ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d7a678f0-6615-11dc-b65a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 70, person 59, work 2, org 1
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v ponděli dne 22. července 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 200.
4 article
*pohí (aný bsgre Prazo v sdninistrae nankk:, . : . na mkj drojí donéškou na stvt lo tk
5 article
na pž. ve silsikácui za nšsto Poštons nrl. : . droji zeinio
10 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Z Vidně, 22. července. K nastávají címu vyjednávání o celním tarifn píše orgán ústaváckých velkostatkářů »Mon tagspresse«: Nový celní německý tari nepotřebuje nás lekati, budeme-li sami uvniti hospodářsky sjednoceni. Ale když cizin hledí hospodářsky naši monarchii uzavříti. ukládá nám tím povinnost, abychom sek definitivním ujednáním sjednotili. Z vyjednávání o definitivním celním obchodním spolku s Uhry musí ještě v nej- bližším zasedání říšské rady a uherského říšského sněmu vyjíti vyrovnání to, tak dlou- hou dobu protahované. Když se doma uvnitř náležitě sjedno- tíme, pak také autonomním celním tarifem. kterým se domácí výrobě zabez pečuje panství na domácích trzích, upevníme náležitě svůj dům. Z Pešti, 22. července. »Neue s Pesten Journal« zabývá se vývody, kterými do provázely rakouské listy cestu mini sterského předsedy dra. Körbra do Ratotu, a píše: Pro zodpovědění otázky, kam nyní se obracejí rakouští smlouvající politikové, ne potřebujeme jíti daleko. Odpověď vysvítá úvah, kterýmiž rakouské listy doprovázely setkání se obou předsedů ministerských Ratotu, a ve kterýchžto úvahách se celn spolek, celní tarif a celní smlouvy podivným způsobem dohromady splétají.
Neue Pesten Uhry Pešť
11 article
Tyto úvahy nutí nás k závěru, že vý čitka, která činěna byla hr. Badenov . poněvadž vyrovnání uzavřel, aniž zároven společný celní tarif ujednal, nemůže býti do opravdy míněna, neboť nehledě k tomu, že přece obchodně politicky bylo nemožno již roku 1896 ujednati celní tarif, platný pro poměry r. 1903, používá se také již nyní celního tarifu, který má býti ujednán, od Rakušanů jakožto předmětu čachru. Kdyby skutečně takovéto pokusy měly býti činěny, aby při celním tarifu od nas měly býti vynuceny ústupky, za které by pak vláda rakouská od svého parlamentusi vykoupila schválení vyrovnání, musili bychom již nyní proti takovémuto pokusu co nejroz- hodněji protestovati. Z Vídně, 22. července. »Sonn-u. Montagszeitung« píše: Zasedán dolnorakouského sněmu nebyl odročeno, nýbrž uzavřeno, což znamená definitivní odmitoutí požadavků antisomitů, aby vláda podala předlohuo změně zemského volebního řádu, antisemitům příznivé. Nepokládá se za pochybné, že nezda- rem antisemitů při posledních volbách roz- hodující vládní kruhy byly poučeny o tom, že vychloubání této strany se nesmí posuzo- vati vážně. Dr. Lueger může sociální demokraty ve více neb méně zdařilé řeči poraziti, ale při volbách zůstanou asi jeho kandidáti menšině.
Rakušan Montagszeitung doktor Lueger Vídeň Sonn
12 article Telegrafické zprávy „N. L.“
Telegrafické zprávy „N. L.“ Z Vídně, 21. července. (C.-B.) Dl telegrafické zprávy přibyla loď císařova »Karel VI.« v sobotu do Korfu, kde po 3 dni se zdrží. Z Korfu se k tomu sděluje, že válečná loď »Karel VI.« má rozkaz, aby projížděla albanskými vodami a pozorovala pohyby italského loďstva, jež před přistavy v Durazzu a Avloně shromážděno jest, aby prosadilo po- žadavky vlaské, týkající se z řízení po- štovních úřadů v Albanii. Z Gorice, 20. července. (C.-B.) Zem ský sněm. V generální debatě o stavbe
Karel VI Vídeň Korf Albánie Gorica
13 article NARO
NARO ústavu choromyslných se pokračuje. Posl. dr. Marani tvrdí, že Slovinci chtějí onu záležitost ve výboru pohřbíti. Slovinští po- slanci Berbuc. dr. Tuma a dr. Rujič protestují proti tomuto tvrzení. Zpravodaj dr. Berceniassi trvá na svém návrhu. aby se přikročilo ke zvláštní debatě. Zem- ský hejtman dr. rytíř z Pajerů chce před- sednictví dáti náměstkovi dru. Gregorči čovi, ale ten se zdráhá a opouští sn movnu. Na to dr. Pajer obhajuje ve věcn opravě zemský výbor proti námitkám posl. Rujiče. Návrh Berbucův o přikázání záleži tosti finančnímu výboru s podotknutím, ab ještě v tomto sezení zprávu podal, se za mítá, načez Slovinci opouštějí s ál Schůze pro nezpůsobilost sněmovny k usná- šení se na to ukončena. Z Paříže, 21. července. (C.-B.) Pohřek hraběnky Trapani koná se dnes na hřbitov »Pěre Lachaise«. Z Petrohradu, 20. července. (C. -B Perský vyslanec Mirza Riza chán by přijat carem v slyšení a odevzdal svoji ol volávací listinu. Z Cařihradu, 21. července. (C.-B. Včera večer konala se v Jildiz kiosku ku poctě vekého knížete Alexandra Michajloviče slavnostní hostina. Zejtra dopoledne opust velký kníze Carihrad.
Posl doktor Maran Tuma Rujič Berceniassi rytíř Pajer Berbucův Trapani Riza Alexandr Michajlovič Nara Paříž Pěre Lachaise Petrohrad Cařihrad B perský
14 article
Velkokníže Michajlovič v Cařihradě. Z Cařihradu, 20. července. (C.- B Velkokníže Alexandr Michajlovič přibyl na pancéřové lodi »Rostislavu« o 11. hod. do- polední do Bujuklimanu u ystupu do Černého moře a byl pozdraven 21 výstřely z děl. Sultán vyslal mu vstříc na uvítanou na císař- ské jachtě námořního ministra Fuada pašu divisního generála Achmeda Alího pašu, ceremonáře Galiba beje a ostatní vysoké hodnosty. Ruský vyslanec Zinověv a členové vyslanectva dostavili se na přístavní lodi »Kolchidě« do Bujuklimanu. Okolo 1 hodiny opustil velkokníže palubu »Rostislava« a na lodi »Černogorec«, která »Rostislava« z Bur gasu provázela, odjel, aby se dostavil do paláce v Dolma-Bagdže, kdež byl vysokým hodnosty pozdraven. Odtud jel velkokníže s družinou v povozech do paláce jildizského kde přijat byl sultánem. Velkokníže bud- bydliti v paláci ruského vyslanectva v Bujuk Choť presidenta Krügra zemřela. Z Pretorie, 21. července. (C. »Renterova kancelář« sděluje, že v sobotu odpoledne po třídenní nemoci zánětem plie zemřela tam manželka presidenta Krügra v stáří 67 ° let. K srbsko-turecké pohraniční srážce. Z Bělehradu, 21. července. (C.-B. Turecký hraniční komisař Hamdi paša sem přibyl, aby se srbskou vládou vyjednával o událostech, sběhnuvších se ve Starém dere.
Michajlovič Alexandr Michajlovič Rostislav Achmed Alí paša Galiba Zinověv Krügr Pretorius Renterův Cařihrad Bujukliman Černý moře Bura Alma Bagdža Bělehrad
16 article
Crispi opět nemocen. Z Neapole, 21. července. (C.-B.) Crisp znova onemocněl velikou ochablostí srdce Ač stav jeho poněkud se zlepšil, vzbuzuje přece obavy. Lékaři doporučují naprosty
Crispi Crisp Neapol
17 article
klid. „Německořišská kocovina.“ (Z politických kruhů bavorských.) V Mnichově, dne 11. července. (Pův. zpráva » Nár. Listů«.) Dvě věci ztrpčují našim chauvinistickým velkomluvkům život, jakkoli si z počátku dodá- vali zdání, že se několika frásemi a jalovými vtipy přes skutečnost věcí přenesou. Tyto dvě
Mnichov
18 article NILIS
NILIS bolestné okolnosti jsou především n ek l a m n známky povážlivě pokračující sešl o sti věkem, jevící se na trojspolku, kterýž také v Rakousku stále na přátelích ztrácí a dále uvítání Francouzů a Rusu i zvlášť pruských Poláků, takměř k zou- falství dohnaných, v Zlaté Praze. Teprve doda- tečně zotavily se listy říšskoněmecké politice sloužící ze svého němého vzteku a vysoukávají nvní všechny rejstříky svých obšírných nadáv- kových varhan, aby zahrály plsničku, ze kteréž se tak stejně dostává na všechny Slovany. Na štěstí to nikomu neublíží, stejně jako se tím neodklidí ze světa okolnost, že se toho již Evropa nabažila, aby si dala ještě nadál líbi pruskou brutálnost a drzost, ke kterýmžto vlast- nostem pruským přibyly v posledním desítil domýšlivé sebepřeceňování a divadelnické švi- háctví. K tomu také není dnes žádné příčiny více. Neboť ani sebo skvělejší cesarské oslavy a hohenzollerská slavnostní dramata i s obli- gátními při tom mnohými a dlouhými řečmi — nehledě ani k parádním pochodům, prohlídkám námořnickým i regatám — nemohou veřejnosti zastříti, že se velkopruská říše dne nachází již v úpadku. Finanční stav. druhdy tak skvěle příznivý, pohoršil se velice následkem bezměrných nákladů na vojsko námořnictvo, rolnictví zbídačelo, obchod a zvlášt průmysl nacház! se právě v da- lekosáhlé, ve svých následeích nedohledné, krřsi. V posledním čtvrtlet bylo ohlášeno neméně než 2663 konkur sů, jeden obrovský krach stíhá druhý, v několik nedělich ztratil spořivý, kapitálem mohutný střední stav německý více nez půl milliardy.
Nilis Francouz Rus Polák Rakousko zlatý Praha Evropa
19 article
Nespokojenost vzrůstá a s ní také prolela- risování lidu, okolnost to, kteráž přivádí sociální demokracii, vůbec straně v Německu nejčetnější, stále ještě nové pluky. Leč i zevnější zdání o prüské moci, kteráž neuvěřitelnou bezohled- ností, falší a věrolomnosui a štěstím v dějinách přímo ojedinělým velkosti se domohla, těžko lze již udržeti. Diplomacis pruská vyznamenává s pozoruhodnou neobratností a dlouho již nemůže se vykázati žádným značnějším výsledkem. O cílevědomé, nezlomné politice nelze ani ml- viti, čemuž netřeba se diviti, poněvadž ministri jsou pouhými slaměnými panáky i slouží z nástroj jediné vůli, oproti naprosté bezpáter- natosti spolkové rady a zastupitelství lidu. P tom přicházejí ve zřetel různé okolnosti, jež z důvodů tiskových nelze zevrubněji probírati, o nichž však lid jest dnás již jedné my sli, až na nepatrné výjimky. Zahraniční politik potácí se od jedné porážky ke druhé, z nichž poslední a největší jest zajisté nešťastná rána o brněnou pěstí v Číně, se všemi z n- malé části tragikomickými okolnostmi.
Německo Čína
20 article
Tak lze pochopiti, pakliže trojspolku, za- loženému ještě v dobách, kdy politik tak rafin- vaný jako Bismark prestige pruskou doved udržeti, zcela znatelně půdy ubývá. Na svého čistého spojence z r. 1866 Bismark vážně za- jisté nikdy nemyslil, neboť politika jeho jde, jak přísloví dí, žaludkem. »Dejte nám jenom pří- znivou obchodní smlouvu, dáme vám s li spojenectví« myslí si Italie a co se týče věr- rnosti slova, nebrali to u proměnlivého dvora furinského, po případě florenekého a římského nikdy tak příliš na vlas. Podivno jest však, pozaslavuje-li se, ba rozhořčuje se rozhodujíeí německý tisk nad tím, že se i v Rakousku množí hlasy proti spojenectví, jež nestranný politik na základě celé ho historického vývoje posledního století musí prohlásiti za nepřiro ze ný, aspoň pro jednu z obou zůčastněný ch stran, to jest pro Rakousko. Pro nás Bavory, pokud jsme si ještě zachovali střízlivý názor, jest aspoň nepochopitelno, z jakých dů- vodů Rakousko má trvati při německé říši, zbudované na n ákl a dy Rakouska, stejně jako Italie, pakliže nemá se přistoupiti k mínění,ž ke zhoubě všeho státu bylo ve Vídni povoleno naléhání jistých německých stran a Maďarů.
Maďar Rakousko Vídeň Italia
21 article
Vážně nebude zajisté ani v Prusku chtit po- pírati, že Bismark založil trojspolek za tím účelem, aby zejmena pomoci Rakouska francouzské pro- vincie, r. 1870 anektované, Elsasko a Lotrinsko Německu zajistil pro případ, že by Francie spo- lečně s Ruskem vystoupila na válečné jeviště. jichž spojené moci by Prusko neodolalo ani za vynuceného spojenectví jižních států německých Jaký zájem má však Rakousko, jaký zá- jem mají hlavně Slované, většinu v Rakousku tvoříci, na tom, podporovati moc pruskou, moo státu, který vždy spojence své v úzkých za nechal, s radosti těžce tajenou k tomu přihlížel když Rakousko nešťastně válčilo, a který s vlastními svými Slovany za- chází tak, že se každý slušný Ně- mec nad tim rdíti musí. Tážeme se my Bavoři dále, jaké pohnutky vedly Rakousko k tomu, že se k vůli prušácké a německé rísi s Francií znepřátelilo, kdyžtě nemá ani nejmen- ších sporů s Francii vyřídil, ba ještě víc, z ja- kých příčin by mělo Rakousko — snad aby
Bismark Slovan Bavor Prusko Rakousko Německo Francie Rusko
22 article
Rusku i nadále poskytovalo příležitost k ha- nebnému týrán! Poláků. — hledati hádky s Ruskem, kteréž v dobách trudných tak často osvědčilo se Rakousku jakožto věrný nezištný přítel, jehož dvojhlavý slávou pokryty orel vedle orla Rakouského na poli válečném tak často bojoval a vítězil. A dále, což se dnes Německo chová tak, aby za- sloužilo sympatie národů v Ra- kousku, nehledě k některým německým maďarským stranám. Což nepřináší officiosní poloofficiosní tisk Německa — nečítaje v to an ono množství štváčských listů, žádajících boj s Slovanstvem až na nůž — každodenně nejnopřa- telštější články proti svým spojencům, zdaž ne- zaznamenává s velikou radostí každý příznak do- mnělého rozpadání se. Což schválně nepodpo- ruže velezrádu, a zdaž vláda pruská netrpí v to. že se súčastniti smějí i úřadníci její náboženské a politické štvanice proti Rakousku, a což se to neví, že s tatisíce marek putují přes hra- nice rakouské. Což nevypověděla již vláda pru- ská rakouské poddané surově z Německa, ačkoli si tu poctivě jako řádní dělníci chléb dobývalik Musili byste se v Rakousku opravdu při- znávati k pochybné křesťanské cnosti, podle kteréž, je-li někdo na jednu tvář udeřen i dru- hou nastaviti má, aby se vám libilo toto spo- jenství a abyste se potom k vůli tomuto pomi- lováni hodnému příteli vrhli do těžké války, až dostaví se den odplaty za pruské násili, do války, v níž Rakousko nie nemůže získati která by musila dopadnouti ke škodě Rakouska.
Polák Rusko Rakousko Německo
23 article
Široké kruhy v Německu netají se tím,že kdyby válka, což ovšem pravděpodobno není, skončila porážkou R us k a, táž hra opakoval by se s Rakouskem, jaká proveden byla r. 1870 ve Versaillesu s Bavory ostatními německými státy. Paklíže my Bavoři tuto možnost uvážím a ta by se po válce vítězné najisto dostavil s jistotou naprostou, nechápeme, jak i ně- mecké strany, které nepochybně vlastenecky smýšlejí, mohou se dále o trojspolek zasazovati. My však také víme, čím jsme z a v á z á n Čechům, kteří stále na věrné stráži jsouce i se svou širší vlastí dobře smýšlejí a sta vice pevnou hráz proti pruským pře- hmatům, pomáhají nám uchrano- vati aspoň zevnější naši neo- v islo st. Nad tím, že nyní také v Uhrách posl. Ugron, ač způsobem nevalně šťastným, pokusi se proti těmto nebezpečím pracovati, nad tím. že s Čechy sympatisují i ostatní Slov a né. povolaní snad k tomu, aby jednou chránil legitimitu Evropy a ji před porobou pruskou obhájili, rozčiluje se nesmírně pruska V drobném prodejí capsi, čhlo o sob Ve alialkéch na veakov enalc čenrle. 1nseraty lati ae hotově sepř Přodnlacení interty pjninl- krjí o ta rsaav tlskárna a ezpedice „ Národních LLiisž a“. Bekopiy sa nevrae
Bavor Čecho Německo Rakousko Versailles Bavory Uhry Čechy Evropa národní LLiisž
24 article
a ostatní z pruské pícovny krmená německá žurnalistika. Inu, tážeme se, což jest snad rakousko- německé spojenství nedotknutelno? Což nen Rakousko oprávněno, po uplynuti lhůty jeho platnosti, zrušiti je, shledá-li, že nevyhovuje jeho prospěchům? Či snad vžili se v Německu jistí kruhové tak do myšlenky, že Rakousko jest vasalem německým, který se musí řiditi pruskou píštalkou, tak, jak to dnes, bohužel, musí činit Bavory a Sasko? Avšak Prusko zajisté nemá zapotřebí, aby se zanášelo takovými dalekosáhlými plány. Necht se ohledne ve vlastní zemi. Ani v Poznani, ani v Lotrinsku nečiní pruská germani- sace žádných valných pokroků, naopak bru- tální, odstrašující násilenství pruské jest nená- viděnější než kdy jindy. Vzdor všem násilným opatřením nepodařilo se ani za 35 let Prusku zlomiti passivní odpor Hanoveránů, kteří trvají na svém protestua uznávají jen panovníka legitimního. A nechť s Prusko podívá jen do Bavor, kdež z áš proti Prusku v posledních letech vzrostla způsobem v pravdě úžas ným, tak že na venkově, i když se jedná o čistě hospodářské záležitosti, j meno Ně. mocka ani vysloveno býti nesm aniž by sedláci proti tomu co nej ostřeji neprotestovali.
Bavor Prusek Hanoverán Rakousko Německo Sasko Prusko Poznaň Lotrinsko Bavory
25 article
Ovšem bude zapotřebí ještě nějaké doby než lid bavorský dospěje k plnému po- znání svého stavu, jaký si sám roku 1870 přichystal, než sezná, žesi u Pruska vysloužil jenom posměch a ne- vděk, že ztratil svou vážnost v Evropě, že jinak musil by se děliti s Pruskem o zaslou- ženou nenávisť celého ostatního světa a že na konec zapleten byl by do společného pádu s Pruskem. Bohužel, snad musí nastati právě to poslední, než rozhodující kruhy naše nabudou odvahy k jednání. V lidu bavorském věak jest již dnes dosti těch, kteří jsou dosa- vadního spojenství s Pruskem až po krk syti a v radostné naději sledují vývoj věci na východě, ktoří těší se ze sblížení Rakouska s Francií, kteráž Bavory velikými učinilaa pevně doufají, že také pro hrabivé Prusko, kteréž si nikde a nikdy nedovedlo získati sym- patil, nepozbude platnosti slovo básníkovo: »Světa dějiny jsou světa soudem.«
Prusek Bavor Evropa Prusko Rakousko Francie
26 article Jednota samosprávných úřadníků obecních a okresních v království
Jednota samosprávných úřadníků obecních a okresních v království českém. Za účastenství velmi skrovného konala se včera valná hromada. Překvapující byla tato hrstka členů, ale ještě více překvapil průběh valné hromady. To už nebyla železná, semknutá jednota, nýbrž rozptýlení představitelé různých názorů. Chvilkové nálady a rozmary a zřejmě bylo řečeno také touhy po mandátech poslane- ckých rozdrobily solidaritu, která ke konci sice byla sklížena, ale s velkým namaháním, spíše z obavy před dalekosáhlými následky ve ve- řejnosti. Málem mohla se jednota ocinouti n cestě, která by ji místo ke zmohutnění vedla dojista k rozdrobení. Proto s pocity rušivými někteří z toho malého hloučku se rychle vzdá- lili, aby nemusili hleděti na dílo nesolidární. Jednota má mnoho požadavků. Chce-li se jich domoci, má nejvýše na čase, aby solidaritoua opravdovou kollegialitou vzbuzovala respekt. Valné schůzi předsedal p. dr. Jan Uch y til. Největší její čásť zabralo rokování o změně stanov jednoty. Nejdůležitějším bodem změny bylo, že působení jednoty rozšířeno i na země koruny svatováclavské a jednota ponese na přiště jméno »Jednota samosprávných úřadníků obec- ních a okresních v král. českém, markrabství moravském a vévodství slezském.« Dále usne- seno, že valná hromada může býti svolána do kterékoli obco v zemích koruny české.
doktor Jan ucho
27 title
FEUILLETON.
28 article Na Sázavu.
Na Sázavu. Postavením místní dráhy z Kolína do Čer čan otevřela se brána, kterou možno nyní po hodlně vejíti do rozkošného koutku českého ráje, až dosud málo navštěvovaného. Nemám na zřeteli turistů z povolání, raději přelezou vysokou zeď, nežli by pohodlně vešli branou, patří prý to k ostatním příjemno- stem cestování. Ba, znám horlivce v tom směru kteří s bolestnou závistí čtou zprávy o šťastněj- ších soudruzích, kterým se podařilo sletěti po hlavě s Rigi, nebo složiti své nepokojné kosti pod Pannou a nedá jim pokoje, dokud se sami o podobné štěstí buď v Karpatech nebo v Alpách nepokusí. Jiní dávají přednost holým fjordům poloostrova skandinavského. Tam prý, když se člověk skuli s výše několika set metrů, padne rovnou do chladných, slaných vln a to děla prý člověku náramně dobře. Pro takové turisty ovšem Sázava není. Al horečka cestovní napadá někdy (zvláště v letníc měsících bývá zrovna epidemická) i vážné, spo- řádané lidi, kteří se divají na hory nejraději hezky z dálky a kterým stačí pochod na jediný kopec, zvláště když jsou jisti, že za tím pro- žluklým kopcem jest útulná vesnička, ve ves- níčce hospůdka a v hospůdce pivečko a něco na zub. Pro ty je Sázava jako stvořena.
Al Sázava Kolín Karpaty Alpy
29 article
Voda, kopce, lesy, zámky, parky, vesničky s kostelíky i hospodami, vše, co hrdlo ráčí, pak jsme stále vlastně doma, pořád mezi svými. Zelené návsi s hejny husí v kalužině, dře- věné domky s nachýlenými doškovými střechami svrchu a potácejícími se ploty kolem. A všude ten náš dobrý, pohostinný lid. Ať již pase kravku, ať nakládá mrvu, sedt na střeše a přišívá došky, vždycky vás rád vidí, »á pěkně vítám, jen pojďte dál, « upřímně vás zve. Pouze na vás jest, abyste pozvání užili vlezli k němu, kde právě jest zaměstnán. Ačkoliv vidí, že máte mapu generálníh štábu před sebou, přece na otázky vaše ochotn vám odpovídá, jak daleko je do Šťernberka, do Bělkozel, do Sázavy, do Škvrnova; nejspíše po- zoruje, že je ta mapa vám nějak zpropadeně málo platna. Mají své zkušenostil
Škvrnův Sázava
30 article Se dvěma výtečnými soudruhy a přátel
Se dvěma výtečnými soudruhy a přátel vystoupil jsem v Novém Dvoře, jeda smě- rem od Kolína. V měsíci srpnu, asi v polo- vici, bude možno jeti dráhou již také o Čerčan. Olesněné kopce přiblížily se tak, že zdálo se nám, skok že stačí, abychom okřáti mohl v jejich stínu, prosyceném vůní silie. První na ráně jsou Rataje. Jsou skryty za pahrbkem a vzdáleny asi na čtvrt hodiny. Přitel T., který zde již byl, slihoval nám pěknou vyhlídku na Rataje a okolí ze dvora shotelu« na Poště. Bůh ho naprav ! Ta podí- vaná byla z celého toho tak zvaného hoteluto nejlepší. Ví bůh, čemu všemu se už říká hotel anebo snad právě proto — ch — nedejte s odstrašit Z dálky ozval se rachot hromu, sbíraly se mraky někde za Sázavou, ale první kapk stříkly na nás již v Ratajích. Než pořádný v- letník podobných rozmarů přírody se neleká Moji přátelé měli promokavé slunníky a já n promokavou hůl, co se nám tedy mohlo přiho- diti? Chutě stoupali jsme za potokem do vrchu, odkudž je rozkošný pohled na »perlu sázavských údolí, Rataje.« Vysoká věž s dře- věnou končitou střechou trůní nad farou, která na skále sama uihne vysoko k nebí, dole polok
Rataj Kolín Čerčany sázavský údolí
31 article
a nová dráha, vbíhající do tunelu a nad tím kopce plné lesů. Žert nebes přešel náhle do opravdy. Spu stil se liják a nad hlavami praskal hrom, jakoby tam trhali škrobené plátno. Hnali jsme s k lesu, hledajíce tam ochrany. Úchvatná po- dívaná byla nám odměnou. Lesy kouřily. Štíhlé kmeny borovic a smrků stály v modré páře proudy deště protínaly tu mlhu jako paprsky. Lupení se lesklo a silná vůně lesní země oma- movala naše smysly Bouře se vzdalovala a po čtvrthodine přestalo pršeti. Vystoupili jsme na stráň. V údolech visí chomáče bílé páry jakou obrov- ské pavučiny, lány obilí se leskno a z ves- ničky pod strání vystupují sloupy modrého dýmu k jasnící se obloze a tají ve vzduchu. Skřivani se rozdováděli a vám se chce zpívat s nimi.
Žert
32 article
Na strání kvete rudý vřes a údol hlídá tichý les, v tom údolíčku dřímá sad a v stínu jeho tucet chat. Ta nejchudší, ta nejnižší je srdci mému nejbližsí »A jak daleko že jest na Šternberk ?« »No, tak hodinka!« povídá občan pokuřu jící na zápraží. »Sejdete k řece, tam vás pře- vezou a pak podél Sázavy již nezbloudíte.s Šli jsme vesele. Brzy našli jsme převoz nahluchlý dědoušek přijel s lodičkou. »Jak daleko do Šternberka ?« »I mám radost a lítost«, odpovídá dědoušek. který otázky neslyšel. »Poslal mně syn z Prahy šaty za dvacet jednušek. Ale kam pak se mnou. starým člověkem! Takové šaty! Je to blázen bláhová. Co jen s nimí budu dělat? Co dělat?. Na to byla těžká odpověd. Zahoukali jsme svou otázku o Šternberku Máchl rukou proti řece a my šli. Po pravé ruce vystupuje stráň, řeka dráha zůstaly po ruce levé. Krásné náprstníky a divizny uchvátily přítele D., botanika, já pátral v řece po rybách. Cesta vine se po lu- kách. Všecko vás upominá na Annenské údol z Potštýna do Litic. Po dešti se příjemně ochla- dilo, ale přece láká vás řeka ke koupeli. Před Šternberkem jsem neodolal. Zachovaný hrad, n kopei obklíčený lesem, se vám na záhybu náhle objeví před očima. Přidáte do kroku, toužíce vniknouti v sídlo pánů ze Šternberka zbudované již v letech 1242. Ochotný kličník vás uvítá provede.
Šternberk Potštýn Litice
33 article
Mnohý snad bude překvapen jednoduchým zařízením, ale kdo více hledí po obrazech nez po nábytku, kdo ustupuje v mysli do dávn minulosti, ten na Šternberku vidí mnoho a ne- ubrání se mocnému dojmu. Vyhlídka z komnat je rozkošná. Druhá dávka deště přinutila ná setrvati déle ve hradu a proto měli jsme dosti času prohlédnouti si všecko. Vlezli jsme ido hladomorny a za to na odškodněnou zastavi jsme se ve velmi pěkné restauraci hraběcí která byla den před tím otevřena. Jest moderne zařízena. Deset hostinských pokojů čeká n hosty. Obkličena je parkem a zastávka dráh je hned v parku. Rozsáhlá verenda je příjemn místo, kde hosté sedávají i tančí. Než na dnešní den určili jsme si ješt Sázavu a proto, opustivše milý Šternberk, vydal jsme se do kopců. Vůdcem nám byl mile soudruh v povolání pan Vála. Sliboval nám roz- košnou procházku. Byla opravdu roztomilá, al pro člověka, kterého nebolí ještě nohy. Cesta vede stále lesem. Setmělo se již, když zaslechli jsme za sebou skoky. Hnal se za námi cizí muž. Ustou- pili jsme uctivě s cesty a vidouce, že má jin cil, zeptali jsme se, kam se žene na noc. »Pro Krista Pána, pro mamínku a sestru s tatínkem je zle !«
Vála Krist Šternberk
34 article Tak vida. Vsude mají lidé starost a zal.
Tak vida. Vsude mají lidé starost a zal. Nejkrásnější kousek jest bez odporu k Čeře- nicům. Račte si představiti kamzičí stezku ně- kolik set metrů dolů a pak zas pěkně nahoru v úhlu více než 45° Té si dopřejte! Ta šíří prsa a sílí nohy. Do Sázavy vcházíme večer. Podle řady osvětle- ných oken poznáváme hostinec. »U Nováčků« tam říkají. Hostinský je sice jiný »áček«, al podle majitele. Tam může být každý spokojen. Prohlidku okoli ponecháváme na druhý den. Vedle u stolu baví se společnost dramati- ckých umělců, kteří zde tráví své prázdniny. Domnívali jsme se, že to kočující společ- nost, ježto kaplička Thaliina stoji v čele sálu. Ale brzo jsme byli poučení o jiném. To místní ochotníci jí zde slouží. Zrejmo, že o zábavu není v Sázavě zlo podle sil, které se ke zkoušce sešly, dalo se souditi, že se jim představení Šamberkova »Jedenáctého přikázání« vydaří nebo vydařilo, k čemuž jim přejeme všeho zdaru ! Vedlejší dramatičtí umělci baví se o rybách a jeden z nich tvrdí, že včera vytáhl dva »klacky« a ukazuje takové rozměry, že mimo- volně pojímám úctu k řece. Na zejtři, když jsmo se vraceli ze sklárny páně Kavalírovy, kdež nám bylo vše ochotně ukázáno, bl jsem se svou úctou k Sázavě v příčině ryh v koncích. Jeden z umělců seděl na vorech a pokou- šel štěstí i ryby. »Nu, jak, berou ? »Eh, čerta berou! Chytil jsem za ho- dinu dvě.« »Ale pěkné?« »Podívejte se!« Na motouzu visí mrtvá bělice jako prst. »A kde máte tu druhou ? »Ta byla moc menší, tu jsem tam hodi »Tak dobrou zábavu ! Jon abyste to unesll- zpě
Nováček Šamberkův Kavalírův Jon Sázava