku, odeházelo. Ale proto přec dal předseda o resoluci hlasovati asi dvaceti zbylým účastníkům a tu z vedlo se celých sedm ruk. Zklamání pánů, jichž výprava proti straně svobodomyslné skončila úplným fiaskem, je veliké. Po schůzi splnomoenil před- seda Občanské jednoty Gotwald posl. Krato- chvíla, aby prohlásil, že jako ani on ani Občan- ská jednota nesouhlasí s obsuhem resoluce také s podloudným způsobem, jakým byla do shromáždění vnesena.
Jun Kratochvíl Gotwald posl
30 article
— Katolický sjezd v Kroměříži a ve- řejný přetřes, vzbuzený sensačním provoláním k sjezdu tomu, přiměl brněnské »noviny pro lid«, jak zní subtitul klerikálního orgánu taměj- šího k prudkému článku, jímž se vypovídá jme- nem vojů klerikálních veškeré svobodomyslnosti nejkrajnější boj. Úvaha brněnského listu vychází od otázky, »je-li možný klid zbraní na Moravě« a končí husitským závěrem »Bijte, bijte, nikoho neživte«. Pragmatikou, hodnou ctihodných O0. dnes Velehradem vládnoucích, zaměňuje »Hlase klerikalismus, jemuž útoky proti katolickému sjezdu vedené platily — katolictvím. Zatím jest známo, že novinářská půtka pozdvižená nikoli tak proti sjezdu, jako spíše proti provolání k sjezdu vydanému, není vlastně ani bojem prot klerikalismu vůbec, nýbrž proti jeho urči- tému útvaru, který tak odporně v provolání tom k platnosti příšel. Jest známo, že klerika- lismus oděl se tu rouchem vlastenectví, že mluví ve svém sjezdovém manifestu také o za- chování nejdražších statků národních, mateřském jazyku a pod., že klade se hlavní důraz n jeho českost. A tu bylo dovozeno českým ná- rodním tiskem, že protektor sjezdu, jeho před- seda i přemnozí se svolavatelů sjezdu, mezi nimi kutý Němec pruský princ Hohenlohe ne- mají jednak práva, jednak povolání, aby se vy- dávalí za ochránce české národnosti. Poukázáno zejmena k tomu, že dosavadní činnost arcibi- skupa olomouckého dra. Kohna, nikterak ne- ospravedlňuje jej k patronátu národnosti české
Němec Hohenlohe Kohn Kroměříž Morava Velehrad O 0