ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d74df8b0-6615-11dc-8cf6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 74, place 58, org 4, work 7
1 masthead
Strnna 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LES
3 masthead
20. července 1901
4 masthead
Císlo 198.
5 article
sloupců časopisů ruských, a nejen ruských. nýbrž také již některých polských. Celá řada velkých denníků ruských přeje si poctivého míru s Poláky; téhož mínění jsou i některé ruské týdenníky. Bereme dnes úryvek ze stat p. Šarapova, olištěné v »Zasěvě«. Tam čteme »Představte sobě vztek Němců, až uvídí, že pře jejich očima dochází ke smíru mezi dvěma velkými národy slovanskými! A představte si jaký dojem učiní ten fakt na všechny Slovany K tomu dodejte, že Rusko nikdy se necítil tak silným, jako když hlavním« vodítkem jeho činů bylo svědomí, a k tomu si vzpomeňte, že otázka slovanská roste a roste, tluče již na dveře a v brzku může i ty dveře prolomili...« Přecházeje k Polákům, p. Šarapov pokračuje; »V říši ruské, která silou okolností volky ne- volky musí se státi říší slovanskou, úloha Po- láků jest přesně vymezena. Poláci a Češi jsou stráže Slovanstva proli Němeům. Své domácí účty dovedeme si s nimi vyrovnati po domácku, po případě je smažeme jako promlčené, al olázka slovanská nemůže býti vyřízena, doku otázka rusko-polská nebude vyřízena v duchu práva a spravedlnosti. Jest nyní čas, aby Rusko otevřeně nad praporem ruským rozvinulo prapor slovanský. A co znamená rozvinutý prapor slovanský? To značí rozřešiti dvě sporné otázky, jež dělí a seslabují celé Slovanstvo otázku polskou a makedonskou. Rozřešit otázku polskou, znamená vytýčiti pevnou de- markační čáru mezi zemí ruskou a polskou, a v této poslední ponechati převahu živlu pol- skému Rusku tím nevzejde nijakého nebezpečí, poněvadž Poláci mohou voliti jen mezi námi Němci. Zabezpečíme-li jim národnost, jazyka viru, budou státi po naší straně věrně a poctivě.
Polák Šarapov Němec Slovan Čech Rusko
6 article
Jinak co by pořídili holýma rukama proti naší a německé vojenské síle? Vzkříšení polské armády snad už nikomu nepřijde ani do hlavy . ..« A v »Dzien. Poznaňském« četli jsme pod záhlavím »Slovanský smír« následujíeí poznámku »Známky sympatii, jež se jevily o sokolském sjezdě pražském mezi Francouzy, Čechy a ostat- ními Slovany, sílně znopokojily tisk německý Nejeden z listů německých posmívá se však slovanskému dorozumění a tvrdi: »Dnes se ani Poláci s Čechy nedovedou smířiti v Rakousku co pak se týče smíru Poláků s Rusy, ukázala zkušenost, že jest to věc přímo nemyslitelná.« Skoro by se to zdálo správným — píše dále »Dz. Pozn.« — ale pruský hakatism učíní skoro zázrak. My se své strany se smírem s sice nevnucujeme, ale v politice není nic ne- možného. Vždyť vidíme právě nyní zárodky smíru německo-francouzského a přece ještě ne dávno nikdo by nebyl dopustil, že jest něce takového vůbec možno!«
Polák Rus Dz Francouza Čechy Rakousko Slovan
7 article
Klepy o následnictví na trůně srbském Zpravodaj »Novostí«, chtěje nabýti pravdivých zpráv o pověstech, šířených vídeňskými listy,že sešlo s cesty krále Alexandra a Dragy ke dvoru ruskému, došel si na srbské vyslanectví v Petro- hradě, kde ovšem zvěděl, že cesta srbských královských manželů do Ruska jest již pevně stanovena, schází jen určiti den příjezdu. Zpravodaj užil příležitosti, aby se poplal také, co jest pravdy na pověstech, že černohorský kněžič Mirko má býti jmenován srhským ná- sledníkem a král Alexandr že se vzdá trůnu. »O vzdání trůnu — odpověděl správce srbského vyslanectví dr. Spalajkovič — nemůže býti an řeči. O následnictví v Srbsku rozhoduje nejen král, nýbrž i skupština. A ostatně jaké pak řeči o následnictví, když král je teprve jeden rok ženat. Cil oněch pověstí vysvětluje se velmi prostě. Noviny si vymyslily klep o černohorském kněžiči Mirkovi, aby v králi Alexandrovi vzbu dily podezření vzhledem k Černé Hoře, jakoby tato měla nějaké nekalé zámysly na Srbsko. Po- měry Srbska k Černé Hoře jsou nyní nej přátelštější a nijakých intrik se strany Černe Hory býli nemůže.
Drag Mirka doktor Spalajkovič Mirek Alexandrov Petra Rusko Srbsko Černá hoře Černe Hora hradit
8 article
Sněhová bouře zuří obyčejně 7 dní cestování je zastaveno. Vydati se na dalši pochod, byla by jistá zkáza. Běda tomu, kdo se octl daleko od závětři. Na první známku vichru třeba zastaviti pod nejbližší skálou, po- staviti stan, obložiti kameny nebo sněhem do- kola, nebo pečlivě uvázat k vrbí, je-li nějské na blízku. Na Nový rok 1901 jsme se naučili znáti co je vichr pobliž arktického kruhu. Vrbí, jež zde poděl potoků roste, poskytuje než chatrný oheň. A tak nezbývá, než proležeti nejdelší část dne v pytli. V takových chvílích, nemaje na práci než dvakráte za den uvařiti, rozpomene se člověk na věci a doby, na něž by mu snad jindy myšlenka nepřipadla. Vzpomínal jsem na dobu dětství a zdálo se mi, jako by vše ne- dávno bývalo. Víděl jsem se jako děcko po- bíhati po té drahé, české půdě, honiti husy. choditi do školy, učiti se mateřskému jazyku růsti pod dozorem tří ctihodných učitelů.
9 article
Řidícím našim byl pan Frant. Mucek, pak byi pan P. Lupinek a pan Roubinek. Kdo jsou ta léta! Již přes dvanáct jich uletélo! A teď se mi zdá, že tomu sotva týden nebo dva! A vzpomínky na pole, luka a lesy, n malou vísku a rodinu, na vlast a její osudy. na nehodné její syny, kteří ji opustí a za- pomenou! Jak jsem kdysi také toužíval, stát se užitečným vlasti a sloužiti jejím zájmům Jak jsem želel, že jsem tak malý a tak chudý nemoha ničeho pro ni učiniti! A tak mezi vzpomínáním a toužením zase konec bouře se přiblížil a znovu se vypravujeme na svůj pochod. Venku vše se třpytí sněhem Stan je zavát na 5 střevíců, jen vrehol je viděti. Na pláni přibylo na 3 stopy sněhu. Nadešla chvíle obozti sněhové střevíce, bez ních pochod byl by tuze zdlouhavý a obtížný. Pochod šel dosti zvolna. Měl jsem čtyři velké silné psy, ale ti jen stíží vlekli ku předu sáně. Až jsme na konec přece dorazili na místo za- měřené. Usadivše se a zařídivše, podnikali jsme odtud cesty do hor a podél potoků. Zabravše něco pozemků a prozkoumajíce dosti půdy, po třech týdnech opět jsme se dali na zpáteční cestu. Zpět to slo rychleji. Potravin a oleje značně ubylo, také psi chvátali, neb se jim n severu nelibí. V Nome, Aljaška, v březnu 1901. Josef Hromas.
František Mucek P Lupinek Roubinek Hromas Aljaška
10 article
Schůzka panovníků. Z berlínských offieiosních kruhů se sdě luje: »Nemine ani jediného dne, aby nevyšla tiskem zpráva o nastávající podzimní schůzce panovníků. Zúčastniti se těchto pokusných lapacích her, nemá účelu. Především proto ne. že podobné schůzky, třeba že za jistých okol- nosti v daných případech jsou tak žádoucími vítanými, v našem věku neustálého telegraf- ekého a telefonického spojení na vývoj politiky nemají takového vlivu, jako dříve. Pokud pak zatahován jest do kombinací politiků, zabývají eích se letními styky, také ruský car, dlužno k tomu připomenouti, že rozhodnutí ve směru tomto, zejmena pak o cestách do ciziny, zacho vávají se pokud možno nejdéle v tajnosti.« Přesazování prefektů. V ministerské radě francouzské dal si dne 16. t. m. předseda WaldeckRou si se nu podepsati presidentem Loubetem 11 dekretů o jmenování neb přesazení prefektů. Dosavadní prefekt v Alžíru Lutan d pře sazen byl do Marseillu a prefekť nievresský Rostaing, známý pro svou pevnou vládu, vystřídá jej v Alžíru. Dosavadní prefekt mar seillský Grimanelli stane se ředítelem vě zeňského departementu v ministerstvu vnitra. Pozoruhodným jest také jmenování B - scona, bývalého poslance, prefektem dolno- alpským. Bascon byl nyní redaktorem časo- pisu »Rappel«, v němž s radikály Charlesem Bösem a Lucienem Viktorem Meunie rem všemožně obhajoval Waldeck-Rousseauovo mini- sterstvo.
WaldeckRa Bascon Böse Lucien Viktor Meunie Waldeck Rousseauův Alžír Marseille
11 article
Nepokoje ve Španělsku. Události v Saragosse přetřásány byly dnes v senátu i ve sněmovně. Ministři jsouce po nich tázáni, předložili oficiální zprávy o tom, co se v Saragosse stalo a dodali, že úřady svou po- vinnost vykonaly. Ze Saragossy se sděluje, že včera ve čtvrtel několik zástupů lidu bombardovalo kamením palác arcibiskupův, bohoslove- cký seminář a četné kostely. Když policie zakročila, byla rovněž kamenována. Zra- něny byly četné osoby, mezi nimi také několik žen. Saragosský biskup na- řídil, by zastavily se všecky nábo- ženské výkony. Kláštery a většina kostelo jest zavřena, kdežlo ostatní střeženy jsou policií Velký počet kněží z města odjel. O středové srážce při procesí sdělují se tyto další podrobnosti: Proti jubilejnímu procesí vy- dali republikáni a svobodní zednáři v Saragosse provolání, která nalepili na rohy ulic. Kle- rikálové, zejmena karlisté, také neleníli a roz- hodli se, že proti násilí použijí rovněž násilí a opatřili se revolvery, klacky dýkami a pod. Když procesí vyšlo z katedrály. ozval se ohlušující pískot a voláno: »Pryč s jezuity!Smrt kněžím!« Procesí roz- raženo bylo vsunutými do něho vozy ve dvě části, načež nastala hrozná vřava a rva čku na život a na smrt. Ženy zúčastnivší se procesí prchly do domů. Karlisté a du- chovní postavili se v čelo procesí a postupu- jíce ku předu, stříleli neustále z re- volverů, oháněli se noži a mával klacky a korouhvemi. Jedna osoba byla usmrcena, četné jiné pobo- dány nožem anebo postřeleny.
Španělsko
12 article
Všude tekla krev v proudech. Karli- stický generál Cavera, který procesí vedl a obklopen byl četnými svými sluhy, zuři vě bojoval a byl při tom dvakráte stře- len do ruky a bodnut dýkou do stehna. Dalšímu ještě většímu krveprolití pře- dešlo se tím, že procesí konečně prchlo do ko- stela sv. Filipa a že nedošlo, jak původně bylo určeno, na tržiště, neboť na tomto o čeká v ali je obchodníci ukryti za bariká- dami, povozy a bednami. Sotva že procesí bylo v kostele, polili odpůrci klerikálů dvéře tohoto petrolejem a snažili se je zapáliti. Z kostela, v němž později zabaveno 13 střelných zbraní, bylo však na ně stále stříleno. Nežli podařilo se dvéře za- páliti, přichvátalo četnictvo a zakročilo. Klerikálové a karlisté vytráceli se z kostel jen pozvolna. Kněží unikli z něho před roz- hořčeným lidem jen v převlečení a jeden z nich prehl přes střechy. Za pozdějsího bombardování klášterů zvonili mniší a kněží na poplach.
Caver svatý . Filip
13 article
Hinisterská krise v Dánsku. Ministerstvo Sehesdovo v Dánsku podalo, jak známo, demissi, ale těžko dnes říci. kdy a jak ustaveno bude nově. Utvoření kab netu nebylo dosud svěřeno nikomu. V Kodani kromě dosavadních ministrů, nedlí žádný z před ních aktivních politiků dánských, neboť rozjel se již na letní byty. Známo jest toliko, že president předsed. nictva levice, státní revisor Christensen po volán byl telegraficky do Kodaně, kam již při- byl. Domnělý budoucí ministr financí Ch ri stofíer mešká dosud v Pařiží. Volně konservativní kodaňský »Samjudet« rozepisuje se o nynější politické situsci a mini sterské krisi, a praví: »Nepotřebujeme žádné osobní změny, nýbrž změnu systé mu aby velké části obyvatelstva, jež náležely dosu nepřetržitě se vzmáhající opposici, obdržely moc a převzaly zodpovědnost. »National Tidende«, jež chovala se k mi- nisterstvu Sehesdovu příznivě, prohlašuje, že změna ministerstva nebyla zaviněna poslední vo lební porážkou neb parlamentním vítězstvím le- vice, nýbrž jen roztříštěním pravice v landsthingu.
Christensen Ch Dánsko Kodaň National Monde
14 article
Revise ženevské smlouvy. Úsili, aby mezinárodní ženevská smlouva o ochraně vojínů ve válee raněných podrobila se rovisi, se daří a není již pochyby, že bude svolána konference, aby se o ní radila. Německá říšská vláda projevila již s revisí souhlas. Rakousko se o ní ještě nevyslovilo. Konference, která se bude revist zabývati, bude se moci sejíti bezpochyby až v přištím roce. Prudká bouře a průtrž mračen v Praze. Po dlouhé řadě parných dnů nastala předvčíren náhlá změna povětrnosti. Po 6. hod. večerní spusti se vydatný lijavec, který potrval dlouho do noc Včera ráno obloha sice se povyjasnila, ale nový příval byl k očekávání. Nastal před 3. hodinou o polední a byl velmi prudký. Po 1 hod. odpol. počal se obloha ze všech stran nad Prahou zatahovat černými mraky. Po 2. hodině nastalo tak značne přítmí, že ve veřejných místnostech, v kavárnách hostineích i v soukromých bytech bylo nutno roz žžati. Před půl 3. hod. odpol. bylo již slyšeti dunění hromu. Z černých mračen nespustil se však déšt tak za sucha blesky se křížovaly a hrom neustál burácel. Před 3. hodinou povstala prudká bouře zrovn nad Prahou. Směr její táhl se od Nuselského údoli přes Král. Vinohrady a Prahu do Holešovic. S mt- chov a z valné části i Karlín byly přívalu ušetřeny. Za to účinky bouře a příval ve vnitřním městě, v Nuslích a na Kr. Vinohradech byly daleko- sáhlé.
Král Rakousko Praha Vinohrady Holešovice Karlín Nusle Králové . Vinohrady
15 article
Hrom burácel k ohlušení a blesk kmital se z bleskem. V tu chvíli zdálo se, že v Praze nastal průtrž mračen. Ohromné spousty vody chrhilys s oblak na zemi. Ulice a náměstí úplně byly vy prázdněny. Jen tu a tam ujížděl kočár, jehož tahouni velice trpěli přívalem vody. Ještě hůře vedlose koním do nákladních povozů zapřaženým. Na růz ných částech města následkem přívalu koně se spla šili, ale daleko nedoběhnuvše, nezpůsobili žádné nehody. Černá mračna chvílemi jakoby se otvírala z nich šlehaly blesky, provázené ohlušujícím burá- cením hromu. Přívaly vody v ulicích byly tak veliké že na mnohých místech byly otvory stok uepány voda zaplavila přízemní místnosti. Zejmena sklep zaplaveno veliké množství. V Jungmannově třídě na hořejším Novém městě z Vodičkovy ulice a od Karlova náměstí po- vstala značná záplava. Voda vyrazila otvory stok v velikém množství a zaplavila průjezdy domů čp. 16 17, 18 a 25. Byty a přízemní místnosti obchodní byly špinavou vodou zaplaveny. Příval vyplavil ze stok mnoho krys, které se rozutekly po okolních ulicích, kde později podniknula na ně honba zdechliny ohyzdných zvířat metaři odstraněny. Před větší záplavou bytů zachránili se obyvatelé ucpáním olvorů dveří hadry a pod. Po opadnutí vody byiy chodníky pokryty zdívem a štěrkem. Do západních průčeli domů příval deštové vody narážel tak mocně že na přečelných domech byla omítka průčelí od- pryskána a i římsy odtrženy. Zaplavených sklepůje veliké množství a bude vyžadovati doby několika dnů, než voda z nich bude vyčerpána. V některých ulicích bylo nutno mříže stokové úplně odstranili. aby voda nalezla volného odloku.
Hrom Praha Jungmannův třída Nový město Vodičkův ulice Karlov náměstí
16 article
Na nároží Sadové silnice u musea, nedalek domku potravní daně, příval vody podemlel stoku která se probořila. Velký akát se následkem toho převrátil. Aby někdo do prohlubně nespadl, byla tam postavena stráž. Vetký příval vody proudil z novoměstského sadu směrem do ulice Marianské a Bredovské. V ulici Marianské bylo zaplaveno mnoho sklepů podzemních bytů. Zejmeha v domech č. 3. a 5. byly zaplaveny příbytky domovníků. V domě č. 20. v Ma rianské ulici zaplavena laboratoř chemika p. Gustava Bárty. Ústřední hasičská stanice pražská byla oblé- hána žádostmi za okamžité vyčerpání zatopených místnosti. Poněvadž mužstvo musilo zůstati n stráži pro případ velké pohromy, nebylo možno všem žádostem vyhověti a obyvatelé zaplavených bytů odkazováni na vodárenskou kancelář. V zájmu zdravotním, aby nepovstala epidemie, zajisté bud ihned učiněno opatření k odstranění nastalých závad. Na nároží Sadové silnice a Hybern- ské ulice byly přívalem vody sneseny ze Žiž kova veliké hromady písku a štěrku, jímž zataraseny koleje elektrické dráhy tak vysoko, že doprava mu- sila v těchto místech býti přerušena. Dva motorov vagony vyšinuly se z kolejí. Velmi vážné následky příval dešťově vody způ sobíl na Král. Vinohradech. V domě č. 43 v Jungmannově třídě vnikla voda do závodu pekaie p. Josefa Řezníčka, kde dosáhla výše 70 cm. a zni- čila velké zásoby mouky a pečiva. Způsobená škoda obnáší asi 2400 korun. Stříkačka vinohradského sboru hasičského skoro dvě hodiny byla v činnosti než vodu vyčerpala. V Puchmayerově ulic v domě stavilele p. Al. Bureše zaplaveny byly pod zemní byty do výše 60 cm.
Bárt Král Řezníček Bureš Ma rianský ulice Jungmannův třída Puchmayerův centimetr
17 article
Značnou pohromu způsobil příval v Havlíě kově třídě v domě č. 994. U domu příval pro bořil stoku a veškeré výtoky místo do stoky hlavní ke Krakovské ulici stékaly ve velikém množství do bytu a dílny obuvníka p. Josefa Hejnala, a zapla vily ji na 40 cm. vysoko. Obuvník utrpě! značné škody nejen poškozením dílny ale i hotové obuvi obuvi ke správě svěřené a nábytku. Na Z vonař e byly zaplaveny četné sklepy. Na Žižkově krutě řádil příval vody v ulici Orebitské, v Husově třídě a v ulici Táboritské. Po olšanskými hřbitovy byla trať elektrické dráhy vy soko zanesena pískem a štěrkem. Doprava v těc místech musila býti přerušena. Také zaplavena byl strážnice hasičského sboru žižkovského. Hasiči žiž kovští ve třech odděleních počali čerpati vodu z nej více postižených míst. Nemalou pohromou stíženo bylo také Nuse- ské údolí. Následkem uepání otvorů stok vnikla voda do nádvoři třípatrového domu č. 164 v Meči slávově ulici a zaplavila byt a dílnu truhláře pana Jana Kohoutu, kde voda stála až 80 cm. vysoko. Nuselští hasiči vodu odtud vyčerpali. Taktéž byla zaplavena dílna truhláře p. Josefa Seidla v tomté domě. Přival byl tak mocný, . že i v chodbách stála voda na půl metru vysoko. Vyčerpání vody vyžado- valo doby 1 hodiny, načež z nařízení zdravolní ko- mise provedena nutná opatření zdravotní, aby za bráněno bylo vypuknutí nakažlivých nemocí. Voda vnikla také do domu č. 54., zejmena do bytu pan Anny Kollmannové, kde nábytek plaval.
Hejnal Husův Kohout Seidl Kollmann Žižkov centimetr tomta dům
18 article
Potok Botič vystoupil v malé chvíli o je d e metr, klesl však po bouři. V Karlíně ucpal se otvor stoky před ka- sárnami v Palackého třídě, voda rozlila se po ulici ale jinde nezpůsobila žádné škody. Také město Smíchov bouře úplně pominula. Značnější účinky jevila bouře, průtrží mračen podobná, v Holešovicích-Bubnech. Tamtéž blesky vícekráte sjely a způsobily mezi obyvateli ovšem nesmírné vzrušení. Tak sjel blesk do komínu továrny na fermež firmy Viktor Kräupel v čís. 319—VII. Od komínu svezl se blesk do nádvoř a pak do kolny, kde stál velký kotel, naplněný fermeží. Tekutina od blesku se vzňala a poněvadž nastalo veliké nebezpečí pro továrnu i okolí, po volání automatem hasiči. Než s mračen stákalo tak veliké množství vody, že plameny byly deštěm utlumeny a pohroma odvrácena ještě před pří- jezdem hasičův z Holešovic a ze Starého města Plameny zachvátily čásť střechy kolny a zni čily ji. V zápětí potom zašlehl opět blesk a ihned ná- sledovala ohlušující rána; blesk omráčil obyvatel v několika domech. Později se zjistilo, že blesk sjel do železného stojanu elektrické dráhy, posta- veného nedaleko holešovické lékárny. Blesk ne- způsobil však žádného neštěstí. Největší bouře a příval trvaly tři čtvrti hodiny a o 4. hod. odpol. obloha se opět vyjasnila. Po celou tuto dobu spojení telefonické a telegrafické ovšem bylo přerušeno.
Kräupel Botič Karlín Palacký třída Smíchov Holešovice Bubno
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — »Obšírného projevu z místa nad jiné povolaného«, jejž nám »Mor. Orlicee o »eelé důležité akci« moravských smiřovačel slibovala dne 15. t. m. pro dny nejbližší, do- čkali jsme se už — pakliže se nemýlíme. Ví deňská »Information«, soubor soukromých sdělení pro věci politicky stydké, v ní vznikl už nejeden politický skandál, přináší z »moravských poslaneckých kruhů« delší projev o moravském vyrovnání, jejž možno považovati za »nad jiné povolaný«, neboť vychází, jak z obsahu vysvítá, z kruhu českých poslanců moravských. Obsahuje také důležité věci. Přede vším vyvrácení všech tvrzení, že přerušení »smírných akkordů« na moravském zemském sněmu znamená zmar »krásných obrazů budou enosti«. Takové tvrzení mohlo prý vůbec vznik nouti jenom u lidí, kteří zapomněli na intensitu nedávných národních bouři a tudiž považuj nejtěžší věc — národní vyrovnání — za nej lehčí. Vzdor tomu však, že skončené právě za sedání moravského sněmu nesplnilo úplně oče- kávání přátel míru a přes to, že důležité to dílo za výměnu referátův a korreferátů se nedostalo vzdor ostrému zápasu o politických otázkách nebyla opuštěna cesta kompromissův a vlákn vyrovnací přestřiženo nebylo. »Toto poslední faklum,« pokračuje »Information« doslovně dále v projevu z moravských kruhů poslaneckých.
Mor Information
20 article
»samo mluví řečí nejvýmluvnější, ačkoli samo- zřejmě zapomenuto býti nemůže, že v českém táboře, bez rozdilu stran, nespokojenos s hlemýždím postupem vyrovnacího jednání jakož i přehnanými požadavky německé leviceje všeobecna a pro budoucnost celou vyrovnaei akci skutečně ohrožuje. Právěť že musí z a há- jeno býti tempo rychlejší a dílo vy- rovnací musí býti upřímnějí a vážněji do práee vzato, má-li dílo mistra chváliti. Jedno mus však býti vylknuto: Orgány levice vyličují n as netrpělivost v tom směru, jako kdyby nám byla z Prahy vnucena. Vykořisťují k tomu jisté praž- ské články novinářské co nejdůkladnějí i zdá se, že ve veřejnosti našly s dostatek duší tomu věříeích. Pakliže se však věcí tak překrucují, jako by to byli mlad- čeští vůdcové v Čechách, kteří na přerušení vyjednávání o moravske vyrovnání nalehají, tedy jest to naprostá mýlka. Moravské vyrov- nání bylo podniknuto v dorozuměn s řečenými vůdcí a vede se take dále s jich souhlasem. Přáli bychom si, aby také vůdcové Němců mimo Moravu měli v tom ohledu svědomí právě tak čisté, jako naší přátelé v Čechách.« Žaznamenáváme prozatím bez dalších závěrů, neboť schází nám k nim ještě naprostá důvěra v autentičnost to- hoto sdělení vídeňské »Information«. Nutno jest především, aby se potvrdilo, že uvedený projev skutečně pochází z českých moravskýeh
Praha Čechy Morava
21 article
kruhů poslaneckých a za druhé, aby se se strany mladočeských vůdců přisvědčilo ke sdělení, že se moravské vyrovnání zahájilo s jich souhla- sem a že se s ním také dále vede. Avšak v tom případě, máme-li totiž skutečné co činit se slibovaným projevem s moravské strany nad jiné povolané, neodpovídá se jím na jiné stejne důležité námitky naše proti moravskému vyrov- nání a sice na výtku, že se přijímá od Chlume- ckého většina, práv většiny zbavená, jakkoli je nepochybno, že si skutečně nezkomolené většiny dobude český lid na Moravě sám, i na výtku že vůdcové lidu dali se na cestu shnilého vy rovnání s Němci v čase, kdy se český lid na Moravě ukázal tak zmužilým a probudilým, že jest jisto, že nemá zapotřebí nic ze svých za- držovaných práv slevovati, zkrátka v době, kdy každý soudný člověk vidí, že Němci v dohled- ném průběhu ze svého lupu musí ztratiti vše Češí všeho dobýti, co jim náleží.
Němec Chlum Morava český lid na Morava
22 article
— »Omračující jistota«. Antisemitský žurnál vídeňský pojednává v pražském dopise o poměrech v Čechách a o volebním programu všeněmeckém k nastávajícím zemským volbám. směřujícím proti rozdělení země, poněvadž se musí dostati německé říši celá. Názor vše- německý o nedělitelnosti království českého hoví prý Čechům i vychází jim vstříc tak, jak si ještě ani před nedávnem netroufali doufati (!) Ničeho prý se Češi neobávají jako rozdělení země Neboť berní statistika země české dovozuje pr s omračující jistotou, že ze 190 millionů zl. jež Čechy říši odvádějí, a z nichž se pouze 36 millionů zl. do Čech vraci, Némci plati 65 pet., a že také podle toho platí se i zemská přirážka, jakkoli prý jen pouhá třetína obyva- telstva v Čecnách jsou Němci. Mélo by prý tudíž rozdělení země pro Čechy význam velice povážlivý atd. Tvrzení, že Němci v Čecháeh odváději dvě třetiny aneb dokonce tři čtvrtiny přímých daní z celé země placených, jest známá a oblíbená fikce pražského kasina i zdejší ně- mecké národohospodářské stolice, jakkoli tvrzen toto sestrojeno na základě dat vyssátých z prstů jednoho německého universitního professora Statistika daní podle národnosti vůbec žádná není, jistota, kteráž z ní zeje, může tudiz omráčiti pouze antisemitský orgán, od zvolení dra. Adlera za poslance vůbec vle omráčený než živý. Jest ovšem pravdě podobno, že se mezi Němci v Čechách vyskytuje poměrně více velikých poplatníků než mezi Čechy, le veliké důchody jsou sice vždycky výhodou, ne- musí však býti vždycky větší ctí. Mnohé jmění bylo nashromážděno způsobem, který se liší o zločinů trestního zákonníka jen tím, že nebylo proti němu ani žalobce ani soudce. Zvláště anti- semitský orgán Verganiův, který tvrdí, že žido
Čecho Čech Čo Němec Adler Verganiův Čechy
23 article
nejsou Němci, měl by také rozeznávati, kdyš už daňmá národnost, také židovské milliony berní od českých a německých. A tu by se do- počítal jiných výsledků, z jakých nemusí s radovati ani Češi ani Němci. — Uznání poslaneckému klubu. Vý- konnému výboru národní strany svobodo myslné zaslán tento přípis: Slovutní pánové ! Snahy učitelstva českého po úpravě platů došly v letoš- ním zasedání sněmovním svého cíle. Máme za svoji povinnost poděkovati co nejvroucněji tém, kdo v první řadě přičinili se o to, aby dílo tak záslužné bylo ke konci přivedeno. A tyto příz- nivce hledalo i nalezlo učitelstvo ve slavněm klubu poslanců národní strany svobodomyslné proto vřelý náš dík v první řadě náleží tomuto slavnému klubu. Však slavný klub zastal se též nás, učitelů škol měšťanských a nedopustil, aby opakováno bylo ono zkrácení, které nás r. 1893 těžce postihlo. Slavný klub postaral se letos upřímně o to, aby křivda ta úplně byla napra- vena a aby nám poskytnuta byla odměna, jaká odpovídá významu školy měšťanské. Račtež při- jati naše ujištění, že ve vděčné paměti zacho- váme Vaši přízeň a že i na dále pečovati budeme o rozkvět školy měšťanské. Krajinský spolek učitelstva měšť. škol v Plzni, dne 16. července 1901. Bohd. Tyšler, t. č. starosta. Jan Dyk, t. č. jednatel.
Němec Čech Tyšler Dyk Plzeň národní strana svoboda
24 article
— Následky IV. všesokolského sjezdu dosti trpce dotkly se jednoho z radostných nadšených účastníků této velkolepé a nezapo- menutelné slavnosti bratrství a lásky k národu i vlasti. Německá zlost připravila jej o exi- stenci za to, že se odvážil z národního pekla, jež v uzavřeném území ještě s jinými sou- druhy tráví, do Prahy, aby jednou na svěžím vzduchu bujarého národního života ožil a se osvěžil. Náš Sokol, který nám útrapy své vy- pravuje v delším tklivém dopise, byl až do sokolského sletu zaměstnán v jistém větším zněmčeném městě na českém severu u stavitele Némce jako polír na stavbě s mnoha zedníky Čechy. Když se stavitel za jeho zády dozvěděl, že hodlá zúčastniti se sokofského sletu, vy- zval jej na stavbě, aby mu okamžitě odevzdal plány a náčiní i dodal, aby jen šel, kam mu libo, on že beztoho již ví, kam chce jeti. Na- vrátiv se z Prahy dostavil se propuštěný polí do kanceláře šefovy, kdež mu tento sdělil, že se přesvědčil, že skutečně v Praze byl, pode- psal mu knížku, vyplatil jej i dal mu radu, aby šel štěstí hledati jinde, ve městě že už bo nenajde. »Vskutku se tak stalo«, píše nám oběť německé zavile mstivé bezohlednosti: »kde jsem se včera poptával po práci, jakmile jsem vyslovil své jméno, ihned se mi dostalo od- mitnutí se surovým dodatkem. Rád bych pra- coval třeba jen jako zedník, ale zde zaměst- nání nedostanu. Ačkoli se těžko budu loučit neboť jsem rád pracoval ku prospěchu zdejší české menšiny, přece jsem nucen snažně pro- siti české pány stavitele o zaměstnání.« Ode- vzdáváme prosbu tuto českým stavitelským kruhům, jichž se Sokol i za svou sokolskou věrnost potrestaný dovolává doufáme, že spra- vedlivá jeho žádost bude splněna. Adresu sdě- líme na požádání.
Sokol Némka Praha Čechy
25 article
— Osobní. Docent p. dr. O. Frankenber ger dlí od 21. t. m. až do 18. srpna t. r. mimo Prahu. — Vrchní inspektor a přednosta dopravy priv. spol. státní dráhy rak. uh. pan cís. rada Ladví Ruth v Praze nastoupil dnešním dnem několika- nedělní dovolenou. — Úmrtí. V Ústí n. Orl. zemřel dne 16. čer- vence t. r. známý advokát JUDr. Vojtěch Linhart. Odešel v plné mužné síle ve 40. roce svého věku. Získal si velké zásluhy o zřízení českého gymnasia v Místku, kde byl delší dobu koncipientem a pro- spíval velice české věci ve Slezsku za svého půso- bení ve Frýdku a Míslku. V Praze jest znám mezi staršími Sokoly jako dlouholetý cvičite! Sokola praž- ského a výborný borec. Pro svou milou a permou povabu byl v celé ktajiné velice oblíbeným. Jeho výtečné a vynikající vlastnosti ocenil pan JUDr. Jan Veselý, ústecký advokát, rozloučiv se tklivou řečl nad otevřeným hrobem se záby zesnulým soudruhem. Budiž mu zachována vděčná vzpomlnka. — 2 městské rady pražské. (Schůze v pátek 19. července za předsednictví náměstka p. dra. Friče.) Při návštěvě císaře v Praze odevzdala deputace obec pražské panovníkovi pamětní spís, v němž obsaženy byly žadosti, směřující ke zvelebení obce pražské.
Ruth JUDr Linhart Sokol Veselá Frič Praha Orlický Slezsko Frýdek velký zásluha o zřízený český gymnázium v Místek
26 article
Jak včera v rade městské sděleno, vyzval ministerský předseda z rozkazu císaře místodržitelství, aby opatěilo veškeré zprávy a spisy o dosavadním jednání mezi obcí pražskou a vojenským erárem získání fortifikačních pozemků, dále mezi vojenskou správou zabraných pozemků a budov. Zevrubné zprávy vyžádány zejmena ve příčině Mičovny a Újezdských kasáren. Zprávy dotyčné budou místo- držitelství z presidia městské rady co nejdříve za- slány. — Zemské finanční ředitelství bylo žádáno, aby upravilo záležitost hranie fortifikačních pozemků v některých částech Nového města a Malé strany.
Mičovna
27 article
Zemské finanční ředitelství sdělilo, že nemá proti tomu námitek, když obec uhradí náklad s prací tou spojený, na kterýž požadavek městská rada při- stoupila. — K žádosti Občanského klubu na Hrad- čanech bylo žádáno vojenské velitelství, aby učinilo přítrž nepřistojnostem, vznikajícím tím, že vojsko z kasáren na obecenstvo pokřikuje a jinak je obtě- žuje a že je příčinou výtržností v hoslincích, zejmena za branou. Vojenské velitelství sdělilo, že v obém směru vydána byla přísná nařízení, podotý kajíc, že v příčině určitých výtržností v hostincích nedošla poslední dobou žádná oznámení; naprostou přítrž tu učiniti nelze, ježto — kdyby vojsku byla zaká- zána návštěva hostinců za branou — tím více by se množily stížnosti ve městě. — Uaneseno zakoupiti 25 obrazů, znázorňujících svěcení nového mostu, vydaných »Unií«; obrazy budou dány do městského musea, do úřadů a do některých škol. — V obecních lázních »u Křižovníků« byla konána zdravotní komise a navrženo, aby lázně tyto prozatím nebyly zrušo- vány, nýbrž aby v lázeňský úřad byla pojata přís- nější nařízení, zejmena pokud se týče dohy pro- dlevání v lázních. — Městský rada pan Hudl navrhl, aby obnoveno bylo nařízení, že těžké povozy z Smíchova a na Smíchov jedoucí mají používati mostu Františkova neb Palackého a nikoli mostu Karlova dále navrhl úpravu komunikace u kostela sv. Jind- řicha. — Městští radní pp. Jirousek a dr. Kühn na- vrhli úpravu komunikace na Müstku. Pan Voiti žádal. aby urgováno bylo vydání jízdního řádu pro Prahu.
Palacký Karlův svatý . Jindo Jirousek doktor Kühn Voit Smíchov Františkov Praha
28 article
Pan Kasalický žádal, aby učiněno bylo opatření, aby vozy, odvážející matetlál z domů bouraných v Ferdinandově třídě a ve Smetanově ulici, řízeny byly postranními ulicemi, ježto nyní — jezdíce Ferdinan- dovou třídou a Příkopy — tyto ulice příliš znečišťují. — Mostné (hruhý příjem) v týdnu od 6. do 13. července obnášelo na mostě Palackého 4792 K 44 h., na novém kamenném moslě 4794 K 68 h., ná mostě Františka Josefa 4572 K 4h, na mostě přes Stvanici 2308 K 98 h., na mostě Žofínském 729 K. 48 ll. — Městské zastupitelstvo v Žižkově ma schůzi v úterý dne 23. července 1901 o 3. hodině odpolední v zasedací síni. Pořad: 1. Volby do okres- ního zaslupilelstva v Žižkově. 2. Povolení ke stavbě obecního dvora v ulíci Chelčického na části po- zemku obecního čís. kat. 421/2, 702/2, 420/2, 701. 422, 429/2, 700/2, 433/1, 430/1 a 453/2 v Žižkově. 3. Nahídky na stavbu nového obecního dvora v Chel- čického ulici. 4. Volné návrhy.
kasalický František Josef Chelčický Ferdinandov třída Smetanův ulice Žižkov čický ulice Palacký