V Praze, ve čtvrtek dne 17. srpna.

K číslu 225. Čislo v Praze za 21 a na venkově za 3h

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARU

Válka. Jednání o mír.

Z Londýna, 17. srpna. Z Portsmouthu se oznamuje: Bankéři Schiff, Strauss a Seeligmann prohlásili vůči zástupci Laffanovy kanceláře, že Rusko aspoň část válečných vý- (dajů Japonsku bude musit zapla- titi a za to že dostane důležité ů stupky. Jakožto obdoba k tomuto jednání u vádí se případ ve španělsko-americké válce, k dy Amerika Španělsku zaplatila za Filipiny 2() millionů, čímž byla otázka odstoupení ostrovů př átelským způsobem urovnána. V případě rusko- jaj ponském jest to ovšem obráceně, jelikož Ja- po nsko obsazeného území nepodrží, naopak musí je vydati. Z Londýna, 17. srpna. »New York Times« ozn amují z Portsmouthu: Zdá se, ž e so botu bude konference skonče- na. Rusové jeví velkou netrpěli vo s ť tvrd i, že ve všem povolují, ale Japonci v ni- čem. Budí zvědavosť, jak se zachová Roosevelt, jestl iže porady budou přerušeny. Namahal se tako vou měrou o mírové jednání a zaji stil si při tom podporu vyslance něme cké ho a francouzského, jakož ang lického. Anglický vyslanec prohlásil však presidentovi, že myslí, že porady v tomto stadit války nemohou býti úspěšné. Nyní patrně bude Roosevelt příznivěji posuzovati, jednání anglic kého vyslance, nežli tehdy. Jedstání o ruskou půjčku v Ame- rice. Z Berlina, 17. srpna. Z Nového Yorku se ozn amuje: Přes veškera dementi myslí se, že Vitte vyjednává s bankéř o uziivření půjčky. Včera konferova opět s bankéřem Seligmannem. Admirál Nebogatov, Z TPetrohradu, 17. srpna. Admirál Nebo- gatov je prý vážně nemocen. Trpí nervovým záchvaty a jenom s námahou může jísti.

Události na Rusi. Anglie a Rusko. Rok tomu, co anglická expedice s plukov níkem Younghusbandem vnikla do hlavního města tibe tského, do Lhassy a hleděla v zemi

uplatnit politickou převahu britskou, ale uznání jeho od hlavy buddhismu dalajlamy se nedo- stavilo, ten prchl a zdálo se, že za pomoci Ruska vypoví »svatou válku« Anglii, zatím byl sesazen a vládu světskou dostal »Ambam«, zá- stupce ústřední vlády, církevní vládu lama z Taši Lumpa, byť vše bylo jen prozatímně. Dal aj- lama nebyl polapen, ano nyní se sděluje, že prý se vrací do Tibetu. Byl z Pekina vyzván k odchodu, poněvadž prý měl tajné ujednání s Ruskem, jež by snadno vésti mohlo k srážce mezi Anglií a Čínou. Tím se situace přiostřuje; přikloní-li se k Anglii, sesílí se tato ještě více v přední a ve střední Asii proti Rusku, jež by tím bylo velice poškozeno. Ale snad dalajlama utíká do Ruska o ochranu. Ale má se za to, že proto nedojde k srážce anglo-ruské, aspoň ne v nejbližších mě- sících, ač zůstává stále kamenem úrazu a dřív neb později přivolá novou srážku.

Svolání lidového zastupitelstva. Z Berlína, 17. srpna. „Berliner Tagblatt“ oznamuje z Petrohradu: Uveřejnění mani festu, kterým se svolává lidové zastupitelstvo pod jménem říšské dumy, jest ustanoveno na sobotu dne 19. srpna, kterýžto den na příště ma se státi národním svátkem. Manifest ohlásí zároveň milost části politických, nábo- ženských a prostých provinilců. Zákonem o li- dovém zastupitelstvu jest poměr mezi říš- skou dumou a říšskou radou postaven na stejný základ, jako je při parlament- ním regimu horní a dolní sněmov- ny. Práva říšské dumy jsou celkem obmezena a vyhražen je jí pouze poradn hlas, ale vláda opatřila potud příznivý ventil. že říšská duma má právo sama pře- pracovávati svá základní ustano- vení a předkládati je nejvyšší stát. ní moci ku potvrzení. Říšskou dumu možno považovati za první důležitý krok ku parlamentní vládě v Rusku, který bude míti, ovšem ne bez bojů, za následek další vývoj dosavadní nedostatečné její plné moci. Ještě před rokem bývalo by ohlášení tak důleži- tého aktu i v této obmezené formě v celém Ru- sku přijato jistě s největším jásotem, ale dnes reforma, předložená vládou, neuspokojí ani malé části obyvatelstva. Svolání lidový ch zástupců možno očekávati ke kon- ciříjna. Pro zasedání říšské dumy jest zvolen Taurický palác. Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

K nynějším poměrům. Žádosť za polské školy odevzdána polskou deputací s hr. A. Krasiňským minister- skému komitétu. Brzy již bude před námořním vojen. soudem konati se proces v záležitosti »Po- temkina«; vyšetřování jest již ukončeno. Ministr dopravy kníže Chilko v se na- vrátil do Petrohradu. Volby do lidového zastupitel- stva očekávají se nejdéle v pro- sinci.

Telefonické zprávy „Nár. Listů.

Z Vídně, 17. srpna. Ministr kultu a vyučo- vání jmenoval skutečného učitele na zemské vyšší reálce v Bohumíně dra. Eduarda Če- cha hlavním učitelem na českém učitelském ústavé v Brně. Demise nebo zmyšlenka? Ze Záhřeba, 17. srpna. Zdejší opposiční listy přinášejí z Pešti zprávu, že bán hr. Peja- čevič podal demissi s odůvodněním, že nechce, aby záležitosti chorvatské ze zákulisí řídil hrabě Khuen-Hedérvary. Myslí se však, že zpráva tato jest smýšlena.

Uherská krise. Z Pešti, 17. srpna. Včera odpoledne konala se opět 4hodinná ministerská rada, která se zabývala hlavně běžnými záležitostmi a ovšem také částečně aktuálními otázkami, jakož i otáz- kou vyjasnění situace. O výsledku mini- sterské rady nebylo nic ozná- meno. Bylo toliko sděleno, že ministerský před- seda baron Fejérváry prve nežli se císař odebéře k manevrům v jižních Čechách, po- jede do Išlu, jelikož téměř měsíc nepodal panovníkovi zprávy. Den jeho odjezdu do Išlu není ještě ustanoven. Z Pešti, 17. srpna. Hrabě Štěpán T is z přijede dne 21. t. m. z Gesztu do Pešti, a by s vůdci secessionistického hnuti vyjednával a pokusil se získati je pro své stanovisko, resp. pro setrvání v liberální straně. Večer dne 22. t. m. bude míti hr. Tisz a se svými přivrženci důvěrnou poradu. Dnešní konference secessionistů, jakož i nová jejich konference, která jest zamýšlena ještě před 23. t. m. má rozhodnouti o tom, jaký n áv rh

FEUILLETON. Letní obrázek. Niačrtla Míla Nováková-Liscová. V horslkých lázních! Šumí lesy, hučí bory, jímající vlídně v měk- kou náruč s vou rozkošné dřevěné villy, vyzdo- bené přepychem moderní filigránské arehitek- tury; ne příroda, ale samotný ráj přírody pro- vivá každé adobené okénko, rozmilé pavlány i vikýře střecli, vydechuje tiše mír a sladký duše Snivě šplouchá horská bystřina, jasně prů- hledné vlny její vypravují lesní pohádky a líbají v kolotavém spěchu kamenité srázy balvanů, jež věnčí rozervané koryto; průhlednou krůpějí chladné slzy rosí malé vodopády útlé zvonky lesního svlačce, jenž se tiskne svým pružným tílkem k omšené skále, zdobené tmavou zelení mechu a v pozdrav kývá modrým očkám svě- žích pomněnek. A hned v gesterském sousedství těchto tak čistě přírodních krás lázeňský park affektované umělosti, rozmarné vodotrysky, vysoko kypící vodními paprskyl jež v milliony perel se tříštíce. skrápí ladné figiry a spirály malebného koberc květinového. V dřevěném pavilonku vesele hraje hudebn kapela, široká sromenáda hemží se pestrými zjevy lázeňských hostů — dámy šelestí těžkým

klid. hedvábím oblekových úborů, jednoduché ele- gance nebo nevkusné nápadnosti a závodí ve- spolek měnivým leskem brillantů, mladí i stař šviháci snaží se okouzlovat skutečnou či do- mnělou duchaplností své veselé společnice — spokojenost, bezstarostnost i blahobyt vyhlédá z každé téměř tváře. Před rozkošným vodojemem staví se dvě dámy, za nimi se valí tlustý psík, ošklivé zvíře. na hřbetě vyšívanou přikrývku, na krku vázanku z červené stuhy. A hle, rozhovor těchto dvou zní starostlivě „Považte jen, drahá přítelkyně, mám hroz- nou lítost, můj pejsek, má ubohá Jenza, stále těžce churaví, zdejší horský vzduch jí neslouží pomyslete, již jí ani libová šunečka nechutná Nic platno, zejtra pojedu s ní k doktorovi do Č—ic. — Bože, bože, kdyby se jí něco stalo, byla by to zcela jistě moje smrt!“ A zas zašly obě dámy v restaurační stánek. kde právě několik smějících se slečinek pochut nává si labužnicky na zmrzlině. Onde v parku malá ohrada, pár lesních stromků, ze dřeva domeček, vysoké jesle s von- nými travinami a mladý jelen pánem této klece Vystrojené děvčátko ve vzdušně nadýcha- ných krajkách i pestrém hedvábí, s koketním kloboučkem na vlnivých vláskách, laská jelena. podává mu lahůdky, sladký cukřík, bílý chléb. a krotké zvíře lichotivě bere pamlsky z malých rukou holčičky.

Opodál přichází žena horačka, a malý chla- pec otrhánek stydlivě se drží sukně matčiny. Zjev obou prudce vymyká se z rámce všeho okolního blahobytu i krásy — ona bídná, dítě její stín. Vyhublá postava bosé ženy zastavila se zvolna, přemýšlí snad, jak dlouho musila i se svým děckem sbírat po horských pasekách ten malý džbán červených lesních jahod, jež nese teď na prodej, aneb zarazilo ji snad to městské panstvo, jež tak divně na ni pohlíží? Využil té chvíle bledý hošík, v nuzné na- dříky oděný, pustil se sukně maminčiny a zvě- davě, ač bojácně, připlížil se k ohrádce. Neláka dítko lesa idyilický obrázek jelena, je mu příliš všedním a zvyklým, aby mu věnovalo svou na- pjatou pozornost, jenom na vyfintěnou děvušku obrací své velké, naivní zorničky. Jelen v ohrádce vesele poskočil, děvčátko se zaleklo a upustilo nenadále z ruček zbývající cukr i kousek chleba. Bleskurychle shýbl se otrhaný hošík pro chléb a zakousnuv do kra- jíčku s hladovou dychtivostí své malé zoubky, utekl se schovat zas za sukni matčinu. Udivena zírá za ním vystrojená holčička, pak tázavě se obrací k elegantní paní, jež právě přicházi, patrně své matičce, jež celý výjev sle- dovala. A chudá žena, postoupivši nesměle před krásnou dámu, tiše nabízí své lesní zboží: „Kupte, kupte, vzácná paní, jahody — muj Frantík má hlad — —