2
masthead
V Praze, v ponděli dne 22. července 1901.
Praha
4
article
*pohí (aný bsgre
Prazo v sdninistrae
nankk:, . : .
na mkj drojí donéškou
na stvt lo tk
5
article
na pž. ve silsikácui
za nšsto Poštons
nrl. : .
droji zeinio
10
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Z Vidně, 22. července. K nastávají
címu vyjednávání o celním tarifn
píše orgán ústaváckých velkostatkářů »Mon
tagspresse«: Nový celní německý tari
nepotřebuje nás lekati, budeme-li sami uvniti
hospodářsky sjednoceni. Ale když cizin
hledí hospodářsky naši monarchii uzavříti.
ukládá nám tím povinnost, abychom sek
definitivním ujednáním sjednotili.
Z vyjednávání o definitivním celním
obchodním spolku s Uhry musí ještě v nej-
bližším zasedání říšské rady a uherského
říšského sněmu vyjíti vyrovnání to, tak dlou-
hou dobu protahované.
Když se doma uvnitř náležitě sjedno-
tíme, pak také autonomním celním tarifem.
kterým se domácí výrobě zabez
pečuje panství na domácích
trzích, upevníme náležitě svůj dům.
Z Pešti, 22. července. »Neue s Pesten
Journal« zabývá se vývody, kterými do
provázely rakouské listy cestu mini
sterského předsedy dra. Körbra
do Ratotu, a píše:
Pro zodpovědění otázky, kam nyní se
obracejí rakouští smlouvající politikové, ne
potřebujeme jíti daleko. Odpověď vysvítá
úvah, kterýmiž rakouské listy doprovázely
setkání se obou předsedů ministerských
Ratotu, a ve kterýchžto úvahách se celn
spolek, celní tarif a celní smlouvy
podivným způsobem dohromady splétají.
Neue
Pesten
Uhry
Pešť
11
article
Tyto úvahy nutí nás k závěru, že vý
čitka, která činěna byla hr. Badenov .
poněvadž vyrovnání uzavřel, aniž zároven
společný celní tarif ujednal, nemůže býti do
opravdy míněna, neboť nehledě k tomu, že
přece obchodně politicky bylo nemožno již
roku 1896 ujednati celní tarif, platný pro
poměry r. 1903, používá se také již nyní
celního tarifu, který má býti ujednán, od
Rakušanů jakožto předmětu čachru.
Kdyby skutečně takovéto pokusy měly
býti činěny, aby při celním tarifu od nas
měly býti vynuceny ústupky, za které by
pak vláda rakouská od svého parlamentusi
vykoupila schválení vyrovnání, musili bychom
již nyní proti takovémuto pokusu co nejroz-
hodněji protestovati.
Z Vídně, 22. července. »Sonn-u.
Montagszeitung« píše: Zasedán
dolnorakouského sněmu nebyl
odročeno, nýbrž uzavřeno, což
znamená definitivní odmitoutí požadavků
antisomitů, aby vláda podala předlohuo
změně zemského volebního řádu, antisemitům
příznivé.
Nepokládá se za pochybné, že nezda-
rem antisemitů při posledních volbách roz-
hodující vládní kruhy byly poučeny o tom,
že vychloubání této strany se nesmí posuzo-
vati vážně.
Dr. Lueger může sociální demokraty
ve více neb méně zdařilé řeči poraziti, ale
při volbách zůstanou asi jeho kandidáti
menšině.
Rakušan
Montagszeitung
doktor
Lueger
Vídeň
Sonn
12
article
Telegrafické zprávy „N. L.“
Telegrafické zprávy „N. L.“
Z Vídně, 21. července. (C.-B.) Dl
telegrafické zprávy přibyla loď císařova
»Karel VI.« v sobotu do Korfu, kde po 3 dni
se zdrží. Z Korfu se k tomu sděluje, že
válečná loď »Karel VI.« má rozkaz, aby
projížděla albanskými vodami
a pozorovala pohyby italského
loďstva, jež před přistavy v Durazzu a
Avloně shromážděno jest, aby prosadilo po-
žadavky vlaské, týkající se z řízení po-
štovních úřadů v Albanii.
Z Gorice, 20. července. (C.-B.) Zem
ský sněm. V generální debatě o stavbe
Karel VI
Vídeň
Korf
Albánie
Gorica
13
article
NARO
NARO
ústavu choromyslných se pokračuje. Posl.
dr. Marani tvrdí, že Slovinci chtějí onu
záležitost ve výboru pohřbíti. Slovinští po-
slanci Berbuc. dr. Tuma a dr. Rujič
protestují proti tomuto tvrzení. Zpravodaj
dr. Berceniassi trvá na svém návrhu.
aby se přikročilo ke zvláštní debatě. Zem-
ský hejtman dr. rytíř z Pajerů chce před-
sednictví dáti náměstkovi dru. Gregorči
čovi, ale ten se zdráhá a opouští sn
movnu. Na to dr. Pajer obhajuje ve věcn
opravě zemský výbor proti námitkám posl.
Rujiče. Návrh Berbucův o přikázání záleži
tosti finančnímu výboru s podotknutím, ab
ještě v tomto sezení zprávu podal, se za
mítá, načez Slovinci opouštějí s ál
Schůze pro nezpůsobilost sněmovny k usná-
šení se na to ukončena.
Z Paříže, 21. července. (C.-B.) Pohřek
hraběnky Trapani koná se dnes na hřbitov
»Pěre Lachaise«.
Z Petrohradu, 20. července. (C. -B
Perský vyslanec Mirza Riza chán by
přijat carem v slyšení a odevzdal svoji ol
volávací listinu.
Z Cařihradu, 21. července. (C.-B.
Včera večer konala se v Jildiz kiosku ku
poctě vekého knížete Alexandra Michajloviče
slavnostní hostina. Zejtra dopoledne opust
velký kníze Carihrad.
Posl
doktor
Maran
Tuma
Rujič
Berceniassi
rytíř
Pajer
Berbucův
Trapani
Riza
Alexandr Michajlovič
Nara
Paříž
Pěre Lachaise
Petrohrad
Cařihrad
B perský
14
article
Velkokníže Michajlovič
v Cařihradě.
Z Cařihradu, 20. července. (C.- B
Velkokníže Alexandr Michajlovič přibyl na
pancéřové lodi »Rostislavu« o 11. hod. do-
polední do Bujuklimanu u ystupu do Černého
moře a byl pozdraven 21 výstřely z děl.
Sultán vyslal mu vstříc na uvítanou na císař-
ské jachtě námořního ministra Fuada pašu
divisního generála Achmeda Alího pašu,
ceremonáře Galiba beje a ostatní vysoké
hodnosty. Ruský vyslanec Zinověv a členové
vyslanectva dostavili se na přístavní lodi
»Kolchidě« do Bujuklimanu. Okolo 1 hodiny
opustil velkokníže palubu »Rostislava« a na
lodi »Černogorec«, která »Rostislava« z Bur
gasu provázela, odjel, aby se dostavil do
paláce v Dolma-Bagdže, kdež byl vysokým
hodnosty pozdraven. Odtud jel velkokníže
s družinou v povozech do paláce jildizského
kde přijat byl sultánem. Velkokníže bud-
bydliti v paláci ruského vyslanectva v Bujuk
Choť presidenta Krügra zemřela.
Z Pretorie, 21. července. (C.
»Renterova kancelář« sděluje, že v sobotu
odpoledne po třídenní nemoci zánětem plie
zemřela tam manželka presidenta Krügra
v stáří 67 ° let.
K srbsko-turecké pohraniční
srážce.
Z Bělehradu, 21. července. (C.-B.
Turecký hraniční komisař Hamdi paša sem
přibyl, aby se srbskou vládou vyjednával
o událostech, sběhnuvších se ve Starém
dere.
Michajlovič
Alexandr Michajlovič
Rostislav
Achmed
Alí paša
Galiba
Zinověv
Krügr
Pretorius
Renterův
Cařihrad
Bujukliman
Černý moře
Bura
Alma
Bagdža
Bělehrad
16
article
Crispi opět nemocen.
Z Neapole, 21. července. (C.-B.) Crisp
znova onemocněl velikou ochablostí srdce
Ač stav jeho poněkud se zlepšil, vzbuzuje
přece obavy. Lékaři doporučují naprosty
Crispi
Crisp
Neapol
17
article
klid.
„Německořišská kocovina.“
(Z politických kruhů bavorských.)
V Mnichově, dne 11. července.
(Pův. zpráva » Nár. Listů«.)
Dvě věci ztrpčují našim chauvinistickým
velkomluvkům život, jakkoli si z počátku dodá-
vali zdání, že se několika frásemi a jalovými
vtipy přes skutečnost věcí přenesou. Tyto dvě
Mnichov
18
article
NILIS
NILIS
bolestné okolnosti jsou především n ek l a m n
známky povážlivě pokračující sešl o sti
věkem, jevící se na trojspolku,
kterýž také v Rakousku stále na přátelích ztrácí
a dále uvítání Francouzů a Rusu
i zvlášť pruských Poláků, takměř k zou-
falství dohnaných, v Zlaté Praze. Teprve doda-
tečně zotavily se listy říšskoněmecké politice
sloužící ze svého němého vzteku a vysoukávají
nvní všechny rejstříky svých obšírných nadáv-
kových varhan, aby zahrály plsničku, ze kteréž
se tak stejně dostává na všechny Slovany. Na
štěstí to nikomu neublíží, stejně jako se tím
neodklidí ze světa okolnost, že se toho již
Evropa nabažila, aby si dala ještě nadál líbi
pruskou brutálnost a drzost, ke kterýmžto vlast-
nostem pruským přibyly v posledním desítil
domýšlivé sebepřeceňování a divadelnické švi-
háctví. K tomu také není dnes žádné příčiny
více. Neboť ani sebo skvělejší cesarské oslavy
a hohenzollerská slavnostní dramata i s obli-
gátními při tom mnohými a dlouhými řečmi —
nehledě ani k parádním pochodům, prohlídkám
námořnickým i regatám — nemohou veřejnosti
zastříti, že se velkopruská říše dne
nachází již v úpadku. Finanční stav.
druhdy tak skvěle příznivý, pohoršil se velice
následkem bezměrných nákladů na vojsko
námořnictvo, rolnictví zbídačelo, obchod a zvlášt
průmysl nacház! se právě v da-
lekosáhlé, ve svých následeích
nedohledné, krřsi. V posledním čtvrtlet
bylo ohlášeno neméně než 2663 konkur sů,
jeden obrovský krach stíhá druhý, v několik
nedělich ztratil spořivý, kapitálem mohutný
střední stav německý více nez
půl milliardy.
Nilis
Francouz
Rus
Polák
Rakousko
zlatý Praha
Evropa
19
article
Nespokojenost vzrůstá a s ní také prolela-
risování lidu, okolnost to, kteráž přivádí sociální
demokracii, vůbec straně v Německu nejčetnější,
stále ještě nové pluky. Leč i zevnější zdání
o prüské moci, kteráž neuvěřitelnou bezohled-
ností, falší a věrolomnosui a štěstím v dějinách
přímo ojedinělým velkosti se domohla, těžko lze
již udržeti. Diplomacis pruská vyznamenává s
pozoruhodnou neobratností a dlouho již nemůže
se vykázati žádným značnějším výsledkem.
O cílevědomé, nezlomné politice nelze ani ml-
viti, čemuž netřeba se diviti, poněvadž ministri
jsou pouhými slaměnými panáky i slouží z
nástroj jediné vůli, oproti naprosté bezpáter-
natosti spolkové rady a zastupitelství lidu. P
tom přicházejí ve zřetel různé okolnosti, jež
z důvodů tiskových nelze zevrubněji probírati,
o nichž však lid jest dnás již jedné my sli,
až na nepatrné výjimky. Zahraniční politik
potácí se od jedné porážky ke druhé, z nichž
poslední a největší jest zajisté nešťastná rána
o brněnou pěstí v Číně, se všemi z n-
malé části tragikomickými okolnostmi.
Německo
Čína
20
article
Tak lze pochopiti, pakliže trojspolku, za-
loženému ještě v dobách, kdy politik tak rafin-
vaný jako Bismark prestige pruskou doved
udržeti, zcela znatelně půdy ubývá. Na svého
čistého spojence z r. 1866 Bismark vážně za-
jisté nikdy nemyslil, neboť politika jeho jde, jak
přísloví dí, žaludkem. »Dejte nám jenom pří-
znivou obchodní smlouvu, dáme vám s li
spojenectví« myslí si Italie a co se týče věr-
rnosti slova, nebrali to u proměnlivého dvora
furinského, po případě florenekého a římského
nikdy tak příliš na vlas. Podivno jest však,
pozaslavuje-li se, ba rozhořčuje se rozhodujíeí
německý tisk nad tím, že se i v Rakousku
množí hlasy proti spojenectví, jež
nestranný politik na základě celé ho
historického vývoje posledního
století musí prohlásiti za nepřiro ze ný,
aspoň pro jednu z obou zůčastněný ch
stran, to jest pro Rakousko. Pro nás
Bavory, pokud jsme si ještě zachovali střízlivý
názor, jest aspoň nepochopitelno, z jakých dů-
vodů Rakousko má trvati při německé říši,
zbudované na n ákl a dy Rakouska, stejně jako
Italie, pakliže nemá se přistoupiti k mínění,ž
ke zhoubě všeho státu bylo ve Vídni povoleno
naléhání jistých německých stran a Maďarů.
Maďar
Rakousko
Vídeň
Italia
21
article
Vážně nebude zajisté ani v Prusku chtit po-
pírati, že Bismark založil trojspolek za tím účelem,
aby zejmena pomoci Rakouska francouzské pro-
vincie, r. 1870 anektované, Elsasko a Lotrinsko
Německu zajistil pro případ, že by Francie spo-
lečně s Ruskem vystoupila na válečné jeviště.
jichž spojené moci by Prusko neodolalo ani za
vynuceného spojenectví jižních států německých
Jaký zájem má však Rakousko, jaký zá-
jem mají hlavně Slované, většinu v Rakousku
tvoříci, na tom, podporovati moc pruskou, moo
státu, který vždy spojence své v úzkých za
nechal, s radosti těžce tajenou k tomu přihlížel
když Rakousko nešťastně válčilo, a který
s vlastními svými Slovany za-
chází tak, že se každý slušný Ně-
mec nad tim rdíti musí. Tážeme se my
Bavoři dále, jaké pohnutky vedly Rakousko
k tomu, že se k vůli prušácké a německé rísi
s Francií znepřátelilo, kdyžtě nemá ani nejmen-
ších sporů s Francii vyřídil, ba ještě víc, z ja-
kých příčin by mělo Rakousko — snad aby
Bismark
Slovan
Bavor
Prusko
Rakousko
Německo
Francie
Rusko
22
article
Rusku i nadále poskytovalo příležitost k ha-
nebnému týrán! Poláků. — hledati
hádky s Ruskem, kteréž v dobách trudných tak
často osvědčilo se Rakousku jakožto věrný
nezištný přítel, jehož dvojhlavý slávou pokryty
orel vedle orla Rakouského na poli válečném
tak často bojoval a vítězil. A dále, což se
dnes Německo chová tak, aby za-
sloužilo sympatie národů v Ra-
kousku, nehledě k některým německým
maďarským stranám. Což nepřináší officiosní
poloofficiosní tisk Německa — nečítaje v to an
ono množství štváčských listů, žádajících boj s
Slovanstvem až na nůž — každodenně nejnopřa-
telštější články proti svým spojencům, zdaž ne-
zaznamenává s velikou radostí každý příznak do-
mnělého rozpadání se. Což schválně nepodpo-
ruže velezrádu, a zdaž vláda pruská netrpí v to.
že se súčastniti smějí i úřadníci její náboženské
a politické štvanice proti Rakousku, a což se to
neví, že s tatisíce marek putují přes hra-
nice rakouské. Což nevypověděla již vláda pru-
ská rakouské poddané surově z Německa, ačkoli
si tu poctivě jako řádní dělníci chléb dobývalik
Musili byste se v Rakousku opravdu při-
znávati k pochybné křesťanské cnosti, podle
kteréž, je-li někdo na jednu tvář udeřen i dru-
hou nastaviti má, aby se vám libilo toto spo-
jenství a abyste se potom k vůli tomuto pomi-
lováni hodnému příteli vrhli do těžké války, až
dostaví se den odplaty za pruské násili, do
války, v níž Rakousko nie nemůže získati
která by musila dopadnouti ke škodě Rakouska.
Polák
Rusko
Rakousko
Německo
23
article
Široké kruhy v Německu netají se tím,že
kdyby válka, což ovšem pravděpodobno není,
skončila porážkou R us k a, táž hra opakoval
by se s Rakouskem, jaká proveden
byla r. 1870 ve Versaillesu s Bavory
ostatními německými státy.
Paklíže my Bavoři tuto možnost uvážím
a ta by se po válce vítězné najisto dostavil
s jistotou naprostou, nechápeme, jak i ně-
mecké strany, které nepochybně
vlastenecky smýšlejí, mohou se
dále o trojspolek zasazovati. My
však také víme, čím jsme z a v á z á n
Čechům, kteří stále na věrné stráži jsouce
i se svou širší vlastí dobře smýšlejí a sta vice
pevnou hráz proti pruským pře-
hmatům, pomáhají nám uchrano-
vati aspoň zevnější naši neo-
v islo st.
Nad tím, že nyní také v Uhrách posl.
Ugron, ač způsobem nevalně šťastným, pokusi
se proti těmto nebezpečím pracovati, nad tím.
že s Čechy sympatisují i ostatní Slov a né.
povolaní snad k tomu, aby jednou chránil
legitimitu Evropy a ji před porobou
pruskou obhájili, rozčiluje se nesmírně pruska
V drobném prodejí
capsi, čhlo o sob
Ve alialkéch na veakov
enalc čenrle.
1nseraty
lati ae hotově sepř
Přodnlacení interty pjninl-
krjí o ta rsaav
tlskárna a ezpedice „ Národních LLiisž a“.
Bekopiy sa nevrae
Bavor
Čecho
Německo
Rakousko
Versailles
Bavory
Uhry
Čechy
Evropa
národní LLiisž
24
article
a ostatní z pruské pícovny krmená německá
žurnalistika.
Inu, tážeme se, což jest snad rakousko-
německé spojenství nedotknutelno? Což nen
Rakousko oprávněno, po uplynuti lhůty jeho
platnosti, zrušiti je, shledá-li, že nevyhovuje
jeho prospěchům? Či snad vžili se v Německu
jistí kruhové tak do myšlenky, že Rakousko jest
vasalem německým, který se musí řiditi pruskou
píštalkou, tak, jak to dnes, bohužel, musí činit
Bavory a Sasko?
Avšak Prusko zajisté nemá zapotřebí, aby
se zanášelo takovými dalekosáhlými plány. Necht
se ohledne ve vlastní zemi. Ani v Poznani,
ani v Lotrinsku nečiní pruská germani-
sace žádných valných pokroků, naopak bru-
tální, odstrašující násilenství pruské jest nená-
viděnější než kdy jindy.
Vzdor všem násilným opatřením nepodařilo
se ani za 35 let Prusku zlomiti passivní odpor
Hanoveránů, kteří trvají na svém protestua
uznávají jen panovníka legitimního. A nechť s
Prusko podívá jen do Bavor, kdež z áš
proti Prusku v posledních letech
vzrostla způsobem v pravdě úžas
ným, tak že na venkově, i když se jedná
o čistě hospodářské záležitosti, j meno Ně.
mocka ani vysloveno býti nesm
aniž by sedláci proti tomu co nej
ostřeji neprotestovali.
Bavor
Prusek
Hanoverán
Rakousko
Německo
Sasko
Prusko
Poznaň
Lotrinsko
Bavory
25
article
Ovšem bude zapotřebí ještě nějaké doby
než lid bavorský dospěje k plnému po-
znání svého stavu, jaký si sám
roku 1870 přichystal, než sezná, žesi
u Pruska vysloužil jenom posměch a ne-
vděk, že ztratil svou vážnost v Evropě, že
jinak musil by se děliti s Pruskem o zaslou-
ženou nenávisť celého ostatního světa a že na
konec zapleten byl by do společného pádu
s Pruskem. Bohužel, snad musí nastati právě
to poslední, než rozhodující kruhy naše
nabudou odvahy k jednání. V lidu bavorském
věak jest již dnes dosti těch, kteří jsou dosa-
vadního spojenství s Pruskem až po krk syti a
v radostné naději sledují vývoj věci na východě,
ktoří těší se ze sblížení Rakouska
s Francií, kteráž Bavory velikými učinilaa
pevně doufají, že také pro hrabivé Prusko,
kteréž si nikde a nikdy nedovedlo získati sym-
patil, nepozbude platnosti slovo básníkovo:
»Světa dějiny jsou světa soudem.«
Prusek
Bavor
Evropa
Prusko
Rakousko
Francie
26
article
Jednota samosprávných úřadníků
obecních a okresních v království
Jednota samosprávných úřadníků
obecních a okresních v království
českém.
Za účastenství velmi skrovného konala se
včera valná hromada. Překvapující byla tato
hrstka členů, ale ještě více překvapil průběh
valné hromady. To už nebyla železná, semknutá
jednota, nýbrž rozptýlení představitelé různých
názorů. Chvilkové nálady a rozmary a zřejmě
bylo řečeno také touhy po mandátech poslane-
ckých rozdrobily solidaritu, která ke konci sice
byla sklížena, ale s velkým namaháním, spíše
z obavy před dalekosáhlými následky ve ve-
řejnosti. Málem mohla se jednota ocinouti n
cestě, která by ji místo ke zmohutnění vedla
dojista k rozdrobení. Proto s pocity rušivými
někteří z toho malého hloučku se rychle vzdá-
lili, aby nemusili hleděti na dílo nesolidární.
Jednota má mnoho požadavků. Chce-li se jich
domoci, má nejvýše na čase, aby solidaritoua
opravdovou kollegialitou vzbuzovala respekt.
Valné schůzi předsedal p. dr. Jan Uch y til.
Největší její čásť zabralo rokování o změně
stanov jednoty. Nejdůležitějším bodem změny
bylo, že působení jednoty rozšířeno i na země
koruny svatováclavské a jednota ponese na přiště
jméno »Jednota samosprávných úřadníků obec-
ních a okresních v král. českém, markrabství
moravském a vévodství slezském.« Dále usne-
seno, že valná hromada může býti svolána do
kterékoli obco v zemích koruny české.
doktor
Jan ucho
28
article
Na Sázavu.
Na Sázavu.
Postavením místní dráhy z Kolína do Čer
čan otevřela se brána, kterou možno nyní po
hodlně vejíti do rozkošného koutku českého
ráje, až dosud málo navštěvovaného.
Nemám na zřeteli turistů z povolání,
raději přelezou vysokou zeď, nežli by pohodlně
vešli branou, patří prý to k ostatním příjemno-
stem cestování. Ba, znám horlivce v tom směru
kteří s bolestnou závistí čtou zprávy o šťastněj-
ších soudruzích, kterým se podařilo sletěti po
hlavě s Rigi, nebo složiti své nepokojné kosti
pod Pannou a nedá jim pokoje, dokud se sami
o podobné štěstí buď v Karpatech nebo v Alpách
nepokusí. Jiní dávají přednost holým fjordům
poloostrova skandinavského. Tam prý, když se
člověk skuli s výše několika set metrů, padne
rovnou do chladných, slaných vln a to děla
prý člověku náramně dobře.
Pro takové turisty ovšem Sázava není. Al
horečka cestovní napadá někdy (zvláště v letníc
měsících bývá zrovna epidemická) i vážné, spo-
řádané lidi, kteří se divají na hory nejraději
hezky z dálky a kterým stačí pochod na jediný
kopec, zvláště když jsou jisti, že za tím pro-
žluklým kopcem jest útulná vesnička, ve ves-
níčce hospůdka a v hospůdce pivečko a něco
na zub.
Pro ty je Sázava jako stvořena.
Al
Sázava
Kolín
Karpaty
Alpy
29
article
Voda, kopce, lesy, zámky, parky, vesničky
s kostelíky i hospodami, vše, co hrdlo ráčí,
pak jsme stále vlastně doma, pořád mezi svými.
Zelené návsi s hejny husí v kalužině, dře-
věné domky s nachýlenými doškovými střechami
svrchu a potácejícími se ploty kolem. A všude
ten náš dobrý, pohostinný lid.
Ať již pase kravku, ať nakládá mrvu,
sedt na střeše a přišívá došky, vždycky vás rád
vidí, »á pěkně vítám, jen pojďte dál, « upřímně
vás zve.
Pouze na vás jest, abyste pozvání užili
vlezli k němu, kde právě jest zaměstnán.
Ačkoliv vidí, že máte mapu generálníh
štábu před sebou, přece na otázky vaše ochotn
vám odpovídá, jak daleko je do Šťernberka, do
Bělkozel, do Sázavy, do Škvrnova; nejspíše po-
zoruje, že je ta mapa vám nějak zpropadeně
málo platna. Mají své zkušenostil
Škvrnův
Sázava
30
article
Se dvěma výtečnými soudruhy a přátel
Se dvěma výtečnými soudruhy a přátel
vystoupil jsem v Novém Dvoře, jeda smě-
rem od Kolína. V měsíci srpnu, asi v polo-
vici, bude možno jeti dráhou již také o
Čerčan.
Olesněné kopce přiblížily se tak, že zdálo
se nám, skok že stačí, abychom okřáti mohl
v jejich stínu, prosyceném vůní silie.
První na ráně jsou Rataje. Jsou skryty
za pahrbkem a vzdáleny asi na čtvrt hodiny.
Přitel T., který zde již byl, slihoval nám
pěknou vyhlídku na Rataje a okolí ze dvora
shotelu« na Poště. Bůh ho naprav ! Ta podí-
vaná byla z celého toho tak zvaného hoteluto
nejlepší.
Ví bůh, čemu všemu se už říká hotel
anebo snad právě proto — ch — nedejte s
odstrašit
Z dálky ozval se rachot hromu, sbíraly
se mraky někde za Sázavou, ale první kapk
stříkly na nás již v Ratajích. Než pořádný v-
letník podobných rozmarů přírody se neleká
Moji přátelé měli promokavé slunníky a já n
promokavou hůl, co se nám tedy mohlo přiho-
diti? Chutě stoupali jsme za potokem do
vrchu, odkudž je rozkošný pohled na »perlu
sázavských údolí, Rataje.« Vysoká věž s dře-
věnou končitou střechou trůní nad farou, která
na skále sama uihne vysoko k nebí, dole polok
Rataj
Kolín
Čerčany
sázavský údolí
31
article
a nová dráha, vbíhající do tunelu a nad tím
kopce plné lesů.
Žert nebes přešel náhle do opravdy. Spu
stil se liják a nad hlavami praskal hrom, jakoby
tam trhali škrobené plátno. Hnali jsme s
k lesu, hledajíce tam ochrany. Úchvatná po-
dívaná byla nám odměnou. Lesy kouřily. Štíhlé
kmeny borovic a smrků stály v modré páře
proudy deště protínaly tu mlhu jako paprsky.
Lupení se lesklo a silná vůně lesní země oma-
movala naše smysly
Bouře se vzdalovala a po čtvrthodine
přestalo pršeti. Vystoupili jsme na stráň.
V údolech visí chomáče bílé páry jakou obrov-
ské pavučiny, lány obilí se leskno a z ves-
ničky pod strání vystupují sloupy modrého
dýmu k jasnící se obloze a tají ve vzduchu.
Skřivani se rozdováděli a vám se chce zpívat
s nimi.
Žert
32
article
Na strání kvete rudý vřes
a údol hlídá tichý les,
v tom údolíčku dřímá sad
a v stínu jeho tucet chat.
Ta nejchudší, ta nejnižší
je srdci mému nejbližsí
»A jak daleko že jest na Šternberk ?«
»No, tak hodinka!« povídá občan pokuřu
jící na zápraží. »Sejdete k řece, tam vás pře-
vezou a pak podél Sázavy již nezbloudíte.s
Šli jsme vesele. Brzy našli jsme převoz
nahluchlý dědoušek přijel s lodičkou.
»Jak daleko do Šternberka ?«
»I mám radost a lítost«, odpovídá dědoušek.
který otázky neslyšel. »Poslal mně syn z Prahy
šaty za dvacet jednušek. Ale kam pak se mnou.
starým člověkem! Takové šaty! Je to blázen
bláhová. Co jen s nimí budu dělat? Co dělat?.
Na to byla těžká odpověd.
Zahoukali jsme svou otázku o Šternberku
Máchl rukou proti řece a my šli.
Po pravé ruce vystupuje stráň, řeka
dráha zůstaly po ruce levé. Krásné náprstníky
a divizny uchvátily přítele D., botanika, já
pátral v řece po rybách. Cesta vine se po lu-
kách. Všecko vás upominá na Annenské údol
z Potštýna do Litic. Po dešti se příjemně ochla-
dilo, ale přece láká vás řeka ke koupeli. Před
Šternberkem jsem neodolal. Zachovaný hrad, n
kopei obklíčený lesem, se vám na záhybu náhle
objeví před očima. Přidáte do kroku, toužíce
vniknouti v sídlo pánů ze Šternberka zbudované
již v letech 1242. Ochotný kličník vás uvítá
provede.
Šternberk
Potštýn
Litice
33
article
Mnohý snad bude překvapen jednoduchým
zařízením, ale kdo více hledí po obrazech nez
po nábytku, kdo ustupuje v mysli do dávn
minulosti, ten na Šternberku vidí mnoho a ne-
ubrání se mocnému dojmu. Vyhlídka z komnat
je rozkošná. Druhá dávka deště přinutila ná
setrvati déle ve hradu a proto měli jsme dosti
času prohlédnouti si všecko. Vlezli jsme ido
hladomorny a za to na odškodněnou zastavi
jsme se ve velmi pěkné restauraci hraběcí
která byla den před tím otevřena. Jest moderne
zařízena. Deset hostinských pokojů čeká n
hosty. Obkličena je parkem a zastávka dráh
je hned v parku. Rozsáhlá verenda je příjemn
místo, kde hosté sedávají i tančí.
Než na dnešní den určili jsme si ješt
Sázavu a proto, opustivše milý Šternberk, vydal
jsme se do kopců. Vůdcem nám byl mile
soudruh v povolání pan Vála. Sliboval nám roz-
košnou procházku. Byla opravdu roztomilá, al
pro člověka, kterého nebolí ještě nohy.
Cesta vede stále lesem.
Setmělo se již, když zaslechli jsme za
sebou skoky. Hnal se za námi cizí muž. Ustou-
pili jsme uctivě s cesty a vidouce, že má jin
cil, zeptali jsme se, kam se žene na noc.
»Pro Krista Pána, pro mamínku a sestru
s tatínkem je zle !«
Vála
Krist
Šternberk
34
article
Tak vida. Vsude mají lidé starost a zal.
Tak vida. Vsude mají lidé starost a zal.
Nejkrásnější kousek jest bez odporu k Čeře-
nicům. Račte si představiti kamzičí stezku ně-
kolik set metrů dolů a pak zas pěkně nahoru
v úhlu více než 45°
Té si dopřejte! Ta šíří prsa a sílí nohy.
Do Sázavy vcházíme večer. Podle řady osvětle-
ných oken poznáváme hostinec. »U Nováčků«
tam říkají. Hostinský je sice jiný »áček«, al
podle majitele. Tam může být každý spokojen.
Prohlidku okoli ponecháváme na druhý den.
Vedle u stolu baví se společnost dramati-
ckých umělců, kteří zde tráví své prázdniny.
Domnívali jsme se, že to kočující společ-
nost, ježto kaplička Thaliina stoji v čele sálu.
Ale brzo jsme byli poučení o jiném. To místní
ochotníci jí zde slouží.
Zrejmo, že o zábavu není v Sázavě zlo
podle sil, které se ke zkoušce sešly, dalo se
souditi, že se jim představení Šamberkova
»Jedenáctého přikázání« vydaří nebo vydařilo,
k čemuž jim přejeme všeho zdaru !
Vedlejší dramatičtí umělci baví se o rybách
a jeden z nich tvrdí, že včera vytáhl dva
»klacky« a ukazuje takové rozměry, že mimo-
volně pojímám úctu k řece. Na zejtři, když
jsmo se vraceli ze sklárny páně Kavalírovy,
kdež nám bylo vše ochotně ukázáno, bl
jsem se svou úctou k Sázavě v příčině ryh
v koncích.
Jeden z umělců seděl na vorech a pokou-
šel štěstí i ryby.
»Nu, jak, berou ?
»Eh, čerta berou! Chytil jsem za ho-
dinu dvě.«
»Ale pěkné?«
»Podívejte se!«
Na motouzu visí mrtvá bělice jako prst.
»A kde máte tu druhou ?
»Ta byla moc menší, tu jsem tam hodi
»Tak dobrou zábavu ! Jon abyste to unesll-
zpě
Nováček
Šamberkův
Kavalírův
Jon
Sázava